61/2000 Sb., o námořní plavbě

(1) Právo a povinnost plout pod státní vlajkou České republiky vzniká zápisem námořního plavidla do námořního rejstříku České republiky (dále jen "námořní rejstřík") nebo na základě rozhodnutí Úřadu o prozatímním povolení k plavbě pod státní vlajkou České republiky (dále jen "prozatímní povolení k plavbě").

(2) Na námořním plavidle plujícím pod státní vlajkou České republiky platí právní řád České republiky. V pobřežním moři nebo na vnitrozemských vodních cestách s pobřežním mořem spojených a v přístavu platí na námořním plavidle plujícím pod státní vlajkou České republiky právní řád České republiky, pokud pobřežní stát neuplatní svoje právo v souladu s mezinárodním právem.

(3) Zápisem námořního plavidla do námořního rejstříku získává námořní plavidlo státní příslušnost České republiky. Vlastník námořního plavidla je povinen uhradit poplatek za právo plout pod státní vlajkou České republiky.

(4) Výše poplatku se stanoví v závislosti na době trvání práva plout pod státní vlajkou České republiky, druhu námořního plavidla, jeho velikosti a oblasti námořní plavby. Výši poplatku a způsob placení a prokazování zaplacení poplatku stanoví vláda nařízením.

(2) Kabotážní plavbu lze provozovat pod státní vlajkou České republiky pouze se souhlasem pobřežních států, v jejichž pobřežním moři se kabotážní plavba provozuje.

(1) Vlastníkem námořního plavidla je právnická nebo fyzická osoba, která při zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku prokáže právní titul k vlastnictví námořního plavidla.

(2) Provozovatelem námořního plavidla je osoba, která vlastním jménem provozuje námořní plavbu pod státní vlajkou České republiky a je současně vlastníkem námořního plavidla anebo je vlastníkem námořního plavidla zmocněna k provozování námořního plavidla vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.

(3) Osoba zmocněná k provozování námořního plavidla podle odstavce 2 nesmí zmocnit k provozování tohoto plavidla další osobu bez předchozího souhlasu vlastníka námořního plavidla.

(1) Námořní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují údaje o námořních plavidlech, jejich vlastnících a jejich provozovatelích. Námořní rejstřík vede Úřad.

(2) Námořní plavidlo lze zapsat do námořního rejstříku pouze na základě rozhodnutí Úřadu o zápisu námořního plavidla. Dnem zápisu vzniká právo plout pod státní vlajkou České republiky.

(3) V námořním rejstříku jsou vedeny odděleně evidence lodí, evidence jachet a evidence rozestavěných lodí.

(4) Do námořního rejstříku může každý nahlížet a pořizovat si z něho výpisy a opisy.

(5) Za úkony spojené s vedením rejstříku se platí správní poplatek.⁴⁾

(2) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do námořního rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.

(3) Způsob vedení evidence námořních plavidel, základní technické údaje o námořních plavidlech a ostatní technické údaje, které se zapisují do námořního rejstříku, stanoví prováděcí předpis.

Soulad s požadavky předpisů uznané klasifikační společnosti ověřuje tato společnost podle svých předpisů udělením klasifikační třídy lodi.

(1) Soulad s požadavky námořních úmluv schvaluje Úřad na žádost.

(2) Účastníkem řízení je pouze žadatel.

(5) Je-li to nezbytné pro schválení souladu s požadavky námořních úmluv, obrátí se Úřad na příslušný orgán členského státu Evropské unie, do jehož registru byla loď zapsána, se žádostí o poskytnutí údajů o prohlídkách a námořních nehodách.

(6) Náklady na provedení prohlídek a zkoušek podle odstavce 4 hradí žadatel.

(7) Pokud Úřad zcela vyhoví žádosti o schválení souladu lodi s požadavky námořních úmluv, vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí mezinárodní osvědčení.

(2) Pokud jsou pro to splněny podmínky stanovené Mezinárodní úmluvou SOLAS, Úřad vystaví namísto osvědčení uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) osvědčení o bezpečnosti lodi.

(3) Námořní úmluvy stanoví, která mezinárodní osvědčení jsou vyžadovaná pro jednotlivé druhy lodí.

(4) Mezinárodní osvědčení jsou platná po dobu 5 let od jejich vydání.

(1) Úřad na žádost provozovatele lodi udělí v souladu s námořními úmluvami výjimku z požadavků stanovených v § 12b odst. 3, pokud udělením takové výjimky nedojde ke zhoršení technické způsobilosti lodi, ohrožení lidského života nebo mořského prostředí.

(2) Účastníkem řízení o udělení výjimky je pouze žadatel.

(4) Výjimka se uděluje na dobu, po kterou je platné mezinárodní osvědčení, které osvědčuje splnění požadavků, ze kterých je výjimka udělena.

(2) Úřad při pravidelných prohlídkách ověřuje, zda konstrukce lodi, její vybavení a provoz jsou v souladu s požadavky námořních úmluv.

(3) Úřad o provedení pravidelné prohlídky učiní záznam na mezinárodním osvědčení.

(4) Náklady na provedení pravidelných prohlídek hradí provozovatel lodi.

(5) Pokud provozovatel lodi neumožní provedení pravidelné prohlídky ve lhůtě uvedené v námořní úmluvě, pozbývá mezinárodní osvědčení platnosti.

(1) Pokud Úřad schválí soulad lodi s požadavky námořních úmluv, prodlouží na žádost platnost stávajícího mezinárodního osvědčení, pokud žadatel doloží, že nové mezinárodní osvědčení nelze doručit veliteli lodě dříve, než uplyne doba platnosti stávajícího mezinárodního osvědčení, nejdéle však o 5 měsíců.

(2) Úřad na žádost prodlouží platnost stávajícího mezinárodního osvědčení na dobu nezbytně nutnou k tomu, aby loď dokončila cestu do přístavu, ve kterém může být provedena prohlídka podle § 12b odst. 4, pokud prodloužením platnosti stávajícího mezinárodního osvědčení nedojde k ohrožení bezpečnosti lidského života nebo mořského prostředí.

Úřad odejme lodi mezinárodní osvědčení, pokud loď přestane splňovat požadavky námořních úmluv.

(1) Nesplňuje-li lodní výstroj požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj³²⁾ nebo není-li opatřena značkou shody, může být umístěna na palubu lodi na základě povolení Úřadu.

(3) Účastníkem řízení o povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi je pouze žadatel.

(4) Splnění podmínek pro vydání povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi podle odstavce 2 písm. a), c) nebo d) se prokazuje posudkem vydaným uznanou klasifikační společností, který musí být přiložen k žádosti o vydání povolení.

(5) V povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi určí Úřad podmínky použití lodní výstroje zajišťující bezpečnost námořní plavby a ochranu mořského prostředí. V povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi podle odstavce 2 písm. c) uvede Úřad lodní výstroj, která má být nahrazena, požadavky, které lodní výstroj splňuje, a postupy, na základě kterých bylo splnění těchto požadavků ověřeno. Platnost povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi podle odstavce 2 písm. b) nebo c) Úřad omezí na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na 12 měsíců. Povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi podle odstavce 2 písm. d) pozbývá platnosti, pokud provozovatel lodi nepodal ve lhůtě 2 měsíců ode dne nabytí právní moci povolení žádost o zápis lodi do námořního rejstříku nebo této žádosti nebylo vyhověno. Povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi musí být uloženo na palubě lodi po celou dobu umístění lodní výstroje na palubě lodi.

(8) Velitel lodi, na jejíž palubě byla lodní výstroj umístěna podle odstavce 6, neprodleně poskytne Úřadu údaje uvedené v dokladech podle odstavce 7. Tato lodní výstroj musí být bez zbytečného odkladu nahrazena lodní výstrojí, která splňuje požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj³²⁾ a je opatřena značkou shody.

(2) Úřad veřejnoprávní smlouvu vypoví, pokud zjistí v činnosti uznané klasifikační společnosti, kterou pověřil podle odstavce 1 (dále jen "pověřená společnost"), závažné nedostatky nebo pokud Komise zrušila pověřené společnosti uznání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁸⁾. Výpovědní doba je 6 měsíců.

(3) Ve veřejnoprávní smlouvě lze sjednat i jiné důvody výpovědi, než které jsou uvedené v odstavci 2.

(1) Úřad kontroluje činnost pověřené společnosti alespoň jednou za 2 roky.

(3) Úřad informuje pověřenou společnost o vydaných povoleních k umístění lodní výstroje na palubu lodi a o povolených výjimkách z požadavků námořních úmluv.

(4) Informace získané podle odstavce 3 nesmí pověřená společnost sdělovat třetím osobám.

(2) Pro účely tohoto ustanovení se pro přepočet částky v EUR uvedené v odstavci 1 na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni uplatnění nároku na náhradu škody před příslušným orgánem.

(1) V řízení před pověřenou společností lze jednat a předkládat písemnosti i v anglickém jazyce.

(2) O odvolání proti rozhodnutí pověřené společnosti rozhoduje Úřad.

(1) Úřad informuje Komisi o veřejnoprávních smlouvách uzavřených podle tohoto zákona, jakož i o veřejnoprávních smlouvách, které vypověděl.

(2) Pokud Úřad zjistí, že loď představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost a mořské prostředí v důsledku závažného pochybení pověřené společnosti, informuje o tom Komisi a ostatní členské státy Evropské unie.

(3) Úřad oznámí postup uvedený v odstavci 2 pověřené společnosti bez zbytečného odkladu.

(4) Úřad informuje Komisi a ostatní členské státy Evropské unie o výsledcích pravidelných kontrol pověřených společností vykonávaných podle § 12j odst. 1, a to nejpozději do 31. března roku následujícího po roce, v němž byla kontrola provedena.

(2) Úřad posoudí na základě popisu opatření provozovatele lodě rovněž soulad podmínek pro práci členů posádky lodě s požadavky části páté tohoto zákona a zákoníku práce. Za tímto účelem si Úřad vyžádá závazné stanovisko Státního úřadu inspekce práce.

(3) Spolu s osvědčením pro práci na moři vydá Úřad prohlášení o dodržení podmínek práce na moři, jehož součástí je popis opatření provozovatele lodě uvedených v příloze žádosti. V prohlášení o dodržení podmínek práce na moři Úřad zaznamená výjimky z požadavků pro práci členů posádky lodě udělené podle § 12d.

(4) Osvědčení pro práci na moři a prohlášení o dodržení podmínek práce na moři pozbývají platnosti rovněž dnem zápisu nového provozovatele lodě do námořního rejstříku.

(6) Platnost prozatímního osvědčení pro práci na moři zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o schválení souladu lodi s požadavky námořních úmluv nebo rozhodnutí, jímž byla žádost o schválení souladu lodě s požadavky námořních úmluv zamítnuta, nejpozději však uplynutím 6 měsíců ode dne jeho vydání.

(7) Náležitosti popisu opatření, jimiž provozovatel lodě zajistí soulad podmínek pro práci členů posádky lodě, stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Úřad vykonává působnost správního orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího recyklaci lodí⁴⁰⁾.

(3) Pro obsah veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 2 se použije § 12i odst. 4 obdobně. Pro řízení před uznanou klasifikační společností pověřenou podle odstavce 2 se použije § 12l obdobně.

(4) Uznaná klasifikační společnost pověřená podle odstavce 2 je povinna informovat Úřad o vydaných a potvrzených osvědčeních podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího recyklaci lodí⁴⁰⁾ a o prodloužení jejich platnosti.

(5) Úřad informuje uznanou klasifikační společnost pověřenou podle odstavce 2 o vydaných povoleních k umístění lodní výstroje na palubu lodi a o udělených výjimkách z požadavků námořních úmluv. Takto získané informace nesmí pověřená společnost sdělit třetím osobám.

(6) Úřad kontroluje činnost uznané klasifikační společnosti pověřené podle odstavce 2 alespoň jednou za 2 roky. Úřad veřejnoprávní smlouvu vypoví, zjistí-li v činnosti uznané klasifikační společnosti pověřené podle odstavce 2 závažné nedostatky nebo zrušila-li Komise této společnosti uznání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁸⁾. Výpovědní doba je 6 měsíců. Ve veřejnoprávní smlouvě lze sjednat i jiné důvody výpovědi.

(7) Provozovatel lodě o hrubé prostornosti alespoň 500 tun poskytne za účelem provedení počáteční, opakované, dodatečné nebo závěrečné prohlídky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího recyklaci lodí⁴⁰⁾ potřebnou součinnost podle § 12b odst. 4 písm. a) až d). Náklady na provedení těchto prohlídek hradí provozovatel lodě.

(8) Provozovatel lodě o hrubé prostornosti alespoň 500 tun písemně oznámí Úřadu záměr recyklovat loď podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího recyklaci lodí⁴⁰⁾ nejpozději 6 měsíců před zahájením její recyklace.

(1) Námořní jachta je technicky způsobilá k námořní plavbě, pokud její konstrukce, technický stav a vybavení zaručuje její schopnost bezpečně plout a neohrožuje bezpečnost a zdraví osob, majetek a mořské prostředí.

(3) Vybavení námořní jachty, které zaručuje bezpečnou plavbu námořní jachty bez ohrožení zdraví osob, majetku a mořského prostředí a které musí být umístěno na palubě námořní jachty, stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Pokud námořní jachta musí splňovat kromě podmínek uvedených v § 13 také požadavky námořních úmluv, jejichž splnění se prokazuje mezinárodním osvědčením uvedeným v § 12c odst. 1 písm. h) nebo l), použijí se pro schválení souladu námořní jachty s požadavky stanovenými těmito úmluvami § 12b až 12g obdobně.

(2) Pokud námořní jachta musí být vybavena podle námořních úmluv lodní výstrojí, musí tato výstroj splňovat požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj³²⁾a být opatřena značkou shody; § 12h se použije obdobně.

(1) Technickou způsobilost námořní jachty k námořní plavbě schválí Úřad na žádost, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 13.

(2) K žádosti musí být přiloženy dokumenty prokazující splnění požadavků uvedených v § 13.

(3) Účastníkem řízení o schválení technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě je pouze žadatel.

(5) Náklady na provedení prohlídky podle odstavce 4 hradí žadatel.

(6) Pokud vybavení námořní jachty neodpovídá oblasti povolené námořní plavby od pevniny nebo od pobřeží stanovené výrobcem nebo posudkem uznané klasifikační společnosti, nebo pokud povolená oblast námořní plavby od pevniny nebo od pobřeží nebyla vymezena, Úřad současně se schválením technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě omezí vzdálenost povolené námořní plavby od pevniny nebo od pobřeží tak, aby odpovídala jejímu vybavení. Vymezení oblastí povolené námořní plavby od pevniny nebo od pobřeží stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Pokud Úřad zcela vyhoví žádosti o schválení technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě, vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení o způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě; toto osvědčení je platné po dobu 5 let od jeho vydání.

(1) Úřad může na žádost rozhodnutím pověřit schvalováním technické způsobilosti námořních jachet k námořní plavbě právnickou nebo fyzickou osobu, která je technicky vybavená a odborně způsobilá k posuzování technické způsobilosti námořních jachet k námořní plavbě nebo zajistí tuto činnost prostřednictvím odborně způsobilých osob. Schvalováním souladu námořní jachty s požadavky námořních úmluv podle § 13a odst. 1 může Úřad pověřit pouze uznanou klasifikační společnost.

(2) V rozhodnutí Úřad vymezí bližší podmínky výkonu pověření.

(4) Rozhodnutí o pověření, jakož i odejmutí tohoto pověření, zveřejní Úřad na své úřední desce.

(5) O odvolání proti rozhodnutí pověřené osoby rozhoduje Úřad.

(1) Do námořního rejstříku lze zapsat rozestavěnou loď. Žádost o zápis rozestavěné lodě podává vlastník rozestavěné lodě.

(2) O zápisu rozestavěné lodě do námořního rejstříku rozhoduje na žádost Úřad. Žádost o zápis musí obsahovat obchodní jméno, sídlo nebo název, sídlo, právní formu a identifikační číslo osoby, která je vlastníkem rozestavěné lodě, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště a datum narození, popřípadě identifikační číslo osoby, která je vlastníkem rozestavěné lodě, jde-li o fyzickou osobu.

(4) Zápis rozestavěné lodě do námořního rejstříku osvědčí Úřad vydáním potvrzení.

(5) K zápisu novostavby lodě do námořního rejstříku musí být podána nová žádost podle § 11 tohoto zákona.

(1) Souběžná registrace lodě je registrace lodě v námořním rejstříku jiného státu za předpokladu, že je původní registrace v námořním rejstříku předchozího státu pozastavena. Souběžnou registraci lze uskutečnit pouze tehdy, jestliže ji umožňují právní řády obou států.

(2) Loď, která je registrována v námořním rejstříku jiného státu a jejíž registrace byla v tomto státě pozastavena, může být souběžně registrována v námořním rejstříku České republiky. Na zápis takové lodě se vztahují ustanovení § 7 až 11.

(4) Provozovatel lodě souběžně registrované v námořním rejstříku provozuje loď pod státní vlajkou České republiky a podle právních předpisů České republiky, ale nesmí loď zatížit zástavním právem ani ji nesmí prodat.

(5) Loď lze souběžně zaregistrovat pouze na dobu platnosti nájemní smlouvy mezi jejím vlastníkem a provozovatelem. O skončení souběžné registrace uvědomí Úřad původní námořní rejstřík.

(1) Na žádost vlastníka lodě může Úřad rozhodnout o pozastavení registrace lodě v námořním rejstříku za účelem její souběžné registrace v námořním rejstříku jiného státu.

(3) Registrace lodě v námořním rejstříku může být pozastavena nejdéle na dobu platnosti nájemní smlouvy⁶⁾ mezi vlastníkem a provozovatelem lodi.

(4) Rozhodne-li Úřad o pozastavení registrace lodě, musí její vlastník neprodleně vrátit rejstříkový list, který Úřad uschová po celou dobu pozastavení registrace lodě.

(5) Po dobu souběžné registrace lodě je pozastavena registrace v námořním rejstříku s výjimkou zápisů týkajících se převodu vlastnictví lodě a změn, úprav nebo výmazů zástavních práv, které lze provádět.

(6) Během doby, kdy je loď registrována v námořním rejstříku jiného státu, nese vlajku tohoto státu.

(1) Vlastník námořního plavidla zapsaného v námořním rejstříku je povinen oznámit Úřadu všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o zápis do námořního rejstříku podle § 11 tohoto zákona, a předložit o nich doklady do 10 dnů od vzniku změn. Úřad podle okolností případu provede změnu údajů v námořním rejstříku nebo rozhodne o pozastavení platnosti rejstříkového listu podle § 18 tohoto zákona.

(2) Soudy a správní úřady jsou povinny neprodleně oznamovat Úřadu rozhodnutí, která se vztahují na zápis námořního plavidla v námořním rejstříku.

(1) Úřad může rozhodnout o pozastavení platnosti rejstříkového listu, došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých se rozhodovalo o zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku. Úřad podle potřeby a povahy změny uloží způsob a lhůtu k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin.

(2) Pozastaví-li Úřad platnost rejstříkového listu, ztrácí námořní plavidlo po dobu pozastavení registrace právo plout pod státní vlajkou České republiky. Provozovatel námořního plavidla je povinen neprodleně odevzdat Úřadu rejstříkový list. V případě zrušení rozhodnutí o pozastavení platnosti rejstříkového listu Úřad neprodleně vrátí rejstříkový list provozovateli námořního plavidla.

(1) O zápisu výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku rozhodne Úřad na žádost vlastníka zapsaného námořního plavidla nebo z vlastního podnětu.

(3) O provedeném zápisu výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku vyrozumí Úřad zástavního věřitele; provedl-li Úřad zápis výmazu námořního plavidla z vlastního podnětu, vyrozumí také provozovatele námořního plavidla, a není-li jeho provozovatel současně vlastníkem námořního plavidla, i vlastníka námořního plavidla.

(4) Rozhodne-li Úřad o zápisu výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku, ztrácí námořní plavidlo právo plout pod státní vlajkou České republiky a provozovatel námořního plavidla je povinen neprodleně vrátit Úřadu rejstříkový list.

(1) Do doby, než vlastník námořního plavidla splní všechny podmínky potřebné k zápisu do námořního rejstříku, může námořní plavidlo plout pod státní vlajkou České republiky na základě prozatímního povolení k plavbě, které udělí Úřad námořnímu plavidlu pro tento účel.

(2) Prozatímní povolení k plavbě Úřad udělí, lze-li důvodně předpokládat, že námořní plavidlo vzhledem ke svému technickému stavu splní v době, na kterou se prozatímní povolení k plavbě uděluje, všechny podmínky zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku.

(4) Technická způsobilost námořní jachty k plavbě se pro účely udělení prozatímního povolení k plavbě prokazuje osvědčením o způsobilosti námořní jachty k plavbě.

(5) Prozatímní povolení k plavbě může být námořnímu plavidlu uděleno pouze jednou na dobu nejdéle šesti měsíců. Tuto lhůtu nelze prodlužovat.

(6) Udělí-li Úřad prozatímní povolení k plavbě, vystaví pro námořní plavidlo prozatímní rejstříkový list. Prozatímní rejstříkový list osvědčuje právo námořního plavidla plout pod státní vlajkou České republiky. Úřad v prozatímním povolení k plavbě námořní jachty vymezí oblast povolené námořní plavby s omezením vzdálenosti námořní plavby do 20 námořních mil od pevniny nebo od pobřeží.

(7) Podrobnosti o udělování prozatímního povolení k plavbě stanoví prováděcí předpis.

(1) Provozovatel námořního plavidla je povinen zabezpečit, aby námořní plavidlo neslo státní vlajku České republiky na nejlépe viditelném místě na hlavním stožáru nebo na zádi. Na místě určeném pro státní vlajku České republiky nesmí být vztyčena jiná vlajka nebo znak. Při použití dalších vlajek na námořním plavidle je nutné dbát toho, aby tyto vlajky nebyly větších rozměrů než státní vlajka České republiky, která musí být s nimi současně vztyčena.

(2) Způsob a důvod vyvěšování, umístění a velikost státní vlajky České republiky a jiných vlajek použitých na námořním plavidle stanoví prováděcí předpis.

(1) Rejstříkovým (domovským) přístavem námořního plavidla je místo, kde je námořní plavidlo zapsáno do námořního rejstříku.

(2) Námořní plavidlo plující pod státní vlajkou České republiky musí být označeno názvem rejstříkového přístavu "Praha".

(3) Loď musí být označena jménem. Jméno lodě musí být zřetelně odlišné od jmen ostatních lodí zapsaných v námořním rejstříku. Jméno lodě nesmí poškozovat vážnost České republiky.

(4) Námořní jachta musí být označena rejstříkovým číslem, kterému se předřazují písmena "CZE".

(5) Jméno lodě a rejstříkové číslo námořní jachty a název rejstříkového přístavu musí být umístěny na zádi. Loď musí být označena jménem též na obou bocích přídě lodě. Označení námořního plavidla musí být provedeno zřetelnými a čitelnými písmeny a čísly.

(1) Pokud z tohoto zákona nevyplývá jinak, platí o vlastnickém a zástavním právu k námořnímu plavidlu ustanovení občanského zákoníku a obchodního zákoníku o vlastnickém a zástavním právu k věcem movitým.

(2) Smlouvy o převodu vlastnického práva k námořnímu plavidlu musí mít písemnou formu. Převod vlastnictví a zřízení zástavního práva k námořnímu plavidlu zapsanému do námořního rejstříku nabývá účinnosti dnem zápisu do námořního rejstříku.

(3) K převodu vlastnictví zastaveného námořního plavidla je zapotřebí souhlasu zástavního věřitele.

(4) Smluvní zástavní právo k námořnímu plavidlu vzniká provedením zápisu této skutečnosti do námořního rejstříku podle pořadí došlých návrhů.

(3) Provozovatel nebo velitel lodi o hrubé prostornosti přesahující 300 tun, která směřuje do přístavu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, je povinen oznámit orgánu tohoto státu příslušnému podle jeho předpisů prostřednictvím k tomu určeného formuláře údaje o lodi, průběhu plavby, druhu a množství odpadu nacházejícím se na lodi, skladovací kapacitě lodi pro jednotlivé druhy odpadu a o jeho předání přístavnímu zařízení pro příjem odpadu; to neplatí, byla-li příslušným orgánem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor udělena výjimka z této povinnosti z důvodu přepravy prováděné s pravidelnými a častými zastávkami.

(5) Údaje oznámené podle odstavce 3 je provozovatel nebo velitel lodi povinen uschovat na palubě lodi alespoň do doby vyplutí z přístavu následujícího po přístavu, v němž se nachází přístavní zařízení, jemuž byl odpad předán, a na žádost tyto údaje zpřístupnit příslušnému orgánu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Údaje musí být uschovány v elektronické podobě, nebrání-li tomu okolnosti, které provozovatel nebo velitel lodi nemohl odvrátit.

(7) Provozovatel nebo velitel lodi přepravující nebezpečné věci uvedené v Mezinárodní úmluvě SOLAS nebo znečišťující látky uvedené v Mezinárodní úmluvě MARPOL, která používá přístav členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, je povinen oznámit údaje o lodi, průběhu plavby, osobách na lodi, o přepravovaných věcech nebo látkách a jejich umístění na lodi příslušnému orgánu tohoto státu nejpozději v okamžiku odplutí.

(9) Velitel lodi je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, který má pravomoc v dané oblasti, námořní nehodu nebo mimořádnou událost postihující bezpečnost lodi nebo ohrožující bezpečnost plavby nebo jakoukoli situaci, která může vést nebo vedla k znečištění vod nebo pobřeží členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. V oznámení se uvedou i údaje o lodi, její poloze, průběhu plavby, osobách na lodi a o přepravovaných věcech nebo látkách.

(10) Údaje uvedené v odstavcích 1, 3 a 7 až 9 se oznamují prostřednictvím systému pro výměnu informací na moři.

(11) Vzor formuláře podle odstavce 3 a rozsah údajů předávaných podle odstavců 7 až 9 stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Minimální výši sjednaného pojištění podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Provozovatel lodě v době válečného konfliktu, kterého se Česká republika zúčastní, je dále povinen oznámit denně Úřadu údaje o zeměpisné poloze lodě.

(5) Provozovatel námořního plavidla nesmí pod státní vlajkou České republiky použít námořní plavidlo nebo umožnit jeho použití k neoprávněné přepravě drog, psychotropních látek, zbraní, výbušnin nebo otroků.

(6) Pojištění podle odstavce 1 písm. l) bodů 3 až 5 musí být uzavřeno tak, aby pojistné plnění bylo vypláceno neprodleně po podání žádosti člena posádky odůvodněné tím, že provozovatel lodi neuhradil náklady na jeho repatriaci, nezajistil tomuto členu posádky sociální podmínky uvedené v § 66 odst. 1 nebo palivo nezbytné pro přežití na palubě lodi anebo neuhradil tomuto členu posádky mzdu nebo jiné peněžní plnění vyplývající ze základního pracovněprávního vztahu za období alespoň 2 měsíců.

(7) Pojistitel může pojištění podle odstavce 1 písm. l) bodu 1, 3, 4 nebo 5 vypovědět pouze z důvodů uvedených v ustanoveních občanského zákoníku upravujících pojistnou smlouvu.

(2) Listinné doklady podle písmen h) až p) musí být Úřadem schváleny před prvním zápisem do nich z hlediska jejich pravosti a úplnosti. Schválení vyznačí Úřad na příslušném listinném dokladu.

(3) Rejstříkový list, lodní deník, strojní deník, rádiový deník, kniha nalodění mají povahu veřejné listiny.

(4) Listinné doklady uschovává provozovatel lodě tři roky ode dne posledního zápisu do nich na lodi. Po uplynutí tří let ode dne posledního zápisu do lodního deníku, strojního deníku, rádiového deníku a knihy nalodění zajistí vlastník lodě předání těchto listinných dokladů do úschovy archivu Úřadu.

(5) Kopie listinných dokladů podle odstavce 1 písm. s) bodů 2 a 3 musí být na lodi umístěny na dobře viditelném místě přístupném všem členům posádky lodě. Listinné doklady podle odstavce 1 písm. u) a v) musí být na lodi umístěny na místě přístupném všem členům posádky lodě.

(2) Vlastník námořní jachty zajistí po uplynutí doby platnosti rejstříkového listu jeho předání Úřadu.

(3) Vlastník námořní jachty zajistí úschovu lodního deníku po dobu tří let ode dne posledního zápisu do tohoto deníku.

(1) Povinné listinné doklady musí být na námořním plavidle v originále s výjimkou právních předpisů upravujících pracovněprávní vztahy členů posádky lodě; u pracovní smlouvy člena posádky a kolektivní smlouvy může být originál nahrazen stejnopisem.

(2) Není-li doklad o pojištění odpovědnosti za škody z provozu lodě sepsán v anglickém, francouzském nebo španělském jazyce, musí být doplněn o úřední překlad do jednoho z těchto jazyků. Není-li doklad o pojištění podle § 24 odst. 1 písm. l) bodu 2, 3, 4 nebo 5 sepsán v anglickém jazyce, musí být doplněn o úřední překlad do tohoto jazyka. Není-li pracovní smlouva člena posádky lodě nebo kolektivní smlouva sepsána v anglickém jazyce, musí být doplněna o překlad do tohoto jazyka.

(3) Náležitosti listinných dokladů a údaje v nich vedené stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Fyzické osoby, které jsou zapsány do knihy nalodění a vykonávají činnosti k zajištění bezpečného provozu lodě, jsou posádkou lodě. Posádku lodě tvoří velitel lodě (kapitán), důstojníci a lodní mužstvo. Lodní mužstvo tvoří členové strážní služby a pomocný personál.

(4) Provozovatel lodě je povinen zajistit, aby velitelem lodě byl občan České republiky nebo občan členského státu Evropské unie, který má znalosti českého jazyka dostatečné k výkonu jeho činností uvedených v § 34, 35, 39 a 40. Znalost českého jazyka se prokáže dokladem o ukončení základního, středního, vyššího nebo vysokoškolského vzdělání v českém jazyce, nebo složením zkoušky u Úřadu nebo u osoby Úřadem pověřené, nebo jiným dokladem osvědčujícím dostatečnou znalost českého jazyka.

(5) Na žádost provozovatele lodě může Úřad v mimořádných situacích, které mají nebo mohou mít bezprostřední vliv na bezpečnost plavby lodě, povolit jinou státní příslušnost velitele lodě, nebo upustit od prokázání dostatečné znalosti českého jazyka.

(6) Důstojníci a ostatní členové posádky lodě jsou do jednotlivých funkcí naloďováni na základě pracovní smlouvy s provozovatelem lodě.

(1) Posádka lodě musí z hlediska jejího počtu a složení zajišťovat bezpečnou námořní plavbu.

(2) Nejmenší počet členů posádky lodě a její složení stanoví pro každou loď Úřad s přihlédnutím k druhu, typu, vybavení a velikosti lodě a plavební oblasti při zápisu lodě do námořního rejstříku a v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.⁷⁾ Úřad vydá osvědčení o bezpečném obsazení lodě posádkou.

(1) Posádku námořní jachty tvoří velitel námořní jachty a členové mužstva námořní jachty. Nejmenší počet a složení členů mužstva námořní jachty z hlediska bezpečného provozování námořní jachty stanoví Úřad při zápisu námořní jachty do námořního rejstříku podle velikosti, typu a strojního vybavení námořní jachty.

(2) Největší počet osob na námořní jachtě, které se mohou účastnit námořní plavby, stanoví Úřad při zápisu námořní jachty do námořního rejstříku podle velikosti a typu námořní jachty.

(3) Úřad zapíše bezpečné obsazení námořní jachty posádkou a největší počet osob, které se mohou na námořní jachtě účastnit námořní plavby do rejstříkového listu.

K zaměstnávání cizinců nebo osob, které nejsou občany České republiky, jako členů posádky námořního plavidla se nevyžaduje povolení k pobytu na území České republiky¹⁰⁾ a povolení k zaměstnání¹¹⁾ podle zvláštních právních předpisů.

(1) Velitel lodě a velitel námořní jachty (dále jen "velitel námořního plavidla") je oprávněn a povinen vykonávat velitelskou pravomoc na námořním plavidle. Velitele námořního plavidla do funkce jmenuje a z ní odvolává provozovatel námořního plavidla.

(2) Velitele lodě, který nemůže z jakýchkoliv důvodů vykonávat svoji funkci, zastupuje první palubní důstojník.

(3) Velitel lodě a první palubní důstojník jsou povinni složit před Úřadem kapitánský slib.

(4) Text kapitánského slibu stanoví prováděcí předpis.

(2) Velitel námořní jachty je povinen plnit povinnosti uvedené v odstavci 1 přiměřeně k provozu námořní jachty.

(1) Všechny osoby na námořním plavidle jsou povinny řídit se příkazy velitele námořního plavidla vydanými v mezích jeho pravomoci.

(2) Velitel námořního plavidla použije nezbytná opatření proti osobě na námořním plavidle, která nesplnila jeho příkaz. Ohrožuje-li taková osoba bezpečnost námořního plavidla, osob nebo nákladu a nelze-li toto nebezpečí odvrátit jinak, je velitel námořního plavidla oprávněn umístit tuto osobu na nezbytně nutnou dobu ve zvláštním prostoru, nejdéle však po dobu plavby do nejbližšího přístavu.

(3) O tomto opatření je velitel námořního plavidla povinen sepsat zápis do lodního deníku a bezodkladně informovat zastupitelský úřad České republiky, který je nejblíže přístavu, do kterého loď nebo námořní jachta připluje. Jde-li o cizího státního příslušníka, velitel námořního plavidla rovněž informuje nejbližší policejní úřad. Dále je velitel námořního plavidla povinen dohodnout se zastupitelským úřadem České republiky další postup podle povahy věci.

(1) Velitel lodě je oprávněn, vyžaduje-li to naléhavý zájem vlastníka lodě, provozovatele lodě, není-li vlastníkem lodě, člena posádky lodě nebo jiné osoby na lodi, provést úřední ověření pravosti podpisu nebo shody opisu nebo kopie s listinou.

(2) Podmínky a způsob ověřování stanoví prováděcí předpis.

(1) Došlo-li nebo mohlo-li v souvislosti s provozem lodě dojít k poškození lodě, nákladu nebo zdraví osob na lodi, velitel lodě podává o této skutečnosti písemnou zprávu (dále jen "námořní protest").

(2) Námořní protest musí obsahovat úplné a přesné vylíčení všech závažných okolností, v souvislosti s nimiž došlo nebo mohlo dojít k poškození lodě, nákladu nebo zdraví osob na lodi, a opatření, jichž bylo použito k odvrácení nebo zmenšení škody. Přílohou námořního protestu je výpis z lodního deníku a výpis ze seznamu posádky.

(3) Velitel lodě podává námořní protest v nejbližším přístavu, do kterého loď připluje, zastupitelskému úřadu České republiky nebo notářství nebo námořnímu úřadu nebo soudu státu, do jehož přístavu loď připlula.

(4) Velitel lodě je povinen podat námořní protest do 24 hodin po připlutí lodě do přístavu.

(5) Došlo-li k události, o které se podává námořní protest, v přístavu, je velitel lodě povinen podat námořní protest do 24 hodin od této události.

(1) Jestliže podle velitele námořního plavidla hrozí námořnímu plavidlu neodvratná zkáza, musí velitel námořního plavidla zajistit, aby byla učiněna všechna opatření k záchraně přepravovaných osob, posádky a k záchraně povinných listinných dokladů, cenností, map a pokladní hotovosti.

(2) Velitel námořního plavidla je povinen opustit námořní plavidlo poslední.

(2) Protokoly uvedené v odstavci 1 písm. c) odevzdá velitel námořního plavidla spolu s předměty majícími vztah k trestnému činu zastupitelskému úřadu České republiky, který je nejblíže přístavu, do kterého námořní plavidlo připluje. Současně velitel námořního plavidla dohodne se zastupitelským úřadem České republiky způsob úředního předání pachatele.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje velitel námořního plavidla při provádění úkonů uvedených v odstavcích 1 a 2 a v dalším řízení podle trestního řádu.¹⁴⁾

(1) O každém narození nebo úmrtí na námořním plavidle je velitel námořního plavidla povinen sepsat zápis za účasti dvou členů posádky lodě, jedná-li se o narození nebo úmrtí na lodi, nebo za účasti dvou osob přítomných na námořní jachtě a informovat o této skutečnosti zastupitelský úřad České republiky, který je nejblíže přístavu, do kterého námořní plavidlo připluje, a provozovatele námořního plavidla. Při úmrtí na námořním plavidle se nepostupuje podle zvláštních právních předpisů.¹⁵⁾

(2) Došlo-li k úmrtí na námořním plavidle, provádí prohlídku mrtvého lékař, pokud je členem posádky lodě nebo členem posádky námořní jachty, nebo jiný lékař přítomný na námořním plavidle nebo lékař, který byl k tomuto účelu prostřednictvím rádia nebo družice na námořní plavidlo přivolán. Účelem prohlídky mrtvého je zjistit úmrtí a jeho příčiny.

(3) Velitel námořního plavidla na základě dohody s lékařem přítomným na námořním plavidle rozhodne o převozu mrtvého do nejbližšího přístavu; ve výjimečných případech, kdy hrozí nebezpečí infekce přepravovaných osob, rozhodne velitel námořního plavidla po dohodě s lékařem o pohřbení mrtvého do moře. Velitel námořního plavidla je vždy povinen zajistit převoz mrtvého do nejbližšího přístavu, není-li na námořním plavidle přítomen lékař.

(4) Velitel námořního plavidla provede soupis veškerého majetku, který měl zemřelý na námořním plavidle, a učiní opatření pro úschovu tohoto majetku až do splnění úředního rozhodnutí o jeho vydání určené osobě nebo určenému orgánu nebo do odevzdání podle odstavce 5. Do lodního deníku provede zápis o této události.

(5) Zápis o narození a zápis o úmrtí na námořním plavidle spolu s majetkem zemřelého a případnou závětí zemřelého odevzdá velitel námořního plavidla zastupitelskému úřadu České republiky, který je nejblíže přístavu, do kterého námořní plavidlo připluje.

(6) O každém případu nezvěstnosti nebo pádu přes palubu je velitel námořního plavidla povinen provést podrobný zápis do lodního deníku a podat zprávu provozovateli námořního plavidla.

(1) Velitel lodě je oprávněn najmout na loď lodivoda i pro ty oblasti, kde použití lodivoda není povinné, pokládá-li to za nutné pro bezpečnost plavby.

(2) Odpovědnost velitele lodě za řízení lodě v případě najmutí lodivoda zůstává nedotčena s výjimkou oblastí, v nichž podle místních předpisů lodivod přebírá odpovědnost za řízení lodě.

(2) Pokud je loď vybavena družicovým spojovacím zařízením podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,⁷⁾ musí mít její velitel lodě a nejméně dva palubní důstojníci osvědčení palubního operátora GMDSS vydané podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.⁷⁾

(3) Pokud není na lodi lodní lékař, musí mít nejméně jeden člen posádky lodě platný průkaz způsobilosti zdravotníka vydaný úřadem členského státu Mezinárodní námořní organizace (IMO) podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.⁷⁾

(5) Člen posádky lodě nesmí vykonávat práci nebo činnosti, pro něž nemá oprávnění, k jejichž výkonu není zdravotně způsobilý nebo k jejichž výkonu nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 4.

(6) Výčet a charakteristiku zvláštních činností stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Oprávnění pro výkon zvláštní činnosti a oprávnění pro výkon práce spojené s funkcí člena posádky lodě na velitelské a provozní úrovni se uděluje na dobu 5 let. Oprávnění pro výkon práce spojené s funkcí člena posádky lodě na pomocné úrovni se uděluje na dobu neurčitou.

(4) Vyhoví-li Úřad žádosti o udělení oprávnění, vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí průkaz způsobilosti. Pro každou funkci člena posádky lodě a pro každou zvláštní činnost vydá Úřad samostatný průkaz způsobilosti, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu. Průkaz způsobilosti je veřejnou listinou.

(6) Dozví-li se Úřad o skutečnostech vzbuzujících důvodné pochybnosti o odborné způsobilosti držitele jím vydaného průkazu způsobilosti, nařídí mu podrobit se přezkoumání odborných znalostí a dovedností ve stanoveném termínu. Je-li ohrožena bezpečnost námořní plavby, pozastaví Úřad platnost uděleného oprávnění do doby provedení přezkoumání. Rozhodnutí o pozastavení platnosti oprávnění je prvním úkonem v řízení a odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(9) Držitel průkazu způsobilosti vydaného Úřadem je povinen odevzdat průkaz způsobilosti Úřadu do 5 pracovních dnů ode dne pozbytí jeho platnosti nebo ode dne, kdy rozhodnutí o pozastavení jeho platnosti nabylo právní moci.

(10) Oprávnění pro výkon zvláštní činnosti a oprávnění pro výkon práce spojené s funkcí člena posádky lodě osvědčuje rovněž platný průkaz způsobilosti vydaný jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor; jde-li o průkaz způsobilosti pro člena posádky lodě na velitelské nebo provozní úrovni, musí být tento průkaz způsobilosti uznán Úřadem.

(11) Vzory průkazů způsobilosti stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Odborné znalosti a dovednosti, jejichž oblasti stanoví mezinárodní smlouva upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu, a znalosti právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby se prokazují složením zkoušky před Úřadem. O výsledku zkoušky vydá Úřad osvědčení.

(2) Zkouška je neveřejná a skládá se v českém nebo anglickém jazyce. Písemná část zkoušky se provádí k ověření znalosti anglického jazyka požadované pro výkon funkcí provozní a velitelské úrovně. Praktická část zkoušky se provádí k ověření odborných znalostí a dovedností požadovaných pro výkon funkcí v pomocné úrovni. Ověření ostatních znalostí se provádí ústně. Na průběh zkoušky dohlíží a její výsledek vyhodnocuje nejméně tříčlenná zkušební komise jmenovaná Úřadem, který určí rovněž jejího předsedu.

(4) Postup při skládání zkoušky, způsob jejího hodnocení a obsah protokolu o průběhu a výsledku zkoušky stanoví prováděcí právní předpis.

(4) V rozhodnutí o udělení akreditace Úřad uvede druh výuky a výcviku, pro které akreditaci udělil. Akreditace se uděluje na dobu 5 let.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti plánu výuky a výcviku a náležitosti osvědčení o absolvování výuky a výcviku.

(2) Úřad rovnocennost uzná, pokud absolvované vzdělání odpovídá požadavkům na výuku a výcvik podle mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu.

(1) Na žádost držitele platného průkazu způsobilosti, vydaného jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor pro člena posádky lodě na velitelské nebo provozní úrovni, uzná Úřad tento průkaz, prokáže-li žadatel znalosti právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby, včetně souvisejících ustanovení trestního, občanského a obchodního práva, osvědčené dokladem osvědčujícím znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby, nebo zkouškou vykonanou u Úřadu nebo u osoby Úřadem pověřené. Obsah zkoušky a jiné doklady osvědčující znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Platný průkaz způsobilosti, vydaný členským státem Mezinárodní námořní organizace (IMO) podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky, nejedná-li se o stát uvedený v odstavci 1, uzná Úřad na žádost jeho držitele. Jedná-li se o držitele platného průkazu způsobilosti, opravňujícího k výkonu funkce na velitelské úrovni, uzná Úřad tento průkaz, prokáže-li žadatel, že má znalosti právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby, včetně souvisejících ustanovení trestního, občanského a obchodního práva, osvědčené dokladem osvědčujícím znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby, nebo zkouškou vykonanou u Úřadu nebo u osoby Úřadem pověřené. Obsah zkoušky a jiné doklady osvědčující znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Platný průkaz způsobilosti, vydaný státem uvedeným v odstavci 2, jehož držitel je oprávněn k výkonu funkce na velitelské nebo provozní úrovni nebo funkce radisty, uzná Úřad pouze v případě, že tento stát byl uznán Komisí. Podmínky uvedené v odstavci 2 tím nejsou dotčeny.

(4) V případě uznání průkazu způsobilosti vydá Úřad po ověření jeho platnosti potvrzení o uznání průkazu způsobilosti. Doba platnosti potvrzení o uznání průkazu způsobilosti se shoduje s dobou platnosti tohoto průkazu, činí však nejdéle 5 let.

(5) Je-li to nezbytné pro provoz lodi, lze jako člena posádky lodě na velitelské nebo provozní úrovni nalodit po dobu nejvýše 3 měsíců ode dne podání žádosti o uznání průkazu způsobilosti rovněž držitele platného průkazu způsobilosti vydaného jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor, jehož průkaz způsobilosti dosud nebyl Úřadem uznán. Provozovatel a velitel lodi jsou povinni zajistit, aby doklad o podání žádosti byl na palubě lodi.

(7) Vzor žádosti o uznání průkazu způsobilosti a vzor potvrzení o uznání průkazu způsobilosti stanoví prováděcí právní předpis.

Úřad zasílá každoročně do 31. ledna Komisi v anonymizované podobě informace týkající se průkazů způsobilosti pro člena posádky na velitelské nebo provozní úrovni, které vydal nebo uznal za předchozí kalendářní rok.

(1) Zdravotní způsobilost osvědčuje na žádost Úřad na základě lékařského posudku, který ke dni podání žádosti není starší než 3 měsíce. Osvědčení o zdravotní způsobilosti se vydává na dobu 2 let. Zdravotní způsobilost osvědčuje rovněž platné osvědčení o zdravotní způsobilosti vydané jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor.

(2) Zdravotní způsobilost zjišťuje a lékařský posudek vydává na základě výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných vyšetření posuzované osoby posuzující lékař pověřený Úřadem po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví podle mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu. Úřad zveřejní seznam pověřených lékařů ve Věstníku dopravy.

(3) Zjistí-li posuzující lékař u držitele osvědčení o zdravotní způsobilosti vydaného Úřadem v době jeho platnosti takovou změnu zdravotního stavu, která má za následek změnu jeho zdravotní způsobilosti, je povinen vydat nový lékařský posudek a neprodleně jej zaslat Úřadu.

(4) Nesouhlasí-li posuzovaná osoba se závěrem lékařského posudku, může do 10 pracovních dnů od jeho prokazatelného předání podat návrh na jeho přezkoumání Úřadu. Úřad určí do 10 pracovních dnů od doručení návrhu na přezkoumání komisi složenou nejméně ze tří lékařů pověřených podle odstavce 2, která nově posoudí zdravotní způsobilost posuzované osoby. Nastanou-li právní účinky nového lékařského posudku, pozbývá platnost předchozí lékařský posudek. Proti posudku vydanému touto komisí nelze podat návrh na jeho přezkoumání. Při osvědčování zdravotní způsobilosti Úřad vychází z tohoto nového lékařského posudku.

(5) Uplyne-li doba platnosti osvědčení o zdravotní způsobilosti v průběhu plavby, zůstává toto osvědčení v platnosti do doby vylodění jeho držitele v místě, kde je možné provést posouzení zdravotní způsobilosti, nejdéle však po dobu 3 měsíců.

(6) Pokud se Úřad dozví o skutečnostech vzbuzujících důvodné pochybnosti o zdravotní způsobilosti, nařídí držiteli osvědčení o zdravotní způsobilosti vydaného Úřadem podrobit se novému posouzení zdravotní způsobilosti ve stanoveném termínu, a je-li ohrožena bezpečnost námořní plavby, pozastaví platnost osvědčení do doby provedení nového posouzení zdravotní způsobilosti. Rozhodnutí o pozastavení platnosti osvědčení o zdravotní způsobilosti je prvním úkonem v řízení a odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(8) Držitel osvědčení o zdravotní způsobilosti vydaného Úřadem je povinen osvědčení odevzdat Úřadu do 5 pracovních dnů ode dne pozbytí jeho platnosti nebo ode dne, kdy rozhodnutí o pozastavení jeho platnosti nabylo právní moci.

(9) Prováděcí právní předpis stanoví podmínky zdravotní způsobilosti, rozsah, obsah a způsob provedení lékařské prohlídky, nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost, způsob hodnocení zdravotní způsobilosti, náležitosti lékařského posudku a vzor osvědčení o zdravotní způsobilosti.

(1) Námořní jachtu smí vést při provozování námořní plavby pouze osoba, která je starší 18 let a je držitelem průkazu způsobilosti k vedení námořní jachty.

(2) Úřad vydá průkaz způsobilosti k vedení námořní jachty, prokáže-li žadatel zdravotní a odbornou způsobilost k vedení námořní jachty. Průkaz způsobilosti se vydává na dobu určitou.

(3) Odbornou způsobilost k vedení námořní jachty v oblasti povolené námořní plavby prokáže žadatel doložením předepsané praxe a složením zkoušky před komisí složenou ze zkušebních komisařů jmenovaných Úřadem.

(4) Zdravotní způsobilost velitele námořní jachty zjišťuje a osvědčení o zdravotní způsobilosti vydává na základě výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných vyšetření posuzované osoby posuzující lékař pověřený Úřadem podle § 48 odst. 2. Osvědčení o zdravotní způsobilosti nesmí být v době podání žádosti o vydání průkazu způsobilosti nebo v době před vyplutím námořní jachty na moře starší než tři měsíce.

(5) Podrobnosti o výcviku, způsobu prokazování praxe, zkušební komisi a provádění zkoušek, požadavky na znalosti žadatele, druhy, vzory, platnost, rozsah oprávnění průkazů způsobilosti a podmínky jejich vydávání, jakož i platnost dříve vydávaných průkazů způsobilosti stanoví prováděcí předpis.

(1) Úřad zadrží průkaz způsobilosti a nařídí ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti velitele námořní jachty v případě, že velitel při výkonu činnosti, k níž ho opravňuje průkaz způsobilosti, ohrozil bezpečnost námořní plavby nebo vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost námořní plavby nebo jeho zdraví.

(2) Podle výsledku ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti posouzením zdravotního stavu může Úřad činnost, k níž je velitel námořní jachty oprávněn, omezit nebo zakázat.

(3) V případě zákazu činnosti Úřad průkaz způsobilosti odejme.

(4) Podrobnosti o důvodech zadržení nebo odnětí průkazu způsobilosti stanoví prováděcí předpis.

Vydávat listiny, které mohou být s ohledem na jejich vzhled a obsah zaměněny s průkazem způsobilosti, je zakázáno.

(1) Každá osoba, která se účastní námořní plavby na lodi, musí být zapsána do knihy nalodění.

(2) Zápis členů posádky lodě do knihy nalodění osvědčuje nástup služby na lodi (dále jen "nalodění") a výpis členů posádky lodě z knihy nalodění osvědčuje skončení služby na lodi (dále jen "vylodění").

(3) Zápis cestujících do knihy nalodění osvědčuje začátek jejich pobytu na lodi a výpis cestujících z knihy nalodění osvědčuje ukončení jejich pobytu na lodi.

(4) Zápisy do knihy nalodění provede velitel lodě bezprostředně po nalodění. Při nalodění člena posádky lodě nebo při jeho vylodění učiní velitel lodě o těchto skutečnostech zápis do námořnické knížky člena posádky lodě.

(1) Každá osoba, která se účastní námořní plavby na námořní jachtě, musí být zapsána do lodního deníku.

(2) Zápis osob do lodního deníku provede velitel námořní jachty před vyplutím námořní jachty z přístavu. Velitel námořní jachty před vyplutím námořní jachty z přístavu vyhotoví také seznam osob na námořní jachtě a seznam cestujících, pokud námořní jachta přepravuje cestující.

Člen posádky lodě je povinen prokázat se platnými průkazy způsobilosti a osvědčením o zdravotní způsobilosti před každým naloděním. Průkazy způsobilosti a osvědčení o zdravotní způsobilosti musí být platné po celou předpokládanou dobu trvání služby na lodi.

(1) Každý člen posádky lodě musí mít osobní doklad námořníka.¹⁷⁾ Osobním dokladem námořníka se rozumí námořnická knížka. Bez námořnické knížky nemůže být námořník naloděn.

(2) Na žádost občana České republiky, který předloží doklad o tom, že se stane členem posádky lodě nebo že byl členem posádky lodě, Úřad rozhodne o vydání námořnické knížky. Na rozhodnutí, kterým se vydává námořnická knížka, se nevztahuje § 47 správního řádu,¹⁸⁾ vyhoví-li se žádosti v plném rozsahu.

(3) Úřad může vydat námořnickou knížku občanovi České republiky nejdéle na dobu deseti let.

(4) Člen posádky lodě, který není občanem České republiky, musí mít námořnickou knížku jiného státu.

(5) Námořnická knížka, která je v držení člena posádky lodě, je dokladem o jeho totožnosti, kvalifikaci a délce jeho nalodění.

(6) Údaje zapisované do námořnické knížky a vzor námořnické knížky stanoví prováděcí předpis.

(1) Úřad může na žádost fyzické osoby, která není občanem České republiky, rozhodnout o vydání námořnické knížky podle § 54 odst. 2 tohoto zákona, pokud žadatel předloží Úřadu povolení k trvalému pobytu v České republice,¹⁰⁾ od jehož vydání uplynula doba delší než pět let, a pokud žadatel prokáže, že konal službu na lodi.

(2) Úřad může vydat námořnickou knížku fyzické osobě, která není občanem České republiky, po splnění podmínek podle odstavce 1 nejdéle na dobu pěti let.

(3) Velmi vážnou námořní nehodou se rozumí námořní nehoda, jejímž následkem je úplné zničení lodi, smrt osob nebo vážné znečištění mořského prostředí.

(4) Mimořádnou událostí se rozumí ohrožení lodi nebo osob v souvislosti s provozem lodi.

(1) Úřad provádí odborné zjišťování příčin námořních nehod nebo mimořádných událostí, které se týkají lodí plujících pod vlajkou České republiky nebo které mají za následek smrt nebo vážnou újmu na zdraví občanů České republiky.

(2) Úřad provede vždy zjištění příčin velmi vážné námořní nehody. V ostatních případech námořních nehod nebo mimořádných událostí provede Úřad zjištění jejich příčin pouze tehdy, dojde-li k závěru, že výsledky tohoto zjištění mohou být využity k jejich předcházení. V případě vážné námořní nehody Úřad provede pro tyto účely předběžné šetření.

(3) Úřad zahájí zjišťování příčin námořní nehody nebo mimořádné události bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 2 měsíců poté, co k námořní nehodě nebo mimořádné události došlo.

(4) Zjišťování příčin námořních nehod a mimořádných událostí, jeho závěry a bezpečnostní doporučení se nesmějí zabývat hodnocením či posuzováním viny nebo odpovědnosti.

(5) Úřad neprovede zjišťování příčin námořní nehody nebo mimořádné události, pokud jej v souladu s právem Evropské unie nebo v souladu s námořní úmluvou již provádí příslušný orgán jiného státu.

(2) Povinnost uvedená v odstavci 1 písm. c) se vztahuje i na vlastníka nebezpečné věci nebo znečišťující látky, která je v době námořní nehody nebo mimořádné události na palubě lodi.

(2) Technické postupy při zjišťování příčin námořních nehod a mimořádných událostí stanoví Společná metodika vyšetřování námořních nehod přijatá podle přímo použitelného předpisu Evropské unie³⁷⁾.

Informace získané v souvislosti se zjišťováním příčin námořní nehody nebo mimořádné události lze použít jen pro účely zpracování zpráv podle § 55g.

Úřad spolupracuje při odborném zjišťování příčin námořních nehod a mimořádných událostí s příslušnými orgány členských států Evropské unie a s příslušnými orgány jiných států podle mezinárodní smlouvy.

(1) Úřad vyhotoví a zveřejní zprávu o výsledcích zjištění příčin námořní nehody nebo mimořádné události do 1 roku ode dne námořní nehody nebo mimořádné události. Zpráva obsahuje bezpečností doporučení, pokud lze výsledky zjištění příčin námořní nehody nebo mimořádné události využít pro jejich předcházení.

(2) Nelze-li ve lhůtě stanovené v odstavci 1 vydat zprávu o zjištění příčin námořní nehody nebo mimořádné události, vydá Úřad v této lhůtě prozatímní zprávu.

(3) Úřad zašle kopii zprávy nebo prozatímní zprávy o zjištění příčin námořní nehody nebo mimořádné události Komisi.

(5) Rozsah údajů uvedených v odstavci 4 stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Úřad oznámí Komisi údaje o námořních nehodách a mimořádných událostech, které mu byly oznámeny.

(2) Pokud Úřad neprovede zjištění příčin vážné námořní nehody, námořní nehody nebo mimořádné události, zdůvodní svůj postup v oznámení učiněném podle odstavce 1.

(3) Zjistí-li Úřad v souvislosti se zjišťováním příčin námořní nehody nebo mimořádné události, že je nutné v zájmu odvrácení nebezpečí dalších nehod učinit opatření na úrovni Evropské unie, bezodkladně o tom informuje Komisi.

(5) Rozsah údajů uvedených v odstavci 4 stanoví prováděcí právní předpis.