627/2004 Sb., o evropské společnosti

(1) Tento zákon upravuje právní poměry evropské společnosti, pokud nejsou upraveny nařízením Rady (ES) o statutu evropské společnosti (SE)¹⁾ (dále jen "Nařízení Rady") a směrnicí Rady, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců²⁾ (dále jen "Směrnice Rady").

(2) Na evropskou společnost nelze použít ustanovení zvláštního právního předpisu o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem.³⁾

Návrh přemístění zapsaného sídla musí být uložen do sbírky listin obchodního rejstříku a zveřejněn v Obchodním věstníku v Nařízením Rady stanovené lhůtě předcházející den konání valné hromady, která má o přemístění rozhodnout.

Představenstvo nebo správní rada evropské společnosti jsou povinny bez zbytečného odkladu po rozhodnutí valné hromady o přemístění zapsaného sídla navrhnout zápis do obchodního rejstříku.

Akcionářům, kteří hlasovali proti přemístění zapsaného sídla evropské společnosti, přísluší ochrana ve smyslu čl. 8 odst. 5 Nařízení Rady podle ustanovení zákona o přeměnách obchodních společností a družstev o povinném odkupu akcií nástupnickou společností při fúzi. Veřejný návrh smlouvy je evropská společnost povinna učinit do 2 týdnů ode dne konání valné hromady, která schválila návrh přemístění zapsaného sídla.

Věřitelům evropské společnosti, která přemisťuje své zapsané sídlo z území České republiky, přísluší ochrana ve smyslu čl. 8 odst. 7 Nařízení Rady na základě přiměřeného použití ustanovení zákona o přeměnách obchodních společností a družstev o ochraně věřitelů při fúzi akciových společností před zápisem fúze do obchodního rejstříku s tím, že oprávnění věřitelé mohou požadovat zajištění ve lhůtě 3 měsíců od zveřejnění návrhu přemístění zapsaného sídla podle § 10.

(1) Osvědčení podle čl. 8 bodu 8 Nařízení Rady je veřejnou listinou a vydává ho notář na základě jemu předložených dokumentů.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví, jaké dokumenty dokládající provedení předepsaných úkonů a splnění formalit je povinna evropská společnost notáři k vydání osvědčení předložit.

Na jmenování znalce a vypracování znalecké zprávy podle čl. 22 Nařízení Rady se použijí ustanovení zákona o přeměnách obchodních společností a družstev o znalci pro fúzi a o znalecké zprávě o fúzi přiměřeně.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví, jaké dokumenty dokládající provedení předepsaných úkonů a splnění formalit je povinna zúčastněná společnost notáři k vydání osvědčení předložit.

(1) Za podmínek stanovených v čl. 25 odst. 3 Nařízení Rady platí pro zúčastněnou společnost, která má sídlo na území České republiky, přiměřeně úprava práva na dorovnání podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev s tím, že žalobu na dorovnání lze podat nejpozději do tří měsíců ode dne konání valné hromady, která schválila projekt fúze, jinak toto právo zaniká.

(2) Nesplní-li se podmínky stanovené v čl. 25 odst. 3 Nařízení Rady, může být důvodem pro podání návrhu na neplatnost usnesení valné hromady, která schválila projekt fúze, také skutečnost, že výměnný poměr akcií a doplatků není přiměřený nebo že údaje týkající se výměnného poměru akcií ve zprávě o fúzi, zprávě o přezkoumání fúze nebo ve znalecké zprávě nejsou v souladu s právními předpisy. Jestliže se podmínky stanovené v čl. 25 odst. 3 Nařízení Rady splní až po konání valné hromady, která schválila projekt fúze, lze v řízení o včas podaném návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady z důvodů uvedených v předchozí větě pokračovat, jen dojde-li ke změně jeho předmětu na řízení podle odstavce 1.

(3) Ochrana menšinových akcionářů zúčastněné společnosti se sídlem na území České republiky, kteří hlasovali proti schválení projektu fúze, se přiměřeně řídí úpravou odkoupení akcií nástupnickou společností podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev.

(4) Má-li být zapsané sídlo evropské společnosti vzniklé fúzí mimo území České republiky, použije se na ochranu věřitelů přiměřeně § 13.

V případě uvedeném v čl. 30 odst. 2 Nařízení Rady může evropskou společnost zrušit soud i bez návrhu. Současně soud jmenuje likvidátora.

(1) Splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis evropské společnosti založené fúzí do obchodního rejstříku osvědčuje notář, který vydal osvědčení podle § 16, nebo jiný notář, jestliže se evropská společnost zapisuje do obchodního rejstříku. Osvědčení je veřejnou listinou.

(4) Notář osvědčení o zákonnosti dokončení založení evropské společnosti fúzí postupem podle zvláštního zákona odmítne vydat, jestliže mu zúčastněné společnosti nepředloží předepsané listiny nebo jiné dokumenty notářem k vydání osvědčení důvodně vyžadované.

Na jmenování znalce a vypracování znalecké zprávy podle čl. 32 odst. 4 Nařízení Rady se použijí ustanovení zákona o přeměnách obchodních společností a družstev o znalci pro fúzi a o znalecké zprávě o fúzi přiměřeně.

Představenstvo každé společnosti, která dala podnět k založení holdingové evropské společnosti a která má zapsané sídlo na území České republiky, podá návrh na zápis splnění podmínek založení holdingové evropské společnosti podle čl. 33 odst. 3 Nařízení Rady do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu poté, kdy akcionáři nebo držitelé podílů převedli minimální podíl akcií nebo podílů každé společnosti v souladu s projektem založení podle čl. 33 odst. 2 Nařízení Rady a byly splněny všechny ostatní podmínky.

(1) Rozhodnutí valné hromady podle čl. 32 odst. 6 Nařízení Rady ve společnosti, která dala podnět k založení holdingové evropské společnosti a která má zapsané sídlo na území České republiky, musí být přijato stejnou většinou, jakou se schvaluje projekt fúze podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, a musí o něm být pořízen notářský zápis jako o rozhodnutí valné hromady o fúzi.

(2) Pro ochranu menšinových společníků, kteří hlasovali proti založení holdingové evropské společnosti, ve společnosti, která dala podnět k založení holdingové evropské společnosti a která má zapsané sídlo na území České republiky, se použijí přiměřeně ustanovení zákona o přeměnách obchodních společností a družstev o ochraně menšinových akcionářů při fúzi akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným.

Na jmenování znalce podle čl. 37 Nařízení Rady se použijí ustanovení zákona o přeměnách obchodních společností a družstev o znalci pro fúzi přiměřeně.

Na jmenování znalce a vypracování znalecké zprávy podle čl. 37 Nařízení Rady se použijí ustanovení zákona o přeměnách obchodních společností a družstev o znalci pro fúzi přiměřeně. Znalecká zpráva musí obsahovat zjištění podle čl. 66 odst. 5 Nařízení Rady.

(1) Zaměstnanci evropské společnosti, která má zapsané sídlo na území České republiky, jejích dceřiných společností a zaměstnanci pracující v organizačních složkách obchodního závodu evropské společnosti (dále jen "zaměstnanci evropské společnosti") mají právo na zapojení do záležitostí evropské společnosti v mezích stanovených tímto zákonem. Toto právo se uskutečňuje způsobem dohodnutým podle hlavy II nebo způsobem stanoveným v hlavách III a IV této části.

(2) Zapojením se pro účely tohoto zákona rozumí způsoby a postupy, jimiž mohou výbor zaměstnanců nebo zástupci zaměstnanců evropské společnosti či zaměstnanci evropské společnosti v souladu s dohodou o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti podle § 54 odst. 2, není-li ustaven výbor zaměstnanců, působit na rozhodování orgánů evropské společnosti. Zapojení zahrnuje právo na informace a projednání a dále, stanoví-li tak dohoda o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti podle § 54 nebo tento zákon, právo být volen a volit nebo jmenovat nebo doporučovat, popřípadě nesouhlasit s volbou či jmenováním členů správní či dozorčí rady evropské společnosti (dále jen "vliv na složení orgánů evropské společnosti"). Právo na informování a projednání se vztahuje na záležitosti, které se týkají evropské společnosti jako celku, jejích dceřiných společností nebo organizačních složek obchodního závodu (dále jen „závod“) na území jiného členského státu, anebo které přesahují pravomoci rozhodovacích orgánů v jednom členském státu.

(3) Informace musejí být poskytnuty a projednány dostatečně včas, aby vyjednávací výbor, výbor zaměstnanců nebo zástupci zaměstnanců či zaměstnanci mohli postupem dohodnutým podle § 54 odst. 2 poskytnuté informace řádně posoudit a vyjádřit své stanovisko před plánovanými opatřeními. Projednáním se rozumí navázání dialogu a výměna názorů mezi vyjednávacím výborem, výborem zaměstnanců, zástupcům zaměstnanců či zaměstnanci a příslušným orgánem evropské společnosti, a to v době, způsobem a o obsahu, které umožňují vyjednávacímu výboru, výboru zaměstnanců, zástupcům zaměstnanců či zaměstnancům vyjádřit na základě poskytnutých informací stanovisko k plánovaným opatřením příslušného orgánu, které lze vzít v úvahu v procesu rozhodování v rámci evropské společnosti.

(4) Zaměstnancem se pro účely této části zákona rozumí osoba v pracovním poměru. Toto vymezení platí, jen pokud jde o právní poměry v České republice.

(6) Jestliže více společností z téhož seskupení splňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 5 věta druhá, považuje se za společnost, jež vykonává rozhodující vliv, ta z nich, která splňuje podmínku uvedenou v odstavci 5 písm. c), ledaže bude prokázáno, že rozhodující vliv vykonává jiná společnost.

(7) Pro účely použití odstavce 5 se za hlasovací práva společnosti či za její práva jmenovat členy orgánu společnosti považují též práva, jež mohou vykonat její dceřiné společnosti či osoby nebo orgány jednající jménem či na účet této společnosti nebo jménem či na účet jejích dceřiných společností.

(8) Za společnost vykonávající rozhodující vliv na činnost jiné společnosti se nepovažuje společnost uvedená v čl. 3 odst. 5 písm. a) nebo c) nařízení Rady (EHS) o kontrole slučování podniků¹⁶⁾ ani společnost, jejíž vliv vyplývá pouze z plnění povinností uložených právním řádem příslušného členského státu při výkonu funkce v souvislosti s likvidací, zastavením plateb, insolvenčním řízením nebo obdobnými řízeními.

(9) Zda společnost vykonává rozhodující vliv na činnost jiné společnosti, se určí podle práva toho členského státu, jímž se řídí vnitřní poměry posuzované společnosti. Jestliže se vnitřní poměry posuzované společnosti neřídí právním řádem členského státu, použije se práva toho členského státu, na jehož území sídlí zastoupení posuzované společnosti. Nemá-li posuzovaná společnost zastoupení v žádném členském státu, použije se právo členského státu, ve kterém je umístěna hlavní správa té společnosti ze skupiny náležející k posuzované společnosti, která zaměstnává nejvyšší počet zaměstnanců.

(1) Na jednáních o zapojení zaměstnanců evropské společnosti zastupuje zaměstnance právnických osob přímo zúčastněných na vzniku evropské společnosti (dále jen "zúčastněné právnické osoby"), zaměstnance společností, které se mají stát dceřinými společnostmi evropské společnosti (dále jen "dotčené dceřiné společnosti"), a zaměstnance pracující v organizačních složkách závodu, které se mají stát organizačními složkami závodu evropské společnosti (dále jen "dotčené organizační složky závodu"), vyjednávací výbor. Vyjednávací výbor se skládá ze zástupců zaměstnanců zúčastněných právnických osob a dotčených dceřiných společností a ze zástupců zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách závodu.

(2) Není-li stanoveno jinak, použijí se ustanovení této hlavy pouze na jednání o zapojení zaměstnanců evropské společnosti, která má nebo bude mít zapsané sídlo na území České republiky.

(3) Řídící orgány zúčastněných právnických osob jsou bez zbytečného odkladu po zveřejnění návrhu fúze nebo založení holdingové evropské společnosti nebo po schválení návrhu založení dceřiné evropské společnosti nebo změny akciové společnosti v evropskou společnost (dále jen "návrh založení evropské společnosti") povinny přijmout nezbytná opatření k zahájení jednání se zástupci svých zaměstnanců, zaměstnanců dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách závodu o budoucím zapojení zaměstnanců evropské společnosti. To platí i v případě, že evropská společnost bude mít zapsané sídlo na území jiného členského státu, pro zúčastněné právnické osoby se sídlem na území České republiky.

(4) Řídící orgány zúčastněných právnických osob jsou povinny poskytnout zástupcům svých zaměstnanců, zaměstnanců dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách závodu, popřípadě všem takovým zaměstnancům informace o sídle a formě všech zúčastněných právnických osob, dotčených dceřiných společností a dotčených organizačních složek závodu, o počtu zaměstnanců zúčastněných právnických osob a dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách závodu ke dni zveřejnění či schválení návrhu založení evropské společnosti, o způsobu a rozsahu vlivu těchto zaměstnanců na složení orgánů zúčastněných právnických osob a o počtu zaměstnanců, kteří mají právo tento vliv vykonávat. Řídící orgány zúčastněných právnických osob jsou dále povinny učinit nezbytná opatření k ustavení vyjednávacího výboru. To platí i v případě, že evropská společnost bude mít zapsané sídlo na území jiného členského státu, pro zúčastněné právnické osoby se sídlem na území České republiky.

(1) Počet míst ve vyjednávacím výboru se stanoví tak, že na každých i započatých 10 % zaměstnanců zúčastněných právnických osob a dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách závodu, kteří jsou zaměstnáni v tomtéž členském státu, počítaných z celkového počtu zaměstnanců zúčastněných právnických osob a dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách závodu ve všech členských státech, připadne jeden člen vyjednávacího výboru. Počet členů vyjednávacího výboru odpovídá celkovému počtu míst stanovených způsobem uvedeným ve větě první. Vychází se z počtu zaměstnanců ke dni zveřejnění návrhu založení evropské společnosti.

(2) Jmenování či volba členů vyjednávacího výboru zastupujících zaměstnance zúčastněných právnických osob, dotčených dceřiných společností a zaměstnance dotčených organizačních složek závodu se sídlem na území České republiky se řídí § 290 odst. 4 zákoníku práce a ustanoveními odstavců 5 až 8 bez ohledu na to, ve kterém členském státu má nebo bude mít evropská společnost zapsané sídlo. Místa ve vyjednávacím výboru připadající na zástupce zaměstnanců z jiného členského státu než z České republiky se obsadí způsobem stanoveným právním řádem tohoto členského státu.

(3) Jestliže je evropská společnost zakládána fúzí a místa ve vyjednávacím výboru nebudou podle tohoto zákona nebo podle práva příslušného členského státu obsazena takovým způsobem, aby zaměstnance každé zúčastněné právnické osoby, která má fúzí zaniknout, zastupoval ve vyjednávacím výboru alespoň jeden člen z řad těchto zaměstnanců, popř. zvolených či jmenovaných přímo či nepřímo těmito zaměstnanci (dále jen "přímý zástupce"), zvýší se počet členů vyjednávacího výboru tak, aby mohli být ve vyjednávacím výboru prostřednictvím přímého zástupce zastoupeni zaměstnanci každé takové zúčastněné právnické osoby.

(4) Jestliže by měl počet členů vyjednávacího výboru doplněný podle odstavce 3 ve všech členských státech překročit počet členů vyjednávacího výboru stanovený podle odstavce 1 o více než 20 %, zvýší se počet členů vyjednávacího výboru jen o 20 % s tím, že dodatečná místa se rozdělí po jednom přímým zástupcům zaměstnanců zúčastněných právnických osob v pořadí podle počtu jejich zaměstnanců v jednotlivých členských státech.

(5) Místa ve vyjednávacím výboru určená pro zástupce zaměstnanců zúčastněných právnických osob, dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v organizačních složkách závodu se sídlem na území České republiky se obsadí tak, aby na zaměstnance každé zúčastněné právnické osoby, dotčené dceřiné společnosti a na zaměstnance pracující v každé organizační složce závodu na území České republiky připadal alespoň jeden přímý zástupce.

(6) Jestliže je evropská společnost zakládána fúzí a nelze postupovat podle odstavce 5, obsadí se místa ve vyjednávacím výboru tak, aby zaměstnance každé zúčastněné právnické osoby se sídlem na území České republiky, která má fúzí zaniknout, zastupoval ve vyjednávacím výboru jeden přímý zástupce. Zbylá místa ve vyjednávacím výboru se rozdělí mezi zástupce ostatních zaměstnanců z České republiky přiměřeně podle zásad stanovených v odstavci 7; nezbudou-li žádná taková místa, budou členové vyjednávacího výboru zvolení či jmenovaní podle věty první ve vyjednávacím výboru zastupovat též ostatní zaměstnance z České republiky, a to každý rovným dílem. Jestliže počet míst ve vyjednávacím výboru stanovených pro zástupce zaměstnanců z České republiky nedosahuje počtu zúčastněných právnických osob se sídlem na území České republiky, které mají fúzí zaniknout, ani po případném zvýšení počtu členů vyjednávacího výboru podle odstavců 3 a 4, popřípadě podle odpovídajících ustanovení právního řádu státu, v němž má mít evropská společnost zapsané sídlo, rozdělí se tato místa tak, aby přímí zástupci zastupovali zaměstnance zúčastněných právnických osob, které mají fúzí zaniknout, v pořadí podle počtu jejich zaměstnanců; tito zástupci budou ve vyjednávacím výboru současně zastupovat též ostatní zaměstnance z České republiky, a to každý rovným dílem.

(7) Jestliže je evropská společnost zakládána jiným způsobem než fúzí a počet zúčastněných právnických osob, dotčených dceřiných společností a dotčených organizačních složek závodu se sídlem na území České republiky přesahuje celkový počet míst ve vyjednávacím výboru stanovených pro zástupce zaměstnanců z České republiky, obsadí se tato místa tak, aby přímý zástupce zastupoval ve vyjednávacím výboru postupně zúčastněné právnické osoby, dotčené dceřiné společnosti a dotčené organizační složky závodu, a to vždy v pořadí podle počtu jejich zaměstnanců na území České republiky. Členové vyjednávacího výboru zvolení či jmenovaní podle předchozí věty budou ve vyjednávacím výboru zastupovat též ostatní zaměstnance z České republiky, a to každý rovným dílem.

(8) Zaměstnance z České republiky může ve vyjednávacím výboru zastupovat též osoba, která není v pracovním poměru k zúčastněné právnické osobě, k dotčené dceřiné společnosti nebo která nepracuje v dotčené organizační složce závodu, jestliže je zmocněna nebo pověřena odborovou organizací těchto zaměstnanců.

(9) Rozdělení míst ve vyjednávacím výboru musí být provedeno takovým způsobem, aby bylo zřejmé, kolik zaměstnanců každý člen výboru zastupuje. Člen výboru sdělí vyjednávacímu výboru bez zbytečného odkladu po jeho ustavení, kolik zaměstnanců zastupuje a dále ve kterém členském státu a ve kterých zúčastněných právnických osobách, dotčených dceřiných společnostech nebo dotčených organizačních složkách závodu jsou tito zaměstnanci zaměstnáni.

(10) Dojde-li v průběhu jednání o zapojení zaměstnanců evropské společnosti k podstatné změně ve složení zúčastněných právnických osob, dotčených dceřiných společností nebo dotčených organizačních složek závodu, anebo v počtu zaměstnanců v nich, která má za následek, že se složení vyjednávacího výboru podstatně odchyluje od pravidel uvedených v odstavcích 1 až 4, provede se bez zbytečného odkladu nové rozdělení míst ve vyjednávacím výboru. Nové rozdělení míst ve vyjednávacím výboru se provede tak, aby bylo co nejméně narušeno složení vyjednávacího výboru, zejména aby zůstaly zachovány mandáty co největšího počtu stávajících členů výboru.

(1) Řídící orgány zúčastněných právnických osob jsou povinny předat vyjednávacímu výboru bez zbytečného odkladu po jeho ustavení návrh založení evropské společnosti, sdělit mu veškeré informace o procesu jejího zakládání až do okamžiku zápisu a o počtu zaměstnanců v jednotlivých zúčastněných právnických osobách, dotčených dceřiných společnostech a v dotčených organizačních složkách závodu a zahájit jednání za účelem dosažení dohody o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti. To platí i v případě, že evropská společnost bude mít zapsané sídlo na území jiného členského státu, pro zúčastněné právnické osoby se sídlem na území České republiky.

(2) Vyjednávací výbor může k jednání přizvat odborné poradce, zejména zástupce odborových organizací na úrovni Evropských společenství. Bez ohledu na počet přizvaných odborných poradců však zúčastněné právnické osoby hradí náklady pouze na jednoho odborného poradce pro danou oblast.

(3) Zúčastněné právnické osoby jsou povinny zajistit vyjednávacímu výboru a jeho členům dostatečné finanční, věcné a organizační podmínky pro řádný výkon činnosti. Členové vyjednávacího výboru mají zejména nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů na výkon činnosti; odměna za výkon činnosti jim nenáleží. Zúčastněné právnické osoby jsou povinny předem vyčlenit v rámci stanoveného rozpočtu odpovídající objem finančních prostředků na náhradu nezbytných výdajů, zejména na organizační zajištění jednání vyjednávacího výboru, překlady a tlumočení, cestovné, ubytování, stravné, a náklady na odborné poradce. To platí pro zúčastněné právnické osoby se sídlem na území České republiky i v případě, že evropská společnost bude mít zapsané sídlo na území jiného členského státu.

(4) Vyjednávací výbor může rozhodnout o tom, že bude o zahájení jednání informovat jiné organizace a sdružení, zejména odborové organizace. Ustanovení § 50 platí i pro tyto případy.

(1) Členové vyjednávacího výboru a jejich odborní poradci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech informacích, o kterých se dozvěděli v souvislosti s jednáním a které byly při jejich poskytnutí označeny za důvěrné. Povinnost podle věty první trvá i po ukončení jednání a platí pro všechny členy výboru bez ohledu na to, ze kterého členského státu jsou jimi zastupovaní zaměstnanci.

(2) Označí-li řídící orgán zúčastněné právnické osoby určitou informaci poskytnutou v souvislosti s jednáním za důvěrnou, může se vyjednávací výbor domáhat, aby dozorčí orgán této právnické osoby, popř. soud určil, že informace byla za důvěrnou označena bez přiměřeného důvodu. Na výkon tohoto práva se přiměřeně použije úprava v zákoně upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev týkající se odepření informace akcionáři akciové společnosti.

(3) Řídící orgán zúčastněné právnické osoby může odepřít splnění povinnosti poskytnout vyjednávacímu výboru konkrétní informaci za týchž podmínek, za kterých lze podle úpravy v zákoně upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev odmítnout sdělit takovou informaci v akciové společnosti akcionáři. Vyjednávací výbor se může informace domáhat u soudu ve stejném rozsahu a za stejných podmínek jako akcionář podle úpravy v zákoně upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev. Ustanovení předchozích vět platí pro zúčastněné právnické osoby se sídlem na území České republiky i v případě, že evropská společnost bude mít zapsané sídlo na území jiného členského státu.

(4) Člen vyjednávacího výboru má v rozsahu stanoveném zákoníkem práce právo na ochranu před diskriminací a znevýhodněním; člen výboru nesmí být pro výkon své činnosti zvýhodněn, obdobně jak je to stanoveno v § 276 odst. 2 zákoníku práce. Pracovní volno a náhradu mzdy musí poskytnout zúčastněná právnická osoba se sídlem na území České republiky, i když evropská společnost má nebo bude mít zapsané sídlo na území jiného členského státu.

(5) Pro účely řízení uvedeného v odstavcích 2 a 3 má vyjednávací výbor způsobilost být účastníkem řízení, a to i v případě, že evropská společnost má zapsané sídlo v jiném členském státě, jestliže zúčastněná právnická osoba nebo organizační složka závodu, o jejíhož zástupce se jedná, má sídlo na území České republiky.

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, rozhoduje vyjednávací výbor usnesením přijatým většinou hlasů všech členů, zastupují-li tito členové současně většinu zaměstnanců všech zúčastněných právnických osob, dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách závodu. Každý člen vyjednávacího výboru má jeden hlas.

(2) Dohoda o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti, která povede ke snížení vlivu zaměstnanců na složení orgánů evropské společnosti oproti stavu, než který dosud představuje nejvyšší vliv existující v jakékoliv ze zúčastněných společností, musí být schválena nejméně dvěma třetinami hlasů všech členů, zastupují-li tito členové současně nejméně dvě třetiny všech zaměstnanců zúčastněných právnických osob, dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách závodu, a to nejméně ze dvou různých členských států.

(1) Vyjednávací výbor může většinou hlasů uvedenou v § 51 odst. 2 rozhodnout o tom, že nezahájí jednání o zapojení zaměstnanců evropské společnosti nebo že tato jednání ukončí a že se zapojení zaměstnanců evropské společnosti omezí na právo na informace a projednání v rozsahu stanoveném vždy právní úpravou v tom kterém členském státu, ve kterém má evropská společnost zaměstnance. Ustanovení hlav III a IV této části se v takovém případě nepoužijí, ale přiměřeně platí úprava přístupu k nadnárodním informacím a projednání podle zákoníku práce,¹⁷⁾ jsou-li splněny podmínky tam stanovené.¹⁸⁾

(2) Požádá-li o to písemně nejméně 10 % zaměstnanců evropské společnosti nebo jejich zástupci, musí evropská společnost znovu ustanovit vyjednávací výbor, nejdříve však po uplynutí dvou let od přijetí usnesení podle odstavce 1, ledaže se strany dohodnou na dřívějším ustavení. Jestliže se vyjednávací výbor rozhodne jednání obnovit a dohody o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti není dosaženo, ustanovení hlav III a IV této části se nepoužijí.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jestliže evropská společnost má být nebo byla založena změnou z akciové společnosti, jejíž zaměstnanci mají, popřípadě ke dni přeměny měli právo vykonávat vliv na složení orgánů této společnosti.

(1) Délka jednání o zapojení zaměstnanců evropské společnosti nepřekročí šest měsíců od ustavení vyjednávacího výboru. Strany se mohou dohodnout na jednom prodloužení lhůty o dalších šest měsíců.

(2) Jestliže strany neuzavřou písemnou dohodu o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti ve lhůtě uvedené v odstavci 1, ani v téže lhůtě vyjednávací výbor nepřijme usnesení podle § 52 odst. 1 a řídící orgán každé zúčastněné právnické osoby vysloví souhlas s použitím ustanovení hlav III a IV této části, řídí se zapojení zaměstnanců evropské společnosti ustanoveními § 56 až 62 a, jsou-li splněny podmínky odstavců 3 až 5, též § 64.

(3) Jestliže byla evropská společnost založena změnou z akciové společnosti, použije se ustanovení § 64, pouze pokud měli zaměstnanci této společnosti ke dni přeměny právo vlivu na složení jejích orgánů.

(4) Jestliže evropská společnost vznikla fúzí, použije se ustanovení § 64, pouze pokud mělo vliv na složení orgánů společnosti jedné či více zúčastněných právnických osob ke dni vzniku evropské společnosti alespoň 25 % z celkového počtu zaměstnanců všech zúčastněných právnických osob.

(5) V případě holdingové nebo dceřiné evropské společnosti se ustanovení § 64 použije, pouze pokud mělo právo vlivu na složení orgánů jedné či více zúčastněných právnických osob ke dni vzniku evropské společnosti alespoň 50 % z celkového počtu zaměstnanců všech zúčastněných právnických osob.

(6) Vyjednávací výbor může rozhodnout, že k podmínce uvedené v odstavci 4 nebo 5 se pro účely odstavce 2 nepřihlíží.

(7) Jestliže se způsob výkonu práva vlivu na složení orgánů jednotlivých zúčastněných právnických osob zaměstnanci v případě uvedeném v odstavci 4 nebo 5 zásadním způsobem liší, rozhodne vyjednávací výbor, který způsob se uplatní v evropské společnosti, a rozhodnutí sdělí řídícím orgánům zúčastněných právnických osob. Nerozhodne-li v přiměřené lhůtě, použije se ten způsob, který se více blíží způsobu výkonu tohoto práva v akciové společnosti podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev.

(2) Dohodnou-li se strany na pravidlech informování a projednání bez ustavení výboru zaměstnanců, musí být tato pravidla v dohodě o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti podrobně vymezena. Ustanovení odstavce 1 písm. b) až e) se v takovém případě nepoužijí, ustanovení § 49 odst. 3 a § 50 platí přiměřeně pro osoby, jejichž prostřednictvím mohou na základě dohody podle věty první zaměstnanci evropské společnosti vykonávat právo na informace a projednání namísto výboru zaměstnanců.

(3) Dohodnou-li se strany, že zaměstnanci evropské společnosti budou mít právo vlivu na složení orgánů evropské společnosti, musí dohoda o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti podrobně vymezit způsob a rozsah tohoto vlivu, zejména stanovit počet členů správní nebo dozorčí rady evropské společnosti, které mají zaměstnanci evropské společnosti či jejich zástupci právo volit, jmenovat nebo doporučovat, popřípadě s jejichž volbou či jmenováním mohou nesouhlasit, a způsob, jakým toto právo mohou vykonat.

(4) Není-li v dohodě o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti stanoveno jinak, vylučuje dohoda použití ustanovení hlav III a IV této části.

(5) Dohoda o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti, která má být či byla založena změnou z akciové společnosti, musí zajišťovat nejméně stejnou úroveň všech složek zapojení evropské společnosti, jaká existuje ve společnosti, jež má být či byla přeměněna.

(1) Ustanovení této hlavy se použijí, pouze stanoví-li tak dohoda o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti nebo tento zákon.

(2) Zaměstnanci evropské společnosti mají v rozsahu stanoveném tímto zákonem právo na informace a na projednání. Toto právo uplatňují prostřednictvím výboru zaměstnanců nebo jiným způsobem stanoveným dohodou o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti podle § 54 odst. 2.

(3) Počet členů výboru zaměstnanců a způsob jejich volby, jakož i oprávnění výboru zaměstnanců ve vztahu k představenstvu nebo správní radě evropské společnosti upraví stanovy evropské společnosti na základě výsledku jednání o zapojení zaměstnanců evropské společnosti. Ustanovení § 56 až 62 se použijí, pouze stanoví-li tak dohoda o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti nebo tento zákon.

(4) Členy výboru zaměstnanců, je-li v evropské společnosti ustaven, kteří mají být voleni či jmenování z řad zaměstnanců evropské společnosti v České republice, jmenují zástupci zaměstnanců na společném zasedání. Nepůsobí-li v evropské společnosti, její dceřiné společnosti či v organizační složce závodu zástupci zaměstnanců, mohou si zaměstnanci zvolit zástupce, který se za ně zúčastní společného zasedání. Rozdělení hlasů na společném zasedání se určí poměrně podle počtu zastoupených zaměstnanců. Ustanovení tohoto odstavce se uplatní i tehdy, nemá-li evropská společnost zapsané sídlo na území České republiky.

(5) Ustanovení § 49 odst. 2 a 3 a § 50 platí přiměřeně pro členy výboru zaměstnanců a jeho odborné poradce ve vztahu k evropské společnosti.

Zaměstnanci evropské společnosti mají za podmínek stanovených tímto zákonem právo vlivu na složení orgánů evropské společnosti, a to způsobem a v rozsahu stanovených ve stanovách evropské společnosti na základě výsledku jednání o zapojení zaměstnanců evropské společnosti. Ustanovení § 64 se použije, pouze stanoví-li tak dohoda o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců evropské společnosti nebo tento zákon.

(1) Byla-li evropská společnost založena změnou z akciové společnosti, mají zaměstnanci evropské společnosti právo vlivu na složení jejích orgánů stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako v přeměněné akciové společnosti podle příslušného právního řádu ke dni změny.

(2) Byla-li evropská společnost založena jinak než změnou z akciové společnosti, mají zaměstnanci evropské společnosti právo vlivu na složení jejích orgánů v takovém rozsahu, který odpovídá pro ně nejpříznivějšímu rozsahu výkonu tohoto vlivu v kterékoliv zúčastněné právnické osobě ke dni vzniku evropské společnosti. Jestliže zaměstnanci neměli právo vlivu na složení orgánů žádné ze zúčastněných právnických osob, nemají toto právo ani zaměstnanci evropské společnosti.

(3) O rozdělení míst ve správní nebo dozorčí radě evropské společnosti, která připadnou zástupcům zaměstnanců evropské společnosti podle odstavce 1 či 2, mezi tyto zástupce z jednotlivých členských států, anebo o způsobu, jak budou zaměstnanci evropské společnosti z jednotlivých členských států či jejich zástupci doporučovat k volbě či jmenování členy správní či dozorčí rady evropské společnosti nebo vyslovovat nesouhlas s jejich volbou či jmenováním, rozhodne výbor zaměstnanců, a to na základě podílu zaměstnanců evropské společnosti v jednotlivých členských státech k celkovému počtu zaměstnanců evropské společnosti ve všech členských státech. Jestliže by měl způsob rozdělení podle věty první vést k tomu, že ve správní nebo dozorčí radě evropské společnosti nebudou zastoupeni zaměstnanci evropské společnosti z jednoho nebo více členských států, jmenuje výbor zaměstnanců jednoho člena z těchto členských států, a to přednostně z toho, v němž má evropská společnost zapsané sídlo.

(4) Způsob obsazování míst ve správní nebo dozorčí radě evropské společnosti, jež na základě rozhodnutí výboru zaměstnanců podle odstavce 3 připadla zástupcům zaměstnanců evropské společnosti z jiného členského státu než z České republiky, se řídí právem tohoto státu.

(5) Na volbu či jmenování zástupců zaměstnanců evropské společnosti, kteří jsou zaměstnáni v České republice, do správní nebo dozorčí rady evropské společnosti se bez ohledu na to, ve kterém členském státu má evropská společnost zapsané sídlo, použijí ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o volbě členů dozorčí rady akciové společnosti jejími zaměstnanci, ledaže právní úprava v členském státu, ve kterém má evropská společnost zapsané sídlo, vylučuje použití českého práva. Jestliže se na volbě podle věty první podílejí zaměstnanci více společností či organizačních složek závodu, řídí se volba přiměřeně ustanovením § 55 odst. 4.

(6) Nestanoví-li zákon jinak, mají členové správní nebo dozorčí rady evropské společnosti, kteří byli do funkce jmenováni, zvoleni či doporučeni zaměstnanci evropské společnosti či jejich zástupci, stejná práva a povinnosti jako členové těchto orgánů zvolení či jmenovaní valnou hromadou.