111/1990 Sb.,
Zákon
ze dne 19. dubna 1990
o státním podniku
Změna: 92/1991 Sb.
Změna: 119/1995 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na
tomto zákoně:
ČÁST I
Úvodní ustanovení
§ 1
Účel zákona
Účelem tohoto zákona je upravit postavení a právní poměry státního podniku
(dále jen "podnik").
§ 2
Podnik, jeho společenské poslání a pracovní kolektiv
(1) Podnik je výrobcem zboží (výrobky, práce a služby), který svou podnikatelskou
činnost provozuje samostatně na základě hospodaření na vlastní účet; přitom na sebe
bere přiměřené hospodářské riziko.
(2) Pracovní kolektiv podniku tvoří pracovníci, kteří v podniku konají práce
v hlavním pracovním poměru.1/
ČÁST II
Obecná ustanovení
HLAVA PRVNÍ
Postavení a řízení podniku
§ 3
Stát a podnik
(1) Stát vytváří podmínky pro podnikatelskou činnost podniku a tuto činnost
reguluje především právními předpisy.
(2) Činnost a územní působnost podniku lze omezovat nebo do ní zasahovat
pouze za podmínek a způsobem stanoveným zákonem.
§ 4
Zakladatel
(1) Zakladatelem podniku je ústřední orgán státní správy nebo národní výbor.
(2) Zakladatel vykonává vůči podniku funkci orgánu hospodářského řízení2/
za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem.
§ 5
Právní postavení podniku
(1) Podnik je právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem
a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(2) Podnik neodpovídá za závazky státu nebo jiných subjektů. Stát neodpovídá
za závazky podniku, pokud zákon nestanoví jinak.3/
(3) Proti zásahům orgánů hospodářského řízení do své činnosti, které jsou
v rozporu s právními předpisy, se podnik může domáhat ochrany za podmínek stanovených
zákonem.4/
(4) Jestliže orgán hospodářského řízení svým zásahem do činnosti podniku
způsobil tomuto podniku majetkovou újmu, je povinen ji nahradit. Podmínky a rozsah
náhrady majetkové újmy, jakož i případy, kdy se náhrada neposkytuje, stanoví zákon.5/
§ 6
Majetkové postavení podniku
(1) Podnik hospodaří s věcmi a majetkovými právy, svěřenými mu při jeho
založení, a dále s věcmi a majetkovými právy nabytými v průběhu jeho podnikání.6/
Věci, s nimiž podnik hospodaří, jsou ve státním vlastnictví.
(2) Podnik má právo majetek, se kterým hospodaří, držet, užívat jej a nakládat
s ním v souladu s právními předpisy. Majetek může být podniku odňat pouze v případech
a za podmínek stanovených zákonem.
(3) Čistá hodnota majetku svěřeného podniku při jeho založení tvoří jeho
kmenové jmění.
(4) Podnik nesmí z majetku, s nímž hospodaří, poskytovat dary a jiná bezúplatná
plnění, pokud v témže kalendářním roce obdrží prostředky ze státního rozpočtu nebo
z rozpočtu okresního úřadu; v ostatních případech může podnik z majetku, s nímž hospodaří,
poskytovat dary a jiná bezúplatná plnění jen k účelům a v rozsahu vymezeným v zákoně
o daních z příjmů.6a)
Finanční postavení podniku
§ 7
Podnik je přímým subjektem vztahů ke státnímu rozpočtu (státní rozpočet
federace nebo státní rozpočet příslušné republiky), státním fondům a rozpočtům národních
výborů.
§ 8
(1) Podnik hradí své potřeby a náklady z příjmů získaných především ze
své podnikatelské činnosti, jakož i z dalších zdrojů.
(2) Ze svého zisku hradí podnik přednostně odvody a daně státu.
(3) Zisk po provedení odvodů a daní (dále jen "použitelný zisk") využívá
podnik samostatně; přitom provádí přednostně příděly do fondů, které je povinen vytvářet.
Použitelný zisk nelze podniku odejmout.
(4) Odpisy ze základních prostředků zůstávají podniku.
§ 9
(1) Podnik vytváří tyto fondy:
a) fond rozvoje, určený zejména k financování
vědeckotechnického rozvoje, investic včetně modernizace a rekonstrukce a přírůstků
zásob;
b) rezervní fond, určený ke krytí ztrát a rizik a k financování výkyvů hospodaření
podniku;
c) fond kulturních a sociálních potřeb, určený zejména k zabezpečování potřeb
sociálního rozvoje pracovního kolektivu podniku;
d) fond odměn, určený k osobní hmotné
zainteresovanosti na výsledcích podnikatelské činnosti podniku.
(2) Podnik může vytvářet ze svého použitelného zisku další fondy. V případech
stanovených zvláštními předpisy může podnik utvářet i účelové fondy tvořené z nákladů,
popřípadě z dalších zdrojů.
(3) Prostředky fondů nelze podniku odejmout; podnik o jejich použití
rozhoduje, v souladu s právními předpisy, samostatně. Zůstatky jednotlivých fondů
se převádějí do dalších období bez omezení.
(4) Podnik je povinen vést předepsaným způsobem účetnictví, sestavovat
roční závěrku a poskytovat ji zakladateli a příslušným orgánům státní správy.
(5) Roční účetní závěrku podniku přezkušuje osoba, popřípadě skupina
osob, určená zakladatelem nebo ověřovatel (auditor). Náklady spojené s přezkušováním
hradí podnik.
§ 10
Vnitřní organizace podniku
(1) Vnitřní organizace podniku a organizace vnitřního řízení je ve výhradní
působnosti podniku.
(2) Vnitřní organizaci podniku upravuje organizační řád, popřípadě jiný
podnikový organizační předpis. V označení vnitřní organizační jednotky podniku nesmí
být použito slovo "podnik" nebo "organizace".
(3) Podnik může stanovit, které vnitřní organizační jednotky se zapíší
do podnikového rejstříku jako odštěpné závody. Vedoucí odštěpného závodu je oprávněn
činit jménem podniku všechny právní úkony týkající se tohoto odštěpného závodu.
§ 11
Ochrana životního a přírodního prostředí a zdraví občanů
(1) Podnik je při své hospodářské a sociální činnosti povinen co nejúčinněji
chránit životní a přírodní prostředí před škodlivými vlivy, které jsou jeho činností
vyvolávány, a zejména dbát toho, aby neohrožoval zdraví občanů. Z vlastních zdrojů
financuje a uskutečňuje opatření zaměřená na odstranění škod vzniklých jeho činností
a opatření k tvorbě a ochraně všech složek životního a přírodního prostředí, ohrožovaných
jeho činností.
(2) Podnik je povinen budovat zařízení na ochranu životního a přírodního
bohatství, uvádět tato zařízení do provozu společně s příslušným výrobním nebo nevýrobním
zařízením a trvale zajišťovat jejich plynulý a účinný chod.
HLAVA DRUHÁ
Vznik a zánik podniku
§ 12
Vznik podniku
(1) Podnik vzniká na základě rozhodnutí zakladatele dnem zápisu do podnikového
rejstříku.
(2) Návrh na zápis podniku do podnikového rejstříku podává zakladatel.
Zakladatel je povinen k návrhu na zápis podniku do podnikového rejstříku připojit:
a) zakládací listinu;
b) souhlas příslušného orgánu státní správy s předmětem činnosti
(podnikání), pokud zvláštní předpisy takový souhlas vyžadují.
(3) Zakladatel je povinen projednat založení podniku s místně příslušným
národním výborem.
§ 13
Zakládací listina
(1) Zakládací listinu podniku vydává zakladatel.
(2) Zakládací listina musí obsahovat:
a) označení zakladatele;
b) název,
sídlo podniku a jeho identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy
jiných organizací a musí z něho být zřejmé, že jde o státní podnik;
c) základní předmět
činnosti (podnikání);
d) vymezení majetku;7/
e) výši kmenového jmění; pokud nelze
výši kmenového jmění stanovit, musí se tak stát do 60 dnů ode dne vzniku podniku;
f) ustanovení o přechodu práv a povinností na podnik, pokud se práva a povinnosti
na podnik převádějí.
§ 14
Rozdělení, sloučení a splynutí podniku
(1) K rozdělení, sloučení nebo splynutí podniku dochází na základě rozhodnutí
zakladatele (zakladatelů) dnem zápisu do podnikového rejstříku. Návrh na zápis podává
zakladatel; v případě splynutí podniků ten ze zakladatelů, který bude vůči nově vzniklému
podniku vykonávat funkci zakladatele (§ 17 odst. 2).
(2) Rozdělený podnik zaniká a jeho majetek a závazky přecházejí v rozsahu
určeném zakladatelem na nově vzniklé, popřípadě přejímající podniky.
(3) Slučovaný podnik zaniká a jeho majetek a závazky přecházejí na přejímající
podnik.
(4) Při splynutí podniků dosavadní podniky zanikají a jejich majetek a
závazky přecházejí na nově vzniklý podnik.
(5) K rozdělení, sloučení a splynutí podniku se vyjadřuje příslušný odborový
orgán.
§ 15
Zánik podniku
(1) Podnik zaniká:
a) rozdělením, sloučením, splynutím, zrušením bez
likvidace;
b) likvidací zrušeného podniku.
(2) Zánik podniku nastává na základě skutečností uvedených v odstavci 1
dnem výmazu podniku z podnikového rejstříku. Návrh na výmaz podniku z podnikového
rejstříku podává zakladatel, popřípadě likvidátor.
(3) Při zániku podniku zrušením bez likvidace učiní zakladatel opatření
o veškerém jeho majetku a závazcích. Neučiní-li tak, provede se likvidace podniku
podle zvláštních předpisů.
(4) Zakladatel je povinen projednat zánik podniku s národním výborem.
(5) K zániku podniku podle ustanovení odstavce 1 se vyjadřuje příslušný
odborový orgán.
§ 16
Oznamovací povinnost
(1) Podnik, na který přešel majetek i závazky zaniklého podniku, je povinen
neprodleně vyrozumět podniky a jiné subjekty, které jsou zánikem podniku dotčeny,
o zániku podniku a o přechodu jeho majetku a závazků.
(2) Zanikne-li podnik zrušením bez likvidace, má oznamovací povinnost zakladatel;
při likvidaci podniku má tuto povinnost likvidátor.
(3) Zakladatel, popřípadě likvidátor uveřejní též bez zbytečného odkladu
zánik podniku a přechod jeho majetku a závazků, stanoví-li mu povinnost uveřejnění
těchto skutečností zakládací listina.
ČÁST III
Orgány podniku a práva a povinnosti zakladatele
HLAVA PRVNÍ
Státní podnik
Orgány podniku
§ 19
Ředitel
(1) Ředitele jmenuje zakladatel na základě výběrového řízení a po vyjádření
rady.
(2) Ředitele odvolává zakladatel.
(3) Ředitel řídí činnost podniku a jako statutární orgán jedná ve všech
jeho věcech. Po projednání v radě schvaluje roční účetní závěrku, rozdělení použitelného
zisku a základní otázky koncepce rozvoje podniku.
(4) Ředitel jmenuje a odvolává svého zástupce z řad pracovníků podniku,
který ho v době jeho nepřítomnosti zastupuje v plném rozsahu jeho práv a povinností.
Určí-li více zástupců, stanoví jejich pořadí. Dále jmenuje a odvolává další sobě
přímo podřízené pracovníky podniku.
§ 20
Složení rady a její funkční období
(1) Počet členů rady stanoví zakladatel.
(2) Polovinu členů rady do funkce ustanovuje a z ní odvolává zakladatel,
druhou polovinu volí a odvolává pracovní kolektiv nebo jeho delegáti, a to z členů
pracovního kolektivu a tajným hlasováním. Způsob a podmínky volby a odvolání stanoví
volební řád, který schvaluje pracovní kolektiv.
(3) Členem rady nemůže být ředitel ani jeho zástupce.
(4) Rada volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Předseda svolává
a řídí jednání rady; v době jeho nepřítomnosti jej zastupuje místopředseda.
(5) Funkční období rady činí 5 let. Před uplynutím funkčního období se
člen rady může své funkce vzdát písemným podáním radě. Sníží-li se počet členů rady
určovaných zakladatelem, je zakladatel povinen neprodleně určit nového člena rady.
Sníží-li se počet členů rady volených pracovním kolektivem, postupuje se podle volebního
řádu pro volby a odvolání členů rady.
§ 21
Působnost rady
(1) Rada
a) projednává základní otázky koncepce rozvoje podniku;
b)
dohlíží na vedení a hospodaření podniku;
c) projednává roční závěrku a rozdělení
použitelného zisku;
d) může doporučit zakladateli odvolat ředitele;
e) vyjadřuje
se k rozdělení, sloučení, splynutí a zrušení podniku.
(2) K přijetí usnesení rady je potřebná nadpoloviční většina hlasů všech
členů rady.
§ 22
Práva a povinnosti zakladatele
Zakladatel může po projednání v radě rozhodnout o sloučení, splynutí,
rozdělení nebo zrušení podniku
a) na základě programu strukturálních změn národního
hospodářství (rozvoj nebo útlum odvětví nebo oboru), schváleného příslušnou vládou;
b) na návrh podniku (podniků), o jejichž sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení
jde;
c) jestliže podnik svým hospodařením ohrožuje nebo neoprávněně snižuje své kmenové
jmění nebo není schopen plnit své odvodové nebo daňové povinnosti nebo není schopen
vytvářet povinné podnikové fondy ve stanoveném rozsahu anebo vykazuje-li ve dvou
po sobě následujících ročních účetních závěrkách ztrátu.
HLAVA DRUHÁ
Státní podnik k uspokojování veřejně prospěšných zájmů
§ 23
Předmět činnosti podniku
(1) Pro podniky, jejichž základním předmětem činnosti je uspokojování veřejně
prospěšných zájmů a u nichž je tato skutečnost vyjádřena v zakládací listině, platí
ustanovení tohoto zákona s odchylkami, stanovenými v této hlavě.
(2) Zakládat podniky podle odstavce 1 je možno jen v oborech činnosti,
popřípadě v případech, které stanoví vláda České a Slovenské Federativní Republiky
nebo vlády republik.
(3) Zakladatel je oprávněn stanovit podniku v zakládací listině v rámci
základního předmětu činnosti povinný předmět činnosti a tento povinný předmět činnosti
měnit. Zakladatel může též pro povinný předmět činnosti omezit podniku jeho územní
působnost.
ČÁST IV
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
Společná ustanovení
§ 27
Zakladatel může za podmínek stanovených tímto zákonem podniku přiznat
nebo odejmout charakter podniku, jehož základním předmětem činnosti je uspokojování
veřejně prospěšných zájmů.
Přechodná ustanovení
§ 31
(1) Podniky vzniklé podle zákona č. 88/1988 Sb., o státním podniku, se
považují ode dne účinnosti tohoto zákona za vzniklé podle tohoto zákona. Dosavadní
vnitřní organizační jednotky těchto podniků, zapsané v podnikovém rejstříku se ode
dne účinnosti tohoto zákona považují za odštěpné závody podle tohoto zákona.
(2) U podniků uvedených v odstavci 1 zanikají dnem účinnosti tohoto zákona
dosavadní orgány samosprávy.
(3) Zakladatel je povinen do 90 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona jmenovat
ředitele a ustanovit polovinu počtu členů rady podle tohoto zákona. Do nástupu ředitele
do funkce řídí podnik dosavadní ředitel, a není-li ho, zakladatelem pověřená osoba,
které přitom náleží postavení statutárního orgánu.
(4) Ustanovení odstavce 3 nemusí být použito ohledně ředitelů zvolených,
popřípadě jmenovaných před účinností tohoto zákona. Pracovníci přímo podřízení řediteli,
kteří byli zvoleni před účinností tohoto zákona, se dnem jeho účinnosti považují
za jmenované podle tohoto zákona. Ostatní zvolení pracovníci se v podniku považují
za činné na základě pracovní smlouvy.
§ 32
(1) Zakladatel může do 31. prosince 1990 na návrh podniku nebo jeho vnitřní
organizační jednotky (jednotek) anebo i bez tohoto návrhu
a) vyčlenit z podniku vnitřní
organizační jednotku, popřípadě jednotky za účelem založení dalšího podniku, popřípadě
podniků;
b) rozdělit podnik;
c) rozhodnout o vyčlenění vnitřní organizační jednotky
a o jejím začlenění do jiného podniku. Při těchto opatřeních je zakladatel povinen
rozhodnout o převodu majetku a závazků, týkajících se převáděné organizační jednotky.
(2) Při vyčlenění vnitřní organizační jednotky je zakladatel povinen upravit
dotčenému podniku zakládací listinu (kmenové jmění, popřípadě předmět činnosti).
(3) Zakladatel může do 31. prosince 1990 podnik zrušit bez likvidace a
hmotný majetek zrušeného podniku jako celek vložit do akciové společnosti, popřípadě
jej smluvně převést do vlastnictví jiné právnické nebo fyzické osoby. Spolu s majetkem
přecházejí na nabyvatele práva a povinnosti zrušeného podniku. Ustanovení 251 věta
první zákoníku práce se v takovém případě nepoužije.
(4) Opatření podle odstavce 3 vyžadují předchozího souhlasu vlády České
A Slovenské Federativní Republiky, popřípadě vlády České republiky nebo vlády Slovenské
republiky, je-li zakladatelem ústřední orgán státní správy republiky nebo národní
výbor.
§ 33
Do doby, než bude provedena změna způsobu finančního hospodaření podniků,
se kmenové jmění podniku při jeho založení stanoví ze součtu zůstatků fondu základních
prostředků a investic, fondu obratového a fondu cenných papírů.
Závěrečná ustanovení
§ 36
Zmocňovací ustanovení
(1) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky upraví nařízením finanční
hospodaření podniků; přitom může s výjimkou fondu kulturních a sociálních potřeb
a) omezit počet povinně vytvářených fondů;
b) upravit odchylně finanční hospodaření
podniků pro uspokojování veřejně prospěšných zájmů;
c) upravit odchylně tvorbu a
použití povinně vytvářených fondů pro podniky s počtem do 100 pracovníků.
(2) Federální ministerstvo financí upraví právním předpisem odepisování
základních prostředků, financování rozvoje a podnikové společenské spotřeby podniků
a přezkušování roční účetní závěrky podniku.
1/ § 27 a násl. a § 70 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů
(úplné znění č. 52/1989 Sb.).
2/ § 26a a násl. hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
3/ Např. § 251 zákoníku práce.
4/ § 26a až 26d hospodářského zákoníku;
§ 1 písm. g), § 2a odst. 1 a § 46d zákona č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži,
ve znění pozdějších předpisů.
5/ § 26e hospodářského zákoníku;
§ 2 odst. 1 zákona č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, ve znění pozdějších
předpisů.
6) § 9a hospodářského zákoníku.
6a) § 20 odst. 8 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů.
7/ § 9a hospodářského zákoníku.