21/1992 Sb.
ZÁKON
ze dne 20. prosince 1991
o bankách
Změna: 264/1992 Sb.
Změna: 292/1993 Sb.
Změna: 156/1994 Sb.
Změna: 83/1995 Sb., 84/1995 Sb.
Změna: 61/1996 Sb.
Změna: 306/1997 Sb.
Změna: 16/1998 Sb.
Změna: 127/1998 Sb.
Změna: 165/1998 Sb.
Změna: 120/2001 Sb.
Změna: 239/2001 Sb.
Změna: 319/2001 Sb.
Změna: 126/2002 Sb.
Změna: 453/2003 Sb.
Změna: 126/2002 Sb. (část), 257/2004 Sb.
Změna: 439/2004 Sb.
Změna: 377/2005 Sb.
Změna: 413/2005 Sb.
Změna: 56/2006 Sb., 62/2006 Sb.
Změna: 57/2006 Sb., 70/2006 Sb.
Změna: 443/2006 Sb. (Vybraná ustanovení novel)
Změna: 159/2006 Sb.
Změna: 37/2007 Sb.
Změna: 120/2007 Sb.
Změna: 296/2007 Sb.
Změna: 216/2008 Sb.
Změna: 126/2008 Sb., 230/2008 Sb.
Změna: 254/2008 Sb.
Změna: 433/2008 Sb.
Změna: 189/2006 Sb.
Změna: 215/2009 Sb.
Změna: 230/2009 Sb.
Změna: 287/2009 Sb.
Změna: 285/2009 Sb.
Změna: 156/2010 Sb.
Změna: 160/2010 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 156/2010 Sb. (část)
Změna: 281/2009 Sb., 409/2010 Sb.
Změna: 41/2011 Sb.
Změna: 73/2011 Sb.
Změna: 139/2011 Sb.
Změna: 188/2011 Sb.
Změna: 263/2011 Sb.
Změna: 41/2011 Sb. (část)
Změna: 420/2011 Sb., 470/2011 Sb.
Změna: 37/2012 Sb.
Změna: 254/2012 Sb.
Změna: 428/2011 Sb., 396/2012 Sb.
Změna: 227/2013 Sb.
Změna: 241/2013 Sb.
Změna: 303/2013 Sb.
Změna: 135/2014 Sb.
Změna: 135/2014 Sb. (část)
Změna: 219/2015 Sb.
Změna: 220/2015 Sb.
Změna: 135/2014 Sb. (část), 375/2015 Sb.
Změna: 375/2015 Sb. (část)
Změna: 301/2016 Sb.
Změna: 258/2016 Sb.
Změna: 302/2016 Sb., 368/2016 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 204/2017 Sb.
Změna: 204/2017 Sb.
Změna: 371/2017 Sb.
Změna: 39/2020 Sb.
Změna: 119/2020 Sb.
Změna: 238/2020 Sb.
Změna: 338/2020 Sb.
Změna: 49/2020 Sb.
Změna: 174/2021 Sb.
Změna: 353/2021 Sb.
Změna: 353/2021 Sb. (část)
Změna: 261/2021 Sb.
Změna: 96/2022 Sb.
Změna: 471/2022 Sb., 35/2023 Sb.
Změna: 417/2023 Sb.
Změna: 85/2024 Sb., 107/2024 Sb.
Změna: 407/2023 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto
zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
§ 1
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň
navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie27) a upravuje některé vztahy
související se vznikem, podnikáním a zánikem bank se sídlem na území České republiky,
včetně jejich působení mimo území České republiky, a dále některé vztahy související
s působením zahraničních bank na území České republiky. Bankami se rozumějí akciové
společnosti se sídlem v České republice, které
a) přijímají vklady od veřejnosti, a
b) poskytují úvěry,
a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci
(dále jen "licence") (§ 4).
(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) vkladem svěřené peněžní prostředky,
které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu;
b) úvěrem v jakékoliv
formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky.
(3) Banka může, kromě činností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b),
vykonávat tyto další činnosti, má-li je povoleny v jí udělené licenci,
a) investování do cenných papírů na vlastní účet,
b) finanční pronájem (finanční leasing),
c) platební služby a vydávání elektronických peněz,
d) vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování
platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene c),
e) poskytování záruk,
f) otvírání akreditivů,
g) obstarávání inkasa,
h) poskytování investičních služeb, s tím, že se v licenci uvede, které
investiční služby je banka oprávněna poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním
nástrojům,
i) finanční makléřství; spočívá-li finanční makléřství ve zprostředkování
spotřebitelského úvěru, pojištění nebo zajištění nebo doplňkového penzijního spoření,
může banka tuto činnost vykonávat, je-li k tomu oprávněna podle zákona upravujícího
zprostředkování takové finanční služby,
j) výkon funkce depozitáře,
k) směnárenskou činnost,
l) poskytování bankovních informací,
m) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami,
které nejsou investičním nástrojem, a se zlatem,
n) pronájem bezpečnostních schránek,
o) provádění administrace investičních fondů a zahraničních investičních
fondů, s tím, že se v licenci uvede, které činnosti je banka oprávněna vykonávat
a ve vztahu ke kterým fondům,
p) činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího podnikání na
kapitálovém trhu,
q) správa nevýkonného úvěru podle zákona upravujícího trh s nevýkonnými
úvěry,
r) činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v písmenech
a) až q) a v odstavci 1.
(4) Banka nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má
povoleny v licenci; to neplatí pro činnosti vykonávané pro jiného, pokud souvisejí
se zajištěním jejího provozu a provozu jí ovládaných jiných bank, spořitelních a
úvěrních družstev, obchodníků s cennými papíry, pojišťoven, zajišťoven, finančních
institucí a podniků pomocných služeb. Banka může dále vykonávat
a) působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace
podle zvláštního zákona,
b) činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího činnost akreditovaných
osob na finančním trhu, je-li akreditovanou osobou podle takového zákona, a
c) podnikatelskou činnost spočívající v poskytování elektronické identifikace,
autentizace a služeb vytvářejících důvěru, jak jsou definovány přímo použitelným
předpisem Evropské unie upravujícím elektronickou identifikaci a služby vytvářející
důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu35), jakož i souvisejících služeb,
zejména poskytování nebo potvrzování osobních identifikačních údajů klienta, informací
o klientovi souvisejících s jeho osobními identifikačními údaji, informací o bankovních
obchodech klienta a vytváření a uchování elektronických dokumentů (dále jen "identifikační
služby"), je-li držitelem příslušného oprávnění, pokud je právními předpisy vyžadováno;
na informace získané a zpracovávané při poskytování identifikačních služeb se vztahují
ustanovení o bankovním tajemství (§ 38).
(5) Pokud je k výkonu některé z činností uvedených v odstavci 3 třeba povolení
České národní banky podle zákonů upravujících regulaci poskytování některých finančních
služeb a žadatel prokáže splnění všech stanovených podmínek pro udělení takového
povolení, povolí Česká národní banka výkon této činnosti v licenci.
(6) Bankovní činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci
3 může vykonávat na území České republiky rovněž zahraniční banka prostřednictvím
své pobočky (dále jen „pobočka zahraniční banky“); zahraniční banka
a) se sídlem v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní
stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „členský stát“), která
požívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie (§ 5a), vykonává tyto činnosti
prostřednictvím pobočky této zahraniční banky (dále jen „pobočka banky z členského
státu“),
b) se sídlem v jiném než členském státě vykonává tyto činnosti prostřednictvím
pobočky této zahraniční banky (dále jen „pobočka banky z jiného než členského státu“),
pokud jí byla udělena Českou národní bankou licence (§ 5) a pouze v rozsahu udělené
licence.
(7) Pobočka zahraniční banky může dále vykonávat činnosti podle odstavce
4 písm. c) za stejných podmínek jako banka, není-li to v rozporu s oprávněním uděleným
zahraniční bance podle právního řádu země jejího sídla.
(8) Licence obsahuje jmenovité vymezení povolené činnosti a může obsahovat
vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých
obchodních případů, a dále může obsahovat stanovení podmínek, které musí banka nebo
pobočka banky z jiného než členského státu splnit před zahájením kterékoliv povolené
činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.
(9) Právní postavení České národní banky upravuje zvláštní zákon.2)
§ 2
(1) Bez licence nesmí nikdo přijímat vklady od veřejnosti, pokud zvláštní
zákon nestanoví jinak.
(2) Za přijímání vkladů se považuje též soustavné vydávání dluhopisů a
jiných srovnatelných cenných papírů, pokud
a) představuje jedinou nebo jednu z hlavních
činností emitenta,
b) předmětem podnikatelské činnosti emitenta je poskytování úvěrů,
nebo
c) předmětem podnikatelské činnosti emitenta je některá z činností uvedených
v § 1 odst. 3.
§ 3
(1) Slovo "banka" nebo "spořitelna", jeho překlady nebo slova od nich odvozená
smí užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, které byla udělena licence, pokud
není zřejmé ze souvislosti, v níž se slovo "banka" nebo "spořitelna" používá, že
tato osoba se nezabývá činností uvedenou v § 1 odst. 1.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, jejichž obchodní firma
nebo název jsou zavedeny nebo uznávány zákonem nebo na základě mezinárodní smlouvy,
která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika
vázána, anebo na základě obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost
před 1. lednem 1993, (dále jen "mezinárodní smlouva").
(3) Česká národní banka může požadovat
a) změnu navrhované obchodní firmy zakládané banky v případech, kdy existuje
nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo její
pobočky,
b) změnu označení pobočky zahraniční banky spočívající v doplnění rozlišovacího
dodatku v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující
právnické osoby nebo s označením její pobočky.
§ 3a
Česká národní banka vykonává funkci příslušného orgánu a je zároveň určeným
orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní
požadavky27).
§ 3b
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) institucí instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
b) úvěrovou institucí úvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
c) investičním podnikem investiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 2
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
d) finanční institucí finanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
e) podnikem pomocných služeb podnik pomocných služeb podle čl. 4 odst.
1 bodu 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
f) společností spravující aktiva společnost spravující aktiva podle čl.
4 odst. 1 bodu 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
g) ovládající osobou mateřský podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 15 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
h) ovládanou osobou dceřiný podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
i) tuzemskou ovládající bankou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29c nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice,
j) evropskou ovládající úvěrovou institucí osoba podle čl. 4 odst. 1
bodu 29d nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
k) finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
l) tuzemskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu
30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice,
m) evropskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu
31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
n) smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu
21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
o) tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst.
1 bodu 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České
republice,
p) evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst.
1 bodu 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
q) smíšenou holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
r) tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry osoba podle čl.
4 odst. 1 bodu 29a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
s) evropským ovládajícím investičním podnikem osoba podle čl. 4 odst.
1 bodu 29b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
t) pojišťovnou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013,
u) zajišťovnou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 6 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) účastí účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 35 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013,
b) kvalifikovanou účastí kvalifikovaná účast podle čl. 4 odst. 1 bodu
36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
c) ovládáním kontrola podle čl. 4 odst. 1 bodu 37 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
d) úzkým propojením úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
e) konsolidovanou situací konsolidovaná situace podle čl. 4 odst. 1 bodu
47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
f) konsolidovaným základem konsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1 bodu
48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
g) subkonsolidovaným základem subkonsolidovaný základ podle čl. 4 odst.
1 bodu 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
h) orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě orgán podle
čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
i) orgánem příslušným k řešení krize orgán příslušný k řešení krize podle
§ 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize
na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů,
j) skupinou skupina podle čl. 4 odst. 1 bodu 138 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
k) skupinou z jiného než členského státu skupina, jejíž ovládající osoba
má sídlo nebo bydliště v jiném než členském státě,
l) skupinou podléhající řešení krize osoba podléhající řešení krize
a jí ovládané osoby, které nejsou osobami
1. podléhajícími řešení krize,
2. ovládanými
jinou osobou podléhající řešení krize, nebo
3. se sídlem v jiném než členském státě,
které nejsou podle plánu řešení krize součástí skupiny podléhající řešení krize,
a jimi ovládanými osobami,
m) osobou podléhající řešení krize právnická osoba se sídlem v členském
státě, vůči které skupinový plán řešení krize předpokládá uplatnění opatření k řešení
krize, nebo instituce, která není součástí skupiny podléhající dohledu na konsolidovaném
základě, vůči které plán řešení krize předpokládá uplatnění opatření k řešení krize,
n) úvěrovými obchody činnosti týkající se poskytování úvěrů a záruk,
o) finančním nástrojem finanční nástroj podle čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
p) kmenovým kapitálem tier 1 kmenový kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
q) kapitálem tier 1 kapitál tier 1 podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013,
r) centrální bankou Evropského systému centrálních bank centrální banka
Evropského systému centrálních bank podle čl. 4 odst. 1 bodu 45 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
ČÁST DRUHÁ
LICENCE
§ 4
(1) Žádost o licenci se předkládá České národní bance. Minimální výše základního
kapitálu banky činí 500 000 000 Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněžitými
vklady.
(2) O udělení licence rozhoduje Česká národní banka.
(3) Před vydáním rozhodnutí o žádosti o licenci požádá Česká národní
banka o stanovisko orgán dohledu členského státu vykonávající dohled nad úvěrovými
institucemi, investičními podniky nebo pojišťovnami, jestliže je osoba, které má
být licence udělena, ovládaná
a) zahraniční bankou se sídlem v členském státě,
b) osobou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu
k poskytování investičních služeb,
c) pojišťovnou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského
státu,
d) osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmenech a), b) nebo c).
(4) Česká národní banka požádá, aby stanovisko podle odstavce 3 obsahovalo
zejména informace vhodné pro posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci
5 písm. d) a e).
(5) Pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky:
a) průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a dalších finančních
zdrojů banky, jejich dostatečnost a vyhovující skladba,
b) splacení základního kapitálu v plné výši,
c) důvěryhodnost a odborná způsobilost osoby, které má být licence udělena,
d) důvěryhodnost a způsobilost osob s kvalifikovanou účastí na bance
nebo, nejsou-li takové osoby, 20 největších akcionářů banky podle podílu na hlasovacích
právech k výkonu práv akcionáře při podnikání banky,
e) důvěryhodnost, odborná způsobilost a zkušenost členů statutárního
orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky a splnění dalších požadavků
na orgány banky a jejich členy podle § 8; statutárním orgánem, správní radou a dozorčí
radou se pro účely tohoto zákona rozumí také jiný orgán, jemuž přísluší obdobná působnost,
a to v závislosti na právní formě této osoby,
f) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností
banky, účinný řídicí a kontrolní systém banky a organizační uspořádání banky včetně
údajů o ovládajících osobách a finančních holdingových osobách a smíšených finančních
holdingových osobách ve skupině,
g) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti banky podložený
reálnými ekonomickými kalkulacemi a jednoznačně z něj vyplývají činnosti, které má
banka v úmyslu provozovat,
h) průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s bankou,
i) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene h) nebrání výkonu dohledu,
j) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene h) úzké propojení,
nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu dohledu,
k) sídlo banky musí být na území České republiky,
l) banka má alespoň 3 zaměstnance nebo fyzické osoby, které uskutečňují
svou činnost podle příkazu jiného (dále jen „pracovník“), kteří zastávají výkonnou
řídicí funkci a jsou členy jejího statutárního orgánu nebo správní rady.
(6) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku
trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli banky nebo jsou navrhovány
na člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena dozorčí rady banky. Osoba
v minulosti pravomocně odsouzená pro trestný čin majetkové povahy nebo pro trestný
čin, jehož skutková podstata souvisí s bankovními činnostmi, anebo pro úmyslný trestný
čin spáchaný v souvislosti s podnikáním nesmí působit jako člen statutárního orgánu,
člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky.
(7) Žádost o licenci lze podat pouze na předepsaném formuláři, ke kterému
žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 5. Vzor
formuláře a obsah jeho příloh stanoví Česká národní banka vyhláškou.
§ 4a
Licenci lze udělit též na žádost spořitelního a úvěrního družstva, pokud
současně požádá i o souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva
na akciovou společnost. O obou žádostech se vede společné řízení podle zákona upravujícího
správní řízení. Návrh na zápis změny právní formy spořitelního a úvěrního družstva
na akciovou společnost do obchodního rejstříku lze podat poté, co nabylo právní moci
udělení licence i souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva
na akciovou společnost. Právní účinky udělení licence nastávají ke dni zápisu změny
právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost do obchodního
rejstříku.
§ 5
(1) Zahraniční banka, která hodlá zřídit pobočku na území České republiky,
předkládá žádost o licenci České národní bance.
(2) Zahraniční banka předloží současně se žádostí o licenci vyjádření orgánu
dohledu země sídla zahraniční banky k záměru zřídit pobočku v České republice a jeho
prohlášení, že nad pobočkou bude vykonávat dohled.
(3) O udělení licence podle odstavce 1 rozhoduje Česká národní banka.
(4) Pro udělení licence podle odstavce 1 musejí být splněny tyto podmínky:
a) dostatečný objem a průhlednost původu finančních zdrojů poskytnutých
zahraniční bankou její pobočce s ohledem na rozsah a rizikovost činností pobočky,
přičemž minimální výše poskytnutých finančních zdrojů činí 500 000 000 Kč,
b) důvěryhodnost zahraniční banky a její dostatečná finanční síla s ohledem
na rozsah činností pobočky,
c) odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob navrhovaných do
vedení pobočky,
d) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností
pobočky, účinný řídicí a kontrolní systém pobočky a organizační uspořádání pobočky
včetně údajů o ovládajících osobách a finančních holdingových osobách a smíšených
finančních holdingových osobách ve skupině,
e) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti pobočky
je podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi a jednoznačně z něj vyplývají činnosti,
které má pobočka v úmyslu provozovat,
f) průhlednost skupiny s úzkým propojením, ke které patří zahraniční
banka,
g) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene f) nebrání výkonu dohledu,
h) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene f) úzké propojení,
nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu dohledu,
i) zahraniční banka hodlající působit prostřednictvím své pobočky na
území České republiky musí mít zapsané sídlo a skutečné sídlo ve stejném státě,
j) nad zahraniční bankou je vykonáván dohled, který je srovnatelný s
dohledem vykonávaným v členských státech,
k) právní řád země sídla zahraniční banky nestanoví žádné překážky bránící
efektivní výměně informací mezi Českou národní bankou a orgánem dohledu zahraniční
banky.
(5) Žádost o licenci podle odstavce 1 obsahuje, vedle náležitostí stanovených
správním řádem, doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 4. Žádost
lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí žádosti, její formát a další
technické náležitosti stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(6) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku
trestů týkající se fyzických osob navrhovaných do vedení pobočky podle odstavce 1.
Osoba v minulosti pravomocně odsouzená pro trestný čin majetkové povahy nebo pro
trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s bankovními činnostmi, anebo pro úmyslný
trestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním nesmí působit jako osoba ve vedení
pobočky podle odstavce 1.
(7) Důvodem pro zamítnutí žádosti o licenci podle odstavce 1 nemůže být skutečnost,
že právní forma zahraniční banky neodpovídá právní formě akciové společnosti.
§ 5a
(1) Banky se sídlem v členských státech mohou vykonávat na území České republiky
prostřednictvím svých poboček činnosti podle tohoto zákona bez licence, pokud oprávnění
k jejich výkonu jim bylo uděleno v zemi jejich sídla a pokud zahraniční banka dodržela
postup podle § 5c až 5m. Banky se sídlem v členských státech jsou dále za stejných
podmínek oprávněny k provozování těchto činností i bez založení pobočky, pokud jejich
provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí v případech, kdy jde o banky, které nepožívají
výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo o banky se sídlem ve státě,
který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie.
(3) Česká národní banka může v souladu s mezinárodní smlouvou vyhláškou rozšířit
okruh států, jejichž banky požívají při podnikání na území České republiky stejné
výhody jako banky se sídlem ve členských státech.
(4) Na činnost poboček bank z členského státu se tento zákon nepoužije, s
výjimkou § 3 odst. 3 písm. b), § 5n, 10, § 11 odst. 1 až 6 a 9, § 21, § 24 odst.
2 věta třetí, § 26bb, 37, povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až 9, ustanovení
týkajících se provádění měnové politiky a opravného zúčtování bank (§ 20c) a § 41m.
(5) Pokud se pobočka banky z členského státu rozhodne účastnit platebního
systému provozovaného Českou národní bankou (§ 20b), vztahují se na ni právní předpisy
upravující provoz tohoto systému. Pokud se pobočka banky z členského státu rozhodne
využít možnosti podle § 38a odst. 1, vztahuje se na ni ustanovení § 38a.
(6) Postup podle § 26 lze vůči pobočce banky z členského státu uplatnit
pouze
a) v případě porušení § 11 odst. 1 až 6 a 9,
b) v případě porušení § 20c o opravném zúčtování bank,
c) v případě porušení zákona upravujícího platební styk, pokud jde o
provoz platebního systému provozovaného Českou národní bankou, pokud je pobočka účastníkem
tohoto systému (§ 20b),
d) v případě porušení § 38a a povinnosti poskytnout údaje podle § 38
odst. 2 až 8,
e) tehdy, je-li to nutné pro zajištění ochrany finanční stability a společných
zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky a tuto věc je třeba řešit bezodkladně
(§ 5k odst. 3), nebo
f) po předchozím informování orgánu dohledu země sídla zahraniční banky
a Evropského orgánu pro bankovnictví, je-li to nutné pro zajištění ochrany finanční
stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky z důvodu ohrožení
její likvidity (§ 5ka odst. 1).
(7) Česká národní banka může v pobočkách bank z členského státu nebo v osobách
ve skupině, jejímž členem je zahraniční banka podle odstavce 1, provést kontrolu
na místě, je-li o to požádána orgánem dohledu země sídla zahraniční banky. Orgán
dohledu země sídla banky podle odstavce 1 může po předchozím oznámení České národní
bance provést na území České republiky kontrolu na místě v pobočce banky z členského
státu nebo ve finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1.
(8) Česká národní banka může provádět kontroly na místě a vyžadovat informace
o činnostech, které pobočka banky z členského státu vykonává na území České republiky,
pokud to považuje za důležité z hlediska finanční stability v České republice. Česká
národní banka před zahájením kontroly na místě informuje orgán dohledu dotčeného
státu o účelu kontroly a po jejím ukončení poskytne tomuto orgánu dohledu veškeré
informace, které jsou významné pro hodnocení rizikovosti banky nebo pro finanční
stabilitu v České republice.
Princip jednotné licence
§ 5c
(1) Banky se sídlem na území členského státu (dále jen "domovský stát")
mohou vykonávat na území jiného členského státu (dále jen "hostitelský stát") prostřednictvím
své pobočky činnosti vyjmenované v § 5d bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu
bylo těmto bankám uděleno v domovském státě. Stejné oprávnění s výjimkou činnosti
uvedené v § 5d písm. a) se vztahuje i na finanční instituce splňující podmínky uvedené
v § 5e odst. 1 (dále jen "oprávněná finanční instituce").
(2) Banky podle odstavce 1 jsou dále oprávněny k provozování činností vyjmenovaných
v § 5d i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské
činnosti. Totéž platí pro oprávněné finanční instituce podle odstavce 1 s výjimkou
činnosti uvedené v § 5d písm. a).
(3) Vykonávat na území hostitelského státu prostřednictvím své pobočky
činnosti bez licence nemůže banka podle odstavce 1 nebo finanční instituce, která
nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo banka nebo finanční
instituce se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva
Evropské unie.
§ 5d
Banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce mohou vykonávat
na území hostitelského státu při splnění podmínek stanovených právem Evropské unie
a uvedených v tomto zákoně tyto činnosti:
a) přijímání vkladů od veřejnosti,
b) poskytování úvěrů,
c) finanční pronájem (finanční leasing),
d) poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz,
e) vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování
platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene d),
f) poskytování záruk,
g) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta
1. s nástroji peněžního trhu,
2. s peněžními prostředky v cizích měnách,
3. futures, opcemi a nástroji, jejichž hodnota se vztahuje k měnovým
kursům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu,
4. s investičními cennými papíry,
h) účast na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb,
i) poradenství ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie
a v souvisejících otázkách a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupí obchodních
závodů,
j) peněžní makléřství,
k) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství,
l) uložení a správu cenných papírů,
m) poskytování bankovních informací,
n) úschovu cenností,
o) poskytování investičních služeb a činností podle zvláštního právního
předpisu,
p) správu nevýkonného úvěru.
§ 5e
(1) Finanční instituce, která hodlá využívat výhody uvedené v § 5c,
musí splňovat současně následující podmínky:
a) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 musí disponovat nejméně 90 %
hlasovacích práv a zároveň i základního kapitálu v této finanční instituci a musí
se řídit právem stejného státu jako tato finanční instituce,
b) činnosti, které hodlá provozovat na území hostitelského státu, musí
provozovat i na území svého domovského státu,
c) musí být zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě vykonávaného
nad bankou nebo bankami podle § 5c odst. 1 v souladu s předpisy Evropské unie,
d) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 společně a nerozdílně se souhlasem
domovského orgánu dohledu ručí za její závazky,
e) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 splňují požadavky domovského
orgánu dohledu ohledně obezřetného řízení finanční instituce.
(2) Splnění podmínek podle odstavce 1 musí být ověřeno orgánem dohledu
domovského státu, který o tom vystaví potvrzení.
(3) V případě, že oprávněná finanční instituce přestane plnit některou
z podmínek podle odstavce 1, domovský orgán dohledu o tom okamžitě informuje hostitelský
orgán dohledu a finanční instituce pozbývá výhody jednotné licence.
(4) Osoba ovládaná oprávněnou finanční institucí se sídlem v jiném členském
státě může vykonávat na území České republiky prostřednictvím své pobočky činnost
ve stejném rozsahu jako oprávněná finanční instituce.
§ 5f
Banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce, která hodlá
založit svou pobočku na území hostitelského státu, o tom informuje orgán dohledu
domovského státu a sdělí mu písemně následující informace:
a) na území kterého členského státu hodlá založit pobočku,
b) obchodní plán obsahující zejména výčet předpokládaných činností,
c) organizační strukturu pobočky,
d) adresu v hostitelském státě, na které bude možno získat dokumenty,
e) jména osob zodpovědných za řízení pobočky,
f) v případě oprávněné finanční instituce též podklady pro ověření
skutečností uvedených v § 5e odst. 1.
§ 5g
(1) Orgán dohledu domovského státu, pokud nemá pochybnosti o organizační
struktuře a finanční situaci banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce
ve vztahu k předpokládaným činnostem, předá do 3 měsíců ode dne obdržení informací
podle § 5f tyto informace spolu s údaji o výši a složení kapitálu banky nebo oprávněné
finanční instituce, s údaji o jejích kapitálových poměrech podle čl. 92 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, podrobnostmi o pojištění vkladů a
potvrzením podle § 5e odst. 2, orgánu dohledu hostitelského státu, o čemž informuje
i banku nebo oprávněnou finanční instituci.
(2) V případě, že existují pochybnosti uvedené v odstavci 1, orgán dohledu
domovského státu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 banku podle § 5c odst. 1 nebo oprávněnou
finanční instituci informuje o tom, že její oznámení nebylo předáno orgánu dohledu
hostitelského státu, a svůj postup odůvodní. V tomto případě a v případě, kdy není
ve lhůtě podle odstavce 1 banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce
ze strany orgánu dohledu domovského státu informována, může se banka podle § 5c odst.
1 nebo oprávněná finanční instituce domáhat nápravy u soudu.
§ 5h
(1) Orgán dohledu hostitelského státu se do 2 měsíců od obdržení informace
podle § 5g odst. 1 připraví na dohled nad bankou podle § 5c odst. 1 nebo oprávněnou
finanční institucí, a je-li to nutné, sdělí jí ustanovení právních předpisů hostitelského
státu, která upravují podmínky výkonu jejich činnosti na území hostitelského státu
na základě oprávnění uděleného jí orgánem dohledu domovského státu.
(2) Po obdržení informací podle odstavce 1 nebo po marném uplynutí 2 měsíců
může banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce začít podnikat na
území hostitelského státu.
(3) Změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1 oznámí banka podle
§ 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce s měsíčním předstihem orgánu dohledu
domovského i hostitelského státu.
§ 5i
V případě, že banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce
hodlá na území hostitelského státu provozovat činnosti podle § 5d bez založení pobočky,
oznámí zamýšlené činnosti před prvním poskytnutím služby domovskému orgánu dohledu,
který toto oznámení do jednoho měsíce zašle hostitelskému orgánu dohledu.
§ 5j
Dohled nad pobočkou banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce
vykonává orgán dohledu domovského státu. Orgán dohledu hostitelského státu může od
pobočky banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce požadovat pro statistické
a informační účely a pro účely výkonu dohledu podle tohoto zákona pravidelné hlášení
o jejích podnikatelských aktivitách na území hostitelského státu a požadovat údaje
nezbytné pro rozhodnutí o označení pobočky za významnou podle § 5n.
§ 5k
(1) Pokud orgán dohledu hostitelského státu na základě informací od orgánu
dohledu domovského státu podle § 38h zjistí, že banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná
finanční instituce při poskytování služeb na jeho území porušuje tento zákon nebo
přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obezřetnostní požadavky nebo je-li
důvodné podezření, že poruší tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie
upravující obezřetnostní požadavky, oznámí tuto skutečnost orgánu dohledu domovského
státu. Orgán dohledu domovského státu bez zbytečného odkladu přijme vhodná opatření
k nápravě podle § 26 směřující k odstranění porušování těchto předpisů nebo k odvrácení
rizika vzniku takového porušování a neprodleně informuje o přijatých opatřeních orgán
dohledu hostitelského státu.
(2) Pokud orgán dohledu domovského státu nepřijal opatření podle odstavce
1, orgán dohledu hostitelského státu může na tuto skutečnost upozornit Evropský orgán
dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví)19) (dále jen „Evropský orgán pro bankovnictví“)
a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
(3) Nesnese-li věc odkladu, může orgán dohledu hostitelského státu přijmout
vhodná opatření podle § 26 nebo § 26bb pro zajištění ochrany finanční stability a
společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky v hostitelském členském
státě. O přijetí takových opatření informuje orgán dohledu domovského státu, Evropskou
komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a orgány dohledu dotčených států. Pokud orgán
dohledu domovského nebo jiného dotčeného státu nesouhlasí s opatřeními přijatými
orgánem dohledu hostitelského státu, může požádat Evropský orgán pro bankovnictví
o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled
nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
(4) Opatření podle odstavce 3 musí být přiměřená ochraně finanční stability
a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky v hostitelském členském
státě a nesmí vést k upřednostnění klientů nebo investorů zahraniční banky v hostitelském
členském státě oproti klientům nebo investorům zahraniční banky v jiných členských
státech. Orgán dohledu hostitelského státu může přijmout opatření podle odstavce
3 pouze do doby, než jsou přijata opatření k řešení úpadku zahraniční banky podle
právní úpravy insolvence domovského členského státu. Přijetím těchto opatření pozbývají
opatření podle odstavce 3 účinnost.
(5) Orgán dohledu hostitelského státu opatření podle odstavce 3 zruší,
pokud podle jeho uvážení tato opatření nadále nejsou nutná vzhledem k opatřením přijatým
orgánem dohledu domovského státu podle odstavce 1.
(6) Orgány hostitelského státu mohou přijmout potřebná opatření k zamezení
či potrestání jednání na území tohoto státu porušujícího právní předpisy tohoto státu
v oblasti veřejného zájmu včetně opatření k ukončení činnosti banky podle § 5c odst.
1 nebo oprávněné finanční instituce na území tohoto státu. Ustanovení předchozích
odstavců se v tomto případě nepoužijí.
§ 5ka
(1) Orgán dohledu hostitelského státu může po předchozím informování orgánu
dohledu domovského státu a Evropského orgánu pro bankovnictví přijmout opatření pro
zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky nebo finanční
stability v hostitelském členském státě, pokud je ohrožena likvidita zahraniční banky,
jejíž pobočka vykonává činnost na území hostitelského státu, a orgán dohledu domovského
státu nepřijal potřebná opatření.
(2) Orgán dohledu domovského státu se může obrátit na Evropský orgán pro
bankovnictví, pokud nesouhlasí s opatřeními přijatými orgánem dohledu hostitelského
státu, na jehož území zahraniční banka vykonává činnost prostřednictvím pobočky,
a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
§ 5l
(1) V případě odnětí licence bance podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční
instituci informuje domovský orgán dohledu neprodleně hostitelský orgán dohledu.
Hostitelský orgán dohledu přijme potřebná opatření k ukončení činnosti banky podle
§ 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce na svém území a k ochraně zájmů vkladatelů.
(2) Orgány dohledu informují Evropskou komisi o počtu a povaze případů,
kdy odmítly postoupit orgánu hostitelského státu informaci o založení pobočky nebo
kdy použily svého oprávnění k ukončení protiprávního stavu podle § 5k odst. 1 až
3.
§ 5m
Banky podle § 5c odst. 1 a oprávněné finanční instituce smějí volně inzerovat
své služby v členských státech při respektování právních předpisů o reklamě přijatých
příslušným státem.
§ 5n
(1) Pobočka banky nebo pobočka banky z členského státu může být orgánem
dohledu členského státu, na jehož území působí, označena v souladu s právem Evropské
unie za významnou (dále jen „významná pobočka“).
(2) O svém záměru označit pobočku banky z členského státu, která působí
na území České republiky, za významnou informuje Česká národní banka příslušný orgán
dohledu domovského státu úvěrové instituce, která působí v České republice prostřednictvím
pobočky. Pokud je ta ovládána evropskou ovládající úvěrovou institucí, evropskou
finanční holdingovou osobou, evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou nebo
evropským ovládajícím investičním podnikem, informuje Česká národní banka o svém
záměru označit pobočku této úvěrové instituce za významnou orgán určený k výkonu
dohledu na konsolidovaném základě. Zároveň Česká národní banka tomuto orgánu sdělí
důvody, které ji vedou k záměru označit pobočku banky z členského státu za významnou
s ohledem na kritéria podle odstavce 3.
(3) Při záměru označit pobočku banky z členského státu za významnou
přihlédne Česká národní banka zejména k
a) tržnímu podílu pobočky na vkladech v České republice a k tomu, zda
tento podíl přesahuje 2 %,
b) pravděpodobnému dopadu pozastavení nebo ukončení činnosti zahraniční
banky, jejíž pobočka by mohla být označena za významnou, na likviditu na trhu nebo
na činnost platebních nebo vypořádacích systémů v České republice,
c) velikosti pobočky a jejímu významu pro finanční systém České republiky
z hlediska počtu jejích klientů.
(4) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby jejího rozhodnutí o označení
pobočky banky z členského státu za významnou bylo dosaženo po dohodě s orgánem dohledu
uvedeným v odstavci 2, a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka informovala
tento orgán o svém záměru podle odstavce 2. Nebylo-li dosaženo takové dohody, pak
Česká národní banka rozhodne o označení pobočky banky z členského státu za významnou
do 4 měsíců ode dne, kdy o tomto záměru informovala orgán dohledu uvedený v odstavci
2, nebo v téže lhůtě oznámí tomuto orgánu, že od tohoto záměru ustupuje. Přitom přihlíží
ke stanovisku tohoto orgánu.
(5) Rozhodne-li Česká národní banka o označení pobočky banky z členského
státu za významnou, informuje o tom písemně bez zbytečného odkladu orgán dohledu
uvedený v odstavci 2. Česká národní banka tomuto orgánu zároveň sdělí důvody označení
této pobočky za významnou.
(6) Česká národní banka se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví
a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28), jestliže
a) orgán dohledu domovského státu podle odstavce 2 nekonzultuje s Českou
národní bankou plán na obnovení likvidity banky se sídlem v členském státu, která
působí na území České republiky prostřednictvím významné pobočky, nebo
b) Česká národní banka nesouhlasí s předloženým plánem na obnovení
likvidity.
§ 5o
(1) Česká národní banka je příslušná k dohodě o označení pobočky banky
za významnou, jestliže tato banka vykonává prostřednictvím této pobočky činnost v
jiném členském státě a orgán dohledu hostitelského státu informoval Českou národní
banku o záměru označit tuto pobočku za významnou a sdělil jí důvody, které jej vedou
k tomuto záměru v souladu s právem Evropské unie. Ustanovení § 5n odst. 4 se použije
obdobně.
(2) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím
významné pobočky, sdělí Česká národní banka orgánům dohledu tohoto členského státu
údaje uvedené v § 38ha odst. 2 písm. c) a d), výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování
podle § 25c, poskytne jim zprávy o posouzení rizik skupiny podle § 26k odst. 2 a
ve spolupráci s orgány dohledu tohoto členského státu plní úkoly uvedené v § 26i
odst. 1 písm. c). Česká národní banka dále sdělí orgánům dohledu tohoto členského
státu rozhodnutí o opatření k nápravě, které bance uloží, pokud je rozhodnutí významné
pro tuto pobočku.
(3) Pokud Česká národní banka zjistí nepříznivý vývoj v bance, která vykonává
činnost prostřednictvím významné pobočky na území jiného členského státu, informuje
bez zbytečného odkladu příslušné centrální banky Evropského systému centrálních bank
za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. j) a orgány veřejné moci podle § 25a
odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených tímto vývojem.
(4) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím
významné pobočky, zřizuje Česká národní banka k plnění úkolů uvedených v odstavcích
2 a 3 a v § 38h kolegium orgánů dohledu (dále jen „kolegium“). Zřízení a činnost
kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 26e odst. 1, která připravuje
Česká národní banka po projednání s orgány dohledu podle odstavce 2. Členy kolegia
jsou Česká národní banka a orgány dohledu hostitelských států, v nichž banka vykonává
činnost prostřednictvím významné pobočky. Ustanovení § 26l odst. 5 a 6 se použije
obdobně.
(5) Povinnosti uvedené v odstavcích 2 až 4 vykonává Česká národní banka
poté, kdy se dohodla o označení pobočky za významnou podle odstavce 1, nebo poté,
kdy byla o označení pobočky banky za významnou informována příslušným orgánem dohledu
hostitelského státu.
(6) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím
významné pobočky, konzultuje Česká národní banka s orgánem dohledu tohoto členského
státu plán na obnovení likvidity banky za podmínky, že existuje riziko likvidity,
které by mohlo mít významný dopad na měnu hostitelského státu.
§ 5p
Zahraniční banka nebo oprávněná finanční instituce může profesionálním
zákazníkům podle § 2a zákona o podnikání na kapitálovém trhu poskytovat i bez založení
pobočky na území České republiky investiční služby, a to i trvale. Ustanovení § 5a
odst. 1 a § 5c odst. 2 se pro poskytování investičních služeb podle předchozí věty
nepoužijí v rozsahu, v jakém upravují trvalé provozování činnosti výhradně prostřednictvím
pobočky. Pro zahraniční banku se sídlem v jiném než členském státě se věta první
použije, pokud jsou splněny podmínky zákona upravujícího podnikání na kapitálovém
trhu pro poskytování investičních služeb zahraniční osobou se sídlem nebo skutečným
sídlem ve státě, který není členským státem, bez povolení uděleného Českou národní
bankou.
§ 7
Úplný
seznam bank a poboček zahraničních bank
působících
na území České republiky vede Česká národní banka. Seznam je k nahlédnutí v
ústředí a pobočkách České národní banky a Česká národní banka jej
uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.§ 7a
(1) Licence zaniká dnem,
a) kterým nabývá právní moci rozhodnutí o odnětí licence,
b) ke kterému se banka zrušuje, pokud se zrušuje s likvidací,
c) od kterého podle rozhodnutí valné hromady dosavadní banka nadále nebude
vykonávat činnost, ke které je třeba licence,
d) výmazu banky z obchodního rejstříku, pokud zaniká bez likvidace,
e) ke kterému nabylo právní moci rozhodnutí o zákazu činnosti banky na
území České republiky podle zvláštního právního předpisu.
(2) Licence udělená zahraniční bance pro její pobočku zaniká rovněž dnem,
ke kterému
a) zahraniční banka ukončí činnost své pobočky na území České republiky,
b) zahraniční banka pozbyla ve státě svého sídla oprávnění působit jako
banka.
(3) Ode dne zániku licence nesmí banka nebo pobočka zahraniční banky přijímat
vklady a poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou
nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků; do doby, než vypořádá své pohledávky
a závazky, se považuje za banku nebo pobočku zahraniční banky podle tohoto zákona.
§ 7b
Speciální ustanovení o udělení licence ve vztahu k řešení krize
(1) Česká národní banka může z moci úřední na časově omezenou dobu udělit
licenci překlenovací instituci podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení
krize na finančním trhu, přestože tato instituce nesplňuje některou z podmínek pro
udělení licence podle § 4.
(2) Předloží-li nabyvatel majetku nebo dluhů povinné osoby podle zákona upravujícího
ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu žádost o udělení licence, Česká
národní banka žádost bez zbytečného odkladu posoudí.
ČÁST TŘETÍ
Organizace banky
§ 8
(1) Představenstvo banky musí mít alespoň 3 členy. Správní rada banky musí
mít alespoň 5 členů, přičemž jejím členem je statutární ředitel.
(2) Statutární ředitel banky nesmí být současně předsedou její správní
rady; Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu banky povolit souběžný
výkon obou funkcí, přičemž posoudí vliv souběhu funkcí na řádnost a obezřetnost výkonu
činností banky vzhledem k jejich povaze, rozsahu a složitosti a s přihlédnutím k
individuálním okolnostem, zejména k
a) dostatečnosti časové kapacity pro plnění stanovených povinností a
b) vzniku možného střetu zájmů.
(3) Banka zajistí, aby
a) člen jejího statutárního orgánu, člen její správní rady a člen její
dozorčí rady byl osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou a zkušenou,
b) byly vyčleněny dostatečné personální a finanční zdroje pro průběžné
odborné vzdělávání členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí
rady,
c) byla prováděna politika podporující rozmanitost při výběru členů statutárního
orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady a
d) byly evidovány údaje o úvěrových obchodech s členem jejího statutárního
orgánu, správní rady a dozorčí rady nebo osobou s takovým členem spřízněnou tak,
aby tyto údaje mohly být bez zbytečného odkladu na vyžádání poskytnuty České národní
bance; spřízněnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí manžel, registrovaný partner,
dítě nebo rodič člena statutárního orgánu, správní nebo dozorčí rady nebo právnická
osoba, ve které má člen statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady nebo
jeho manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič kvalifikovanou účast nebo v ní
může uplatňovat významný vliv nebo v této osobě zastává výkonnou řídicí funkci nebo
je členem jejího statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady.
(4) Člen statutárního orgánu, člen správní rady a člen dozorčí rady banky
po celou dobu výkonu své funkce
a) plní své povinnosti řádně, čestně a nezávisle a věnuje výkonu této
své funkce dostatečnou časovou kapacitu,
b) může současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob jen
tehdy, pokud to neovlivní dostatečnost časové kapacity pro plnění povinností v orgánu
banky vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti jejích činností a s přihlédnutím k
individuálním okolnostem,
c) v bance, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci,
povaze, rozsahu a složitosti svých činností, nesmí současně zastávat funkce v orgánech
jiných právnických osob většího rozsahu než
1. výkon jedné funkce výkonného člena
se dvěma funkcemi nevýkonného člena, nebo
2. výkon čtyř funkcí nevýkonného člena.
(5) Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu banky povolit
členovi statutárního orgánu, členovi správní rady nebo členovi dozorčí rady v bance,
která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu
a složitosti svých činností, zastávat jednu další funkci nevýkonného člena v orgánu
jiné právnické osoby, pokud to neovlivní řádné plnění povinností v orgánu banky.
(6) Aniž je dotčena povinnost člena statutárního orgánu, člena správní
rady nebo člena dozorčí rady banky věnovat výkonu funkce dostatečnou časovou kapacitu,
pro účely ustanovení odstavce 4 písm. c) se nezohledňuje funkce člena v právnické
osobě, která neslouží převážně výdělečným cílům, a dále se považuje za výkon jedné
funkce výkon funkce výkonného a nevýkonného člena v rámci
a) skupiny,
b) stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
c) obchodní korporace, ve které má banka kvalifikovanou účast.
(7) Výkonným členem se pro účely tohoto zákona rozumí člen orgánu, který
v bance zastává výkonnou řídicí funkci.
(8) Působnost statutárního orgánu a správní rady nebo dozorčí rady musí být
uvedena ve stanovách.
(9) Členem statutárního orgánu, členem správní rady a členem dozorčí rady
banky může být pouze fyzická osoba.
(10) Odstavce 3 až 9 se použijí obdobně na finanční holdingovou osobu nebo
smíšenou finanční holdingovou osobu.
(11) Odstavce 4 až 7 se použijí obdobně i při posuzování osob ve vedení pobočky
banky z jiného než členského státu.
§ 8a
(1) Členové statutárního orgánu banky nebo členové správní rady banky, kteří
porušili své povinnosti vyplývající pro ně z výkonu funkce podle tohoto zákona nebo
zvláštních právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu,
která vznikne věřitelům banky tím, že v důsledku porušení těchto povinností banka
není schopna plnit své splatné závazky.
(2) Odstavec 1 se použije obdobně i na členy statutárního orgánu zahraniční
banky, která má na území České republiky zřízenu pobočku podle § 5, a pro osoby ve
vedení této pobočky.
§ 8b
Řídicí a kontrolní systém
(1) Banka musí mít řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje
a) předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy
1. zásady a postupy řízení,
2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením
působnosti a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně vymezí funkce, jejichž
výkon je neslučitelný, a postupy pro zamezení vzniku možného střetu zájmů,
3. řádné administrativní postupy a účetní postupy v souladu se zvláštními
právními předpisy,
b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje
1. pravidla přístupu banky k rizikům, kterým banka je nebo může
být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,
2. účinné postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování
a ohlašování rizik,
3. účinné postupy přijímání opatření vedoucích k omezení případných
rizik,
c) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy
1. vnitřní audit a
2. průběžná kontrola dodržování právních povinností a povinností
plynoucích z vnitřních předpisů banky,
d) zajišťování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti členů
statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady,
e) zajišťování odborné způsobilosti a zkušenosti statutárního orgánu,
správní rady a dozorčí rady jako celku, zajišťující porozumění činnostem banky, včetně
dostatečného porozumění hlavním rizikům a
f) systém odměňování, který vždy zahrnuje zásady a postupy odměňování,
které
1. přispívají k řádnému a účinnému řízení rizik a jsou s ním v souladu,
2. jsou
založeny na stejné odměně mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty a
3.
v případě člena statutárního orgánu, člena správní rady, člena dozorčí rady a dalšího
pracovníka, jehož pracovní činnosti mají významný vliv na rizikový profil banky (dále
jen "osoba s rizikovým vlivem"), zahrnují také zvláštní pravidla pro určení a podmínky
výplaty pevné a pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem a pro přijímání
rozhodnutí o odměňování této osoby.
(2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze,
rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností banky v jeho
celku i částech.
(3) Banka ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost
řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu
odpovídající nápravu.
(4) Banka má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na
individuálním základě, pokud jí nebyla Českou národní bankou udělena výjimka podle
čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; povinnost zavést a
udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě
má
a) evropská ovládající úvěrová instituce,
b) tuzemská ovládající banka,
c) finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená
podle § 27 odst. 1,
d) určená úvěrová instituce podle § 29 odst. 1 písm. c), nebo
e) osoba dočasně označená podle § 31 odst. 2.
(5) Evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osoba
nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba, které mají podle odstavce 4 povinnost
zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, zajistí, aby
jimi ovládaná osoba, jiná než instituce, zavedla na individuálním základě zásady,
postupy, uspořádání a mechanismy podle odstavce 1 nezbytné pro plnění povinnosti
podle odstavce 4. Z povinnosti stanovené v předchozí větě jim může Česká národní
banka na základě jejich žádosti udělit v nezbytném rozsahu výjimku, pokud tato ovládající
osoba prokáže, že zavedení takových zásad, postupů, uspořádání a mechanismů není
v souladu s právními předpisy země sídla ovládané osoby v jiném než členském státě.
(6) Požadavky podle odstavce 1 písm. f) bodu 3 a § 8c odst. 1 písm. c)
se nevztahují na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě na osobu ovládanou
osobou podle odstavce 4, má-li sídlo v
a) členském státě a podléhá-li zvláštním požadavkům na odměňování podle
práva Evropské unie, nebo
b) jiném než členském státě a podléhala by zvláštním požadavkům na odměňování
podle práva Evropské unie, jestliže by měla sídlo v členském státě.
(7) Odstavec 6 se nepoužije na pracovníka ovládané osoby, pokud je tato ovládaná
osoba společností spravující aktiva nebo osobou poskytující investiční služby podle
§ 4 odst. 2 písm. b) až d), h) a i) zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo osobou
poskytující investiční služby podle práva jiného členského státu a činnosti vykonávané
daným pracovníkem mají vliv na rizikový profil nebo činnosti institucí v dané skupině.
(8) Osoba, která má podle odstavce 4 povinnost zavést a udržovat řídicí a
kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, zajistí také,
aby zásady, postupy, uspořádání a mechanismy podle odstavce 1 používané ovládanými
osobami byly vzájemně souladné a propojené a vyplývaly z nich veškeré informace potřebné
pro účely výkonu dohledu.
(9) Česká národní banka stanoví vyhláškou podrobnější požadavky na řídicí
a kontrolní systém na individuálním i konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě
v mezích podle odstavce 1, včetně působností, pravomocí, složení a fungování orgánů
a výborů, jakož i požadavků na jejich členy, pokud toto není upraveno přímo použitelným
předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím
Evropské komise.
(10) Pobočka banky z jiného než členského státu se řídí požadavky na řídicí
a kontrolní systém přiměřeně.
§ 8c
(1) Banka, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci,
povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zřídí
a) výbor pro rizika,
b) výbor pro jmenování,
c) výbor pro odměňování.
(2) Výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování jsou složeny
z nevýkonných členů orgánů banky.
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou kritéria pro posouzení významnosti
banky podle odstavce 1.
§ 8d
Česká národní banka
a) používá informace týkající se zásad odměňování uveřejněné v souladu
s čl. 450 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, jakož i informace
poskytnuté bankou o rozdílech v odměňování mužů a žen, ke srovnání trendů a postupů
odměňování,
b) sleduje, jestli banka s ohledem na charakter, rozsah a složitost svých
činností nespoléhá pouze na vnější úvěrové hodnocení při posouzení úvěrové bonity
subjektu nebo finančního nástroje,
c) sleduje rozsah objemu rizikově vážených expozic nebo kapitálových
požadavků banky, s výjimkou kapitálových požadavků k operačnímu riziku, pro expozice
nebo transakce ve srovnávacím portfoliu, které vyplývají z interních přístupů banky,
d) alespoň jednou ročně zhodnotí kvalitu interních přístupů banky,
e) přijme opatření k nápravě, pokud interní přístup vede k podhodnocení
kapitálových požadavků banky, které není důsledkem existujících rozdílů v pozicích
nebo expozicích; opatření k nápravě zachovává cíle interního přístupu,
f) sleduje vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity,
g) přijme opatření, pokud vývoj podle písmene f) může vést k nestabilitě
banky nebo systémové nestabilitě,
h) používá informace týkající se politiky rozmanitosti v souladu s čl.
435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání politiky podporující
rozmanitost výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí
rady banky.
§ 9
(1) Banka je povinna ve stanovách upravit také
a) strukturu a organizaci banky;
b) pravomoc a odpovědnost členů statutárního orgánu, členů správní rady
a členů dozorčí rady banky;
c) pravomoc a odpovědnost dalších pracovníků ústředí a poboček, popřípadě
jiných organizačních jednotek banky, oprávněných k provádění bankovních obchodů;
d) organizační zajištění řídicího a kontrolního systému.
(2) Ověřené kopie stanov a jejich změn musí být uloženy u České národní banky.
§ 9a
Pohyblivá složka odměny u osob s rizikovým vlivem
(1) Výše pohyblivé složky odměny nesmí u osoby s rizikovým vlivem přesáhnout
výši pevné složky odměny, ledaže valná hromada banky rozhodne podle odstavce 2.
(2) Do působnosti valné hromady banky náleží rozhodnutí o tom, že výše
pohyblivé složky odměny u osoby s rizikovým vlivem může být vyšší, nejvýše však ve
výši dvojnásobku pevné složky odměny; valná hromada může rozhodnout pouze na základě
odůvodněného návrhu předloženého valné hromadě v závislosti na vnitřní struktuře
představenstvem nebo správní radou, který obsahuje alespoň
a) navrhovanou výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny
v procentním vyjádření,
b) důvody pro schválení navrhovaného rozhodnutí a uvedení počtu osob
s rizikovým vlivem, na které se rozhodnutí použije, a uvedení funkce těchto osob,
c) předpokládaný dopad rozhodnutí na dodržování požadavků na kapitál
v objemu a struktuře podle tohoto zákona, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/201327), rozhodnutí České národní banky nebo jiného příslušného orgánu.
(3) K rozhodnutí valné hromady podle odstavce 2 se vyžaduje souhlas
a) alespoň 66 % většiny hlasů přítomných společníků za podmínky, že na
valné hromadě jsou přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích
práv v bance, nebo
b) alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných společníků, pokud nejsou
přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v bance.
(4) Osoby s rizikovým vlivem, jichž se uvedená vyšší úroveň poměru mezi pevnou
a pohyblivou složkou odměny podle odstavce 1 přímo týká, ani osoby jednající s nimi
ve shodě, nesmějí vykonávat při rozhodování valné hromady podle odstavce 2 hlasovací
práva.
(5) Zruší-li valná hromada rozhodnutí přijaté podle odstavce 2 nebo jej změní
tak, že určí nižší výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny, uvede
banka odměňování osob s rizikovým vlivem do souladu s novým rozhodnutím valné hromady
do prvního dne roku následujícího po roce, v němž bylo přijato toto rozhodnutí.
(6) Vzniklo-li právo na pohyblivou složku odměny podle původního rozhodnutí
valné hromady, zaniká právo na její výplatu v rozsahu, v jakém pohyblivá složka odměny
přesahuje výši pohyblivé složky vyplývající z nového rozhodnutí valné hromady, a
to dnem nabytí účinnosti nového rozhodnutí valné hromady.
(7) Banka neprodleně uvědomí Českou národní banku o svém doporučení společníkům
i o navrhovaném vyšším maximálním poměru pevné a pohyblivé složky celkové odměny
a jeho odůvodnění a na žádost České národní banky prokáže, že navrhovaný vyšší poměr
není v rozporu s jejími povinnostmi podle tohoto zákona nebo nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s ohledem zejména na požadavky na kapitál.
(8) Banka může pro účely výpočtu výše pohyblivé složky odměny uplatnit diskontní
sazbu až do 25 % celkového objemu pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem
za předpokladu, že je vyplacena prostřednictvím nástrojů, z nichž lze práva uplatnit
nejdříve za 5 let.
§ 10
(1) Banka je povinna bez zbytečného odkladu uložit u České národní banky
výpis z obchodního rejstříku, jakož i všechny jeho změny.
(2) Zahraniční banka vykonávající na území České republiky bankovní činnosti
prostřednictvím pobočky je povinna bez zbytečného odkladu uložit u České národní
banky výpis z obchodního rejstříku, jakož i všechny jeho změny.
§ 10a
(1) Banka zavede postupy pro své pracovníky k internímu hlášení porušení
nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo
použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky prostřednictvím
zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu.
(2) Česká národní banka zavede účinný mechanismus k hlášení porušení
nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo
použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a informuje
o něm způsobem umožňujícím dálkový přístup; tento mechanismus zahrnuje alespoň
a) postupy pro hlášení porušení nebo hrozícího porušení České národní
bance a jejich vyhodnocování Českou národní bankou,
b) ochranu osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení; pokud
se jedná o pracovníka banky, Česká národní banka a banka zajistí ochranu alespoň
před diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení,
c) ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení
nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící porušení, ledaže je uveřejnění
vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným
soudním řízením.
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky na postupy banky podle
odstavce 1 včetně zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce
2 písm. b) a c).
(4) Postupy interního hlášení podle odstavce 1 mohou být stanoveny na základě
ujednání se sociálními partnery, prostřednictvím nebo s využitím komunikačních kanálů
těchto partnerů, při zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce
2 písm. b) a c).
ČÁST ČTVRTÁ
Provozní požadavky
§ 11
(1) Banka nebo pobočka zahraniční banky informuje ve svých provozních prostorách
písemnou formou v českém jazyce o podmínkách pro přijímání vkladů, poskytování úvěrů
a dalších bankovních obchodů a služeb a o své účasti v platebních systémech. Na vyžádání
poskytuje informaci o pravidlech příslušného platebního systému.
(2) Banka nebo pobočka zahraniční banky informuje klienta o systému pojištění
pohledávek z vkladů, kterého se účastní, a poskytne mu rovněž další informace o fungování
příslušného systému pojištění pohledávek z vkladů v rozsahu informačního přehledu
pro klienta podle odstavce 6. Tyto informace se klientovi poskytují prokazatelným
způsobem před uzavřením smlouvy o účtu nebo před přijetím vkladu, a to v českém jazyce
nebo v jazyce, na kterém se banka nebo pobočka zahraniční banky s klientem dohodla.
Banka nebo pobočka zahraniční banky zajistí písemné potvrzení klienta o tom, že tyto
informace obdržel, a uchovává jej po celou dobu trvání vkladu.
(3) Pokud daná pohledávka z vkladu podléhá ochraně poskytované systémem pojištění
pohledávek z vkladů, uvede to banka nebo pobočka zahraniční banky ve výpisu z účtu
nebo v obdobném dokumentu určeném klientovi, a v takovém případě v něm dále uvede
odkaz na informační přehled pro klienta podle odstavce 6. Tento informační přehled
poskytuje banka nebo pobočka zahraniční banky klientovi alespoň jednou ročně.
(4) Pokud klient využívá systém elektronického bankovnictví, může mu banka
nebo pobočka zahraniční banky sdělit informace uvedené v odstavcích 2 a 3 prostřednictvím
tohoto systému. Na žádost klienta poskytne banka nebo pobočka zahraniční banky tyto
informace v listinné podobě.
(5) Garanční systém finančního trhu (dále jen „Garanční systém“) uveřejňuje
způsobem umožňujícím dálkový přístup informace týkající se zejména podmínek pojištění
pohledávek z vkladů, postupu jejich uplatnění a výplaty z Fondu pojištění vkladů
(dále jen „Fond“).
(6) Informační přehled pro klienta obsahuje základní informace o limitu pojištění,
lhůtě pro výplatu a měně, ve které bude náhrada za pohledávku z vkladu vyplacena,
a o tom, kterému systému pojištění pohledávek z vkladů daný vklad podléhá, a další
související informace potřebné pro klienta. Česká národní banka stanoví vyhláškou
vzor tohoto informačního přehledu.
(7) Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna na žádost právnické
osoby nebo fyzické osoby v souvislosti s jejím podnikáním poskytnout bez zbytečného
odkladu písemné vysvětlení úvěrového hodnocení této osoby (rating) pro účely posuzování
jí poskytnutého úvěru nebo její žádosti o úvěr.
(8) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu je povinna vést
agendu každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na žádost České národní
banky byla bez zbytečného odkladu schopna předložit příslušné doklady v ověřeném
překladu do českého jazyka.
(9) Banka nebo pobočka zahraniční banky zavede účinný postup pro vyřizování
stížností klientů a o tomto postupu srozumitelně, písemně a v úředním jazyce, popřípadě
jazycích státu, na jehož území působí, informuje ve svých provozních prostorách.
§ 11a
Uveřejňování informací pobočkami bank z jiného než členského státu
(1) Za účelem poskytnutí úplného a pravdivého obrazu o všech podstupovaných
rizicích a jejich míře uveřejňuje pobočka banky z jiného než členského státu údaje
o
a) sobě a své činnosti,
b) bance, jejíž je pobočkou, a její činnosti a
c) plnění pravidel obezřetného podnikání.
(2) Pobočka banky z jiného než členského státu nemusí uveřejnit informaci
o plnění pravidel obezřetného podnikání, pokud jsou splněny podmínky podle čl. 432
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(3) Pobočka banky z jiného než členského státu každoročně uveřejňuje informace
o nastavení vnitřních zásad řízení, uspořádání a dalších postupů a mechanismů podle
§ 8b odst. 1.
(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) obsah údajů určených k uveřejnění podle odstavce 1, jakož i formu,
způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů,
b) formu, způsob a lhůty uveřejňování údajů podle odstavce 3.
(5) Pobočka banky z jiného než členského státu zavede, udržuje a uplatňuje
vnitřní postupy a zásady pro
a) plnění požadavků na uveřejnění stanovených tímto zákonem nebo na jeho
základě,
b) hodnocení přiměřenosti uveřejňovaných údajů, jejich ověřování a frekvence
uveřejňování a
c) posouzení, zda jí uveřejňované informace poskytují úplný a pravdivý
obraz o všech podstupovaných rizicích a jejich míře.
§ 11b
Uveřejňování informací bankami a dalšími osobami
(1) Banka uveřejňuje základní údaje o sobě, o složení akcionářů, struktuře
skupiny, jejíž je součástí, a o své činnosti a finanční situaci.
(2) Osoba, která má povinnost dodržovat požadavky na správu a řízení
společnosti, statutární orgán, správní radu a dozorčí radu jako celek a jednotlivé
členy statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady a systém odměňování na konsolidovaném
nebo subkonsolidovaném základě podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, uveřejňuje každoročně
informace na konsolidovaném základě o
a) majetkoprávních vztazích v rámci skupiny, včetně informací o úzkém
propojení,
b) nastavení vnitřních zásad řízení, uspořádání a dalších postupů a mechanismů
podle § 8b odst. 1 písm. a) až f) a,
c) dodržování požadavků, o nichž informuje podle písmen a) a b), ovládanými
osobami ve skupině, na něž se tento zákon nepoužije.
(3) Povinnost podle odstavce 2 je splněna i uveřejněním odkazu na místo,
kde jsou tyto informace k dispozici.
(4) Česká národní banka může stanovit kratší periodicitu uveřejňování informací
bankami, než je stanoveno podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 575/2013.
(5) Banka uveřejňuje ve své výroční zprávě mezi klíčovými ukazateli návratnost
jejích aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové bilanční sumy.
(6) Banka uveřejňuje každoročně údaje o tom, jak dodržuje požadavky na správu
a řízení společnosti, statutární orgán, správní radu a dozorčí radu jako celek a
jednotlivé členy statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady, systém odměňování,
výbor pro jmenování a výbor pro odměňování, uveřejňování informací podle jednotlivých
zemí podle § 11c a uveřejňování informací o návratnosti aktiv podle odstavce 5.
(7) Česká národní banka
a) stanoví vyhláškou obsah údajů určených k uveřejnění podle odstavce
1, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů, a periodicitu uveřejňování
údajů podle odstavce 1,
b) může vyhláškou stanovit periodicitu podle odstavce 4, lhůty a způsob
uveřejňování informací,
c) stanoví vyhláškou formu, způsob a lhůty uveřejňování údajů podle odstavců
2 a 6.
§ 11c
(1) Banka každoročně uveřejňuje za bezprostředně předcházející účetní
období s rozlišením podle jednotlivých členských států a jiných než členských států,
ve kterých má ovládanou osobu nebo pobočku,
a) výčet činností, které vykonává, a jejich zeměpisné umístění,
b) obrat,
c) počet pracovníků přepočtený na ekvivalenty pracovníků na plný pracovní
úvazek,
d) zisk nebo ztrátu před zdaněním,
e) daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí
nebo ztrátu,
f) získané veřejné podpory.
(2) Údaje podle odstavce 1 se uveřejňují v příloze roční účetní závěrky,
nebo pokud se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, v příloze konsolidované účetní
závěrky.
(3) Auditor v rámci své auditorské činnosti ověřuje rovněž údaje uvedené
v odstavci 1.
§ 12
(1) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu je povinna při
výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který
nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů a neohrožuje
bezpečnost a stabilitu banky.
(2) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu nesmí uzavírat
smlouvy za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné, zejména takové, které zavazují
banku nebo pobočku banky z jiného než členského státu k hospodářsky neodůvodněnému
plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené
v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.
(3) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu vykonává činnost
s odbornou péčí; tím nejsou dotčeny povinnosti banky podle zákona upravujícího podnikání
na kapitálovém trhu při výkonu činnosti podle § 1 odst. 3 písm. h).
§ 12a
Kapitál pobočky banky z jiného než členského státu
(1) Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje průběžně kapitálový
poměr minimálně ve výši 8 %. Kapitálovým poměrem se rozumí procentní podíl kapitálu
na celkovém objemu rizikové expozice. Kapitál pobočky banky z jiného než členského
státu nesmí klesnout pod minimální výši finančních zdrojů poskytnutých jí zahraniční
bankou podle § 5 odst. 4 písm. a).
(2) Pro výpočet jednotlivých kapitálových požadavků pobočka banky z jiného
než členského státu používá základní přístup, interní přístup nebo interní model.
(3) Jestliže pobočka banky z jiného než členského státu hodlá používat pro
výpočet kapitálového požadavku interní přístup nebo používaný interní přístup nebo
podmínky jeho používání změnit, je povinna požádat Českou národní banku o udělení
předchozího souhlasu. Česká národní banka rozhodne o této žádosti do 6 měsíců. Česká
národní banka může v rozhodnutí o udělení souhlasu stanovit závazné podmínky, za
kterých je pobočka banky z jiného než členského státu oprávněna interní přístup používat.
(4) Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje průběžně pákový poměr
minimálně ve výši 3 %. Pákovým poměrem se rozumí procentní podíl kapitálu na celkové
míře expozic.
(5) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) pravidla pro výpočet kapitálového poměru, která zahrnují postupy,
které pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje, pravidla pro stanovení
kapitálu, pravidla pro určení celkového objemu rizikové expozice, určení jednotlivých
kapitálových požadavků a vymezení přístupů pro jejich výpočet, včetně stanovení podmínek
pro užívání interních přístupů a interních modelů při výpočtu kapitálových požadavků,
a pravidla pro převod rizik,
b) určení interních přístupů, k jejichž používání a změně je potřeba
souhlasu podle odstavce 3,
c) náležitosti žádosti o předchozí souhlas s používáním interního přístupu
a se změnou používaného interního přístupu předkládané České národní bance,
d) pravidla pro výpočet pákového poměru, která zahrnují postupy, které
pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje, pravidla pro stanovení kapitálu
pro účely pákového poměru a pravidla pro určení celkové míry expozic.
§ 12b
Pro výpočet kapitálových požadavků pomocí úvěrového hodnocení dlužníka vydaného
jinou osobou použije pobočka banky z jiného než členského státu toto úvěrové hodnocení
jen tehdy, pokud je vydáno nebo uznáno ratingovou agenturou nebo jinou osobou zapsanou
do seznamu vedeného Evropským orgánem pro bankovnictví nebo exportní úvěrovou agenturou,
která uveřejňuje svá úvěrová hodnocení a dodržuje dohodnutou metodiku Organizace
pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kterou si pobočka banky zvolila a konzistentně
ji používá.
§ 12c
(1) Banka přijme a uplatňuje spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy
pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu v takové
výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohla
být vystavena, i potenciální ztráty vyplývající ze zátěžových scénářů, včetně těch
zjištěných zátěžovými testy podle § 25d odst. 2.
(2) Banka pravidelně prověřuje strategie a postupy uvedené v odstavci 1 tak,
aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti
činností banky.
(3) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 má na individuálním základě banka,
která
a) není ovládána tuzemskou ovládající bankou, tuzemskou finanční holdingovou
osobou ani tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou,
b) neovládá instituci, finanční instituci nebo podnik pomocných služeb,
nebo
c) není zahrnuta do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013.
(4) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 na konsolidovaném základě v rozsahu a
způsobem podle části první hlavy druhé kapitoly 2 oddílů 2 a 3 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 má tuzemská ovládající banka, evropská ovládající
úvěrová instituce a finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba
schválená podle § 27 odst. 1, určená úvěrová instituce podle § 29 odst. 2 písm. c)
nebo dočasně označená osoba podle § 31 odst. 2.
(5) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 na subkonsolidovaném základě má banka,
která je ovládající osobou, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová
osoba, pokud ovládá osobu z jiného než členského státu, která je institucí nebo společností
spravující aktiva ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2002/87/ES38), nebo v ní drží účast.
§ 12m
Kombinovaná kapitálová rezerva
(1) Banka, tuzemská ovládající banka, evropská ovládající úvěrová instituce,
finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle
§ 27 odst. 1, určená úvěrová instituce podle § 29 odst. 2 písm. c), nebo osoba dočasně
označená podle § 31 odst. 2 průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 ve výši odpovídající
kombinované kapitálové rezervě.
(2) Osoba podle odstavce 1 udržuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec
požadavků na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c), čl. 92a a 92b nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených jí
v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě
a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení jiných rizik než rizika nadměrné
páky a nad rámec rizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé
závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
(3) Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří
a) bezpečnostní kapitálová rezerva,
b) proticyklická kapitálová rezerva,
c) kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika,
d) kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci,
e) kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci.
(4) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, osoba podle odstavce 1 nesmí
rozdělit kmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k porušení povinnosti udržovat
kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši. Pokud osoba podle odstavce 1
neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši, dodržuje pravidla omezující
rozdělení kmenového kapitálu tier 1, a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu
kombinované kapitálové rezervy pod požadovanou výši, předloží České národní bance
žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu
prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace
banky s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.
(5) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 4 schválí,
jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu osoba podle odstavce 1 ve stanovené
lhůtě splní kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká národní banka plán na obnovení
kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 13
nebo § 26 odst. 2 písm. f).
(6) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a 2
a kapitálové rezervy podle odstavce 3,
b) omezení při nesplnění požadavku kombinované kapitálové rezervy a pravidla
pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení podle odstavce 4,
c) náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 4.
§ 12n
Bezpečnostní kapitálová rezerva
Osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržuje bezpečnostní kapitálovou rezervu
na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši 2,5 % z celkového objemu rizikové
expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
Proticyklická kapitálová rezerva
§ 12o
(1) Osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržuje proticyklickou kapitálovou
rezervu specifickou pro příslušnou osobu na individuálním a konsolidovaném základě
podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Česká národní banka čtvrtletně vypočte orientační ukazatel proticyklické
kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se řídí při stanovení sazby proticyklické
kapitálové rezervy. Tento ukazatel je založen na odchylce poměru objemu poskytnutých
úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu.
(3) Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické
kapitálové rezervy přihlíží zejména k
a) úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice,
b) změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu,
c) specifikům českého národního hospodářství,
d) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.
(4) Česká národní banka čtvrtletně vyhodnocuje míru cyklického systémového
rizika, na jehož základě může stanovit nebo změnit sazbu proticyklické kapitálové
rezervy pro Českou republiku; při stanovení nebo změně sazby Česká národní banka
přihlíží k
a) orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému
podle odstavců 2 a 3,
b) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika,
c) ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.
(5) Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle odstavce 4 se stanoví
ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,25 procentního bodu.
V případech, kdy to bude na základě skutečností uvedených v odstavci 4 důvodné, může
Česká národní banka stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %.
(6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy
a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle
odstavce 4,
b) den, od kterého osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene
a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení
této sazby může být den podle odstavce 6 písm. b) stanoven nejdříve 1 rok po dni
vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší.
To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží.
(8) Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede
a) údaje podle odstavce 6,
b) poměr objemu poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu České
republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu,
c) referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců
2 a 3,
d) odůvodnění výše sazby podle odstavce 6 písm. a), včetně uvedení
všech faktorů, které Česká národní banka vzala v úvahu při stanovení této sazby,
e) důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 7 kratší
než 1 rok,
f) nezávazně určené období, po které Česká národní banka očekává, že
sazba podle odstavce 6 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky tohoto období,
pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy snížena.
(9) Česká národní banka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy
s příslušnými orgány dohledu nebo určenými orgány jiných států.
§ 12p
(1) Osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy
pro jiný členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu nebo určený
orgán tohoto členského státu29), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z
celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státu
stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu
rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %.
Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní
bankou.
(3) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy
a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát podle
odstavce 2,
b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),
c) den, od kterého osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene
a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(4) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 3 písm. a) nebo při zvýšení
této sazby může být den podle odstavce 3 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni
vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší.
To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 3 písm. a) sníží.
(5) Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní banka
v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty.
§ 12q
(1) Osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy
pro jiný než členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu tohoto
státu, pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové
expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu stanovil sazbu
proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice
podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká
národní banka může sazbu zvýšit až do výše 2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska
rizik spojených s objemem poskytovaných úvěrů v tomto státě. Osoba podle § 12m odst.
1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(3) Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu stanovil sazbu
proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice
podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká
národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Osoba podle § 12m
odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(4) Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu sazbu proticyklické
kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní banka může tuto sazbu stanovit do výše
2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije
sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(5) Česká národní banka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy
podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová
rizika.
(6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy
a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát
podle odstavců 2 až 4,
b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),
c) den, od kterého osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene
a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení
této sazby může být den podle odstavce 6 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni
vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší.
To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží.
(8) Česká národní banka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby podle
odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, Česká národní
banka uvede důvody pro zkrácení lhůty.
Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika
§ 12r
(1) Česká národní banka může za účelem omezení systémového nebo makroobezřetnostního
rizika stanovit, aby osoby, skupina druhově určených osob nebo jednotlivá osoba podle
§ 12m odst. 1 průběžně udržovaly pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic kapitálovou
rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném
základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013.
(2) Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika se může vztahovat
na
a) expozice umístěné v České republice,
b) podmnožinu expozic umístěných v České republice v členění na expozice
vůči
1. fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto
zákona rozumí obytné nemovitosti podle čl. 4 odst. 1 bodu 75 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
2. právnickým osobám zajištěné obchodními nemovitostmi,
kterými se pro účely tohoto zákona rozumí jiné než obytné nemovitosti,
3. fyzickým
osobám s výjimkou expozic podle bodu 1,
4. právnickým osobám s výjimkou expozic podle
bodu 2,
c) části expozic podle písmene b) bodů 1 až 4,
d) expozice umístěné v jiných členských státech,
e) expozice v členění podle písmene b) bodů 1 až 4 umístěné v jiném
členském státě, pro který Česká národní banka uznala sazbu podle § 12t,
f) expozice umístěné v jiném než členském státě.
(3) Česká národní banka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic v násobcích 0,5 procentního bodu.
Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý
dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské
unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká
národní banka přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika alespoň jednou za 2 roky.
(4) Česká národní banka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy
a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,
b) údaje nutné k identifikaci osoby podle § 12m odst. 1, která je povinna
udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika,
c) údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové
rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje,
d) den, od kterého dotčená osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu
podle písmene a),
e) názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a).
§ 12s
(1) Česká národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy
ke krytí systémového rizika Evropské radě pro systémová rizika. Je-li osoba podle
§ 12m odst. 1 ovládána osobou se sídlem v jiném členském státě a na její expozice
se vztahuje sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, oznámí Česká národní
banka záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika příslušnému
orgánu dohledu nebo určenému orgánu dotčeného členského státu.
(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,
b) údaje nutné k identifikaci osoby podle § 12m odst. 1,
c) údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové
rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje, včetně identifikace expozic umístěných
v jiném než členském státě,
d) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika,
e) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového
nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České
republice,
f) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti
a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko,
g) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení
kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě
informací dostupných České národní bance.
(3) Pokud hodlá Česká národní banka uložit osobě podle § 12m odst. 1 povinnost
udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika pro všechny expozice, uvede
v oznámení podle odstavce 1 důvody, pro které nelze považovat kapitálovou rezervu
ke krytí systémového rizika za duplicitní k fungování kapitálové rezervy pro jinou
systémově významnou instituci.
(4) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika vedly k tomu, že kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika nepřevýší 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic,
Česká národní banka oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání
rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4. Do kombinované sazby
kapitálové rezervy se nezapočte sazba stanovená Českou národní bankou podle § 12t.
(5) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika byla vyšší než 3 % a nepřevýšila 5 % z celkového objemu rizikové expozice
podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli
podmnožinu expozic, Česká národní banka si vyžádá před vydáním rozhodnutí nebo opatření
obecné povahy podle § 12r odst. 4 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní
banka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly.
(6) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika byla vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst.
3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu
expozic, Česká národní banka oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo
opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo
rozhodnutí Evropské komise.
(7) Je-li osoba podle § 12m odst. 1 ovládána osobou se sídlem v jiném členském
státě a na její expozice se vztahuje kombinovaná sazba podle odstavce 5, požádá Česká
národní banka v oznámení podle odstavce 1 Evropskou komisi a Evropskou radu pro systémová
rizika o vydání doporučení. Neshodnou-li se Česká národní banka a příslušný orgán
dohledu nebo určený orgán dotčeného členského státu nebo jsou-li doporučení Evropské
komise a Evropské rady pro systémová rizika zamítavá, Česká národní banka může postoupit
věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví19).
Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4 nevydá,
dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví.
(8) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke
krytí systémového rizika pro expozice umístěné v jiných členských státech, musí být
sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské státy
s výjimkou sazby podle § 12t.
(9) Česká národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika,
aby pro příslušné orgány dohledu nebo určené orgány jiných členských států vydala
doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou
Českou národní bankou pro Českou republiku.
§ 12t
(1) Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státu
stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,
může Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 12r odst. 4 tuto
sazbu stanovit.
(2) Pokud kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika vypočtená na základě
sazby stanovené příslušným orgánem dohledu nebo určeným orgánem jiného členského
státu pokrývá stejná rizika jako kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika stanovená
podle § 12r, použije se vyšší z kapitálových rezerv.
(3) Česká národní banka před stanovením sazby kapitálové rezervy ke krytí
systémového rizika přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dohledu
nebo určeného orgánu jiného členského státu.
(4) Česká národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské radě
pro systémová rizika.
§ 12u
Kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci
(1) Česká národní banka rozhodne o povinnosti globální systémově významné
instituce průběžně udržovat kapitálovou rezervu pro globální systémově významnou
instituci na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Česká národní banka rozhodne o určení globální systémově významné instituce
na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013. Jako globální systémově významná instituce může být určena
skupina, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční
holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle
§ 27 odst. 1 nebo banka s výjimkou banky ovládané evropskou ovládající úvěrovou institucí,
evropským ovládajícím investičním podnikem,, evropskou finanční holdingovou osobou
nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.
(3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost globální systémově
významné instituce na základě těchto kritérií:
a) velikost skupiny globální systémově významné instituce,
b) propojenost skupiny globální systémově významné instituce s finančním
systémem,
c) nahraditelnost služeb poskytovaných skupinou globální systémově významné
instituce,
d) složitost skupiny globální systémově významné instituce,
e) přeshraniční činnost skupiny globální systémově významné instituce.
(4) Česká národní banka rozhodne o zařazení globální systémově významné instituce
do jedné z alespoň 5 kategorií na základě vyhodnocení systémové významnosti instituce
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího metodiku určování globálních
systémově významných institucí a vymezení podkategorií globálních systémově významných
institucí39).
(5) Česká národní banka může v odůvodněných případech rozhodnout o zařazení
a) globální systémově významné instituce do kategorie s vyšší systémovou
významností,
b) instituce, která nebyla určena jako systémově významná, do některé
z kategorií systémové významnosti,
c) globální systémově významné instituce do kategorie s nižší systémovou
významností s přihlédnutím k přeshraničním činnostem skupiny prováděným v rámci zúčastněných
členských států podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/201440).
(6) Sazby kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci pro
jednotlivé kategorie systémové významnosti jsou stanoveny v násobcích 0,5 procentního
bodu, přičemž pro instituce zařazené do kategorie s nejnižší úrovní systémové významnosti
sazba činí 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
§ 12v
Kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci
(1) Česká národní banka může stanovit, aby jiná systémově významná instituce
průběžně udržovala na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě
podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci.
(2) Česká národní banka rozhodne o určení jiné systémově významné instituce
na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle části první
hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako jiná systémově
významná instituce může být označena skupina, v jejímž čele je evropská ovládající
úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční
holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, skupina, v jejímž čele je tuzemská
ovládající banka, tuzemská finanční holdingová osoba nebo tuzemská smíšená finanční
holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 nebo banka.
(3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost jiné systémově
významné instituce alespoň podle některého z těchto kritérií:
a) velikost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce,
b) význam instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce pro
hospodářství Evropské unie nebo České republiky,
c) význam přeshraničních činností instituce nebo skupiny jiné systémově
významné instituce, nebo
d) propojenost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce
s finančním systémem.
(4) Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy
pro jinou systémově významnou instituci do výše 3 % z celkového objemu rizikové expozice
podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s přihlédnutím
k systémové významnosti instituce podle odstavce 3. Česká národní banka při stanovení
sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako
celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské
unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka může rozhodnout
o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci vyšší
než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí
Evropské komise. Česká národní banka přezkoumává požadavek na kapitálovou rezervu
pro jinou systémově významnou instituci alespoň jednou ročně.
(5) Česká národní banka oznámí záměr stanovit nebo změnit sazbu kapitálové
rezervy pro jinou systémově významnou instituci Evropské radě pro systémová rizika
nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4, pokud jde o sazbu
nepřevyšující 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Pokud Česká národní banka hodlá stanovit
sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci vyšší než 3 % z
celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr Evropské radě pro systémová rizika 3 měsíce
přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4.
(6) Oznámení podle odstavce 5 obsahuje
a) sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci,
b) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a
přiměřenosti zmírnit riziko,
c) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení
kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci na jednotný trh Evropské
unie na základě informací dostupných České národní bance.
(7) Pokud je jiná systémově významná instituce ovládána globální systémově
významnou institucí nebo jinou systémově významnou institucí, která je institucí
nebo skupinou, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropský ovládající
investiční podnik, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční
holdingová osoba, a je povinna udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou
instituci na konsolidovaném základě, pak kapitálová rezerva pro tuto jinou systémově
významnou instituci na individuálním nebo subkonsolidovaném základě nesmí přesáhnout
nižší z těchto hodnot:
a) součet vyšší ze sazeb kapitálové rezervy pro globální systémově významnou
instituci nebo jinou systémově významnou instituci uplatňovaných pro skupinu na konsolidovaném
základě a 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
b) 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo sazba uplatňovaná pro skupinu
na konsolidovaném základě v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise
podle odstavce 4.
§ 12w
(1) Česká národní banka sdělí Evropské radě pro systémová rizika názvy institucí
označených jako globální systémově významné a jiné systémově významné včetně kategorií
systémové významnosti, do kterých byly globální systémově významné instituce zařazeny,
a uvede důvody, pro které tak činí.
(2) Česká národní banka přezkoumává určení globálních systémově významných
institucí a jiných systémově významných institucí a zařazení globálních systémově
významných institucí do kategorií systémové významnosti jednou ročně. Česká národní
banka o výsledku přezkumu informuje dotčené systémově významné instituce a Evropskou
radu pro systémová rizika.
(3) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální
seznam institucí, které určila jako globální systémově významné nebo jako jiné systémově
významné, a kategorii systémové významnosti, do které globální systémově významnou
instituci zařadila.
§ 12x
(1) Při vydání opatření obecné povahy podle § 12o až 12r se § 172 a § 173
odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní banka
způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem
zveřejnění. Pokud by zveřejnění odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle
§ 12r odst. 3 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní
banka odůvodnění nezveřejní.
(2) Česká národní banka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle § 12r odst.
3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění odůvodnění rozhodnutí
ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění
nezveřejní.
§ 12y
Kapitálová rezerva k pákovému poměru pro globální systémově významnou instituci
(1) Globální systémově významná instituce podle § 12u odst. 2 není oprávněna
rozdělit kmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k nesplnění povinnosti udržovat
v požadované výši kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Pokud globální systémově významná instituce podle § 12u odst. 2 požadavek
kapitálové rezervy k pákovému poměru neplní, dodržuje pravidla omezující rozdělení
kmenového kapitálu tier 1 a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kapitálové
rezervy k pákovému poměru pod požadovanou výši, předloží České národní bance žádost
o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit
až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace dané osoby
s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.
(3) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 3 schválí,
jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu globální systémově významná instituce
podle § 12u odst. 2 požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru ve stanovené lhůtě
splní. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření
k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 14 nebo § 26 odst. 2 písm. g).
(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) pravidla a omezení při nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému
poměru, včetně pravidel pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení související
s pákovým poměrem a
b) náležitosti plánu na obnovení kapitálu.
§ 13
(1) Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje pravidla pro převod
rizik a pravidla, která omezují výši aktiv a podrozvahových položek vůči osobě nebo
skupině osob v závislosti na kapitálu. Tato pravidla zahrnují zejména vymezení velkých
expozic, způsob stanovení jejich hodnoty, vymezení zajištění uznatelného pro výpočet
expozic, vymezení expozic, které lze vyloučit pro účely sledování limitů, a limity
na velké expozice.
(2) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla podle odstavce 1.
§ 14
(1) Pobočka banky z jiného než členského státu udržuje trvale svou platební
schopnost. Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna dodržovat stanovená
pravidla likvidity a bezpečného provozu; tato pravidla mohou upravovat zejména
a) minimální výši likvidních prostředků, popřípadě skupiny těchto prostředků,
ve vztahu k aktivům nebo ve vztahu k pasívům, popřípadě ke skupině aktiv nebo pasív;
b) omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů,
záruk a závazků;
c) nabývání, financování a posuzování aktiv;
d) omezení a podmínky pro měnové pozice.
(2) Banka je povinna dodržovat pravidla podle odstavce 1 písm. b) až d).
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla podle odstavce 1 pro banky
a pobočky bank z jiných než členských států.
§ 15
(1) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla postupu podle § 12.
(2) Česká národní banka upraví ve vyhlášce, kterou je zmocněna vydat podle
§ 11a odst. 4, § 12a odst. 5, § 13 odst. 2 a § 14 odst. 3, pravidla a požadavky pro
činnost poboček bank z jiných než členských států způsobem srovnatelným s úpravou
těchto pravidel a požadavků přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím
obezřetnostní požadavky.
§ 16
(1) Banka musí mít předchozí souhlas České národní banky
a) k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici
s obchodním závodem nebo jeho částí,
b) k rozhodnutí valné hromady o zrušení banky,
c) k fúzi nebo rozdělení banky nebo převodu jmění na banku jakožto společníka,
d) k rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu banky, nejedná-li
se o snížení základního kapitálu banky k úhradě ztráty,
e) k usnesení valné hromady podle § 7a odst. 1 písm. c).
Na právní jednání valné hromady učiněná bez požadovaného předchozího
souhlasu se hledí, jako by nebyla přijata. Účastníkem řízení o udělení předchozího
souhlasu je pouze žádající banka; účastníky tohoto řízení jsou rovněž druhá smluvní
strana při dispozici s obchodním závodem nebo jeho částí podle písmene a), další
zúčastněné akciové společnosti při fúzi nebo rozdělení anebo přejímající společník
při převodu jmění podle písmene c).
(2) Banka je povinna informovat Českou národní banku
a) o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve
stanovách uvedeny na základě požadavku zákona,
b) o návrzích personálních změn ve statutárním orgánu, správní radě a
dozorčí radě banky, včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení odborné způsobilosti,
důvěryhodnosti a zkušenosti navrhovaných osob přiměřeně rozsahu informací předkládaných
za tyto osoby v žádosti o udělení licence,
c) o záměru založit právnickou osobu v zahraničí nebo se na ní majetkově
podílet.
(3) Ustanovením odstavce 1 písm. b) a c) nejsou dotčena ustanovení zvláštního
předpisu.4)
(4) Nabýt obchodní závod banky nebo být jeho pachtýřem může pouze
a) jiná banka,
b) banka se sídlem na území členského státu, která vykonává činnost na
území České republiky prostřednictvím své pobočky, nebo
c) zahraniční banka vykonávající na území České republiky činnost prostřednictvím
své pobočky na základě licence podle § 5.
(5) Dnem nabytí účinnosti smlouvy o převodu obchodního závodu se banka, která
obchodní závod převedla, zrušuje a vstupuje do likvidace.
(6) Česká národní banka neudělí předchozí souhlas podle odstavce 1 písm.
a) nebo c), pokud jsou důvodné obavy, že dispozice s obchodním závodem nebo částí
obchodního závodu banky, fúze nebo rozdělení banky nebo převod jmění na banku jakožto
společníka povede k ohrožení finanční stability a bezpečného fungování finančního
systému České republiky, zejména s ohledem na organizační předpoklady, kapitálové
vybavení a další předpoklady obezřetného podnikání banky nebo pobočky zahraniční
banky zúčastněné na postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c). Přitom zváží i dopad
na stabilitu finančního systému jiného členského státu Evropské unie, a to s přihlédnutím
ke skutečnostem dostupným v době jeho vydání a zejména v případech, kdy nastane mimořádná
situace, která by mohla fungování finančních systémů ovlivnit.
(7) Žádost o udělení souhlasu podle odstavce 1 obsahuje, vedle náležitostí
stanovených správním řádem, informace o důvodech zamýšleného postupu, způsobu jeho
provedení a osobách zúčastněných na tomto postupu. Žádost lze podat pouze elektronicky.
Podrobnosti náležitostí žádosti, její formát a další technické náležitosti stanoví
Česká národní banka vyhláškou.
(8) Poté, co nabude právní moci rozhodnutí o udělení souhlasu podle odstavce
1 písm. a) nebo c) a alespoň 1 měsíc před nabytím účinnosti právního jednání, ke
kterému byl souhlas udělen, banka uveřejní oznámení o tomto postupu na svých internetových
stránkách. Vkladatelům, ve vztahu k jejichž pohledávce z vkladu se v důsledku postupu
podle odstavce 1 písm. a) nebo c) změnila osoba dlužníka, banka bez zbytečného odkladu
po uveřejnění tohoto oznámení poskytne toto oznámení na trvalém nosiči dat. Uveřejnění
tohoto oznámení se považuje za splnění povinnosti informovat vkladatele podle § 41s
odst. 1.
(9) Oznámení podle odstavce 8 obsahuje alespoň
a) obchodní firmu nebo název a sídlo osob zúčastněných na postupu podle
odstavce 1 písm. a) nebo c),
b) zkrácený rozsah údajů o plnění pravidel obezřetného podnikání osob
uvedených v písmeni a), které se uveřejňují podle § 11a a 11b a podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky; tato povinnost může
být splněna i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto údaje k dispozici,
c) informaci o sídle budoucí pobočky na území České republiky, pokud
se jedná o přeměnu banky na pobočku zahraniční banky,
d) popis postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c),
e) popis vlivu postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) na klienty a
jejich smlouvy s bankou,
f) informaci o příslušném orgánu dohledu po uskutečnění postupu podle
odstavce 1 písm. a) nebo c),
g) informaci o příslušném zahraničním systému pojištění vkladů po uskutečnění
postupu, ke kterému byl souhlas podle odstavce 1 udělen, a
h) poučení o právu vybrat své pohledávky z vkladů nebo je převést, pokud
toto právo podle odstavce 11 nebo § 41s odst. 2 vznikne v souvislosti s uskutečněním
postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c), ke kterému byl souhlas udělen.
(10) Oznámení podle odstavce 8 banka zašle České národní bance. Pokud oznámení
nemá předepsané náležitosti, není určité nebo srozumitelné, Česká národní banka ve
lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení zahájí řízení o zákazu jeho uveřejnění. Oznámení
lze uveřejnit až poté, co marně uplyne lhůta pro zahájení řízení o zákazu uveřejnění
oznámení, nebo pokud bylo zahájeno řízení o zákazu uveřejnění oznámení a nebylo vydáno
rozhodnutí o zákazu uveřejnění oznámení, až po skončení tohoto řízení.
(11) V případě, kdy v důsledku postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c)
dochází ke změně příslušného orgánu dohledu na zahraniční orgán dohledu ve vztahu
k činnosti podle § 1 odst. 1 písm. a), má vkladatel, ve vztahu k jehož pohledávce
z vkladu se změnila osoba dlužníka, ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy bylo oznámení
podle odstavce 8 uveřejněno na internetových stránkách banky, právo vybrat své pohledávky
z vkladů nebo je převést, a to bezúplatně a bez sankce, jde-li o pohledávky z vkladů
vyloučené z pojištění podle § 41c.
(12) Odstavce 8 až 11 se nepoužijí, jestliže se postupuje podle zákona upravujícího
ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu nebo v rámci jiných opatření k
ozdravení banky se souhlasem České národní banky.
§ 16a
(1) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o záměru zřídit
pobočku nebo zastoupení v zahraničí, o záměru poskytovat služby v zahraničí bez založení
pobočky a o případných diskriminačních opatřeních státu, na jehož území pobočka nebo
zastoupení v zahraničí působí nebo mají působit nebo na jehož území jsou nebo mají
být poskytovány služby bez založení pobočky.
(2) Banka postupuje v případě záměru zřídit pobočku nebo poskytovat služby
bez založení pobočky v členském státě v souladu s § 5c až 5m. Totéž platí v případě
záměru poskytovat služby podle § 5d prostřednictvím oprávněné finanční instituce
splňující podmínky podle § 5e odst. 1, která služby bude poskytovat prostřednictvím
své pobočky nebo bez založení pobočky. Pokud po obdržení oznámení o záměru zřídit
pobočku banky nebo oprávněné finanční instituce v členském státě Česká národní banka
shledá, že nebyly splněny podmínky podle § 5c až 5m, rozhodne o tom ve správním řízení
ve lhůtě 3 měsíců ode dne obdržení informací podle § 5f.
(3) Jestliže Česká národní banka ve správním řízení rozhodne, že podmínky
podle § 5c až 5m nejsou splněny, rozhodnutí je soudně přezkoumatelné.
(4) Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou, která vykonává činnost
na území jiného členského státu prostřednictvím pobočky, zohlední při sestavování
plánu dohledových šetření podle § 25e informace získané orgánem dohledu tohoto členského
státu při kontrole na místě.
§ 16b
(1) Zahraniční banka se sídlem na jiném území než území členského státu,
která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky,
je povinna informovat Českou národní banku bez zbytečného odkladu o
a) návrzích personálních změn osob ve vedení této pobočky a k této informaci
předložit podklady nezbytné pro posouzení jejich odborné způsobilosti, důvěryhodnosti
a zkušenosti,
b) všech změnách v údajích a skutečnostech uvedených v žádosti o licenci
předložené v souvislosti se zřízením této pobočky v České republice,
c) snížení finančních zdrojů poskytnutých této pobočce podle § 5 odst.
4 písm. a),
d) skutečnostech a rozhodnutích, které mají dopad na činnost této pobočky
nebo se jí přímo týkají, zejména o záměru zrušit tuto pobočku nebo prodat část obchodního
závodu, kterého je tato pobočka součástí,
e) změně svých stanov,
f) své nepříznivé finanční situaci, která by mohla ovlivnit činnost této
pobočky,
g) mimořádné situaci na finančním trhu země svého sídla, včetně takového
nepříznivého vývoje na tomto trhu, v jehož důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity
tohoto trhu nebo stability finančního systému.
(2) Zahraniční banka se sídlem na jiném území než území členského státu,
která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky,
je povinna informovat o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na tuto
pobočku orgán dohledu země sídla zahraniční banky.
§ 17
(1) Banka může nabýt podíl v jiné právnické osobě, založit jinou právnickou
osobu nebo podílet se na jejím založení, pokud
a) se nestane společníkem s neomezeným ručením,
b) nejde o osobu, která má na této bance kvalifikovanou účast, ledaže
jde o účastnické cenné papíry této osoby držené krátkodobě za účelem obchodování
a banka dodrží pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv stanovené Českou
národní bankou podle § 14 odst. 1 písm. c),
c) nejsou právní nebo jiné překážky pro poskytování informací touto osobou
bance a pro poskytování těchto informací bankou pro účely dohledu nad činností banky
a je zachována průhlednost skupiny, jejímž členem je banka, a úzké propojení v rámci
skupiny nebrání výkonu dohledu nad činností banky, nebo
d) investice je v souladu s celkovou strategií banky a banka řídí rizika
s touto investicí spojená zejména z hlediska případných závazků banky z toho plynoucích.
(2) Banka je povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance nabytí
kvalifikované účasti. Na žádost České národní banky je povinna prokázat splnění podmínek
podle odstavce 1.
(3) Podílem se rozumí i nepřímý podíl nebo součet nepřímých podílů.
§ 17a
(1) Pro účely výpočtu kvalifikované účasti na bance se započítávají i
podíly na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech,
a) kterými disponuje jiná osoba, která jedná ve shodě s osobou uvedenou
v § 20 odst. 3,
b) se kterými má osoba uvedená v § 20 odst. 3 možnost dočasně disponovat
za protiplnění,
c) které byly osobě uvedené v § 20 odst. 3 poskytnuty jako zajištění,
pokud tato osoba uveřejní prohlášení, že bude tato hlasovací práva vykonávat,
d) ke kterým má osoba uvedená v § 20 odst. 3 doživotní užívací právo,
e) kterými disponuje ve smyslu písmen a) až d) osoba ovládaná osobou
uvedenou v § 20 odst. 3,
f) které osoba uvedená v § 20 odst. 3 spravuje, obhospodařuje nebo jsou
u ní uloženy, jestliže jí nebyly vlastníkem uděleny zvláštní pokyny týkající se hlasování,
g) které má možnost svým jménem na účet osoby uvedené v § 20 odst. 3
vykonávat jiná osoba, nebo
h) která jsou vykonávána osobou uvedenou v § 20 odst. 3 na základě plné
moci, může-li tato práva vykonávat podle svého uvážení a jestliže jí nebyly zmocnitelem
uděleny žádné zvláštní pokyny týkající se hlasování.
(2) Do výpočtu kvalifikované účasti na bance se nezapočítají podíly na základním
kapitálu nebo hlasovací práva z účastnických cenných papírů, která se vztahují k
cenným papírům, která má instituce ve své moci v přímé souvislosti s upisováním nebo
umisťováním cenných papírů4b), pokud hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem
nezasahuje do řízení emitenta těchto cenných papírů a jestliže tyto cenné papíry
zcizí do 1 roku ode dne jejich nabytí.
(3) Tvůrce trhu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu do
podílu na hlasovacích právech plynoucích z majetkového podílu na bance nezapočítává
hlasovací práva, která nepřesahují podíl ve výši 5 % na všech hlasovacích právech
banky, pokud tato hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do řízení
banky.
(4) Osoba ovládající osobu, která má povolení k obhospodařování majetku
zákazníků podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo zahraniční
osobu, která má povolení jiného členského státu k poskytování obdobné investiční
služby, do podílu na hlasovacích právech plynoucích z majetkového podílu na bance
nezapočítává podíly na hlasovacích právech, která se vztahují k majetku, který obhospodařuje
ovládaná osoba, pokud
a) ovládaná osoba hlasovací práva vykonává pouze podle písemného příkazu
zákazníka, nebo
b) ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích
práv.
(5) Ovládající osoba obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního
investičního fondu do podílu na hlasovacích právech plynoucích z majetkového podílu
na bance nezapočítává hlasovací práva, která jsou spojena s majetkem v investičních
fondech a zahraničních investičních fondech, které obhospodařuje tato ovládaná osoba,
pokud ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv.
(6) Podmínky uvedené v odstavci 4 nebo 5 platí pro ovládající osobu,
pouze pokud zašle bez zbytečného odkladu České národní bance
a) údaje o ovládané osobě uvedené v odstavci 4 nebo 5, s uvedením orgánů,
jejichž dohledu podléhají,
b) prohlášení o splnění podmínek stanovených v odstavci 4 nebo 5 a
c) změny v údajích uvedených v písmenu a) nebo změny v prohlášení uvedeném
v písmenu b).
(7) Ovládající osoba podle odstavce 4 nebo 5 na vyžádání České národní
banky bez zbytečného odkladu doloží, že
a) ovládající osoba a ovládaná osoba má organizační uspořádání umožňující,
aby hlasovací práva byla vykonávána v souladu s odstavcem 4 písm. b) nebo odstavcem
5,
b) v případě, kdy je ovládající osoba zákazníkem jí ovládané osoby, z
písemné dokumentace vyplývá, že je jejich vztah obvyklý styku s ostatními zákazníky.
§ 18
(1) Banka nesmí provádět s osobami, které k ní mají zvláštní vztah (§ 19),
obchody, které vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyly provedeny s ostatními
klienty. Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí provádět s osobami, které
k ní nebo k této zahraniční bance mají zvláštní vztah (§ 19), obchody, které by vzhledem
ke své povaze, účelu nebo riziku nebyly provedeny s ostatními klienty.
(2) Banka provádí úvěrové obchody s osobami podle odstavce 1, jen rozhodne-li
o tom představenstvo nebo správní rada banky na základě rozboru příslušného bankovního
obchodu a finanční situace žadatele. Pobočka banky z jiného než členského státu provádí
úvěrové obchody s osobami podle odstavce 1, jen rozhodne-li o tom statutární orgán
této zahraniční banky nebo jiný orgán nebo osoba, které tento statutární orgán určil,
na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční situace žadatele. Odstavec
1 tím není dotčen.
§ 19
(1) Za osoby, které mají k bance zvláštní vztah, se pro účely tohoto
zákona považují
a) členové statutárního orgánu banky;
b) členové správní rady a dozorčí rady banky a členové výboru pro audit25),
rizika, odměňování a jmenování;
c) osoby ovládající banku, osoby s kvalifikovanou účastí na těchto osobách
a členové vedení těchto osob;
d) osoby blízké členům statutárního orgánu banky, členům správní rady
a členům dozorčí rady banky, členům výboru pro audit, rizika, odměňování a jmenování
a osobám ovládajícím banku;
e) právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod písmeny a),
b) a c) má "kvalifikovanou účast;
f) osoby s kvalifikovanou účastí na bance a jakákoliv osoba jimi ovládaná;
g) členové bankovní rady České národní banky;
h) osoby, které banka ovládá.
(2) Na zahraniční banku se sídlem na jiném území než území členského státu,
která vykonává bankovní činnosti na území České republiky prostřednictvím své pobočky,
a tuto pobočku se použije odstavec 1 přiměřeně. Za osobu mající k této pobočce zvláštní
vztah se pro účely tohoto zákona považují i osoby ve vedení pobočky.
§ 19a
(1) Obchody s cennými papíry a obchody s právy spojenými s cennými papíry
nebo odvozenými od cenných papírů na vlastní účet nebo ze svého majetku může banka
provádět pouze za nejvýhodnějších podmínek pro banku, zejména za nejvýhodnější cenu,
které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout.
(2) Vynaložení odborné péče prokazuje banka zejména tím, že
a) u jednotlivých prodejů, nákupů a ostatních obchodů porovnává nabídky
cen, případně doloží nevhodnost či nemožnost posouzení více nabídek,
b) dokumentuje způsob provedení obchodu, kontroluje objektivnost evidovaných
údajů a předchází riziku vlastních finančních ztrát,
c) provádí analýzu ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně dostupných
informací,
d) vypracuje investiční strategii a obchodní strategii, které jsou podkladem
pro provádění jednotlivých operací.
(3) Vynaložení odborné péče bankou představuje zejména provádění obchodů
v rámci automatizovaných obchodních systémů, popřípadě jiným způsobem, při kterém
však musí být banka schopna doložit zejména důvody výhodnosti tohoto postupu pro
banku a její klienty.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočku banky z jiného než
členského státu.
§ 19b
(1) Banka je povinna zabránit při provádění obchodů s investičními nástroji
využívání informací získaných v souvislosti s jejími úvěrovými obchody a naopak.
(2) Ke splnění povinností uvedených v odstavci 1 je banka povinna zejména
učinit ve svém organizačním, řídicím a kontrolním systému opatření zajišťující oddělení
úvěrových obchodů a obchodů s investičními nástroji.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují i na pobočku banky z jiného než
členského státu.
§ 20
(1) Banka může vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze jako
akcie zaknihované.
(2) Kromě akcií, s nimiž je spojeno hlasovací právo, mohou být bankou vydávány
prioritní akcie. S těmito akciemi však není spojeno hlasovací právo, a to ani v případech,
kdy zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev stanoví jinak.
(3) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí předem oznámit svůj záměr
a mít souhlas České národní banky
a) k nabytí kvalifikované účasti na bance,
b) ke zvýšení kvalifikované účasti na bance tak, že dosáhne nebo překročí
20 %, 30 % nebo 50 %, nebo
c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími banku,
a to i v případě, že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou
kvalifikovanou účastí na bance nevykonávají; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází
ke změně podílu na hlasovacích právech těchto ani jiných osob.
(4) Česká národní banka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne doručení úplné
žádosti o souhlas podle odstavce 3 písemně žadateli potvrdí její přijetí; pokud je
žádost neúplná, bez zbytečného odkladu vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti.
Česká národní banka bez zbytečného odkladu po doručení úplné žádosti uvědomí žadatele
o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v odstavci
7. Žádost obsahuje údaje o osobě nebo osobách hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou
účast na bance nebo banku ovládnout, údaje o bance, na které má být tato kvalifikovaná
účast nabyta, zvýšena nebo která má být ovládnuta, údaj o celkové výši podílu, který
žadatel na této bance nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti dosáhne nebo ovládnutím
získá, a údaje o osobě, která podíl na žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží
doklady nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v odstavci
9. Žádost o udělení souhlasu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému
žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 9. Vzory
tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(5) Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu jiného členského
státu po přijetí žádosti o udělení souhlasu v případech uvedených v odstavci 3, jestliže
osobou s kvalifikovanou účastí na osobě, která o udělení souhlasu žádá, je osoba,
která má povolení orgánu dohledu tohoto členského státu působit jako úvěrová instituce,
pojišťovna, zajišťovna, investiční společnost nebo investiční podnik, nebo je ovládající
osobou takovéto osoby.
(6) Je-li to nezbytné pro posouzení žádosti, Česká národní banka nejpozději
50. pracovní den běhu lhůty stanovené v odstavci 7 písemně vyzve žadatele k předložení
dalších informací, přičemž přijetí vyžádaných informací Česká národní banka žadateli
písemně potvrdí ve lhůtě uvedené v odstavci 4. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty
stanovené v odstavci 7 staví, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Stavit běh
této lhůty je možné pouze jednou. Běh lhůty stanovené v odstavci 7 se staví až na
dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel
a) má bydliště, sídlo nebo místo podnikání ve státě, který není členským
státem, nebo
b) nepodléhá dohledu orgánu členského státu vykonávajícího dohled nad
úvěrovými institucemi, pojišťovnami, zajišťovnami, investičními podniky nebo obhospodařovateli
zahraničních investičních fondů.
(7) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 pracovních
dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o doručení úplné žádosti podle odstavce
4. Pokud Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl
udělen. To neplatí v případě žádosti o souhlas podané podle odstavce 12. Souvisí-li
rozhodnutí o žádosti s přechodem činnosti na soukromého nabyvatele podle zákona upravujícího
ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, postupuje Česká národní banka
tak, aby realizace přechodu této činnosti nebyla zpožděna a aby nebylo bráněno dosažení
účelu řešení krize.
(8) Česká národní banka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění podmínek
uvedených v odstavci 9 a nepřihlíží při tom k ekonomickým potřebám trhu. Česká národní
banka žádosti nevyhoví, jestliže nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 9 nebo
jestliže informace předložené žadatelem nejsou dostatečné pro posouzení žádosti.
(9) Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud s ohledem na zajištění
řádného a obezřetného vedení banky nejsou důvodné obavy z možného vlivu na výkon
její činnosti a pokud jsou splněny tyto podmínky:
a) osoby, které žádají o udělení souhlasu, jsou důvěryhodné,
b) osoby, které jsou v souvislosti s nabytím kvalifikované účasti navrhovány
na členy statutárního orgánu a členy správní rady, které zastávají v bance výkonné
řídicí funkce splňují bez zjevných pochybností podmínku důvěryhodnosti, odborné způsobilosti
a zkušeností,
c) finanční zdraví žadatele a dostatečný objem, průhlednost původu a
nezávadnost jeho finančních zdrojů ve vztahu k vykonávaným a plánovaným činnostem
v bance,
d) banka bude i nadále schopna plnit pravidla obezřetného podnikání na
individuálním i konsolidovaném základě,
e) struktura skupiny, jejíž součástí má banka být, nebrání účinnému dohledu
nad bankou a dohledu na konsolidovaném základě, účinné výměně informací mezi Českou
národní bankou a orgánem dohledu jiného členského státu nebo neznesnadňuje výkon
působnosti jednotlivých orgánů dohledu při dohledu na konsolidovaném základě a nad
osobami v této skupině, a
f) v souvislosti s navrhovaným nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti
na bance nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího
opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo
že už k takovému porušení došlo.
(10) Česká národní banka může odůvodnění zamítavého rozhodnutí o žádosti
o souhlas uveřejnit, a to na žádost žadatele nebo i bez této žádosti.
(11) Osoba, která bez předchozího souhlasu České národní banky nabude nebo
zvýší kvalifikovanou účast na bance nebo ji ovládne, je povinna informovat neprodleně
o této skutečnosti Českou národní banku a bez zbytečného odkladu ji požádat o souhlas
podle odstavce 3.
(12) Souhlas podle odstavce 11 lze udělit pouze v případech zvláštního zřetele
hodných.
(13) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na bance nebo její ovládnutí
bez předchozího souhlasu České národní banky nemá za následek neplatnost právního
jednání, na základě kterého k těmto změnám v majetkových podílech na bance došlo,
avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou kvalifikovanou účastí nesmějí být vykonávána,
a to do doby udělení tohoto souhlasu.
(14) V rozhodnutí o žádosti Česká národní banka
a) může určit lhůtu pro nabytí kvalifikované účasti podle odstavce 3,
b) uvede závěry vyplývající ze stanovisek, která obdržela postupem podle
odstavce 5 před vydáním rozhodnutí.
(15) Posuzuje-li Česká národní banka žádost podle odstavce 3 spolu s žádostí
o schválení podle § 28, koordinuje činnost v závislosti na daném případě s příslušným
orgánem dohledu z jiného členského státu, určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, a je-li odlišný, s příslušným orgánem dohledu v členském státě, v němž má
osoba žádající podle § 28 sídlo. V takovém případě se běh lhůty podle odstavce 7
staví až do dne právní moci rozhodnutí o žádosti o schválení podle § 28 nebo o žádosti
o výjimku z povinnosti schválení podle § 29.
(16) Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí
České národní bance, že
a) snižují svoji kvalifikovanou účast na bance tak, že klesne pod 50
%, 30 % nebo 20 % nebo ji zcela pozbývají, nebo
b) snižují svoji kvalifikovanou účast na bance tak, že ji přestávají
ovládat.
(17) Oznámení podle odstavce 16 obsahuje údaje o osobě nebo osobách snižujících
nebo pozbývajících svoji kvalifikovanou účast na bance nebo o osobě nebo osobách
přestávajících ji ovládat, údaje o bance, na které je tato kvalifikovaná účast snížena
nebo pozbyta nebo která přestane být ovládána, údaj o celkové výši podílu na této
bance po jejím snížení a údaje o osobě nebo osobách, které podíl na bance nabývají
nebo zvyšují.
(18) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o všech změnách,
pokud tyto změny podléhají postupu podle odstavce 3 nebo 16, a to neprodleně po zjištění
rozhodných skutečností.
(19) Banka, jejíž akcie jsou přijaté k obchodování na regulovaném trhu, oznámí
alespoň jednou ročně České národní bance jména nebo názvy svých akcionářů držících
kvalifikované účasti a výši těchto kvalifikovaných účastí.
§ 20a
(1) V případech, kdy účast na bance byla nabyta bez předchozího souhlasu
České národní banky podle § 20 odst. 3 nebo po lhůtě podle § 20 odst. 14 a nebyl
udělen souhlas podle § 20 odst. 12, a dále v případech, kdy osoba nesplní oznamovací
povinnost podle § 20 odst. 11 nebo Česká národní banka zjistí, že působení osoby
nebo osob s kvalifikovanou účastí na bance je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání
banky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká národní banka ve správním
řízení pozastaví majiteli akcií, který má sám nebo jednáním ve shodě s jinou osobou
kvalifikovanou účast na bance, výkon těchto akcionářských práv:
a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě,
b) požádat o svolání valné hromady.
Pozastavit lze pouze výkon všech uvedených práv. Podání opravného prostředku
proti rozhodnutí o pozastavení akcionářských práv nemá odkladný účinek.
(2) V případech, kdy je banka ovládána podle § 20 odst. 3 písm. c) bez předchozího
souhlasu České národní banky nebo po lhůtě podle § 20 odst. 11 a nebyl udělen souhlas
podle § 20 odst. 12, a dále v případech, kdy Česká národní banka zjistí, že působení
řídící osoby je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové
působení důvodně očekávat, Česká národní banka ve správním řízení pozastaví účinnost
smlouvy umožňující řízení banky jako řízené osoby řídící osobou a uloží bance ukončit
vztah založený touto smlouvou v nejbližší možné době, kterou umožňuje tato smlouva,
občanský zákoník nebo zvláštní právní předpis. Ustanovení § 26aa odst. 2 platí obdobně.
Rozhodnutí o pozastavení účinnosti ovládací smlouvy zveřejní Česká národní banka
v obchodním věstníku.
(3) Česká národní banka může navrhnout, aby soud vyslovil za podmínek stanovených
zvláštním právním předpisem neplatnost usnesení valné hromady banky, pokud je v rozporu
s právními předpisy nebo stanovami.
(4) V důsledku toho, že vlastníkovi akcií byla pozastavena akcionářská práva
podle odstavce 1, nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech akcionáře ani
jiných osob.
(5) Centrální depozitář je povinen kdykoliv na žádost poskytnout České národní
bance výpis z emise akcií banky s uvedením všech vlastníků akcií banky, a to i tehdy,
vede-li centrální depozitář tyto akcie na účtu zákazníků.
(6) Banka je povinna informovat Českou národní banku o konání valné hromady
nejpozději v den jejího svolání.
§ 20b
(1) Česká národní banka vede bance, která je účastníkem platebního systému
provozovaného Českou národní bankou, účet mezibankovního platebního styku v českých
korunách. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí
nebo předběžného opatření.
(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na pobočky zahraničních bank.
§ 20c
(1) Jestliže banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo na území České republiky
nezúčtovaly částku platební transakce v české měně nebo nepoužily číslo účtu nebo
jiný jedinečný identifikátor v souladu s příkazem klienta a způsobily tím nesprávné
provedení platební transakce, je banka, která vede účet neoprávněného příjemce, povinna
na podnět banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, které nesprávné provedení
platební transakce způsobily, odepsat z tohoto účtu nesprávně zúčtovanou částku a
vydat ji bance nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, které nesprávné provedení platební
transakce způsobily, k nápravě nesprávně provedené platební transakce v souladu se
zákonem upravujícím platební styk, a dále je banka oprávněna uvést účet neoprávněného
příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce
nedošlo (dále jen „opravné zúčtování“).
(2) Podnět podle odstavce 1 lze dát do 3 měsíců ode dne vzniku chyby, v jejímž
důsledku došlo k nesprávnému provedení platební transakce.
(3) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; banka, která
nesprávné provedení platební transakce způsobila, požádá o vrácení částky příslušného
správce daně.
(4) Odstavce 1 až 3 se použijí i na pobočku zahraniční banky a na opravné
zúčtování v rámci téže banky.
§ 20d
(1) Česká národní banka může vydat opatření obecné povahy na základě a v
mezích přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky
tam, kde tento přímo použitelný předpis umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku
nebo upravit použití stanovených pravidel bankám nebo skupině druhově určených bank.
(2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České
národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí
Česká národní banka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní banky.
(3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce
České národní banky.
ČÁST PÁTÁ
Účetnictví a obchodní dokumentace
§ 21
(1) Banka, jakož i pobočka zahraniční banky, je povinna vést účetnictví podle
zvláštního zákona.6)
(2) Banka a pobočka zahraniční banky je povinna evidovat v rámci účetnictví
odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet banky nebo zahraniční banky. Doklady
o uskutečněných obchodech jsou banky a pobočky zahraničních bank povinny uschovávat
po dobu nejméně 10 let.
§ 22
(1) Banka zajistí, aby auditor provedl
a) ověření účetní závěrky banky,
b) ověření řídicího a kontrolního systému banky, přičemž banka pro auditora
zajistí přehled provedených vnitřních kontrol, které se tohoto ověření týkají,
c) vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního
systému; banka předloží tyto zprávy ve stanovených lhůtách České národní bance.
(2) Česká národní banka stanoví vyhláškou obsah zprávy o ověření řídicího
a kontrolního systému banky podle odstavce 1 písm. b) a c), způsob, strukturu a periodicitu
jejího zpracování a lhůtu pro její předložení.
(3) Česká národní banka může požadavek na ověření řídicího a kontrolního
systému banky podle odstavce 1 písm. b) prominout nebo omezit pouze na některé jeho
součásti. Česká národní banka do 30. dubna příslušného kalendářního roku bance sdělí,
že ověření řídicího a kontrolního systému banky podle odstavce 1 písm. b) promíjí
nebo jakým způsobem provedení tohoto ověření omezuje. Na sdělení České národní banky
o prominutí nebo omezení provedení tohoto ověření se nepoužijí části druhá a třetí
správního řádu.
(4) Vybraného auditora je banka povinna oznámit České národní bance, která
je oprávněna do 30 dnů po obdržení tohoto oznámení auditora odmítnout. Banka je povinna
oznámit do 30 dnů po odmítnutí Českou národní bankou nového auditora.
(5) Ověření skutečností podle odstavce 1 nesmí v bance vykonávat auditor,
který má k bance zvláštní vztah podle § 19 odst. 1. Totéž platí pro fyzické osoby
vykonávající jménem auditora auditorskou činnost.
(6) Při zjištění nedostatků musí být ve zprávách podle odstavce 1 písm. c)
vyjádřeno, jaký vliv měly tyto nedostatky na hospodaření a likviditu banky a na tvorbu
a rozdělení hospodářského výsledku.
(7) Povinnosti podle odstavců 1 až 6 se vztahují obdobně i na pobočky bank
z jiného než členského státu.
(8) Česká národní banka může nařídit bance změnu auditora, pokud auditor
nesplní povinnost informovat Českou národní banku o skutečnostech zjištěných podle
§ 21 odst. 3 a 4 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů.
§ 23
(1) Banka je povinna zveřejnit do 4 měsíců od konce účetního období výroční
zprávu vyhotovenou podle zvláštního právního předpisu6) a konsolidovanou výroční
zprávu podle zvláštního právního předpisu,6) má-li povinnost ji vyhotovovat, jejichž
součástí je účetní závěrka ověřená auditorem. V této lhůtě rovněž předloží výroční
zprávu a konsolidovanou výroční zprávu České národní bance. Pokud valná hromada banky
účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku v této lhůtě neschválí, banka bez
zbytečného odkladu zveřejní a zašle České národní bance důvody neschválení účetní
závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a způsob řešení připomínek valné hromady
k ní.
(2) Vykáže-li banka ztrátu, je valná hromada povinna rozhodnout při schvalování
účetní závěrky za příslušné období o úhradě této ztráty z vlastních zdrojů banky.
Úhradu ztráty banka provede bez zbytečného odkladu po rozhodnutí valné hromady.
§ 24
(1) Banka je povinna vypracovat a předkládat České národní bance informace
a podklady, jejichž formu a způsob předkládání stanoví v souladu s přímo použitelným
předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, a nařízením nebo rozhodnutím
Evropské komise Česká národní banka vyhláškou. Banka je povinna vypracovat a předkládat
České národní bance další informace a podklady potřebné pro výkon dohledu. Obsah
těchto informací, formu, lhůty a způsob jejich předkládání stanoví Česká národní
banka vyhláškou. Banka je povinna předložit České národní bance na její žádost další
doklady a jiné materiály potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní
banky poskytnout k tomu všechny potřebné informace.
(2) Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna vypracovat a předkládat
České národní bance informace a podklady včetně informací potřebných pro celkové
sledování činnosti pobočky,, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání stanoví
Česká národní banka vyhláškou. Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna
předložit České národní bance na její žádost další doklady a jiné materiály potřebné
pro výkon dohledu a podle požadavku České národní banky poskytnout k tomu všechny
potřebné informace. Pobočka banky z členského státu je povinna vypracovat a předkládat
České národní bance informace a podklady podle § 5j, jejichž obsah, formu, lhůty
a způsob předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(3) V případě, že banka má majetkovou účast na jedné nebo více obchodních
společnostech nebo jiných právnických osobách 20 % základního kapitálu nebo vyšší,
musí informace a podklady podle odstavce 1 obsahovat rovněž údaje týkající se těchto
obchodních společností nebo jiných právnických osob.
(4) Pro předkládání písemností podle odstavců 1 až 3 se použijí ustanovení
správního řádu o jednacím jazyku přiměřeně; v případě pochybností může Česká národní
banka vyžádat úředně ověřený překlad do jazyka českého i následně.
ČÁST ŠESTÁ
DOHLED A POVINNOST MLČENLIVOSTI
nadpis vypuštěn
§ 25
(1) Činnost bank včetně jejich poboček působících na území cizího státu
podléhá dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě. Činnost
poboček zahraničních bank podléhá dohledu vykonávanému orgánem dohledu země sídla
zahraniční banky a v rozsahu stanoveném zákonem dohledu vykonávanému Českou národní
bankou, včetně kontrol na místě.
(2) Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě u jí dohlížených
osob mimo území České republiky orgán dohledu příslušného státu. Česká národní banka
může vyhovět žádosti orgánu dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční
instituce o provedení kontroly na místě u jím dohlížené osoby. Provádění kontrol
na místě orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce
Česká národní banka umožní na základě vzájemnosti. Orgán dohledu, který požádal o
provedení kontroly na místě, je oprávněn zúčastnit se kontroly, pokud ji neprovádí
sám. Česká národní banka za tímto účelem může uzavírat s orgánem dohledu země sídla
zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce písemná ujednání o koordinaci
a spolupráci.
(3) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona
a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky
podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci Evropského systému finančního dohledu7b).
(4) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona
a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky
podílí na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví.
(5) Česká národní banka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky
přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů dohledu využívaných v členských státech;
vychází přitom z pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých Evropským
orgánem pro bankovnictví, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní.
(6) Česká národní banka může požadovat pravidelné poskytování informací
nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely od
a) banky,
b) finanční holdingové osoby,
c) smíšené finanční holdingové osoby,
d) smíšené holdingové osoby,
e) osoby náležející k osobám uvedeným v písmenech a) až d),
f) osoby, která byla osobami uvedenými v písmenech a) až d) pověřena
výkonem činnosti.
(7) Česká národní banka může provést kontrolu u osob uvedených v odstavci
6, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti; za tímto účelem může
a) vyžadovat předložení dokladů,
b) zkoumat knihy a záznamy a pořizovat z nich výpisy a opisy,
c) získávat písemná nebo ústní vysvětlení od osob uvedených v odstavci
6, jejich zástupců a pracovníků,
d) získávat ústní vysvětlení od jiné osoby než je uvedena v odstavci
6 za podmínky, že k tomu udělí souhlas.
(8) Česká národní banka může provést kontrolu na místě u osob uvedených
v odstavci 6 písm. b) až f) a všech osob, které podléhají dohledu na konsolidovaném
základě, jestliže předem uvědomí dotčený orgán dohledu.
§ 25a
(1) Všechny osoby provádějící dohled jsou povinny zachovávat mlčenlivost
o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo
funkce. Mohou poskytovat třetím osobám pouze informace v souhrnné podobě, u nichž
nelze identifikovat, o kterou konkrétní banku či osobu se jedná. Povinnost mlčenlivosti
trvá i po skončení povolání, zaměstnání nebo funkce.
(2) Informace získané při výkonu své pravomoci mohou osoby uvedené v odstavci
1 použít pouze k plnění úkolů dohledu nebo v soudním řízení, vedeném v souvislosti
s rozhodnutím nebo výkonem bankovního dohledu, nebo v obdobném řízení před mezinárodním
orgánem.
(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek
nepovažuje
a) poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu nebo
doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu6d) orgánu dohledu nad bankami,
finančními institucemi nebo finančními trhy v jiném státě nebo orgánu příslušnému
k řešení krize,
b) poskytnutí informací Ministerstvu financí pro účely výkonu kontroly
dodržování podmínek pro poskytování příspěvku fyzickým osobám podle zákona upravujícího
stavební spoření nebo pro účely řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy
a řešení krize na finančním trhu,
c) poskytnutí informace získané při výkonu dohledu pracovníkům České
národní banky, kteří spolupůsobí při výkonu dohledu nad finančním trhem, na řešení
krize nebo při výkonu správního dozoru nad plněním povinností podle zákona upravujícího
opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pro
plnění jejich úkolů,
d) uveřejnění výsledku zátěžových testů provedených podle § 25d odst.
2 nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním
trhem v oblasti bankovnictví a
e) poskytnutí informací Evropskému parlamentu pro účely výkonu vyšetřovacích
pravomocí podle čl. 226 Smlouvy o fungování Evropské unie.
(4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek
nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu veřejným
orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění
jejich funkce,
a) orgánů působících při likvidaci nebo úpadku u banky nebo finanční
instituce,
b) dohledu nad orgánem podle písmene a),
c) auditora zákonem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce,
d) dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční
instituce,
e) dohledu nad dodržováním práva obchodních společností,
f) boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti,
ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
g) dohledu nad platebními nebo vypořádacími systémy,
h) provozovatele platebního nebo vypořádacího systému,
i) orgánu činného v trestním řízení,
j) České národní banky jako ústřední banky České republiky a orgánu
vykonávajícímu dohled nad finančním trhem,
k) systémů pojištění pohledávek z vkladů, systémů pojištění a mechanismů
financování řešení krize,
l) orgánu veřejné moci, do jehož působnosti náleží příprava právních
předpisů týkajících se dohledu nad bankami a finančními institucemi, jakož i osob
pověřených těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti,
m) jiné osoby nebo orgánu, kde poskytnutí informací je nezbytné k řešení
krize a není porušením mlčenlivosti podle zákona upravujícího ozdravné postupy a
řešení krize na finančním trhu.
Totéž platí ve vztahu k veřejným orgánům a dalším osobám v členských
státech a s výjimkou orgánů a osob podle písmen g), h), j) a l) i v jiných státech
a dále ve vztahu k Evropské centrální bance, Evropskému orgánu pro bankovnictví,
Evropské radě pro systémová rizika22), přičemž při poskytnutí informací podle písmene
e) mohou být takové informace poskytnuty pouze po předchozím sdělení jmen a přesného
vymezení úkolů osob, jimž mají být tyto informace předány.
(5) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytovány
též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k naplnění mezinárodní smlouvy.
(6) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytnuty
též mezinárodním organizacím, působícím na úseku boje proti trestné činnosti, orgánům
cizích států činným v trestním řízení pro plnění jejich funkce, a dále příslušným
orgánům dohledu nebo subjektům odpovědným za uplatňování pravidel týkajících se strukturálního
oddělení v rámci skupiny.
(7) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být na
výslovnou žádost poskytovány též
a) Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance pro účely hodnocení
v rámci programu hodnocení finančního sektoru,
b) Bance pro mezinárodní platby pro účely kvantitativních studií dopadu,
c) Radě pro finanční stabilitu pro účely její dohledové funkce.
(8) Poskytnutí informací podle odstavců 3, 4, 6 a 7 je možné pouze za podmínky,
že příslušný orgán nebo osoba chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován
právem Evropské unie.
(9) Poskytnutí informací podle odstavce 7 je dále možné, pouze pokud
a) mají souhrnnou, či anonymizovanou podobu, přičemž jiné informace
je možné poskytnout jen v prostorách České národní banky,
b) je žádost dostatečně odůvodněna s ohledem na konkrétní úkoly žadatele
v souladu s jeho mandátem stanoveným příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami
upravujícími jeho činnost,
c) je žádost dostatečně konkrétní, pokud jde o povahu, rozsah a formát
požadovaných informací a způsob jejich sdělení nebo předání,
d) požadované informace jsou nezbytně nutné k plnění konkrétních úkolů
žadatele a nepřesahují rámec úkolů, jež jsou mu stanoveny příslušnými mezinárodními
smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost, a
e) žadatel podle odstavce 7 poskytne dostatečné záruky, že informace
budou předány nebo sděleny výlučně osobám přímo zapojeným do plnění konkrétního úkolu
a že tyto informace budou chráněny profesním tajemstvím nejméně v rozsahu povinnosti
mlčenlivosti podle tohoto zákona.
(10) Informace získané od orgánů cizích států nemohou být použity k jinému
účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele
poskytnuty nikomu dalšímu.
(11) Informace získané v rámci dohledu na místě na území jiného státu nesmí
být bez souhlasu orgánu dohledu tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu.
§ 25b
Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou mimořádnou
situaci, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, v jejímž důsledku by mohlo
dojít k ohrožení likvidity trhu a stability finančního systému (dále jen „mimořádná
situace“) v České republice, informuje bez zbytečného odkladu o této skutečnosti
a) centrální banky Evropského systému centrálních bank v členských
státech dotčených touto situací za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. j) a
b) orgány veřejné moci uvedené v § 25a odst. 4 písm. l) v členských
státech dotčených touto situací, jsou-li pro ně tyto informace významné.
§ 25c
Proces přezkumu a vyhodnocování
(1) Česká národní banka při výkonu dohledu zároveň přezkoumává a vyhodnocuje,
zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené bankou za účelem splnění
požadavků stanovených tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím
obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, kapitál a likvidita
banky zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz banky a řádné řízení a krytí rizik.
Česká národní banka vždy vyhodnocuje rizika, kterým banka je nebo může být vystavena,
a rizika odhalená zátěžovými testy.
(2) Česká národní banka provádí přezkum a vyhodnocování v periodicitě a
intenzitě přiměřené velikosti, významu a postavení banky na finančním trhu a charakteru,
rozsahu a složitosti jejích činností, minimálně však jednou ročně, a v rozsahu bance
stanovených požadavků podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. Při provádění
přezkumu a vyhodnocování uplatňuje Česká národní banka zásadu přiměřenosti v souladu
s kritérii zveřejňovanými podle § 38j odst. 1 písm. c).
(3) Česká národní banka přezkoumává a vyhodnocuje úvěrové, tržní a
operační riziko; přezkum a vyhodnocování musí být dále zaměřeny alespoň na
a) výsledky zátěžových testů prováděných bankou podle čl. 177 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití přístupu založeného na
interním ratingu,
b) expozice vůči riziku koncentrace a jeho řízení bankou včetně dodržování
požadavků podle části čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,
c) vhodnost, účinnost a odolnost zásad a postupů pro řízení zbytkového
rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového rizika, kterým
se rozumí snižování úvěrového rizika podle čl. 4 odst. 1 bodu 57 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a správnost jejich uplatňování,
d) míru, v jaké kapitál udržovaný bankou vůči aktivům, která sekuritizovala,
odpovídá ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika,
e) expozice banky vůči riziku likvidity,měření a řízení rizika likvidity
včetně vypracování analýz alternativních scénářů, řízení faktorů snižujících riziko
a efektivity pohotovostních plánů,
f) dopady rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto dopady začleněny
do systému měření rizika,
g) výsledky zátěžových testů prováděných bankou při používání interního
modelu pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku podle části třetí hlavy
čtvrté kapitoly páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
h) geografické umístění expozic banky,
i) model podnikání banky.
(4) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje
a) celkové řízení rizika likvidity banky; přitom prosazuje rozvoj řádných
vnitřních metodik a bere v úvahu postavení banky na finančních trzích a řádně zohlední
v rozhodnutích učiněných v návaznosti na přezkum a vyhodnocování možný dopad na stabilitu
finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech,
b) expozice banky vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým
se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují nástroje, které
se nezařazují do obchodního portfolia; Česká národní banka uloží odpovídající opatření
k nápravě podle § 26 odst. 2 nebo stanoví jiné modelovací a parametrické předpoklady,
než jaké stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 98 odst.
5a směrnice 2013/36/EU, alespoň pokud
1. se v důsledku náhlé a neočekávané změny
úrokových sazeb podle kteréhokoliv z 6 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby
stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst.
5a směrnice 2013/36/EU sníží ekonomická hodnota kapitálu banky o více než 15 % kapitálu
tier 1, nebo
2. u banky v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle
jednoho ze 2 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným
předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU dojde k
velkému poklesu čistého úrokového výnosu investičního portfolia,
c) expozice banky vůči riziku nadměrné páky, kterou se pro účely tohoto
zákona rozumí páka podle čl. 4 odst. 1 bodu 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 575/2013, a které je identifikováno na základě ukazatelů nadměrné páky včetně
pákového poměru určeného podle článku 429 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013; při vyhodnocování přiměřenosti pákového poměru a při vyhodnocování uspořádání,
strategií, postupů a mechanismů zavedených bankou pro řízení rizika nadměrné páky,
kterým se pro účely tohoto zákona rozumí riziko nadměrné páky podle čl. 4 odst. 1
bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, přihlédne Česká národní
banka k modelu podnikání banky,
d) řídicí a kontrolní systém banky, podnikovou kulturu a způsobilost
členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky vykonávat
své povinnosti; při přezkumu a vyhodnocování může Česká národní banka požadovat po
bance program jednání statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady a jejich výborů
včetně souvisejících podkladových dokumentů a výsledků vnitřního a vnějšího hodnocení
činnosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady.
(5) Česká národní banka nemusí uložit opatření k nápravě ani stanovit jiné
modelovací a parametrické předpoklady podle odstavce 4 písm. b), jestliže má na základě
přezkumu a vyhodnocování za to, že řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního
portfolia ze strany banky je přiměřené a že banka není úrokovému riziku vyplývajícímu
z investičního portfolia vystavena nadměrně.
(6) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje,
a) zda banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci, kterou se rozumí
sekuritizace podle čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013; zjistí-li, že banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci ve více než
jednom případě, přijme odpovídající opatření odrážející riziko, že banka v budoucnu
poskytne podporu své sekuritizaci,
b) zda úpravy ocenění pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu podle
čl. 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí
Evropské komise umožní bance prodat nebo krátkodobě zajistit své pozice, aniž by
došlo za běžných tržních podmínek k významné ztrátě; obchodním portfoliem se pro
účely tohoto zákona rozumí obchodní portfolio podle čl. 4 odst. 1 bodu 86 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
§ 25d
(1) Česká národní banka může u bank s podobným rizikovým profilem přizpůsobit
metodiku provádění procesu přezkumu a vyhodnocování s ohledem na rizikově orientovaná
kritéria a kvantitativní ukazatele.
(2) Na podporu procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c provádí Česká
národní banka alespoň jednou ročně zátěžové testy bank. Výsledek zátěžových testů
může Česká národní banka uveřejnit.
(3) Česká národní banka pravidelně alespoň jednou za 3 roky přezkoumává
dodržování podmínek, za kterých bylo bance povoleno používání interních přístupů.
Při tom se zaměřuje zejména na kvalitu a aktuálnost používaných metod a postupů,
na změny v činnosti banky a na používání interních přístupů u nových produktů.
§ 25e
(1) Česká národní banka postupuje podle plánu dohledových šetření, který
je sestaven alespoň jednou ročně s přihlédnutím k výsledkům procesu přezkumu a vyhodnocování
podle § 25c.
(2) Česká národní banka sestaví plán dohledových šetření podle odstavce
1 tak, aby nebránil orgánu dohledu jiného členského státu v provedení kontroly na
místě v pobočce banky, která vykonává svou činnost na území tohoto jiného členského
státu.
(3) Plán dohledových šetření České národní banky zahrnuje
a) seznam bank, které mají být předmětem zvýšeného dohledu v návaznosti
na opatření podle odstavce 4,
b) plán kontrol na místě v obchodních místech banky, včetně jejích
poboček a ovládaných osob se sídlem v jiných členských státech,
c) informaci o plánovaném způsobu plnění daných úkolů a přidělení zdrojů
na jejich zajištění,
d) seznam bank, u nichž výsledky zátěžových testů podle § 25c a § 25d
odst. 2 nebo výsledek procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c naznačují významná
rizika pro finanční zdraví nebo porušení požadavků stanovených tímto zákonem, právním
předpisem, který jej provádí, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením
obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie
upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,
e) seznam dalších bank, u kterých to Česká národní banka považuje za
nezbytné.
(4) Česká národní banka přijme v návaznosti na výsledky přezkumu a
vyhodnocování podle § 25c, je-li to nezbytné, zejména tato opatření:
a) zvýšit počet kontrol na místě,
b) zajistit trvalou přítomnost zástupce České národní banky v bance,
c) vyžadovat podávání dodatečných nebo častějších informací bankou,
d) provádět dodatečný nebo častější přezkum provozních, strategických
nebo obchodních plánů banky,
e) provádět kontroly zaměřené na sledování vybraných rizik, kterým
by banka mohla být vystavena,
f) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu udržovala kapitál nad
minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013 za podmínek podle § 25f a 25g,
g) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu
splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání banky,
a k uspořádáním, postupům a mechanismům banky, zejména podle § 8b odst. 1 písm. b),
h) uložit opatření uvedená v § 26 odst. 2 písm. a) bodech 2 až 10 a
v § 26 odst. 2 písm. b).
(5) Ustanovení § 26aa platí pro opatření podle odstavce 4 obdobně. Ustanovení
§ 26ab se neuplatní.
Podmínky pro uložení požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu
a vyhodnocování
§ 25f
(1) Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na
výsledky přezkumu a vyhodnocování, zjistí-li, že
a) banka je vystavena rizikům nebo prvkům rizik, které nejsou dostatečně
pokryty kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) 2017/240241),
b) banka nesplňuje požadavky podle § 8b, § 12c odst. 1 a 2, právních
předpisů provádějících tato ustanovení nebo podle čl. 393 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013 a není pravděpodobné, že by jiná opatření v oblasti dohledu
stačila k zajištění souladu s uvedenými požadavky v odpovídajícím časovém rámci,
c) úpravy ocenění podle § 25c odst. 6 písm. b) jsou nedostatečné
k tomu, aby bance umožnily v krátké době prodat nebo zajistit své pozice za běžných
tržních podmínek bez významných ztrát,
d) neplnění požadavků na používání povoleného přístupu povede pravděpodobně
k nedostatečným kapitálovým požadavkům,
e) banka opakovaně neudržuje dostatečnou výši dodatečného kapitálu
ke splnění pokynu sděleného podle § 25h, nebo
f) jiná situace specifická pro banku je nebo by mohla být zdrojem
významného rizika.
(2) Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky
přezkumu a vyhodnocování pouze za účelem pokrytí rizik podstupovaných bankou v důsledku
její činnosti, včetně rizik, která odrážejí dopad hospodářského vývoje nebo vývoje
na finančních trzích na rizikový profil banky.
(3) Pro účely odstavce 1 písm. a) platí, že rizika nebo prvky rizik nejsou
dostatečně pokryty kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2017/240241) pouze v případě, že požadavky na objem, druh
a strukturu kapitálu, který Česká národní banka považuje za přiměřený při zohlednění
vnitřně stanoveného kapitálu podle § 12c, jsou přísnější než požadavky podle částí
třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle
kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241).
(4) Pro účely odstavce 3 posoudí Česká národní banka s ohledem na
rizikový profil banky rizika, jimž je banka vystavena, včetně rizik a prvků rizik
specifických pro banku,
a) jež jsou výslovně vyloučeny z kapitálových požadavků podle částí
třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle
kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241) nebo nejsou těmito
požadavky přímo pokryty, a
b) u nichž hrozí podcenění i přes dodržení příslušných požadavků
podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241).
(5) Za rizika, u nichž i přes dodržení příslušných požadavků podle částí
třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle
kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241) hrozí podcenění,
se nepovažují rizika v rozsahu, v jakém se na ně vztahují dočasná opatření stanovená
podle tohoto zákona nebo ustanovení o ochraně předchozího stavu obsažená v nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(6) Kapitál považovaný za přiměřený pokrývá všechna rizika, která byla
na základě posouzení podle odstavce 4 označena za významná a která nejsou dostatečně
pokryta kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) 2017/240241). Úrokové riziko vyplývající z investičních pozic je významné
alespoň v případech podle § 25c odst. 4 písm. b), nedospěje-li Česká národní banka
při provádění přezkumu a vyhodnocování k závěru, že je řízení úrokového rizika vyplývajícího
z investičního portfolia ze strany banky přiměřené a že banka není úrokovému riziku
vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně.
§ 25g
(1) Česká národní banka určí výši požadavku na kapitál podle § 25f
v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování za účelem krytí
a) jiných rizik než rizika nadměrné páky jako rozdíl mezi kapitálem,
který se považuje za přiměřený podle § 25f, a příslušnými kapitálovými požadavky
podle částí třetí a čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241),
b) rizika nadměrné páky jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje
za přiměřený podle § 25f, a příslušnými kapitálovými požadavky stanovenými v částech
třetí a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Banka plní požadavek na kapitál podle odstavce 1 písm. a) určený
Českou národní bankou kapitálem splňujícím tyto podmínky:
a) nejméně tři čtvrtiny tvoří kapitál tier 1 a
b) nejméně tři čtvrtiny požadavku podle písmene a) tvoří kmenový
kapitál tier 1.
(3) Banka plní požadavek na kapitál podle odstavce 1 písm. b) určený
Českou národní bankou kapitálem tier 1.
(4) Česká národní banka může, je-li to nezbytné a s ohledem na zvláštní
situaci banky, stanovit, aby banka plnila požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky
přezkumu a vyhodnocování vyšším podílem kapitálu tier 1 nebo kmenového kapitálu tier
1, než jaký je požadován podle odstavce 2 nebo 3.
(5) Banka udržuje kapitál ve výši požadavku na kapitál v návaznosti na
výsledky přezkumu a vyhodnocování ke krytí jiných rizik než rizika nadměrné páky,
a to nad rámec kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku kombinované kapitálové rezervy,
pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 25h, pokud tento pokyn kryje jiná rizika
než riziko nadměrné páky, a požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření
k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru.
(6) Banka udržuje kapitál ve výši požadavku na kapitál v návaznosti na
výsledky přezkumu a vyhodnocování ke krytí rizika nadměrné páky, a to nad rámec kapitálového
požadavku podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013, požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokynu k držení dodatečného
kapitálu podle § 25h, pokud tento pokyn kryje riziko nadměrné páky, a požadavků na
kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu k pákovému poměru.
(7) Česká národní banka v odůvodnění rozhodnutí o uložení požadavku na
kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uvede alespoň popis úplného
posouzení všech prvků podle § 25f a odstavců 1 až 5. Pokud Česká národní banka uloží
požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování z důvodů podle
§ 25f odst. 1 písm. e), uvede v odůvodnění, proč uložení pokynu k držení dodatečného
kapitálu není dostatečné.
§ 25h
Pokyn k držení dodatečného kapitálu
(1) Česká národní banka provádí v rámci přezkumu a vyhodnocování pravidelný
přezkum úrovně vnitřně stanoveného kapitálu podle § 12c.
(2) Česká národní banka na základě přezkumu podle odstavce 1 určí a sdělí
bance pokyn k držení dodatečného kapitálu; na sdělení pokynu České národní banky
se části druhá a třetí správního řádu nepoužijí. Tento pokyn zahrnuje kapitál nad
rámec kapitálu požadovaného podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) 2017/240241), požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a
vyhodnocování, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu nebo nad rámec požadavku
na kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013,
které jsou nezbytné k dosažení celkové úrovně kapitálu, kterou Česká národní banka
považuje za vhodnou.
(3) Pokyn k držení kapitálu může pokrývat i rizika, která jsou řešena
prostřednictvím požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování,
ale pouze do té míry, v jaké tato rizika nejsou v požadavku zahrnuta.
(4) Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu,
který má pokrývat jiná rizika než riziko nadměrné páky, banka nepoužije ke splnění
kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a
vyhodnocování uloženého Českou národní bankou k pokrytí jiných rizik než rizika nadměrné
páky, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu ani požadavků na kapitál uložených
jí prostřednictvím opatření k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru.
(5) Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu k
řešení rizika nadměrné páky banka nepoužije ke splnění kapitálového požadavku podle
čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku
na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uloženého Českou národní
bankou k řešení rizika nadměrné páky, ani požadavku na kapitálovou rezervu k pákovému
poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
a ani požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu
k pákovému poměru.
(6) Nesplnění pokynu podle odstavce 2 nemá za následek omezení podle
§ 12m odst. 4 nebo § 12y odst. 2.
§ 25i
Česká národní banka zajistí úzkou spolupráci včetně výměny informací
mezi všemi dotčenými útvary a útvarem vykonávajícím působnost orgánu příslušného
k řešení krize, pokud uloží bance požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu
a vyhodnocování nebo pokud bance sdělí pokyn k držení dodatečného kapitálu podle
§ 25h.
ČÁST SEDMÁ
OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ
§ 26
Opatření k nápravě
(1) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu při zjištění
nedostatku v její činnosti v důsledku porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky
stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným
podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, zákonem
upravujícím stavební spoření, přímo použitelným předpisem Evropské unie a nařízením
nebo rozhodnutím Evropské komise uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku
odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti.
(2) K odstranění zjištěných nedostatků může Česká národní banka
a) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu
1. udržovala kapitál
nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013,
2. zlepšila uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy
tak, aby obnovila nebo posílila jejich soulad s tímto zákonem, právním předpisem
provádějícím tento zákon, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle
tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní
požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,
3. předložila plán na obnovení
souladu s požadavky podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie
upravujícího obezřetnostní požadavky a zavedla jej ve stanoveném termínu,
4. uplatňovala
specifické zásady a postupy pro tvorbu opravných položek k aktivům a rezerv nebo
pro stanovení kapitálových požadavků,
5. omezila, ukončila nebo neprováděla některé
obchody, operace nebo činnosti, které znamenají nadměrné riziko pro banku,
6. omezila
distribuční síť, včetně případného snížení počtu obchodních míst,
7. snížila rizika
spojená s jejími činnostmi, produkty nebo systémy, včetně činností, jejichž výkonem
banka pověřila jinou osobu,
8. omezila pohyblivou složku odměny osob uvedených v §
8b odst. 1 písm. f) bodě 3, pokud není v souladu s udržováním kapitálu; v takovém
případě určí banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu výši pohyblivé
složky procentem z čistého zisku,
9. použila zisk po zdanění přednostně k doplnění
rezervních fondů nebo ke zvýšení základního kapitálu,
10. omezila nebo zakázala rozdělení
kapitálu nebo úrokové platby akcionářům či držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu
tier 1 podle čl. 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; pokud
tento zákaz nepředstavuje nesplnění závazků této osoby,
11. ve stanovené lhůtě odstranila
nedostatek v činnosti a zdržela se jeho opakování,
12.
zrušeno
,13. ve stanovené lhůtě
navýšila kapitál na určenou výši, pokud neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu
podle § 12m odst. 1 a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,
14.
ve stanovené lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud neudržuje kapitálovou
rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013 a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,
b) uložit dodatečné nebo častější předkládání výkazů, včetně informací
o kapitálu, likviditě a páce za podmínky, že tento požadavek je vhodný a přiměřený
z hlediska účelu, pro který jsou informace požadovány, a že požadované informace
nejsou duplicitní s jinými požadovanými informacemi,
c) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti
aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání banky a k uspořádáním,
postupům a mechanismům banky, zejména podle § 8b odst. 1 písm. b),
d) uložit dodatečné uveřejňování informací,
e)
zrušeno
,f) uložit přísnější omezení týkající se rozdělení kmenového kapitálu
tier 1 než podle § 12m odst. 4, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení
kapitálu,
g) uložit přísnější omezení týkající se rozdělení kmenového kapitálu
tier 1 než podle § 12y odst. 2, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení
kapitálu,
h) uložit jiná vhodná opatření k nápravě.
(3) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu, která
obdržela souhlas používat interní přístup nebo interní model k výpočtu kapitálových
požadavků podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
ale nesplňuje požadavky pro jeho používání,
a) uložit, aby prokázala, že nesoulad s požadavky na interní přístup
nebo interní model je nepodstatný,
b) uložit, aby předložila plán na obnovení souladu s požadavky na interní
přístup nebo interní model a stanovila lhůtu k jeho provedení,
c) uložit, aby provedla úpravu plánu na obnovení souladu s požadavky
na interní přístup nebo interní model a stanovit lhůtu pro provedení těchto úprav,
je-li nepravděpodobné, že podle původního plánu bude dosaženo plného souladu, nebo
lhůty uvedené v původním plánu jsou nevhodné,
d) omezit souhlas na oblasti, které splňují stanovené požadavky nebo
u nichž lze dosáhnout souladu v rámci příslušné lhůty,
e) odejmout souhlas s používáním interního přístupu nebo interního modelu,
který vyžaduje souhlas, pokud je nepravděpodobné, že banka bude schopna obnovit soulad
v rámci příslušné lhůty nebo neprokázala, že nesoulad je nepodstatný,
f) odejmout souhlas s používáním interního modelu tržního rizika nebo
uložit vhodná opatření k zajištění jeho okamžitého zlepšení, pokud u interního modelu
naznačuje velký počet překročení uvedených v čl. 366 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, že model není dostatečně přesný,
g) uložit jiná vhodná opatření.
(4) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu uložit, aby
pro účely řízení úrokového rizika investičního portfolia použila standardizovanou
metodiku stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 84
směrnice 2013/36/EU upravujícím standardizovanou metodiku pro hodnocení úrokového
rizika investičního portfolia, pokud zjednodušená standardizovaná metodika nebo systém
řízení úrokového rizika investičního portfolia používaný povinnou osobou nezajišťují
řádnou identifikaci, hodnocení, řízení a snižování úrokového rizika investičního
portfolia.
(5) V případě zjištění nedostatku v činnosti osoby podléhající jejímu
dohledu může Česká národní banka
a) uložit, aby tato osoba
1. vyměnila člena statutárního orgánu, člena
správní rady nebo člena dozorčí rady, osobu ve vedení pobočky zahraniční banky nebo
jinou odpovědnou fyzickou osobu,
2. vytvořila odpovídající výši opravných položek
a rezerv,
3. snížila nebo zvýšila základní kapitál ve stanoveném rozsahu,
4. snížila
základní kapitál za účelem úhrady ztráty o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování
s rezervními a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % vlastního kapitálu,
5.
snížila výši svého podílu v jiné osobě nebo převedla svůj podíl v této osobě na jinou
osobu anebo jinak omezila rizika plynoucí z jejího podílu v této osobě,
b) změnit licenci vyloučením nebo omezením některých činností v ní uvedených,
c) nařídit mimořádný audit na náklady banky nebo pobočky banky z jiného
než členského státu,
d) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou spjaty
úzkým propojením s bankou nebo které jsou součástí stejné skupiny jako banka nebo
mají k bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu zvláštní vztah podle
§ 19,
e) uložit zvýšit likvidní prostředky banky nebo pobočky banky z jiného
než členského státu alespoň na výši stanovenou Českou národní bankou,
f) odejmout souhlas s používáním interního přístupu pro výpočet kapitálového
požadavku podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(6) Česká národní banka může uložit fyzické osobě nebo právnické osobě
nepodléhající jejímu dohledu, která neplní povinnost uloženou tímto zákonem, právním
předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným
předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky nebo nařízením nebo rozhodnutím
Evropské komise, aby upustila od tohoto protiprávního jednání a zdržela se jeho opakování;
Česká národní banka může dále
a) pozastavit výkon hlasovacích práv akcionáři nebo akcionářům odpovědným
za protiprávní jednání,
b) dočasně zakázat členu statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí
rady banky nebo jiné odpovědné fyzické osobě výkon funkce v bance nebo výkon funkce
v jiné bance nebo zahraniční bance,
c) uveřejnit informaci o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní
jednání a jaká je jeho povaha.
(7) Postup podle odstavce 2 písm. a) bodů 1, 2 a 4 a odstavce 5 písm. a)
bodu 4 a odstavce 5 písm. d) nelze uplatnit vůči pobočce banky z členského státu
a postup podle odstavce 2 písm. a) bodu 4 nelze uplatnit vůči pobočce banky z jiného
než členského státu.
(8) Česká národní banka může uložit opatření k nápravě podle odstavců 2 až
4, odstavce 6 písm. f) a odstavce 7 také, jestliže má důvodné podezření, že nedostatek
v činnosti může v průběhu následujících 12 měsíců nastat.
§ 26a
Zjistí-li Česká národní banka, že celkový kapitálový poměr banky na individuálním
základě je menší než dvě třetiny celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst.
1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uloží bance jedno
nebo více z těchto opatření k nápravě:
a) zvýšit základní kapitál tak, aby celkový kapitálový poměr banky na
individuálním základě dosahoval nejméně výše celkového kapitálového poměru podle
čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
b) pořizovat pouze aktiva, která mají podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky rizikovou váhu nižší než 100 %,
c) nezískávat žádný podíl na základním kapitálu a na hlasovacích právech
v žádné právnické osobě s výjimkou smluv uzavřených před uložením tohoto opatření,
nezaložit ani nezískat žádnou další právnickou osobu nebo její organizační složku,
d) neposkytovat žádný úvěr osobě se zvláštním vztahem k bance,
e) neposkytovat úrokové sazby z vkladů převyšující současné běžné úrokové
sazby z vkladů srovnatelných částek a se srovnatelnou splatností tak, jak budou zjištěny
Českou národní bankou.
§ 26aa
(1) Účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě je pouze osoba, které
má být opatření k nápravě uloženo.
(2) Řízení může být zahájeno vydáním rozhodnutí.
(3) Osoba, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě, informuje
Českou národní banku o zjednání nápravy bez zbytečného odkladu.
(4) Proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě lze podat rozklad. Rozklad
nemá odkladný účinek. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky.
§ 26ab
(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí
o uložení opatření k nápravě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních
údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě uloženo, pokud by uveřejnění
a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno
jako zjevně nepřiměřené,
b) ohrozilo stabilitu finančního trhu,
c) ohrozilo probíhající trestní řízení,
d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.
(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 musí být uveřejněno nejméně po dobu
5 let.
§ 26b
(1) V případě, že člen statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady
zjistí, že banka je nebo se stane platebně neschopnou nebo že bance vznikly nebo
pravděpodobně vzniknou ztráty, které způsobily nebo mohou způsobit pokles celkového
kapitálového poměru banky na individuálním základě pod minimální úroveň celkového
kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, informuje o tom neprodleně Českou národní banku.
(2) Pro zahraniční banku vykonávající bankovní činnosti na území České republiky
prostřednictvím své pobočky na základě licence podle § 5 a pro její pobočku se odstavec
1 použije obdobně; povinnost informovat Českou národní banku mají osoby ve vedení
této zahraniční banky i osoby ve vedení této pobočky.
§ 26ba
(1) Pokud výše celkového kapitálového poměru banky klesne pod minimální
úroveň podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 a banka, za účelem splnění celkového kapitálového poměru, zvyšuje svůj základní
kapitál,
a) je dán důležitý zájem společnosti pro omezení nebo vyloučení přednostního
práva akcionářů na úpis nových akcií,
b) emisní kurs musí být pro všechny upisovatele stejný,
c) lze upsat nové akcie, i když akcionáři dosud nesplatili emisní kurs
dříve upsaných akcií; nové akcie však nemůže upsat akcionář, který nesplatil emisní
kurs dříve upsaných akcií,
d) přednostní právo na upisování nových akcií není samostatně převoditelné,
e) banka uveřejní pozvánku na valnou hromadu nejméně 7 dní přede dnem
konání valné hromady,
f) lhůta pro upsání nových akcií s využitím přednostního práva činí nejvýše
14 dní ode dne přijetí usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu,
g) lhůta pro upsání nových akcií bez využití přednostního práva činí
nejvýše 14 dní ode dne uplynutí lhůty podle písmene f) nebo ode dne přijetí usnesení
valné hromady o zvýšení základního kapitálu, bylo-li přednostní právo akcionářů na
úpis nových akcií vyloučeno,
h) upisovatel musí ve lhůtě pro upsání nových akcií splatit jejich emisní
kurs, jinak je jeho upsání neúčinné,
i) emisní kurs nových akcií musí být splacen v penězích anebo započtením.
(2) V pozvánce na valnou hromadu svolanou za účelem rozhodnutí o zvýšení
základního kapitálu banky v případě podle odstavce 1 se uvedou důvody zvolení tohoto
postupu a jeho odchylky od postupu zvýšení základního kapitálu podle zákona upravujícího
právní poměry obchodních společností a družstev; nesplnění této povinnosti však nezpůsobuje
neplatnost následného rozhodnutí valné hromady.
§ 26bb
Opatření obecné povahy při ohrožení nebo narušení stability bankovního nebo
finančního systému
(1) Česká národní banka vydá opatření obecné povahy podle odstavce 2,
a) je-li ohrožena stabilita bankovního nebo finančního systému a pokud
je to pro odstranění tohoto ohrožení účelné, nebo
b) pokud již stabilita bankovního nebo finančního systému byla narušena,
je-li to pro zmírnění následků tohoto narušení účelné.
(2) Česká národní banka opatřením obecné povahy bankám, pobočkám zahraničních
bank, skupině druhově určených bank nebo skupině druhově určených poboček zahraničních
bank
a) stanoví dočasnou výjimku z dodržování povinností stanovených v § 4,
5, 8b, 11 až 24, z dodržování povinnosti poskytovat informace a dokumenty podle §
26g odst. 1 anebo z pravidel stanovených na základě tohoto zákona,
b) dočasně zakáže nebo omezí některé povolené činnosti anebo provedení
některých obchodů, převodů finančních prostředků nebo jiných transakcí,
c) odchylně od tohoto zákona nebo právního předpisu vydaného na jeho
základě dočasně stanoví pravidla podle § 12, § 13 a § 14 písm. a), b) a d), nebo
d) odchylně od tohoto zákona nebo právního předpisu vydaného na jeho
základě, dočasně stanoví lhůty a periodicitu pro plnění informačních povinností banky
nebo pobočky zahraniční banky.
(3) Česká národní banka vydá opatření obecné povahy, jsou-li naplněny podmínky
stanovené v čl. 458 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(4) Opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné
povahy. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České
národní banky; zveřejnění na úřední desce jiného úřadu se nevyžaduje. Pokud nepozbylo
účinnosti dříve, pozbývá opatření obecné povahy podle odstavce 2 účinnosti uplynutím
6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.
ČÁST OSMÁ
DOHLED NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ
§ 26c
Orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě
(1) Je-li banka tuzemskou ovládající bankou nebo evropskou ovládající úvěrovou
institucí, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě.
(2) Jsou-li banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo ovládány tuzemskou finanční
holdingovou osobou nebo tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou, evropskou
finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou,
je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě.
(3) Ovládá-li tuzemská finanční holdingová osoba, tuzemská smíšená finanční
holdingová osoba, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční
holdingová osoba více institucí z členských států, je Česká národní banka orgánem
určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pokud
a) banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo je jedinou úvěrovou institucí
z členského státu ve skupině, nebo
b) banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo má nejvyšší bilanční sumu
z úvěrových institucí z členského státu ve skupině.
(4) Je-li podle čl. 18 odst. 3 nebo 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 575/2013 požadována konsolidace, je Česká národní banka orgánem určeným k
výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pokud banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo
má nejvyšší bilanční sumu z úvěrových institucí, které jsou ve skupině z členských
států.
(5) Česká národní banka je orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, je-li součet bilančních sum bank a spořitelních a úvěrních družstev z členských
států ve skupině vyšší než součet bilančních sum úvěrových institucí ve skupině,
nad nimiž vykonává dohled na individuálním základě jiný příslušný orgán dohledu;
v takovém případě se nepoužije odstavec 3 písm. b) a odstavce 4 a 8.
(6) Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě, i když
nejsou splněny podmínky podle odstavce 1, 3, 4, 7 nebo 8, nebo upustí od výkonu dohledu
na konsolidovaném základě, i když jsou splněny podmínky podle odstavce 1, 3, 4, 7
nebo 8, jestliže se tak dohodne s příslušným orgánem dohledu, pokud považují použití
kritéria podle odstavce 1, 3, 4, 7 nebo 8 jako nevhodné s ohledem na dotčené instituce
a relativní význam jejich činností v příslušných členských státech. V takovém případě
si Česká národní banka před uzavřením dohody s příslušným orgánem dohledu vyžádá
stanovisko evropské ovládající úvěrové instituce, evropské finanční holdingové osoby,
evropské smíšené finanční holdingové osoby nebo instituce s nejvyšší bilanční sumou.
(7) Ovládá-li tuzemský ovládající obchodník s cennými papíry nebo evropský
ovládající investiční podnik jednu nebo více úvěrových institucí, je Česká národní
banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pokud banka nebo
spořitelní a úvěrní družstvo
a) je jedinou úvěrovou institucí z členského státu ve skupině, nebo
b) má nejvyšší bilanční sumu z úvěrových institucí, které jsou ve skupině,
z členských států.
(8) Je-li banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo určenou úvěrovou institucí
podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo uloží-li Česká národní banka opatření podle § 31
odst. 2, je Česká národní banka určeným orgánem k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě.
§ 26d
Posouzení rovnocennosti dohledu na konsolidovaném základě v jiných než členských
státech
(1) Pokud banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo, které jsou ovládány institucí,
finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v
jiném než členském státě, nepodléhají dohledu na konsolidovaném základě vykonávaném
Českou národní bankou nebo jiným příslušným orgánem, pak Česká národní banka posoudí,
zda tato banka nebo toto spořitelní a úvěrní družstvo podléhají ze strany orgánu
dohledu z jiného než členského státu dohledu na konsolidovaném základě, který je
rovnocenný dohledu na konsolidovaném základě podle tohoto zákona, a požadavkům části
první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Česká národní banka provádí posouzení podle odstavce 1, pokud by byla
jinak orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo na žádost ovládající
osoby nebo na žádost osoby zahrnuté do doplňkového dohledu na základě zákona upravujícího
doplňkový dohled nad finančními konglomeráty nebo obdobné zahraniční osoby z členského
státu. Česká národní banka přitom konzultuje ostatní dotčené příslušné orgány dohledu.
(3) Při posouzení podle odstavce 1 Česká národní banka přihlíží k obecným
pokynům vydaným Evropským bankovním výborem42) a konzultuje Evropský orgán pro bankovnictví.
(4) Pokud Česká národní banka na základě posouzení podle odstavce 1 zjistí,
že nad bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem není vykonáván rovnocenný dohled
na konsolidovaném základě, použije na tuto banku nebo toto spořitelní a úvěrní družstvo
obdobně ustanovení tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího nebo nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo uplatní jiné přiměřené postupy
dohledu, které zabezpečí cíle dohledu na konsolidovaném základě. Tyto postupy Česká
národní banka přijme po konzultaci s ostatními dotčenými příslušnými orgány dohledu
a poté je oznámí dotčeným příslušným orgánům dohledu, Evropskému orgánu pro bankovnictví
a Evropské komisi.
(5) Přiměřené postupy dohledu podle odstavce 4 mohou zejména zahrnovat povinnost
zřídit finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu se sídlem
v členském státě a uplatňovat tento zákon, právní předpis jej provádějící nebo nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o dohledu na konsolidovaném základě
nad konsolidovanou situací této finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové
osoby.
§ 26e
Dohody o koordinaci a spolupráci
(1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, uzavírá písemná ujednání o koordinaci a spolupráci s ostatními příslušnými
orgány dohledu za účelem usnadnění a zavedení účinného dohledu. Vykonává-li Česká
národní banka dohled na individuálním základě nad členem skupiny, uzavírá písemná
ujednání o koordinaci a spolupráci s orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě nad skupinou za účelem usnadnění a zavedení účinného dohledu.
(2) V rámci dohod podle odstavce 1 lze orgánu určenému k výkonu dohledu na
konsolidovaném základě svěřit další úkoly a upřesnit postupy pro rozhodování a spolupráci
s ostatními příslušnými orgány dohledu.
(3) Česká národní banka je oprávněna vyjmout z dohledu banku nebo spořitelní
a úvěrní družstvo a delegovat na základě dohody v souladu s čl. 28 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 výkon dohledu na orgán určený k výkonu dohledu
na konsolidovaném základě v jiném členském státě nad osobou ovládající tuto banku,
spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodníka s cennými papíry.
(4) Odstavec 3 se použije obdobně v případě, kdy je Česká národní banka orgánem
určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad osobou ovládající zahraniční
úvěrovou instituci a v souladu s čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 1093/2010 přejímá výkon dohledu nad touto zahraniční úvěrovou institucí od příslušného
orgánu dohledu v jiném členském státě.
(5) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě a finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená
podle § 27 odst. 1 má sídlo v jiném členském státě, uzavírá písemné ujednání o koordinaci
a spolupráci uvedené v odstavci 1 s příslušným orgánem v členském státě, v němž má
dotčená finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba své sídlo.
(6) Česká národní banka uzavírá písemné ujednání o koordinaci a spolupráci
podle odstavce 5 s orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě v případě,
že finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba má sídlo v České
republice.
§ 26f
Ustanovení týkající se smíšených holdingových osob
(1) Ovládá-li smíšená holdingová osoba jednu nebo více bank nebo spořitelních
a úvěrních družstev, je Česká národní banka oprávněna požadovat informace významné
pro účely dohledu nad těmito osobami po smíšené holdingové osobě a jí ovládaných
osobách.
(2) Česká národní banka je oprávněna provádět kontrolu na místě nebo nechat
provádět kontrolu na místě pro účely ověření informací obdržených od osob podle odstavce
1 třetí osobou. Pokud je smíšená holdingová osoba nebo jí ovládaná osoba pojišťovnou,
lze postupovat obdobně podle § 26n odst. 3. Pokud smíšená holdingová osoba nebo jí
ovládaná osoba se sídlem v jiném členském státě ovládá banku nebo spořitelní a úvěrní
družstvo, pak se na kontrolu na místě pro účely ověření informací obdržených od osob
podle odstavce 1 použije § 25 odst. 2.
(3) Aniž je dotčena část čtvrtá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013, vykonává Česká národní banka dohled nad operacemi uvnitř skupiny mezi
ovládanou bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem a smíšenou holdingovou osobou
a jí ovládanými osobami, pokud smíšená holdingová osoba ovládá banku nebo spořitelní
a úvěrní družstvo.
§ 26g
Další povinnosti osob při výkonu dohledu na konsolidovaném základě
(1) Osoby zahrnuté do skupiny jsou povinny pro účely dohledu na konsolidovaném
základě poskytovat České národní bance informace a dokumenty, vytvořit odpovídající
kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací a pravost a úplnost
poskytovaných dokumentů a umožnit provedení kontroly podle § 26n odst. 2.
(2) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, tuzemská ovládající banka, evropská ovládající úvěrová instituce, tuzemská
finanční holdingová osoba, evropská finanční holdingová osoba, tuzemská smíšená finanční
holdingová osoba a evropská smíšená finanční holdingová osoba předem oznámí České
národní bance auditory, kteří budou provádět audit jí ovládaných osob.
(3) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba jsou povinny
zajistit, aby jejich statutárním orgánem, členem jejich statutárního orgánu, členem
správní rady nebo členem dozorčí rady byla osoba důvěryhodná, dostatečně odborně
způsobilá a zkušená pro výkon své funkce a pro zajištění plnění požadavků vyplývajících
pro finanční holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu z tohoto zákona.
Podrobnější požadavky stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(4) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba je povinna
informovat Českou národní banku o návrzích personálních změn ve statutárním orgánu,
správní radě a dozorčí radě, včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení
odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti navrhovaných osob. Fyzická osoba,
která je navrhovaná za člena orgánu, je povinna finanční holdingové osobě nebo smíšené
finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a součinnost.
(5) Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osobou nebo smíšenou
finanční holdingovou osobou, je povinna splnit povinnost podle odstavce 4 do 2 měsíců
ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou
osobou. Neučiní-li tak, má se za to, že jednotliví členové statutárního orgánu, správní
rady nebo dozorčí rady této finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové
osoby nesplňují stanovené předpoklady.
(6) Česká národní banka může požadovat po finanční holdingové osobě nebo
smíšené finanční holdingové osobě výměnu osoby, která je členem statutárního orgánu,
správní rady nebo dozorčí rady finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové
osoby, jestliže tato osoba není dostatečně odborně způsobilá, zkušená nebo důvěryhodná.
(7) Není-li ovládaná osoba, která je bankou, spořitelním a úvěrním družstvem
nebo obchodníkem s cennými papíry, zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě
podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, může Česká národní
banka požádat ovládající osobu o informace, které jí mohou usnadnit dohled nad touto
ovládanou osobou.
(8) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, může požádat osoby ovládané bankou, spořitelním a úvěrním družstvem, finanční
holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, které nejsou zahrnuty
do dohledu na konsolidovaném základě, o informace podle § 26f; § 26f se použije obdobně.
§ 26h
Opatření k nápravě ve vztahu k některým osobám zahrnutým do konsolidace
(1) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti osoby zahrnuté
do skupiny, které mohou negativně ovlivnit hospodaření banky, spořitelního a úvěrního
družstva nebo obchodníka s cennými papíry, který je součástí skupiny, je oprávněna
ve vztahu k finanční holdingové osobě a smíšené finanční holdingové osobě schválené
podle § 27 odst. 1, určené úvěrové instituci podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo označené
finanční holdingové osobě, smíšené finanční holdingové osobě nebo instituci podle
§ 31 odst. 2 a smíšené holdingové osobě podle povahy zjištěného nedostatku
a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,
b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí skupiny,
na náklady ovládající osoby,
c) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí
stejné skupiny.
(2) Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do skupiny, která není bankou,
spořitelním a úvěrním družstvem, obchodníkem s cennými papíry, finanční holdingovou
osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, se rozumí
a) porušení nebo obcházení tohoto zákona, zvláštních zákonů, obdobných
zahraničních právních předpisů, právních předpisů vydaných Českou národní bankou
a přímo použitelných předpisů Evropské unie,
b) provádění obchodů v rámci skupiny nebo navenek způsobem, který poškozuje
zájmy vkladatelů banky, členů spořitelního a úvěrního družstva nebo zákazníků obchodníka
s cennými papíry, který je součástí skupiny, nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu.
(3) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, může uložit bance, která je ovládající osobou, ovládajícímu obchodníkovi
s cennými papíry, finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě
při zjištění nedostatku v činnosti této osoby opatření k nápravě podle § 26 odst.
2 písm. a) bodů 1, 13 a 14 a podle § 26 odst. 2 písm. c).
§ 26i
Koordinace činností dohledu při výkonu dohledu na konsolidovaném základě
(1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, plní vedle úkolů stanovených tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo
nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 rovněž tyto úkoly:
a) koordinuje ve vztahu k příslušným orgánům dohledu jiných členských
států shromažďování a poskytování významných nebo nezbytných informací,
b) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu jiných členských států
plánuje a koordinuje postup těchto orgánů v jiných než naléhavých situacích v rámci
výkonu dohledu, včetně výkonu dohledu na konsolidovaném základě,
c) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu jiných členských států
a s centrálními bankami Evropského systému centrálních bank plánuje a koordinuje
postup těchto orgánů při přípravě na naléhavé situace a během nich, včetně nepříznivého
vývoje v bance, spořitelním a úvěrním družstvu nebo na finančních trzích, a využívá
pokud možno stávajících způsobů komunikace na podporu krizového řízení.
(2) Plánování a koordinace podle odstavce 1 písm. c) zahrnuje přípravu společných
hodnocení, zavedení plánů pro naléhavé situace, informování veřejnosti a ukládání
závažných správních trestů a opatření k nápravě mimořádného významu podle § 38ha
odst. 2 písm. d) a § 38i odst. 1 písm. b), ukládání závažných správních trestů a
opatření k nápravě mimořádného významu podle zákona upravujícího činnost spořitelních
a úvěrních družstev, ukládání závažných správních trestů a opatření k nápravě mimořádného
významu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a obdobných ustanovení
zahraničních právních předpisů.
(3) Česká národní banka může upozornit Evropský orgán pro bankovnictví
a požádat jej o urovnání sporu podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 1093/2010, pokud
a) příslušný orgán dohledu jiného členského státu s Českou národní bankou
nespolupracuje v míře dostačující k řádnému plnění jejích úkolů podle odstavce 1,
nebo
b) orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě z jiného členského
státu neplní úkoly podle čl. 112 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
§ 26j
Informační povinnost České národní banky při dohledu na konsolidovaném základě
při naléhavých situacích
(1) Nastane-li naléhavá situace, včetně nepříznivého vývoje na finančních
trzích, která může ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému v členském
státě, v němž osoba, u níž je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu
na konsolidovaném základě, vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky nebo
významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev
nebo v němž má sídlo osoba ovládaná osobou, u níž je Česká národní banka orgánem
určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, sdělí Česká národní banka bez
zbytečného odkladu všechny nezbytné informace
a) Evropskému orgánu pro bankovnictví,
b) Evropské radě pro systémová rizika a centrálním bankám Evropského
systému centrálních bank a
c) orgánům veřejné moci podle § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech
dotčených touto situací.
(2) Zjistí-li Česká národní banka, že nastala naléhavá situace, včetně nepříznivého
vývoje na finančních trzích, která může ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního
systému v členském státě, informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví
a dotčené příslušné orgány.
(3) Požaduje-li Česká národní banka informace potřebné pro výkon dohledu
na konsolidovaném základě, u kterých lze předpokládat, že již byly poskytnuty jinému
příslušnému orgánu, přednostně požádá o takové informace tento orgán.
§ 26k
Opatření ke kapitálu a likviditě po dohodě s dotčenými příslušnými orgány
dohledu
(1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, je příslušná, po dohodě s příslušnými orgány dohledu jiných členských států
vykonávajícími dohled nad osobami ovládanými evropskou ovládající úvěrovou institucí,
evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou
osobou, uložit opatření podle § 25e odst. 4 písm. f) a g) nebo sdělit pokyn podle
§ 25h všem osobám v dotčené skupině a také na konsolidovaném základě.
(2) Česká národní banka předem informuje dotčené příslušné orgány o záměru
uložit opatření či sdělit pokyn podle odstavce 1 a současně jim předloží zprávy o
posouzení krytí rizik kapitálem, držení dodatečného kapitálu a rizika likvidity.
Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody podle odstavce
1 ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy předložila dotčeným příslušným orgánům dohledu
zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem, zprávu o držení dodatečného kapitálu a
zprávu o posouzení rizika likvidity.
(3) Nebude-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě podle odstavce 2,
je Česká národní banka příslušná uložit opatření či sdělit pokyn podle odstavce 1
členům dotčené skupiny, nad nimiž vykonává dohled, i bez dohody s příslušnými orgány
vykonávajícími dohled nad členy dotčené skupiny; přitom přihlédne k posouzení rizik
členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku příslušných orgánů vykonávajících dohled
nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis vydaného rozhodnutí.
(4) Nebylo-li dosaženo dohody mezi orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě a Českou národní bankou o uložení opatření nebo sdělení pokynu Českou národní
bankou bance, která je členem jedné nebo více uvedených skupin, a to ve lhůtě 4 měsíců
ode dne, kdy orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad dotčenou
skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem této
skupiny, zprávu o držení dodatečného kapitálu touto skupinou, nebo zprávu o posouzení
rizika likvidity této skupiny, je Česká národní banka příslušná uvedené bance uložit
samostatně na individuálním nebo subkonsolidovaném základě opatření podle § 25e odst.
4 písm. f) a g) nebo sdělit pokyn podle § 25h; přitom přihlédne k posouzení rizik
členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku příslušných orgánů vykonávajících dohled
nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis vydaného rozhodnutí.
(5) Česká národní banka může ve lhůtě 7 dnů před uplynutím lhůt podle odstavců
3 a 4 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle čl. 19 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010. Pokud Česká národní banka nebo příslušné
orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny podle odstavce 1 požádají o
toto urovnání sporu, přeruší Česká národní banka řízení o uložení opatření nebo sdělení
pokynu do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.
(6) Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 si Česká národní banka může
vyžádat stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví. Česká národní banka si však
toto stanovisko vyžádá vždy, jestliže o to požádá některý z příslušných orgánů vykonávajících
dohled nad členy dotčené skupiny. Jestliže bylo před vydáním rozhodnutí podle odstavce
3 nebo 4 vyžádáno stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví, Česká národní banka
je vázána právním názorem v něm vysloveným, ledaže v odůvodnění rozhodnutí uvede
důvody, pro které se od tohoto stanoviska odchyluje.
(7) Česká národní banka přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 1, 3 nebo 4
nejméně jednou za rok postupem podle odstavců 1 až 5. Česká národní banka může tato
rozhodnutí přezkoumat na základě odůvodněného písemného podnětu příslušného orgánu
vykonávajícího dohled nad členem dotčené skupiny. V takovém případě lze rozhodnutí
podle odstavce 1, 3 nebo 4 přezkoumat také jen v rozsahu tohoto podnětu.
(8) Banka je povinna udržovat kapitál na individuálním nebo konsolidovaném
základě nad minimální úrovní a plnit zvláštní požadavky na likviditu, je-li jí tato
povinnost uložena rozhodnutím vydaným po dohodě s Českou národní bankou příslušným
orgánem jiného členského státu určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě.
(9) Pokyn k držení dodatečného kapitálu určí a sdělí bance příslušný orgán
jiného členského státu určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě po dohodě
s Českou národní bankou.
§ 26l
Kolegium nad skupinou
(1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, zřizuje kolegium pro plnění úkolů podle § 26i, § 26j odst. 1 a 2 a § 26k.
Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 26e, která
připravuje Česká národní banka po projednání s dotčenými příslušnými orgány dohledu.
Je-li to účelné, Česká národní banka při dodržení povinnosti mlčenlivosti podle §
25a a dalších požadavků stanovených právem Evropské unie koordinuje spolupráci s
příslušnými orgány dohledu jiných než členských států. Zřízením a činností kolegií
nejsou dotčeny pravomoci a působnost příslušných orgánů dohledu stanovené právem
Evropské unie.
(2) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, zřizuje kolegium pro plnění úkolů podle § 26e odst. 1 a 2, § 26i odst. 1
písm. a), b) a c) a § 26j odst. 1 a 2 i v případě, že všechny osoby ovládané evropskou
ovládající úvěrovou institucí, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou
smíšenou finanční holdingovou osobou mají skutečné sídlo v jiném než členském státě
za předpokladu, že příslušné orgány dohledu v jiném než členském státě podléhají
požadavkům mlčenlivosti, jež jsou srovnatelné s požadavky podle § 25a. Odstavec 1
věta druhá platí obdobně.
(3) Kolegium vytváří předpoklady pro spolupráci České národní banky,
Evropského orgánu pro bankovnictví a ostatních dotčených příslušných orgánů dohledu
při
a) výměně informací mezi nimi a Evropským orgánem pro bankovnictví v
souladu s čl. 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010,
b) uplatňování ujednání podle § 26e, je-li to účelné,
c) stanovení plánů kontrol vycházejících z hodnocení rizik dotčené skupiny
podle § 25c,
d) zvyšování účinnosti dohledu omezováním zdvojených požadavků při výkonu
dohledu včetně požadavku na poskytnutí informací podle § 26j odst. 3, § 38ha odst.
3 věty druhé a podle obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů,
e) jednotném uplatňování pravidel obezřetného podnikání v rámci dotčené
skupiny, aniž jsou dotčeny pravomoci příslušných orgánů dohledu stanovené právem
Evropské unie,
f) plánování a koordinaci činností podle § 26i odst. 1 písm. c) a podle
obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů, s přihlédnutím k činnosti jiných
orgánů, jsou-li pro tyto účely zřízeny.
(4) Členy kolegia jsou
a) Česká národní banka,
b) příslušný orgán dohledu členského státu, kde má evropská finanční
holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle
§ 27 odst. 1 sídlo,
c) příslušné orgány vykonávající dohled nad osobami z dotčené skupiny,
d) příslušné orgány dohledu hostitelských států, v nichž osoby z dotčené
skupiny vykonávají činnost prostřednictvím významné pobočky nebo významné pobočky
podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
e) centrální banky Evropského systému centrálních bank, je-li to účelné,
f) příslušné orgány dohledu jiných než členských států, je-li to účelné
a jestliže podle shodného posouzení všech dotčených příslušných orgánů dohledu chrání
informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.
(5) Česká národní banka řídí jednání kolegia a určuje, kteří členové se účastní
jednání nebo jiné činnosti kolegia. Přitom bere v úvahu význam těchto činností pro
plnění svých povinností podle § 5o odst. 2 a 3, jakož i jejich význam pro členy kolegia.
Na základě dostupných informací zejména přihlíží k možnému dopadu na stabilitu finančního
systému v dotčených členských státech.
(6) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby členové kolegia úzce spolupracovali.
Česká národní banka informuje s dostatečným předstihem členy kolegia o jednání kolegia,
pořadu jednání a plánovaných činnostech a bez zbytečného odkladu je informuje o závěrech
přijatých na jednání nebo o jiné dohodnuté činnosti.
(7) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o činnosti
kolegia, a to i v případě, že nastane mimořádná situace, a poskytne mu veškeré informace,
které jsou významné pro sbližování nástrojů a postupů dohledu. Ustanovení § 25a tím
není dotčeno.
§ 26m
Výběr příslušné právní úpravy v případě smíšené finanční holdingové osoby
(1) Použijí-li se na smíšenou finanční holdingovou osobu srovnatelné požadavky,
zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled, podle tohoto zákona a zákona upravujícího
doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, může Česká národní banka, je-li orgánem
určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, po konzultaci s příslušnými orgány
dohledu vykonávajícími dohled nad osobami ovládanými smíšenou finanční holdingovou
osobou, stanovit, že se při výkonu dohledu na konsolidovaném základě použijí pouze
ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty.
(2) Použijí-li se na smíšenou finanční holdingovou osobu srovnatelné požadavky,
zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled, podle tohoto zákona a zákona upravujícího
činnost pojišťoven, může Česká národní banka, je-li orgánem určeným k výkonu dohledu
na konsolidovaném základě, po dohodě s příslušným orgánem dohledu nad skupinou v
pojišťovnictví stanovit, že se při výkonu dohledu na konsolidovaném základě použijí
pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího
doplňkový dohled nad finančními konglomeráty.
(3) Česká národní banka je příslušná ke konzultaci o použití pouze zahraničních
právních předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, vykonává-li
dohled nad osobami ovládanými smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této
konzultaci vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem.
(4) Česká národní banka je příslušná k dohodě o použití pouze zahraničních
právních předpisů vztahujících se na nejvýznamnější sektor podle právních předpisů
upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, vykonává-li dohled nad
skupinou v pojišťovnictví a je-li k této dohodě vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový
dohled nad finančním konglomerátem.
§ 26n
Výměna informací, kontrola a spolupráce
(1) Pro účely dohledu na konsolidovaném základě je Česká národní banka oprávněna
vyžadovat informace a dokumenty od osob podle § 26g odst. 1 a je oprávněna k výměně
informací s příslušnými orgány dohledu v jiných členských státech.
(2) Česká národní banka může za účelem výkonu dohledu na konsolidovaném základě
provést kontrolu na místě v osobách podle § 26g odst. 1 nebo požádat o její provedení
příslušný orgán dohledu. Česká národní banka informuje o zahájení, účelu a výsledcích
kontroly na místě příslušný orgán dohledu nad kontrolovanou osobou.
(3) Je-li banka, spořitelní a úvěrní družstvo, finanční holdingová osoba,
smíšená finanční holdingová osoba nebo smíšená holdingová osoba osobou ovládající
jednu nebo více ovládaných osob, které jsou pojišťovnami nebo jinými osobami poskytujícími
investiční služby, ke kterým je třeba povolení, Česká národní banka spolupracuje
a vyměňuje si informace pro účely výkonu dohledu s příslušnými orgány dohledu v jiných
členských státech a orgány pověřenými dohledem nad pojišťovnami nebo jinými osobami
poskytujícími investiční služby, ke kterým je třeba povolení.
(4) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě a součástí skupiny je smíšená finanční holdingová osoba, přičemž Česká národní
banka není koordinátorem podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními
konglomeráty, spolupracuje s koordinátorem pro účely uplatňování tohoto zákona, právního
předpisu jej provádějícího a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
na konsolidovaném základě. Za účelem usnadnění a zavedení účinné spolupráce Česká
národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby s koordinátorem uzavřela písemnou dohodu o
koordinaci a spolupráci.
(5) Nachází-li se ovládající osoba a jí ovládané instituce v různých členských
státech, Česká národní banka si s příslušnými orgány dohledu těchto členských států
vyměňuje veškeré významné informace k umožnění nebo usnadnění dohledu na konsolidovaném
základě.
(6) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, může vyzvat příslušný orgán dohledu v jiném členském státě, v němž se nachází
ovládající osoba, aby požádal tuto osobu o poskytnutí informací významných pro účely
dohledu na konsolidovaném základě a předal je České národní bance.
(7) Má-li ovládající osoba sídlo nebo bydliště v České republice a Česká
národní banka není orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pak
na základě žádosti příslušného orgánu dohledu z jiného členského státu určeného k
výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad touto osobou, Česká národní banka požádá
takovou ovládající osobu o poskytnutí informací významných pro účely dohledu na konsolidovaném
základě a předá je žádajícímu příslušnému orgánu dohledu.
(8) Sběr ani držení informací vyměňovaných podle odstavce 5 nezakládá příslušnost
České národní banky k výkonu dohledu ve vztahu k samotným finančním holdingovým osobám,
smíšeným holdingovým osobám, finančním institucím nebo podnikům pomocných služeb,
kterých se takové informace týkají.
(9) Sběr ani držení informací vyměňovaných podle § 26f nezakládá příslušnost
České národní banky k výkonu dohledu nad smíšenou holdingovou osobou a jí ovládanými
osobami, které nejsou bankou, spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s
cennými papíry, nebo nad ovládanými osobami podle odstavce 5.
§ 26o
Zprostředkující ovládající osoba v členském státě
(1) Pokud osoba z jiného než členského státu, jejíž ovládanou osobou je banka,
spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry, ovládá 2 a více institucí
v jednom nebo více členských státech, má povinnost zřídit zprostředkující ovládající
osobu v členském státě, ledaže celková hodnota aktiv skupiny připadající na členské
státy je nižší než 40 miliard EUR.
(2) Česká národní banka povolí osobě z jiného než členského státu, jejíž
ovládanou osobou je banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými
papíry, aby měla za splnění podmínek v odstavci 1 dvě zprostředkující ovládající
osoby v členském státě, pokud by zřízení jediné zprostředkující osoby v členském
státě
a) bylo neslučitelné s povinným požadavkem na oddělení činností, který
ukládají pravidla nebo příslušné orgány dohledu z jiného než členského státu, kde
má ovládající osoba, která není ovládána jinou osobou, skupiny z jiného než členského
státu sídlo, nebo
b) vedlo podle posouzení České národní banky jako orgánu pro řešení krize
zprostředkující ovládající osoby k tomu, že by způsobilost k řešení krize podle zákona
upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu byla méně účinná než
v případě dvou zprostředkujících ovládajících osob v členských státech.
(3) Zprostředkující ovládající osobou v členském státě může být pouze úvěrová
instituce, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená
podle § 27 odst. 1 nebo srovnatelného ustanovení právního předpisu jiného členského
státu. Pokud žádná z institucí podle odstavce 1 není úvěrovou institucí, nebo pokud
v souvislosti s odstavcem 2 písm. a) musí být zřízena druhá zprostředkující ovládající
osoba v členském státě, může být zprostředkující ovládající osoba v členském státě
investičním podnikem.
(4) Česká národní banka sdělí Evropskému orgánu pro bankovnictví název
a
a) celkovou hodnotu aktiv institucí podléhajících dohledu České národní
banky, které patří do skupiny z jiného než členského státu,
b) celkovou hodnotu aktiv poboček institucí z jiného než členského státu
a druhy činností, které mají tyto pobočky povoleny vykonávat, a
c) typ zprostředkujících ovládajících osob se sídlem v České republice
a identifikaci skupiny z jiného než členského státu, které jsou součástí.
(5) Při výkonu dohledu nad zprostředkujícími ovládajícími osobami v členských
státech Česká národní banka spolupracuje s příslušnými orgány dohledu nad institucemi
a finančními institucemi v zahraničí a vyměňuje si s těmito orgány informace. Ustanovení
§ 25a tím není dotčeno.
(6) Pro účely odstavce 1 se celkovou hodnotou aktiv skupiny připadající
na členské státy rozumí součet celkové hodnoty aktiv
a) institucí z členských států ve skupině vyplývajících z jejich konsolidovaných
rozvah nebo z individuálních rozvah, nejsou-li konsolidované rozvahy institucí sestavovány,
a
b) poboček institucí z jiných než členských států ve skupině v členském
státě povolených v souladu s právním předpisem dotčeného členského státu.
ČÁST DEVÁTÁ
SCHVALOVÁNÍ NĚKTERÝCH FINANČNÍCH HOLDINGOVÝCH OSOB A SMÍŠENÝCH FINANČNÍCH HOLDINGOVÝCH
OSOB A SOUVISEJÍCÍ USTANOVENÍ
nadpis vypuštěn
§ 27
Osoby podléhající povinnosti schválení
(1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, povinnost získat její schválení má tuzemská finanční holdingová osoba, tuzemská
smíšená finanční holdingová osoba, evropská finanční holdingová osoba a evropská
smíšená finanční holdingová osoba. Jiná finanční holdingová osoba a smíšená finanční
holdingová osoba, která je ovládána osobou podle věty první, má povinnost získat
schválení České národní banky, pokud by měla mít povinnost dodržovat ustanovení tohoto
zákona, právního předpisu jej provádějícího nebo nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013 na subkonsolidovaném základě.
(2) Povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou také tehdy, pokud
osoba podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu po vzniku povinnosti podle odstavce
1 požádá o schválení podle § 28 nebo o výjimku z povinnosti schválení podle § 29;
to platí pouze, pokud se jedná o první řízení o žádosti podle § 28 nebo 29 vedené
s touto osobou a toto řízení nebylo zastaveno.
§ 28
Žádost o schválení, její náležitosti a rozhodnutí České národní banky
(1) Žádost o schválení podá osoba podle § 27 odst. 1 České národní
bance a předloží v ní informace o
a) organizačním uspořádání skupiny, jíž je součástí, s uvedením ovládaných
osob a ovládajících osob a o umístění a druzích činnosti každé osoby ve skupině,
b) alespoň 2 fyzických osobách, které ji skutečně řídí, a o splnění
povinností podle § 8 odst. 10 a § 26g odst. 3,
c) splnění podmínek podle § 4 odst. 5 písm. d), h), i) a j) a § 20
odst. 9, je-li jí ovládanou osobou banka, nebo o splnění obdobných podmínek podle
zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, je-li jí ovládanou
osobou spořitelní a úvěrní družstvo, a
d) vnitřních systémech, uspořádání a rozdělení úkolů uvnitř skupiny.
(2) Osoba podle § 27 odst. 1 předkládá informace podle odstavce 1 vždy
také příslušnému orgánu dohledu v členském státě, v němž má tato osoba sídlo, není-li
tímto orgánem Česká národní banka.
(3) Česká národní banka rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 4 měsíců
ode dne zahájení řízení. Trpí-li žádost podstatnými vadami, které brání pokračování
v řízení, běží tato lhůta ode dne jejich odstranění; rozhodnutí o žádosti však musí
být vydáno nejpozději do 6 měsíců ode dne zahájení řízení. Nevyhovění žádosti nevylučuje
současné uložení opatření podle § 31 odst. 1 a 2.
(4) Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 vyhoví, pokud
a) vnitřní systémy, uspořádání a rozdělení úkolů uvnitř skupiny jsou
přiměřené pro účely plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem, právním
předpisem jej provádějícím a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě a zejména účinně
1. koordinují činnost
všech osob ovládaných osobou podle § 27 odst. 1, a to i prostřednictvím přiměřeného
rozdělení úkolů mezi ovládané instituce, je-li to nezbytné,
2. předcházejí konfliktům
uvnitř skupiny nebo je řeší a
3. prosazují celoskupinové zásady stanovené ovládající
osobou podle § 27 odst. 1,
b) organizační uspořádání skupiny, jíž je osoba podle § 27 odst.
1 součástí, nebrání účinnému dohledu nad ovládanými institucemi nebo ovládajícími
institucemi, pokud jde o jejich povinnosti na individuálním, konsolidovaném nebo
subkonsolidovaném základě; při posuzování této podmínky se zohlední zejména
1. postavení
osoby podle § 27 odst. 1 ve víceúrovňové skupině,
2. vlastnická struktura a
3. úloha
osoby podle § 27 odst. 1 ve skupině, a
c) jsou splněny podmínky podle § 4 odst. 5 písm. d), h), i) a j), §
8 odst. 10, § 20 odst. 9 a požadavky podle § 26g odst. 3.
(5) Pokud osoba schválená podle odstavce 1 podá žádost podle § 29 odst.
1, stačí, aby podmínky podle § 29 odst. 2 splnila až ke dni vyhovění žádosti. Vyhověním
žádosti podle § 29 odst. 1 pozbývá schválení žádosti podle odstavce 1 platnosti.
§ 29
Žádost o výjimku z povinnosti schválení, její náležitosti a rozhodnutí
České národní banky
(1) Žádost o výjimku z povinnosti schválení podá osoba podle § 27 odst.
1 České národní bance a předloží v ní informace podle § 28 odst. 1 a informace nezbytné
k posouzení podmínek podle odstavce 2.
(2) Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 vyhoví, pokud
a) hlavní činností žádající osoby je nabývání podílů v ovládaných osobách,
pokud je finanční holdingovou osobou, nebo v případě smíšené finanční holdingové
osoby je nabývání podílů v ovládaných osobách její hlavní činností ve vztahu k institucím
nebo finančním institucím,
b) žádající osoba není označena jako osoba podléhající řešení krize
v žádné ze skupin podléhajících řešení krize v dané skupině v souladu se strategií
řešení krize určenou relevantním orgánem příslušným k řešení krize,
c) úvěrová instituce ovládaná žádající osobou je určena jako osoba,
jejíž povinností je zajistit soulad skupiny s obezřetnostními požadavky na konsolidovaném
základě a je nadána veškerými nezbytnými prostředky a rozhodovací pravomocí, aby
tyto povinnosti účinně naplnila,
d) žádající osoba se nepodílí na přijímání řídicích, provozních ani
finančních rozhodnutí ovlivňujících skupinu nebo jí ovládané osoby, které jsou institucemi
nebo finančními institucemi, a
e) neexistuje překážka bránící účinnému dohledu České národní banky
nad skupinou na konsolidovaném základě.
(3) Pokud k podání žádosti o rozhodnutí podle odstavce 1 došlo po podání
žádosti o schválení podle § 28, pak Česká národní banka řízení podle § 28 přeruší
do vydání rozhodnutí.
(4) Osoba podle § 27 odst. 1, jejíž schválení se na základě rozhodnutí
České národní banky podle odstavce 1 nevyžaduje, není vyjmuta z konsolidace stanovené
tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím nebo nařízením Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013.
(5) Česká národní banka rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 4 měsíců
ode dne zahájení řízení. Trpí-li žádost podstatnými vadami, které brání pokračování
v řízení, běží tato lhůta ode dne jejich odstranění; rozhodnutí o žádosti však musí
být vydáno nejpozději do 6 měsíců ode dne zahájení řízení.
(6) Pokud osoba schválená podle odstavce 1 podá žádost podle § 28 odst.
1, stačí, aby podmínky podle § 28 odst. 4 splnila až kde dni vyhovění žádosti. Vyhověním
žádosti podle § 28 odst. 1 pozbývá schválení žádosti podle odstavce 1 platnosti.
§ 30
Soustavné plnění povinností osob podléhajících povinnosti schválení a pravomoci
České národní banky
(1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, sleduje, zda jsou soustavně dodržovány podmínky podle § 28 odst. 4 a § 29
odst. 2.
(2) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si od osoby podle § 27 odst.
1 informace potřebné k soustavnému sledování organizačního uspořádání skupiny a dodržování
podmínek podle § 28 odst. 4 a § 29 odst. 2. Osoba podle § 27 odst. 1 je povinna vyžádané
informace bez zbytečného odkladu poskytnout České národní bance.
(3) V případě neplnění podmínky podle § 28 odst. 4 nebo § 29 odst. 2 oznámí
osoba podle § 27 odst. 1 tuto skutečnost České národní bance bez zbytečného odkladu.
(4) Osoba, která přestala být osobou podle § 27 odst. 1, oznámí tuto skutečnost
bez zbytečného odkladu České národní bance.
(5) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu na konsolidovaném
základě podle odstavce 2, 3 nebo 4 sdělí Česká národní banka příslušnému orgánu dohledu
z členského státu, v němž má evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená
finanční holdingová osoba sídlo.
§ 31
Ukládání opatření a opatření k nápravě osobám podléhajícím povinnosti schválení
(1) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, že podmínky podle § 28 odst. 4 nejsou splněny, může uložit osobě schválené
podle § 28 k zajištění nebo případně obnovení kontinuity a integrity konsolidovaného
dohledu a k zajištění plnění požadavků na konsolidovaném základě stanovených v tomto
zákoně, právním předpise jej provádějícím, v rozhodnutí nebo opatření obecné povahy
vydaným podle tohoto zákona, v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
nebo v jiném přímo použitelném předpisu Evropské unie opatření spočívající zejména
v
a) pozastavení výkonu hlasovacích práv spojených s podíly v ovládaných
institucích,
b) uložení povinnosti převést svoje podíly v jí ovládaných institucích
na své akcionáře nebo společníky,
c) omezení nebo zakázání rozdělení kapitálu nebo úrokové platby akcionářům
nebo společníkům,
d) uložení povinnosti snížit výši svého podílu v instituci nebo jiné
osobě působící na finančním trhu nebo povinnosti převést svůj podíl v této osobě
na jinou osobu,
e) uložení povinnosti předložit plán zajišťující neprodlené obnovení
souladu s tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím nebo opatřením
obecné povahy vydaným podle tohoto zákona nebo nařízením Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013 nebo jiným přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(2) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, že podmínky podle § 28 odst. 4 nejsou splněny, může k zajištění nebo obnovení
kontinuity a integrity konsolidovaného dohledu a k zajištění plnění požadavků na
konsolidovaném základě stanovených v tomto zákoně, právním předpise jej provádějícím,
v rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, v nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo v jiném přímo použitelném předpisu
Evropské unie uložit opatření spočívající v dočasném označení jiné finanční holdingové
osoby, smíšené finanční holdingové osoby nebo instituce ve skupině určené jako odpovědné
za zajištění plnění požadavků na konsolidovaném základě stanovených v tomto zákoně,
právním předpise jej provádějícím, v rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaným
podle tohoto zákona, v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo
v jiném přímo použitelném předpisu Evropské unie.
(3) Česká národní banka může rovněž uložit opatření podle odstavců 1 a
2, pokud osoba podle § 27 odst. 1 bez zbytečného odkladu nepodá žádost podle § 28
odst. 1 a zároveň nebyla schválena žádost podle § 29 odst. 1.
(4) Při ukládání opatření podle odstavce 1, 2 nebo 3 smíšené finanční holdingové
osobě podle § 27 odst. 1 zohlední Česká národní banka zejména dopady na finanční
konglomerát.
(5) Při ukládání opatření podle odstavce 1, 2 nebo 3 se § 26aa použije
obdobně. Ustanovení § 26ab se nepoužije.
(6) Česká národní banka může rovněž uložit osobě podle § 27 odst. 1 opatření
k nápravě podle § 26 odst. 1 až 4 a 8.
§ 32
Společná rozhodnutí příslušných orgánů dohledu a souhlas koordinátora
(1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě a má-li osoba podle § 27 odst. 1 sídlo v jiném členském státě, Česká národní
banka spolupracuje a konzultuje s příslušným orgánem dohledu v tomto členském státě
za účelem rozhodnutí o
a) žádosti o schválení podle § 28,
b) žádosti o výjimku z povinnosti schválení podle § 29,
c) opatřeních podle § 31 odst. 1, 2 nebo 3.
(2) V rámci spolupráce s příslušným orgánem dohledu podle odstavce 1 je
Česká národní banka povinna provést posouzení podmínek podle § 28 odst. 4 nebo §
29 odst. 2 nebo předpokladů pro uložení opatření podle § 31 odst. 1, 2 nebo 3, předat
výsledky tohoto posouzení příslušnému orgánu dohledu a dále postupovat tak, aby po
dohodě s příslušným orgánem dohledu rozhodla do 2 měsíců od předání výsledků posouzení;
odstavce 5 a 6 tím nejsou dotčeny.
(3) Nedojde-li k dohodě mezi Českou národní bankou a příslušným orgánem
dohledu podle odstavce 2, Česká národní banka postoupí věc podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví19)
Evropskému orgánu pro bankovnictví nejpozději do 2 měsíců od předání posouzení podle
odstavce 2 nebo do vydání rozhodnutí.
(4) Není-li Česká národní banka určeným orgánem k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě a osoba podle § 27 odst. 1 má sídlo v České republice, Česká národní banka
vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody mezi ní a příslušným orgánem určeným
k výkonu dohledu na konsolidovaném základě pro účely vydání rozhodnutí. Odstavce
1 až 3 se použijí přiměřeně.
(5) Není-li Česká národní banka v případě evropské smíšené finanční holdingové
osoby koordinátorem podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty,
je pro účely rozhodnutí o vyhovění žádosti podle § 28 odst. 1 a § 29 odst. 2 nebo
rozhodnutí o uložení opatření podle § 31 odst. 1, 2 nebo 3 vyžadován souhlas zahraničního
koordinátora.
(6) Nedá-li zahraniční koordinátor souhlas podle odstavce 5, požádá Česká
národní banka o urovnání sporu příslušný evropský orgán dohledu, a to Evropský orgán
pro bankovnictví nebo Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní
pojištění31). Rozhodnutím přijatým podle tohoto odstavce nejsou dotčeny povinnosti
podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty nebo zákona
upravujícího činnost pojišťoven.
ČÁST DESÁTÁ
ODNĚTÍ LICENCE NEBO SOUHLASU
nadpis vypuštěn
§ 34
(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti banky nebo pobočky
banky z jiného než členského státu, anebo při úpadku banky nebo pobočky banky z jiného
než členského státu, Česká národní banka licenci odejme.
(2) Licence může být dále odňata, jestliže
a) banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu nezahájila
činnost do 12 měsíců ode dne udělení licence nebo jestliže po dobu 6 měsíců nepřijímá
vklady od veřejnosti nebo neposkytuje úvěry,
b) v činnosti banky byl zjištěn nedostatek v činnosti, který by současně
mohl naplnit znaky přestupku podle § 36e odst. 2 písm. a), d), f), g), h), i), k),
l) a m) nebo § 36e odst. 3 písm. c) a zahraniční banka se sídlem v jiném než členském
státě vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky se
dopustila přestupku podle § 36h odst. 1 písm. d) nebo § 36h odst. 2 písm. c), e)
a f),
c) žadatel v žádosti o licenci uvedl nepravdivé údaje nebo zamlčel
podstatné údaje nezbytné pro posouzení žádosti o udělení licence,
d) přetrvávají závažné nedostatky v činnosti zahraniční banky se sídlem
na jiném území než území členského státu, která vykonává na území České republiky
bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, nebo došlo k jejímu úpadku,
e) proti bance bylo vydáno pravomocné rozhodnutí pro závažné porušení
zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování
terorismu, nebo
f) banka nesplňuje požadavky stanovené v části třetí, čtvrté nebo šesté
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s výjimkou požadavků stanovených
v čl. 92a a 92b tohoto nařízení, nebo nesplňuje požadavky stanovené na základě, §
26 odst. 2 písm. a) bodě 1 nebo v § 26 odst. 2 písm. c) nebo již není schopna plnit
své závazky vůči věřitelům.
(3) Česká národní banka odejme licenci, jestliže zjistí, že celkový kapitálový
poměr banky na individuálním základě je menší než jedna třetina celkového kapitálového
poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013. Česká národní banka nemusí v tomto případě licenci odejmout, jde-li o banku,
vůči které bylo uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné
postupy a řešení krize na finančním trhu. Česká národní banka odejme licenci, jestliže
zjistí, že kapitálový poměr pobočky banky z jiného než členského státu je menší než
jedna třetina kapitálového poměru podle § 12a odst. 1. Pokud neexistuje veřejný zájem
na řešení krize banky, Česká národní banka odejme licenci bance, i když tato banka
splňuje podmínky pro uplatnění opatření k řešení krize podle zákona upravujícího
ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
(4) Česká národní banka může odejmout souhlas udělený podle tohoto zákona,
jestliže byl souhlas udělen na základě nepravdivých údajů, žadatel v žádosti o udělení
souhlasu zamlčel podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti nebo jestliže
došlo k závažné změně ve skutečnosti, na jejímž základě byl souhlas udělen.
§ 35
(1) Ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí licence nesmí dotčená
právnická osoba přijímat vklady a poskytovat úvěry a vykonávat další činnosti, s
výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a dluhů. Do doby,
než vypořádá své pohledávky a dluhy, se dotčená právnická osoba považuje za banku
podle tohoto zákona.
(2) Pravomocné rozhodnutí o odnětí licence Česká národní banka zveřejní
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) O pravomocném rozhodnutí o odnětí licence informuje Česká národní banka
orgán bankovního dohledu státu, ve kterém má banka pobočku.
(4) Pravomocné rozhodnutí o odnětí licence udělené pro pobočku banky z
jiného než členského státu doručí Česká národní banka této pobočce a informuje o
něm orgán bankovního dohledu země sídla zahraniční banky.
§ 35a
(1) Rozsudek, jímž soud zrušil rozhodnutí České národní banky o odnětí
licence, je vykonatelný
a) marným uplynutím lhůty pro podání kasační stížnosti, nebo
b) právní mocí rozhodnutí, jímž byla kasační stížnost proti tomuto
rozsudku odmítnuta, zamítnuta nebo řízení o ní zastaveno.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud byl žalobě proti rozhodnutí
České národní banky o odnětí licence přiznán odkladný účinek.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Likvidace banky
§ 36
(1) Zrušuje-li se banka s likvidací nebo zrušuje-li se výmaz banky z
obchodního rejstříku, pouze Česká národní banka může podat návrh na
a) jmenování likvidátora,
b) odvolání likvidátora a jmenování nového likvidátora,
c) zrušení akciové společnosti, byla-li bance odňata licence.
(2) Soud rozhodne o návrhu České národní banky podle odstavce 1 bez jednání
a rozhodnutí vyhlásí vyvěšením jeho písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední
desce soudu do 24 hodin od obdržení návrhu. Vyvěšením rozhodnutí nastávají právní
účinky uvedené ve výroku a tím je výrok závazný pro každého; den vyhlášení se na
písemném vyhotovení poznamená. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(3) Likvidátorem nesmí být osoba, která má nebo měla zvláštní vztah k bance,
která je nebo v posledních 5 letech byla auditorem banky nebo se jakýmkoli způsobem
na auditu v bance podílela.
(4) Fyzické osoby, které se při likvidaci banky seznámily s údaji, na které
se vztahovalo bankovní tajemství, jsou povinny zachovávat mlčenlivost podle § 39
tohoto zákona obdobně.
(5) Likvidátor předkládá České národní bance a Garančnímu systému bez zbytečného
odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu s občanským
zákoníkem a se zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev,
a na písemné vyžádání České národní banky a Garančního systému další podklady nezbytné
k posouzení činnosti likvidátora a průběhu likvidace.
(6) Likvidátor je povinen vymáhat vydání plnění z neplatných právních jednání
(§ 12 odst. 2).
(7) Náklady spojené s výkonem činnosti likvidátora jsou hrazeny z majetku
banky. Nepostačuje-li její majetek na výplatu odměny likvidátora a náhradu jeho hotových
výdajů, uhradí je stát, kterému tím vznikne pohledávka za bankou ve výši vyplacených
částek. Odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi Česká národní banka. Pravidla
pro stanovení a výplatu náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora a jejich maximální
výši hrazenou státem stanoví Česká národní banka vyhláškou.
ČÁST DVANÁCTÁ
PŘESTUPKY
Přestupky fyzických osob
§ 36a
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) přijme vklad v rozporu s § 2 odst. 1,
b) zahájí činnost, ke které je třeba licence podle tohoto zákona, bez
této licence,
c) nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku
bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3,
d) nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 11,
e) jako osoba jednající ve shodě
1. nabude nebo zvýší kvalifikovanou
účast na bance anebo ovládne banku bez předchozího souhlasu České národní banky podle
§ 20 odst. 3, nebo
2. nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 16, nebo
f) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje
nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti.
(2) Fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se
dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem.
(3) Člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady
banky nebo fyzická osoba jako osoba ve vedení banky z jiného než členského státu
se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 8 odst. 4 písm. c) současně zastává funkce
ve větším než povoleném rozsahu.
(4) Člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady
banky se dopustí přestupku tím, že neprodleně neinformuje Českou národní banku podle
§ 26b odst. 1.
(5) Fyzická osoba jako osoba ve vedení zahraniční banky se sídlem v jiném
než členském státě, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím
své pobočky, nebo jako osoba ve vedení této pobočky se dopustí přestupku tím, že
neprodleně neinformuje Českou národní banku podle § 26b odst. 2.
(6) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo
odstavce 3,
c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 nebo 5,
d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle
odstavce 1 písm. a) až e); není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze
uložit pokutu do 130 000 000 Kč.
§ 36b
(1) Fyzická osoba jako osoba, která se při likvidaci banky seznámila s
údaji, které jsou předmětem bankovního tajemství, se dopustí přestupku tím, že poruší
povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 36 odst. 4.
(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako osoba vykonávající
funkci likvidátora poruší povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.
(3) Pracovník banky, člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen
dozorčí rady banky se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost
podle § 39.
(4) Likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce se dopustí
přestupku tím, že neposkytne údaje Garančnímu systému a informaci o vkladech podle
§ 41d odst. 4 a 5 a § 41g odst. 5.
(5) Likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce se dopustí
přestupku tím, že neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3.
(6) Fyzická osoba jako žadatel o licenci se dopustí přestupku tím, že v
žádosti uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení
žádosti.
(7) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 nebo 5,
c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 3 nebo 6.
Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob
§ 36c
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že
a) přijme vklad v rozporu s § 2,
b) neoprávněně použije označení „banka“ nebo „spořitelna“, jeho překlady
nebo označení od něj odvozená v obchodní firmě,
c) zahájí činnost, ke které je třeba licence podle tohoto zákona, bez
této licence,
d) nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku
bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3,
e) nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 11,
f) jako osoba jednající ve shodě
1. nabude nebo zvýší kvalifikovanou
účast na bance anebo ovládne banku bez předchozího souhlasu České národní banky podle
§ 20 odst. 3, nebo
2. nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 16, nebo
g) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje
nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu
České národní banky se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou
kontrolním řádem.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba podle § 26g odst. 1 se
dopustí přestupku tím, že
a) neposkytne České národní bance informace potřebné pro provádění
dohledu na konsolidovaném základě nebo poskytne informace nepravdivé, zkreslené,
zamlčí podstatné informace nebo nedodrží lhůtu pro jejich předložení,
b) nevytvoří odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost
poskytovaných informací a pravost a úplnost poskytovaných dokumentů pro účely dohledu
na konsolidovaném základě, nebo
c) neumožní provedení kontroly podle § 26n odst. 2.
(4) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že jako osoba vykonávající funkci likvidátora poruší povinnost vykonávat funkci
s péčí řádného hospodáře.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako žadatel o licenci se
dopustí přestupku tím, že v žádosti uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné
údaje nezbytné pro posouzení žádosti.
(6) Právnická osoba jako osoba, které zanikla licence, se dopustí přestupku
tím, že přijme vklad, poskytne úvěr nebo uskuteční jiné činnosti po dni zániku licence.
(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako ovládající osoba podle
§ 17a odst. 4 nebo 5 se dopustí přestupku tím, že na vyžádání České národní banky
nedoloží bez zbytečného odkladu skutečnosti podle § 17a odst. 7.
(8) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4,
b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g),
d) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo
odstavce 3, 5 nebo 7,
e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle
odstavce 1 písm. a), c) až f) a spáchala-li ho podnikající fyzická osoba; není-li
možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do 130 000 000 Kč,
f) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle
odstavce 1 písm. a), c) až f) nebo odstavce 6 a spáchala-li ho právnická osoba; není-li
možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého
ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní
období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013,
g) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle
odstavce 1 písm. a), c) až f) nebo odstavce 6 a spáchala-li ho ovládaná osoba; není-li
možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého
ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně
předcházející účetní období.
§ 36d
(1) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce
elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž
účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili
k provedení platební transakce13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické
peníze, se dopustí přestupku tím, že nesdělí uživateli platebních služeb nebo držiteli
elektronických peněz na jeho žádost informace podle § 41f odst. 10.
(2) Obchodník s cennými papíry, na jehož účtu jsou evidovány peněžní
prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém
trhu nebo platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce
elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž
účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili
k provedení platební transakce13), nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické
peníze, se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní oznamovací povinnost vůči bance nebo pobočce zahraniční banky
podle § 41f odst. 7, nebo
b) nevede evidenci údajů podle § 41c odst. 3.
(3) Ovládající obchodník s cennými papíry se dopustí přestupku tím, že neprovede
ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 3.
(4) Oprávněná finanční instituce se sídlem v České republice se dopustí
přestupku tím, že
a) založí pobočku na území hostitelského státu v rozporu s § 5f,
b) neoznámí České národní bance změny v údajích uvedených v § 5f a §
5g odst. 1, nebo
c) uskuteční na území hostitelského státu činnosti uvedené v § 5d bez
zřízení pobočky a bez oznámení zamýšlené činnosti před zahájením výkonu kterékoliv
z nich České národní bance podle § 5i.
(5) Dočasně označená instituce ve skupině určená podle § 31 odst. 2 se
dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí plnění požadavků na konsolidovaném základě podle
1. §
8 odst. 10, § 8b odst. 4, 5, 8 nebo 9, § 12c odst. 4, § 12m odst. 1 nebo § 25j, nebo
2.
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
b) neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst.
1.
(6) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2,
b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4.
(7) Za přestupek podle odstavce 3 nebo 5 lze uložit pokutu do výše
a) dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku,
je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit,
b) 10 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně
předcházející účetní období, který zahrnuje položky podle čl. 316 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
§ 36da
Přestupky finančních holdingových osob a smíšených finančních holdingových
osob
(1) Finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba
se dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí plnění povinností podle § 8 odst. 10,
b) předem neoznámí auditora podle § 26g odst. 2,
c) nezajistí, aby její statutární orgán, člen jejího statutárního orgánu,
člen její správní rady nebo člen její dozorčí rady splňoval požadavky podle § 26g
odst. 3 nebo nezajistí výměnu těchto osob podle § 26g odst. 6,
d) v rozporu s § 26g odst. 4 předem neinformuje Českou národní banku
o navrhovaných změnách osob ve vedení nebo jí nepředloží podklady,
e) neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst.
3, nebo
f) nepřijme opatření k zajištění souladu s obezřetnostními požadavky
podle části třetí, čtvrté, šesté nebo sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 575/2013.
(2) Finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba,
která je dočasně označenou osobou podle § 31 odst. 2, se dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí plnění požadavků na konsolidovaném základě podle
1. §
8 odst. 10, § 8b odst. 4, 5, 8 nebo 9, § 12c odst. 4, § 12m odst. 1 nebo § 25j, nebo
2.
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
b) neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst.
1.
(3) Finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba, která
je osobou uvedenou v § 12c odst. 5, se dopustí přestupku tím, že na subkonsolidovaném
základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie nebo postupy
podle § 12c.
(4) Osoba podle § 27 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 3,
b) nezajistí, aby její řídicí a kontrolní systém na individuálním, subkonsolidovaném
nebo konsolidovaném základě splňoval požadavky stanovené tímto zákonem, právním předpisem
jej provádějícím nebo rozhodnutím o výjimce podle § 8b,
c) na konsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje
strategie nebo postupy podle § 12c,
d) rozdělí kmenový kapitál tier 1 v rozporu s tímto zákonem,
e) neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst.
1 nebo § 31 odst. 6,
f) neposkytne České národní bance informace podle § 30 odst. 2,
g) nesplní oznamovací povinnost podle § 30 odst. 3 nebo 4,
h) neprovede ve stanovené lhůtě opatření podle § 31 odst. 1,
i) neprovede ve stanovené lhůtě opatření podle § 25e odst. 4 písm. f),
g) nebo h) na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, nebo
j) nemá schválení podle § 27.
(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do výše
a) dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku,
je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit,
b) 10 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně
předcházející účetní období, který zahrnuje položky podle čl. 316 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
§ 36db
Přestupky smíšených holdingových osob
(1) Smíšená holdingová osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní informační povinnost podle § 26f odst. 1, nebo
b) nezjedná ve stanovené lhůtě nápravu podle § 26h odst. 1.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu do 10
000 000 Kč.
Přestupky banky
§ 36e
(1) Banka se dopustí přestupku tím, že
a) uskuteční činnost v rozporu s licencí,
b) zřídí pobočku na území hostitelského státu v rozporu s § 5f,
c) začne vykonávat činnost na území hostitelského státu v případě,
kdy
1. je informována podle § 5g odst. 2 věty první orgánem dohledu domovského státu
o tom, že její oznámení nebylo předáno orgánu dohledu hostitelského státu, nebo
2.
neuplyne lhůta 2 měsíců podle § 5h odst. 2, pokud neobdrží informaci podle § 5h odst.
1,
d) neoznámí České národní bance změny v údajích uvedených v § 5f a
§ 5g odst. 1,
e) uskuteční na území hostitelského státu činnosti uvedené v § 5d bez
zřízení pobočky a bez oznámení zamýšlené činnosti před zahájením výkonu kterékoliv
z nich České národní bance podle § 5i,
f) nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 3,
g) neuloží ověřené kopie stanov nebo jejich změny u České národní banky
podle § 9 odst. 2,
h) nesplní některou z informačních povinností podle § 11 odst. 1 až
4,
i) nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 11 odst.
8,
j) nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů, nebo o
tomto postupu neinformuje,
k) neuveřejní údaje podle části osmé nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013,
l) nezavede vnitřní postupy a zásady podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky,
m) v rozporu s § 12 odst. 1 provede obchod způsobem, který poškozuje
zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů, nebo ohrožuje bezpečnost
a stabilitu banky,
n) v rozporu s § 12 odst. 2 uzavře smlouvu za podmínek, které jsou
pro ni nápadně nevýhodné, nebo
o) nevykonává činnost s odbornou péčí podle § 12 odst. 3 nebo § 19a
odst. 1.
(2) Banka se dopustí přestupku tím, že
a) její řídicí a kontrolní systém nesplňuje všechny požadavky stanovené
tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle § 8b,
přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením
nebo rozhodnutím Evropské komise nebo požadavky stanovené v čl. 5 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 45),
b) neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím
podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle
čl. 431 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
c) nedodrží pravidla pro stanovení kapitálu, určení jednotlivých kapitálových
požadavků a podmínky pro užívání základních a interních přístupů pro výpočet kapitálových
požadavků podle části druhé a třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 a opatření obecné povahy České národní banky podle § 20d,
d) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné
údaje podle části sedmé A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,
e) použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového požadavku
bez předchozího souhlasu České národní banky nebo jiného orgánu dohledu členského
státu, nebo tento přístup používá v rozporu se závaznými podmínkami stanovenými v
tomto souhlasu podle čl. 143 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,
f) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených
v kapitole 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241),
g) se vystaví expozici přesahující limity stanovené v čl. 395 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a opatření obecné povahy České národní
banky podle § 20d,
h) neudržuje opakovaně nebo po delší dobu likvidní prostředky podle
čl. 412 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
i) nezpřístupní informace v rozsahu a způsobem stanoveným v části osmé
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízením nebo rozhodnutím
Evropské komise nebo tyto informace zpřístupní s neúplnými nebo nesprávnými údaji,
j) rozdělí kmenový kapitál tier 1 v rozporu s tímto zákonem,
k) nesplní informační povinnosti podle § 20 odst. 3, 18 nebo 19,
l) poskytne plnění držitelům investičních nástrojů zahrnutých v kapitálu
banky v rozporu s čl. 28, 51 nebo 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, nebo
m) umožní osobě, která nesplňuje požadavky tohoto zákona na člena statutárního
orgánu, správní rady nebo dozorčí rady banky, stát se nebo zůstat členem tohoto orgánu.
(3) Banka se dopustí přestupku tím, že
a) nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie a postupy
podle § 12c,
b) nesplní některou z informačních povinností podle § 16 odst. 2, §
16a nebo § 24 ,
c) neoznámí České národní bance bez zbytečného odkladu nabytí kvalifikované
účasti nebo neprokáže splnění podmínek v opatření obecné povahy České národní banky
podle § 20d vydaném na základě čl. 89 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013,
d) neprokáže splnění podmínek podle § 17 odst. 1, nebo
e) provede s osobami uvedenými v § 19 odst. 1 obchody, které by vzhledem
ke svému charakteru, účelu nebo riziku, nebyly provedeny s ostatními klienty.
(4) Banka se dopustí přestupku tím, že
a) neprovede opravné zúčtování podle § 20c odst. 1,
b) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na
účet klienta a obchody na účet banky,
c) poruší povinnost uschovávat doklady o uskutečněných obchodech po
dobu 10 let,
d) nezajistí, aby auditor provedl
1. ověření účetní závěrky banky
podle § 22 odst. 1 písm. a),
2. ověření řídicího a kontrolního systému banky podle
§ 22 odst. 1 písm. b), nebo
3. vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího
a kontrolního systému podle § 22 odst. 1 písm. c),
e) neoznámí vybraného auditora České národní bance podle § 22 odst.
4,
f) nezajistí, aby ověření skutečnosti uvedené v § 22 odst. 1 provedl
auditor, který není osobou uvedenou v § 19 odst. 1,
g) nezveřejní výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu podle
§ 23 odst. 1,
h) v rozporu s § 23 odst. 2
1. nerozhodne při schvalování účetní
závěrky za příslušné období o uhrazení vykázané ztráty z vlastních zdrojů, nebo
2.
neuhradí ztrátu bez zbytečného odkladu po rozhodnutí valné hromady,
i) nepředloží výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu v předepsané
lhůtě České národní bance,
j) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě podle § 26 nebo
§ 26a, nebo
k) neudržuje kapitálový poměr minimálně ve výši stanovené v rozhodnutí
vydaném na základě § 26k odst. 8 nebo neplní zvláštní požadavky na likviditu podle
§ 26k odst. 8.
(5) Banka se dopustí přestupku tím, že
a) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje
nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti,
b) poruší povinnost zpracovávat údaje o klientech podle § 37 odst.
2,
c) poruší povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 38,
d) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se
klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst.
3 až 6 a 8,
e) nepodá zprávu o záležitostech klienta, které jsou předmětem bankovního
tajemství, v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu, pokud je to nutné
ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká,
f) neposkytne klientovi výpis informací, které jsou o něm vedeny v
registru podle § 38a odst. 2,
g) neúčastní se systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá
v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu,
h) nevede identifikaci vkladatele podle § 41c odst. 3 nebo 4,
i) neposkytne údaje Garančnímu systému a informaci o vkladech podle
§ 41c odst. 10, § 41d odst. 4 a 5, § 41f odst. 3, § 41g odst. 5 nebo § 41n,
j) neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3,
k) použije údaje, které získala od osob uvedených v § 41f odst. 7 a
8 v rozporu s § 41f odst. 9,
l) využije v reklamě rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými
státy, nebo
m) neinformuje klienta podle § 16 odst. 8 nebo § 41s odst. 1 nebo informuje
klienta podle § 16 odst. 8, aniž by byl dodržen postup pro uveřejnění oznámení podle
§ 16 odst. 10.
(6) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až e),
h) nebo i),
b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), g),
j) až n),
c) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo
o), odstavce 3 písm. a), b), d) nebo e), odstavce 4 nebo odstavce 5,
d) 126 650 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f),
e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle
odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. c) a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné
výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého ročního
obratu dosaženého bankou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje
položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
f) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle
odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. c) a spáchala-li ho ovládaná banka; není-li možné
výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10% čistého ročního
obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně
předcházející účetní období.
§ 36f
Přestupky banky na konsolidovaném a subkonsolidovaném základě
(1) Banka, která je ovládající osobou, se dopustí přestupku tím, že
a) na subkonsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně
neprověřuje strategie nebo postupy podle § 12c,
b) neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst.
3, nebo
c) nepřijme opatření k zajištění souladu s obezřetnostními požadavky
stanovenými v části třetí, čtvrté, šesté nebo sedmé nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Tuzemská ovládající banka nebo evropská ovládající úvěrová instituce
se dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí, aby řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo
subkonsolidovaném základě splňoval požadavky stanovené tímto zákonem nebo právním
předpisem jej provádějícím,
b) na konsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně
neprověřuje strategie nebo postupy podle § 12c,
c) rozdělí kmenový kapitál tier 1 v rozporu s tímto zákonem,
d) nesplní některou z povinností na konsolidovaném základě podle čl.
11 nebo 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
e) předem neoznámí auditora podle § 26g odst. 2,
f) neprovede ve stanovené lhůtě opatření podle § 25e odst. 4 písm.
f), g) nebo h) na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, nebo
g) nepřijme opatření k zajištění souladu s obezřetnostními požadavky
podle části třetí, čtvrté, šesté nebo sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 575/2013.
(3) Určená úvěrová instituce podle § 29 odst. 2 písm. c) se dopustí
přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 3,
b) nezajistí, aby její řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném
nebo subkonsolidovaném základě splňoval požadavky stanovené tímto zákonem nebo právním
předpisem jej provádějícím,
c) na konsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně
neprověřuje strategie nebo postupy podle § 12c,
d) rozdělí kmenový kapitál tier 1 v rozporu s tímto zákonem,
e) nesplní některou z povinností na konsolidovaném základě podle čl.
11 nebo 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
f) neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst.
1.
(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do
a) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu, je-li možné výši neoprávněného
prospěchu zjistit,
b) výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého bankou za bezprostředně
předcházející účetní období, který zahrnuje položky podle čl. 316 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit
a jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2,
c) výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní
závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období, není-li možné
výši neoprávněného prospěchu zjistit a spáchala-li přestupek podle odstavce 3 ovládaná
banka.
§ 36g
Přestupky zahraniční banky se sídlem v členském státě
(1) Zahraniční banka se sídlem v členském státě, která vykonává na
území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí přestupku
tím, že
a) uskuteční na území České republiky bankovní činnosti v rozporu s
§ 5c až 5m,
b) neuloží u České národní banky výpis z obchodního rejstříku nebo
jeho změny,
c) nesplní některou z informačních povinností podle § 11 odst. 1 až
4,
d) v rozporu s § 11 odst. 9 nezavede účinný postup pro vyřizování stížností
klientů nebo o tomto postupu neinformuje,
e) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na
účet klienta a obchody na účet zahraniční banky,
f) poruší povinnost uschovávat doklady o uskutečněných obchodech po
dobu 10 let,
g) nesplní některou z informačních povinností podle § 24,
h) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě
§ 26 odst. 1,
i) nezpracuje údaje o klientech podle § 37 odst. 2,
j) porušila povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 37 odst.
2,
k) nepodá osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu zprávu o všech
záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,
l) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se
klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst.
3 až 6 a 8, nebo
m) využije v reklamě rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými
státy.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až g),
c) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), h)
až m).
§ 36h
Přestupky zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě
(1) Zahraniční banka se sídlem v jiném než členském státě, která vykonává
na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí
přestupku tím, že
a) uskuteční bankovní činnosti na území České republiky bez licence
udělené podle § 5,
b) uskuteční bankovní činnosti v rozporu s licencí,
c) přijímá vklady, poskytuje úvěry nebo vykonává další činnosti po
dni zániku licence,
d) nedisponuje řídicím a kontrolním systémem podle § 8b odst. 1 a 2,
e) neuloží u České národní banky výpis z obchodního rejstříku nebo
jeho změny,
f) neuveřejní informace podle § 11,
g) neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím
podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle
§ 11 odst. 7,
h) nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 11 odst.
8,
i) v rozporu s § 11 odst. 9 nezavede účinný postup pro vyřizování stížností
klientů nebo o tomto postupu neinformuje,
j) nezavede vnitřní postupy a zásady podle § 11a odst. 5,
k) v rozporu s § 12 odst. 1 provede obchody způsobem, který poškozuje
zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů, nebo ohrožuje bezpečnost
a stabilitu zahraniční banky,
l) v rozporu s § 12 odst. 2 uzavře smlouvu za podmínek, které jsou
pro ni nápadně nevýhodné, nebo
m) nevykonává činnost s odbornou péčí podle § 12 odst. 3 nebo § 19a
odst. 1.
(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu, která vykonává na
území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí přestupku
tím, že
a) neudržuje průběžně kapitálový poměr podle § 12a odst. 1,
b) neudržuje průběžně pákový poměr podle § 12a odst. 4,
c) v rozporu s § 24 odst. 2 nesdělí České národní bance údaje nebo
poskytne neúplné anebo nesprávné údaje,
d) použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového požadavku
bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 12a odst. 3,
e) poruší některé z pravidel podle prováděcího právního předpisu vydaného
k provedení § 13 odst. 1 a § 14 odst. 1, nebo
f) nedodržuje podmínky stanovené v § 13.
(3) Zahraniční banka z jiného než členského státu, která vykonává na
území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí přestupku
tím, že
a) nesplní některou z informačních povinností podle § 16b odst. 1,
b) provede s osobami uvedenými v § 19 odst. 1 obchody, které by vzhledem
ke svému charakteru, účelu nebo riziku, nebyly provedeny s ostatními klienty,
c) provede obchody v rozporu s § 19a nebo 19b.
d) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na
účet klienta a obchody na účet zahraniční banky,
e) neuschová doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let podle
§ 21 odst. 2,
f) nezajistí, aby auditor provedl
1. ověření účetní závěrky zahraniční
banky,
2. ověření řídicího a kontrolního systému pobočky zahraniční banky,
3. vypracování
zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému,
g) neoznámí vybraného auditora České národní bance podle § 22 odst.
4,
h) nezajistí, aby ověření skutečnosti uvedené v § 22 odst. 1 provedl
auditor, který není osobou uvedenou v § 19 odst. 1,
i) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě podle § 26 odst.
1,
j) nezpracuje údaje o klientech podle § 37 odst. 2,
k) porušila povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 38,
l) nepodá osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu zprávu o všech
záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,
m) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se
klienta, které jsou předmětem tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst. 3 až 6 a
8,
n) neúčastní se systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá
v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu,
o) neposkytne údaje Garančnímu systému a informaci o vkladech podle
§ 41c odst. 10, § 41d odst. 4 a 5, § 41f odst. 3, § 41g odst. 5 nebo § 41n, nebo
p) neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) až i),
b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. m),
c) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d),
j) až m), odstavce 2, odstavce 3 písm.a) až l), n), o) nebo p).
Společná ustanovení
§ 36j
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.
(2) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí
o uloženém správním trestu způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních
údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění
a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení
shledáno jako zjevně nepřiměřené,
b) ohrozilo stabilitu finančního trhu,
c) ohrozilo probíhající trestní řízení,
d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.
(4) Rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 musí být uveřejněno nejméně po
dobu 5 let.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Společná ustanovení
§ 37
(1) Banky a pobočky zahraničních bank poskytují klientům služby na smluvním
základě. Poskytnutí služeb se zachováním anonymity klienta může banka nebo pobočka
zahraniční banky odmítnout.
(2) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny pro účely bankovních obchodů
zjišťovat a zpracovávat údaje o osobách včetně rodného čísla, pokud bylo přiděleno,
vyjma citlivých údajů o fyzických osobách, potřebné k tomu, aby bylo možné bankovní
obchod uskutečnit bez nepřiměřených právních a věcných rizik pro banku. Údaje musí
být přiměřené právním a věcným rizikům bankovního obchodu se subjektem údajů a relevantní
pro posouzení těchto rizik. Na takto získané a zpracovávané údaje se vztahují ustanovení
o bankovním tajemství (§ 38).
§ 38
(1) Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech
a depozit, se vztahuje bankovní tajemství. Tím není dotčena možnost podat zprávu
o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství,
na základě jeho žádosti nebo s jeho souhlasem.
(2) Zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,
je banka povinna podat osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu. Za porušení bankovního
tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního
dohledu a obdobnými orgány jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace
o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením
povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho
obchodech při podání trestního oznámení, při plnění oznamovací povinnosti podle zákona
o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, při plnění povinnosti poskytovat
údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích podle zákona upravujícího
daň z přidané hodnoty nebo při plnění povinnosti předávat údaje podle zákona o centrální
evidenci účtů.
(3) Zprávu o záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,
podá banka jen na písemné vyžádání
a) soudu pro účely občanského soudního řízení;8)
b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní
zákon;9)
c) správcům daně za podmínek podle daňového
řádu nebo pro účely plnění povinnosti poskytovat údaje z evidence o přeshraničních
platbách a jejich příjemcích podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty,
d) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu ve sporu podle zvláštního právního
předpisu9c),
e) Finančnímu analytickému úřadu za podmínek, které stanoví zákon o některých
opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo
zákon o provádění mezinárodních sankcí,
f) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží, včetně
dluhu na přirážce k pojistnému, penále a pokutách, orgánů nemocenského pojištění
ve věci řízení o přeplatku na dávkách nemocenského pojištění, regresních náhradách
a dluhu na pokutách, orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou
působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního
zabezpečení a dluhu na pokutách nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení
o přeplatku na dávkách státní sociální podpory, který je klient povinen vrátit; to
platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku,
g) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní
pojištění, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného,
h) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního
zákona,9b)
i) Úřadu práce České republiky ve věci řízení o vrácení finančních prostředků
poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků,
j) zpravodajské služby za účelem plnění konkrétního úkolu v její působnosti
podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky se souhlasem
soudce; pro vyžádání zprávy se použijí ustanovení zákona upravujícího činnost zpravodajských
služeb České republiky,
k) Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických
hnutí pro účely výkonu dohledu podle zákona upravujícího sdružování v politických
stranách a politických hnutích,
l) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva
vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona10c),
m) Policie České republiky pro účely pátrání po hledané nebo pohřešované
osobě nebo předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu podle
zákona o Policii České republiky,
n) Generální inspekce bezpečnostních sborů pro účely pátrání po hledané
osobě podle zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů,
o) Ministerstvu financí za podmínek, které stanoví zákon o pojišťování
a financování vývozu se státní podporou, nebo zákon o koordinaci spolupráce s Evropským
úřadem pro boj proti podvodům, nebo
p) Úřadu práce České republiky a Ministerstvu práce a sociálních věcí
za účelem posouzení majetkových poměrů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně
posuzovaných osob podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona č. 66/2022
Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti
s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace,
ve znění pozdějších předpisů.
Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka příslušnou
záležitost identifikovat.
(4) Banka je povinna sdělit i bez souhlasu klienta na písemné vyžádání orgánů
sociálního zabezpečení ve věci řízení o vrácení dávky připsané na účet klienta po
dni, za který náležela poslední výplata dávky zemřelého oprávněného, včetně jejího
vymáhání, identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu, a osobách
oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech
týkajících se tohoto účtu. Banka je rovněž povinna po úmrtí klienta sdělit tyto údaje
na písemné vyžádání Úřadu práce České republiky.
(5) Banka je povinna i bez souhlasu klienta poskytnout příslušnému orgánu
podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele35) na písemné vyžádání a za podmínek
stanovených zákonem upravujícím ochranu spotřebitele35) číslo nebo jiný jedinečný
identifikátor účtu, který vedla nebo vede, identifikační údaje o svém klientovi,
který byl nebo je majitelem tohoto účtu, a údaje o zmocněnci, který byl nebo je oprávněn
nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu.
(6) Banka je povinna i bez souhlasu klienta poskytnout Státní zemědělské
a potravinářské inspekci na písemné vyžádání za podmínek stanovených zákonem o Státní
zemědělské a potravinářské inspekci39) číslo nebo jiný jedinečný identifikátor účtu,
který vede, a identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem tohoto účtu,
a zmocněnci, který je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu.
(7) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a h) náleží bance úhrada věcných
nákladů.
(8) Banka je povinna i bez souhlasu klienta sdělit osobě oprávněné za účelem
výkonu rozhodnutí číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor svého klienta a identifikační
kód banky nebo pobočky zahraniční banky a identifikační údaje o svém klientovi, který
je majitelem účtu. Stejná povinnost banky platí i ve vztahu k osobě, která prokáže,
že v důsledku vlastní chybné dispozice bance nebo pobočce zahraniční banky utrpěla
škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení
ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží bance úhrada věcných nákladů.
(9) Jestliže se klient dostane do prodlení s peněžitým plněním bance na dobu
delší než 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bance sjednané ve smlouvě nebo stanovené
zákonem, omezuje se povinnost banky zachovávat bankovní tajemství tak, že banka může
nejdříve 30 dnů poté uveřejnit informaci o porušení povinnosti klientem, přičemž
smí uvést jen identifikační údaje klienta podle § 41c odst. 3 a označení porušené
povinnosti.
(10) Na pobočku banky z členského státu se použijí odstavce 2 až 9 obdobně
a na pobočku banky z jiného než členského státu se použijí odstavce 1 až 9 a 12 obdobně.
(11) Zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního
tajemství, podá banka v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez
souhlasu klienta, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu,
na jehož území podniká.
(12) Porušením bankovního tajemství není předání informací jinému poskytovateli
platebních služeb nebo v rámci platebního systému, pokud je to nezbytné z důvodu
předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování.
§ 38a
(1) V rámci plnění povinnosti postupovat při výkonu své činnosti obezřetně
se banky a pobočky zahraničních bank mohou vzájemně informovat o čísle účtu nebo
jiném jedinečném identifikátoru, identifikačních údajích o majitelích účtů a o záležitostech,
které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů, a to i prostřednictvím
právnické osoby, která není bankou. Majetkový podíl na této právnické osobě mohou
mít pouze banky, které jsou povinny zajistit, že tato právnická osoba bude zachovávat
získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím. Banka nebo pobočka zahraniční
banky je povinna k získaným údajům o klientech jiné banky a pobočky zahraniční banky
přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.
(2) Česká národní banka vytváří z údajů získaných v rozsahu podle odstavce
1 od bank, poboček zahraničních bank10a) a dalších osob, stanoví-li tak zvláštní
zákon,
informační databázi
(dále jen „registr“). K informacím v registru mají přístup
banky, pobočky zahraničních bank, Evropská centrální banka, Česká národní banka
a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon. Poskytnutí údajů do registru a z registru
za podmínek stanovených zákonem není porušením bankovního tajemství a povinnosti
mlčenlivosti. Banka nebo pobočka zahraniční banky je však povinna k údajům o klientech
získaným z registru přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.(3) Česká národní banka je oprávněna na základě vzájemnosti umožnit přístup
k informacím v registru podle odstavce 2 též centrálním bankám a jiným orgánům členských
států, které vytvářejí informační databáze srovnatelné s registrem za předpokladu,
že podmínky přístupu k těmto údajům a způsob jejich ochrany v příslušném členském
státě jsou na alespoň srovnatelné úrovni, jaká je požadována tímto zákonem. Požadavek
srovnatelnosti je splněn i tehdy, pokud má k údajům v zahraniční databázi přístup
širší okruh osob. Údaje z informačních databází získané Českou národní bankou na
základě vzájemnosti se stávají součástí registru.
(4) Případy, ve kterých lze požadovat informace podle odstavců 2 a 3, a bližší
podmínky jejich poskytování stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(5) Klient má právo, za úhradu nákladů, na výpis informací, které jsou o
něm vedeny v registru.
(6) Oznámení banky nebo pobočky zahraniční banky o podezření, že byl spáchán
trestný čin nebo přestupek, učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným
orgánům, nemůže být posuzováno jako porušení ustanovení § 38.
§ 38aa
(1) Banka nebo pobočka zahraniční banky je oprávněna nabízet, poskytovat
nebo zprostředkovávat identifikační služby a uzavírat smlouvy o nich též jménem a
na účet poskytovatele identifikačních služeb.
(2) Poskytovatelem identifikačních služeb se v tomto zákoně rozumí osoba,
která není bankou, je na základě jiného právního předpisu oprávněna poskytovat identifikační
služby a ve které mají podíl pouze banky nebo pobočky zahraničních bank; tyto banky
nebo pobočky zahraničních bank jsou povinny zajistit, že poskytovatel identifikačních
služeb bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím.
§ 38ab
(1) Banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb
jsou v rámci poskytování identifikačních služeb podle § 1 odst. 4 písm. c) oprávněni
umožnit používání prostředku pro elektronickou identifikaci36) mimo rámec kvalifikovaného
systému elektronické identifikace umožňujícího poskytnutí služby národního bodu pro
identifikaci a autentizaci podle zákona o elektronické identifikaci (dále jen "kvalifikovaný
systém"), pouze pokud je tento prostředek pro elektronickou identifikaci vydán a
je umožněno jeho používání také v rámci kvalifikovaného systému.
(2) Banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních
služeb nemají povinnost umožňovat v rámci kvalifikovaného systému použití prostředku
pro elektronickou identifikaci podle odstavce 1, pokud
a) nastane změna právního předpisu nebo změna na základě právního předpisu,
která zásadně ohrožuje plnění povinnosti banky nebo pobočky zahraniční banky postupovat
při výkonu své činnosti obezřetně, zejména povinnosti řídit rizika, v souvislosti
s používáním tohoto prostředku v rámci kvalifikovaného systému a
b) po bance, pobočce zahraniční banky nebo poskytovateli identifikačních
služeb nelze spravedlivě požadovat, aby umožňovali používat tento prostředek v rámci
kvalifikovaného systému.
(3) Pokud banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních
služeb přestanou podle odstavce 2 umožňovat používat prostředek pro elektronickou
identifikaci podle odstavce 1 v rámci kvalifikovaného systému,
a) oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu správci národního bodu
pro identifikaci a autentizaci podle zákona o elektronické identifikaci (dále jen
"správce národního bodu"), Ministerstvu vnitra a České národní bance, pokud podléhají
jejímu dohledu; součástí oznámení je jeho odůvodnění,
b) nemají povinnost podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o elektronické
identifikaci a nelze je stíhat pro přestupek nebo jim odejmout akreditaci podle zákona
o elektronické identifikaci pro neplnění této povinnosti; neplnění této povinnosti
se nepovažuje za ukončení činnosti kvalifikovaného správce podle zákona o elektronické
identifikaci, a
c) budou vyvíjet veškeré úsilí, které po nich lze spravedlivě požadovat,
k tomu, aby obnovili možnost používat prostředek pro elektronickou identifikaci podle
odstavce 1 v rámci kvalifikovaného systému.
(4) Pokud pominou okolnosti podle odstavce 2, banka, pobočka zahraniční banky
nebo poskytovatel identifikačních služeb oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu
správci národního bodu, Ministerstvu vnitra a České národní bance, pokud podléhají
jejímu dohledu.
§ 38ac
(1) Prostředek pro elektronickou identifikaci podle § 38ab odst. 1 lze
rovněž použít pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo
výkon působnosti, mimo rámec kvalifikovaného systému, pokud
a) splňuje technické specifikace, normy a postupy alespoň pro úroveň
záruky značnou stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální
technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou
identifikaci37) a
b) banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních
služeb, kteří vydali tento prostředek pro elektronickou identifikaci, provedli identifikaci
fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta, je-li
klient právnickou osobou nebo svěřenským fondem, případně jiným právním uspořádáním
bez právní osobnosti, postupem podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci
výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
1. za fyzické přítomnosti identifikovaného,
2.
s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci, který splňuje technické specifikace,
normy a postupy pro úroveň záruky vysokou stanovené přímo použitelným předpisem Evropské
unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky
prostředků pro elektronickou identifikaci37) a který je vydáván a používán v rámci
kvalifikovaného systému, nebo jiného systému elektronické identifikace oznámeného
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci35),
nebo
3. s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci podle § 38ab odst. 1,
který splňuje technické specifikace, normy a postupy podle písmene a), pokud zároveň
došlo k ověření totožnosti identifikovaného prostřednictvím národního bodu pro identifikaci
a autentizaci nebo v informačním systému veřejné správy a banka, pobočka zahraniční
banky nebo poskytovatel identifikačních služeb mají k dispozici údaj o tom, kdo provedl
identifikaci podle bodu 1 nebo 2.
(2) Podmínka podle odstavce 1 písm. b) bodu 1 je splněna také v případě,
kdy identifikaci fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za
klienta
a) provedla postupem podle zákona upravujícího některá opatření proti
legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu za fyzické přítomnosti
identifikovaného
1. osoba, která jedná za banku nebo pobočku zahraniční banky nebo
poskytovatele identifikačních služeb a je vázána jejich vnitřními předpisy, a banka,
pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb nesou odpovědnost
za škodu způsobenou činností této osoby při identifikaci podle zákona upravujícího
některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
2.
úvěrová instituce podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona upravujícího některá opatření
proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud náleží
do stejné skupiny ve smyslu zákona o finančních konglomerátech jako banka, pobočka
zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb, nebo
3. osoba, která jedná
za úvěrovou instituci podle bodu 2 a je vázána jejími vnitřními předpisy, a příslušná
úvěrová instituce podle bodu 2 nese odpovědnost za škodu způsobenou činností této
osoby při identifikaci podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci
výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a
b) informace získané při identifikaci klienta ve smyslu zákona upravujícího
některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
včetně kopií příslušných dokladů, pokud byly pořizovány, jsou uloženy u banky, pobočky
zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb předtím, než tato banka,
pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb vydají příslušný
prostředek pro elektronickou identifikaci.
(3) Elektronickou identifikaci prostřednictvím prostředku pro elektronickou
identifikaci splňujícího požadavky podle odstavce 1 vydaného bankou nebo pobočkou
zahraniční banky je možné provést pouze u
a) banky nebo pobočky zahraniční banky, která tento prostředek vydala
nebo
b) poskytovatele identifikačních služeb, pokud je totožnost poskytovateli
identifikačních služeb potvrzena bankou nebo pobočkou zahraniční banky, která tento
prostředek vydala.
§ 38ad
(1) Přístup do informačního systému veřejné správy nebo elektronické aplikace
s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci splňujícího požadavky podle
§ 38ac odst. 1 se považuje za přístup se zaručenou identitou podle zákona o informačních
systémech veřejné správy.
(2) Státní orgán a orgán územního samosprávného celku jsou oprávněny použít
prostředek pro elektronickou identifikaci vydaný bankou, pobočkou zahraniční banky
nebo poskytovatelem identifikačních služeb pro účely prokázání totožnosti, které
vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, pouze prostřednictvím kvalifikovaného
systému.
(3) Správce národního bodu poskytne službu národního bodu pro identifikaci
a autentizaci při využití kvalifikovaného systému, jehož kvalifikovaným správcem
podle zákona o elektronické identifikaci je banka, pobočka zahraniční banky nebo
poskytovatel identifikačních služeb, pouze kvalifikovanému poskytovateli podle zákona
o elektronické identifikaci, který je státním orgánem nebo orgánem územního samosprávného
celku.
§ 38ae
(1) Banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb
jsou oprávněni zřídit a spravovat informační systém, který bance, pobočce zahraniční
banky nebo poskytovateli identifikačních služeb umožňuje využívat údaje vedené v
informačním systému veřejné správy, včetně údajů vedených v základním registru (dále
jen "systém pro využívání údajů").
(2) Systém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování
záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle zvláštního
právního předpisu38).
§ 38af
(1) Banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních
služeb jsou oprávněni k plnění svých povinností stanovených právním předpisem využívat
prostřednictvím systému pro využívání údajů údaje
a) ze základního registru obyvatel,
b) z informačního systému evidence obyvatel,
c) z informačního systému cizinců,
d) z informačního systému evidence občanských průkazů,
e) z informačního systému evidence cestovních dokladů,
f) z registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o
příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů.
(2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) adresa místa pobytu,
c) datum, místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil
v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,
den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený
za mrtvého nepřežil,
e) státní občanství,
f) čísla a druhy identifikačních dokladů a
g) typ datové schránky a identifikátor datové schránky46), je-li tato
datová schránka zpřístupněna.
(3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině,
místo a stát, kde se narodil,
e) rodné číslo,
f) státní občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu,
h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci
nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který
smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení
svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti
rozhodl, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce
soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti,
i) datum úmrtí a
j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a stát nebo okres narození,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) druh a adresa místa pobytu na území, je-li tímto místem sídlo správního
orgánu, rovněž údaj o tom, že se jedná o adresu úřadu, popřípadě adresa, na kterou
mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně
čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti,
i) datum úmrtí a
j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,
k) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
l) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky.
(5) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou
a) číslo občanského průkazu,
b) datum vydání občanského průkazu,
c) označení úřadu, který občanský průkaz vydal a
d) datum skončení platnosti občanského průkazu.
(6) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. e) jsou
a) číslo a druh cestovního dokladu,
b) datum vydání cestovního dokladu,
c) datum skončení platnosti cestovního dokladu a
d) označení orgánu, který cestovní doklad vydal.
(7) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. f) jsou údaje uvedené v oznámení
o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů.
(8) Využíváním údajů podle odstavce 1 není dotčeno oprávnění banky, pobočky
zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb využívat údaje z informačních
systémů veřejné správy na základě souhlasu klienta podle zvláštních právních předpisů.
§ 38b
Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, může banka poskytovat,
je-li to potřebné pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo doplňkového dohledu6d)
a pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání.
§ 38c
(1) Česká národní banka plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům
bankovního dohledu jiných států, orgánům mezinárodních organizací a dalším osobám
v rozsahu mezinárodní smlouvy. Výčet základních oznamovaných a konzultovaných skutečností
je uveden v § 38d až 38i.
(2) Vykonává-li Česká národní banka dohled nad institucí nebo pobočkou
úvěrové instituce z jiného než členského státu, úzce spolupracuje s příslušnými orgány
vykonávajícími dohled nad institucemi, jež jsou součástí téže skupiny z jiného než
členského státu, a to za účelem
a) zajištění uceleného dohledu nad činnostmi takové skupiny z jiného
než členského státu v Evropské unii,
b) zabránění obcházení požadavků tohoto zákona, zahraničních právních
předpisů zapracovávajících směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU nebo
přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, vztahujících
se na skupiny z jiného než členského státu a
c) předcházení nepříznivému dopadu na finanční stabilitu Evropské unie.
§ 38d
(1) Česká národní banka informuje Evropskou komisi o
a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci
splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení
pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce banky z členského státu
postup podle § 26,
b) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových
osobách zahrnutých do konsolidace podle části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a
c) smlouvách, dohodách a písemných ujednáních podle § 26c odst. 6 a§
26e.
(2) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech
významných skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu bankovního dohledu důležitých
pro řádný výkon tohoto dohledu v rámci Evropské unie, zejména o
a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci
splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení
pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce podle § 5a odst. 1 postup
podle § 26,
b) udělených a odňatých licencích; v informaci o udělené licenci vždy
uvede, že pohledávky z vkladů u banky jsou pojištěny u Garančního systému,
c) smlouvách, dohodách a písemných ujednáních podle § 26c odst. 6 a§
26e,
d) údajích shromážděných za účelem srovnání systémů odměňování a postupů
zavedených ostatními bankami o
1. počtu osob, jejichž příjmy dosahují nejméně částky
odpovídající 1 000 000 EUR, v členění podle jejich pracovních povinností a oblastí
činností banky,
2. hlavních složkách mezd, prémií, odměn založených na výkonnosti
za delší časové období a zvláštních penzijních výhod osob podle bodu 1,
e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových
osobách zahrnutých do konsolidace podle části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
f) licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených
zahraniční bance, která má sídlo v jiném než členském státě, a identifikaci skupiny,
pokud je zahraniční banka se sídlem v jiném než členském státě součástí skupiny,
g) podmínkách, které je nutno splnit pro vydání licence podle tohoto
zákona,
h) majetkoprávních vztazích mezi členy skupiny, o organizační struktuře
a správě a řízení a o dalších významných skutečnostech týkajících se skupiny, pokud
Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě,
i) názvech orgánů nebo osob, kterým smějí být sdělovány informace podle
§ 25a,
j) fungování procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c,
k) metodice použité jako základ pro rozhodnutí podle § 25c odst. 3 až
6, § 25d odst. 2 a 3 a § 26 při procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c,
l) případech, kdy použije § 25d odst. 1,
m) postupech přijatých podle § 26m odst. 1, 2 a 4,
n) výsledcích přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, jestliže výsledky
naznačují hrozící systémové riziko podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 1093/2010 ze strany banky; tyto informace poskytne Česká národní banka
bez zbytečného odkladu,
o) údajích shromážděných za účelem srovnání trendů a postupů odměňování,
jakož i informacích o rozdílech v odměňování mužů a žen,
p) opatřeních přijatých podle § 8d písm. g),
q) povolení zastávat další funkci nevýkonného člena podle § 8 odst. 5,
r) údajích shromážděných podle § 8d písm. h),
s) údajích získaných od banky o rozhodnutí akcionářů, která se týkají
odměňování,
t) opatřeních k nápravě uložených podle § 26 odst. 2 bodu 11, § 26 odst.
6 a pokutách uložených za přestupek podle § 36a odst. 1 písm. a) až e), § 36c odst.
1 písm. a) až f), § 36e odst. 2 písm. a), c), d), f) až i), k) až m) a § 36e odst.
3 písm. c), včetně údajů o odvolání proti rozhodnutí, kterým byla tato opatření nebo
správní tresty uloženy,
u) celkových aktivech a pasivech povolených poboček zahraničních bank,
které mají sídlo v jiném než členském státě, podle pravidelných výkazů,
v) důvodném podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování
terorismu, pokusu o ně, nebo o významné hrozbě takového rizika, a to bez zbytečného
odkladu; v případě významné hrozby takového rizika vyhodnotí Česká národní banka
situaci společně s Finančním analytickým úřadem a bez zbytečného odkladu informuje
Evropský orgán pro bankovnictví o výsledku tohoto společného vyhodnocení.
(3) Na vyžádání Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví
o všech skutečnostech nezbytných k plnění jeho úkolů stanovených příslušnými předpisy
Evropské unie.
(4) Česká národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o sazbě
proticyklické kapitálové rezervy podle § 12o odst. 4 a údajích uvedených v § 12o
odst. 8.
(5) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké
penzijní pojištění31) o postupech přijatých podle § 26m odst. 1, 2 a 4.
§ 38da
(1) Česká národní banka poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví součinnost
ve všech případech, kdy Evropský orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy přispívá
k řešení sporů mezi příslušnými orgány.
(2) Česká národní banka využívá údajů z databáze správních sankcí Evropského
orgánu pro bankovnictví pro posouzení důvěryhodnosti členů orgánů banky.
§ 38e
(1) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu členského státu
o
a) všech skupinách, jejichž součástí je banka a zároveň i banka se sídlem
na území členského státu nebo finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst.
1 se sídlem na území členského státu,
b) informaci banky nebo finanční instituce splňující podmínky podle §
5e odst. 1, že hodlá na území členského státu založit pobočku nebo zde poskytovat
služby, a o změně v oznámených údajích,
c) skutečnosti, že finanční instituce přestala splňovat podmínky podle
§ 5e odst. 1,
d) použití postupu podle § 26 vůči pobočce banky z členského státu v
případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů,
e) použití postupu podle § 26bb vůči pobočce banky z členského státu.
(2) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu jiného než členského
státu o použití postupu podle § 26bb vůči pobočce banky z jiného než členského státu.
(3) Česká národní banka informuje příslušná kolegia orgánů dohledu o
a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají
povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,
b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou
rezervu zavedeného jiným členským státem.
§ 38f
(1) Před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence bance, která má pobočku
na území členského státu, konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem dohledu
tohoto státu. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka orgán dohledu informuje
o svém záměru licenci změnit nebo odebrat. Česká národní banka informuje o změně
nebo odnětí licence neprodleně orgány dohledu států, v nichž má banka pobočku.
(2) Česká národní banka neprodleně informuje o vydání rozhodnutí o úpadku
a o prohlášení konkursu na majetek banky nebo pobočky banky z jiného než členského
státu příslušný orgán dohledu členského státu, v němž mají tyto pobočku.
(3) Česká národní banka před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence pobočce
banky z jiného než členského státu usiluje o koordinaci svého postupu s orgány dohledu
členských států, ve kterých má zahraniční banka pobočky. Nesnese-li věc odkladu,
Česká národní banka tyto orgány dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo
odebrat.
§ 38g
Česká národní banka může provést kontrolu na místě na území členského státu
po předchozím informování orgánu dohledu tohoto státu nebo jej o provedení této kontroly
požádat.
§ 38h
Výměna informací při dohledu nad pobočkami bank z členských států
(1) V rámci výkonu dohledu Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu
jiných členských států, zejména těch, na jejichž území má banka pobočku nebo na jejichž
území má sídlo zahraniční banka, jejíž pobočka působí na území České republiky.
(2) Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 veškeré
informace o podílech na bance a o řízení této banky nebo zahraniční banky, která
vykonává činnost prostřednictvím své pobočky, které mohou usnadnit ochranu finanční
stability, dohled nad nimi nebo přezkum podmínek pro účely vydání licence nebo povolení.
Česká národní banka dále poskytuje veškeré informace, které mohou usnadnit dohled
nad bankou nebo zahraniční bankou, která vykonává činnost prostřednictvím své pobočky,
zejména pak informace o likviditě, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálovém
poměru, omezení velkých expozic a dalších faktorech, které mohou mít vliv na míru
systémového rizika představovaného bankou, správních a účetních postupech a mechanismech
vnitřní kontroly.
(3) V rámci spolupráce podle odstavce 1 Česká národní banka může požádat
orgány dohledu jiných členských států o informace uvedené v odstavci 2.
(4) Česká národní banka neprodleně poskytne orgánu dohledu jiného členského
státu, na jehož území vykonává banka svou činnost prostřednictvím pobočky, veškeré
informace související s dohledem nad dodržováním požadavků týkajících se likvidity
podle části šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení
nebo rozhodnutí Evropské komise a s dohledem na konsolidovaném základě podle části
osmé tohoto zákona, pokud jsou tyto informace významné pro zajištění ochrany společných
zájmů klientů nebo investorů banky nebo finanční stability v tomto členském státě.
Česká národní banka neprodleně informuje příslušný orgán dohledu, pokud je ohrožena
likvidita banky nebo je-li důvodné podezření, že bude ohrožena likvidita banky. V
takovém případě sdělí Česká národní banka příslušnému orgánu dohledu informace o
plánu na obnovení likvidity, způsobu jeho provedení a opatřeních, která v této souvislosti
přijala. Česká národní banka sdělí na žádost orgánu dohledu jiného členského státu,
na jehož území vykonává banka činnost prostřednictvím své pobočky, jak zohlednila
informace, které od něj obdržela.
(5) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví,
pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní banky o spolupráci,
zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené
lhůtě.
§ 38ha
Výměna informací při dohledu na konsolidovaném základě
(1) V rámci výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka
spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států.
(2) Česká národní banka poskytuje na vyžádání orgánům dohledu jiných
členských států informace potřebné pro výkon jejich dohledu; z vlastního podnětu
poskytuje Česká národní banka orgánům dohledu jiných členských států zásadní informace,
které mají podstatný vliv na hodnocení finanční situace zahraniční banky, obchodníka
s cennými papíry nebo finanční instituce v dotčeném členském státě, zejména informace
o
a) majetkoprávních vztazích mezi členy skupiny, struktuře správy a řízení
včetně organizační struktury skupiny, přičemž zahrnuty jsou všechny regulované i
neregulované subjekty, neregulované ovládané osoby, významné pobočky a ovládající
osoby a orgány dohledu nad regulovanými subjekty v této skupině,
b) postupech shromažďování informací od bank, spořitelních a úvěrních
družstev nebo obchodníků s cennými papíry ve skupině a ověřování těchto informací,
c) vývoji v bance, spořitelním a úvěrním družstvu nebo obchodníku s cennými
papíry nebo jiné osobě ve skupině, který může vážně ohrozit finanční situaci banky,
spořitelního a úvěrního družstva nebo obchodníka s cennými papíry v konsolidačním
celku,
d) závažných správních trestech a opatřeních k nápravě mimořádného významu
uložených bance podle tohoto zákona, spořitelnímu a úvěrnímu družstvu podle zákona
upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo obchodníku s cennými papíry
podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, a to zejména o požadavku
na zvýšení kapitálu, neudělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního
modelu k výpočtu kapitálového požadavku nebo neudělení souhlasu se změnou používaného
interního přístupu nebo interního modelu,
e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových
osobách zahrnutých do konsolidace podle části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(3) O informace potřebné k výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká
národní banka požádá orgán dohledu jiného členského státu určený k výkonu dohledu
nad osobou, která je členem skupiny. Rovněž v případě evropské ovládající úvěrové
instituce, evropského ovládajícího investičního podniku, evropské finanční holdingové
osoby a evropské smíšené finanční holdingové osoby požádá orgán určený k výkonu dohledu
na konsolidovaném základě z jiného členského státu o informace týkající se přístupů
a metod používaných při plnění pravidel obezřetného podnikání.
(4) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví nebo
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy43), pokud orgán dohledu jiného členského státu
odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací,
nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě, nebo pokud orgán dohledu
jiného členského státu neposkytne zásadní informaci z vlastního podnětu32).
§ 38hb
Česká národní banka vyvíjí úsilí k zajištění účinné, vzájemné a úzké spolupráce
s Finančním analytickým úřadem, příslušnými orgány dohledu členských států a finančními
zpravodajskými jednotkami členských států, a to včetně výměny informací, jež jsou
relevantní pro plnění povinností podle tohoto zákona, zahraničních právních předpisů
zapracovávajících směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, zákona upravujícího
opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, zákona
upravujícího provádění mezinárodních sankcí a zahraničních právních předpisů zapracovávajících
směrnici Evropského parlamentu a Rady 2015/84944), pokud tato spolupráce a výměna
informací nezasahuje do probíhajících trestních či správních řízení.
§ 38i
(1) Česká národní banka před
a) rozhodnutím podle § 16 odst. 1 a § 20 odst. 3,
b) uložením závažného správního trestu nebo opatření k nápravě mimořádného
významu bance, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 26 odst. 2 písm. a)
bodu 1,
c) zamítnutím žádosti o udělení souhlasu s používáním interního přístupu
nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku podle čl. 312 odst. 2 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
konzultuje tuto skutečnost s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném
základě v případě skupiny, jejímž členem je dotčená banka, a s dalšími orgány dohledu,
kterých se tato skutečnost rovněž týká.
(2) Česká národní banka nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 1,
nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V
takovém případě informuje uvedené orgány dohledu bez zbytečného odkladu.
§ 38j
(1) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) platná znění zákonů a vyhlášek, upravujících pravidla obezřetného
podnikání bank na individuálním a konsolidovaném základě, opatření obecné povahy
podle § 26bb a úředních sdělení České národní banky k nim; tím nejsou dotčena ustanovení
zvláštních právních předpisů o způsobu vyhlašování právních předpisů a zveřejňování
opatření obecné povahy podle § 26bb,
b) informace o způsobu využití možností volby nebo uvážení daných členským
státům a jejich orgánům dohledu právem Evropské unie v právních předpisech podle
písmene a),
c) informace o přístupu a metodách České národní banky, včetně kritérií
pro uplatňování zásady přiměřenosti, používaných při výkonu dohledu podle § 25c,
d) souhrnné statistické údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání
bankami v České republice, včetně počtu a povahy opatření k nápravě nebo pokut přijatých
v souladu s tímto zákonem,
e) dohody o změně příslušného orgánu dohledu na konsolidovaném základě
podle § 26c odst. 9 a informaci o změně příslušného orgánu dohledu nad bankou, spořitelním
a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry podle § 26e odst. 3,
f) informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při
výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
g) roční zprávu o výsledku výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro
převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
včetně uložených opatření.
(2) Informace uvedené v odstavci 1 Česká národní banka uveřejňuje způsobem
umožňujícím dálkový přístup tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného
druhu uveřejněnými orgány dohledu v jiných členských státech, a pravidelně je aktualizuje.
§ 38k
Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají
závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení
závazků,
b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl.
7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících
osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,
c) souhrnně za Českou republiku
1. celkovou výši kapitálu ovládajících
osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách
v jiném než členském státě,
2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládajících osob
na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách
v jiném než členském státě,
3. procentní podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě ovládajících
osob využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském
státě.
§ 38l
Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají
žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo
splacení závazků,
b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl.
9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících
osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,
c) souhrnně za Českou republiku
1. celkovou výši kapitálu ovládajících
osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském
státě,
2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládaných osob využívajících možnosti
stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,
3. procentní podíl
na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než
členském státě.
§ 39
(1) Pracovníci banky, členové statutárního orgánu banky, členové správní
rady banky a členové dozorčí rady banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních
věcech dotýkajících se zájmů banky a jejích klientů. Z důvodů uvedených v § 38 odst.
2 až 6 a 8 a § 38b je statutární orgán této povinnosti zprostí; jde-li o povinnost
mlčenlivosti členů statutárního orgánu, má tuto působnost správní rada nebo dozorčí
rada. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech není poskytnutí
údajů v případech a pro účely uvedené v § 41d odst. 4 a 5, § 41g odst. 5 a § 41n.
(2) Pracovníci banky, členové statutárního orgánu banky, členové správní
rady banky a členové dozorčí rady banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích,
které jim byly poskytnuty za účelem vyřízení vyžádání zprávy o záležitostech klienta,
které jsou předmětem bankovního tajemství, podle § 38 odst. 3 písm. j). Tuto povinnost
jsou povinni zachovávat vůči klientovi i všem dalším osobám; porušením této povinnosti
není poskytnutí údajů pracovníkovi, členovi statutárního orgánu, členovi správní
rady nebo členovi dozorčí rady téže banky, pokud je to nutné pro výkon jeho funkce
nebo pracovní činnosti.
(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního
vztahu nebo jiného obdobného vztahu.
§ 40
(1) Žádost o udělení licence, o její změnu nebo o udělení souhlasu podle
tohoto zákona předkládá žadatel písemně České národní bance.
(2) O změně licence rozhoduje Česká národní banka.
(3) Česká národní banka vydá rozhodnutí o udělení licence, o změně licence
nebo o zamítnutí žádosti o licenci či o změnu licence do 6 měsíců ode dne zahájení
správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí. V případě, že podaná žádost nebyla
úplná a Česká národní banka si vyžádala její doplnění, vydá Česká národní banka rozhodnutí
do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí.
(4) O žádosti o udělení souhlasu podle tohoto zákona se rozhodne do 3 měsíců
ode dne zahájení správního řízení, nestanoví-li tento zákon jinak.
(5) V řízení o udělení licence a v řízení o udělení souhlasu podle § 20
odst. 3 tohoto zákona si může Česká národní banka vyžádat potřebné informace o účastnících
řízení od příslušných orgánů.
(6) Česká národní banka informuje Ministerstvo financí o svých pravomocných
rozhodnutích podle § 4 odst. 2, § 5 odst. 3, § 16 odst. 1 písm. b) a c), § 34 odst.
1 a § 40 odst. 2.
§ 41
(1) O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky rozhoduje bankovní rada
České národní banky. Podaný rozklad nemá odkladný účinek, nejedná-li se o rozhodnutí
o uložení pokuty podle části dvanácté nebo o odnětí licence. Ustanovení správního
řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu10) se nepoužije.
(2) Na řízení o žádostech a o odnětí licence podle tohoto zákona se vztahují
předpisy o správním řízení,11) pokud tento zákon nestanoví jinak.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Pojištění pohledávek z vkladů
§ 41a
(1) Pojištění pohledávek z vkladů v České republice zajišťuje Garanční systém
zřízený podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
(2) Garanční systém spravuje část svého jmění ve Fondu.
(3) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu se účastní systému
pojištění pohledávek z vkladů a přispívá do Fondu v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
Povinnost přispívat do Fondu se na banku nebo pobočku banky z jiného než členského
státu nevztahuje ode dne zániku licence podle § 7a.
(4) Zdrojem Fondu jsou příspěvky od bank a poboček bank z jiného než členského
státu, peněžní prostředky, které si Garanční systém obstaral podle § 41i, dotace,
návratné finanční výpomoci a úvěry poskytnuté Českou národní bankou podle zákona
o České národní bance. Zdrojem Fondu jsou i další příjmy, kterými jsou zejména výnosy
z investování peněžních prostředků a výtěžky z ukončených insolvenčních a likvidačních
řízení.
(5) Čerpat z Fondu lze jen na náhrady za pohledávky z vkladů oprávněným osobám,
poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem a na splátky dluhů. Náklady Garančního
systému spojené se správou Fondu se hradí z výnosů z investování peněžních prostředků,
z mimořádných provozních příspěvků podle § 41cg nebo z dotací nebo návratných finančních
výpomocí podle § 41ch.
(6) Garanční systém při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankou
a Ministerstvem financí. Česká národní banka je povinna Garanční systém s předstihem
upozornit na možnost postupu podle § 41d odst. 1.
§ 41b
Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zákona upravujícího ozdravné
postupy a řešení krize na finančním trhu není poskytnutí údajů v případech a pro
účely uvedené v § 38 odst. 2 až 6 a 8, § 41g odst. 1, § 41n, § 41o odst. 2, § 41o
odst. 2, § 41p odst. 1 a 2 a § 41q odst. 2. Ustanovení § 38 odst. 7 a § 39 odst.
3 se použije obdobně.
§ 41c
(1) Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků vedených při
splnění požadavků na identifikaci stanovených v odstavci 3 a v zákoně upravujícím
opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti v české měně nebo v cizí měně,
evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzených
vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem, nejde-li o
pohledávky uvedené v odstavci 2.
(2) Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů
a) banky, pobočky banky z jiného členského státu spořitelního a úvěrního
družstva, obchodníka s cennými papíry a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti;
to neplatí, jde-li o pohledávky z vkladů vložených těmito osobami ve prospěch třetí
osoby, které by jinak náhrada náležela, za splnění podmínek podle § 41f,
b) finanční instituce a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti;
to neplatí, jde-li o pohledávky z vkladů platební instituce, poskytovatele platebních
služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických
peněz malého rozsahu vložených těmito osobami ve prospěch třetí osoby, které by jinak
náhrada náležela, za splnění podmínek podle § 41f,
c) pojišťovny, zajišťovny a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti,
d) zdravotní pojišťovny a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti,
e) státu,
f) obce, kraje, městské části hlavního města Prahy a obdobné zahraniční
osoby, není-li dále stanoveno jinak,
g) představující pohledávky, které je banka oprávněna zčásti zahrnout
do svého kapitálu ve formě podřízeného dluhu, a
h) pocházející podle pravomocného rozsudku z úmyslně spáchaného trestného
činu legalizace výnosů z trestné činnosti, nebyly-li zajištěny ve prospěch oběti
trestné činnosti.
(3) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu je povinna
zabezpečit identifikaci vkladatele při vedení jeho účtu nebo jiné formě přijetí jeho
vkladu a identifikační údaje o vkladateli a údaje o výši a důvodu pojištěné pohledávky
z vkladu vést ve své evidenci. Identifikačními údaji se rozumí
a) u fyzických osob jméno, příjmení, adresa, rodné číslo, a nebylo-li
přiděleno, datum narození, popřípadě identifikační číslo,
b) u právnických osob obchodní firma nebo název právnické osoby, její
sídlo a identifikační číslo nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí, bylo-li přiděleno,
c) u svěřenských fondů nebo obdobných zařízení podle práva jiného státu
zapisovaných do evidence podle zvláštního právního předpisu označení svěřenského
fondu, identifikační číslo svěřenského fondu nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí,
bylo-li přiděleno, a identifikační údaje svěřenského správce podle písmene a) nebo
b).
(4) Identifikační údaje podle odstavce 3 musí být uvedeny ve smlouvě o účtu,
ve vkladní knížce a na vkladovém certifikátu, vkladním listu či jiném obdobném dokumentu
potvrzujícím přijetí vkladu.
(5) Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na směnky a jiné cenné
papíry.
(6) Pohledávky z vkladů obce nebo kraje jsou pojištěny, pokud obci nebo kraji
náleží výnosy z daní nebo podíly na nich podle zákona upravujícího rozpočtové určení
daní a obec nebo kraj doloží bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu,
že výše skutečných daňových příjmů dané obce nebo kraje za období uvedené v odstavci
8 nepřesáhla částku odpovídající 500 000 EUR. Částka pro účely určení výše daňových
příjmů obce nebo kraje se přepočte na českou měnu podle kurzu vyhlášeného Českou
národní bankou pro poslední den kalendářního roku, ke kterému se daňové příjmy vztahují.
(7) Pohledávky z vkladů obce nebo kraje jsou pojištěny od začátku kalendářního
roku, v němž mají být pohledávky z vkladů pojištěny podle odstavce 8, nebo ode dne,
kdy banka vydá potvrzení podle odstavce 9 o tom, že pohledávky z vkladů obce nebo
kraje splňují podmínky pro jejich pojištění, a to podle toho, který okamžik nastane
později, do konce kalendářního roku, v němž mají být pojištěny podle odstavce 8.
K doložení skutečných daňových příjmů po rozhodném dni podle § 41d odst. 2 se nepřihlíží.
(8) Obec nebo kraj dokládá bance nebo pobočce banky z jiného než členského
státu výši svých daňových příjmů podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní
skutečnými daňovými příjmy za rok, který o 2 roky předchází roku, v němž mají být
pojištěny pohledávky z vkladů dané obce nebo kraje.
(9) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu vydá bez zbytečného
odkladu po doložení skutečných daňových příjmů podle odstavce 8 obci nebo kraji potvrzení,
zda a po které období jsou pohledávky z vkladů obce nebo kraje pojištěny.
(10) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu je povinna vést
evidenci údajů podle odstavce 3 a v případech stanovených tímto zákonem (§ 41d odst.
4 a 5 a § 41n) poskytovat tyto údaje Garančnímu systému. Ministerstvo financí stanoví
vyhláškou formu, strukturu a způsob vedení a poskytování údajů.
§ 41ca
(1) Garanční systém do 10. dubna každého roku sdělí České národní bance aktuální
výši prostředků ve Fondu k 31. březnu příslušného roku.
(2) Česká národní banka stanoví do 31. května každého roku výši ročního příspěvku
banky podle obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví upravujících metody
výpočtu příspěvků do systémů pojištění vkladů tak, aby zohledňovala celkový objem
krytých pohledávek z vkladů a míru rizika, které banka podstupuje. Česká národní
banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup roční sazbu příspěvků a hodnotu
koeficientu upravujícího celkovou výši ročních příspěvků.
(3) Česká národní banka zveřejní způsob výpočtu rizikových vah formou úředního
sdělení České národní banky ve Věstníku České národní banky.
(4) Dosáhne-li objem prostředků ve Fondu hodnoty 0,8 % objemu pojištěných
pohledávek z vkladů podle § 41c odst. 1, jejichž výše nepřevyšuje částku odpovídající
100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky nebo pobočky banky z jiného
než členského státu (dále jen „krytá pohledávka z vkladu“), stanoví Česká národní
banka roční sazbu příspěvků tak, aby celková výše ročních příspěvků stanovených v
příslušném kalendářním roce odpovídala hodnotě 0,045 % objemu krytých pohledávek
z vkladů.
(5) Poklesne-li objem prostředků ve Fondu pod hodnotu 0,8 % objemu krytých
pohledávek z vkladů, stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků a koeficient
upravující celkovou výši ročních příspěvků tak, aby objemu prostředků ve Fondu ve
výši 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů bylo dosaženo v přiměřené době, nejpozději
do 5 let od konce kalendářního roku, ve kterém k tomuto poklesu došlo, v závislosti
na objemu chybějících prostředků ve Fondu. Pokud objem prostředků ve Fondu poklesne
pod dvě třetiny z hodnoty 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů, stanoví Česká
národní banka roční sazbu příspěvků a koeficient upravující celkovou výši ročních
příspěvků tak, aby objemu prostředků ve Fondu ve výši 0,8 % objemu krytých pohledávek
z vkladů bylo dosaženo do 6 let od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k tomuto
poklesu.
§ 41cb
(1) Česká národní banka informuje do 31. května každého roku Garanční systém
o výši ročního příspěvku stanoveného bance nebo pobočce banky z jiného než členského
státu.
(2) Garanční systém do 10. června každého roku oznámí způsobem umožňujícím
dálkový přístup, zda a jaká část příspěvku v příslušném roce může mít formu neodvolatelného
platebního příslibu tak, aby podíl neodvolatelných platebních příslibů nepřekročil
hodnotu 30 % objemu prostředků ve Fondu; při tomto určení přihlédne k obecným pokynům
Evropského orgánu pro bankovnictví upravujícím platební přísliby. V oznámení Garanční
systém uvede podrobnosti uplatnění platebního příslibu a zejména podmínky pro rizikovost,
likvidnost a diverzifikaci poskytovaného zajištění; podmínky lze stanovit odlišně
v závislosti na výši ročního příspěvku.
(3) Garanční systém může přijmout platební příslib pouze, pokud je zajištěný
aktivem s nízkým rizikem nezatíženým právy třetích stran a pokud získá právo s tímto
aktivem volně nakládat. Aktivem s nízkým rizikem se rozumí dluhový cenný papír, který
by podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko podle čl. 336 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 obdržel rizikovou váhu do výše 50 %33).
(4) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu zaplatí stanovený
roční příspěvek do 30. června příslušného kalendářního roku. Podání rozkladu proti
rozhodnutí podle § 41ca odst. 2, jímž se stanovuje výše ročního příspěvku banky nebo
pobočky banky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.
§ 41cc
(1) Nepostačují-li prostředky Fondu k vyplacení zákonem stanovených náhrad,
Garanční systém o této skutečnosti informuje bez zbytečného odkladu Českou národní
banku a sdělí jí předpokládanou výši chybějících prostředků.
(2) Česká národní banka stanoví bance nebo pobočce banky z jiného než členského
státu povinnost platit mimořádný příspěvek v jí stanovené výši obdobně podle § 41ca
odst. 2. Sazbu mimořádného příspěvku přitom stanoví tak, aby celková výše stanoveného
mimořádného příspěvku nepřekročila v kalendářním roce 0,5 % objemu krytých pohledávek
z vkladů. Za výjimečných okolností může Česká národní banka stanovit i vyšší sazbu
mimořádného příspěvku. Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový
přístup sazbu mimořádného příspěvku.
(3) Řízení podle odstavce 2 může být zahájeno vydáním rozhodnutí. Podání
rozkladu proti rozhodnutí, jímž se stanovuje výše mimořádného příspěvku bance nebo
pobočce banky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.
(4) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu zaplatí mimořádný
příspěvek do 3 pracovních dnů ode dne doručení rozhodnutí o výši mimořádného příspěvku.
Mimořádný příspěvek nemůže mít formu platebního příslibu.
(5) Česká národní banka může dočasně snížit výši mimořádného příspěvku nebo
pozastavit povinnost banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu zaplatit
mimořádný příspěvek, pokud by zaplacení ohrozilo likviditu nebo solventnost banky,
a to i opakovaně až na dobu 6 měsíců. Část mimořádného příspěvku, která v důsledku
takového snížení nebo pozastavení nebyla zaplacena řádně a včas, se stává splatnou
uplynutím této doby. Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu Garanční
systém o tomto rozhodnutí.
§ 41cd
Garanční systém bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku, zda
a v jaké výši banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu zaplatily příspěvek.
Je-li banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu v prodlení se zaplacením
příspěvku, platí z dlužné částky úroky z prodlení stanovené občanským zákoníkem.
Zaplacení příspěvku a úroku z prodlení vymáhá Garanční systém.
§ 41cf
V případě rozdílu mezi výší ročního příspěvku podle § 41ca nebo mimořádného
příspěvku podle § 41cc, která byla zaplacena, a výší ročního nebo mimořádného příspěvku,
která měla být pro dané období správně stanovena, se ustanovení zákona upravujícího
ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu upravující následky zrušení rozhodnutí
o stanovení příspěvku36) použijí obdobně.
§ 41cg
(1) Nepostačují-li prostředky Fondu získané z výnosů z investování peněžních
prostředků k úhradě nákladů Garančního systému spojených se správou Fondu, navrhne
Garanční systém České národní bance celkovou výši mimořádných provozních příspěvků
k úhradě těchto nákladů. Garanční systém návrh na výběr mimořádných provozních příspěvků
řádně odůvodní, včetně uvedení důvodů, pro které nelze uhradit náklady Garančního
systému spojené se správou Fondu z výnosů z investování peněžních prostředků.
(2) Česká národní banka na základě návrhu Garančního systému rozhodne o výběru
mimořádného provozního příspěvku a stanoví výši mimořádného provozního příspěvku
banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu a termín jeho zaplacení. Výši
mimořádného provozního příspěvku stanoví Česká národní banka tak, aby podíl mimořádného
provozního příspěvku banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu na celkové
výši mimořádných provozních příspěvků odpovídal podílu ročního příspěvku banky nebo
pobočky banky z jiného než členského státu na celkové výši ročních příspěvků podle
§ 41ca odst. 2.
(3) Česká národní banka stanoví termín pro platbu mimořádného provozního
příspěvku tak, aby jeho placení proběhlo ve stejném termínu jako placení ročního
příspěvku, není-li vzhledem k okolnostem nezbytné stanovit jiný termín.
(4) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu zaplatí mimořádný
provozní příspěvek v termínu stanoveném Českou národní bankou. Podání rozkladu proti
rozhodnutí, jímž se stanovuje výše mimořádného provozního příspěvku banky nebo pobočky
banky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.
(5) Na výběr a platbu mimořádného provozního příspěvku se § 41cd a 41ce použijí
obdobně.
§ 41ch
Pokud není vzhledem k okolnostem možné získat peněžní prostředky k úhradě
nákladů Garančního systému spojených se správou Fondu výběrem mimořádných provozních
příspěvků podle § 41cg, může mu být na jeho žádost poskytnuta dotace nebo návratná
finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu.
§ 41d
(1) Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu se oprávněné osobě z Fondu
poskytne poté, kdy
a) Garanční systém obdržel písemné oznámení České národní banky o neschopnosti
banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu dostát závazkům vůči oprávněným
osobám za zákonných a smluvních podmínek; Česká národní banka vydá takové oznámení
bez zbytečného odkladu, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy zjistila, že
banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu nevyplácí splatné vklady, nejeví
se podle názoru České národní banky v době vydání oznámení dotčená banka nebo pobočka
banky z jiného než členského státu být schopna z důvodů přímo souvisejících s její
finanční situací dostát svým závazkům vůči oprávněným osobám a nemá vyhlídky, že
tak bude moci učinit, nebo
b) soud nebo zahraniční soud vydal rozhodnutí o úpadku nebo jiné rozhodnutí
z důvodů přímo souvisejících s finanční situací banky nebo pobočky banky z jiného
než členského státu, jehož důsledkem je pozastavení práva vkladatelů nakládat s vklady,
na které se vztahuje pojištění.
(2) Den, kdy Česká národní banka vydala oznámení podle odstavce 1 písm. a),
nebo kdy soud nebo zahraniční soud vydal rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b), se
považuje za rozhodný den.
(3) Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci
o tom, kdy rozhodný den podle odstavce 2 nastal. Oznámení podle odstavce 1 písm.
a) a informaci, že došlo k vydání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) Česká národní
banka sdělí bezodkladně dotčené bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu
a Garančnímu systému.
(4) Banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá
pobočka banky z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce
nebo insolvenční správce jsou povinni do 3 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout
Garančnímu systému údaje vedené podle § 41c odst. 3 a informaci o vkladech podle
§ 41r odst. 2; to neplatí, jde-li o případ podle odstavce 5.
(5) Banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá
pobočka banky z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce
nebo insolvenční správce jsou povinni do 10 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout
Garančnímu systému údaje vedené podle § 41c odst. 3 a informaci o vkladech podle
§ 41r odst. 2, které je bance, bývalé bance, pobočce banky z jiného než členského
státu, bývalé pobočce banky z jiného než členského státu a likvidátorovi, správci,
zástupci správce nebo insolvenčnímu správci povinna poskytnout osoba podle § 41f
odst. 7 a 8.
(6) Garanční systém nejpozději do 6 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví
den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad podle § 41e odst. 2, vhodným způsobem
je spolu s výzvou podle § 41e odst. 4 uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo financí
a Českou národní banku. Den zahájení výplaty náhrad podle § 41e odst. 2 stanoví Garanční
systém tak, aby nastal nejpozději 7 pracovních dnů od rozhodného dne. To neplatí,
jde-li o náhrady podle odstavce 7.
(7) Garanční systém nejpozději do 14 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví
den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad podle § 41e odst. 2, které se poskytují
osobám podle § 41f odst. 7 a 8, vhodným způsobem je uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo
financí a Českou národní banku. Den zahájení výplaty náhrad stanoví Garanční systém
tak, aby nastal nejpozději 15 pracovních dnů od rozhodného dne.
(8) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 4 a 5 oznámí Garanční systém
neprodleně České národní bance.
§ 41e
(1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů oprávněné
osoby u banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu, včetně jejích podílů
na účtech vedených pro 2 a více spolumajitelů, podle stavu k rozhodnému dni. Není-li
bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu doloženo jinak, má se za to,
že podíly spolumajitelů účtu jsou stejné. Banka nebo pobočka banky z jiného než členského
státu vyznačí jinou výši podílu ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po rozhodném
dni se nepřihlíží. Výpočet náhrady se provádí v měně státu, v němž se nachází daný
účet; u pohledávek z vkladů vedených v jiné měně než je měna státu, v němž se nachází
daný účet, se přepočet na měnu státu, v němž se nachází daný účet, provádí podle
kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný den. Součástí pojištěné pohledávky
z vkladu jsou i úroky vypočtené k rozhodnému dni. Náhrada se vyplácí v měně státu,
v němž se nachází daný účet. Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu je právem spojeným
s pohledávkou z vkladu. Pro určení osoby oprávněné na plnění z Fondu je rozhodující
stav k rozhodnému dni.
(2) Náhrada oprávněné osobě se poskytuje ve výši vypočtené podle odstavce
1, nejvýše však ve výši odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné
banky. Tím není dotčeno ustanovení odstavce 3. Ekvivalent limitu v měně státu, v
němž se nachází daný účet, se přepočte podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou
pro rozhodný den.
(3) Pokud oprávněná osoba, která je fyzickou osobou, doloží podle § 41ea,
že splňuje podmínky pro výplatu zvýšené náhrady za pojištěnou pohledávku z vkladu
a požádá o ni podle § 41eb odst. 1, poskytne Garanční systém oprávněné osobě zvýšenou
náhradu za tu část pohledávky z vkladu, u které doložila splnění podmínek podle §
41ea až do výše, o kterou částka vypočtená podle odstavce 1 převyšuje částku stanovenou
v odstavci 2, nejvýše však ve výši odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou
osobu u jedné banky (dále jen „zvýšená náhrada“). Ekvivalent tohoto limitu v měně
státu, v němž se nachází daný účet, se přepočte podle kurzu, vyhlášeného Českou národní
bankou pro rozhodný den.
(4) Výzvou uveřejněnou způsobem umožňujícím dálkový přístup Garanční systém
vyzve oprávněné fyzické osoby, aby doložily Garančnímu systému do 2 měsíců od rozhodného
dne dokumenty podle § 41eb odst. 1 pro účely posouzení nároku na zvýšenou náhradu
za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3.
(5) Náhrada za pojištěné pohledávky z vkladů podle § 41f odst. 7 a 8 se poskytuje
až poté, kdy byly plně nahrazeny všechny ostatní kryté pohledávky z vkladů oprávněné
osoby, a to podle poměru výše pohledávek z vkladů připadajících na jednotlivé osoby
podle § 41f odst. 7 a 8.
(6) Za pohledávky z vkladů podle § 41f se zvýšená náhrada podle odstavce
3 neposkytne; to neplatí, pokud je pohledávka z vkladu částkou předanou do notářské
úschovy podle notářského řádu nebo jde o peníze přijaté advokátem do správy podle
zákona o advokacii nebo o peníze přijaté realitním zprostředkovatelem do úschovy
podle zákona o realitním zprostředkování.
(7) Pokud má oprávněná osoba pojištěnou pohledávku z vkladu u banky i u pobočky
téže banky podle § 5c odst. 1 v jiném členském státě, započítávají se jednotlivé
pohledávky z vkladu pro účely výpočtu náhrady podle odstavce 2 podle poměru výše
pohledávek z vkladů připadajících na banku a pobočku téže banky v jiném členském
státě.
§ 41ea
(1) Nárok na zvýšenou náhradu podle § 41e odst. 3 vznikne, po splnění
podmínek stanovených v § 41e odst. 3 a § 41eb odst. 1, pokud rozhodný den nastal
ve lhůtě 3 měsíců ode dne připsání částky na účet oprávněné osoby; připsáním částky
na účet se rozumí okamžik, jímž se tato částka poprvé dostala do dispozice oprávněné
osoby v důsledku platební transakce, která je
a) úhradou kupní ceny plynoucí z prodeje nemovité věci, která slouží
k bydlení podle evidence v katastru nemovitostí, pokud byl tento prodej doložen návrhem
na zahájení vkladového řízení do katastru nemovitostí, včetně příloh, a tento návrh
byl podán před rozhodným dnem,
b) vyplacením vypořádání společného jmění manželů při rozvodu manželství,
pokud bylo doloženo pravomocným rozsudkem o rozvodu manželství, jehož součástí je
vypořádání společného jmění manželů nebo jiného majetku, nebo pravomocným rozsudkem
o vypořádání manželů po rozvodu stran jejich společného jmění,
c) vyplacením pojistného plnění pro případ úrazu, nemoci, invalidity
nebo smrti, pokud bylo doloženo potvrzením pojišťovny o vyplacení pojistného plnění,
d) vyplacením vypořádání dědictví, pokud bylo jeho nabytí doloženo pravomocným
rozhodnutím soudu o dědictví,
e) vyplacením jednorázového vyrovnání z penzijního připojištění se státním
příspěvkem nebo doplňkového penzijního spoření, pokud bylo doloženo potvrzením penzijní
společnosti o vyplacení jednorázového vyrovnání,
f) vyplacením odstupného při výpovědi z pracovního poměru, při které
náleží zaměstnanci odstupné podle zákoníku práce, vyplacením odstupného při rozvázání
pracovního poměru dohodou, při kterém náleží zaměstnanci odstupné podle zákoníku
práce, vyplacením odbytného nebo odchodného při skončení služebního poměru rozhodnutím
služebního orgánu, při kterém má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného nebo
odchodného, a vyplacením odchodného při skončení služebního poměru fyzických osob,
které v bezpečnostním sboru vykonávají službu, při kterém mají fyzické osoby, které
v bezpečnostním sboru vykonávají službu, nárok na odchodné, pokud bylo doloženo potvrzením
zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti a vyúčtováním
mzdy,
g) vyplacením pojistného plnění pro případ újmy způsobené trestným činem,
pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o spáchaném trestném činu a potvrzením
o vyplacení pojistného plnění,
h) vyplacením náhrady újmy způsobené trestným činem, nebo vydáním bezdůvodného
obohacení získaného trestným činem, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu
o přiznání náhrady újmy způsobené trestným činem nebo o přiznání nároku na vydání
bezdůvodného obohacení,
i) vyplacením náhrady škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo
o ochranném opatření, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu, rozhodnutím
ministerstva, nebo jiného ústředního správního úřadu o přiznání náhrady škody způsobené
rozhodnutím o vazbě, trestu nebo o ochranném opatření, nebo
j) vyplacením peněžité pomoci oběti trestného činu, pokud bylo doloženo
rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti nebo obdobným zahraničním potvrzením.
(2) Pokud není vkladatel, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník v den připsání
částky podle odstavce 1 písm. a) až j) na účet oprávněn s touto částkou nakládat,
lhůta podle odstavce 1 neběží do dne předcházejícího dni, kterým vkladatel, jeho
zákonný zástupce nebo opatrovník nabyde oprávnění s touto částkou poprvé nakládat.
To neplatí, je-li možnost nakládat s touto částkou vyloučena smluvně.
(3) Pokud je pohledávka z vkladu částkou předanou do notářské úschovy podle
notářského řádu nebo jde o peníze přijaté advokátem do správy podle zákona o advokacii
a vkladatel, oprávněná osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník nejsou v den
připsání částky podle odstavce 1 na účet oprávněni s touto částkou nakládat podle
protokolu o příslušné notářské úschově nebo smlouvy o správě peněžních prostředků,
lhůta podle odstavce 1 neběží do dne předcházejícího dni, kterým vkladatel, oprávněná
osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník nabude oprávnění s touto částkou poprvé
nakládat.
(4) Podmínky notářské nebo advokátní úschovy a datum, ke kterému osoba podle
odstavce 2 nebo 3 nabyla oprávnění s touto částkou poprvé nakládat, musejí být Garančnímu
systému doloženy spolu s žádostí podle § 41eb odst. 1.
§ 41eb
(1) Oprávněná osoba, která požaduje vyplacení zvýšené náhrady, předloží Garančnímu
systému do 2 měsíců od rozhodného dne, spolu s dokumenty dokládajícími její nárok
na zvýšenou náhradu podle § 41e odst. 3, žádost o výplatu zvýšené náhrady za pohledávku
z vkladu na předepsaném formuláři. Vzor formuláře uveřejní Garanční systém způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(2) Garanční systém na základě dokumentů podle odstavce 1 předložených oprávněnou
osobou a informací, které mu pro účely posouzení nároku oprávněné osoby na výplatu
zvýšené náhrady poskytne banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského
státu, bývalá pobočka banky z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce
správce nebo insolvenční správce anebo orgán sociálního zabezpečení, posoudí do 4
měsíců od rozhodného dne, zda má oprávněná osoba nárok na výplatu zvýšené náhrady
za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3.
(3) Banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá
pobočka banky z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce
nebo insolvenční správce anebo orgán sociálního zabezpečení poskytne pro účely posouzení
nároku oprávněné osoby na výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle odstavce
2 Garančnímu systému součinnost bez zbytečného odkladu po vyžádání Garančním systémem.
(4) Garanční systém do 4 měsíců od rozhodného dne, oznámí oprávněné osobě,
jaká výše zvýšené náhrady za pohledávky z vkladů jí náleží, den zahájení, místo a
způsob výplaty zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3. Den zahájení
výplaty náhrad podle § 41e odst. 3 stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději
4 měsíce od rozhodného dne.
(5) Pokud oprávněná osoba v průběhu dvouměsíční lhůty k podání žádosti o
zvýšenou náhradu podle odstavce 1 zemře, je prohlášena za mrtvou nebo pokud je nárok
na náhradu za pohledávku z vkladu v průběhu této lhůty předmětem řízení o pozůstalosti,
je rozhodným dnem pro začátek běhu lhůty podle odstavců 1, 2 a 4 a pro stanovení
dne výplaty náhrady podle odstavce 4 den skončení řízení o pozůstalosti.
(6) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 3 oznámí Garanční systém neprodleně
České národní bance.
§ 41f
(1) Peněžní prostředky více osob evidované na jednom účtu představují pohledávku
z vkladu se zvláštním režimem. Za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se nepovažuje,
pokud jsou na účtu vedeném pro 2 a více spolumajitelů evidovány pouze peněžní prostředky
těchto spolumajitelů.
(2) Při zakládání účtu podle odstavce 1 nebo při nejbližší dispozici s tímto
již existujícím účtem je majitel účtu povinen bance nebo pobočce banky z jiného než
členského státu písemně oznámit, že na účtu jsou evidovány peněžní prostředky představující
pohledávku více osob, doložit podíl každé z nich, identifikovat tyto osoby v rozsahu
stanoveném v § 41c odst. 3 a pravdivost údajů prokázat. Banka nebo pobočka banky
z jiného než členského státu nakládá s vkladem na tomto účtu jako s jakoukoli jinou
pojištěnou pohledávkou z vkladu a zaznamená údaje o něm ve své evidenci.
(3) Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za pohledávku z vkladu na účtu podle
odstavce 1 je banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu povinna předložit
Garančnímu systému rozčlenění pohledávek z vkladů podle jednotlivých osob a částek
připadajících na každou z nich a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Garančnímu
systému.
(4) Náhrada za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se poskytne oprávněným
osobám ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že by každá z uvedených osob
měla peněžní prostředky evidované na vlastním účtu.
(5) Pokud je skutečný vlastník peněžní částky odlišný od majitele účtu, náhrada
se poskytne skutečnému vlastníkovi. Majitel účtu má povinnost oznámit tuto skutečnost
bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu při založení či nejbližší dispozici
s účtem a identifikovat skutečného vlastníka peněžních prostředků v rozsahu stanoveném
v § 41c odst. 3 a banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu zaznamená
tyto údaje ve smlouvě o účtu či na jiném dokumentu, s jehož vydáním je spojeno přijetí
vkladu, a ve své evidenci.
(6) K oznámení majitele účtu podle odstavců 2 a 5 učiněném po rozhodném dni
se nepřihlíží.
(7) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce
elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž
účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili
k provedení platební transakce13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické
peníze, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně bance nebo pobočce
banky z jiného než členského státu; v takovém případě nemají povinnost stanovenou
v odstavci 2 větě první a v odstavci 5 větě druhé. Pro účely výpočtu výše příspěvku
do Fondu náhrady z Fondu se za skutečného vlastníka těchto peněžních prostředků považují
uživatelé platebních služeb nebo držitelé elektronických peněz. Náhrada se poskytne
platební instituci, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, instituci elektronických
peněz nebo vydavateli elektronických peněz malého rozsahu. Při určení skutečného
vlastníka podle odstavce 5 se vychází z evidence platební instituce, poskytovatele
platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatele
elektronických peněz malého rozsahu k rozhodnému dni. Tyto osoby jsou povinny vést
evidenci údajů podle § 41c odst. 3 a předat ji bance nebo pobočce banky z jiného
než členského státu na základě její žádosti do 5 pracovních dnů ode dne obdržení
žádosti v případech stanovených v § 41d nebo § 41n. Banka s těmito osobami sjedná
písemně způsob, jakým tyto osoby poskytují bance informace tak, aby banka dostála
povinnostem stanoveným tímto zákonem v souvislosti se stanovením výše příspěvku do
Fondu.
(8) Odstavec 7 platí obdobně pro obchodníka s cennými papíry, na jehož účtu
jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího
podnikání na kapitálovém trhu14), a pro soudního exekutora, na jehož účtu jsou deponovány
prostředky pro oprávněné a přihlášené věřitele podle exekučního řádu.
(9) Údaje, které banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu získá
od osoby uvedené v odstavci 7 nebo 8, je banka nebo pobočka banky z jiného než členského
státu oprávněna použít pouze ke splnění svých povinností vůči Garančnímu systému
podle této části zákona a v případech uvedených v § 38 odst. 2 až 6 a 8.
(10) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce
elektronických peněz a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu jsou povinni
sdělit uživateli platebních služeb nebo držiteli elektronických peněz na jeho žádost
informace o tom, u které banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční
banky je veden samostatný účet, na kterém jsou v souladu se zákonem upravujícím platební
styk uloženy peněžní prostředky, které jim byly svěřeny k provedení platební transakce
nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.
§ 41g
(1) Garanční systém v rozsahu potřebném pro zabezpečení výplaty náhrad spolupracuje
a vyměňuje si informace s osobami, prostřednictvím kterých zajišťuje výplatu náhrad.
(2) Garanční systém pozastaví výplatu náhrady přede dnem zahájení výplaty
náhrad za ty pohledávky z vkladů, u kterých se od orgánů činných v trestním řízení
nebo od osob uvedených v odstavci 5 dozví, že by mohlo jít o pohledávky z vkladů,
které mají původ v trestné činnosti, a že bylo zahájeno trestní stíhání pro tuto
trestnou činnost.
(3) Garanční systém pozastaví přede dnem zahájení výplaty náhrad výplatu
náhrady za pohledávky z vkladů, u kterých
a) zjistí, že není jisté, zda a kdo je oprávněn obdržet výplatu náhrady,
b) je Garančnímu systému doloženo, že je pojištěná pohledávka z vkladu
předmětem právního sporu,
c) je Garančnímu systému doloženo, že pojištěná pohledávka z vkladu je
předmětem opatření omezujícího nakládání s vkladem podle zvláštního právního předpisu
nebo právního předpisu jiného státu, anebo stanoveného mezinárodní organizací,
d) má výplatu v souladu s ustanovením § 41p odst. 2 provést provozovatel
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů a potřebné prostředky nelze provozovateli
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů poskytnout do dne zahájení výplaty
náhrad, nebo
e) banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá
pobočka banky z jiného než členského státu nebo likvidátor, správce, zástupce správce
nebo insolvenční správce nepředá Garančnímu systému údaje vedené podle § 41c odst.
3 z důvodu popírání existence pohledávky z vkladu bankou, bývalou bankou, pobočkou
banky z jiného než členského státu, bývalou pobočkou banky z jiného než členského
státu nebo likvidátorem, správcem, zástupcem správce nebo insolvenčním správcem.
(4) Garanční systém obnoví výplatu náhrady pozastavenou podle odstavců 2
a 3 písm. a) až c), pokud pominou okolnosti, pro které byla výplata pozastavena.
(5) Banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá
pobočka banky z jiného než členského státu, likvidátor, správce, zástupce správce
nebo insolvenční správce poskytnou Garančnímu systému současně s údaji podle § 41d
odst. 4 nebo 5 nebo § 41eb odst. 3 informace, na základě kterých lze pozastavit výplatu
náhrad podle odstavců 2 a 3, a následně Garanční systém informují, pokud se dozví
o změně podstatných skutečností majících vliv na toto pozastavení.
(6) Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena oprávněné osobě,
nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných pohledávek z vkladů, ke kterým dojde na
základě vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými účty vedenými u téže banky nebo
pobočky banky z jiného než členského státu učiněného po rozhodném dni.
(7) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 5 oznámí Garanční systém České
národní bance bez zbytečného odkladu poté, co se o nesplnění této povinnosti dozví.
§ 41h
(1) Ke dni zahájení výplaty náhrad podle § 41d odst. 6 a 7 a § 41eb odst.
4 a 5 se snižuje pohledávka oprávněné osoby vůči bance nebo pobočce banky z jiného
než členského státu o částku rovnající se jejímu právu na náhradu z Fondu.
(2) Garančnímu systému dnem podle odstavce 1 vzniká pohledávka vůči bance
nebo pobočce banky z jiného než členského státu ve výši práv oprávněných osob na
plnění z Fondu. Tato pohledávka je k okamžiku jejího vzniku splatná.
(3) Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu se promlčí uplynutím 3 let ode
dne stanoveného jako den zahájení výplaty náhrad podle § 41d odst. 6 a 7 a podle
§ 41eb odst. 4 a 5. Po dobu pozastavení výplaty náhrad podle § 41g odst. 2 a 3 tato
promlčecí lhůta neběží.
§ 41i
(1) V případě, že prostředky Fondu získané z uhrazených příspěvků podle §
41cb nebo mimořádných příspěvků podle § 41cc nepostačují k vyplacení zákonem stanovených
náhrad, obstará si Garanční systém potřebné peněžní prostředky na trhu. Garanční
systém je povinen dbát, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky Fondu poskytnuty,
byly pro něj co nejvýhodnější. Pokud není Garanční systém schopen obstarat si peněžní
prostředky na finančním trhu do dne zahájení vyplácení náhrad podle § 41d, může mu
být na jeho žádost poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši
ze státního rozpočtu.
(2) Garanční systém může požádat provozovatele zahraničního systému pojištění
pohledávek z vkladů z členského státu o úvěr, pokud
a) není schopen dostát závazkům spojeným s výplatou tímto zákonem stanovených
náhrad z důvodu nedostatku prostředků ve Fondu,
b) využil mimořádných příspěvků podle § 41cc,
c) se zaváže použít zapůjčené prostředky pro výplatu tímto zákonem stanovených
náhrad,
d) není vázán povinností splatit ve stejné době úvěr jinému systému pojištění
pohledávek z vkladů,
e) požaduje finanční prostředky v objemu, který nepřekročí 0,5 % objemu
krytých pohledávek z vkladů,
f) informoval Evropský orgán pro bankovnictví o důvodech žádosti o úvěr,
výši úvěru a době jeho trvání a o výši počáteční úrokové sazby a
g) zaváže se splatit úvěr nejpozději do 5 let ode dne jeho poskytnutí;
úroky jsou splatné ke dni úplného splacení úvěru.
§ 41j
Garanční systém může, se souhlasem Ministerstva financí, poskytnout provozovateli
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu úvěr za účelem
výplaty náhrad za pohledávky z vkladů, jehož úroková sazba se stanoví nejméně ve
výši odpovídající sazbě mezní zápůjční facility Evropské centrální banky během doby
trvání úvěru. Garanční systém může úvěr poskytnout pouze v případě, že provozovatel
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu splní podmínky
podle § 41i odst. 2 obdobně.
§ 41k
(1) V případě, že si Garanční systém obstaral peněžní prostředky na trhu
vydáním dluhových cenných papírů nebo byl Garančnímu systému poskytnut úvěr nebo
návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu podle § 41i, Česká národní banka rozhodne
o výběru mimořádných příspěvků podle § 41cc od kalendářního roku bezprostředně následujícího
po kalendářním roce, ve kterém byly dluhové cenné papíry vydány nebo úvěr nebo návratná
finanční výpomoc ze státního rozpočtu poskytnuty. V kalendářním roce bezprostředně
následujícím po kalendářním roce, ve kterém byly závazky z dluhových cenných papírů,
úvěr nebo návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu splaceny, rozhodne Česká
národní banka o ukončení výběru mimořádných příspěvků.
(2) V případě, že Garančnímu systému byl poskytnut úvěr od provozovatele
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu, Česká národní
banka rozhodne o výběru mimořádných příspěvků podle § 41cc tak, aby Garanční systém
úvěr splatil nejpozději do 5 let od jeho poskytnutí.
§ 41m
Banka a pobočka banky z členského státu nesmí v reklamě využívat rozdílů
pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy ani zmiňovat neomezené pojištění
pohledávek z vkladů. Banka a pobočka banky z členského státu může v reklamě uvést
pouze odkaz na příslušný systém pojištění pohledávek z vkladů a popis fungování tohoto
systému.
§ 41n
(1) Garanční systém ověřuje pravidelně, nejméně jedenkrát ročně, funkčnost
systému vyplácení náhrad. Při tom spolupracuje s Českou národní bankou, Ministerstvem
financí, bankami a pobočkami bank z jiného než členského státu, které jsou povinny
Garančnímu systému na jeho požádání a ve lhůtě jím stanovené, která však nesmí být
kratší než 3 pracovní dny, poskytnout údaje vedené podle § 41c odst. 3 a § 41f odst.
2 až 5, a ve lhůtě, která však nesmí být kratší než 10 pracovních dnů, poskytnout
údaje vedené podle § 41f odst. 7 a 8. Zprávu o výsledcích ověření je Garanční systém
povinen předložit bez zbytečného odkladu České národní bance a Ministerstvu financí.
(2) Garanční systém provede alespoň jedenkrát za 3 roky zátěžový test systému
pojištění pohledávek z vkladů. Garanční systém může získávat údaje nutné k provedení
tohoto zátěžového testu pouze za tímto účelem a uchovávat je jen po dobu nezbytně
nutnou.
(3) Garanční systém do konce prvního kalendářního čtvrtletí každého roku
oznámí Evropskému orgánu pro bankovnictví výši krytých pohledávek z vkladů a objem
prostředků ve Fondu k poslednímu dni bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.
§ 41o
(1) Garanční systém při své činnosti spolupracuje a vyměňuje si údaje vedené
podle § 41c odst. 3, které jsou banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského
státu, bývalá pobočka banky z jiného než členského státu, likvidátor, správce, zástupce
správce nebo insolvenční správce povinni poskytnout Garančnímu systému podle § 41d
odst. 4 za účelem výplaty náhrad pohledávek z vkladů vkladatelům, a údaje získané
na základě provedených zátěžových testů podle § 41n odst. 2 s provozovateli zahraničních
systémů pojištění pohledávek z vkladů z členských států, včetně osob zprostředkujících
vzájemnou výměnu těchto informací mezi provozovateli zahraničních systémů pojištění
vkladů z členských států. Garanční systém při své činnosti spolupracuje s Českou
národní bankou a Evropským orgánem pro bankovnictví.
(2) Garanční systém uzavře s provozovatelem zahraničního systému pojištění
pohledávek z vkladů z členského státu písemnou dohodu o spolupráci zejména při výplatě
náhrad za pohledávky z vkladů a poskytování úvěrů za účelem výplaty náhrad za pohledávky
z vkladů podle § 41i odst. 2 a § 41j.
(3) Garanční systém informuje o uzavření a obsahu dohody podle odstavce 2
Evropský orgán pro bankovnictví a Českou národní banku.
(4) Pokud uzavření dohody s provozovatelem zahraničního systému pojištění
pohledávek z vkladů nelze dosáhnout nebo není shoda na výkladu uzavřené dohody, může
Garanční systém požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti
bankovnictví28).
§ 41p
(1) V případě úpadku zahraniční banky z členského státu vykonávající činnost
na území České republiky prostřednictvím své pobočky provede Garanční systém výplatu
náhrad za pohledávky z vkladů oprávněným osobám jménem a na náklady příslušného provozovatele
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu a v souladu
s jeho pokyny. Garanční systém není odpovědný za jednání učiněné v souladu s těmito
pokyny. Garanční systém nezahájí výplatu náhrad, dokud neobdrží potřebné peněžní
prostředky od provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů. Garanční
systém poskytuje oprávněným osobám informace a přijímá písemná podání jménem provozovatele
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů.
(2) V případě úpadku banky se sídlem v České republice vykonávající činnost
na území jiného členského státu prostřednictvím své pobočky vydá Garanční systém
pokyn příslušnému provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů
v tomto jiném členském státu k provedení výplaty náhrad za pohledávky z vkladů oprávněným
osobám jménem a na náklady Garančního systému. Garanční systém je odpovědný za jednání
provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, je-li takové jednání
v souladu s pokyny Garančního systému. Garanční systém poskytne potřebné peněžní
prostředky k výplatě náhrad provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek
z vkladů tak, aby provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů
měl tyto peněžní prostředky k dispozici ke dni zahájení výplaty náhrad.
(3) Pokud dojde k převodu činnosti banky na zahraniční banku z jiného členského
státu, převede Garanční systém částku odpovídající příspěvkům banky do Fondu, s výjimkou
mimořádných příspěvků podle § 41cc, uhrazeným v kalendářním roce předcházejícím roku,
ve kterém dojde k převodu činnosti banky na zahraniční banku z členského státu, příslušnému
provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů v poměru k výši
převedených pohledávek z vkladů.
(4) Pokud banka hodlá provést převod své činnosti na zahraniční banku z jiného
členského státu, informuje o tom alespoň 6 měsíců předem Garanční systém a příslušného
provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, kterého je tato
zahraniční banka účastna.
§ 41q
(1) Garanční systém při své činnosti spolupracuje s provozovateli zahraničních
systémů pojištění pohledávek z vkladů z jiných než členských států.
(2) Stanoví-li tak dohoda uzavřená mezi Garančním systémem a provozovatelem
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu,
může být v případě úpadku
a) zahraniční banky z jiného než členského státu vykonávající činnost
na území České republiky prostřednictvím své pobočky Garanční systém zapojen do výplaty
náhrad ze zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského
státu, jehož se zahraniční banka účastní,
b) banky se sídlem v České republice vykonávající činnost v zahraničí
prostřednictvím své pobočky zapojen do výplaty náhrad za pohledávky z vkladů zahraniční
systém pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu.
§ 41r
(1) Garanční systém při komunikaci s oprávněnými osobami použije
a) úřední jazyk členského státu, který banka nebo pobočka banky, vůči
níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu, používá pro písemnou komunikaci s majitelem
účtu, z něhož vznikla pohledávka z vkladu, nebo
b) úřední jazyk, nebo jazyky členského státu, ve kterém má sídlo banka,
vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu, nebo ve kterém je usazena pobočka
banky podle § 5c odst. 1, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu.
(2) Pokud je účet, z něhož vznikla pohledávka z vkladu, veden u banky podle
§ 5c odst. 2, použije Garanční systém při komunikaci s oprávněnými osobami jazyk,
který si majitel účtu zvolil při založení účtu. Tato banka je povinna poskytnout
Garančnímu systému do 31. ledna každého roku informaci o vkladech, u kterých si majitel
účtu zvolil jiný než český jazyk, s uvedením příslušného jazyka zvoleného majitelem
účtu, a to podle stavu ke konci předcházejícího kalendářního roku.
§ 41s
(1) Banka nebo pobočka zahraniční banky informuje vkladatele o fúzi nebo
rozdělení banky, přeměně banky na pobočku zahraniční banky, převodu jmění na banku
jakožto společníka nebo jiných podobných skutečnostech alespoň 1 měsíc před nabytím
účinnosti těchto právních jednání. Česká národní banka může povolit zkrácení této
lhůty z důvodu ochrany obchodního tajemství nebo zachování finanční stability.
(2) Od doby, kdy byli vkladatelé informováni o skutečnostech podle odstavce
1, mohou ve lhůtě 3 měsíců bez jakékoli sankce vybrat nebo převést své pohledávky
z pojištěných vkladů včetně příslušných úroků, v rozsahu, v jakém v tomto okamžiku
jejich pojištěné vklady přesahují výši náhrady stanovenou v § 41e odst. 2.
ČÁST PATNÁCTÁ
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 42
Právnické osoby působící jako banky nebo spořitelny podle zákona č. 158/1989
Sb., o bankách a spořitelnách, se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za banky
podle tohoto zákona.
§ 44
Údaje uvedené v § 11c odst. 1 písm. a) až c) uveřejní banka poprvé do dne
1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období, a to za podmínek a způsobem
uvedeným v § 11c.
§ 44a
Údaje uvedené v § 11c odst. 1 písm. d) až f) poskytne mezinárodně určená
globální systémově významná instituce poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně
předcházející účetní období Evropské komisi, a to v režimu důvěrných informací a
za podmínek a způsobem uvedeným v § 11c.
§ 44b
(1) Pro účely § 12j odst. 3 a 4 se do 31. prosince 2014 namísto sazby 5 %
použije sazba 3 %.
(2) Pro účely § 12u činí kapitálová rezerva pro globální systémově významné
instituce pro rok
a) 2016 25 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u,
b) 2017 50 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u,
c) 2018 75 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u.
§ 44c
(1) Česká národní banka může stanovit opatřením obecné povahy podmínky, kritéria,
požadavky nebo postupy podle čl. 124 odst. 4 písm. a), čl. 150 odst. 3, čl. 153 odst.
9, čl. 181 odst. 3 písm. a), čl. 182 odst. 4 písm. a), čl. 197 odst. 8, čl. 221 odst.
9, čl. 312 odst. 4 písm. b) a c), čl. 316 odst. 3, čl. 318 odst. 3, čl. 363 odst.
4 písm. a) a c), čl. 382 odst. 4 písm. a), čl. 426, čl. 440 odst. 2 a čl. 443 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České
národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí
Česká národní banka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní banky.
(3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce
České národní banky.
§ 44d
Garanční systém provede první zátěžový test systému pojištění pohledávek
z vkladů podle § 41n odst. 2 do 3. července 2017.
§ 44e
(1) Do 31. prosince 2015 činí příspěvek banky a pobočky banky z jiného než
členského státu do Fondu 0,04 %z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za
příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladů banka
a pobočka banky z jiného než členského státu propočítává podle stavu pojištěných
pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním
čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž
dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně
se pro přepočet na českou měnu použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den,
ke kterému je prováděn výpočet.
(2) Do 31. prosince 2015 činí příspěvek spořitelního a úvěrního družstva
do Fondu 0,08 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní
čtvrtletí. Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladů spořitelní a úvěrní družstvo
propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého
kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž
připsání vznikl členovi nárok k témuž dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek
z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz vyhlášený
Českou národní bankou pro den, ke kterému je prováděn výpočet.
(3) Do 31. prosince 2015 činí příspěvek stavební spořitelny do Fondu 0,02
% z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí.
Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladů stavební spořitelna propočítává podle
stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce
v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl
vkladateli nárok k témuž dni, bez započítání zálohy na státní podporu.
(4) Do 31. prosince 2015 banka, pobočka banky z jiného než členského státu,
spořitelní a úvěrní družstvo a stavební spořitelna zaplatí příspěvek do Fondu za
příslušné kalendářní čtvrtletí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího
po skončení kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se platí v českých korunách. O jeho
nezaplacení informuje Garanční systém neprodleně Českou národní banku. Je-li banka,
pobočka banky z jiného než členského státu, spořitelní a úvěrní družstvo a stavební
spořitelna s placením příspěvků v prodlení, je povinna z dlužné částky platit Garančnímu
systému úroky z prodlení stanovené podle občanského zákoníku.
§ 44f
Česká národní banka při stanovení výše ročního příspěvku banky podle § 41ca
odst. 2 postupuje tak, aby do 3. července 2024 dosáhl objem prostředků ve Fondu alespoň
0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů. Tato lhůta se prodlužuje do 3. července
2028, pokud dojde před jejím uplynutím k čerpání prostředků Fondu v souhrnné výši
převyšující 0,8 % celkového objemu krytých pohledávek z vkladů. Tato povinnost zaniká
okamžikem, kdy objem prostředků ve Fondu poprvé dosáhne 0,8 % objemu krytých pohledávek
z vkladů. Od tohoto okamžiku Česká národní banka postupuje podle § 41ca odst. 4 a
5.“.
Havel v.r.
Dubček v.r.
Čalfa v.r.
Vybraná ustanovení novel
článek VI zákona č. 165/1998 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Banka, která nemá vydány své akcie, se kterými je spojeno hlasovací právo,
výhradně v zaknihované podobě, je povinna uvést podobu svých akcií do souladu s požadavkem
§ 20 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, a to do jednoho roku
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Ten, kdo má ke dni účinnosti tohoto zákona kvalifikovanou účast na bance,
je povinen oznámit tuto skutečnost České národní bance, a to do jednoho měsíce ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Státní peněžní ústavy vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona se až
do přijetí zvláštního zákona, nejdéle však do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, řídí dosavadními předpisy.
4. Složení statutárního orgánu banky musí být uvedeno do souladu s požadavkem
podle § 8 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, a to
do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 319/2001 Sb.
Přechodné ustanovení
Fond pojištění vkladů (dále jen "Fond") vyplatí fyzickým a právnickým osobám,
které byly vkladateli ke dni zahájení správního řízení o odnětí povolení působit
jako banka u Pragobanky, a. s. Praha, nyní v konkursu, u Universal banky, a. s.,
Ústí nad Labem, nyní v konkursu, u Moravia banky, a. s., Frýdek-Místek, nyní v konkursu,
(dále jen "banky"), dodatečnou náhradu za veškeré pohledávky z jejich vkladů v domácí
i cizí měně vedených u těchto bank ke dni zahájení správního řízení o odnětí povolení
působit jako banka až do výše 4 miliónů Kč každému vkladateli.
Při výplatě dodatečných náhrad se postupuje přiměřeně podle § 41d až 41g,
mimo odstavce
2 § 41e, zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že
vyplacenou dodatečnou náhradu Fond sníží o již vyplacenou náhradu. Ke dni zahájení
výplaty dodatečných náhrad se snižuje pohledávka vkladatele za bankou o částku rovnající
se jeho právu na dodatečnou náhradu z Fondu. Dodatečná náhrada bude vyplacena každému,
kdo byl vkladatelem u výše uvedených bank ke dni zahájení správního řízení o odnětí
jejich povolení působit jako banka. Dodatečná náhrada se vyplatí rovněž dědicům fyzických
osob a právním nástupcům právnických osob. Ke dni zahájení výplaty dodatečných náhrad
se snižuje pohledávka vkladatele za bankou o částku rovnající se jeho právu na dodatečnou
náhradu z Fondu. Fond se dnem zahájení výplaty dodatečných náhrad stává věřitelem
bank ve výši práv vkladatelů bank na plnění z Fondu. Výplata dodatečných náhrad podle
tohoto ustanovení musí být zahájena do 4 měsíců od účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 126/2002 Sb.
Společná a přechodná ustanovení
1. Pokud ustanovení mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem,
ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, stanoví jinak než ustanovení
zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění dosavadních předpisů a tohoto zákona,
použijí se ustanovení této smlouvy. Ustanovení předchozí věty se vztahuje i na obdobné
mezinárodní smlouvy, které vstoupily v platnost před 1. lednem 1993.
2. Ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, (dále
jen "tento zákon") vztahující se na členské státy Evropské unie se vztahují i na
další státy Evropského hospodářského prostoru, pokud tak vyplývá z mezinárodní smlouvy,
která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika
vázána, nebo z obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem
1993.
3. Česká národní banka vydá ve správním řízení zahájeném z jejího podnětu
bez návrhu všem bankám působícím podle dosavadních právních předpisů na území České
republiky bankovní licence v souladu s tímto zákonem; bankovní licence budou rovněž
vydány zahraničním bankám, jejichž pobočky působí na území České republiky podle
dosavadních právních předpisů. Dnem, kdy rozhodnutí o vydání bankovní licence nabude
právní moci, zaniká povolení působit jako banka, bylo-li uděleno podle dosavadních
právních předpisů.
4. Banky jsou povinny zřídit útvar vnitřního auditu podle § 8 odst. 6 tohoto
zákona do 1 roku ode dne nabytí jeho účinnosti.
5. Banky jsou povinny uvést své stanovy a své majetkové účasti ve veřejných
obchodních společnostech a komanditních společnostech do souladu s tímto zákonem
do jednoho roku ode dne nabytí jeho účinnosti.
6. Při výpočtu výše dodatečné náhrady se úroky z pohledávek z vkladů vypočítávají
v případě Pragobanky, a. s., Praha, nyní v konkursu, ke dni 1. 12. 1998; v případě
Universal banky, a. s., Ústí nad Labem, nyní v konkursu, ke dni 17. 5. 1999; v případě
Moravia banky, a. s., Frýdek-Místek, nyní v konkursu, ke dni 11. 10. 1999.
7. Dnem zahájení výplaty dodatečných náhrad přecházejí na Fond pojištění
pohledávek z vkladů pohledávky vkladatelů za bankou ve výši práv vkladatelů na plnění
z Fondu pojištění pohledávek z vkladů.
Čl.VII zákona č. 257/2004 Sb.
Přechodná ustanovení
Osoba, která se v důsledku účinnosti tohoto zákona stane finanční holdingovou
společností, ačkoli jí podle dosavadní právní úpravy nebyla, a osoby náležející do
skupiny této finanční holdingové společnosti uvedou svou činnost do souladu s ustanoveními
tohoto zákona nebo vyhlášky České národní banky, upravujícími činnost finanční holdingové
společnosti a jejich skupiny, nejpozději do 31. prosince 2006.
§ 36 zákona č. 377/2005 Sb.
Přechodné ustanovení
Osoba, která se stala finanční holdingovou osobou přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, je povinna předložit České národní bance podklady prokazující důvěryhodnost
a zkušenost osoby v jejím vedení ve smyslu § 26g odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb., a
to ve lhůtě do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona o finančních konglomerátech.
Čl. III zákona č.443/2006 Sb.
zrušen
Čl. II zákona č.120/2007 Sb.
Přechodná ustanovení
Do 31. prosince 2007 se na banku nevztahuje § 12c zákona č. 21/1992 Sb.,
o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud po tuto
dobu banka používá pro výpočet kapitálových požadavků základní přístup odpovídající
dosavadním pravidlům kapitálové přiměřenosti, jehož podmínky užívání stanoví Česká
národní banka vyhláškou podle § 12a odst. 8 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po dobu využívání tohoto základního
přístupu neprovádí Česká národní banka vůči této bance přezkum a vyhodnocování stanovené
v § 25 odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
Čl. VII zákona č. 230/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na bance nebo s
uzavřením ovládací smlouvy s bankou udělený podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za souhlas s
nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na bance nebo jejím ovládnutím udělený
podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
2. Řízení o uložení opatření k nápravě nebo sankce, která byla zahájena do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních předpisů.
3. Jednání, ke kterému došlo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje
podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona. Opatření k nápravě nebo sankce za porušení zákona č. 21/1992 Sb.,
o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uloží podle
dosavadních právních předpisů.
4. Řízení o udělení souhlasu s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti
na bance nebo uzavřením ovládací smlouvy s bankou zahájená do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; lhůty, jejichž běh započal podle zákona č.
21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, běží
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona znovu.
Čl. II zákona č. 156/2010 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro výpočet výše příspěvku bank, stavebních spořitelen a spořitelních
a úvěrních družstev do Fondu pojištění vkladů za část kalendářního roku, která končí
posledním dnem kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabude účinnosti, se použije
§ 41c zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona. Takto vypočtený průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů se
násobí zlomkem, v jehož čitateli je číslo vyjadřující počet měsíců od začátku kalendářního
roku do konce kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabude účinnosti, a ve jmenovateli
je číslo 12. Takto stanovený příspěvek do Fondu pojištění vkladů jsou banky, stavební
spořitelny a spořitelní a úvěrní družstva povinny zaplatit do 1 měsíce po skončení
kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabyde účinnosti.
2. Banky, stavební spořitelny, spořitelní a úvěrní družstva, platební instituce,
poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a obchodníci s cennými papíry jsou
povinni vést evidenci a poskytovat údaje podle ustanovení § 41c odst. 3 a 11 a §
41f odst. 7 a 8 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, ode dne následujícího po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Pro povinnosti stanovené platebním institucím, poskytovatelům
platebních služeb malého rozsahu a obchodníkům s cennými papíry v ustanovení § 41f
odst. 7 větě poslední zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, platí předchozí věta obdobně.
3. Pokud běh promlčecí lhůty pro uplatnění práva oprávněné osoby na plnění
z Fondu pojištění vkladů započne přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje
se podle § 41h odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. V zákona č. 160/2010 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pokud osoba zapsaná do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení podle zákona
č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
nepožádá o povolení působit jako ratingová agentura podle zákona č. 256/2004 Sb.,
o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění tohoto zákona účinném ode dne nabytí účinnosti,
a podle přímo použitelného předpisu Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách
(dále jen „nařízení“) do 7. září 2010, vyškrtne ji Česká národní banka ze seznamu
agentur pro úvěrové hodnocení marným uplynutím této lhůty. Rozhodnutí o tomto vyškrtnutí
se nevydává.
2. Pokud osoba zapsaná do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení podle dosavadních
právních předpisů požádá o povolení působit jako ratingová agentura podle nařízení
a tato žádost je zamítnuta, vyškrtne tuto osobu Česká národní banka ze seznamu podle
bodu 1 s účinností ke dni, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým se povolení
neuděluje. Rozhodnutí o tomto vyškrtnutí se nevydává.
3. Banka a pobočka zahraniční banky, která nepožívá výhody jednotné licence
podle práva Evropských společenství, zajistí splnění povinnosti stanovené v § 12b
odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, nejpozději do 7. prosince 2010. Do té doby může pro výpočet kapitálových
požadavků používat úvěrové hodnocení dlužníka vypracovaného osobou, která splňovala
požadavky zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, nebo na jeho základě a která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 41/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Jestliže lhůta stanovená v § 26k odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počne běžet do 31. prosince
2012, činí 6 měsíců.
2. Banka zajistí, aby odměny vyplácené osobám uvedeným v článku I bodě 10
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona byly v souladu s ustanoveními tohoto zákona
upravujícími systém odměňování.
Čl. II zákona č. 254/2012 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Banka nebo pobočka banky, prostřednictvím které vykonává na území České
republiky bankovní činnosti zahraniční banka se sídlem v jiném státě než v členském
státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském
prostoru, které byly oprávněny vykonávat činnosti uvedené v § 1 odst. 3 písm. m)
zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ukončí
výkon těchto činností ve vztahu k investičním nástrojům, pokud nemají nebo do 3 měsíců
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nezískají oprávnění k výkonu činnosti podle
§ 1 odst. 3 písm. h) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
2. Řízení o udělení povolení podle § 1 odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Čl. II zákona č. 135/2014 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Banka je povinna zajistit splnění požadavků stanovených v § 8 odst. 4
písm. c) a § 8 odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, do 1. července 2014.
2. Pobočka banky z členského státu postupuje podle § 5a odst. 4 zákona č.
21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
a to pokud se jedná o § 14 odst. 1 větu druhou zákona č. 21/1993 Sb., o bankách,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do dne 31. prosince 2014.
3. Řízení o uložení opatření k nápravě nebo řízení o uložení sankce zahájená
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neukončená se dokončí
podle dosavadních právních předpisů. Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle
dosavadních právních předpisů.
Čl. II zákona č. 375/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Banka a pobočka zahraniční banky sdělí klientovi, se kterým uzavřela smlouvu
o účtu nebo od něj přijala vklad přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, informace
podle § 11 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Pohledávky z vkladů, které podléhaly ochraně poskytované systémem pojištění
pohledávek z vkladů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nadále již nebudou
podléhat ochraně poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů, podléhají ochraně
poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů podle zákona č. 21/1992 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, až do stanoveného data jejich
splatnosti, pokud byly tyto vklady evidovány u banky nebo pobočky zahraniční banky
nebo spořitelního a úvěrního družstva přede dnem 2. července 2014 a pokud byla při
jejich založení stanovena splatnost jiná než na viděnou.
Čl.II zákona č. 371/2017 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Oprávnění provádět platební styk a zúčtování podle § 1 odst. 3 písm. c)
zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za oprávnění poskytovat platební
služby a vydávat elektronické peníze podle § 1 odst. 3 písm. c) zákona č. 21/1992
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Oprávnění vydávat a spravovat platební prostředky, například platební
karty a cestovní šeky podle § 1 odst. 3 písm. d) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona považuje za oprávnění vydávat a spravovat platební prostředky podle § 1 odst.
3 písm. d) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb a vydávání elektronických
peněz podle § 1 odst. 3 písm. c) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 338/2020 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o udělení souhlasu České národní banky osobě nebo osobě jednající
ve shodě k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na bance nebo jejímu ovládnutí,
které nebylo pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí
podle zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Na osobu, která sama nebo jednáním ve shodě s jinou osobou nabyla nebo
zvýšila kvalifikovanou účast na bance přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a
v době nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti nebyla povinna získat souhlas České
národní banky s nabytím nebo zvýšením této kvalifikované účasti, se ve vztahu k tomuto
nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí,
jako by jí tento souhlas byl udělen.
3. Likvidace banky zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle dosavadních právních předpisů.
4. Řízení o rozkladu proti rozhodnutí České národní banky o odnětí licence
zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních
předpisů.
5. Řízení o žalobě proti rozhodnutí České národní banky o odnětí licence
zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních
předpisů.
Čl.II zákona č. 353/2021 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Osoba podle § 27 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, existující ke dni 27. června 2019 podá České národní
bance žádost o schválení podle § 28 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo žádost o výjimku z povinnosti schválení
podle § 29 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, do dne 28. června 2021.
2. Osoba z jiného než členského státu, jejíž ovládanou osobou je banka, spořitelní
a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry splňující podmínky podle § 26o
odst. 1 a 2 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, má povinnost zřídit zprostředkující ovládající osobu podle § 26o odst. 1
a 2 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
do dne 30. prosince 2023, jestliže ke dni 27. června 2019 působila na území členských
států prostřednictvím více než jedné instituce nebo pobočky a jejíž celková hodnota
aktiv k tomuto dni dosahovala nejméně 40 miliard EUR.
Čl.III zákona č. 85/2024 Sb.
Přechodné ustanovení
Na banku a zahraniční banku, které mají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
bankovní licenci udělenou Českou národní bankou, se ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona hledí, jako by měly v této licenci povolenu správu nevýkonného úvěru podle
zákona upravujícího trh s nevýkonnými úvěry.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o
reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004
o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž
cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES,
ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/22/ES, 2010/73/EU, 2010/78/EU
a 2013/50/EU.
Směrnice Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí
pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost
týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování
na regulovaném trhu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/50/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou
se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené
k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu
a krizové řízení.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu
k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi
a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, ve znění
směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU, 2014/59/EU, (EU) 2015/2366, (EU)
2018/843, (EU) 2019/878 a (EU) 2019/2034.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech
pojištění vkladů.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019,
kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních
podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES.
2) Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993
Sb.
3b) § 10 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.
3c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září
2009 o ratingových agenturách.
4) Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších
předpisů.
4a) Zákon č. 189/2004 Sb.
4b) § 4 odst. 2 písm. g) a h) a § 4 odst. 3 písm. f) zákona č. 256/2004 Sb.,
o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
4c) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
4c) § 196a obchodního zákoníku.
5b) § 66b obchodního zákoníku.
6) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
6d) § 15 zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998
Sb.
6d) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a
úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s
cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon
o finančních konglomerátech), ve znění pozdějších předpisů.
7a) § 27 a násl. obchodního zákoníku.
7b) Rozhodnutí Komise ze dne 23. ledna 2009 o zřízení Evropského výboru orgánů
bankovního dohledu (2009/78/ES).
8) Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších
předpisů.
9a) Např. zákon č. 530/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9b) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční
řád) a o změně dalších zákonů.
9c) Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004
Sb.
9c) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.
10) § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
10a) § 41 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších
předpisů.
10c) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní
způsobilosti.
11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších
předpisů.
12a) Čl. 7 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ve znění
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES.
13) § 19 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
14) § 2 odst. 1 písm. h) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém
trhu, ve znění zákona č. 120/2007 Sb. a zákona č. 230/2008 Sb.
19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu
2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o
změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.
21) Čl. 129 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, ve znění
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU.
22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu
2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie
a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.
25) § 44 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon
o auditorech), ve znění zákona č. 139/2011 Sb.
27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června
2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č.
648/2012, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017,
kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou,
transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES,
2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012, v platném
znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019
o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb,
v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020
o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.
Přímo použitelné předpisy Evropské unie, kterými se provádějí nebo v přenesené
pravomoci doplňují předpisy Evropské unie uvedené v poznámce pod čarou č. 1, nebo
kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují přímo použitelné předpisy
Evropské unie uvedené v této poznámce pod čarou.
28) Čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010.
29) Čl. 4 odst. 1 bod 40 a čl. 458 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013.
31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu
2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a
zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení
rozhodnutí Komise 2009/79/ES.
32) Čl. 50 a 117 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
33) Článek 336 odst. 1 tabulka č. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013.
35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července
2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické
transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.
35) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
36) Čl. 3 bod 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne
23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro
elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.
37) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1502 ze dne 8. září 2015, kterým se
stanoví minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro
elektronickou identifikaci podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro
elektronické transakce na vnitřním trhu.
38) Například zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní
způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České
republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci
bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
38) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002
o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky
ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS,
92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES
a 2000/12/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES, 2006/48/ES,
2008/25/ES, 2009/138/ES, 2010/78/EU, 2011/89/EU a 2013/36/EU.
39) Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o
změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
39) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1222/2014 ze dne 8. října
2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud
jde o regulační technické normy pro upřesnění metodiky určování globálních systémově
významných institucí a vymezení podkategorií globálních systémově významných institucí,
v platném znění.
40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července
2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových
institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení
krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, v platném
znění.
41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince
2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec
pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice
2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012,
v platném znění.
42) Čl. 147 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu
2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).
44) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015
o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu,
o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES, ve znění směrnice
Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843.
45) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu
2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních
služeb, v platném znění.
46) § 21 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi
dokumentů.