61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů

Účelem tohoto zákona je v souladu s právem Evropských společenství¹⁾ stanovit některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.

(2) Výnosem podle tohoto zákona se rozumí jakákoliv ekonomická výhoda z jednání, které vykazuje znaky trestného činu.

(4) Ověření nebo zjištění údajů uvedených v odstavci 3 lze provést též dálkovým přenosem, jestliže je zaručena identifikace těchto dat podle zvláštního právního předpisu.³⁾

(5) Obchodem se pro účely tohoto zákona rozumí každé jednání, které směřuje k pohybu peněz nebo k přesunu majetku nebo je přímo vyvolá, s výjimkou jednání, spočívajícího v plnění povinnosti stanovené zákonem, uložené rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím jiného státního orgánu. Obchodem se rozumí rovněž nákup, prodej nebo směna investičního instrumentu.

(8) Povinnou osobou je rovněž na území České republiky působící pobočka, organizační složka nebo provozovna zahraniční právnické nebo fyzické osoby uvedené v odstavci 7.

(9) Průkazem totožnosti se pro účely tohoto zákona rozumí platný úřední doklad vydaný státním orgánem, z něhož lze ověřit podobu osoby, která má být identifikována, její jméno a příjmení, případně všechna jména a příjmení, rodné číslo nebo datum narození, státní občanství a případně další identifikační údaje. U právnické osoby je tímto úředním dokladem platný výpis z rejstříku, v němž je povinně evidována, nebo jiný platný doklad prokazující její existenci.

(10) Hodnotou obchodu nebo podezřelého obchodu v měně euro se rozumí odpovídající hodnota jakékoliv měny stanovená na základě kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro den, ve kterém je plněna povinnost podle tohoto zákona. Za platbu v hotovosti se považuje i platba vysoce hodnotnými komoditami, jako jsou například drahé kovy nebo drahé kameny.

(1) Jestliže povinná osoba je účastníkem obchodu v hodnotě převyšující částku 15 000 EUR vždy identifikuje účastníky obchodu, pokud tento zákon dále nestanoví jinak. Není-li v době uzavření obchodu nebo v kterémkoliv pozdějším okamžiku přesná výše celého plnění známa, vzniká uvedená povinnost v době, kdy je zřejmé, že stanovené hranice bude dosaženo; je-li obchod uskutečněn formou opakujícího se plnění, je rozhodující součet dílčích plnění za dvanáct po sobě jdoucích měsíců, nejde-li o opakovanou účast na loterii nebo jiné podobné hře podle zvláštního právního předpisu.⁹⁾

(3) Je-li účastník obchodu zastoupen na základě plné moci, provádí se identifikace zmocněnce podle § 1a odst. 3 a dále předložením plné moci s úředně ověřeným podpisem; tato plná moc se nevyžaduje, jestliže majitel účtu u povinné osoby zmocnil třetí osobu k dispozici s účtem a tato osoba byla identifikována podle § 1a odst. 3 písm. a) a podepsala dispozici podle podpisového vzoru před zaměstnancem povinné osoby, nebo v případě, kdy osoba, která jinak dispoziční právo k tomuto účtu nemá, ukládá na účet hotovost a současně doručuje povinné osobě již vyplněné a oprávněnou osobou podepsané doklady.

(4) Jestliže povinná osoba při uzavírání obchodu zjistí nebo má podezření, že účastník obchodu nejedná svým jménem nebo že zastírá, že jedná za třetí osobu, uloží mu, aby písemným prohlášením potvrdil za koho jedná a doložil údaje o identifikaci této třetí osoby podle § 1a odst. 3. Každý je povinen této výzvě vyhovět, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak; advokát nebo notář může tuto povinnost vůči povinné osobě splnit též předáním kopií příslušných částí dokladů, z nichž identifikační údaje zjistil.

(5) Povinná osoba neprovede obchod v případě, že je dána identifikační povinnost podle odstavce 1 nebo 2 a účastník obchodu se odmítne podrobit identifikaci anebo odmítne identifikaci třetí osoby podle odstavce 4; povinná osoba o této skutečnosti současně informuje příslušnou organizační složku Ministerstva financí (dále jen "ministerstvo").

(7) Ten, kdo provedl identifikaci podle odstavce 6, připojí k veřejné listině o identifikaci kopie příslušných dokladů nebo jejich částí, z nichž provedl identifikaci.

(9) Byla-li provedena identifikace a další úkony podle odstavců 6 až 8, doklady tam uvedené musí být uloženy u povinné osoby. Do té doby neprovede povinná osoba s takto identifikovanou osobou žádný obchod podle tohoto zákona.

(10) Identifikace není nutná, pokud účastníkem obchodu je povinná osoba podle § 1a odst. 7 písm. a) až c) anebo úvěrová nebo finanční instituce působící na území státu, který ukládá této instituci srovnatelným způsobem povinnost identifikace, a o totožnosti účastníka obchodu nebo totožnosti osoby za něj jednající není pochyb.

(1) Povinná osoba v době trvání smluvního vztahu nebo při dalších obchodech kontroluje platnost a úplnost identifikačních údajů uvedených v § 1a odst. 3 a zaznamenává jejich změny.

(2) Identifikační údaje získané podle § 1a odst. 3 a § 2, kopie dokladů, nebo výpis příslušných identifikačních údajů z nich, předložených k identifikaci a v případě zastupování originál plné moci, uchovává povinná osoba po dobu 10 let od ukončení vztahu se zákazníkem. Údaje a doklady o obchodech spojených s povinností identifikace uchovává nejméně 10 let po uskutečnění obchodu. Povinná osoba uvedená v § 1a odst. 7 písm. k) uchovává údaje a doklady po dobu nejméně 10 let, byla-li hodnota obchodu vyšší než 10 000 EUR, v ostatních případech tři roky po ukončení obchodu. Tato doba počíná běžet prvním dnem kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém byl proveden poslední úkon obchodu známý povinné osobě.

(1) Zjistí-li povinná osoba v souvislosti se svou činností podezřelý obchod nebo jakoukoli jinou skutečnost, která by mohla podezřelému obchodu nasvědčovat, oznámí to neprodleně ministerstvu s uvedením všech zjištěných identifikačních údajů účastníků obchodu.

(2) Oznámení je třeba učinit bez zbytečného odkladu, nejpozději do pěti kalendářních dnů od zjištění obchodu. Vyžadují-li to okolnosti případu, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení, je oznamovatel povinen ministerstvo upozornit ihned po zjištění podezřelého obchodu.

(3) Oznámení lze učinit ústně do protokolu nebo písemně takovým způsobem, který zaručuje, že informace v něm obsažené zůstanou utajeny před nepovolanou osobou.

(4) Při plnění oznamovací povinnosti podle odstavců 1 až 3 je třeba sdělit identifikační údaje povinné osoby, která vystupuje jako oznamovatel, včetně jména a příjmení osoby, která činí oznámení, předmět a podstatné okolnosti uzavření obchodu, jakož i identifikační údaje toho, koho se oznámení týká, a připojit další údaje, zejména čísla účtů, na nichž jsou soustředěny peněžní prostředky, ohledně kterých se oznámení podává.

(5) Oznamovací povinnost uvedenou v odstavci 1 má i správce daně,¹²⁾ který přijal platbu na účet nebo v hotovosti, nebo pokud daňový subjekt požádá o poukázání vratitelného přeplatku převyšujícího 15 000 EUR do ciziny.

(6) Splnění oznamovací povinnosti podle předchozích ustanovení není porušením zákonné povinnosti mlčenlivosti uložené podle zvláštního zákona.

(7) Ustanovení odstavce 1 a § 8 odst. 1 se nevztahují na auditora, účetního, který příslušnou činnost vykonává jako podnikatel, nebo daňového poradce, pokud jde o informace, které získá od svého klienta nebo které získá o svém klientovi během zjišťování jeho právního postavení, během jeho zastupování v soudním řízení anebo v souvislosti s takovým řízením, včetně poradenství ohledně zahájení takového řízení nebo vyhnutí se takovému řízení, bez ohledu na to, zda jsou takové informace získány před tímto řízením, během něj nebo po něm.

(8) Ustanovení odstavce 7 se neužije, pokud je povinným osobám tam uvedeným známo, že klient žádá o právní poradenství za účelem legalizace výnosů nebo za účelem financování terorismu, teroristických činů nebo teroristických organizací anebo pokud se povinná osoba sama účastní takové činnosti.

(9) Jestliže se oznámení podle odstavce 1 týká rovněž majetku, na který se vztahuje mezinárodní sankce vyhlášená za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, povinná osoba na to v oznámení upozorní; v takovém případě oznámení podle zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí nepodává. Oznámením podezřelého obchodu není dotčena povinnost stanovená ve zvláštním zákoně oznámit skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu.

-----------------------------------------------------------------
*) Pozn. ASPI: Zákon č. 70/2006 Sb. mění v § 4 ods. 10. Jelikož však 
zákonem č. 344/2005 Sb. byl z § 4 vypuštěn ods. 9 a ods. 10 byl 
přečíslován na ods. 9, byla změna zapracována do ods. 9.

(1) Fyzická osoba vstupující do tuzemska z oblasti mimo celní území Evropských společenství¹³⁾ nebo z tuzemska do takové oblasti vystupující je povinna písemně oznámit celnímu úřadu dovoz a vývoz platných platidel v české nebo cizí měně, cestovních šeků nebo peněžních poukázek směnitelných za hotové peníze, cenných papírů na doručitele nebo na řad anebo vysoce hodnotných komodit, jako jsou například drahé kovy nebo drahé kameny, v úhrnné hodnotě převyšující 15 000 EUR.

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 musí splnit rovněž právnická osoba, která věci uvedené v odstavci 1 dováží nebo vyváží, a to prostřednictvím fyzické osoby, která má tyto věci při sobě při překročení hranice celního území Evropských společenství.

(3) Fyzická nebo právnická osoba odesílající z tuzemska mimo celní území Evropských společenství nebo přijímající odtud poštovní nebo jinou zásilku, která obsahuje věci uvedené v odstavci 1 v úhrnné hodnotě převyšující 15 000 EUR, je povinna oznámit celnímu úřadu tuto zásilku a zajistit, aby mu byla zásilka předložena ke kontrole.

(4) Oznamovací povinnost podle odstavců 1 až 3 má fyzická nebo právnická osoba i tehdy, pokud na celní území Evropských společenství doveze nebo z něj vyveze anebo v zásilce přijme nebo odešle v průběhu dvanácti po sobě jdoucích měsíců věci uvedené v odstavci 1 v úhrnné hodnotě převyšující částku 15 000 EUR. Oznamovací povinnost vzniká v době, kdy je osobě známo, že stanovené hranice bude dosaženo.

(5) Oznámení podle odstavců 1 a 2 se podává na tiskopise vydaném Ministerstvem financí, který je k dispozici u celního úřadu. Osoba, která oznámení podává, odpovídá za správnost a úplnost v něm vyplněných údajů.

(6) Oznamovací povinnost podle odstavce 3 plní fyzická nebo právnická osoba u celního úřadu písemným záznamem odesílatele o obsahu zásilky v celním prohlášení nebo v mezinárodním přepravním dokladu. Odesílatel odpovídá za správnost a úplnost záznamu, který musí obsahovat všechny informace požadované v oznámení o dovozu nebo vývozu.

(7) Celní úřady neprodleně zasílají ministerstvu údaje o plnění oznamovací povinnosti v cestovním styku a hlášení s uvedením všech dostupných údajů o odesílateli, příjemci a předmětu plnění oznamovací povinnosti u zásilek, včetně případů, kdy došlo k porušení této povinnosti.

(8) Při přepočtu jiné měny na měnu euro se po dobu kalendářního týdne používá kurz vyhlášený pro příslušnou měnu Českou národní bankou a platný v pátek předchozího kalendářního týdne; přepočítací poměry ostatních měn, nezaznamenaných v kurzovním lístku, sděluje celním orgánům Ministerstvo financí. Celní úřad sdělí osobám na základě ústní žádosti výši kurzů a přepočítacích poměrů pro účely plnění oznamovací povinnosti podle odstavců 1 až 4. Hodnotou cenných papírů a vysoce hodnotných komodit se rozumí jejich aktuální tržní cena, případně cena stanovená podle kurzů na oficiálních trzích.

(9) Celní úřady kontrolují plnění oznamovací povinnosti podle odstavců 1 až 4.

(1) Povinná osoba může splnit příkaz klienta týkající se podezřelého obchodu nejdříve po uplynutí 24 hodin od přijetí oznámení ministerstvem, pokud hrozí nebezpečí, že bezodkladným splněním by mohlo být zmařeno nebo podstatně ztíženo zajištění výnosu. Na odklad splnění příkazu klienta upozorní povinná osoba ministerstvo v oznámení o podezřelém obchodě.

(2) Podle odstavce 1 se nepostupuje v případě, kdy odložení příkazu klienta není možné, například u operací prováděných platebními kartami, nebo kdy by takové odložení podle předchozího upozornění ministerstva nebo vlastních poznatků povinné osoby mohlo zmařit šetření podezřelého obchodu; o provedení tohoto obchodu povinná osoba informuje ministerstvo ihned po jeho provedení.

(3) Povinná osoba odloží splnění příkazu klienta o 24 hodin také v případě, že o to ministerstvo požádá; o tomto postupu povinná osoba informuje ministerstvo.

(4) Jestliže si prověření podezřelého obchodu podle odstavce 1 nebo 3 vyžádá delší dobu, může ministerstvo ve lhůtě uvedené v odstavci 1 uložit povinné osobě, aby prodloužila dobu, na kterou se odkládá splnění příkazu klienta, nejdéle však na dobu 72 hodin od přijetí oznámení. Pokud ministerstvo v této lhůtě povinné osobě nesdělí, že podalo trestní oznámení, povinná osoba po uplynutí lhůty příkaz klienta provede. Bylo-li trestní oznámení v této lhůtě podáno, povinná osoba provede příkaz klienta po uplynutí 3 kalendářních dnů ode dne podání trestního oznámení, pokud orgán činný v trestním řízení v této lhůtě nerozhodl o odnětí nebo zajištění předmětu podezřelého obchodu.

(5) Povinná osoba neodpovídá za škodu vzniklou splněním povinnosti uvedené v odstavci 1, 3 nebo 4; odpovědnost za takovou škodu nese stát, pokud příkaz klienta nesměřoval k provedení podezřelého obchodu. Nárok na náhradu škody je třeba uplatnit u Ministerstva financí.

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, má oznamovatel povinnost o oznámení podezřelého obchodu nebo o úkonech učiněných ministerstvem podle tohoto zákona zachovávat mlčenlivost ve vztahu ke třetím osobám, včetně osob, jichž se sdělené informace týkají; povinnost mlčenlivosti se vztahuje na každého zaměstnance oznamovatele i na osobu, která je pro něj na základě smlouvy činná a vzniká od okamžiku zjištění podezřelého obchodu. Tato povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na plnění dalších povinností povinnou osobou podle § 8 odst. 1.

(2) Zaměstnanci ministerstva a orgánů uvedených v § 8 odst. 3 jsou povinni zachovávat mlčenlivost o úkonech učiněných podle tohoto zákona a o informacích získaných při jeho provádění. Organizační složka, která plní úkoly a vykonává pravomoce, které jí podle tohoto zákona přísluší, musí být technicky oddělena od jiných pracovišť Ministerstva financí a musí v ní být uplatňována taková organizační, personální a jiná opatření, která zaručují, že s informacemi získanými při aplikaci tohoto zákona nepřijde do styku nepovolaná osoba. Povinnost zachovávat mlčenlivost podle tohoto zákona má i ten, kdo se v souvislosti s šetřením prováděným ministerstvem seznámí s informacemi, získanými na základě tohoto zákona.

(3) Povinnost mlčenlivosti osob uvedených v odstavcích 1 a 2 nezaniká skončením pracovněprávního nebo jiného vztahu k povinné osobě nebo ministerstvu nebo tím, že fyzická osoba přestala vykonávat činnost uvedenou v § 1a odst. 7.

(5) Porušení povinnosti mlčenlivosti uložené podle odstavců 1 a 3 je přestupkem, za který lze v řízení podle zvláštního zákona¹⁵⁾ uložit pokutu až do výše 200 000 Kč; tím není dotčena odpovědnost za škodu, která tím osobě, jíž se vyzrazené údaje týkají, vznikla, ani případná trestní odpovědnost toho, kdo porušil povinnost mlčenlivosti.¹⁶⁾

(6) Údaje shromážděné ministerstvem podle tohoto zákona mohou být použity jinak jen v řízení před orgány uvedenými v odstavci 4 a v řízení podle zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu.

(7) Ustanovení odstavce 1 věty první se nevztahuje na povinné osoby uvedené v § 4 odst. 7.

(1) Povinná osoba na požádání sdělí ministerstvu v jím stanovené lhůtě údaje o obchodech, na něž se vztahuje identifikační povinnost nebo ohledně nichž ministerstvo provádí šetření, předloží doklady o těchto obchodech, nebo k nim umožní přístup pověřeným zaměstnancům ministerstva při prověřování oznámení nebo provádění kontrolní činnosti a poskytne informace o osobách, které se jakýmkoliv způsobem účastnily takových obchodů.

(2) Při prováděném šetření může ministerstvo vyžadovat od správců daně údaje z celého daňového řízení, pokud věc nelze dostatečně objasnit jiným způsobem.

(1) Povinná osoba zavede a uplatňuje odpovídající postupy vnitřní kontroly a komunikace za účelem naplnění povinností stanovených tímto zákonem. Povinná osoba uvedená v § 1a odst. 7 písm. a) až g) vypracuje v rozsahu platných povolení či oprávnění k činnostem podléhajícím působnosti tohoto zákona písemně systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených tímto zákonem (dále jen "systém vnitřních zásad"). Osoba, která smluvně vykonává činnost podléhající působnosti tohoto zákona pro jinou povinnou osobu, nemusí vypracovat vlastní systém vnitřních zásad, pokud je její činnost dostatečně pokryta systémem vnitřních zásad této jiné povinné osoby a jestliže nezaměstnává nebo pro ni jinou formou nepracují další osoby.

(2) Povinná osoba určí konkrétního zaměstnance k plnění oznamovací povinnosti podle § 4 a k zajišťování průběžného styku s ministerstvem, pokud tyto činnosti nebude zajišťovat přímo statutární orgán. O určení této osoby informuje povinná osoba uvedená v § 1a odst. 7 písm. a) až d) neprodleně ministerstvo.

(4) Povinná osoba poskytne na vyžádání ministerstvu informace a doklady o plnění povinností uložených podle odstavců 1 až 3.

(5) Povinná osoba uvedená v § 1a odst. 7 písm. a) a b) je povinna doručit ministerstvu systém vnitřních zásad a jeho změny do 30 dnů od svého vzniku anebo od účinnosti změn systému vnitřních zásad. Povinná osoba uvedená v § 1a odst. 7 písm. c) má tyto povinnosti ve vztahu k České národní bance. Jestliže předložené znění není v souladu s tímto zákonem nebo neplní dostatečně svůj účel, ministerstvo nebo Česká národní banka na to povinnou osobu písemně upozorní; povinná osoba je v takovém případě povinna ve lhůtě 30 dnů od doručení upozornění závady odstranit a vyrozumět o tom ministerstvo nebo Českou národní banku v případě povinné osoby uvedené v § 1a odst. 7 písm. c). Lhůta k odstranění závad a k vyrozumění je závazná i v případě, že systém vnitřních zásad byl vyžádán ke kontrole ministerstvem nebo orgánem uvedeným v § 8 odst. 3 písm. a) nebo b).

(6) Povinná osoba zajistí nejméně jedenkrát v průběhu 12 kalendářních měsíců proškolení zaměstnanců, kteří se mohou při výkonu své práce setkat s podezřelými obchody. Školicí programy se zaměří na způsoby zjišťování podezřelých obchodů a na uplatňování postupů podle tohoto zákona.

(2) Zjistí-li ministerstvo skutečnosti, které odůvodňují podezření, že byl spáchán trestný čin, učiní oznámení podle trestního řádu a současně orgánu činnému v trestním řízení poskytne všechny údaje a důkazy o nich, které má k dispozici, jestliže s oznámením souvisejí.

(3) Zjistí-li ministerstvo skutečnosti významné pro plnění úkolů v systému certifikace surových diamantů a není-li důvod k postupu podle odstavce 2, informuje o těchto zjištěních správní orgán, který plní úkoly v systému certifikace surových diamantů podle zvláštního právního předpisu.

(4) Zjistí-li ministerstvo skutečnosti, které jsou významné pro správu daní a cel, informuje o těchto zjištěních příslušné finanční ředitelství nebo Generální ředitelství cel.

(5) Pokud orgán uvedený v § 8 odst. 3 písm. a) až c) zjistí skutečnosti nasvědčující podezřelému obchodu ve smyslu § 1a odst. 6, ihned o tom informuje ministerstvo postupem podle § 4.

(6) Policie České republiky, zpravodajské služby, orgány státní správy včetně orgánů vykonávajících státní správu v přenesené působnosti a jiné státní orgány jsou povinny ministerstvu při výkonu jeho pravomocí podle tohoto zákona poskytnout potřebné údaje, pokud jim to zvláštní zákon nezakazuje.

(7) Ministerstvo je oprávněno vést údaje získané při provádění tohoto zákona v informačním systému za podmínek, které stanoví zvláštní zákon.¹⁹⁾ K tomu účelu je oprávněno sdružovat informace a informační systémy sloužící k rozdílným účelům. Ministerstvo neposkytuje podle zvláštního zákona¹⁹⁾ na požádání dotčené osobě zprávu o informacích, které jsou o ní uchovávány v informačním systému vedeném podle tohoto zákona.

(8) V rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána nebo na základě vzájemnosti, ministerstvo spolupracuje se zahraničními orgány se stejnou věcnou příslušností, zejména při předávání a získávání údajů sloužících k dosažení účelu stanoveného tímto zákonem. Za podmínek, že informace budou užity pouze k dosažení účelu tohoto zákona a budou požívat ochrany alespoň v rozsahu tímto zákonem stanoveném, může ministerstvo spolupracovat i s dalšími mezinárodními organizacemi.

(2) Kde se v zákoně České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, hovoří o správci daně, daňovém řízení a daňovém subjektu, rozumí se tím pro účely tohoto zákona ministerstvo, řízení prováděné ministerstvem podle tohoto zákona a ten, kdo má podle tohoto zákona stanovenou povinnost.

(3) Řízení vedené ministerstvem podle tohoto zákona je vždy neveřejné.

(1) Tomu, kdo poruší nebo nesplní povinnost stanovenou tímto zákonem, pokud nejde o porušení povinnosti mlčenlivosti nebo pokud takové jednání není činem přísněji trestným, může ministerstvo nebo orgán uvedený v § 8 odst. 3 uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč a při opětovném porušení nebo nesplnění povinnosti v období 12 po sobě jdoucích měsíců až do výše 10 000 000 Kč, jde-li o fyzickou osobu, a až do výše 10 000 000 Kč a při opětovném porušení nebo nesplnění povinnosti v období 12 po sobě jdoucích měsíců až do výše 50 000 000 Kč, jde-li o právnickou osobu. Pokutu uloží orgán, který porušení povinnosti první zjistil.

(2) Při stanovení výměry pokuty je třeba přihlížet k osobním a majetkovým poměrům toho, komu se pokuta ukládá, a k povaze a závažnosti povinnosti, která byla porušena nebo nesplněna, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(3) Pokutu nelze uložit, jestliže uplynuly dva roky od konce roku, ve kterém došlo k jednání zakládajícímu právo na uložení pokuty. Právo vyměřenou pokutu vymáhat se promlčuje po pěti letech od vykonatelnosti rozhodnutí. Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(4) Proti rozhodnutí ministerstva o uložení pokuty, které musí obsahovat odůvodnění, může ten, komu byla pokuta uložena, podat odvolání. Odvolání je třeba doručit ministerstvu do 30 dnů od doručení rozhodnutí o pokutě. Včas podané odvolání má odkladný účinek. O odvolání rozhoduje ministr financí.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí u advokátů a notářů. Zjistí-li ministerstvo, že povinnosti uložené tímto zákonem porušil nebo nesplnil advokát nebo notář, dá příslušnému orgánu podnět k zahájení kárného řízení podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon těchto povolaní²⁰⁾.

(1) Zjistí-li celní úřad, že fyzická nebo právnická osoba nesplnila oznamovací povinnost podle § 5 odst. 1 až 4, uloží jí pokutu až do výše hodnoty neoznámených věcí. Obdobně postupuje celní úřad i při uvedení nesprávných nebo neúplných údajů v oznámení podle § 5 odst. 5 nebo v záznamu podle § 5 odst. 6.

(2) Porušení povinností podle § 5 odst. 1 až 4 projedná celní úřad, v jehož územním obvodu byla tato povinnost porušena.

(4) Při určení výše pokuty celní úřad přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům porušení povinnosti.

(5) Pokuta uložená podle odstavce 1 je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. Pokuta je příjmem státního rozpočtu České republiky.

(6) Pokutu lze uložit do 2 let ode dne, kdy bylo porušení povinností podle § 5 odst. 1 až 4 zjištěno, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy k tomuto porušení došlo.

(7) Celní úřad může při zjištění porušení povinnosti podle § 5 odst. 1 až 4 zajistit věci, kterých se porušení povinností týkalo. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(8) Osoba, které bylo rozhodnutí o zajištění věcí doručeno nebo vyhlášeno, je povinna je vydat celnímu úřadu. Nejsou-li zajištěné věci na výzvu celnímu úřadu vydány, mohou být tomu, kdo je má u sebe, odňaty. Osobě, která věci vydala nebo jíž byly odňaty, vystaví celní úřad potvrzení o jejich vydání nebo odnětí.

(9) Není-li uložená pokuta ve lhůtě splatnosti dobrovolně zaplacena, celní úřad na její úhradu může použít zajištěné věci.

(10) Nejsou-li zajištěné věci k dalšímu řízení již třeba a nepřichází-li v úvahu jejich použití na úhradu pokuty, vrátí je celní úřad osobě, která je vydala nebo jíž byly odňaty.

(11) Pokuta, jejíž výše nepřesahuje 5 000 Kč, může být uložena celním úřadem též v blokovém řízení, pokud je porušení povinnosti spolehlivě zjištěno a osoba, která povinnost podle § 5 odst. 1 až 4 porušila, pokutu na místě zaplatí. Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.

(12) Na pokutovém bloku, kterým je rozhodnuto o uložení pokuty, se vyznačí, komu, kdy a za porušení jaké právní povinnosti byla pokuta uložena. Pokutový blok platí současně jako stvrzenka o zaplacení pokuty na místě v hotovosti.

(13) Nestanoví-li tento zákon jinak, řízení o uložení pokuty za porušení povinnosti podle § 5 odst. 1 až 4 se řídí správním řádem; při vybírání a vymáhání pokut postupuje celní úřad podle zvláštního právního předpisu.²¹⁾

(1) Zjistí-li ministerstvo, že právnická nebo fyzická osoba mající příjmy z podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti dlouhodobě nebo opakovaně porušovala některou z povinností stanovenou v tomto zákoně nebo uloženou rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, předloží podnět k odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti orgánu, který je podle zvláštního předpisu oprávněn o jeho odnětí rozhodnout. Tento orgán je povinen do 30 dnů od doručení podnětu ministerstvo vyrozumět o svých opatřeních a o způsobu vyřízení podnětu.

(2) Dlouhodobé nebo opakované porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo uložené rozhodnutím na jeho základě vydaným je důvodem k odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti podle zvláštního předpisu.

(3) Oznámení podle § 4 učiní advokát České advokátní komoře a notář Notářské komoře České republiky (dále jen "příslušná komora"). Příslušná komora oznámení advokáta nebo notáře přezkoumá za účelem zjištění, zda není v rozporu s ustanoveními odstavce 1 nebo 2, § 1a odst. 7 písm. j) anebo § 4 odst. 1 a zda má všechny náležitosti stanovené tímto zákonem. Pokud oznámení advokáta nebo notáře náležitosti stanovené tímto zákonem nemá, příslušná komora na to advokáta nebo notáře upozorní. Splňuje-li oznámení advokáta nebo notáře podmínky uvedené ve větě první, příslušná komora postupuje tak, aby je předala ministerstvu bez zbytečného odkladu, nejpozději do sedmi kalendářních dnů od zjištění obchodu; spolu s oznámením příslušná komora je oprávněna předložit ministerstvu své vyjádření.

(4) Ustanovení § 7 o povinnostech povinných osob se u advokátů a notářů nepoužijí; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících výkon advokacie a činnost notářů o povinnosti mlčenlivosti²⁴⁾.

(5) Ustanovení § 8 odst. 3 se u advokátů a notářů nepoužijí; ustanovení zvláštních právních předpisů o dohledu nad dodržováním tohoto zákona advokáty nebo notáři tím nejsou dotčena²⁵⁾. Příslušná komora je však povinna provést na základě písemné žádosti ministerstva kontrolu dodržování povinností, vyplývajících z tohoto zákona určitým advokátem nebo určitým notářem a uvědomit písemně ministerstvo o jejím výsledku v jím stanovené lhůtě.

(6) Advokátem se pro účely tohoto zákona rozumí i evropský advokát²⁶⁾.