409/2005 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 30. září 2005
o hygienických požadavcích na výrobky přicházejícími do přímého styku s vodou
a na úpravu vody
Změna: 352/2013 Sb.
Změna: 339/2015 Sb.
Změna: 446/2021 Sb.
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.,
o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona
č. 320/2002 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 5 odst. 1, 2, 5 až 9 zákona:
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tato vyhláška stanoví hygienické požadavky na
a) složení a značení výrobků určených k přímému styku s pitnou nebo teplou
vodou nebo surovou vodou (dále jen "voda") a úpravu jejich povrchů,
b) složení a značení chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě
na vodu pitnou nebo teplou (dále jen „chemické látky nebo chemické směsi“),
c) způsob ověření, že nedojde k nežádoucímu ovlivnění pitné nebo teplé
vody, a náležitosti záznamu o jeho provedení,
d) vodárenské technologie k vodárenské úpravě surové vody a chemické látky nebo chemické
směsi, které lze používat k úpravě vody.
(2) Tato vyhláška se nevztahuje na
a) obaly balených vod, zařízení ke stáčení balených vod, zařízení sloužící
k ohřevu, chlazení nebo čepování balených vod; zařízení na akumulaci, chlazení, ohřev
nebo čepování pitné vody u spotřebitele, v potravinářském průmyslu při výrobě potravin
nebo v provozovnách společného stravování při přípravě pokrmů, která nejsou do vnitřního
vodovodu trvale zabudována nebo na něj vůbec napojena,
b) výrobky pro zdravotně technické vybavení staveb, uvedené v příloze č.
2 tabulce 12 položce 1 zvláštního právního předpisu1).
§ 2
Výklad pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) odborným stanoviskem - soubor činností směřující k vyjádření souladu
výsledku zkoušky s jednotlivými technickými požadavky podle této vyhlášky,
b) ověřením - provedení zkoušky výrobku a formulace odborného stanoviska
prováděné zkušební laboratoří,
c) záznamem o ověření - dokument vydaný zkušební laboratoří ve formě protokolu
o zkoušce, obsahující výsledky zkoušky a stanovení souladu či nesouladu výsledků
zkoušky s jednotlivými technickými požadavky podle této vyhlášky,
d) zkouškou - soubor odborných činností spočívající ve stanovení jedné
nebo více charakteristik vzorku daného výrobku,
e) zkušební metodou - specifikovaný zkušební postup podle této vyhlášky
vedoucí ke stanovení hodnoty sledované charakteristiky vzorku výrobku,
f) zkušební laboratoří - autorizovaná nebo akreditovaná laboratoř provádějící
jak zkoušku výrobku, tak formulující odborné stanovisko,
g) výrobkem - vyrobený předmět v konečné podobě či část vyrobeného předmětu,
která přichází do styku s vodou; jedná se zejména o výrobky používané k jímání, odběru,
dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování a měření dodávky pitné, teplé nebo surové
vody,
h) nestejnorodým výrobkem - výrobek, u kterého povrch přicházející do styku
s vodou je z jednoho nebo více materiálů, které se liší od materiálů tvořících zbytek
výrobku a jejichž oddělené samostatné zkoušení není technicky možné,
i) zkušebním vzorkem - výrobek, sestava výrobků nebo část výrobku, odebraných
ke zkoušce a vyhovující podmínkám zkoušky,
j) zkušební vodou nebo upravenou zkušební vodou - voda vyhovující technickým
požadavkům podle této vyhlášky pro provedení zkoušky,
k) vyluhováním - postup pro migraci složek ze zkušebního vzorku za použití
zkušební vody a specifikovaných podmínek,
l) výluhem - zkušební voda po vystavení zkušebního vzorku vyluhování,
m) migrací - přesun látky či látek ze zkušebního vzorku výrobku do zkušební
vody,
n) migračním číslem - číslo udávající hmotnost složky či složek migrujících
ze zkušebního vzorku o stanovené ploše do stanoveného objemu zkušební vody, za stanovenou
dobu a při stanovené teplotě,
o) konverzním faktorem - faktor používaný k přepočtu migračního čísla na
modifikovanou koncentraci zohledňující podmínky použití výrobku ve stavbě,
p) TOC - celkový obsah organického uhlíku,
q) CHSKM
n
- chemická spotřeba kyslíku manganistanem,r) krátkodobým stykem s vodou - stav, kdy za obvyklých podmínek dochází
během 24 hodin nejméně jedenkrát k obměně celého objemu vody uvnitř výrobku nebo
výrobek není ve styku s vodou po celých 24 hodin; jako výrobky pro krátkodobý styk
lze hodnotit vodovodní armatury, montážní materiál, těsnicí kroužky a vodoměry. Za
výrobky pro krátkodobý styk s vodou se nepovažují vnitřní vystýlky potrubních rozvodů
ani potrubí vnitřního vodovodu, vystýlky vodojemů a jiných akumulačních nádrží a
výrobky trvale ponořené,
s) surovou vodou - voda odebraná z povrchových vodních zdrojů nebo podzemních
vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou a voda v průběhu úpravy,
t) chemickou látkou a chemickou směsí - chemické látky nebo chemické směsi podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci, označování a balení
látek a směsí4) v konečné podobě určené k použití pro úpravu na vodu pitnou nebo
teplou,
u) tvarovkou - součást potrubí vyjma trubek, umožňující odbočení, změnu
směru nebo průměru; patří sem též přírubové kusy s hrdlem a hladkým koncem a hrdlové
přesuvky,
v) armaturou - součást umožňující uzavření nebo regulaci průtoku a tlaku
vody, například uzavírací armatura, regulační armatura, redukční ventil, zavzdušňovací
a odvzdušňovací ventil, zpětná klapka a hydrant,
w) plasty - organické makromolekulární sloučeniny získané polymerací, polykondenzací,
polyadicí nebo jiným obdobným postupem z molekul o nižší molekulové hmotnosti, nebo
chemickou přeměnou přírodních makromolekul; k těmto makromolekulárním sloučeninám
mohou být přidány další látky,
x) správnou výrobní praxí - dodržení souboru hygienických, technických
a technologických postupů, nezbytných k zajištění zdravotní nezávadnosti, bezpečnosti
a funkčnosti výrobků se zřetelem na jejich druh, vlastnosti a určení.
§ 3
Obecné hygienické požadavky na výrobky přicházející do přímého styku s vodou
(1) Výrobky přicházející do přímého styku s vodou musí být vyrobeny v souladu
se správnou výrobní praxí tak, aby za obvyklých a předvídatelných podmínek používání
nedocházelo k přenosu jejich složek do vody v množství, které by mohlo být nebezpečné
pro lidské zdraví, nebo způsobit nežádoucí změny ve složení vody, popřípadě ovlivnit
její senzorické vlastnosti; nesmějí obsahovat patogenní mikroorganismy, být zdrojem
mikrobiálního nebo jiného znečištění vody a obsahovat radioaktivní látky nad limity
stanovené zvláštním právním předpisem2).
(2) Výluhovou zkouškou provedenou za podmínek a podle postupů stanovených v
příloze č. 1 může zjištěný podíl na znečištění vody způsobený výrobkem přicházejícím
do přímého styku s vodou, který je určen k trvalému styku s pitnou vodou, dosáhnout
nejvýše 10 % hygienického limitu sledovaného ukazatele pitné vody, stanoveného zvláštním
právním předpisem3), s výjimkou ukazatelů TOC, CHSK
Mn
a rtuť, kde podíl může dosáhnout
u TOC nejvýše 20 % a u CHSKMn
a rtuti nejvýše 30 % hygienického limitu, a ukazatele
hliník u výrobků na bázi cementu, kde podíl může dosáhnout hygienického limitu. Podílem
se rozumí příspěvek výrobku na znečištění vody ve třetím výluhu vyjádřený jako koncentrace
migrované složky K72
nebo příspěvek výrobku na znečištění vody ve třetím výluhu modifikovaný
konverzním faktorem podle přílohy č. 1 bodu 11 vyjádřený jako modifikovaná koncentrace
C3
. U ukazatelů barva, pach a chuť musí být splněn hygienický limit stanovený zvláštním
právním předpisem3).(3) Výluhovou zkouškou provedenou za podmínek a podle postupů stanovených
v příloze č. 1 zjištěný podíl na znečištění vody způsobený
a) výrobkem přicházejícím do přímého styku s vodou, určeným ke krátkodobému
styku s pitnou vodou,
b) výrobkem přicházejícím do přímého styku s vodou, jehož plocha ve styku
s pitnou vodou nepřesahuje 100 cm2 nebo poměr jeho plochy ku ploše všech ostatních
výrobků (materiálů) ve vodojemu nebo v rozvodné vodovodní síti je menší než 1 : 1000,
resp. je menší než 1 : 100 u vnitřního vodovodu, nebo
c) výrobkem přicházejícím do přímého styku s vodou, určeným pro přímý styk
s teplou nebo surovou vodou,
může dosáhnout nejvýše hygienického limitu sledovaného ukazatele pitné
vody, stanoveného zvláštním právním předpisem3). Podílem se rozumí příspěvek výrobku
na znečištění vody ve třetím výluhu vyjádřený jako koncentrace migrované složky K
72
nebo příspěvek výrobku na znečištění vody ve třetím výluhu modifikovaný konverzním
faktorem podle přílohy č. 1 bodu 11 vyjádřený jako modifikovaná koncentrace C3
. U
ukazatelů barva, pach a chuť musí být splněn hygienický limit stanovený zvláštním
právním předpisem3).(4) Ve výluhu se zjišťuje přítomnost a koncentrace složek, které jsou charakteristické
jako přirozená součást nebo možná nečistota pro zkoušený výrobek a jsou rizikové
z hlediska ochrany zdraví obyvatelstva. Minimální rozsah sledovaných složek pro jednotlivé
okruhy výrobků je uveden v příloze č. 1 bodě 15. Přítomnost a koncentrace dalších
složek se stanoví na základě přesného chemického složení výrobku, respektive výčtu
všech chemických látek použitých při výrobě výrobku, předloženého žadatelem o provedení
výluhové zkoušky.
(5) Zkušební laboratoř musí při ověřování výrobku zohlednit a uznat výsledky
výluhových zkoušek provedených ve zkušební akreditované laboratoři jiného členského
státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Turecka a neprovádět
stanovení těch složek, u kterých je z předloženého zkušebního protokolu zřejmé, že
při použití srovnatelné metody vyluhování s podmínkami výluhové zkoušky uvedené v
příloze č. 1 byly splněny požadavky této vyhlášky.
(6) Pro účely této vyhlášky se pro ukazatele neuvedené ve vyhlášce, kterou
se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly
pitné vody, stanoví tyto další hygienické limity pro pitnou vodu:
a) ftaláty (DEPH) 0,008 mg/l, b) fenoly (těkající s vodní parou) 0,05 mg/l, c) baryum 0,7 mg/l, d) cín (anorganický) 3,0 mg/l, e) cín (tributylcínoxid) 0,002 mg/l, f) zinek 3,0 mg/l, g) sloučeniny s NH2skupinou 0,3 mg/l, h) primární aromatické aminy < 0,01 mg/l (mez detekce), i) styren 0,02 mg/l, j) ethylbenzen 0,02 mg/l, k) xyleny 0,2 mg/l, l) toluen 0,2 mg/l, m) vanad 0,05 mg/l, n) kobalt 0,01 mg/l.
§ 4
Požadavky na analytické metody a testování nestejnorodých výrobků a výrobků
určených pro styk s pitnou i teplou vodou
(1) Při určování koncentrace sledovaných ukazatelů ve výluzích pro porovnání
s hygienickými limity stanovenými touto vyhláškou a zvláštním právním předpisem3)
se používá jen takových metod, které splňují požadavky na metody stanovené ve zvláštním
právním předpisu3), s výjimkou meze detekce, která musí být nejvýše na úrovni 10
% hygienického limitu sledovaných ukazatelů stanoveného ve zvláštním právním předpisu3),
a které jsou dostatečně citlivé pro stanovované látky a pro způsob interpretace výsledků
výluhové zkoušky vyplývající z přílohy č. 1.
(2) Nestejnorodé výrobky určené pro styk s vodou se hodnotí jako celek ve stavu
určeném pro konečné užití, přičemž vyluhování musí být vystaveny pouze ty povrchy
výrobku, které přicházejí do přímého styku s vodou.
(3) Je-li výrobek určen pro styk s pitnou i teplou vodou, musí být výluhová
zkouška provedena ve zkušební vodě při teplotách (23 +- 2) st.C a zároveň (60 +- 2) st.C.
Výjimkou jsou vodovodní baterie a vodoměry, které se zkouší pouze při teplotě (23
+- 2) st.C.
§ 5
Označení výrobků
(1) Výrobky určené pro styk s vodou musí být při uvádění na trh označeny
a) obchodní firmou a sídlem výrobce, distributora, oprávněného zástupce
nebo dovozce, jde-li o právnickou osobu, jménem, popřípadě jmény a příjmením, popřípadě
dodatkem, a místem podnikání, jde-li o fyzickou osobu podnikající,
b) slovy "pro trvalý styk s pitnou vodou", "pro krátkodobý styk s pitnou
vodou", "pro styk s teplou vodou" nebo "pro styk se surovou vodou" podle § 3 odst.
2 nebo 3 a
c) podmínkou nutnou s ohledem na specifickou povahu výrobku a jeho používání;
podmínkou se rozumí například omezení použití výrobku na vodu o určitém složení podle
§ 9.
(2) Označení podle odstavce 1 musí být provedeno tak, aby uváděné údaje
byly dobře viditelné a snadno čitelné, a to
a) na výrobku nebo jeho obalu,
b) na štítku připojeném k výrobku nebo k jeho obalu, nebo
c) na příbalovém letáku s uvedením jednoznačné identifikace výrobku.
(3) Na obale, visačce, v průvodní dokumentaci nebo v návodu na použití se označí
údaje podle odstavce 1 písm. a) a c).
§ 7
Barvení, potiskování a dekorace
(1) K barvení, potiskování a dekoraci výrobků pro styk s vodou lze použít jen
barviv a pigmentů, které budou ve výrobcích pevně zabudovány a budou vyhovovat požadavkům
čistoty upraveným čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1935/2004 ze
dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o
zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS.
(2) Výrobky pro styk s vodou mohou být potištěny jen na plochách, které nepřicházejí
do styku s vodou. U výrobků tvořených několika vrstvami může být potisk v mezivrstvě,
nesmí však pronikat plochami, které přijdou do styku s vodou. Avšak výrobky, které
nemají žádné viditelné povrchy nepřicházející do styku s vodou, smí být potiskovány
i na plochách přicházejících do styku s vodou, jestliže použité potiskovací barvy
splňují požadavky § 3 odst. 2 nebo 3 a § 7 odst. 1, 3 a 4. Rozpouštědla barev musí
být dokonale odvětraná.
(3) Pro barvení a potisk výrobků pro styk s vodou nelze používat barvicích
prostředků na základě sloučenin antimonu, arsenu, šestimocného chromu, kadmia, olova,
rtuti a selenu.
(4) Pro barvení a potisk výrobků pro styk s vodou se nesmí použít azobarviva,
jejichž rozkladem vznikají tyto aromatické aminy: 4-amino-bifenyl, benzidin, 4-chlor-o-toluidin,
2-naftylamin, o-aminoazotoluen, 2-amino-4-nitro-toluol, p-chlor-anilin, 2,4-diamino-anisol,
4,4'-diamino-difenylmetan, 3,3'-dichlor-benzidin, 3,3'-dimetoxy-benzidin, 3,3'-dimetyl-benzidin,
3,3'dimetyl-4,4'-diaminodifenylmetan, p-keresidin, 4,4'-metylen-bis(2-chloranilin),
4,4'oxy-dianilin, 4,4'-thio-dianilin, o-toluidin, 2,4-toluylendiamin, 2,4,5-trimetyl-anilin,
4-aminoazobenzen nebo o-anisidin.
(5) Saze používané jako přísada do výrobků pro styk s vodou musí odpovídat
požadavkům čistoty upraveným zvláštním právním předpisem5).
§ 8
Povrchová úprava výrobků
(1) Povrchová úprava výrobků, zejména nátěrem, pocínováním nebo povlakem z
plastů, musí být souvislá, stejnoměrně provedená, s minimálním množstvím mikroskopických
pórů a dobře lpící na výrobku a musí po dobu životnosti zařízení bezpečně chránit
plochu, která je v kontaktu s pitnou vodou. Po dobu používání výrobku pro styk s
vodou se při předepsaných podmínkách používání povrchová úprava nesmí odlupovat a
mít zjevné rýhy, trhliny, puchýřky nebo jiná porušení.
(2) K úpravě povrchů výrobků přicházejících do přímého styku s vodou lze
podle této vyhlášky použít pouze
a) metalizaci kovem nebo slitinou za podmínek uvedených v § 9,
b) pocínování povrchů výrobků za předpokladu, že použitý cín neobsahuje
více než 0,01 % olova, 0,01 % arsenu, 0,01 % bismutu, 0,01 % antimonu, 0,01 % kadmia,
0,01 % chromu a 0,01 % niklu; že výrobek splňuje požadavky § 3 odst. 2 nebo 3 písm.
a) až c) a že vrstva cínu je >= 1 mikrometru (v případě chemického pocínování),
resp. >= 4 mikrometrům (v případě žárového pocínování),
c) pokrytí povrchu nitridem titaničitým nebo oxidem zirkoničitým,
d) chromování,
e) plasty vyhovující hygienickým požadavkům podle § 10,
f) pryže a elastomery vyhovující hygienickým požadavkům podle § 11,
g) nátěrové hmoty splňující požadavky § 3 odst. 2 nebo 3 písm. a) až c)
a § 7, nebo
h) cementaci (pokrytí povrchu maltovou hmotou na bázi písku a cementu)
splňující požadavky § 3 odst. 2 nebo 3 písm. a) až c).
§ 9
Výrobky z kovových materiálů
(1) Požadavky pro výrobu výrobků z kovových materiálů přicházejících do
přímého styku s vodou splňují pro jednotlivé druhy výrobků následující kovy a slitiny:
a) korozivzdorné ocele (nerez ocele): 1.4401 (X5CrNiMo17-12-2), 1.4404
(X2CrNiMo17-12-2), 1.4571 (X6CrNiMo17-12-2), 1.4521 (X2CrMoTi18-2), 1.4462 (X2CrNiMoN22-5-3),
1.4301 (X5CrNi18-10), 1.4307 (X2CrNi18-10), 1.4510 (X3CrTi17), 1.4520 (X2CrTi17),
1.4539 (X1NiCrMoCu25-20-5),
b) stříbro, zlato, platina, iridium, rhodium, titan a jejich vzájemné slitiny,
c) měď obsahující nejméně 99,90 % Cu+Ag a fosfor (P) v rozmezí 0,015 -
0,040 %. Výrobky z mědi smějí být použity jen tehdy, když rozváděná voda má stabilní
pH v rozmezí 6,5 až 9,5 a není jinak agresivní - musí splňovat minimálně hodnotu
kyselinové neutralizační kapacity KNK
4,5
>= 1,0 mmol/l, CO2
(celkový) =< 44
mg/l; dokladem je statistické hodnocení příslušné lokality sítě formou údajů minimum,
maximum, průměr, a to minimálně ze šesti analýz, rovnoměrně rozložených v jednom
roce nebo protokol o jakosti vody z individuálního zdroje,d) slitiny mědi, a to mosaz a mosaz odolná vůči odzinkování jako například
CuZn39Pb3 (CW614N), CuZn40Pb2 (CW617N), CuZn36Pb2As (CW602N) neobsahující více než
2,2 % olova a 0,1 % arsenu; dále bronz jako např. CuSn10-C (CC480K), CuSn3Zn8Pb5-C
(CC490K), CuSn5Zn5Pb5-C (CC491K) neobsahující více než 3,0 % olova a 0,6 % niklu,
které však mohou být použity jen pro výrobu tvarovek a armatur,
e) slitiny zinku, pokud neobsahují vyšší množství příměsí (prvků) než 0,01
% arsenu, 0,01 % antimonu, 0,005 % beryllia, 0,01 % bismutu, 5 % chromu, 0,01 % kadmia,
2,5 % mědi, 1 % niklu, 0,25 % olova, 5 % hliníku, ostatní prvky jednotlivě do 0,1
%, úhrnně však do 0,8 %; hořčík, vápník, křemík, titan, stříbro, zlato, iridium a
rhodium mohou být přítomny bez omezení množství.
(2) U výrobků splňujících podmínky uvedené v odstavci 1 se nemusí provádět
výluhová zkouška. Výrobce, dovozce nebo distributor těchto výrobků musí mít ověření
o chemickém složení ve formě zkušebního protokolu vydaného zkušební laboratoří.
(3) V případě vyššího obsahu látek ve výrobcích uvedených v odstavci 1 nebo
jiného složení výrobku je rozhodující splnění požadavků uvedených v § 3 odst. 2 nebo
3. K výluhové zkoušce lze použít zkušební vodu podle přílohy č. 1 bodu 3 písm. b)
nebo upravenou zkušební vodu podle přílohy č. 1 bodu 3 písm. c). V případě použití
pouze upravené zkušební vody lze při splnění požadavků uvedených v § 3 odst. 2 nebo
3 uvést takový výrobek na trh pouze s uvedením omezujících podmínek uvedených v odstavci
4.
(4) Tyto výrobky lze použít jen tehdy, když rozváděná pitná voda:
a) má stabilní pH v rozmezí 7,0 až 9,5 (dokladem je protokol o jakosti
vody z dané zásobované oblasti nebo individuálního zdroje) a
b) není vůči výrobku jinak agresivní podle specifikace výrobce.
(5) Litiny, oceli vyjma korozivzdorných ocelí a slitiny železa musí být opatřeny
vhodnou povrchovou úpravou zabraňující korozi podle § 8 vyhovující požadavkům § 3
odst. 2 nebo 3.
(6) Povrch výrobků přicházející do přímého styku s vodou musí být bez makroskopicky
zjištěných poškození: trhlin, skvrn, zjevných rýh, známek koroze, otřepků, zalisovaných
předmětů, promáčklin, vydutin, ostřin nebo ostrých přelisků. Je přípustný jen takový
stupeň deformace kovových výrobků, který neovlivní nepříznivě jejich funkci.
§ 10
Výrobky z plastů
Pro výrobu plastů a výrobků z plastů pro styk s vodou lze použít pouze monomery
a jiné výchozí látky a přísady uvedené v seznamu monomerů a jiných výchozích látek
podle článku 11 nařízení Komise (EU) č. 10/2011 ze dne 14. ledna 2011 o materiálech
a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami, v platném znění.
§ 11
Výrobky z pryží a elastomerů
Výrobky z pryží a elastomerů určené pro styk s vodou musí splňovat požadavky
uvedené v § 3 odst. 2 nebo 3. V případě těsnění o celkové ploše menší než 100 cm2
lze pro styk s vodou použít též výrobky odpovídající kategoriím I až III podle §
15 a 16 zvláštního právního předpisu5).
§ 12
Vodovodní potrubí a vodojemy opatřené na místě vnitřní vystýlkou na bázi cementu
(1) Vodovodní potrubí do průměru DN 300 včetně, které bylo opatřeno na místě
vnitřní vystýlkou na bázi cementu, může být uvedeno do provozu až poté, kdy bylo
7 dní ve styku s pitnou vodou, která byla minimálně třikrát obměněna po minimální
stagnaci 24 hodin, a když bylo po nejméně 24hodinové stagnaci pitné vody v potrubí
zkouškou ověřeno, že kvalita této vody odpovídá vodě pitné3), a to provedením rozboru
této vody v rozsahu kráceného rozboru, uvedeného v příloze č. 5 zvláštního právního
předpisu3) a stanovením hodnoty koncentrace hliníku.
(2) Vodovodní potrubí většího průměru než DN 300, které bylo opatřeno na místě
vnitřní vystýlkou na bázi cementu, může být uvedeno do provozu až poté, kdy po proplachu
bylo zkouškou ověřeno, že kvalita pitné vody po 24hodinové stagnaci odpovídá vodě
pitné3), a to provedením rozboru této vody v rozsahu kráceného rozboru, uvedeného
v příloze č. 5 zvláštního právního předpisu3) a stanovením hodnoty koncentrace hliníku.
(3) Nový nebo rekonstruovaný vodojem, který má plochy stěn přicházejících do
styku s pitnou vodou z betonu nebo kryté vystýlkou na bázi cementu, může být uveden
do provozu až poté, kdy jeho stěny byly dostatečně opláchnuty pitnou vodou, a když
bylo po nejméně 24hodinové stagnaci pitné vody ve vodojemu zkouškou ověřeno, že kvalita
této vody odpovídá vodě pitné3), a to provedením rozboru vody v rozsahu kráceného
rozboru, uvedeného v příloze č. 5 zvláštního právního předpisu3) a stanovením hodnoty
koncentrace hliníku.
§ 13
Chemické látky a chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou
(1) Chemické látky a chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou nebo
teplou nesmí v množství přesahujícím detekční limit metody, uvedený v příloze č.
6 písm. B zvláštního právního předpisu3), obsahovat žádné cizorodé látky typu pesticidů,
polyaromatických uhlovodíků nebo kyanidů, které nejsou přirozenou součástí výchozí
suroviny nebo nevznikají ze suroviny během výroby chemické látky nebo chemické směsi.
Chemické látky a chemické směsi nesmějí dále obsahovat patogenní mikroorganismy,
být zdrojem mikrobiálního nebo jiného znečištění vody a obsahovat radioaktivní látky
nad limity stanovené zvláštním právním předpisem2). Požadavky na čistotu a bezpečnost
základních chemických látek nebo chemických směsí používaných k úpravě vody na vodu
pitnou nebo teplou jsou obsaženy v příloze č. 2.
(2) Pro aplikaci ostatních chemických látek nebo chemických směsí k úpravě
vody, k jejichž dovozu či výrobě obdržel výrobce, prodejce, oprávněný zástupce nebo
dovozce souhlas orgánu ochrany veřejného zdraví podle § 5 odst. 5 a 6 zákona, je
nutno dodržet podmínky uvedené v příloze č. 3. Stejné podmínky platí i pro neuvedené
přirozené příměsi chemických látek nebo chemických směsí uvedených v příloze č. 2.
(3) Účinnost dezinfekčních a algicidních chemických látek nebo chemických směsí6)
určených k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou se ověřuje postupem uvedeným v
příloze č. 4.
§ 14
Vodárenské technologie
(1) Technologický postup úpravy vody musí odpovídat jakosti upravované vody
a nesmí být příčinou vnesení cizorodých, zdraví škodlivých látek do pitné vody. Musí
co nejvíce respektovat přírodní složení vody a zachovávat biologickou hodnotu pitné
vody.
(2) Zavedení nové technologie úpravy vody nesmí přímo či nepřímo vést ke zhoršení
stávající chemické, fyzikální nebo mikrobiologické jakosti vody a jejích organoleptických
vlastností. Za zhoršení se považuje zvýšení původních hodnot koncentrací chemických
ukazatelů o více než 10 % při překročení 50 % hygienického limitu stanoveného zvláštním
právním předpisem3). Technologie snižující obsah rozpuštěných látek nebo obsah vápníku
a hořčíku lze použít jen v těch případech, kdy je obsah vápníku a hořčíku ve vodě
vyšší než doporučená hodnota stanovená ve zvláštním právním předpise3) a kdy voda
po úpravě nebude mít obsah těchto prvků nižší než dolní mez doporučené hodnoty a
obsah rozpuštěných látek nebude nižší než 150 mg/l. Pokud je zvýšení hodnoty koncentrace
chemického ukazatele nedílnou součástí technologie určené ke snížení koncentrace
jiné nežádoucí součásti pitné vody, orgán ochrany veřejného zdraví na základě hodnocení
zdravotních rizik a s přihlédnutím k jiným dostupným technologiím posoudí přijatelnost
navrhované technologie.
(3) Podle jakosti surové vody v konkrétní lokalitě se musí aplikovat postup
úpravy ověřený zkouškou upravitelnosti této vody podloženou laboratorní, poloprovozní
nebo provozní zkouškou, jejíž trvání musí být prokázáno požadovanou účinností úpravy
vody. Pro úpravu vody lze použít tyto technologické postupy:
a) odstraňování organismů na mikrosítech,
b) provzdušňování vody,
c) filtrace na vhodném materiálu,
d) stabilizace vody pomocí filtrace vody přes vápenec nebo jinou odkyselovací hmotu
nebo dávkováním vápna, případně dávkováním oxidu uhličitého,
e) jedno nebo dvoustupňové odželezování a odmanganování vody,
f) jednostupňová separace, zejména filtrací přes vrstvu zrnitého materiálu,
g) dvoustupňová separace zařazením prvního separačního stupně před filtraci vrstvou
zrnitého materiálu,
h) membránová separace za podmínky dodržení požadavků uvedených v odstavci 2,
i) adsorpce na práškovém nebo granulovaném aktivním uhlí a jiných sorpčních materiálech,
j) oxidace anorganických složek s použitím chloru, chlornanu sodného, chlornanu vápenatého,
oxidu chloričitého, manganistanu draselného, peroxidu vodíku nebo ozonu,
k) oxidace organických složek s použitím ozonu, manganistanu draselného nebo jejich
kombinací v pokročilých oxidačních procesech s peroxidem vodíku, Fentonovým činidlem,
katalyzátory nebo UV zářením; po těchto procesech musí kvůli zachování biologické
stability vody následovat sorpce oxidačních produktů na aktivním uhlí nebo pomalá
biologická filtrace,
l) pomalá biologická filtrace,
m) úprava pH,
n) dezinfekce vody s použitím chloru, chlornanu sodného, chlornanu vápenatého, oxidu
chloričitého, chloraminu nebo ozonu,
o) ozařování ultrafialovým zářením o vlnové délce 250 - 270 nm a minimální dávce 400
J/m
2
v celém objemu vody s tím, že 85 % radiačního výkonu musí být při vlnové délce
253,7 nm u monochromatické nízkotlaké lampy, nebo o vlnové délce v rozmezí 200 - 400
nm a minimální dávce 400 J/m2
u polychromatické středotlaké lampy a při dodržení
ostatních podmínek uvedených v ČSN 75 5050-3 Hospodářství pro dezinfekci vody ve
vodohospodářských provozech - Část 3: Dezinfekce prováděná UV zářením,p) úprava na principu iontové výměny, nebo
q) protikorozní ochrana dávkováním inhibitorů koroze za podmínky dodržení požadavků
uvedených v části F přílohy č. 2.
(4) Pro úpravu teplé vody, nikoliv však pitné vody, lze kromě technologických
postupů uvedených v odstavci 3 použít rovněž magnetickou a elektromagnetickou úpravu
vody.
§ 15
Záznam o ověření
(1) Zkušební laboratoř provádějící zkoušku a formulující odborné stanovisko vydá
o svých zjištěních záznam o ověření, v němž uvede, zda vlastnosti výrobku, vlastnosti
chemické látky nebo chemické směsi nebo vodárenské technologie stanovené zkouškou
odpovídají požadavkům na tyto vlastnosti podle zákona a této vyhlášky. Záznam se
skládá ze dvou částí:
a) informace o zkoušce, včetně výsledku zkoušky, název protokolu o zkoušce;
název a adresa laboratoře provádějící zkoušku a formulující odborné stanovisko, jednoznačnou
identifikaci protokolu na každé jeho stránce; název, adresa zákazníka, adresa výrobce
a země jeho původu nebo oprávněného zástupce, popřípadě adresa prodejce nebo dovozce;
obchodní název výrobku, jeho popis a typové označení; materiály použité pro kompletaci
výrobku včetně jejich výrobce; rámcové chemické složení výrobku; deklarované použití
výrobku zejména pro krátkodobý styk s pitnou vodou, pro styk s teplou vodou; způsob
vzorkování a označení odebraných vzorků; popis zkušebního vzorku, popřípadě zkušební
sestavy; identifikaci a popis zkušební metody; uvedení výsledku zkoušky; uvedení
nejistoty stanovení; jméno, funkci a podpis odpovědné osoby za provedení zkoušky.
Konkretizaci technických údajů uvádí příloha č. 1, a
b) odborného stanoviska a vyjádření souladu nebo nesouladu výsledku zkoušky
s jednotlivými technickými požadavky podle zákona a této vyhlášky; v odborném stanovisku
se dále uvede výčet veškerých podkladů použitých pro formulaci stanoviska; hodnocení
výsledků zkoušky; uvedení požadavku na hodnoty vlastností a identifikaci předpisu
stanovující požadavky; uvedení omezujících podmínek interpretace a vyjádřeného souladu
či nesouladu; uvedení výsledku šetření - vyjádření souladu či nesouladu daných vlastností
výrobků stanovených zkouškou s požadavky na tyto vlastnosti podle zákona a vyhlášky;
jméno, funkci a podpis odpovědné osoby za interpretaci a stanovení souladu.
(2) Zkušební laboratoř provádějící zkoušku a formulující odborné stanovisko
může o svých zjištěních vedle záznamu o ověření podle odstavce 1 vydat na žádost
zákazníka zkrácený protokol o zkoušce, který je stručným shrnutím zjištění zkušební
laboratoře a obsahuje nejméně:
a) název protokolu o zkoušce,
b) název a adresu laboratoře provádějící zkoušku a formulující odborné
stanovisko,
c) jednoznačnou identifikaci protokolu na každé jeho stránce,
d) název, adresu zákazníka, adresu výrobce a zemi jeho původu nebo oprávněného
zástupce, popř. adresu prodejce nebo dovozce,
e) obchodní název výrobku, jeho stručný popis a typové označení; deklarované
použití výrobku (například pro krátkodobý styk s pitnou vodou, pro styk s teplou
vodou),
f) odkaz na nezkrácený protokol podle odstavce 1,
g) uvedení omezujících podmínek interpretace a vyjádřeného souladu či nesouladu,
h) uvedení výsledku šetření a vyjádření souladu či nesouladu daných vlastnosti
výrobků stanovených zkouškou s požadavky na tyto vlastnosti podle zákona a vyhlášky,
i) jméno, funkci a podpis odpovědné osoby za provedení zkoušky, interpretaci
a stanovení souladu.
§ 16
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se vyhláška č. 37/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející
do přímého styku s vodou a na úpravu vody.
Ministryně:
doc. MUDr. Emmerová, CSc. v. r.
Příl.1
Výluhová zkouška
1. Touto přílohou se specifikuje postup ke stanovení migrace látek z průmyslově
vyráběných nebo užívaných výrobků přicházejících do přímého styku s vodou, např.
potrubí, drobný montážní materiál (např. fitinky), těsnicí kroužky, nátěry, povlaky,
membrány a další.
2. Princip výluhové zkoušky - po předčištění zkušebního vzorku přesně stanoveným
postupem podle bodu 8. je povrch zkušebního vzorku přicházející do přímého styku
s vodou uveden do styku se zkušební vodou během tří po sobě následujících časových
intervalů:
a) zkušební vzorek výrobku určený pro styk s pitnou vodou se zkouší postupně
ve třech po sobě následujících 72 hodinových intervalech při teplotě zkušební vody
(23 +/- 2) st. C,
b) zkušební vzorek výrobku určený pro styk s teplou vodou se zkouší postupně
ve třech po sobě následujících 24 hodinových intervalech při teplotě zkušební vody
(60 +/- 2) st. C.
Chemické rozbory se provádějí z výluhů (extraktů) každého časového intervalu
zvlášť a stanovují se hodnoty koncentrací sledovaných ukazatelů.
3. Používané reagencie:
a) čerstvá voda z vodovodu, nebo jiná voda vyhovující následujícím požadavkům
- pitná voda3) s obsahem volného chloru menším než 0,2 mg/l a obsahem vápníku větším
než 30 mg/l a hořčíku větším než 10 mg/l; používá se k ověření funkce zařízení na
úpravu pitné vody v místě spotřeby. Pro předčištění zkušebních vzorků podle bodu
8 je možné použít i čerstvou vodu z vodovodu s nižším obsahem vápníku a hořčíku,
b) zkušební voda - voda bez chloru, s konduktivitou menší než 2 mS/m a
obsahem TOC menším než (0,2 +/- 0,1) mg/l vyjádřeno jako uhlík, připravená pomocí
reversní osmosy, deionisací nebo destilací s následnou filtrací aktivním uhlím; používá
se k provedení výluhových zkoušek,
c) upravená zkušební voda - zkušební voda podle podbodu b) s přídavkem
50 mg NaCl, 50 mg Na
2
SO4
a 37 mg Ca(OH)2
na 1 litr zkušební vody /roztok je do vyčeření
okyselen probubláním oxidem uhličitým na hodnotu pH méně než 5 a poté upraven probubláním
vzduchem čištěným přes vhodný filtr zachycující látky, které jsou předmětem výluhové
zkoušky na hodnotu pH (7,5 +/- 0,1)/; používá se k provedení výluhových zkoušek pro
vybrané kovové výrobky s omezeným použitím (např. výrobky z mědi),d) porovnávací voda pro senzorické hodnocení - voda, která je popsána zkušebním
panelem jako zcela prostá pachu a chuti a která se používá při senzorickém hodnocení
vody pitné. Porovnávací voda může být vodovodní voda, balená pitná, pramenitá nebo
kojenecká voda, popřípadě balená přírodní minerální voda s nízkým obsahem minerálních
látek nebo voda připravená podle přílohy D v ČSN EN 1622:2007,
e) karbonatační roztok - zkušební voda s přídavkem (222 +- 2) mg chloridu
vápenatého bezvodého a (336 +- 2) mg hydrogenuhličitanu sodného na 1 litr zkušební
vody; hodnota pH musí být upravena na 7,4 +- 0,1 probubláváním vzduchem a/nebo CO
2
podle ČSN EN 14944-1; používá se pro simulaci stárnutí výrobků na bázi cementu.4. Laboratorní vybavení:
a) laboratorní sklo vhodné pro chemické zkoušky včetně stopové analýzy,
pro mikrobiologické zkoušky a pro určení pachu a chuti,
b) nádoby, nádržky, zátky a spojky musí být z materiálu, který je stálý
v průběhu zkoušky, jako je sklo, PET, PTFE či nerezová ocel,
c) vybavení, které je schopno zajistit požadovanou zkušební teplotu pro
vyluhování při (23 +/- 2) st. C nebo (60 +/- 2) st. C po dobu trvání zkoušky beze
změny objemu zkušební vody, nebo upravené zkušební vody.
5. Příprava zkušebních vzorků a požadavky na zkoušení:
a) zkušební vzorky se připraví tak, aby zkušební vodě (bod 3 podbod b)
nebo c)) byl vystaven pouze povrch, který je určený ke styku s vodou. U zcela homogenních
zkušebních vzorků je možno vystavit celý zkušební vzorek zkušební vodě, včetně povrchů,
které nejsou určeny pro přímý styk s vodou,
b) zkušební vzorky výrobků na bázi cementu musí být připraveny ve formě
trámků (40 x 40 x 160 mm) a musí se uchovávat způsobem stanoveným v ČSN EN 196-1
Metody zkoušení cementu - Část 1: Stanovení pevnosti; maximální doba zrání, neurčí-li
výrobce kratší dobu zrání, je 28 dní, z toho posledních 8 dní se zkušební vzorky
musí uložit do karbonatačního roztoku; uložení do karbonatačního roztoku neplatí
pro zkušební vzorky materiálů vysprávkového typu (stěrky, torkrety), u kterých výrobce
předpokládá kratší dobu mezi aplikací a uvedením do provozu. Po uplynutí této doby
je nutné ihned začít s předčištěním a se zkoušením vzorků; zkušební vzorky stěrkových
hmot na bázi cementu se musí připravit nanesením stěrkové hmoty na trámky připravené
podle ČSN EN 196-1 nebo destičky s pískem matovaného skla nebo kompaktně odlité destičky
ze stěrkové hmoty. Přísady do výrobků na bázi cementu se musí zkoušet tak, že se
porovná hodnota koncentrací stanovovaných složek z referenčních vzorků, připravených
podle ČSN EN 196-1, s hodnotou koncentrací stanovovaných složek ze stejně připravených
vzorků, do kterých byla přidána přísada,
c) zkušební vzorky lepidel a pájek pro spojování trubek se nezkouší samostatně,
ale po aplikaci podle návodu k použití; vzorky pro zkoušení se připraví tak, že se
slepí (spájí) dva kusy (nebo více kusů) trubek pomocí spojky (fitinku) ze stejného
materiálu a takto připravený zkušební vzorek trubky se - po předčištění podle bodu
8 - naplní zkušební vodou a provede se výluh vnitřní části zkušebního vzorku (sloupec
vody v trubce musí dosahovat maximálně 5 cm na každou stranu od krajních spojů);
průměr použitých trubek musí být zvolen tak, aby se poměr S : V co nejvíce přiblížil
poměru 1 cm
2
/ 1 cm3
; vzdálenost jednotlivých spojů na zkušebním vzorku má být maximálně
5 cm; pro zkoušku se použije takový počet spojů, aby byl dosažen vhodný objem zkušební
kapaliny pro stanovení všech sledovaných ukazatelů; výsledky hodnot koncentrací sledovaných
ukazatelů stanovené ze 3. výluhu se porovnávají s výsledky stejně provedeného výluhu
referenčního zkušebního vzorku, kterým je část stejné trubky bez aplikovaného lepidla
(pájky); objem vody u obou typů zkušebních vzorků musí být stejný, d) zkušební vzorky nátěrů nebo povlaků se připraví natřením nebo nanesením
zkoušeného nátěru nebo povlaku na destičky z nerezové oceli či pískem matovaného
skla postupem podle údajů výrobce; průmyslově provedené nátěry nebo povlaky potrubí,
včetně povlaků na bázi cementu, se zkouší podle bodu 7 podbod d) nebo e),
e) zkušební vzorky filtračních tkaniv a membrán musí obsahovat všechny
materiály používané pro hotový výrobek,
f) zkušební vzorky nestejnorodých výrobků nebo výrobků s povrchovou úpravou
musí mít stejnou skladbu jako hotové výrobky; vzorky se zkouší takovým způsobem,
že se vystavují zkušební vodě /bod 3 podbod b)/ pouze zkušební vzorky těch částí
výrobků, jejichž povrch přichází do přímého styku s vodou,
g) není-li k dispozici postup pro specifický druh výrobku, nebo nemůže-li
z technických důvodů být zkušební vzorek zkoušen za zmíněných podmínek, jsou možné
odchylky od zkušebního postupu; tyto výjimky musí být řádně zdůvodněny a vyznačeny
ve zkušebním protokolu.
6. Doprava a skladování vzorků výrobků: vzorky výrobků musí být dopravovány
a skladovány takovým způsobem, aby během dopravy a skladování nedošlo k negativnímu
ovlivnění vzorků výrobků. Skladování se děje za nepřístupu světla, při teplotě (21
+/- 4) st. C, s výjimkou případů kdy dodavatel výrobků přiloží jiné instrukce pro
skladování, tj. zachování takových podmínek, kterým je výrobek vystaven v praxi.
7. Stanovení poměru povrchu zkušebního vzorku k objemu zkušební vody:
a) plocha povrchu zkušebního vzorku, který má přijít do styku se zkušební
vodou, má být vůči objemu zkušební vody v poměru 1 : 1 (1 cm
2
/ 1 cm3
), ale může
být, pokud to vyžadují technické parametry zkušebního vzorku, akceptován i jiný poměr
povrchu zkušebního vzorku k objemu zkušební vody s tím, že tato skutečnost musí být
zohledněna při vyhodnocení zkoušky; velikost plochy zkušebního vzorku a z ní vyplývající
objem zkušební vody se musí zvolit tak, aby byly splněny požadavky na množství výluhu
požadovaného pro chemický rozbor, b) jestliže nemá zkušební vzorek hladký povrch přicházející do styku s
vodou, nebo tvar zkušebního vzorku je takový, že nelze provést přesný výpočet povrchu
přicházejícího do styku se zkušební vodou, pak se použije pro určení objemu zkušební
vody odhadnutá plocha povrchu zkušebního vzorku spolu s dostatečně podrobným popisem
výrobku (výrobků), aby bylo možno připravit další zkušební vzorky v rozmezí +/- 10
% ploch povrchu původního zkušebního vzorku; poměr plochy zkušebního vzorku ve styku
s vodou vůči objemu zkušební vody by se měl blížit hodnotě 1 : 1 (1 cm
2
/ 1 cm3
),
nesmí však být menší než 1 : 2 (1 cm2
/ 2 cm3
); hodnota poměru včetně odhadnuté plochy
vzorku musí být vždy zaznamenána do protokolu o zkoušce, c) migrace stanovovaných látek z materiálů používaných na vnitřní cementové
vystýlky potrubí a vodojemů se musí stanovit za použití zkušebních vzorků a zkušební
vody tak, aby byl zachován následující poměr povrchu vzorku k objemu testovací vody
S (cm
2
): V (cm3
): 1 : 1 u potrubí o průměru menším než 80 mm; 1 : 2 u potrubí o průměru od 80 mm do 300 mm; 2 : 8 u potrubí o průměru větším než 300 mm nebo vnitřních cementových vystýlek vodojemů,
d) výrobky v sypkém stavu (vyjma aktivního uhlí), u kterých není možné
přesně definovat velikost povrchu přicházejícího do styku s vodou, se vyluhují v
poměru 100 ml zkušebního vzorku k 1 litru zkušební vody; testování aktivního uhlí
se provádí podle metody uvedené v ČSN EN 12902,
e) migrace stanovovaných látek z přívodního potrubí a potrubí pro vnitřní
vodovod (potrubí o průměru 80 mm) se stanoví za použití zkušebních vzorků o délce,
která poskytuje dostatečný objem výluhu (extraktu) pro chemické rozbory; zkušební
vzorky se naplní zkušební vodou /bod 3 podbod b)/ a uzavřou na obou koncích zátkou
/bod 4 podbod c)/; pokud nelze vzhledem k technickým parametrům potrubí použít zkušební
vzorek potrubí o vnitřním průměru 40 mm (S : V = 1 : 1), je akceptován i jiný poměr
povrchu zkušebního vzorku přicházejícího do styku s vodou k objemu zkušební vody
s tím, že tato skutečnost musí být zohledněna při vyhodnocení výluhové zkoušky,
f) migrace stanovovaných látek z přívodního potrubí a potrubí vodovodu
(potrubí o průměru > 80 mm), není-li k dispozici jako potrubí o malém průměru,
se stanoví ponořením segmentů potrubí do zkušební vody /bod 3 podbod b)/ v celoskleněných
nádobách /bod 4 podbod b)/; poměr plochy zkušebního vzorku potrubí ve styku s vodou
vůči objemu zkušební vody by měl být 1 : 1 (1 cm
2
/ 1 cm3
), Poznámka: Není-li možné ponořovat segmenty celého potrubí, pak může být
zkušební vzorek zkoušen podle alternativních uspořádání zkoušky, např. podle ČSN
EN ISO 8795 Plastové potrubní systémy pro rozvod pitné vody - Stanovení migrace -
Stanovení migračních hodnot plastových trubek, tvarovek a jejich spojů.
g) migrace stanovovaných látek z nátěrů nebo povlaků se stanoví ponořením
destiček natřených zkoušeným nátěrem nebo povlakem /bod 5 podbod d)/ do zkušební
vody /bod 3 podbod b)/ ve víkem uzavřených nádobách /bod 4 podbod b)/; destičky se
nesmějí při louhování navzájem dotýkat ani být položeny na dně nebo se celou plochou
dotýkat stěny nádoby; musí být zvoleno takové množství zkušebních vzorků a zkušební
vody, aby byl splněn požadavek S : V = 1 cm
2
: 1 cm3
.8. Předčištění zkušebních vzorků:
v případě, že výrobce v návodu k použití uvádí způsob předúpravy, je zkušební
vzorek laboratoří takto upraven před vlastním předčištěním vzorku. Pokud je zkušební
vzorek mastný nebo je jeho povrch znečištěn jiným způsobem a není to jeho přirozená
vlastnost, ošetří se před působením stojaté vody neagresivním odmašťovacím prostředkem.
Poté se zkušební vzorek vystaví postupně působení stojaté vody a předběžnému proplachování
takto:
a) působení stojaté vody:
zkušební vzorky, určené pro styk s pitnou vodou, se ponoří do čerstvé vody
z vodovodu a nechají se stát po dobu (24 +/- 0,5) hodin při teplotě prostředí (23
+/- 2) st. C. Zkušební vzorky, určené pro styk s teplou vodou, se ponoří do čerstvé
vody z vodovodu vytemperované na zkušební teplotu (60 +/- 2) st. C a nechají se stát
po dobu (7,5 +/- 0,5) hodin při teplotě prostředí (60 +/- 2) st. C. Po této době
se voda odstraní a nahradí čerstvou vodou z vodovodu vytemperovanou na teplotu (60
+/- 2) st. C a vzorky se nechají stát (16 +/- 0,5) hodin při teplotě prostředí (60
+/- 2) st. C.
Zkušební vzorky výrobků na bázi cementu používaných k vnitřní vystýlce
potrubních rozvodů vodovodní sítě nebo vodojemů se před začátkem zkoušení opláchnou
zkušební vodou a následně se při zachování předepsaného poměru plochy ku objemu vody
uloží třikrát na 24 hodin, jedenkrát na 72 hodin a jedenkrát na 24 hodin do vždy
čerstvé vody z vodovodu při teplotě prostředí (23 +/- 2) st. C. Po ukončení této
předběžné úpravy a po proplachu podle bodu 8 podbodu b) je u zkušebních vzorků na
bázi cementu nutné ihned zahájit zkoušku.
Ve všech případech se poté voda odstraní a zkušební
b) předběžné proplachování:
Zkušební vzorky se buď umístí do vhodné nádoby,
kterou protéká čerstvá voda z vodovodu /bod 3 podbod a)/ ze dna nádoby nahoru po
dobu (60 +/- 10) minut tak, aby rychlost na horním otevřeném povrchu nádoby byla
(5 +/- 2) cm/s; nebo se zkušební vzorek připojí vhodnou přípojkou k vodovodu tak,
aby byl při proplachování čerstvou vodou z vodovodu /bod 3 podbod a)/ po dobu (60
+/- 10) minut zkušební povrch úplně pokryt vodou a proplachuje se pod stálým proudem
vody o rychlosti (5 +/- 2) cm/s. Poté se zkušební vzorky oplachují zkušební vodou
nebo upravenou zkušební vodou /bod 3 podbod b)/ o teplotě (23 +/- 2) st. C aspoň
po dobu 2 minut.
Poznámka: Není-li z časových důvodů možné provést v laboratoři zkušební
postupy bez přerušení, je dovoleno práci přerušit v průběhu postupu přípravy vzorků,
s výjimkou zkušebních vzorků výrobků na bázi cementu. Avšak migrační intervaly musí
následovat po sobě bez přerušení.
9. Zkušební postup:
a) každá zkouška se provede dvojmo, tj. paralelně se dvěmi stejnými zkušebními
vzorky výrobku. Vyluhování se provedou bezprostředně po předčištění zkušebních vzorků,
a to ponořením povrchu zkušebního vzorku určeného pro styk s vodou (nebo celých zkušebních
vzorků) do zkušební vody o předepsané zkušební teplotě za statických podmínek (bez
míchání zkušební vody). Vyluhování se provádějí buď při (23 +/- 2) st. C - výrobky
pro styk s pitnou vodou, nebo (60 +/- 2) st. C - výrobky pro styk s teplou vodou.
Vyluhování probíhá třikrát po sobě, vždy po dobu (72 +/- 1) hodin, pokud jde o výrobek
určený pro styk s pitnou vodou, nebo po dobu (24 +/- 1) hodin, je-li výrobek určen
pro styk s teplou vodou. Je nutno dodržet zkušební teploty. Po prvním a druhém vyluhovacím
intervalu se vždy odlije veškerý výluh (extrakt) do vhodných nádob (v souladu s analytickými
požadavky) a ihned se nahradí stejným objemem čerstvé zkušební vody o předepsané
zkušební teplotě.
Rozbor se provádí z výluhů každé vyluhovací doby zvlášť.
Specifické podmínky pro zkoušení některých typů výrobků jsou popsány v
bodech 5 a 7,
b) nádoby či nádržky, v nichž se provádí vyluhování, je nutno uzavírat
tak, aby nedošlo k úniku stanovovaných těkavých látek či ke kontaminaci výluhu,
c) senzorická zkouška se provede s jedním zkušebním vzorkem a jednou kontrolou.
Vyluhování se provedou bezprostředně po předčištění zkušebních vzorků, a to ponořením
povrchu zkušebního vzorku určeného pro styk s vodou nebo celých zkušebních vzorků
do porovnávací vody pro senzorické hodnocení o předepsané zkušební teplotě podle
písmene a). Po prvním a druhém vyluhovacím intervalu se vždy odlije veškerý výluh
do odpadu a ihned se nahradí stejným objemem čerstvé porovnávací vody pro senzorické
hodnocení o předepsané zkušební teplotě. Senzorické hodnocení se provádí pouze ze
třetího výluhu.
10. Analýza:
a) stanovení koncentrace sledovaných ukazatelů ve výluhu se provádí na
konci každé doby vyluhování u obou paralelních výluhů; stanovení ukazatelů vinylchlorid,
epichlorhydrin a akrylamid se provádí pouze po třetím vyluhování; stanovení pachu
a chuti se provádí jen u třetího výluhu (u prvního a druhého výluhu se stanovení
neprovádí),
b) kontrolní zkouška (slepý pokus) se provádí zároveň s každým zkušebním
vzorkem, a to za použití stejných podmínek zkoušky (zkušební voda, zkušební teplota,
doba vyluhování, zátky, atd.) jak je popsáno v bodu 9, ale s vynecháním zkušebního
vzorku. Na konci každé doby vyluhování se stanoví koncentrace K
0,n
(n je pořadové
číslo doby vyluhování) každé stanovované složky (nebo interferující látky) s požadovanou
citlivostí a přesností. Jestliže kterýkoliv výsledek kontrolních zkoušek je větší
než nejnižší zjištěná koncentrace stanovované složky ve výluhu, pak je nutno zjistit
zdroj kontaminace, odstranit jej a celý postup zkoušky zopakovat s novým zkušebním
vzorkem. Poznámka: Kontrolní zkoušky se provádějí dvojmo, ale při současném zkoušení
většího množství zkušebních vzorků (to znamená více než 2), pak stačí jedna dvojice
slepých pokusů s dostatečným množstvím zkušební vody k provedení všech analýz, pokud
je použito jedné šarže zkušební vody. Stanovení K
0;n
se provede na konci každé doby
vyluhování u obou paralelních kontrolních zkoušek.Vyjádření výsledků: Pro výpočty a hodnocení se používají střední hodnoty
z naměřených hodnot koncentrací migrované složky Kn zmenšené o střední hodnoty hodnot
koncentrací získaných analýzou kontrolní zkoušky K
0,n
pro každou dobu vyluhování
zvlášť. Migrační číslo M24
pro migrovanou složku se vypočítá z výsledné střední hodnoty
koncentrace migrované složky třetího výluhu (extraktu) za použití jedné z těchto
rovnic: a) pro vyluhování prováděném při teplotě (23 +/- 2) st. C M
24
= 1/3 hvezdicka K72
hvezdicka V/S [mghvezdickadm-2
hvezdicka24 h-1
] b) pro vyluhování prováděném při teplotě (60 +/- 2) st. C M
24
= K24
hvezdicka V/S
[mghvezdickadm-2
hvezdicka24 h-1
] kde:
M
24
je migrační číslo v miligramech na čtvereční decimetr za 24
hodin, K
72
je koncentrace stanovované složky ve výluhu v miligramech na litr za dobu
72 hodin /při zkoušení zkušební vodou o teplotě (23 +/- 2) st. C/; K72
= Kn
- K0;n
,
K
24
je koncentrace stanovované složky ve výluhu v miligramech na litr za dobu 24
hodin /při zkoušení zkušební vodou o teplotě (60 +/- 2) st. C/; K24
= Kn
- K0;n
,
V je objem výluhu v litrech,
S je plocha povrchu zkušebního vzorku přicházející do
přímého styku se zkušební vodou v decimetrech čtverečních.
Výsledná migrační čísla migrovaných složek se vyjádří jako MT
t,n
a výsledné
koncentrace migrovaných složek se vyjádří jako KTt;n
přičemž: T je zkušební teplota
ve stupních Celsia,
t je doba vyluhování v hodinách,
n je pořadové číslo doby vyluhování.
Poznámka: Z praktických důvodů se předpokládá, že migrace stanovované složky
je lineární s časem. V důsledku toho se používá faktor 1/3 v rovnici a) pro výpočet
migračního čísla M
24
za 24 hodin, z hodnoty koncentrace stanovené při 72 hodinové
době vyluhování.11. Modifikace konverzním faktorem:
konverzní faktor (F) se používá k přepočtu
migračního čísla na modifikovanou koncentraci zohledňující podmínky použití výrobku
ve stavbě.
Modifikovaná koncentrace (C) se vypočte podle následující rovnice: CT
t,3
= F x MTt,3
kde:
F je konverzní faktor,
MT
t,3
je migrační číslo (v miligramech na čtvereční
decimetr za 24 hodin) vypočítané z výsledné střední hodnoty koncentrace migrované
složky ve třetím výluhu za použití jedné z rovnic bodu 10 b), T je zkušební teplota
ve stupních Celsia,
t je doba vyluhování v hodinách.
Konverzní faktor (F) se vypočte
podle následující rovnice: F = F
g
Fo
kde:
Fg je geometrický faktor (vztah mezi plochou
výrobku, která je ve styku s vodou a objemem vody obsaženém ve výrobku v praxi),
F
o
je operační faktor (předpokládaná doba zdržení vody ve výrobku v praxi).Geometrický
faktor (F
g
) se vypočte podle jedné z následujících rovnic: (a) Fg
= S/Vkde:
S je vnitřní
povrch potrubí, tvarovky armatury nebo vodoměru (v dm
2
), který je v praxi ve styku
s vodou vztažený na jednotku délky, V je objem vody v potrubí, tvarovce, armatuře
nebo vodoměru (v litrech) vztažený na jednotku délky v praxi
(b) F
g
= 400/DNkde:
DN je jmenovitý průměr potrubí, tvarovky, armatury nebo vodoměru (v milimetrech).
Operační faktory (F
o
)7) pro jednotlivé kategorie výrobků jsou uvedeny v následující
tabulce:------------------------------------------------------- Kategorie výrobku Operační faktor (ve dnech) ------------------------------------------------------- tvarovky, armatury, vodoměry 0,05 ------------------------------------------------------- potrubí - vnitřní vodovody 0,5 o průměru 12 - 25 mm ------------------------------------------------------- potrubí - přípojky 0,5 o průměru 32 - 90 mm ------------------------------------------------------- potrubí - zásobní řady 1,5 o průměru 100 - 280 mm ------------------------------------------------------- potrubí - hlavní a rozváděcí řady 1,5 o průměru 300 mm a více -------------------------------------------------------
12. Hodnocení výsledků:
pro hodnocení zdravotní bezpečnosti zkoušeného výrobku dle § 3 odstavec
2 nebo 3 písm. a) až c) vyhlášky se použije
A) v případě potrubních systémů (a jejich výstelek), tvarovek, armatur
a vodoměrů vypočítaná modifikovaná koncentrace migrovaných složek C23
72,3
(C6024,3
)
podle bodu 11,B) v případě ostatních výrobků, u kterých nelze pro praxi jednoznačně určit
poměr plochy výrobku a objemu vody v kontaktu s výrobkem, výsledná střední koncentrace
migrovaných složek ve 3. výluhu K23
72,3
(K6024,3
).Nejistota měření se do hodnocení nezahrnuje. Současně je nutno přihlédnout
k hodnotám koncentrací stanovované složky v prvním až třetím výluhu, nedochází-li
k vzestupu migrace. Pokud dojde ve třetím výluhu k vzestupu koncentrace stanovované
složky o více než 20 % hygienického limitu oproti hodnotě v prvním výluhu a přesáhne
75 % hygienického limitu, výsledek výluhové zkoušky se považuje za nevyhovující.
Pokud byl při zkoušení výrobku z objektivních důvodů použit jiný, přesně známý poměr
povrchu zkušebního vzorku a objemu zkušební vody než 1 : 1 (1 cm
2
/1 cm3
) (netýká
se výrobků na bázi cementu, které mají předepsaný odlišný poměr), provede se pro
účely hodnocení přepočet výsledku koncentrace migrované složky na poměr S : V = 1
cm2
: 1 cm3
za pomoci vzorce pro výpočet migračního čísla M24
(viz bod 10).Stanovení pachu a chuti se provádí způsobem uvedeným v ČSN EN 1622 Jakost
vod - Stanovení prahového čísla pachu (TON) a prahového čísla chuti (TFN). Jednotky
pachu (TON) se označují jako prahová čísla (č. 1, 2, 3, ...) a požadavkům vyhlášky
vyhovují prahová čísla 1 a 2. Jednotky chuti (TFN) se označují slovně, pro TFN 1
a 2 se chuť udává jako přijatelná, pro vyšší TFN jako nepřijatelná.
13. Protokol obsahuje tyto náležitosti:
a) název a adresu laboratoře provádějící zkoušku a formulující odborné
stanovisko,
b) identifikační číslo (značku) a datum vystavení protokolu,
c) obchodní název (jméno) a bydliště žadatele o ověření,
d) obchodní název výrobku,
e) jméno výrobce výrobku, jeho sídlo, jde-li o právnickou osobu nebo místo
podnikání, jde-li o fyzickou osobu, a datum výroby (kde to je účelné),
f) číslo přidělené každému zkušebnímu vzorku,
g) datum přijetí zkušebního vzorku,
h) datum začátku zkoušky,
i) předčištění zkušebního vzorku (zkušební sestavy) podle bodu 8,
j) úplný popis zkušebního vzorku včetně velikostí plochy povrchu přicházející
do styku s vodou a objemu zkušební vody,
k) u nátěrů podrobný popis zahrnuje:
ka) názvy použitých primerů a podkladových
nátěrů,
kb) úplný popis přípravy a nanášení nátěru (nátěrů) včetně metody nanášení
(aplikace) na zkušební destičky a podmínky úplného vysychání / vytvrzení,
l) údaj o počtu zkušebních vzorků výrobku, počtu provedených výluhů u každého
zkušebního vzorku a druhu zkušební vody,
m) jakákoliv odchylka od zkušebního postupu s jejím zdůvodněním,
n) metoda analýzy, její zdroj, včetně nejistoty měření,
o) hodnoty koncentrací KT
t;n
a KT0;n
v miligramech na litr zkušební vody
u každé stanovované složky stanovené po první, druhé a třetí době vyluhování pro
každý z dvojice zkušebních vzorků a střední hodnotu KTt;n
zmenšenou o střední hodnotu
kontrolní zkoušky KT0;n
,p) v případě potrubních systémů (a jejich výstelek), tvarovek, armatur
a vodoměrů dále hodnoty modifikované koncentrace CT
t,3
migrovaných složek ve 3. výluhu;
migrační čísla MT24;3
; použitý konverzní faktor, geometrický faktor a operační faktor,
aq) pro ukazatele vinylchorid, epichlorhydrin a akrylamid hodnotu migračního
čísla MT
24;3
v miligramech na decimetr čtvereční za 24 hodin (mghvezdickadm-2
hvezdicka24 h-1
) po třetí
době vyluhování; údaj slouží osobám uvedených v § 3 odst. 2 zákona k výpočtu koncentrace
těchto látek v pitné vodě a ověření, zda je splněn hygienický limit stanovený zvláštním
právním předpisem3)
.14. Zařízení na úpravu pitné vody v místě spotřeby se zkouší a posuzují
následujícím způsobem:
a) jednotlivé materiály, které jsou v kontaktu s vodou, musí splňovat požadavky
zvláštního právního předpisu5),
b) zařízení se dále zkouší jako celek při provozu, a to při průtoku vody
za výrobcem stanovených podmínek a s použitím čerstvé vody z vodovodu podle bodu
3 písm. a), aby se ověřilo, zda
ba) zařízení nezhoršuje kvalitu vstupní vody v mikrobiologických
a základních chemických ukazatelích - za tímto účelem se porovnává kvalita vstupní
a výstupní vody; zkouška musí být provedena u zařízení po nejméně dvoutýdenním provozu;
pro stanovení stříbra nebo jiného použitého bakteriostatického prostředku se odebírá
první podíl vody (cca 100 ml) po 16 hodinovém odstavení zařízení mimo provoz; pro
stanovení počtu kolonií při 22 °C a 36 °C se odebírá první podíl upravené vody (100
ml) po 16 hodinovém odstavení zařízení mimo provoz a odtočení 1 litru vody, hned
poté se provede další odtočení vody po dobu 1 minuty a zařízení se nechá 2 hodiny
mimo provoz, poté se opět odebere první podíl upravené vody (100 ml) po odtočení
1 litru vody na stanovení počtu kolonií při 22 °C a 36 °C; výsledky počtů kolonií
pří 22 °C ve vstupní vodě nesmí přesáhnout 200 KTJ/ml a počty kolonií při 36 °C 40
KTJ/ml, jinak je nutné zkoušku opakovat; popsaný způsob odběru se provádí u průtočných
zařízení, ale pokud je součástí zařízení nádrž, ve které se upravená voda akumuluje
a odtud se podle potřeby odebírá, provede se odběr vzorku vody na výtoku z akumulační
nádrže a to po 16 hodinovém odstavení zařízení mimo provoz,
bb) zařízení má požadovaný
99,99 % dezinfekční účinek; ověřuje se pouze v případě, že výrobcem je dezinfekční
účinek deklarován.
Hodnocení: Hodnoty počtů při 22 °C a 36 °C ve vodě na výstupu ze zařízení
nesmí být vyšší než 1000 KTJ/ml. Přídavek cizorodých látek nesmí být větší než 10
% hygienického limitu sledovaného ukazatele pitné vody stanoveného zvláštním právním
předpisem3). Obsah vápníku a hořčíku nesmí být nižší o více než 10 % vůči hodnotě
ve vstupní vodě. V případě použití technologie snižující obsah rozpuštěných látek
a tvrdost vody, která může být použita jen v případě, kdy obsah vápníku a hořčíku
je výrazně vyšší než horní hranice doporučeného rozmezí hodnot stanovených zvláštním
právním předpisem3), musí být dodržena minimální hodnota obsahu vápníku a hořčíku
ve vodě stanovená zvláštním právním předpisem3) a obsah rozpuštěných látek musí být
větší než 150 mg/l.
15. Minimální rozsah stanovovaných ukazatelů pro jednotlivé okruhy nejpoužívanějších
druhů materiálů (výběr ostatních stanovovaných ukazatelů se provádí na základě předloženého
specifického složení každého výrobku; v případě, že laboratoř nezařadí do vyšetření
některou ze složek minimálního rozsahu, uvede v protokolu důvod):
a) Litina, železo: Cr, Ni, Mn, Fe, Pb, As, Cd, pH, barva, zákal b) Galvanizovaná (pozinkovaná) ocel: Pb, Cr, Cd, Ni, Zn, pH, barva, chuť c) Nerezová ocel: Pb, Cr, Cd, Ni, Mn, pH, chuť d) Měď: Pb, As, Cu, Cr, pH, chuť, TOC (u měděných trubek) e) Mosaz: Pb, Zn, Cd, Sb, Cu, Ni, Sn, pH, chuť f) Bronz: Pb, Zn, Cu, Cr, Cd, Ni, Sn, pH, chuť, Al (u hliníkového bronzu) g) Pryž: TOC, CHSKMn, Cd, Pb, Zn, Ba, fenoly, pH, primární aromatické aminy, pach, chuť, barva, zákal, PAU v případě použití sazí jako plniva Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768). h) Polyethylen: TOC, CHSKMn, pH, Pb, Cd, Ni, V, fenoly, pach, chuť, barva, další ukazatele dle aditiv (u barvených hmot kovy podle použitých pigmentů), PAU v případě použití sazí jako plniva, Ba, Co, Cu, Mn, Zn, primární aromatické aminy Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768). i) Polyuretan: TOC, primární aromatické aminy, CHSKMn, pH, chuť, pach, barva, Cr, Pb, Cd, Ni, fenoly, další ukazatele dle aditiv (u barvených hmot kovy podle použitých pigmentů), Ba, Co, Cu, Mn, Zn, primární aromatické aminy Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768). j) Polystyren: TOC, CHSKMn, chuť, pach, barva, styren, Pb, Cd, pH, další ukazatele dle aditiv (u barvených hmot kovy podle použitých pigmentů), Ba, Co, Cu, Mn, Zn, primární aromatické aminy Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768). k) Polypropylen: TOC, CHSKMn, pH, Pb, Cd, chuť, pach, barva, další ukazatele dle aditiv (u barvených hmot kovy podle použitých pigmentů), PAU v případě použití sazí jako plniva, Ba, Co, Cu, Mn, Zn, primární aromatické aminy Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768). l) Polyvinylchlorid: TOC, CHSKMn, pH, Pb, Cd, vinylchlorid, ftaláty (u měkčeného PVC), chuť, pach, barva, další ukazatele dle aditiv (u barvených hmot kovy podle použitých pigmentů), Ba, Co, Cu, Mn, Zn, primární aromatické aminy Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768). m) Polyamid: TOC, CHSKMn, Pb, Cd, primární aromatické aminy, pH, chuť, pach, barva, další ukazatele dle aditiv (u barvených hmot kovy podle použitých pigmentů) Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768). n) Epoxidové pryskyřice: TOC, CHSKMn, primární aromatické aminy, Cd, Pb, Ba, Hg, PAU, fenoly, pH, epichlorhydrin, barva, zákal, chuť, těkavé organické látky (hlavně benzen, toluen, styren, ethylbenzen, xyleny) Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768). o) Nátěrové hmoty: TOC, CHSKMn, Cd, Pb, fenoly, pH, barva, zákal, pach, chuť, těkavé organické látky (hlavně benzen, toluen, styren, ethylbenzen, xyleny) Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768). p) Cementové hmoty: Cr, Pb, Ni, pH, Cd, Al, As, TOC, CHSKMn, amonné ionty, konduktivita, zákal, barva, pach, chuť q) Keramika, silikáty: pH, barva, pach, chuť, zákal, Pb, Cd, As, Ni, Cr, Al, TOC r) Iontoměniče: - ve výluhu: pH, konduktivita, CHSKMn, TOC, Pb, Cd, Cr, pach, chuť, barva, epichlorhydrin, styren, - doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768), - ověření mikrobiologické čistoty, - zkouška při průtoku vodovodní vodou (porovnání hodnot ve vstupní vodě s hodnotami ve vodě po průchodu filtračním ložem): tvrdost, chloridy, sodík, dusičnany, dusitany, pH, CHSKMn.
Poznámka: U výrobků určených pro styk s teplou vodou se neprovádí stanovení
chuti. Hodnota pH se stanovuje za účelem kontroly, že nedošlo k externímu ovlivnění
zkušební vody během výluhu.
Příl.2
Požadavky na čistotu a bezpečnost základních chemických látek a chemických
směsí používaných k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou.
A. KOAGULANTY NA BÁZI HLINÍKU
1. Chlorid hlinitý, chlorid-hydroxid hlinitý, chlorid-hydroxid- síran hlinitý (monomery) Relativní molekulová hmotnost: 133,3 (AlCl3) Chemický vzorec: a) AlCl3b) Al(OH)aClb, (a+b)=3 c) Al(OH)aClb(SO4)c, (a+b+2c)=3 CAS Nr.: AlCl37446-70-0 Al(OH)aClb, (a+b)=3 1327-41-9, 14215-15-7 Al(OH)aClb (SO4)c, (a+b+2c)=3 39290-78-3 Popis: pevná látka: bílý až lehce zahnědlý prášek, krystaly, pelety nebo hrudky; roztok: viskozní, bezbarvá až žlutavá tekutina, typické hodnoty koncentrací Al ve výrobku mohou být mezi 42 g až 124 g Al na kilogram výrobku. Užití: ke koagulaci, jako srážecí činidlo Maximální dávka: do 15 mg vyjádřeno jako Al na litr upravované vody Poznámka: Koncentrace hliníku v upravené pitné vodě nesmí přesáhnout hodnotu 0,2 mg/l. Požadavky na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na 1 kg Al obsaženého ve výrobku: As 14 Cd 3 Cr 30 Hg 4 Ni 20 Pb 40 Sb 20 Se 20 2. Síran hlinitý Synonymum: technický síran hlinitý Chemický vzorec: Al2(SO4)3hvezdicka n H2O Relativní molekulová hmotnost: 342,14 (Al2(SO4)3)CAS Nr.: Al2(SO4)310043-01-3 Al2(SO4)3hvezdicka 16 H2O 16828-11-8 Al2(SO4)3hvezdicka 18 H2O 7786-31-8 Popis: Vyrábí se v pevné hydratované formě s různě velikými částicemi nebo jako vodní roztoky; lehce kyselá sůl nebo roztok, agresivní na kovy, (především Al, Cu, Zn a slitiny těchto kovů). Používaná koncentrace ve výrobku vyjádřená v Al je obvykle od 10 g/l do 40 g/l. Je použitelný v různých druzích zahrnujících druh prostý železa a druh s nízkým obsahem železa. Užití: ke koagulaci Poznámka: Koncentrace hliníku v upravené pitné vodě nesmí přesáhnou hodnotu 0,2 mg/l Maximální dávka: do 15 mg vyjádřeno jako Al na litr upravované vody Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na 1 kg Al obsaženého ve výrobku: As 14 Cd 3 Cr 30 Hg 4 Ni 20 Pb 40 Sb 20 Se 20 železo: 1,6 g/kg Al (prostý železa) 115 g/kg Al (s malým obsahem železa) nerozpuštěné látky: 23 g/kg Al 3. Chlorid hlinito-železitý (monomer), chlorid-hydroxid hlinito- železitý (monomer) Chemický vzorec: proměnný Relativní molekulová hmotnost: proměnná CAS Nr.: AlCl37446-70-0 FeCl37705-08-0 Al(OH)Cl214215-15-7 Al(OH)aClb, kde (a+b)=3 a kde a je menší než 1,05 1327-41-9 Popis: žlutý až hnědý roztok Užití: ke koagulaci, jako srážedlo Maximální dávka: od 1,0 mg/l do 15 mg/l upravované vody vyjádřeno jako Al + Fe Poznámka: Koncentrace hliníku v upravené pitné vodě nesmí přesáhnout hodnotu 0,2 mg/l. Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na l kg Al obsaženého ve výrobku: As 14 Cd 3 Cr 30 Hg 4 Ni 20 Pb 40 Sb 20 Se 20 nerozpuštěné látky: 25 g/ kg (Al + Fe)
4. Síran hlinito-železitý Relativní molekulová hmotnost: proměnná Chemický vzorec: x Al2(SO4)3 hvezdicka (1-x) Fe2(SO4)3 hvezdicka n H2O , kde n je proměnné a x se mění od 0,70 do 0,95 CAS Nr.: Al2(SO4)3 10043-01-3 Fe2(SO4)3 10028-22-5 Popis: granulovitá látka nebo vodný roztok, od žluté do hnědé barvy. Ve výrobku se musí koncentrace aktivní látky vyjádřená v gramech hliníku a gramech železa na kilogram výrobku pohybovat v rozmezí +/- 3 % od hodnoty deklarované výrobcem. Užití: ke koagulaci Maximální dávka: od 1,0 mg/l do 15 mg/l upravované vody vyjádřeno jako Al + Fe Poznámka: Koncentrace hliníku v upravené pitné vodě nesmí přesáhnout hodnotu 0,2 mg/l. Požadavky na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na 1 kg Al obsaženého ve výrobku: As 14 Cd 3 Cr 30 Hg 4 Ni 20 Pb 40 Sb 20 Se 20 nerozpuštěné látky: 25 g/kg (Al + Fe)
B. KOAGULANTY NA BÁZI ŽELEZA
1. Chlorid železitý Chemický vzorec: FeCl3Relativní molekulová hmotnost: 162,21 CAS Nr.: FeCl37705-08-0 FeCl3hvezdicka 6 H2O 10025-77-1 Popis: krystalický prášek: tmavě šedý zeleného lesku, hygroskopický, výrobek musí obsahovat 99 % FeCl3(tj. 34 % vyjádřeno jako Fe (III)) krystalické granule: žluté, hygroskopické, výrobek musí obsahovat 59 % FeCl3(tj. 20,3 % vyjádřeno jako Fe (III)) vodné roztoky: tmavě hnědá kapalina, běžná koncentrace výrobku je 40 % FeCl3(tj. 13,7 % vyjádřeno jako Fe (III)) Užití: ke koagulaci. Maximální dávka: dávka má odpovídat koncentraci železa 2 až 10 mg vyjádřeno jako Fe na litr upravované vody Požadavky na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na 1 kg Fe (III): As 20 Cd 1 Cr 50 Hg 0,3 Ni 60 Pb 35 Sb 10 Se 10 % obsahu Fe (III): Fe (II) 2,5 Mn 0,5 nerozpuštěné látky 0,2 2. Síran železitý Chemický vzorec: Fe2(SO4)3 Relativní molekulová hmotnost: 399,87 CAS Nr.: 10028-22-5 Popis: červenohnědý roztok o různé koncentraci železa a acidity, označení roztoků A, B, C, D, E, F (mají odlišnou koncentraci železa a zásadovou neutralizační kapacitu); výrobky musí obsahovat nejméně 30 % síranu železitého. Užití: ke koagulaci Maximální dávka: dávka má odpovídat koncentraci železa 4 až 10 mg vyjádřeno jako Fe na litr upravované vody. Požadavky na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na 1 kg Fe (III): As 1 Cd 1 Cr 100 Hg 0,1 Ni 300 Pb 10 Sb 10 Se 1 % obsahu Fe (III): Fe (II) 2,5 Mn 0,5 nerozpuštěné látky 0,3 3. Síran železnatý Chemický vzorec: Fe SO4hvezdicka 7 H2O Relativní molekulová hmotnost: 278,02 CAS Nr.: FeSO47720-78-7 FeSO4hvezdicka 7 H2O 7782-63-0 Popis: modrozelené krystaly nebo granule; ve vlhku a na vzduchu oxidují za vzniku hnědých železitých solí; výrobek musí obsahovat nejméně 82,1 % FeSO4hvezdicka 7 H2O (tj. nejméně 16 %Fe). Užití: ke koagulaci. Maximální dávka: dávka má odpovídat koncentraci železa 4 až 10 mg vyjádřeno jako Fe na litr upravované vody Požadavky na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na 1 kg Fe (II): As 1 Cd 1 Cr 100 Hg 0,1 Ni 300 Pb 10 Sb 10 Se 1 % obsahu Fe: Mn 0,5 nerozpuštěné látky: 0,6 (vlhké krystaly); 3 (volně tekoucí krystaly) 4. Chlorid-síran železitý Chemický vzorec: FeClSO4Relativní molekulová hmotnost: 187,36 CAS Nr. 12410-649-0 Popis: tmavě hnědý roztok o obsahu od 39 % do 41 % FeClSO4; výrobek musí obsahovat nejméně 36,9 % FeClSO4(tj. nejméně 11 % Fe) Užití: ke koagulaci Maximální dávka: dávka má odpovídat koncentraci železa 4 až 10 mg vyjádřeno jako Fe na litr upravované vody Požadavky na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na kg Fe (III): As 1 Cd 1 Cr 100 Hg 0,1 Ni 300 Pb 10 Sb 10 Se 1 % obsahu Fe (III): Mn 0,5 nerozpuštěné látky 0,2 Fe (II) 2,5
C. CHEMICKÉ LÁTKY NEBO CHEMICKÉ SMĚSI K ÚPRAVĚ pH VODY
1. Hydroxid vápenatý Chemický vzorec: Ca(OH)2CAS Nr.: 1305-62-0 Relativní molekulová hmotnost: 74,09 Popis: bílý prášek obsahující nejméně 90 % Ca(OH)2; rozpustnost ve vodě je přibližně 1,6 g/l při 20 st. C. Užití: k úpravě pH a tvrdosti vody Maximální dávka: 135 mg vyjádřeno jako Ca (250 mg Ca(OH)2) na 1 litr upravované vody. Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistoty (v mg), která smí být obsažena v 1 kg hydroxidu vápenatého: As 5 Cd 2 Cr 20 Hg 0,3 Ni 20 Pb 25 Se 4 Sb 4 % suchého produktu: SiO22,0; Al2O30,5; Fe2O30,5; MnO20,15; CaCO37,0. 2. Oxid vápenatý Chemický vzorec: CaO CAS Nr.: 1305-78-8 Relativní molekulová hmotnost: 56,08 Popis: bílé pelety nebo prášek obsahující nejméně 87 % CaO; Užití: k úpravě pH a tvrdosti vody Maximální dávka: 135 mg vyjádřeno jako Ca (189 mg CaO) na 1 litr upravované vody. Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistoty (v mg), která smí být obsažena v 1 kg oxidu vápenatého: As 5 Cd 2 Cr 20 Hg 0,3 Ni 20 Pb 25 Sb 4 Se 4 % suchého produktu: SiO22,0; Al2O30,5; Fe2O30,5; MnO20,15; CaCO37,0. 3. Uhličitan vápenatý Chemický vzorec: CaCO3CAS Nr. 471-34-1 Relativní molekulová hmotnost: 100,09 Popis: bílá nebo šedá forma granulí, vloček nebo pelet; obchodní forma: nepórovitý (více než 98 % CaCO3), pórovitý (více než 97 % CaCO3); rozpustnost ve vodě 0,014 g /l při 10 st. C, reaguje alkalicky. Užití: k úpravě pH, tvrdosti vody a jako náplň filtrů pro odstranění agresivního CO2Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg), která smí být obsažena v 1 kg uhličitanu vápenatého: As 3 Cd 2 Cr 10 Ni 10 Pb 10 Sb 3 Se 3 Hg 0,5 4. Polovypálený dolomit Chemický vzorec: CaCO3hvezdicka MgO CAS Nr.: CaCO3471-34-1 Relativní molekulová hmotnost: 140,39 MgO 1309-48-4 Popis: bílý nebo šedý zrnitý materiál, měrná hmotnost 2,4 g/cm3. Obchodní výrobek musí obsahovat více než 23 % oxidu a hydroxidu hořečnatého, vyjádřeno jako MgO a uhličitanu vápenatého minimálně 68 %; rozpustnost ve vodě 0,02 g/l při 10 st. C Užití: k úpravě pH a tvrdosti vody Požadavek na čistotu: - obsah oxidu a hydroxidu vápenatého vyjádřeno jako CaO maximálně 2 % - obsah křemíku vyjádřeno jako SiO2maximálně 2 % - obsah Al2O3maximálně 2 % - obsah Fe2O3maximálně 2 % - obsah síranů vyjádřeno jako SO42-maximálně 1 % - maximální koncentrace nečistot (v mg), která smí být obsažena v 1 kg výrobku: As 3 Cd 2 Cr 10 Ni 10 Pb 15 Se 5 Sb 3 Hg 0,5 5. Kyselina chlorovodíková Chemický vzorec: HCl CAS Nr.: 7647-01-0 Relativní molekulová hmotnost: 36,46 Popis: bezbarvý až žlutý roztok, slabě až silně dýmavý v závislosti na koncentraci; výrobek obsahuje 25 % až 38 % (koncentrovaná kyselina) kyseliny chlorovodíkové. Užití: k úpravě pH. Poznámka: Koncentrace chloridů nesmí překročit 100 mg/l upravené pitné vody. Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg), která smí být obsažena v 1 kg kyseliny chlorovodíkové (100 %): As 3 Cd 1 Cr 3 Hg 0,5 Ni 3 Pb 3 Sb 1 Se 5 Fe 170 halogenorganické sloučeniny (jako Cl) 17 6. Kyselina sírová Chemický vzorec: H2SO4CAS Nr.: 7664-93-9 Relativní molekulová hmotnost: 98 Popis: čirá, až slabě zakalená kapalina, dobře mísitelná s vodou; obvyklá koncentrace 96 % nebo 98 %, (jiné dostupné koncentrace od 25 % do 80 %). Výrobek musí obsahovat udanou hmotnostní koncentraci kyseliny sírové s přesností +/- 1 %. Vlastnosti: Je to silný oxidační prostředek. Koncentrovaná kyselina prudce reaguje s hydroxidy, vodou, redukčními činidly a hořlavými materiály; vždy je nutno přidávat kyselinu do vody, nikdy naopak. Poznámka: Maximální koncentrace síranů nesmí překročit 250 mg/l upravené pitné vody. Užití: k úpravě pH vody, k regeneraci iontoměničů Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg), která smí být obsažena v kg H2SO4: As 0,4 Cd 0,1 Cr 4 Hg 0,1 Ni 4 Pb 4 Sb 1 Se 1 Fe 100 SO2100 7. Hydroxid sodný Chemický vzorec: NaOH CAS Nr.: 1310-73-2 Relativní molekulová hmotnost: 40 Popis: pevný: bílé pelety nebo prášek, výrobek musí obsahovat minimálně 96 % NaOH roztoky: bezbarvé nebo slabě zakalené, slabě viskózní, typická koncentrace výrobku je buď 30 % nebo 50 % NaOH Dobře rozpustný při teplotách nad 20 st. C, silně exothermický, roztoky jsou silně alkalické. Užití: k úpravě alkality a OH, k regeneraci iontoměničů Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg), která smí být obsažena v kg čistého NaOH: As 2 Cd 1 Cr 1 Hg 0,1 Ni 2 Pb 5 Sb 5 Se 5 NaCl 2,4 % Na2CO30,4 % NaClO30,7 % 8. Uhličitan sodný Synonymum: bezvodá soda Chemický vzorec aktivní složky: Na2CO3 CAS Nr.: 497-19-8 Relativní molekulová hmotnost: 105,99 Popis: bílý, krystalický prášek, granule nebo krystalky, obsahující nejméně 99,0 % Na2CO3, mírně hydroskopický, rozpustnost 212 g/l při 20 st. C. Užití: k úpravě alkality a pH. Maximální dávka: 60 mg Na2CO3na litr upravované vody. Poznámka: Koncentrace sodíku nesmí překročit 200 mg/l upravené pitné vody Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg), která smí být obsažena v 1 kg uhličitanu sodného: As 2 Cd 2 Cr 2 Fe(II) 20 Hg 0,1 Ni 2 Pb 2 nerozpuštěné látky 200 9. Hydrogenuhličitan sodný Synonymum: kyselý uhličitan sodný, bikarbonát sodný, zažívací soda Chemický vzorec: NaHCO3CAS Nr.: 144-55-8 Relativní molekulová hmotnost: 84,01 Popis: bílý prášek nebo krystalky, mírně hydroskopický, rozpustnost 95 g/l vody při 20 st. C, rozkládá se při 50 st. C. Výrobek musí obsahovat minimálně 98,5 % NaHCO3. Užití: ke stabilizaci pH a zvýšení alkality Poznámka: Koncentrace sodíku nesmí překročit 200 mg/l upravené pitné vody. Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg), která smí být obsažena v 1 kg NaHCO3: As 2 Cd 2 Cr 2 Fe(II) 5 Hg 0,1 Ni 2 Pb 2 nerozpuštěné látky 200 10. Oxid uhličitý Chemický vzorec: CO2CAS Nr.: 124-38-9 Relativní molekulová hmotnost: 44,011 Popis: v plynném, kapalném nebo pevném stavu, plyn je bezbarvý. Pevná forma se pro úpravu vody nepoužívá. Rozpustnost 1,72 g/l při 20 st. C. Výrobek musí obsahovat alespoň 99,7 % objemových CO2. Užití: ke stabilizaci balených vod, pro zvýšení tvrdosti a alkality, k úpravě hodnoty pH, k regeneraci aniontových iontoměničových pryskyřic Požadavek na čistotu: stanoven vyhláškou č. 54/2002 Sb. kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek (E 290). V plynné fázi se anorganické toxické látky nenacházejí.
11. Siřičitan sodný Chemický vzorec: Na2SO3CAS Nr.: 7757-83-7 Relativní molekulová hmotnost: 126,04 g/mol Popis: jemný krystalický prášek bílé barvy bez zápachu; rozpustnost ve vodě: 250 g/l při 20 °C. Výrobek musí obsahovat nejméně 95 % siřičitanu sodného. Poznámka: Při 100 °C se rozkládá za vzniku oxidu siřičitého. Koncentrace síranu sodného nesmí překročit 5 %. Užití: k dezinfekci vody Maximální dávka: 5 mg vyjádřeno jako SO32-na 1 litr upravované vody a po dokončení úpravy maximálně 2 mg. Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na kg siřičitanu sodného: As 1 Cd 1 Cr 1 Fe 25 Hg 0,5 Ni 1 Pb 2 Sb 2 Se 1 12. Dolomitické vápno Chemický vzorec: a) oxid-hydroxid vápenato-hořečnatý: Ca(OH)2. MgO b) oxid vápenato-hořečnatý: CaOMgO CAS Nr.: a) 58398-71-3 b) 37247-91-9 Relativní molekulová hmotnost: a) 114,40 g/mol b) 96,39 g/mol Popis: hrubý materiál (drcené dolomitické vápno) nebo prášek (mleté dolomitické vápno) obsahující nejméně 90 % CaO + MgO; rozpustnost ve vodě jako oxid- hydroxid vápenato-hořečnatý: 1000 mg/l nebo oxid vápenato-hořečnatý: 1385 mg/l při 20 °C. Poznámka: Vodné suspenze jsou silně alkalické. Dolomitické vápno reaguje s vodou za vzniku hydroxidu vápenato-hořečnatého a s kyselinami za vzniku vápenato-hořečnatých solí. Tyto reakce jsou exotermní. Užití: k úpravě pH Maximální dávka: 30 až 100 mg/l pro mineralizaci upravované vody. Požadavky na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg), která smí být obsažena v 1 kg dolomitického vápna: As 5 Cd 2 Cr 20 Hg 0,3 Ni 20 Pb 10 Se 3 Sb 3 % suchého produktu: SiO22,5; Al2O31,5; Fe2O31,5; MnO20,5.
D. AKTIVNÍ UHLÍ
1. Aktivní uhlí granulované Chemický vzorec: C CAS Nr.: 7440-44-0 Molekulová hmotnost: 12,0 EINECS: 231-153-3 Popis: zrněné (nepravidelné) nebo tvarované (válečkové, extrudované), černé, nerozpustné ve vodě, zrněné obsahuje velikosti částic zpravidla v rozmezí 0,25 mm až 5,0 mm, tvarované obsahuje velikosti částic zpravidla o průměru 0,5 mm až 4.0 mm a délky menší než 10,0 mm, jodové číslo minimálně 600 mg/g výrobku. Užití: k adsorpci převážně organických látek, filtraci, k rozkladu silných oxidačních činidel (chlor, chlordioxid, ozon), zlepšení organoleptických vlastností vody Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg), která smí být obsažena v l litru speciální vyluhovací vody (ČSN EN 12902: Výrobky používané pro úpravu vody určené k lidské spotřebě - Pomocné anorganické materiály a filtrační materiály - Metody zkoušení): As 10 Cr 5 Hg 0,3 Pb 5 Cd 0,5 Ni 15 Sb 3 Se 3 PAH 0,02 kyanidy celkové (CN) 5 obsah nečistot v produktu: popel 15 %; voda při balení 5 %; rozpustné látky 3 %; zinek 0,002 % Požadavek na čistotu se vztahuje také na znovuaktivované (přepracované) granulované aktivní uhlí (ČSN EN 12915-2: Výrobky používané pro úpravu vody určené k lidské spotřebě - Granulované aktivní uhlí - Část 2: Znovuaktivované granulované aktivní uhlí). 2. Aktivní uhlí práškové Chemický vzorec: C CAS Nr.: 7440-44-0 Molekulová hmotnost: 12,0 EINECS: 231-153-3 Popis: černý prášek nerozpustný ve vodě, nejméně 95 % musí tvořit částice menší než 150 mikrom, jodové číslo minimálně 600 mg/g výrobku. Užití: k adsorpci převážně organických látek, zlepšení organoleptických vlastností vody Maximální dávka: 200 mg aktivního uhlí na litr upravované vody. Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg), která smí být obsažena v 1 kg práškového aktivního uhlí při vyluhování do speciální vyluhovací vody (ČSN EN 12902: Výrobky používané pro úpravu vody určené k lidské spotřebě - Pomocné anorganické materiály a filtrační materiály - Metody zkoušení): As 10 Cr 50 Hg 1 Pb 10 Cd 5 Se 10 Ni 20 Sb 5 PAH 0,2 kyanidy celkové (CN) 50 obsah nečistot v produktu: popel 15 %; voda při balení 5 %; rozpustné látky 3 %; zinek 0,002 %.
E. DEZINFEKČNÍ A OXIDAČNÍ PROSTŘEDKY
1. Chlor Synonymum: kapalný chlor Chemický vzorec: Cl2CAS Nr.: 7782-50-5 Relativní molekulová hmotnost: 70,91 Popis: kapalný chlor je čirá, jantarově zbarvená kapalina; plynný chlor je žlutozelený, 2,5 krát těžší než vzduch, má dusivý zápach. Rozpustnost 7,26 g/l při 20 st. C. Výrobek musí obsahovat minimálně 99,5 % chloru. Užití: k oxidaci a dezinfekci, k odstranění amonných sloučenin Poznámka: v upravené vodě nesmí obsah volného chloru překročit hodnotu 0,3 mg/l Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg), která smí být obsažena v 1 kg výrobku: Hg 0,1 Br 450 2. Chlornan vápenatý Chemický vzorec: Ca(ClO)2CAS Nr.: 7778-54-3 Relativní molekulová hmotnost: 142,99 Popis: bílé granule nebo tablety zapáchající po chloru. Výrobek musí obsahovat nejméně 65,55 % chlornanu vápenatého (ekvivalentních s obsahem využitelného aktivního chloru nejméně 65 %). Rozpustnost 180 g/l vody při 25 st. C. Roztoky jsou alkalické. Užití: k oxidaci a dezinfekci, k odstranění amonných sloučenin Poznámka: v upravené vodě nesmí obsah volného chloru překročit hodnotu 0,3 mg/l Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na 1 kg aktivního chloru: As 5 Cd 5 Cr 15 Hg 5 Ni 8 Pb 15 Sb 15 Se 20 chlorid sodný 18 % výrobku nerozpuštěné látky 4 % výrobku 3. Chlornan sodný Chemický vzorec: NaClO CAS Nr.: 7681-52-9 Relativní molekulová hmotnost: 74,44 Popis: žlutozelený čirý roztok se slabým zápachem po chloru, dobře mísitelný s vodou, reaguje s kyselinami a solemi kyselin za tvorby chloru. Výrobek obsahuje až 160 g aktivního chloru v litru roztoku. Užití: k oxidaci a dezinfekci, k odstranění amonných sloučenin Poznámka: v upravené vodě nesmí obsah volného chloru překročit hodnotu 0,3 mg/l Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na 1 kg aktivního chloru: As 1 Cd 2,5 Cr 2,5 Hg 3,5 Ni 2,5 Pb 15 Sb 20 Se 20 NaClO35,4 % aktivního chloru bromičnany 30 mg/kg výrobku 4. Chloritan sodný Chemický vzorec: NaClO2CAS Nr.: 7758-19-2 Relativní molekulová hmotnost: 90,44 Popis: žlutozelený vodný roztok, dodává se jako vodný roztok s obsahem chloritanu sodného od 24,5 do 35 %. Silné oxidační činidlo. Užití: k oxidaci, při úpravě vody k výrobě oxidu chloričitého působením chloru nebo kyseliny chlorovodíkové. Poznámka: v upravené vodě nesmí obsah volného chloru překročit hodnotu 0,3 mg/l Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na kg chloritanu sodného 100 %: As 1,1 Cd 1,5 Cr 1,1 Hg 1,1 Ni 1,1 Pb 1,1 Sb 1,1 Se 1,1 Maximální koncentrace nečistot (v g) na kg chloritanu sodného 100 %: NaClO340 NaNO31 5. Chlorid amonný Synonymum: salmiak Chemický vzorec: NH4Cl CAS Nr.: 12125-02-9 Relativní molekulová hmotnost: 53,5 Popis: prášek nebo krystalky bílé barvy, bez zápachu; rozpustnost ve vodě: 374 g/l při 20 st. C, 504 g/l při 50 st. C. Výrobek musí obsahovat nejméně 99 % chloridu amonného. Poznámka: rozpouštění ve vodě je silně endotermní reakcí. Reakcí se silnými kyselinami se může vytvářet plynný chlorovodík; reakcí se silnými zásadami se může vytvářet plynný amoniak. Užití: k dezinfekci vody (tvorba chloraminů) Maximální dávka: 0,5 mg vyjádřeno jako NH3na 1 litr upravované vody. Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na kg chloridu amonného: As 5 Cd 0,5 Cr 5 Fe 5 Hg 0,1 Ni 5 Pb 5 Sb 1 Se 1 SO42- 100 6. Síran amonný Chemický vzorec: (NH4)2SO4CAS Nr.: 7783-20-2 Relativní molekulová hmotnost: 132,14 Popis: jemný krystalický prášek bílé barvy; charakteristický zápach; rozpustnost ve vodě: 767 g/l při 25 st. C. Výrobek musí obsahovat nejméně 99 % síranu amonného. Poznámka: Nad 235 st. C se rozkládá na plynný amoniak a oxidy síry. Užití: k dezinfekci vody Maximální dávka: 0,5 mg vyjádřeno jako NH3 na 1 litr upravované vody. Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na kg síranu amonného: As 5 Cd 0,5 Cr 5 Fe 10 Hg 0,1 Ni 5 Pb 5 Sb 1 Se 2 kyselina sírová (volná) 200 7. Ozon Chemický vzorec: O3CAS Nr.: 10028-15-6 Relativní molekulová hmotnost: 48 Popis: modravý plyn, zkapalněný je barvy tmavě modré; silné oxidační činidlo. Užití: k dezinfekci či oxidaci vody, k odstranění železa, manganu, nežádoucí barvy pitné vody. Požadavek na čistotu: toxické látky se nenacházejí v plynné formě Maximální dávka: 2 až 4 mg O3na litr upravované vody při působení 4-6 minut. Zbytková koncentrace 0,4 mg O3na litr upravené vody. 8. Peroxid vodíku Chemický vzorec: H2O2CAS Nr.: 7722-84-1 Relativní molekulová hmotnost: 34,02 Popis: bezbarvá kapalina, mírně dráždivého pachu, dobře mísitelná s vodou. Výrobek musí obsahovat 20 - 70 % peroxidu vodíku. Užití: jako oxidační a dezinfekční činidlo. Maximální dávka: 17 mg/l upravované vody (vyjádřeno jako 100 % peroxid vodíku) Poznámka: maximální zbytková koncentrace v upravené vodě 0,1 mg/l. Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na kg 100 % H2O2: As 0,5 Cd 0,5 Cr 0,5 Hg 0,5 Ni 1 Pb 0,5 Sb 0,5 Se 0,5 9. Manganistan draselný Chemický vzorec: KMnO4CAS Nr.: 7722-64-7 Relativní molekulová hmotnost: 158,04. Popis: tmavě fialové krystaly s modrým kovovým leskem, obsahující minimálně 97,5 % KMnO4. Rozpustnost ve vodě je 6,28 g na 100 ml při 20 st. C. Užití: jako oxidační činidlo, k odstranění Fe, Mn, nepřijatelné chuti a zápachu ve vodě, k regeneraci filtračního materiálu. Maximální dávka: 10 mg na 1 litr upravované vody. Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg), která smí být obsažena v 1 kg manganistanu draselného: Cd 50 Hg 10 Cr 50 Sb 50 As 20 Ni 50 Pb 50 Se 50
F. INHIBITORY KOROZE
1. Fosforečnan sodný Chemický vzorec: Na3PO4CAS Nr.: 7601-54-9 Relativní molekulová hmotnost: 164,0 Popis: pevný: bílý prášek nebo granule, kapalný: vodný čirý roztok, rozpustnost ve vodě přibližně 120 g/l při 25 st. C. Roztoky mají alkalickou reakci. Užití: k inhibici koroze litinového, ocelového, pozinkovaného a měděného potrubí. Maximální dávka: 5 mg na litr upravované vody, vyjádřeno jako P2O5. Poznámka: lze použít na teplou vodu, pokud použití nebrání splnění hygienických limitů mikrobiologických ukazatelů jakosti teplé vody a pokud vodoprávní úřad nemá námitek z hlediska ochrany recipientu odpadních vod; použití na pitnou vodu je možné jen v odůvodněných a časově omezených případech na základě souhlasu místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a rovněž za podmínky souhlasu vodoprávního úřadu. Požadavky na výrobek: Výrobek musí obsahovat (41 +/- 1) % fosforečnanů, vyjádřeno jako P2O5a (53 +/- 1) % sodíku, vyjádřeno jako Na2O. Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg), která smí být obsažena v 1 kg suchého výrobku: Cd 3 Hg 1 Cr 10 Sb 3 As 3 Ni 10 Pb 10 Se 3 Kyanidy 5 Sírany 500 Fluoridy 10 2. Hydrogenfosforečnan sodný Chemický vzorec: Na2HPO4CAS Nr.: 7558-79-4 Relativní molekulová hmotnost: 142,0 Popis: pevný: bílý prášek nebo granule, kapalný: čirý roztok. Rozpustnost ve vodě přibližně 80 g/l při 25 st. C. Roztoky mají alkalickou reakci. Užití: k inhibici koroze litinového, ocelového, pozinkovaného a měděného potrubí. Maximální dávka: 5 mg na litr upravované vody, vyjádřeno jako P2O5. Poznámka: lze použít na teplou vodu, pokud použití nebrání splnění hygienických limitů mikrobiologických ukazatelů jakosti teplé vody a pokud vodoprávní úřad nemá námitek z hlediska ochrany recipientu odpadních vod; použití na pitnou vodu je možné jen v odůvodněných a časově omezených případech na základě souhlasu místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a rovněž za podmínky souhlasu vodoprávního úřadu. Požadavky na výrobek: Výrobek musí obsahovat (50 +/- 1,0) % fosforečnanů, vyjádřeno jako P2O5 a (43 +/- 0,5) % sodíku, vyjádřeno jako Na2O. Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg), která smí být obsažena v 1 kg suchého výrobku: Cd 3 Hg 1 Cr 10 Sb 3 As 3 Ni 10 Pb 10 Se 3 Kyanidy 5 Sírany 500 Fluoridy 10 3. Dihydrogenfosforečnan sodný Chemický vzorec: NaH2PO4CAS Nr.: 7558-80-7 Relativní molekulová hmotnost: 120,0 Popis: pevný: bílý prášek, krystalky nebo granule, kapalný: čirý roztok. Rozpustnost ve vodě přibližně 850 g/l při 25 st. C. Roztoky mají kyselou reakci. Užití: k inhibici koroze litinového, ocelového, pozinkovaného a měděného potrubí. Maximální dávka: 5 mg na litr upravované vody, vyjádřeno jako P2O5. Poznámka: lze použít na teplou vodu, pokud použití nebrání splnění hygienických limitů mikrobiologických ukazatelů jakosti teplé vody a pokud vodoprávní úřad nemá námitek z hlediska ochrany recipientu odpadních vod; použití na pitnou vodu je možné jen v odůvodněných a časově omezených případech na základě souhlasu místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a rovněž za podmínky souhlasu vodoprávního úřadu. Požadavky na výrobek: Výrobek musí obsahovat nejméně (59 +/- 2) % fosforečnanů, vyjádřeno jako P2O5a (26 +/- 1) % sodíku, vyjádřeno jako Na2O. Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg), která smí být obsažena v 1 kg suchého výrobku: Cd 3 Hg 1 Cr 10 Sb 3 As 3 Ni 10 Pb 10 Se 3 Kyanidy 5 Sírany 500 Fluoridy 10 4. Difosforečnan sodný Chemický vzorec: Na4P2O7CAS Nr.: 7722-88-5 Relativní molekulová hmotnost: 266,0 Popis: pevný: bílý prášek nebo granule, kapalný: čirý roztok. Rozpustnost ve vodě přibližně 850 g/l při 25 st. C. Roztoky mají alkalickou reakci. Užití: k inhibici koroze litinového, ocelového, pozinkovaného a měděného potrubí. Maximální dávka: 5 mg na litr upravované vody, vyjádřeno jako P2O5. Poznámka: lze použít na teplou vodu, pokud použití nebrání splnění hygienických limitů mikrobiologických ukazatelů jakosti teplé vody a pokud vodoprávní úřad nemá námitek z hlediska ochrany recipientu odpadních vod; použití na pitnou vodu je možné jen v odůvodněných a časově omezených případech na základě souhlasu místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a rovněž za podmínky souhlasu vodoprávního úřadu. Požadavky na výrobek: Výrobek musí obsahovat nejméně (53 +/- 1,0) % fosforečnanů, vyjádřeno jako P2O5 a (46,5 +/- 1,0) % sodíku, vyjádřeno jako Na2O. Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg), která smí být obsažena v 1 kg suchého výrobku: Cd 3 Hg 1 Cr 10 Sb 3 As 3 Ni 10 Pb 10 Se 3 Kyanidy 5 Sírany 500 Fluoridy 10 5. Dihydrogendifosforečnan sodný Chemický vzorec: Na2H2P2O7CAS Nr.: 7758-16-9 Relativní molekulová hmotnost: 222,0 Popis: pevný: bílý prášek nebo granule, kapalný: čirý roztok. Rozpustnost ve vodě přibližně 130 g/l při 25 st. C. Roztoky mají kyselou reakci. Užití: k inhibici koroze litinového, ocelového, pozinkovaného a měděného potrubí. Maximální dávka: 5 mg na litr upravované vody, vyjádřeno jako P2O5. Poznámka: lze použít na teplou vodu, pokud použití nebrání splnění hygienických limitů mikrobiologických ukazatelů jakosti teplé vody a pokud vodoprávní úřad nemá námitek z hlediska ochrany recipientu odpadních vod; použití na pitnou vodu je možné jen v odůvodněných a časově omezených případech na základě souhlasu místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a rovněž za podmínky souhlasu vodoprávního úřadu. Požadavky na výrobek: Výrobek musí obsahovat nejméně (64 +/- 1,0) % fosforečnanů, vyjádřeno jako P2O5a (28 +/- 0,5) % sodíku, vyjádřeno jako Na2O. Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg), která smí být obsažena v 1 kg suchého výrobku: Cd 3 Hg 1 Cr 10 Sb 3 As 3 Ni 10 Pb 10 Se 3 Kyanidy 5 Sírany 500 Fluoridy 10 6. Polyfosforečnan sodný Chemický vzorec: (NaPO3)n; kde n je převážně v rozmezí 4 až 40 CAS Nr.: 10361-03-02 Relativní molekulová hmotnost: proměnná Popis: pevný: bílý prášek, granule nebo sklovitý, kapalný: čirý roztok. Rozpustnost ve vodě přibližně 1000 g/l při 25 st. C. Roztoky mají kyselou reakci. Užití: k inhibici koroze litinového, ocelového, pozinkovaného a měděného potrubí. Maximální dávka: 5 mg na litr upravované vody, vyjádřeno jako P2O5. Poznámka: lze použít na teplou vodu, pokud použití nebrání splnění hygienických limitů mikrobiologických ukazatelů jakosti teplé vody a pokud vodoprávní úřad nemá námitek z hlediska ochrany recipientu odpadních vod; použití na pitnou vodu je možné jen v odůvodněných a časově omezených případech na základě souhlasu místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a rovněž za podmínky souhlasu vodoprávního úřadu. Požadavky na výrobek: Výrobek musí obsahovat 64 % až 69 % fosforečnanů, vyjádřeno jako P2O5a 34,5 % až 29 % sodíku, vyjádřeno jako Na2O. Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg), která smí být obsažena v 1 kg suchého výrobku: Cd 3 Hg 1 Cr 10 Sb 3 As 3 Ni 10 Pb 10 Se 3 Kyanidy 5 Sírany 500 Fluoridy 10 7. Tripolyfosforečnan sodný Chemický vzorec: Na5P3O10CAS Nr.: 7758-29-4 Relativní molekulová hmotnost: 368,0 Popis: pevný: bílý prášek nebo granule, kapalný: čirý roztok. Rozpustnost ve vodě přibližně 850 g/l při 25 st. C. Roztoky mají alkalickou reakci. Užití: k inhibici tvorby kotelního kamene nebo koroze litinového, ocelového, pozinkovaného a měděného potrubí. Maximální dávka: 5 mg na litr upravované vody, vyjádřeno jako P2O5. Poznámka: lze použít na teplou vodu, pokud použití nebrání splnění hygienických limitů mikrobiologických ukazatelů jakosti teplé vody a pokud vodoprávní úřad nemá námitek z hlediska ochrany recipientu odpadních vod; použití na pitnou vodu je možné jen v odůvodněných a časově omezených případech na základě souhlasu místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a rovněž za podmínky souhlasu vodoprávního úřadu. Požadavky na výrobek: Výrobek musí obsahovat nejméně (57 +/- 2) % fosforečnanů, vyjádřeno jako P2O5a (42 +/- 1) % sodíku, vyjádřeno jako Na2O. Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg), která smí být obsažena v 1 kg suchého výrobku: Cd 3 Hg 1 Cr 10 Sb 3 As 3 Ni 10 Pb 10 Se 3 Kyanidy 5 Sírany 500 Fluoridy 10
Příl.3
Výpočet povolené koncentrace nečistot pro aplikaci ostatních chemických látek
nebo chemických směsí k úpravě vody
Pro výpočet povolené koncentrace nečistot nebo maximálně povolené dávky
se postupuje podle vzorce:
LC (Mg/l). 106(mg/kg) PC = ------------------------ , kde MDCH (mg/l) . 10
- PC je povolená koncentrace nečistot v mg/kg chemické látky nebo chemické
směsi,
- LC je limitní hodnota pro pitnou vodu příslušné nečistoty v mg/l vody
stanovená zvláštním právním předpisem3) nebo touto vyhláškou nebo rozhodnutím orgánu
ochrany veřejného zdraví podle § 5 odst. 5 zákona,
- MDCH je maximální povolená dávka chemické látky nebo chemické směsi v
mg/l upravované vody (viz příloha č. 2) nebo podle § 5,
- 10 je bezpečnostní faktor.
Příl.4
Způsob ověřování účinnosti dezinfekčních a algicidních chemických látek nebo
chemických směsí určených k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou
A. Dezinfekční přípravky
1. Princip:
Pro zkoušku dezinfekčního účinku chemických látek nebo chemických směsí se používají
sbírkové kmeny Escherichia coli (E. coli) CCM 3954 a Enterococcus faecalis CCM 4224
vzhledem k jejich hygienickému významu a morfologické charakteristice. Zkouška se
provádí v nedezinfikované podzemní vodě, která svou fyzikálně-chemickou kvalitou
odpovídá požadavkům zvláštního právního předpisu3). U dezinfekčních přípravků určených
pro speciální případy (povodně, lokální kontaminace, havárie apod.) je nutné provést
zkoušku dezinfekčního účinku přípravku v nedezinfikované vodě se zvýšeným zatížením
běžnými organickými látkami s CHSK-Mn (chemická spotřeba kyslíku manganistanem) 10
mg/l vody s tolerancí +/- 15 %. Tato voda však nesmí být kontaminována biocidními
látkami ve smyslu zákona č. 120/2002 Sb.
Při zkoušce dezinfekční účinnosti přípravku se postupuje dle návodu k použití pro
spotřebitele, který musí být jednoznačný a musí mj. uvádět i obsah aktivní látky
(látek) v koncentrovaném dezinfekčním přípravku i v jeho doporučeném účinném množství.
Pro zkoušení se použije výrobcem doporučené účinné množství (koncentrace) dezinfekčního
přípravku; v případě uváděného širšího rozmezí účinného množství dezinfekčního přípravku
pak nejnižší doporučené množství (koncentrace) (popř. více koncentrací včetně nejnižší
doporučené).
2. Potřeby:
Kmen E. coli CCM 3954, kmen Enterococcus faecalis CCM 7000,
média předepsaná v normách pro stanovení E. coli (ČSN EN ISO 9308-1) a E. faecalis
(ČSN EN 7899-2), nedezinfikovaná podzemní voda (viz bod 1.), pipety, sterilní skleněné
vzorkovnice (Petriho misky o průměru 90 nebo 100 mm), zkumavky, Erlenmayerovy baňky
(objem 2-3 litry), termostat. Kromě pomůcek dodávaných již ve sterilním stavu musí
být laboratorní sklo sterilizováno podle pokynů uvedených v ČSN ISO 8199:1994 Jakost
vod - Obecné pokyny pro stanovení mikroorganismů kultivačními metodami.
3. Postup zkoušky:
Odměřený objem (např. 1 litr) nedezinfikované podzemní
vody nebo vody zatížené organickými látkami (viz bod 1.) se nalije do dvou Erlenmayerových
baněk. Voda o teplotě (23 +/- 2) st. C se v obou baňkách uměle kontaminuje kmeny
E. coli a Enterococcus faecalis tak, aby výchozí počet kolonie tvořících jednotek
(KTJ) obou kmenů dosahoval hodnoty 1000 - 3000 KTJ/ml (příprava pomocí RM materiálů).
Před vlastní zkouškou se musí kontaminovaná voda dokonale promíchat (např. protřepáním),
aby se dosáhlo stejnoměrného rozptýlení mikroorganismů.
Do první baňky se přidá odpovídající
účinné množství dezinfekčního přípravku a obsah baňky se opět dokonale promíchá,
aby se dosáhlo stejnoměrného rozptýlení dezinfekčního přípravku. Ve zkušebních intervalech
- 0 min (tzn. těsně před nadávkováním dezinfekčního přípravku do baňky), 5 min, 10
min, 15 min, 20 min a 30 min se 1 ml takto připraveného vzorku roztoku naočkuje na
povrch pevného kultivačního media (plotny) a po kultivaci po dobu 24 a 48 hodin při
teplotě (36 +/- 2) st. C se spočítají kolonie, které vyrostou na jeho povrchu. Během
zkušební doby se zkušební roztok v baňce neustále promíchává. Délka trvání a teplota
inkubace má být zvolena tak, aby vyhovovala odkazům na normalizované metody (ČSN
EN ISO 7899- 2 Jakost vod - Stanovení intestinálních enterokoků - Část 2: Metoda membránových
filtrů; ČSN EN ISO 9308-1 Jakost vod - Stanovení Escherichia coli a koliformních bakterií
- Část 1: Metoda membránových filtrů). Zkouška musí být provedena paralelně.
Druhá
baňka je použita jako kontrola. Ve zkušebních intervalech - 0 min a 30 min se 1 ml
kontrolního vzorku kontaminované vody naočkuje na povrch pevného kultivačního media
(plotny) v ředění 10-1 a 10 -2 a po kultivaci po dobu 24 a 48 hodin při teplotě (36
+/- 2) st. C se spočítají kolonie, které vyrostou na jeho povrchu. Během zkušební
doby se zkušební roztok v baňce neustále promíchává. Zkouška musí být provedena paralelně.
Počet kolonie tvořících jednotek (KTJ) ve zkušebním intervalu 30 min se po kultivaci
nesmí lišit od výchozího počtu kolonie tvořících jednotek (KTJ) o více než 10 %.
4. Hodnocení:
Plotny musí být vyhodnocovány ihned po kultivaci. Výsledek
se vyjadřuje procentuálně ze vztahu výchozího počtu kolonie tvořících jednotek (KTJ)
zkoušených kmenů E. coli a Enterococcus faecalis a počtu kolonie tvořících jednotek
(KTJ) pro každý zkušební interval samostatně.
Požadavek na účinnost dezinfekčních
přípravků určených k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou je dán počtem kolonií
tvořících jednotek po zkušebním intervalu 30 min (popř. po kratší zkušební době,
pokud ji výrobce udává v návodu k použití). V případě obou sbírkových kmenů E. coli
CCM 3954 a Enterococcus faecalis CCM 4224 musí být splněn požadavek 0 KTJ/ml
. B. Algicidní přípravky
1. Princip:
Ke zkoušení algicidních přípravků je používán standardní test
podle ČSN EN ISO 8692 (757740).
2. Postup zkoušky:
Jednodruhové řasové kmeny se po několik generací kultivují
v definovaném médiu, které obsahuje koncentrační řadu zkoušeného přípravku a které
se připravuje smícháním odpovídajících objemů zásobního roztoku živin, vody, zásobního
roztoku zkoušeného přípravku a inokula - exponenciálně rostoucích řasových buněk.
Zkoušené roztoky se inkubují za konstantních fyzikálních podmínek nejméně 72 hodin.
V době inkubace se v nich měří hustota buněk alespoň 1krát za 24 hodin. Zkoušené
algicidní přípravky jsou přidávány v poměrech uvedených výrobcem v návodu k použití.
3. Hodnocení:
Inhibice se měří jako snížení růstu nebo růstové rychlosti
v poměru k růstu kontrolních kultur pěstovaných za stejných podmínek. Pozitivní výsledek,
indikující účinnost zkoušeného přípravku, je inhibice intenzity růstu zkoušené kultury
o více než 30 % ve srovnání s kontrolou.
1) Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané
stavební výrobky.
2) Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.
3) Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou
a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody.
4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008
o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnice 67/548/EHS
a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.
5) Vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro
styk s potravinami a pokrmy, ve znění vyhlášky č. 186/2003 Sb.
6) Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných
látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 186/2004
Sb.
7) Operační a geometrické faktory jsou převzaty z ENV 852, kde jsou též uvedeny
způsoby jejich výpočtu