419/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

Schválený: 21.12.2010

419/2010 Sb.

VYHLÁŠKA

ze dne 21. prosince 2010,

kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb. a zákona č. 304/2008 Sb., k provedení § 4 odst. 8:

Čl. I

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 472/2003 Sb., vyhlášky č. 397/2005 Sb., vyhlášky č. 349/2007 Sb. a vyhlášky č. 469/2008 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se slova „Evropských společenství^1a)“ nahrazují slovy „Evropské unie^1a)“ a poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje.

Poznámka pod čarou č. 1a) zní:

„1a) Čtvrtá směrnice Rady ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách určitých forem společností (78/660/EHS), ve znění směrnic Rady 83/349/EHS, 84/569/EHS, 89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS, 94/8/ES, 1999/60/ES, 2003/38/ES a směrnic Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES, 2003/51/ES, 2006/43/ES, 2006/46/ES a 2009/49/ES.

Sedmá směrnice Rady ze dne 13. června 1983, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách (83/349/EHS), ve znění směrnic Rady 89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES, 2003/51/ES, 2006/43/ES, 2006/46/ES, 2006/99/ES a 2009/49/ES.“.

2. V § 2 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 1c a 1d zní:

„(2) Z účetních jednotek uvedených v odstavci 1 se tato vyhláška nevztahuje na účetní jednotky podle § 19a zákona, pokud zvláštní právní předpis^1c) nestanoví jinak, a na účetní jednotky, jejichž účetnictví upravuje zvláštní právní předpis^1d). Dále se tato vyhláška, s výjimkou § 62 odst. 2 až 5, nevztahuje na účetní jednotky podle § 23a zákona.

1c) Například zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

1d) Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů.“.

3. V nadpisech částí druhé, třetí a čtvrté se slova „(K § 4 odst. 8 zákona)“ zrušují.

4. V § 6 odst. 3 písm. d) větě druhé a třetí se slova „šedesát měsíců“ nahrazují slovy „nejpozději do 60 měsíců“ a za větu třetí se vkládá věta „Účetní jednotka může rozhodnout o době odpisování goodwillu nebo záporného goodwillu delší než 60 měsíců; tuto skutečnost účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní závěrce.“.

5. V § 6 odst. 3 písm. e) bodě 1 se za slova „skleníkových plynů^5a)“ doplňují slova „a povolenky na emise způsobené letectvím^5a)“.

6. V § 7 odst. 10 větě druhé a třetí se slova „sto osmdesát“ nahrazují číslem „180“ a za větu třetí se vkládá věta „Pokud nejsou součástí nabytého majetku, ke kterému je tvořen oceňovací rozdíl, aktiva s dobou použitelnosti delší než 15 let, účetní jednotka může rozhodnout o době odpisování aktivního nebo pasivního oceňovacího rozdílu kratší než 180 měsíců; tuto skutečnost účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní závěrce.“.

7. V § 8 odst. 1 se slova „a řízených^12a)“ zrušují.

8. V § 8 odstavec 2 zní:

„(2) Položka „B.III.4. Půjčky a úvěry - ovládaná nebo ovládající osoba, podstatný vliv“ obsahuje zejména poskytnuté dlouhodobé půjčky a úvěry ovládaným osobám a účetním jednotkám pod podstatným vlivem, poskytnuté dlouhodobé půjčky a úvěry mezi ovládanými osobami a účetními jednotkami pod podstatným vlivem a poskytnuté dlouhodobé půjčky a úvěry ovládajícím osobám a účetním jednotkám uplatňujícím podstatný vliv.“.

9. V § 8 odst. 3 se slova „ovládající a řídící“ nahrazují slovy „ovládaná nebo ovládající“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a drahé kovy a kameny, případně předměty z drahých kovů a kamenů, pokud nejsou vykazovány v položce „B.II. Dlouhodobý hmotný majetek“ nebo „C.I. Zásoby““.

10. V § 10 odstavec 3 zní:

„(3) Položka „C.II.2. Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba“ obsahuje pohledávky za ovládanými osobami, mezi ovládanými osobami a za ovládajícími osobami, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách.“.

11. V § 11 odst. 3 a 6 se slova „ovládající a řídící“ nahrazují slovy „ovládaná nebo ovládající“.

12. V § 17 odstavec 3 zní:

„(3) Položka „B.II.2. Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba“ obsahuje závazky k ovládaným osobám, mezi ovládanými osobami a k ovládajícím osobám, které nejsou vykázány v ostatních položkách. Obsahuje zejména závazky z dlouhodobých půjček a úvěrů.“.

13. V § 17 odst. 8 se slova „ovládající a řídící“ nahrazují slovy „ovládaná nebo ovládající“.

14. V § 39 odst. 6 větě třetí se za slova „příslušných finančních“ vkládají slova „a celních“.

15. V § 39 odst. 7 se slova „vysvětlení částky vykázané v položce „B.I.1. Zřizovací výdaje“,“ zrušují.

16. V § 39 odst. 10 písm. a) se slova „Evropských společenství^13f)“ nahrazují slovy „Evropské unie^13f)“.

Poznámka pod čarou č. 13f zní:

„13f) Čl. 43 odst. 1 bod 7b Čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů.“.

17. V § 39 odstavec 13 zní:

„(13) Účetní jednotka, která je právnickou osobou a překročila ke konci rozvahového dne, za který se účetní závěrka sestavuje, alespoň dvě ze tří kritérií uvedených v odstavci 9 písm. c), dále v příloze uvede

a) informaci o rozčlenění tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorií činností a podle zeměpisných trhů, pokud se tyto kategorie a trhy mezi sebou podstatně liší z hlediska způsobu, kterým je organizován prodej zboží a výrobků a poskytování služeb spadajících do běžné činnosti účetní jednotky,

b) vysvětlení částky vykázané v položce „B.I.1. Zřizovací výdaje“.“.

18. V § 39 se za odstavec 13 vkládá nový odstavec 14, který zní:

„(14) Účetní jednotka, která použila účetní metody způsobem vycházejícím z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a u které zároveň existuje významná nejistota, spočívající zejména ve skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že účetní jednotka nemusí být schopna nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a v důsledku toho v rámci své běžné podnikatelské činnosti například plnit své závazky, uvede v příloze v účetní závěrce tuto skutečnost. Dále popíše případná opatření nebo návrhy řešení těchto skutečností.“.

Dosavadní odstavec 14 se označuje jako odstavec 15.

19. V § 46 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 20 zní:

„(3) Účetní jednotka, která poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze a není finanční institucí podle zákona upravujícího činnost bank, uvede v účtovém rozvrhu samostatné účty, na kterých bude účtováno o této činnosti²⁰⁾.

20) Například zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 374/2009 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.“.

20. V § 47 odst. 4 větě třetí se slova „Evropského společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.

21. V § 51 odst. 3 se slova „a řízené“ zrušují.

22. V § 60 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.

23. V § 60 odst. 4 větě poslední se slova „odstavců 1 až 4“ nahrazují slovy „odstavců 1 až 3“.

24. § 62 zní:

„§ 62

(1) Do konsolidované účetní závěrky zahrnuje konsolidující účetní jednotka

a) konsolidované účetní jednotky, které s konsolidující účetní jednotkou tvoří konsolidační celek,

b) účetní jednotky pod společným vlivem a účetní jednotky přidružené, pokud se bude sestavovat konsolidovaná účetní závěrka.

(2) Konsolidační celek nevytváří konsolidující účetní jednotka v případech stanovených v § 22a zákona nebo pokud je současně konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby, která je konsolidující účetní jednotkou nebo konsolidující zahraniční osobou řídící se právem členského státu Evropské unie (dále jen „jiná konsolidující účetní jednotka“), za předpokladu, že tato jiná konsolidující účetní jednotka:

a) drží veškeré akcie nebo podíly konsolidující účetní jednotky; k akciím nebo podílům drženým na základě zvláštních právních předpisů, stanov nebo společenské smlouvy členy správních, řídících a dozorčích orgánů se nepřihlíží,

b) drží alespoň 90 % akcií nebo podílů konsolidující účetní jednotky a nesestavení konsolidované účetní závěrky schválili ostatní akcionáři nebo společníci konsolidující účetní jednotky, nebo

c) drží méně než 90 % akcií nebo podílů konsolidující účetní jednotky a ostatní akcionáři nebo společníci držící určitý podíl v konsolidující účetní jednotce nepožádali nejpozději 6 měsíců před koncem účetního období o sestavení konsolidované účetní závěrky konsolidující účetní jednotky; tento podíl činí celkem v případě akciové společnosti nejméně 10 % a v případě ostatních obchodních společností nejméně 20 %.

(3) Podle odstavce 2 se postupuje, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) konsolidující účetní jednotka a všechny jí konsolidované účetní jednotky jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky,

b) konsolidovaná účetní závěrka podle písmene a) a konsolidovaná výroční zpráva jsou sestaveny jinou konsolidující účetní jednotkou a jsou ověřeny auditorem podle práva státu, kterým se tato jiná konsolidující účetní jednotka řídí,

c) konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) a konsolidovanou výroční zprávu podle písmene b) a zprávu auditora odpovědného za ověření této konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy konsolidující účetní jednotka zveřejní podle § 21a zákona; tyto účetní záznamy musí být zveřejněny v českém jazyce a

d) příloha k účetní závěrce konsolidující účetní jednotky obsahuje obchodní firmu a sídlo jiné konsolidující účetní jednotky, která konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) sestavila, a důvody nevytvoření konsolidačního celku.

(4) Požaduje-li se sestavení konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy pro účely informování zaměstnanců nebo jejich zástupců podle zvláštního právního předpisu anebo na žádost správních nebo soudních orgánů pro jejich potřeby, postup podle odstavců 2 a 3 se nepoužije.

(5) Na účetní jednotky, které jsou emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu cenných papírů se sídlem v členském státě Evropské unie, se ustanovení odstavce 2 písm. a) a b) nepoužijí.

(6) Do konsolidačního celku nemusí být zahrnuty konsolidované účetní jednotky,

a) u nichž není podíl na konsolidačním celku významný z hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace konsolidačního celku; pokud je u dvou a více takových konsolidovaných účetních jednotek jejich souhrnný podíl významný, jsou tyto účetní jednotky zahrnuty do konsolidačního celku, nebo

b) u nichž dlouhodobá omezení významně brání konsolidující účetní jednotce ve výkonu jejích práv ohledně nakládání s majetkem nebo řízení uvedených konsolidovaných účetních jednotek, nebo výjimečně nelze-li bez prokazatelně nutných nepřiměřených nákladů nebo bez prokazatelně nutného zbytečného zdržení získat informace nezbytné pro sestavení konsolidované účetní závěrky podle této vyhlášky, nebo

c) jsou-li akcie nebo podíly konsolidovaných účetních jednotek drženy výhradně za účelem jejich prodeje.

(7) Pro zahrnutí účetních jednotek pod společným vlivem do položek konsolidované účetní závěrky se přiměřeně použijí ustanovení odstavce 6.

(8) Účetní jednotky přidružené nemusí být zahrnuty do položek konsolidované účetní závěrky, je-li podíl konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu účetní jednotky přidružené nevýznamný z hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace konsolidující účetní jednotky a účetních jednotek začleněných do konsolidované účetní závěrky.“.

25. § 63 zní:

„§ 63

(1) Konsolidace se provádí způsobem přímé konsolidace nebo po jednotlivých úrovních dílčích celků. Přímou konsolidací se rozumí konsolidace všech účetních jednotek najednou, bez využití konsolidovaných účetních závěrek případně sestavených za dílčí celky.

(2) Konsolidace po jednotlivých úrovních znamená, že se postupně sestavují konsolidované účetní závěrky za nižší celky, které pak vstupují do konsolidovaných účetních závěrek vyšších celků.

(3) Při sestavování konsolidované účetní závěrky se využívají tyto metody:

a) plná konsolidace, která se použije při zahrnutí konsolidované účetní jednotky do konsolidované účetní závěrky,

b) poměrná konsolidace, která se použije při zahrnutí účetní jednotky pod společným vlivem do konsolidované účetní závěrky,

c) konsolidace ekvivalencí (protihodnotou), která se použije při zahrnutí účetní jednotky přidružené do konsolidované účetní závěrky.

(4) Metoda plné konsolidace zahrnuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních závěrek konsolidovaných účetních jednotek v plné výši, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.

(5) Metoda poměrné konsolidace zahrnuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních jednotek pod společným vlivem v poměrné výši odpovídající podílu konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu těchto účetních jednotek, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.

(6) Metoda konsolidace ekvivalencí znamená ocenění účasti konsolidující účetní jednotky na účetní jednotce přidružené ve výši podílu na vlastním kapitálu, po případném přetřídění a úpravách jednotlivých položek účetní závěrky.

(7) U účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky, se zvolená metoda konsolidace může změnit pouze ve výjimečných případech. Takovouto změnu uvede účetní jednotka v příloze v účetní závěrce s odůvodněním a s uvedením jejího vlivu na aktiva, pasiva a finanční situaci účetních jednotek zahrnutých do konsolidované účetní závěrky.

(8) Přetříděním se rozumí takové operace v účetních závěrkách účetních jednotek vstupujících do konsolidace, na jejichž základě je možno přiřadit k sobě v procesu konsolidace sourodé položky a sčítat je. Úpravami se rozumí operace ke sladění účetních metod v rámci konsolidace v případech, kdy odlišné metody by podstatným způsobem ovlivnily pohled na ocenění majetku a závazků v konsolidované účetní závěrce a na vykázaný výsledek hospodaření. Vyloučením se rozumí takové operace, které umožní, aby konsolidovaná účetní závěrka neobsahovala vzájemné transakce, které byly realizovány účetními jednotkami v konsolidaci. Jde zejména o vzájemné pohledávky a závazky, nákup a prodej zásob, dlouhodobého majetku, přijaté a vyplacené dividendy, dary a další operace mezi účetními jednotkami, které mají významný vliv na konsolidovaný výsledek hospodaření.“.

26. V § 64 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Informace konsolidované účetní závěrky vycházejí z účetních závěrek konsolidující účetní jednotky, konsolidovaných účetních jednotek, účetních jednotek pod společným vlivem a účetních jednotek přidružených, konsolidovaných účetních závěrek dílčích celků a dalších údajů, které poskytují konsolidované účetní jednotky, účetní jednotky pod společným vlivem a účetní jednotky přidružené konsolidující účetní jednotce.“.

27. V § 64 odst. 3 větě první se slova „konsolidačního celku“ nahrazují slovy „ , které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky“.

28. V § 64 se odstavec 5 zrušuje.

29. V § 65 odst. 2 se slovo „(bilance)“ zrušuje.

30. V § 66 odstavec 2 zní:

„(2) Výkaz zisku a ztráty se doplní

a) v nákladových položkách o zúčtování kladného konsolidačního rozdílu,

b) ve výnosových položkách o zúčtování záporného konsolidačního rozdílu,

c) o menšinové podíly na výsledku hospodaření, o podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci, podle použité metody konsolidace.“.

31. § 67 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 18a a 18b zní:

„§ 67

Obsahové vymezení přílohy v konsolidované účetní závěrce

(1) Konsolidující účetní jednotka uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce

a) způsob konsolidace podle § 63 odst. 1 a použité metody konsolidace podle § 63 odst. 4,

b) obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku; podíl na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách zahrnutých do konsolidačního celku držený jinými účetními jednotkami než konsolidující účetní jednotkou nebo osobami jednajícími vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody, na základě kterých se stala ovládající osobou,

c) obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku podle § 62 odst. 6 a § 22a odst. 3 zákona, včetně důvodů jejich nezahrnutí s uvedením podílu na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách drženého jinými osobami než konsolidující účetní jednotkou,

d) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky; podíl na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách přidružených, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek,

e) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které nejsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky podle § 62 odst. 8, včetně uvedení důvodu pro nezahrnutí,

f) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek pod společným vlivem zahrnutých do konsolidované účetní závěrky; podíl na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách pod společným vlivem, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody, na základě kterých je vykonáván společný vliv,

g) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek, které nejsou uvedeny pod písmeny b) až f), v nichž mají účetní jednotky samy nebo prostřednictvím osoby jednající vlastním jménem na její účet podíl na vlastním kapitálu menší než 20 %; uvede se výše podílu na vlastním kapitálu, včetně celkové výše vlastního kapitálu, výše výsledku hospodaření za poslední účetní období těchto účetních jednotek; tato informace nemusí být uvedena, nejsou-li tyto účetní jednotky významné z hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace v konsolidované účetní závěrce, informace o vlastním kapitálu a o výsledku hospodaření se rovněž neuvádějí, nejsou-li zveřejněny a je-li podíl konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu přímo nebo prostřednictvím jiných účetních jednotek menší než 50 %,

h) informace o použitých účetních metodách a zásadách, o změnách způsobů oceňování, postupů účtování, uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a obsahového vymezení položek oproti předcházejícímu účetnímu období, s uvedením důvodů těchto změn; u položek uvedených v konsolidované účetní závěrce, které jsou nebo původně byly vyjádřeny v cizí měně, se uvedou informace o způsobu jejich přepočtu na měnu, v níž byla sestavena konsolidovaná účetní závěrka,

i) vysvětlení položek „Kladný konsolidační rozdíl“ a „Záporný konsolidační rozdíl“, metody jejich stanovení a jakékoli významné změny oproti předcházejícímu účetnímu období,

j) průměrný přepočtený počet zaměstnanců konsolidačního celku během účetního období, za které se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, rozčleněných podle kategorií; samostatně se uvede průměrný přepočtený počet zaměstnanců v průběhu účetního období u účetních jednotek pod společným vlivem.

(2) Konsolidující účetní jednotka dále v příloze uvede zejména

a) výši odměn vyplacených za účetní období jak v peněžní, tak i v nepeněžní formě osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů, jakož i výši vzniklých nebo sjednaných penzijních závazků k bývalým členům vyjmenovaných orgánů, s uvedením úhrnu za každou kategorii,

b) výši záloh, půjček a úvěrů poskytnutých osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a jakýchkoliv splatných částek, výši všech forem zajištění, s uvedením úhrnu za každou kategorii,

c) celkovou částku závazků, které ke dni sestavení konsolidované účetní závěrky mají dobu splatnosti delší než pět let a celkovou částku zajištěných závazků s uvedením povahy a formy tohoto zajištění,

d) způsob stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků, popis použitého oceňovacího modelu při ocenění cenných papírů a derivátů reálnou hodnotou, změny reálné hodnoty, včetně změn v ocenění podílu ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování; pokud nebyl cenný papír, podíl a derivát oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, uvede účetní jednotka důvody a případnou výši opravné položky,

e) souhrnnou výši finančních závazků, které nejsou uvedeny v konsolidované rozvaze, jsou-li tyto informace užitečné pro posouzení finanční situace; samostatně se uvedou veškeré závazky související s důchody a závazky mezi konsolidující účetní jednotkou a účetními jednotkami nezahrnutými do konsolidované účetní závěrky,

f) konsolidované výnosy z běžné činnosti rozvržené podle kategorií činností a podle zeměpisných trhů, pokud se tyto kategorie a trhy mezi sebou podstatně liší z hlediska způsobu, kterým je organizován prodej zboží a výrobků a poskytování služeb spadajících do běžné činnosti,

g) charakter a obchodní účel transakcí, které nejsou uvedeny v konsolidované rozvaze, a finanční dopad těchto transakcí, pokud jsou rizika nebo užitky z těchto operací významné a pokud je zveřejnění těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení finanční situace,

h) transakce^18a), s výjimkou transakcí v rámci účetních jednotek v konsolidaci, které konsolidující účetní jednotka, konsolidované účetní jednotky, účetní jednotky pod společným vlivem nebo účetní jednotky přidružené uzavřely se spřízněnou stranou, včetně objemu takových transakcí, povahy vztahu se spřízněnou stranou a ostatních informací o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace, pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek; informace o jednotlivých transakcích lze seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí se spřízněnou stranou na finanční situaci; výraz „spřízněná strana“ má stejný význam jako v mezinárodních účetních standardech upravených právem Evropské unie^18b),

i) odděleně informace o celkových nákladech na odměny statutárnímu auditorovi^13g) nebo auditorské společnosti za účetní období v členění na

1. povinný audit^13h) roční účetní závěrky,

2. jiné ověřovací služby,

3. daňové poradenství,

4. jiné neauditorské služby.

18a) Čl. 34 bod 7b Sedmé směrnice Rady 83/349/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES.

18b) Čl. 34 bod 7b Sedmé směrnice Rady 83/349/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů.“.

32. Poznámky pod čarou č. 17 a 18 se zrušují.

33. V příloze č. 1 se v „AKTIVA CELKEM“ položka „B.III.1. Podíly v ovládaných a řízených osobách“ nahrazuje položkou „B.III.1. Podíly - ovládaná osoba“, položka „B.III.4. Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv“ nahrazuje položkou „B.III.4. Půjčky a úvěry - ovládaná nebo ovládající osoba, podstatný vliv“, položka „C.II.2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba“ nahrazuje položkou „C.II.2. Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba“ a položka „C.III.2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba“ nahrazuje položkou „C.III.2. Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba“.

34. V příloze č. 1 se v „PASIVA CELKEM“ položka „B.II.2. Závazky - ovládající a řídící osoba“ nahrazuje položkou „B.II.2. Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba“ a položka „B.III.2. Závazky - ovládající a řídící osoba“ nahrazuje položkou „B.III.2. Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba“.

35. V příloze č. 2 se položka „VII.1. Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem“ nahrazuje položkou „VII.1. Výnosy z podílů v ovládaných osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem“.

36. V příloze č. 3 se položka „IV.1. Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem“ nahrazuje položkou „IV.1. Výnosy z podílů v ovládaných osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období, které započalo v roce 2011 nebo později, pokud není v bodech 2 až 4 stanoveno jinak.

2. Použití ustanovení § 6 odst. 3 písm. d) a § 7 odst. 10 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, pro odpisování položek „B.I.5. Goodwill“ a „B.II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“ vykazovaných do doby účinnosti této vyhlášky, se nepovažuje za porušení požadavku rovnoměrného odpisování.

3. Ustanovení § 39 odst. 7 a 13 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé použijí pro zjištění podmínek osvobození od povinnosti uvádět rozvrh tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorií činností a podle zeměpisných trhů a vysvětlení výše částky vykázané v položce „B.I.1. Zřizovací výdaje“ za účetní období, které započalo v roce 2010 a později.

4. Ustanovení § 2 odst. 2 věty druhé a § 62 až 67 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé použijí při sestavení konsolidované účetní závěrky za účetní období, které započalo v roce 2010 nebo později.

Čl. III

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.

Ministr:

Ing. Kalousek v. r.

Související dokumenty

Vyhlášky