646/2004 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 13. prosince 2004
o podrobnostech výkonu spisové služby
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 86 zákona č. 499/2004 Sb.,
o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, (dále jen "zákon")
k provedení § 9 odst. 2 a § 70 zákona:
§ 1
Příjem dokumentů
(1) Doručené dokumenty se přijímají v místě k tomu určeném
(dále jen "podatelna"). Příjem datových zpráv se řídí zvláštním právním
předpisem.1)
(2) Za doručený dokument podle odstavce 1 se považuje také
dokument přijatý mimo podatelnu nebo dokument vzniklý z podání učiněného ústně,
pokud byl zaevidován podle § 2; evidence se provede bezodkladně po přijetí nebo
vzniku takového dokumentu.
(3) Pokud se na příjem a na manipulaci s dokumenty vztahují
zvláštní právní předpisy,2) přijímají se odděleně a vede
se pro ně samostatná evidence, jejíž náležitosti upraví určený původce ve
spisovém a skartačním řádu. Evidenci dokumentů obsahujících utajované
skutečnosti vede pověřená osoba určeného původce.3)
(4) Dokument, případně obálka dokumentu, se opatří v den
doručení otiskem podacího razítka a po jeho zaevidování se předá k vyřízení; v
případě dokumentů přijatých mimo podatelnu a dokumentů vzniklých z podání
učiněných ústně to platí obdobně. Pokud je dokument doručen v digitální podobě,
opatří se identifikátorem elektronické podatelny4) a
předá se k vyřízení.
(5) Podací razítko obsahuje
vždy:
a) název určeného původce,
b) datum doručení, u podání, kde to ukládá zvláštní právní
předpis, též čas doručení,
c) číslo jednací,
d) počet listů a
e) počet listů příloh nebo počet svazků příloh, u příloh v
nelistinné podobě jejich počet a druh, u dokumentů v digitální podobě velikost
v jednotkách bytů.
(6) Pokud je v adrese na obálce dokumentu uvedeno na prvním
místě jméno a příjmení fyzické osoby, předá se adresátovi, popřípadě jím určené
osobě, neotevřená. Zjistí-li adresát po otevření zásilky, která mu byla takto
doručena, že obsahuje dokument úředního charakteru, zabezpečí jeho dodatečné
zaevidování a dále postupuje podle spisového a skartačního řádu určeného
původce. Pokud je dokument úředního charakteru doručen v digitální podobě přímo
do e-mailové schránky adresáta, postupuje se podle věty druhé
obdobně.
(7) Obálka dokumentu se ponechává jako jeho
součást,
a) je-li v souladu se zvláštními právními předpisy zásilka
doručována určenému původci do vlastních rukou,
b) je-li to nezbytné pro určení, kdy byla zásilka podána k
poštovní přepravě nebo kdy byla určenému původci doručena,
c) je-li to rozhodné pro zjištění adresy odesílatele,
nebo
d) stanoví-li tak spisový a skartační řád určeného
původce.
§ 2
Evidence dokumentů
(1) Doručené dokumenty a dokumenty vzniklé z vlastní činnosti
určeného původce se evidují v podacím deníku nebo v jednacím protokolu (dále
jen "podací deník") vedeném podatelnou. Vyřízení doručeného dokumentu se
neeviduje samostatně, ale připojí se k doručenému dokumentu se stejným číslem
jednacím.
(2) Dokumenty uvedené v § 1 odst. 3 podléhají samostatné
evidenci. Určený původce uvede ve svém spisovém a skartačním řádu seznam
dokumentů, které z hlediska jeho činnosti nejsou úředního charakteru; tyto
dokumenty pak nepodléhají evidenci.
(3) Podací deník je kniha vytvořená z předem svázaných a
očíslovaných tiskopisů, označená názvem určeného původce, pro něhož je veden,
rokem, v němž je užíván, a počtem všech listů. Může být veden v digitální
podobě s možností tisku pro trvalé uložení. Určený původce zabezpečí podací
deník proti ztrátě, pozměnění a neoprávněnému přístupu.
(4) Dokumenty se evidují v podacím deníku v číselném a časovém
pořadí, v němž byly určenému původci doručeny nebo vznikly z jeho činnosti.
Pokud se při zapisování do podacího deníku používají zkratky, je jejich seznam
a vysvětlivky k němu nedílnou součástí podacího deníku nebo jednacího
protokolu.
(5) O dokumentu se vedou v podacím deníku tyto
údaje
a) pořadové číslo dokumentu, pod nímž je v podacím deníku
evidován,
b) datum doručení dokumentu nebo, jedná-li se o dokument
vzniklý z vlastní činnosti určeného původce, datum jeho vzniku; u datových
zpráv se za čas doručení považuje okamžik, kdy je dokument dostupný
elektronické podatelně,
c) identifikace odesílatele; jde-li o dokument vzniklý z
vlastní činnosti určeného původce, zapíše se jako "Vlastní",
d) číslo jednací odesílatele, počet listů došlého nebo
vlastního dokumentu a počet listů příloh nebo počet svazků příloh, u příloh v
nelistinné podobě jejich počet a druh,
e) stručný obsah dokumentu,
f) název organizační jednotky určeného původce, které byl
dokument přidělen, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance určeného
původce (dále jen "zaměstnanec") určeného k vyřízení,
g) způsob vyřízení,
h) den odeslání, počet listů odesílaného dokumentu a počet
listů příloh nebo počet svazků příloh, u příloh v nelistinné podobě jejich
počet a druh,
i) spisový znak, skartační znak a skartační lhůta dokumentu
nebo rok, v němž bude dokument zařazen do skartačního řízení, počet listů nebo
jiný údaj o rozsahu uloženého dokumentu,
j) záznam o vyřazení ve skartačním
řízení.
(6) Číselná řada v podacím deníku začíná dnem 1. ledna
pořadovým číslem 1 a končí dnem 31. prosince. Zbývající prázdné kolonky se pod
posledním zápisem v podacím deníku nebo jednacím protokolu do konce stránky
proškrtnou a označí slovy "Ukončeno dne 31. prosince číslem jednacím..." a
jménem, popřípadě jmény, příjmením a podpisem zaměstnance pověřeného vedením
spisové služby. V podacím deníku vedeném v elektronické podobě se prázdné
kolonky neuvádějí.
(7) Zjistí-li se při zápisu nového dokumentu do podacího deníku
nebo jednacího protokolu, že v téže záležitosti byl již zaevidován jiný
dokument, připojí se předchozí dokument k novému dokumentu. Kromě podacího
razítka se na novém dokumentu poznamená i číslo jednací předchozího dokumentu.
V podacím deníku se u předchozího dokumentu, který se připojuje k novému
dokumentu, poznamená v kolonce "Uloženo" číslo jednací nového dokumentu, k
němuž se předchozí dokument připojuje. Pokud je podací deník veden v digitální
podobě, spojování dokumentů se provádí podle zásad pro tvorbu spisu.
(8) Dokument zaevidovaný v podacím deníku se zapíše do
rejstříku vedeného podatelnou. Rejstřík je evidenční pomůcka k vyhledávání
dokumentu v podacím deníku. Přesahuje-li průměrný počet dokumentů evidovaných v
podacím deníku za posledních 5 let v jednom roce číslo 3000, vede se vždy
rejstřík jmenný a rejstřík věcný. Další druhy rejstříků mohou být založeny
podle charakteru, obsahu a četnosti evidovaných dokumentů. Rejstřík je veden ve
vázané knize, ve formě kartotéky nebo v digitální podobě s možností tisku.
Rejstřík je ukládán společně s podacím deníkem nebo jednacím protokolem, k
němuž je vyhotovován.
(9) Zápisy do podacího deníku a rejstříku, pokud jsou vedeny v
listinné podobě, se provádí čitelně a trvalým způsobem. Chybný zápis se škrtne
tak, aby zůstal čitelný i po opravě. V případě potřeby se nahradí správným
zápisem. Oprava se opatří datem, jménem, popřípadě jmény, příjmením a podpisem
toho, kdo ji provedl. Podací deník musí zachytit průběh vyřizování dokumentu
včetně všech změn.
(10) Dokument se označuje číslem jednacím. Číslo jednací
obsahuje vždy zkratku označení určeného původce nebo jeho organizační jednotky,
pořadové číslo zápisu dokumentu v podacím deníku a označení kalendářního roku,
v němž je dokument evidován.
(11) Jestliže k jedné věci bude doručen nebo vytvořen větší
počet dokumentů, lze pro jejich evidenci použít sběrného archu, který obsahuje
údaje jako podací deník. Sběrný arch se vede k jednacímu číslu prvního
dokumentu, který je v něm evidován. Ostatní dokumenty evidované ve sběrném
archu mají číslo jednací totožné, pro odlišení doplněné pořadovým číslem
dokumentu ze sběrného archu. Sběrný arch se stává součástí spisu, jehož
dokumenty jsou v tomto sběrném archu evidovány. V kolonce "Vyřízeno" se do
podacího deníku zapíše "Sběrný arch".
§ 3
Rozdělování a oběh dokumentů
(1) Při oběhu dokumentu musí být zabezpečeno sledování jeho
předávání a přebírání a zaručena průkaznost předávání a přebírání zachycující
jmenovitě a časově veškerou manipulaci s dokumentem.
(2) Zaevidovaný dokument se předává k vyřízení příslušné
organizační jednotce určeného původce, případně zaměstnanci určenému k
vyřízení. Rozdělování doručených dokumentů provádí podatelna podle interních
předpisů určeného původce.
(3) Dokument převezme pověřený zaměstnanec zařazený v příslušné
organizační jednotce určeného původce, případně zaměstnanec určený k vyřízení a
potvrdí jeho převzetí způsobem stanoveným ve spisovém a skartačním řádu
určeného původce.
§ 4
Vyřizování dokumentů
(1) Dokument vyřizuje určený zaměstnanec. Vyřídí-li dokument
jinak než v listinné formě, učiní o tom na dokumentu záznam.
(2) Po vyřízení se na dokument připojí pokyn k založení, datum
a podpis zaměstnance, který ho vyřídil. Bere-li se dokument na vědomí, uvede se
o tom pod podacím razítkem záznam a pokyn k založení.
(3) Zaměstnanec pověřený vedením podacího deníku nebo jednacího
protokolu v něm zaznamená, jak byl dokument vyřízen, kdy a komu bylo odesláno
písemné vyhotovení vyřízení dokumentu. U dokumentu, který byl vyřízen spolu s
jiným dokumentem, se tato skutečnost uvede v kolonce "Vyřízeno" podacího deníku
nebo jednacího protokolu.
(4) Všechny dokumenty týkající se téže věci se spojují ve spis.
Spis musí obsahovat soupis všech čísel jednacích dokumentů, jež jsou jeho
součástí. Návaznost připojovaných dokumentů se vyznačí v podacím
deníku.
(5) Součástí vyřízeného spisu je vždy písemné vyhotovení
vyřízení dokumentu nebo jeho stejnopis označený datem předání k odeslání.
Písemné vyhotovení vyřízení dokumentu může být v digitální podobě na
technických nosičích dat. Tyto jsou součástí spisu.
(6) Zaměstnanec, který dokument vyřídil, jej označí spisovým
znakem, skartačním znakem a skartační lhůtou, případně rokem zařazení dokumentu
do skartačního řízení, podle spisového a skartačního plánu určeného
původce.
(7) Spisové znaky označují jednotlivé skupiny dokumentů podle
jejich obsahu.
(8) Skartační znak vyjadřuje hodnotu dokumentu podle jeho
obsahu a označuje způsob, jakým se s dokumentem naloží ve skartačním řízení.
Spis se označí skartačním znakem dokumentu, kterým byl vyřízen.
(9) Skartační znak "A" (archiv) označuje dokument trvalé
hodnoty, který bude ve skartačním řízení vybrán jako archiválie k trvalému
uložení do archivu. Skartační znak "S" (stoupa) označuje dokument bez trvalé
hodnoty, jenž bude ve skartačním řízení navržen ke zničení. Skartační znak "V"
(výběr) označuje dokument, který bude ve skartačním řízení posouzen a rozdělen
mezi dokumenty se skartačním znakem "A" nebo mezi dokumenty se skartačním
znakem "S".
§ 5
Vyhotovování dokumentů
(1) Dokument, jemuž podle spisového a skartačního plánu bude
přidělen skartační znak "A", vyhotovuje určený původce na trvanlivém papíru
určeném pro dokumenty.
(2) Dokumenty vzniklé z úřední činnosti určeného původce se
označují záhlavím s jeho názvem a sídlem a číslem jednacím. V odpovědích na
doručené dokumenty se uvádí i číslo jednací došlého dokumentu, pokud jej
obsahuje. Takto lze označovat i obálky dokumentů.
(3) Dalšími náležitostmi dokumentu uvedeného v
odstavci 2 vedle náležitostí podle § 4 jsou
a) datum,
b) počet listů dokumentu,
c) počet listů příloh nebo počet svazků příloh a
d) jméno, popřípadě jména, příjmení a funkce zaměstnance
pověřeného jeho podpisem.
Datem se rozumí den podpisu dokumentu.
§ 6
Podepisování dokumentů a užívání
razítek
(1) Dokument podepisuje zaměstnanec k tomu pověřený vnitřními
předpisy určeného původce. Pokud to stanoví zvláštní právní předpis, opatří se
podepsaný dokument otiskem úředního razítka. K dokumentu v digitální podobě
připojuje pověřený zaměstnanec5) zaručený elektronický
podpis.6)
(2) Pokud má určený původce několik razítek stejného typu se
shodným textem, rozlišují se pořadovými čísly.
(3) Určený původce vede evidenci razítek, obsahující otisk
razítka s uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení a funkce zaměstnance, který
razítko převzal a užívá, datum převzetí, datum vrácení razítka, datum vyřazení
razítka z evidence a podpis přebírajícího zaměstnance.
(4) Razítko se vyřazuje z evidence v
případech
a) ztráty jeho platnosti,
b) jeho ztráty, nebo
c) jeho opotřebování.
§ 7
Odesílání dokumentů
(1) Odesílání dokumentu zajišťuje určený původce
prostřednictvím výpravny.
(2) Výpravna je místo, kde se odesílaný dokument vybavuje
náležitostmi k jeho odeslání. Výpravna může být součástí podatelny.
§ 8
Ukládání dokumentů
(1) Postup při ukládání vyřízených dokumentů do spisovny upraví
spisový a skartační řád určeného původce. Ukládání dokumentů v digitální podobě
se řídí zvláštním právním předpisem.7)
(2) Pokud určený původce zřídil spisovnu i správní archiv,
vyznačí zaměstnanec na vyřízeném dokumentu skartační lhůtu pro vyřazení
dokumentu ze spisovny a skartační lhůtu pro vyřazení ze správního
archivu.
(3) Do podacího deníku se poznamená, jaký spisový znak,
skartační znak a jaká skartační lhůta byla dokumentu přidělena.
(4) Zaměstnanec pověřený vedením spisovny přezkoumá, zda
ukládaný dokument je úplný, a uloží ho. O uložených dokumentech vede
evidenci.
(5) Ve spisovně se dokument ukládá podle spisového plánu
určeného původce.
(6) O zapůjčených dokumentech vede spisovna zvláštní evidenci.
Postup při zapůjčování dokumentů a jejich evidenci upraví spisový a skartační
řád určeného původce.
(7) Dojde-li ke ztrátě dokumentu, do kolonky o vyřazení
dokumentu v podacím deníku se zapíše "Ztráta" a číslo jednací dokumentu, kterým
byla ztráta řešena.
(8) Dokument v digitální podobě se skartačními znaky "A" a "V"
vzniklý z činnosti určeného původce musí být zapsán ve formátu, který zaručí
jeho neměnnost a umožní jeho následné čtení. Pokud tuto podmínku nemůže určený
původce zabezpečit, převede takové dokumenty do analogové formy odpovídající
době jejich vyřízení a opatří je náležitostmi originálu, a to nejpozději před
jejich zařazením do skartačního řízení; obdobně postupuje při vyřizování
dokumentů přijatých určeným původcem v digitální podobě včetně potvrzení o
platnosti elektronického podpisu v době přijetí dokumentu.
§ 9
Podrobnosti skartačního řízení a postupu při vyřazování
dokumentů
(1) Do skartačního řízení se zařazují všechny dokumenty, kterým
uplynula skartační lhůta, a razítka vyřazená z evidence podle § 6 odst. 4 písm. a) a c).
(2) Skartační lhůta se určuje počtem let od 1. ledna roku
následujícího po vyřízení dokumentu nebo po jeho uzavření. Během skartační
lhůty je vyřízený dokument uložen u určeného původce a po jejím uplynutí se
zařadí do skartačního řízení. Skartační lhůta se označuje číslicí za skartačním
znakem.
(3) Skartační lhůty nelze zkracovat. Skartační lhůta může být
výjimečně prodloužena, pokud určený původce potřebuje dokument pro další
vlastní činnost. Tato skutečnost se oznámí příslušnému archivu.
(4) Členem skartační komise zřízené k provedení skartačního
řízení je vždy zaměstnanec zařazený do spisovny nebo správního
archivu.
(5) Dokumenty připravuje ke skartačnímu řízení zaměstnanec
pověřený vedením spisovny nebo správního archivu. V seznamech dokumentů
navrhovaných ke skartačnímu řízení uvede zvlášť dokumenty se skartačním znakem
"A", zvlášť dokumenty se skartačním znakem "S". Dokumenty se skartačním znakem
"V" skartační komise posoudí a zařadí je buď k dokumentům se skartačním znakem
"A" nebo k dokumentům se skartačním znakem "S".
(6) Dokumenty se skartačním znakem "S" mohou být ke skartačnímu
řízení předloženy v jakékoliv podobě, pokud není pro jejich autenticitu
požadována listinná podoba s náležitostmi originálu.
(7) Určený vedoucí zaměstnanec zašle skartační návrh na
vyřazení dokumentů a razítek příslušnému archivu v listinné podobě ve dvojím
vyhotovení. Skartační návrh může být zaslán v digitální podobě se zaručeným
elektronickým podpisem.
(8) Na základě předloženého skartačního návrhu
provede pověřený zaměstnanec zařazený do příslušného archivu (dále jen
"archivář") odbornou archivní prohlídku dokumentů a razítek navrhovaných k
vyřazení. Při odborné archivní prohlídce archivář
a) posoudí, zda dokumenty se skartačním znakem "A"
odpovídají kritériím stanoveným zákonem k prohlášení za archiválie,
b) posoudí, zda dokumenty se skartačním znakem "S" nemají
trvalou hodnotu; pokud zjistí, že trvalou hodnotu mají, přeřadí je mezi
dokumenty se skartačním znakem "A",
c) posoudí zařazení dokumentů se skartačním znakem "V" mezi
dokumenty určené k prohlášení za archiválie nebo mezi dokumenty určené ke
zničení,
d) uloží skartační komisi sepsat seznam dokumentů určených k
uložení v archivu podle písmen a) a c) a seznam dokumentů určených k vyřazení a
ke zničení podle písmen b) a c) a tyto seznamy přiloží k protokolu o skartačním
řízení,
e) dohodne se skartační komisí dobu a způsob předání
archiválií k uložení do příslušného archivu.
(9) Po provedené archivní prohlídce archivář sepíše protokol a
vydá souhlas ke zničení dokumentů označených skartačním znakem "S".
(10) Na základě souhlasu ke zničení dokumentů označených
skartačním znakem "S" zabezpečí určený původce jejich zničení. Zničením
dokumentu se rozumí jeho znehodnocení tak, aby byla znemožněna jeho
rekonstrukce a identifikace obsahu.
(11) Skartační návrh, protokol o skartačním řízení, protokol o
předání archiválií a potvrzení archivu o jejich převzetí se ukládají u určeného
původce a v archivu, ve kterém jsou archiválie uloženy.
(12) Evidenční pomůcky se zařadí do skartačního řízení až po
vyřazení všech dokumentů v nich evidovaných.
§ 10
Ustanovení společná
(1) Pro evidenci, rozdělování a oběh, vyřizování, ukládání,
skartační řízení a vyřazování spisů platí přiměřeně § 2, 3, 4, 8 a
9.
(2) Ustanovení této vyhlášky se nepoužijí, pokud zvláštní
právní předpisy stanoví pro příjem, evidenci, rozdělování, oběh, vyřizování,
vyhotovování, podepisování, odesílání nebo ukládání dokumentů nebo užívání
razítek jiný postup.
§ 11
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005, kromě
ustanovení § 2 odst. 8 a § 5 odst. 1, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna
2006.
Ministr:
Mgr. Bublan v. r.
1) Vyhláška č. 496/2004 Sb., o elektronických
podatelnách.
2) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve
znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných
skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 137/2003 Sb., o podrobnostech stanovení a označení
stupně utajení a o zajištění administrativní bezpečnosti.
4) § 2 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 496/2004 Sb.
5) § 1 odst. 1 písm. c) nařízení vlády č. 495/2004 Sb.,
kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně
některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších
předpisů.
6) § 11 odst. 3 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém
podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
7) § 3 vyhlášky č. 496/2004 Sb.