3/2016 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 21. prosince 2015,
kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky
na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického
povolání, ve znění vyhlášky č. 129/2010 Sb.
Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy
stanoví podle § 90 odst. 2 písm. d) zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání
a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu
činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), a podle § 38 odst. 1 zákona
č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků
členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné
kvalifikace), ve znění zákona č. 189/2008 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní
programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání,
ve znění vyhlášky č. 129/2010 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se slova „Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „Evropská unie1)“.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005
o uznávání odborných kvalifikací, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady
2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013, kterou se mění směrnice 2005/36/EU o uznání
odborných kvalifikací a nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím
systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“).
Směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013, kterou se mění
směrnice 2005/36/EU o uznání odborných kvalifikací a nařízení (EU) č. 1024/2012 o
správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení
o systému IMI“)“.
2. V § 4 odst. 2 písm. a) se slova „nejméně 2 300 hodin a nejvýše 3 000 hodin
praktického vyučování“ nahrazují slovy „je doba praktického vyučování nejméně 2 300
hodin a nejvýše 3 000 hodin“.
3. V § 4 se na konec odstavce 2 doplňuje jako závěrečné ustanovení věta „Studium
lze vyjádřit rovněž v odpovídajících kreditech kreditního systému ve vysokoškolském
vzdělávání používaného v evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání (dále jen
„kreditní systém vysokoškolského vzdělávání“).“.
4. V § 4 odst. 3 písmeno a) zní:
„a) teoretickou výuku poskytující znalosti z věd, které tvoří základ potřebný
pro poskytování všeobecné ošetřovatelské péče, a která zahrnuje znalosti
1. z anatomie,
fyziologie, farmakologie, patologie, mikrobiologie a epidemiologie, biofyziky, biochemie,
základů radiační ochrany, ochrany veřejného zdraví včetně prevence nemocí, včasné
diagnózy nemocí, o vztahu mezi zdravotním stavem, fyzickým a sociálním prostředím
pacienta a o jeho chování, ze zdravotní výchovy, motivace a edukace ke zdravému životnímu
stylu a základní znalosti o zdravotnických prostředcích,
2. v ošetřovatelství a klinických
oborech, a to v historii, charakteru a etice ošetřovatelství, v obecných zásadách
péče o zdraví, komunitní péči, ošetřovatelství ve vztahu k praktickému lékařství
a dalším lékařským oborům, zejména k internímu lékařství, chirurgii, pediatrii, péči
o matku a novorozence, gynekologii, psychiatrii, péči o staré lidi a geriatrii, k
paliativní péči, k intenzivní péči, fyzioterapii, dietetice a k transfuznímu lékařství,
3.
v sociálních a dalších souvisejících oborech, a to v základech filozofie, sociologie,
obecné psychologie, v psychologii zdraví a nemoci, vývojové psychologii, základech
pedagogiky a edukace, právních předpisech ve vztahu k sociální problematice, základech
ekonomiky, informatiky, statistiky a metodologie vědeckého výzkumu a praxe založené
na důkazech, v kvalitě a bezpečí poskytované ošetřovatelské péče,
zajišťovanou pedagogickými pracovníky, kteří získali odbornou kvalifikaci v souladu
se zákonem o pedagogických pracovnících, akademickými pracovníky anebo dalšími odborníky,
kteří se mohou podílet na výuce v souladu se zákonem o vysokých školách,“.
5. V § 4 odst. 3 písm. b) se za slovo „geriatrii,“ vkládají slova „paliativní
péči,“ a slova „pod dohledem“ se nahrazují slovy „pod přímým vedením“.
6. V § 5 odstavec 2 zní:
„(2) Studium v programu uvedeném v odstavci 1 probíhá v prezenční formě studia
se specificky odborným charakterem, které zahrnuje nejméně 3 roky studia a nejméně
4 600 hodin teoretické výuky a praktického vyučování, z toho je doba praktického
vyučování nejméně 1 800 hodin. Studium lze vyjádřit rovněž v odpovídajících kreditech
kreditního systému vysokoškolského vzdělávání.“.
7. V § 5 odstavec 4 zní:
„(4) Studium v programu uvedeném v odstavci 1 poskytuje znalosti a dovednosti
stanovené v § 3 a dále obsahuje
a) teoretickou výuku poskytující znalosti z věd, o které se opírá činnost porodní
asistentky, a která zahrnuje znalosti
1. z anatomie, fyziologie, lékařské genetiky,
farmakologie a patologie se zaměřením na gynekologickou, porodnickou a neonatologickou
problematiku, mikrobiologie a epidemiologie, biofyziky, biochemie a základů radiační
ochrany, ochrany veřejného zdraví včetně prevence nemocí, o vztahu mezi zdravotním
stavem, fyzickým a sociálním prostředím pacienta a o jeho chování, zdravotní výchovy
a základní znalosti zdravotnických prostředků,
2. z porodní asistence a klinických
oborů, a to zejména gynekologie a porodnictví, embryologie, neonatologie a pediatrie,
a to znalostí fyziologických procesů včetně možných patologií a technického vybavení
používaného v porodnictví, analgezie, anestezie a resuscitace, ze základů fyzioterapie,
výživy a dietetiky s ohledem na problematiku zdraví žen, novorozenců a kojenců, sexuální
výchovy a plánování rodičovství,
3. ze sociálních a dalších souvisejících oborů, a
to v základech filozofie, sociologie a obecné psychologie, zejména se zaměřením na
psychologické a sociální souvislosti těhotenství, porodu, šestinedělí a péče o dítě,
vývojovou psychologii a psychologii zdraví a nemoci, základů pedagogiky a edukace,
sociálně-právní ochrany matky a dítěte, základů ekonomiky, informatiky, statistiky
a metodologie vědeckého výzkumu, praxe založené na důkazech a kvality a bezpečí poskytované
péče v porodní asistenci,
b) praktické vyučování ve zdravotnických zařízeních, které zahrnuje
1. poradenství
fyziologicky těhotným ženám včetně nejméně 100 prenatálních vyšetření, z toho sledování
alespoň 3 žen po dobu celého těhotenství,
2. dohled nejméně u 40 žen s rizikovým těhotenstvím,
3.
osobní vedení nejméně 40 fyziologických porodů, a to ve všech dobách porodních, včetně
indikovaného provedení epiziotomie; není-li možné dosáhnout tohoto počtu, může být
snížen na nejméně 30 porodů za podmínky dalších 20 asistencí u porodů,
4. asistenci
alespoň u 10 patologických porodů a alespoň u jednoho porodu v poloze koncem pánevním;
není-li to možné, musí být proveden nácvik simulací,
5. alespoň 10 kontrol porodních
cest a ošetření porodních cest; šití hráze s drobným poraněním nebo s epiziotomií
může být provedeno simulací, je-li to nezbytné,
6. poporodní ošetření a vyšetření
alespoň u 100 rodiček a novorozenců v časném poporodním období,
7. dohled a péči o
matku a novorozence v průběhu šestinedělí, vyšetření a edukaci alespoň u 100 šestinedělek
a zdravých novorozenců, včetně laktačního poradenství,
8. dohled a péči o matku s
novorozencem nebo kojencem vyžadujícím zvláštní péči včetně nedonošeného a přenošeného
novorozence, novorozence s nízkou porodní hmotností a patologického novorozence,
9.
asistenci u resuscitace novorozence; není-li to možné, musí být proveden nácvik simulací,
10.
péči o ženy v oblasti gynekologie,
11. základní ošetřovatelskou péči v interním lékařství
a chirurgii,
12. komunitní péči, výchovu, edukaci a péči o ženu a její rodinu;
praktické vyučování k získání dovedností uvedených v bodech 1, 2, 7, 8, 10 nebo 12
lze zajistit také ve vlastním sociálním prostředí žen a jejich rodin podle zákona
o zdravotních službách.“.
8. V § 5 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Praktické vyučování podle odstavce 4 písm. b) probíhá pod přímým vedením
zdravotnických pracovníků kvalifikovaných v oblasti porodní asistence nebo v odůvodněných
případech jiných zdravotnických pracovníků, oprávněných k výkonu zdravotnického povolání
bez odborného dohledu, v zařízeních určených v programu uvedeném v odstavci 1 a poskytuje
zkušenosti ze spolupráce s dalšími zdravotnickými pracovníky.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 18. ledna 2016.
Ministr:
MUDr. Němeček, MBA, v. r.