Zákon č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Schválený: 12.12.2000

492/2000 Sb.

ZÁKON

ze dne 12. prosince 2000,

kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Změna: 112/2006 Sb.

Změna: 281/2009 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o daních z příjmů

Čl.I

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb. a zákona č. 340/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 3 větě druhé se slova "a zahraniční odborníci (odstavec 5) zdržující se zde jen za účelem poskytnutí odborné pomoci, však" zrušují.

2. V § 2 se odstavec 5 zrušuje.

3. V § 3 odst. 3 se za slovo "zvláštního" vkládá slovo "právního".

4. V § 3 odst. 4 písm. a) se slovo "zákona", nahrazuje slovy "právního předpisu, který upravuje podmínky převodu majetku státu na jiné osoby".

5. V § 3 odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova ", s výjimkou příjmů věřitele z vrácené půjčky nebo úvěru, které nabyl úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi hodnotou půjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena".

6. V § 3 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 1b) zní:

"c) příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů.^1b)

1b) § 143a občanského zákoníku.".

7. V § 4 odst. 1 písmeno a) zní:

"a) příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje tohoto bytu nebo domu, pokud je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, uskutečněného v době do 2 let od nabytí, a z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejících pozemků, uskutečněného v době do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od nabytí nebo po 2 letech od vyřazení z obchodního majetku,".

8. V § 4 odst. 1 písm. g) se slova "přijaté náhrady podle zvláštních" nahrazují slovy "náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních".

9. V § 4 odst. 1 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta, která včetně poznámky pod čarou č. 1d) zní: "Příjmy z prodeje nemovitostí vydaných v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních předpisů²⁾ jsou osvobozeny i v případě, jestliže v době mezi nabytím a prodejem nemovitosti došlo k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením nemovitosti podle velikosti jejích podílů^1d) nebo jestliže byly byty nebo nebytové prostory vymezeny jako jednotky podle zvláštního právního předpisu,".

1d) § 141 a 142 občanského zákoníku.".

10. V § 4 odst. 1 písm. h) se slova "důchodového pojištění⁴³⁾" nahrazují slovy "důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění⁴³⁾", slova "vypláceného důchodu (penze)" se nahrazují slovy "vyplácených důchodů (penzí)" a číslo "120 000" se nahrazuje číslem "144 000".

11. V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene ch) doplňují slova "nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí".

12. V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova "nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí".

13. V § 4 odst. 1 písm. k) se za slova "občanských sdružení⁴⁸⁾" vkládají slova "včetně obdobných plnění poskytovaných ze zahraničí" a slovo "včetně" se nahrazuje slovem "a".

14. V § 4 odst. 1 písmeno t) včetně poznámky pod čarou č. 69) zní:

"t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu měst, obcí, vyšších územních samosprávných celků, státních fondů, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý podle zvláštního právního předpisu⁶⁹⁾ na pořízení hmotného investičního majetku,²⁰⁾ na jeho technické zhodnocení, s výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu,²⁰⁾

69) § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).".

15. V § 4 odst. 1 písm. u) se slova "obstarání bytu" nahrazují slovy "uspokojení bytové potřeby", na konci textu se čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta "Obdobně se postupuje i u příjmů z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení bytové potřeby.".

16. V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene v) doplňují tato slova: "nebo Českou republikou".

17. § 4 odst. 1 písm. w) zní:

"w) příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci kupónové privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných papírů nebo příjmy z vrácení zaměstnaneckých akcií, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji nebo vrácení dobu 6 měsíců, a dále příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců. Doba 6 měsíců mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), a na příjmy z kapitálového majetku (§ 8). Osvobození se dále nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které nabyl společník společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní společnosti nebo člen družstva při přeměně obchodní společnosti nebo družstva na akciovou společnost podle zvláštního zákona,^13a) a to do 5 let od nabytí těchto cenných papírů. Osvobození se nevztahuje na příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení^34c) podílového fondu nebo při změně investičního podílového fondu na otevřený podílový fond, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (7). Doba 6 měsíců nebo 5 let mezi nabytím a převodem cenného papíru se zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva před změnou právní formy této společnosti nebo družstva na akciovou společnost. Při výměně akcií emitentem za jiné akcie o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 6 měsíců nebo 5 let mezi nabytím a převodem cenných papírů u téhož poplatníka nepřerušuje,".

18. V § 4 odst. 1 písm. x) se slovo "zákona" nahrazuje slovy "právního předpisu upravujícího konkurs a vyrovnání".

19. V § 4 odst. 1 se písmeno y) zrušuje.

Dosavadní písmena z), za), zb) a zc) se označují jako písmena y), z), za) a zb).

20. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena zf), zg), zh) a zi), která včetně poznámek pod čarou č. 4c) a 4f) znějí:

"zf) příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu,^4c)

zg) kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku,

zh) příjmy plynoucí z grantu Evropského společenství poskytnutého podle zvláštního právního předpisu,^4f)

zi) příjem akcionáře, který není účastníkem smlouvy o převodu zisku plynoucí z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku podle § 190a obchodního zákoníku (dále jen "smlouva o převodu zisku") nebo ovládací smlouvy podle § 190b obchodního zákoníku (dále jen "ovládací smlouva"), snížený o částku podléhající zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 4 a odst. 2 písm. a) bodu 11.

4c) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

4f) Rámcová dohoda mezi vládou České republiky a Evropskou komisí o účasti České republiky na programu pomoci Evropského společenství, publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 207/1997 Sb.".

21. V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 4g) zní:

"(2) Doba mezi nabytím a prodejem podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo

a) k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky domu včetně příslušné poměrné části společných prostor nebo rodinného domu včetně souvisejících pozemků, rozdělením podle velikosti jejich podílů,

b) k tomu, že v budově byly byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního právního předpisu,⁶⁰⁾

c) k zániku nebo vypořádání společného jmění manželů.^4g)

4g) § 149 a násl. občanského zákoníku.".

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

22. V § 5 odstavec 1 zní:

"(1) Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak.".

23. V § 5 odstavec 3 zní:

"(3) Pokud podle účetnictví nebo záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu upravenou podle § 23 (dále jen "daňová ztráta") se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení odstavce 1. Tuto daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34. Daňovou ztrátu (nebo její část), kterou neodečetl od svého základu daně zůstavitel s příjmy podle § 7 nebo § 9, může odečíst od základu daně dědic, bude-li dědic pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do 6 měsíců po jeho smrti; daňovou ztrátu lze odečíst od základu daně nejdéle v 7 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, za které se daňová ztráta vyměřuje.".

24. V § 5 odst. 6 se za větu první vkládá nová věta, která zní: "Obdobným způsobem se postupuje v případě výdajů (nákladů) uplatněných jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, při nedodržení stanovených podmínek pro jejich uplatnění jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.".

25. V § 5 se doplňuje odstavec 8, který zní:

"(8) Při přechodu z účtování v soustavě podvojného účetnictví na účtování v soustavě jednoduchého účetnictví se postupuje podle přílohy č. 2, která je nedílnou součástí tohoto zákona. Při přechodu z účtování v soustavě jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví se postupuje podle přílohy č. 3, která je nedílnou součástí tohoto zákona.".

26. V § 6 odst. 1 písm. b) se slova "jiné osoby" nahrazují slovy "plátce".

27. V § 6 odst. 1 písmeno d) zní:

"d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává.".

28. V § 6 odst. 3 věta druhá zní: "Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,^1a) nebo cena, kterou účtuje jiným osobám, jakož i částka stanovená podle odstavce 6.".

29. V § 6 odstavec 4 zní:

"(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně vymezených v § 38c jsou po snížení podle odstavce 13 samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36 odst. 2 písm. c), jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 3 000 Kč. To platí u příjmů zúčtovaných nebo vyplacených zaměstnavatelem, u kterého zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4 nebo 5.".

30. V § 6 odst. 6 věta čtvrtá zní: "Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč.".

31. V § 6 odst. 7 písm. a) se na konci textu před středníkem vkládají slova ", jakož i hodnota stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách".

32. V § 6 odst. 9 písm. d) se slova "z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění," nahrazují slovy, která včetně poznámky pod čarou č. 6a) znějí: "z fondu kulturních a sociálních potřeb,^6a) ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,".

6a) Vyhláška č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.".

33. V § 6 odst. 9 písm. h) se slova "a příjmů plynoucích ze zpětného odprodeje (vrácení) těchto akcií za vyšší než nabývací hodnotu, které se považují za příjmy z kapitálového majetku [§ 8 odst. 3 písm. a)]" zrušují.

34. V § 6 odst. 9 písm. i) se za slova "nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění," vkládají slova "u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,".

35. V § 6 odst. 9 písm. s) se za slova "příslušníkům ozbrojených sil" vkládají slova "a bezpečnostních sborů".

36. V § 6 odst. 9 písm. v) se slova "(ze zisku po zdanění)" zrušují a za slova "na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje" na konci textu písmene v) se doplňují slova "nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů".

37. V § 6 se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena x), y) a z), která včetně poznámky pod čarou č. 6g) znějí:

"x) naturální plnění a náhrada výdajů ve výši peněžité hodnoty naturálního plnění poskytovaná podle zvláštních právních předpisů^6g) představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům,

y) částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně^34b) za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen "soukromé životní pojištění"), na základě pojistné smlouvy sjednané zaměstnancem jako pojistníkem za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, maximálně však do výše 12 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Toto platí v případech, kdy má právo na plnění z těchto pojistných smluv pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoby určené podle § 817 občanského zákoníku, kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné,

z) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci.

6g) Například zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.".

38. V § 6 odst. 10 písm. a) se slova "České národní rady" nahrazují slovy "a senátorů Parlamentu České republiky" a slovo "orgánů" slovem "úřadů".

39. V § 6 se na konci odstavce 13 doplňuje tato věta: "U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 je základem daně jejich příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí.".

40. V § 7 odst. 2 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 6f) zní:

"c) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů^6f) a správce konkursní podstaty za činnost podle zvláštního právního předpisu.^19a)

6f) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

§ 11 a § 13 odst. 1 až 4 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.

§ 14 odst. 4 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.

Vyhláška č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb.".

41. V § 7 odst. 2 písm. c) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 66) zní:

"d) příjmy z činností předběžného konkursního zvláštního zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu.⁶⁶⁾

66) § 8 odst. 3, § 9 odst. 3 a § 9b odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.".

42. V § 7 odst. 9 písm. c) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

"d) 25 % z příjmů z činností, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu⁶⁶⁾ uvedených v odstavci 2 písm. d).".

43. V § 7 se na konci odstavce 10 doplňuje tato věta: "Poplatník, který uplatňuje výdaje podle odstavce 9, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností.".

44. V § 7 se doplňuje odstavec 14, který zní:

"(14) Pokud poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) uplatní jako účetní období hospodářský rok,²⁰⁾ je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou rozdíl mezi příjmy a výdaji za ukončený hospodářský rok. Při změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 rozdíl mezi příjmy a výdaji do posledního dne měsíce, kterým poplatník ukončil účtování v kalendářním roce. Při změně účtování v hospodářském roce na účtování v kalendářním roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) součet rozdílu mezi příjmy a výdaji v hospodářském roce a rozdílu mezi příjmy a výdaji od doby ukončení účtování v hospodářském roce do konce kalendářního roku. Dílčí základ daně se zahrne do daňového přiznání za kalendářní rok, ve kterém končí hospodářský rok nebo účtování přechodu z kalendářního roku na hospodářský rok a naopak. Pokud poplatník uplatní postup podle odstavců 9 a 10, § 7a, 12, 13 a 14 nebo má příjmy podle odstavce 1 písmene c) nebo písmene d) nebo odstavce 2, nelze změnit způsob účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce.".

45. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 9d) a 9e) zní:

"§ 7a

Daň stanovená paušální částkou

(1) Poplatníkovi, kterému kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdanitelných zvláštní sazbou daně plynou příjmy pouze podle § 7 odst. 1 písm. a) až c), pokud provozuje podnikatelskou činnost bez zaměstnanců nebo spolupracujících osob, u něhož roční výše těchto příjmů v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla 1 000 000 Kč, není účastníkem sdružení, které není právnickou osobou, ani není plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu,^9d) může správce daně stanovit na žádost poplatníka podanou nejpozději do 31. ledna běžného zdaňovacího období daň paušální částkou. V žádosti poplatník uvede předpokládané příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) (dále jen "předpokládané příjmy") a předpokládané výdaje k těmto příjmům (dále jen "předpokládané výdaje") a další skutečnosti rozhodné pro stanovení daně paušální částkou uvedené v odstavcích 2 až 5.

(2) Výše daně paušální částkou se určí v závislosti na výši předpokládaných příjmů, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, a na výši předpokládaných výdajů, nejméně však ve výši podle § 7 odst. 9, a to sazbou daně podle § 16 odst. 1. Daň stanovená paušální částkou činí nejméně 600 Kč za zdaňovací období. Do předpokládaných příjmů se zahrnují i příjmy z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního majetku, příjmy ze zrušení rezervy vytvořené podle zákona o rezervách^22a) a do předpokládaných výdajů se zahrnuje i zůstatková cena prodaného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, a výše rezervy vytvořené pro příslušné zdaňovací období podle zákona o rezervách.^22a) Rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji se upraví o výdaje uplatněné podle § 24, u kterých odpadl právní důvod pro jejich uplatnění, a o nezdanitelné části základu daně podle § 15. Správce daně stanoví daň paušální částkou po projednání s poplatníkem do 15. května běžného zdaňovacího období. Pokud stanovený termín nebude dodržen, nelze stanovit pro toto zdaňovací období daň paušální částkou.

(3) Dosáhne-li poplatník v průběhu zdaňovacího období jiných příjmů podle § 6, § 7 odst. 1 písm. d), § 7 odst. 2, § 8 až 10 v úhrnné výši přesahující 4 000 Kč za zdaňovací období, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, než při stanovení daně paušální částkou předpokládal, je povinen po skončení zdaňovacího období podat řádné daňové přiznání a příjmy a výdaje z činností podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) uplatní v přiznání ve výši, ze které správce daně vycházel při stanovení daně paušální částkou, a zaplacenou daň paušální částkou započte na výslednou daňovou povinnost. Podáním tohoto přiznání se rozhodnutí o dani stanovené paušální částkou ruší. Správce daně může daň paušální částkou stanovit i na více zdaňovacích období, nejdéle však na 3.

(4) Správce daně může zrušit rozhodnutím daň stanovenou podle odstavce 1 pro zdaňovací období následující po zdaňovacím období, v němž bylo zjištěno, že její výše neodpovídá příjmu z činnosti, ze které byla stanovena daň paušální částkou, nebo došlo ke změně podmínek uvedených v odstavci 1 rozhodných pro stanovení daně paušální částkou daně.

(5) O stanovení daně paušální částkou sepíše správce daně protokol o ústním jednání.^9e) Součástí protokolu je i rozhodnutí vyhlášené při jednání, které musí obsahovat zejména předpokládanou výši příjmů, předpokládanou výši výdajů, rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji upravený podle odstavce 2, výši uplatněných částek podle § 15, výši daně a zdaňovací období, kterého se týká. Jestliže poplatník s takto stanovenou daní souhlasí, nelze se proti tomuto vyhlášenému rozhodnutí odvolat; v případě jeho nesouhlasu nebude daň paušální částkou stanovena. Takto stanovená daň se již nevyměřuje platebním výměrem. Poplatník je povinen vést jednoduchou evidenci o výši dosahovaných příjmů, výši pohledávek a o hmotném majetku používaném pro výkon činnosti.

(6) Daň stanovená paušální částkou je splatná nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období.

9d) Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

9e) § 12 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb.".

46. V § 8 odst. 1 písmeno a) zní:

"a) podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z členství v družstvu a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů,".

47. V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 9f) znějí: ", s výjimkou úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od jeho zaměstnanců, není-li zaměstnavatel k přijímání vkladů od veřejnosti nebo od zaměstnanců oprávněn podle zvláštního právního předpisu,^9f)

9f) Například § 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a § 34 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.".

48. V § 8 odst. 1 písmeno e) zní:

"e) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem^9a) po snížení podle odstavce 7,".

49. V § 8 odst. 1 písmeno f) zní:

"f) plnění ze soukromého životního pojištění po snížení podle odstavce 8,".

50. V § 8 odst. 1 písm. g) se za slova "poplatek z prodlení," vkládají slova "úroky z práva na dorovnání," a slovo "veřejných" se zrušuje.

51. V § 8 odst. 1 písmeno h) zní:

"h) úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy).".

52. V § 8 odst. 3 písm. a) se slova "anebo vyplacenou hodnotou zaměstnanecké akcie při jejím vrácení" zrušují a slova "prodejní hodnotou" se nahrazují slovy "emisním kursem".

53. V § 8 odstavec 4 zní:

"(4) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a v odstavci 3 písm. a) a úrokové příjmy a jiné výnosy z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele [odstavec 1 písm. h)], plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Pokud úrokové příjmy podle odstavce 1 písm. c) a d) a dále úrokové příjmy podle odstavce 1 písm. a) z dluhopisů,^20a) úrokové příjmy a jiné výnosy z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele [odstavec 1 písm. h)] a úrokové příjmy z dluhopisů^20a) podle odstavce 3 písm. a) uvedené v § 36 odst. 2 písm. a) bodu 1 a písm. c) bodu 1 plynou ze zdrojů na území České republiky a poplatník uvedený v § 2 odst. 2 je má zahrnuty v obchodním majetku (§ 4 odst. 4), jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně) a sražená daň se započte na celkovou daňovou povinnost v daňovém přiznání (§ 36 odst. 6); to se nevztahuje na úpadce za období trvání konkursu.".

54. V § 8 odst. 5 poslední věta zní: "Do samostatného základu daně se příjmy zahrnují ve výši včetně daně sražené v zahraničí.".

55. V § 8 odst. 6 větě první se slovo "Příjmy" nahrazuje slovy "Úrokové příjmy z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucí poplatníkům uvedeným v 2 odst. 2 a příjmy".

56. V § 8 odstavce 7 a 8 znějí:

"(7) Dávka penzijního připojištění se státním příspěvkem se považuje za základ daně po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění. Jde-li o penzi, rozloží se tyto příspěvky rovnoměrně na vymezené období pobírání penze. Není-li období pobírání penze vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy penzi začne poprvé pobírat. Jednorázové vyrovnání nebo odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené penzijnímu fondu zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2000.

(8) Plnění ze soukromého životního pojištění se považuje za základ daně po snížení o zaplacené pojistné. U plnění ve formě dohodnutého důchodu (penze) se považuje za základ daně plnění z pojištění snížené o zaplacené pojistné, rovnoměrně rozdělené na období pobírání důchodu. Není-li období pobírání důchodu vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. Odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2001.".

57. V § 8 se doplňuje odstavec 9, který zní:

"(9) Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo odstavce 3 plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který je vložen do obchodního majetku jednoho z manželů, zdaňuje se jen u tohoto manžela.".

58. V § 9 se na konci odstavce 5 doplňuje tato věta: "Poplatník, který uplatňuje výdaje podle odstavce 4, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem.".

59. V § 10 odst. 1 písmeno b) zní:

"b) příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci a cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 4,".

60. V § 10 odst. 1 písm. c) se za slovo "omezeným," vkládají slova "komanditisty na" a slova "podílu na základním jmění družstva včetně" se nahrazují slovy "z převodu členských práv a povinností k družstvu a".

61. V § 10 odst. 1 písmeno ch) zní:

"ch) ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže, s výjimkou uvedenou v § 4,".

62. V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:

"i) příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením účasti na veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, v níž ukončil účast.".

63. V § 10 odst. 4 se za větu čtvrtou vkládá nová věta, která zní: "Poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 9 písm. a), je povinen vždy vést záznamy o příjmech.".

64. V § 10 odst. 5 větě první se slova "vyplývající z ceny věci (práva)" zrušují a za větu první se vkládá nová věta, která zní: "U příjmů z postoupení pohledávky nabyté postoupením, darem nebo zděděním je výdajem cena pořízení pohledávky nabyté postoupením nebo hodnota pohledávky nabyté darem nebo děděním.".

65. V § 10 odst. 5 větě osmé se slova "podílu na základním jmění družstva nebo pohledávky,^12a)" nahrazují slovy "podílu na základním kapitálu družstva nebo pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku".

Poznámka pod čarou č. 12a) se zrušuje.

66. V § 10 se na konci odstavce 6 doplňuje tato věta: "Při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu se za nabývací cenu podílového listu u téhož poplatníka považuje nabývací cena podílového listu na původním investičním nebo podílovém fondu.".

67. V § 10 odstavec 7 zní:

"(7) Důchod podle občanského zákoníku¹¹⁾ se považuje za základ daně (dílčí základ daně) po snížení o částku ceny pořízení rovnoměrně rozdělenou na období pobírání důchodu. Toto období se stanoví jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat.".

68. V § 10 odst. 8 větě třetí se slova "v samostatném přiznání k dani" zrušují.

69. V § 11 se na konci doplňují tyto věty: "Plynou-li příjmy z užívání věci ve spoluvlastnictví nebo na základě písemné smlouvy jen určitým spoluvlastníkům, rozdělují se příjmy nebo výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle této smlouvy. Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou uplatnit výdaje na ně připadající pouze v prokázané výši.".

70. V § 14 odst. 1 se za druhou větu vkládá věta, která zní: "Příjmy z činností předběžného konkursního zvláštního zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu,⁶⁶⁾ lze rozdělit nejvýše na pět poměrných částí.".

71. V § 14 odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

"c) příjmy z činností předběžného konkursního zvláštního zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu.⁶⁶⁾".

72. V § 15 odst. 1 písm. a) se částka "34 920 Kč" nahrazuje částkou "38 040 Kč".

73. V § 15 odst. 1 písm. b) se částka "21 600 Kč" nahrazuje částkou "23 520 Kč" a slova "průkazu ZTP-P (zvláště těžce postižený s průvodcem)" se nahrazují slovy "průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen "ZTP/P")".

74. V § 15 odst. 1 písmeno c) zní:

"c) 21 720 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 21 720 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,^9a) státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření^4a) a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů,".

75. V § 15 odst. 1 písm. d) se částka "6 540 Kč" nahrazuje částkou "7 140 Kč" a za slova "pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod" se vkládají slova "z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění⁴³⁾".

76. V § 15 odst. 1 písm. e) se částka "13 080 Kč" nahrazuje částkou "14 280 Kč" a za slova "pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod" vkládají slova "z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění⁴³⁾".

77. V § 15 odst. 1 písm. f) se částka "45 780 Kč" nahrazuje částkou "50 040 Kč" a slova "ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem)" se nahrazují slovem "ZTP/P".

78. V § 15 odst. 1 písmeno g) zní:

"g) 11 400 Kč ročně u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů^14d) pro účely státní sociální podpory.".

79. V § 15 odstavec 2 zní:

"(2) O částku podle odstavce 1 písm. a) se nesnižuje základ daně u poplatníka, u něhož starobní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění⁴³⁾ nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 38 040 Kč ročně. Nepřevyšuje-li starobní důchod 38 040 Kč ročně, přizná se částka podle odstavce 1 písm. a) jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu. Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento starobní důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období.".

80. V § 15 odst. 4 písm. b) se za slova "jestliže nepobírá" vkládá slovo "plný".

81. V § 15 odst. 4 písm. b) bodu 1 se za slova "budoucí povolání" vkládají slova "podle zákona o státní sociální podpoře".

82. V § 15 odst. 10 větě první se slova "lze odečíst částku, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření^4a) a úrokům z hypotečního úvěru,⁵³⁾ banky,⁵⁴⁾ sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů,⁵⁵⁾ popř. jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou⁵⁶⁾ a bankou" nahrazují slovy "se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření,^4a) úrokům z hypotečního úvěru⁵³⁾ poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů,⁵⁵⁾ jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou,⁵⁶⁾ bankou nebo pobočkou zahraniční banky".

83. V § 15 odst. 10 písm. a) se slova "za předpokladu, že kolaudační rozhodnutí stavby pro bytové potřeby nabude právní moci do 4 let od okamžiku uzavření smlouvy o úvěru na financování bytových potřeb" zrušují.

84. V § 15 odst. 10 se na konci textu písmene b) doplňují slova "a koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c)".

85. V § 15 odst. 10 písmeno d) zní:

"d) splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,".

86. V § 15 odst. 10 písmeno g) zní:

"g) úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu.".

87. V § 15 odst. 10 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

"h) splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g).".

88. V § 15 se na konci odstavce 10 doplňuje tato věta: "Použije-li nebo používá-li poplatník bytovou potřebu podle písmen a) až h) nebo její část k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a nebo k pronájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.".

89. V § 15 odst. 11 větě první se slova "žijících v jedné domácnosti," a věta druhá zrušují.

90. V § 15 odst. 12 ve větě druhé se slova "ve zdaňovacím období" nahrazují slovy "na zdaňovací období".

91. V § 15 se doplňuje odstavec 13, který zní:

"(13) Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné na zdaňovací období na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojišťovnou za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Maximální částka, kterou lze podle tohoto odstavce odečíst za zdaňovací období činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.".

92. V § 16 odstavec 1 zní:

"(1) Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí:

Základ daně               Daň             Ze základu přesahujícího

od Kč  do Kč

      0  109 200     15 %
109 200  218 400  16 380 Kč + 20 %                   109 200 Kč
218 400  331 200  38 220 Kč + 25 %                   218 400 Kč
331 200  a více   66 420 Kč + 32 %                   331 200 Kč.".

93. V § 17 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 30b) zní:

"(1) Poplatníky daně z příjmů jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, a i organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu^30b) (dále jen "poplatníci").

30b) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.".

94. V § 17 odst. 3 se za slovo "sídlo" vkládají slova "nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen (dále jen "sídlo")".

95. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 70) zní:

"§ 17a

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím je

a) kalendářní rok,

b) hospodářský rok,²⁰⁾

c) období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva⁷⁰⁾ do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka anebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku, nebo

d) účetní období, pokud je toto účetní období delší než kalendářní rok.²⁰⁾

70) Obchodní zákoník.".

96. V § 18 odst. 4 písmeno d) zní:

"d) z úplatných převodů a úplatného užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi^30b) a z pronájmů a prodeje státního majetku, které jsou podle zvláštního právního předpisu^17b) příjmem státního rozpočtu.".

Dosavadní poznámka pod čarou č. 17b) zní:

"17b) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb.".

97. V § 18 odst. 7 se slova "rozpočtovými organizacemi" nahrazují slovy "organizačními složkami státu^30b)" a slova "a okresními úřady" se vypouštějí.

98. V § 18 odstavec 8 včetně poznámek pod čarou č. 17d) a 17n) zní:

"(8) Za poplatníky podle odstavce 3 se považují zejména zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu^17c) a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, obce, organizační složky státu,^30b) vyšší územní samosprávné celky,^17d) příspěvkové organizace, státní fondy a subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon. Za tyto poplatníky se nepovažují obchodní společnosti a družstva, i když nebyly založeny za účelem podnikání. Tímto nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů.¹⁷ⁿ⁾

17d) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.

17n) Například § 20 odst. 4 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb.".

99. V § 18 se doplňuje odstavec 13, který včetně poznámek pod čarou č. 17e), 17f), 17g), 17h), 17ch), 17i), 17j), 17k), 17l) a 17m) zní:

"(13) U zdravotních pojišťoven zřízených podle zvláštního právního předpisu^17e) nejsou předmětem daně příjmy plynoucí

a) z pojistného na veřejné zdravotní pojištění podle zvláštního právního předpisu,^17f)

b) z pokut uložených za neplnění povinností pojištěnců a plátců pojistného,^17g)

c) z penále od plátců pojistného,^17h)

d) z přirážek k pojistnému vyměřených zaměstnavatelům,^17ch)

e) z náhrad škod,¹⁷ⁱ⁾

f) od zaměstnavatelů na úhradu plateb za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče,^17j)

g) z kauce,^17k)

h) z návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu,^17l)

ch) z účelové dotace ze státního rozpočtu.^17m)

17e) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.

17f) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

17g) § 26 zákona č. 592/1992 Sb. § 44 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

17h) § 18 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17ch) § 45 zákona č. 48/1997 Sb.

17i) § 55 zákona č. 48/1997 Sb.

17j) § 4 písm. e) zákona č. 551/1991 Sb., ve znění zákona č. 127/1998 Sb.

§ 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 280/1992 Sb.

17k) § 4a zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17l) § 8 zákona č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 6 zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17m) Například § 6 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 227/1998 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu.".

100. V § 19 odst. 1 písmeno g) zní:

"g) příjmy z loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů,".

101. V § 19 odst. 1 písmeno ch) zní:

"ch) příjem mimo stojícího společníka plynoucí z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy snížený o částku podléhající zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 5 a odst. 2 písm. a) bodu 11,".

102. V § 19 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují tato slova: "nebo Českou republikou".

103. V § 19 odst. 1 písmeno o) zní:

"o) příjmy Fondu pojištění vkladů, Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, Zajišťovacího fondu družstevních záložen a Zajišťovacího fondu podle § 22a zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 48/1997 Sb.,".

104. V § 19 odst. 1 písmeno p) zní:

"p) výnosy z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.,".

105. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena t), u), v), w), x) a y), která včetně poznámek pod čarou č. 82), 85) a 86) znějí:

"t) příjmy z úroků plynoucí zdravotní pojišťovně zřízené podle zvláštního právního předpisu^17e) z vkladů u bank, pokud jsou vložené prostředky získány ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění,

u) příjmy z pronájmu vlastních nemovitostí, úrokových příjmů z vkladů u bank a dividendových příjmů plynoucích odborovým organizacím, a to jen do výše, v jaké budou ve zdaňovacím období jejich dosažení a 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích prokazatelně použity k úhradě výdajů nezbytných k uskutečňování činností spočívajících v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem,⁸²⁾

v) příjmy fondu Energetického regulačního úřadu z příspěvku na úhradu prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky nad rámec licence,⁸⁵⁾

w) příjmy garančního fondu tvořeného z příspěvků pojistitelů a pojistného za hraniční pojištění podle zvláštního právního předpisu,⁸⁶⁾

x) úrokové příjmy Česko-německého fondu budoucnosti,

y) úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy, samosprávy a subjektu pověřenému Ministerstvem financí zabezpečováním realizace programů pomoci Evropských společenství, a to z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Evropskými společenstvími, a dále úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy a samosprávy z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Světovou bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a Evropskou investiční bankou.

82) § 18 a násl. zákoníku práce.

85) § 14 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

86) § 24 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).".

106. V § 20 odst. 3 ve větě třetí se slova "ve třech" nahrazují slovy "v sedmi" a na konci se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se text: "a to i v případě, kdy došlo k převodu obhospodařování podílového fondu na jinou investiční společnost. U otevřeného podílového fondu vzniklého z investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace lze o vyměřenou daňovou ztrátu nebo její část neuplatněnou jako odčitatelnou položku od základu daně tímto investičním fondem snížit základ daně, a to ve zdaňovacích obdobích zbývajících do sedmi zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období, za které byla daňová ztráta tomuto investičnímu fondu vyměřena.".

107. V § 20 odstavec 7 zní:

"(7) Poplatníci vymezení v § 18 odst. 3 tohoto zákona, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích; přitom u veřejných vysokých škol pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti. V případě, že 30 % snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.".

108. V § 20 odst. 8 ve větě "V úhrnu lze odečíst nejvýše 2 % ze základu daně sníženého podle § 34." se číslovka "2" nahrazuje číslovkou "5" a třetí věta se zrušuje.

109. § 20b včetně nadpisu zní:

"§ 20b

Samostatný základ daně

(1) Do samostatného základu daně se zahrnují veškeré příjmy z dividend, podílů na zisku, vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění, a to ve výši včetně daně sražené v zahraničí, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 3 ze zdrojů v zahraničí v příslušném zdaňovacím období. Jednotlivý příjem z vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku anebo z obdobného plnění zahrnovaného do samostatného základu daně se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu.

(2) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, je součástí samostatného základu daně i část příjmů veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, podle odstavce 1; přitom tato část samostatného základu se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.".

110. § 21 včetně nadpisu zní:

"§ 21

Sazba daně

(1) Sazba daně činí 31 %, pokud v odstavcích 2 a 3 není stanoveno jinak. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.

(2) Sazba daně činí 15 %

a) u investičního fondu a penzijního fondu.^9a) Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů, a

b) u podílového fondu.¹⁶⁾ Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený podle § 20 odst. 3, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.

(3) Sazba daně 15 % se vztahuje na samostatný základ daně podle 20b zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů.

(4) U investičního fondu, který v průběhu zdaňovacího období ukončil činnost,^19d) se použije sazba daně podle odstavce 2 jen na část základu daně stanoveného podle § 20a. Obdobně se postupuje u akciové společnosti, ze které v průběhu zdaňovacího období vznikl investiční fond.

(5) Pro stanovení daně se použije sazba daně podle předchozích odstavců platná k poslednímu dni zdaňovacího období nebo jeho části.".

111. V § 22 odst. 1 písm. f) bodu 1 se slova "nebo zhodnocované" zrušují.

112. V § 22 odst. 1 písm. g) bod 4 včetně poznámky pod čarou č. 71) zní:

"4. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček a obdobné příjmy plynoucí z jiných obchodních vztahů, z vkladů a z investičních instrumentů podle zvláštního právního předpisu,⁷¹⁾

71) § 8b zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 362/2000 Sb.".

113. V § 22 odst. 1 písm. g) bod 7 zní:

"7. příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, investičních instrumentů vymezených zvláštním právním předpisem,⁷¹⁾ majetkových práv registrovaných na území České republiky a z prodeje podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se sídlem na území České republiky,".

114. V § 22 odst. 1 písm. g) bod 9 zní:

"9. výživné a důchody.¹¹⁾".

115. V § 22 odst. 2 se za slova "písm. c)" vkládají slova "a f) bod 1".

116. V § 22 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 19g) zní:

"(3) Příjem společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti anebo účastníka ve sdružení bez právní subjektivity,^19g) který je poplatníkem podle § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, plynoucí z účasti na této společnosti nebo na tomto sdružení a z úvěrů a půjček poskytnutých této společnosti se považuje za příjem dosahovaný prostřednictvím stálé provozovny. Pro zajištění daně z příjmů společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti platí ustanovení § 38e odst. 3 písm. b) a odst. 4 písm. b).

19g) § 829 a násl. občanského zákoníku.".

117. V § 23 odst. 2 se věta poslední zrušuje.

118. V § 23 odstavec 3 zní:

"(3) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2

a) se zvyšuje o

1. částky neoprávněně zkracující příjmy,

2. částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů),

3. výdaje (náklady) uplatněné podle § 24 odst. 2 písm. za), částky dosud odečtené od základu daně podle § 34 odst. 3 při porušení podmínek stanovených tímto zákonem,

4. částky, o které byl snížen hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle písmene c) bodů 1 a 2 za předchozí zdaňovací období, a to ve zdaňovacím období, kdy je oprava nesprávností v účetnictví provedena,

5. částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů²¹⁾ povinen platit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem účtujícím v soustavě podvojného účetnictví sraženy, avšak neodvedeny do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního zákona^28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění částkami, o které se zvýší hospodářský výsledek, nebudou-li odvedeny do termínu pro podání daňového přiznání,

6. přijaté úhrady závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze smluvních vztahů nebo o částky při ustoupení věřitele účtujícího v soustavě podvojného účetnictví od původně uplatněných nároků na ně, které byly podle písmene b) bodu 1 položkou snižující hospodářský výsledek v předchozích zdaňovacích obdobích, pokud se o částky při ustoupení od původně uplatněných nároků nezvyšuje hospodářský výsledek podle bodu 2. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,

b) se snižuje o

1. rozdíl, o který smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zúčtované ve prospěch výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰⁾ u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví převyšují přijaté částky v tomto zdaňovacím období,

2. částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, o které byl zvýšen hospodářský výsledek u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví podle písmene a) bodu 5, dojde-li k jejich odvedení. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud tyto částky pojistného a příspěvku odvede za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,

c) lze snížit o

1. částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy,

2. částky nezahrnuté do výdajů (nákladů), které lze podle tohoto zákona do výdajů (nákladů) zahrnout,

3. částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud jsou podle zvláštního právního předpisu²⁰⁾ zúčtovány ve prospěch výnosů,

4. částky související s pasivní opravnou položkou vytvořenou k majetku nabytému vkladem společníka nebo člena družstva, pokud jsou podle zvláštního právního předpisu zúčtovány ve prospěch výnosů.".

119. V § 23 odst. 4 písm. b) se slova "odst. 4" nahrazují slovy "odst. 3".

120. V § 23 odst. 4 písm. c) se slova "základního jmění" nahrazují slovy "základního kapitálu".

121. V § 23 odst. 4 písmeno d) zní:

"d) částky, které již byly zdaněny podle tohoto zákona u téhož poplatníka nebo u poplatníka zaniklého bez provedení likvidace v případě, kdy jsou příjmem u jeho právního nástupce,".

122. V § 23 odst. 4 písm. e) se bod 1 zrušuje a zároveň se ruší označení bodu 2.

123. V § 23 odst. 6 písm. b) se za slova "k ukončení nájmu" vkládají slova "nebo k písemnému zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním doručenému nájemci".

124. V § 23 odst. 7 se na konci věty první tečka nahrazuje středníkem a doplňují tato slova: "nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu.^1a)".

125. V § 23 odst. 7 se na konci věty druhé tečka nahrazuje středníkem a doplňují tato slova: "toto se nepoužije v případě, kdy sjednaná výše úroků u půjčky je nižší než úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy, a věřitelem je osoba s bydlištěm nebo se sídlem v zahraničí nebo je věřitelem společník (člen družstva) uvedený v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3.".

126. V § 23 odst. 7 se věta třetí zrušuje.

127. V § 23 odst. 7 se slova "základním jmění" nahrazují slovy "základním kapitálu".

128. V § 23 odst. 8 písm. b) bodu 1 se slova "a nehmotného majetku" zrušují.

129. V § 23 odst. 8 písm. b) bodu 2 se slova "bodech 1 až 4" a slova "a opravných položek" zrušují a slova " , o částky příjmů a výdajů, které hospodářsky patří do následujícího zdaňovacího období podle 5" se nahrazují slovy "s výjimkou přijatých záloh".

130. V § 23 odst. 8 písm. b) bodu 3 se slova "bodech 1 až 4" a slova " , o částky příjmů, které hospodářsky patří do následujícího zdaňovacího období podle § 5" zrušují.

131. V § 23 odstavec 13 zní:

"(13) U poplatníků neúčtujících v soustavě podvojného účetnictví při vložení pohledávky do obchodní společnosti nebo družstva a při postoupení pohledávky, s výjimkou pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, je příjmem hodnota této pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou nebo pohledávku vloženou za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud byla pohledávka postoupena za cenu vyšší, než je její hodnota, je příjmem tato vyšší cena. Při postoupení pohledávek uvedených v 24 odst. 2 písm. y) je příjmem částka, za kterou byly pohledávky postoupeny.".

132. V § 23 se doplňují odstavce 14 až 16, které znějí:

"(14) Při přechodu z účtování v soustavě jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví u poplatníka s příjmy podle § 7 lze hodnotu zásob, které poplatník evidoval v době zahájení účtování v soustavě podvojného účetnictví, zahrnout do základu daně buď jednorázově v době zahájení účtování v soustavě podvojného účetnictví nebo rovnoměrně po 5 následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení účtování v soustavě podvojného účetnictví. Ukončí-li nebo přeruší-li poplatník činnost nebo ukončí-li účtování v soustavě podvojného účetnictví před uplynutím doby rovnoměrného zahrnování zásob do základu daně, zvýší ve zdaňovacím období, ve kterém byla činnost přerušena nebo ukončena nebo ve kterém bylo ukončeno účtování v soustavě podvojného účetnictví, základ daně o hodnotu zásob, které nezahrnul do základu daně.

(15) Do základu daně se zahrnuje i opravná položka²⁰⁾ k souboru majetku nabytému koupí, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí

a) rozdíl mezi pořizovací cenou a souhrnem účetních hodnot majetku u prodávajícího sníženým o převzaté závazky, pokud nabyvatel individuálně nepřeceňuje jednotlivé složky koupeného souboru majetku, nebo

b) rozdíl mezi pořizovací cenou a souhrnem individuálně přeceněných složek souboru majetku v souladu se zvláštním právním předpisem.²⁰⁾

Zjištěný rozdíl podle písmene a) nebo b), je-li kladný, je aktivní opravnou položkou, a je-li záporný, je pasivní opravnou položkou. Aktivní opravná položka se zahrnuje do výdajů (nákladů) rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období. Pasivní opravná položka je částkou zvyšující hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období. Přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví je při pořízení obchodního majetku příjmem jednorázově. Neodepsanou část pasivní opravné položky je poplatník povinen zahrnout do základu daně v případě prodeje či vkladu celého souboru majetku nebo poslední části hmotného majetku²⁰⁾ nebo nehmotného majetku,²⁰⁾ ke kterému byla opravná položka vytvořena; obdobně lze postupovat i u neodepsané části aktivní opravné položky. Při postupném vyřazování části souboru majetku se opravná položka nemění. Při nájmu podniku podle § 488b a následujících obchodního zákoníku, jehož součástí je i celý soubor majetku nabytý koupí, ke kterému byla vytvořena aktivní nebo pasivní opravná položka, může na základě písemné smlouvy s vlastníkem (pronajímatelem) pokračovat v odpisování opravné položky, obdobně nájemce po dobu trvání nájmu. Při fúzi nebo převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva⁷⁰⁾ se neodepsaná část aktivní nebo pasivní opravné položky zahrne do základu daně zanikající obchodní společnosti nebo družstva, pokud nebylo dohodnuto, že nástupnická společnost nebo družstvo pokračuje obdobně, jako by k přeměně nedošlo.

(16) Při prodeji podniku nebo jeho části poplatníkem neúčtujícím v soustavě podvojného účetnictví vstupuje do základu daně příjem z prodeje zvýšený o účetní hodnotu všech postupovaných závazků. Jsou-li součástí prodeje podniku nebo jeho části i zásoby uplatněné jako výdaj, zvýší se základ daně o rozdíl mezi účetní hodnotou zásob a jejich cenou stanovenou při prodeji. Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení účetní hodnotou závazků, jedná-li se o zdanitelné plnění podléhající dani z přidané hodnoty se sníženou nebo základní sazbou, hodnota včetně daně z přidané hodnoty. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení odstavce 13.".

133. V § 24 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: "Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem²⁰⁾ některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy.".

134. V § 24 odst. 2 písm. a) se slova "a nehmotného majetku" zrušují.

135. V § 24 odst. 2 písm. b) se slova "a nehmotného majetku" zrušují a na konci se čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se tato věta: "Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,²⁰⁾ jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),".

136. V § 24 odst. 2 písm. b) bodu 1 se slovo "přílohy" nahrazuje slovy "přílohy č. 1".

137. V § 24 odst. 2 písm. c) se slova "a nehmotného majetku" zrušují a na konci textu se čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se tato věta: "Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,²⁰⁾ jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),".

138. V § 24 odst. 2 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 81) zní:

"d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního právního předpisu, nebo členství je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti), jakož i příspěvky placené zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti)⁸¹⁾ zaměstnavatele,

81) Například zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.".

139. V § 24 odst. 2 písm. f) větě druhé se slova "31. ledna roku" nahrazují slovy "konce měsíce" a ve větě třetí se slova "podle zvláštního právního předpisu^19f)" nahrazují slovy "podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu^28b)".

140. V § 24 odst. 2 písm. h) bod 3 zní:

"3. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí movitého hmotného majetku, u kterého vstupní cena nepřevýší částku stanovenou v § 26 odst. 2 písm. a).".

141. V § 24 odst. 2 písm. h) na konci se doplňuje tato věta:

"Nájemným podle bodů 2 a 3 je u postupníka i jím hrazená částka postupiteli ve výši rozdílu mezi nájemným, které bylo postupitelem zaplaceno, a nájemným, které je u postupitele výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 6 při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku,".

142. V § 24 odst. 2 písm. ch) ve větě první se slova "a to i v případě, bude-li zaplacena za původního poplatníka při změně vlastnických práv k nemovitosti,^26h)" zrušují; ve větě druhé se za slova "do základu daně," vkládají slova "případně do samostatného základu daně podle § 16 odst. 2 nebo § 20b,".

Poznámka pod čarou č. 26h) se zrušuje.

143. Poznámka pod čarou č. 25a) se zrušuje.

144. V § 24 odst. 2 písm. s) bodu 1 se na konci doplňují slova "s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg),".

145. V § 24 odst. 2 písmeno t) zní:

"t) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování, vstupní cena hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g), pořizovací cena (vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cena) nehmotného majetku zjištěná podle zvláštního právního předpisu,²⁰⁾ jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem) podle písmene v), a pořizovací cena pozemku, s výjimkou pozemku nabytého vkladem, a to jen do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku. U pozemku nabytého vkladem je při jeho prodeji výdajem (nákladem) pořizovací cena evidovaná u společníka nebo člena družstva před jeho vložením, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. U pozemku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva, který je fyzickou osobou, který neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a jeho vklad uskutečnil do 5 let od nabytí pozemku, je při jeho prodeji výdajem (nákladem) společnosti nebo družstva pořizovací cena, byl-li společníkem nebo členem družstva pořízen úplatně, cena pro účely daně dědické nebo darovací, byl-li společníkem nebo členem družstva nabyt zděděním nebo darem, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. Zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním je výdajem (nákladem) jen do výše náhrady výdajů vynaložených na toto technické zhodnocení,".

146. V § 24 odst. 2 písmeno v) zní:

"v) účetní odpisy,²⁰⁾ a to pouze u

1. hmotného majetku,²⁰⁾ který není vymezen pro účely zákona jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3); přitom u tohoto majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku, nabytého vkladem obce, pokud tento majetek byl ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku, nabytého přeměnou⁷⁰⁾ (s výjimkou změny právní formy), jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen do výše zůstatkové ceny²⁰⁾ evidované u vkladatele ke dni vkladu nebo u zrušované obchodní společnosti (družstva) ke dni zrušení bez likvidace,

2. nehmotného majetku²⁰⁾ vymezeného zvláštními právními předpisy²⁰⁾ za podmínky, že byl poplatníkem pořízen úplatně nebo ve vlastní režii za účelem obchodování s ním anebo nabyt vkladem, přeměnou (s výjimkou změny právní formy), zděděním či darováním. U nehmotného majetku nabytého vkladem jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen v případě, že byl tento vkládaný nehmotný majetek u společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku; přitom v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen do výše zůstatkové ceny²⁰⁾ prokázané u vkladatele ke dni jeho vkladu. U nehmotného majetku nabytého přeměnou (s výjimkou změny právní formy) jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) u nástupnické společnosti (družstva) jen do výše zůstatkové ceny²⁰⁾ evidované u zrušované obchodní společnosti (družstva) ke dni zrušení bez likvidace za podmínky, že byl tento nehmotný majetek u obchodní společnosti (družstva) zrušené bez likvidace pořízen úplatně. U nehmotného majetku²⁰⁾ vloženého poplatníkem uvedeným v 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 lze u nabyvatele uplatnit v úhrnu účetní odpisy jako výdaje (náklady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem,".

147. V § 24 odst. 2 písm. z) se slova "a nehmotného majetku podle § 26 odst. 4" zrušují.

148. V § 24 odst. 2 písmena zi) a zj) znějí:

"zi) zaplacené smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů a dále zaplacené úroky z úvěrů a půjček v případě, kdy věřitelem je poplatník účtující v soustavě jednoduchého účetnictví nebo poplatník, který není účetní jednotkou,

zj) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu,^9a) maximálně však do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti²¹⁾ za zdaňovací období nebo jeho část.".

149. V § 24 na konci odstavce 2 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena zl) až zo), která včetně poznámky pod čarou č. 80) znějí:

"zl) výdaje (náklady) hrazené nájemcem, které podle zvláštního právního předpisu²⁰⁾ tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, pokud v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě nepřevýší u movitého majetku částku uvedenou v § 26 odst. 3 písm. c),

zm) odvod do státního rozpočtu z titulu plnění povinného podílu zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností podle zvláštního právního předpisu,⁸⁰⁾

zn) úhrn účetních hodnot majetkových složek podniku nebo jeho části při prodeji (§ 476 až 488 obchodního zákoníku) upravený u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví o další související položky zúčtované do nákladů v souladu se zvláštními právními předpisy,²⁰⁾ a to jen do výše příjmů z jeho prodeje zvýšených o související částky zúčtované do příjmů (výnosů) v souladu se zvláštními právními předpisy.²⁰⁾ Prodává-li podnik nebo jeho část poplatník účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, je výdajem součet zůstatkových cen hmotného a nehmotného majetku, který může být odpisován, účetní hodnoty peněžních prostředků a cenin, účetní hodnoty finančního majetku, vstupní ceny hmotného a nehmotného majetku vyloučeného z odpisování, pořizovací ceny pozemků, účetní hodnoty pohledávek, jejichž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem, částka nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zaplaceného nájemcem, která převyšuje poměrnou část nájemného uznaného jako daňový výdaj podle písmene h), přechází-li nájemní smlouva na kupujícího, a účetní hodnoty závazků, jejichž úhrada by byla výdajem, a to do výše příjmů uvedených v § 23. Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení účetní hodnotou závazků hodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu, u pohledávek, jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem, je výdajem daň z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužijí ostatní ustanovení tohoto odstavce, která omezují uplatnění výdajů (nákladů) výší souvisejících příjmů u jednotlivě prodávaných majetků,

zo) pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně^34b) za zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, maximálně však do výše 8 000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.

80) § 24 odst. 3 písm. c) zákona č. /1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.".

150. V § 24 odst. 4 písmeno b) zní:

"b) po ukončení doby nájmu podle písmene a) následuje bezprostředně převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem; přitom kupní cena najatého hmotného majetku není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 tohoto zákona k datu prodeje, a".

151. V § 24 odstavec 5 zní:

"(5) Prodává-li se hmotný majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy nebo smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena

a) hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka (pronajímatele) za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem (pronajímatelem) poplatník, který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 12, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nedošlo,

b) pozemku nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu^1a) platného ke dni prokazatelného sjednání dohody o budoucí koupi pozemku,

c) hmotného majetku vyloučeného z odpisování nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu^1a) platná ke dni sjednání kupní smlouvy.

Za nájemní smlouvu se pro účely tohoto zákona považuje i smlouva, na základě níž nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechal tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu.".

152. V § 24 odst. 6 za slovy "hmotného majetku" se slovo "majetku" zrušuje.

153. V § 24 odst. 10 se slovo "Richterovy" zrušuje.

154. V § 25 odst. 1 písmeno a) zní:

"a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku²⁰⁾ a nehmotného majetku,²⁰⁾ s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2, včetně splátek a úroků z úvěrů a půjček spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich ocenění,²⁰⁾".

155. V § 25 odst. 1 písm. b) se slova "základního jmění" nahrazují slovy "základního kapitálu".

156. V § 25 odst. 1 písm. c) se slova "cena pořízení²⁰⁾" nahrazují slovy "pořizovací cenu²⁰⁾".

157. V § 25 odst. 1 písm. d) se za slova "právnických osob" doplňují slova " , pojistné hrazené za člena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnické osoby a za jednatele společnosti s ručením omezeným z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce,".

158. V § 25 odst. 1 písm. f) se slova "smluvních pokut a úroků z prodlení (poplatků z prodlení)" nahrazují slovy "uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zi)".

159. V § 25 odst. 1 písmeno m) zní:

"m) plnění ve prospěch vlastního kapitálu s výjimkou uvedenou v § 10 odst. 6 a § 24 odst. 2 písm. r) a w), převod zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, úhrada ztráty řízené osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy a dále vyrovnání poskytované mimo stojícím společníkům na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,".

160. V § 25 odst. 1 písm. o) se za slovo "zvláštního" vkládá slovo "právního" a na konci se čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se tato věta: "Toto se vztahuje i na hmotný majetek a nehmotný majetek odpisovaný pouze podle zvláštního právního předpisu,²⁰⁾".

161. V § 25 odst. 1 písm. t) věta druhá zní: "Za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 200 Kč, nejde-li o zboží, které je předmětem spotřební daně,".

162. V § 25 odst. 1 písm. w) se slova "či jmění" nahrazují slovy "či kapitálu", slova "vlastního jmění" nahrazují slovy "vlastního kapitálu" a slova "základním jmění" se nahrazují slovy "základním kapitálu".

163. V § 25 odst. 1 písm. z) se za slova "§ 24" doplňují slova "a § 10".

164. V § 25 odst. 1 písm. zd) se slova "a nehmotného" zrušují.

165. V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena ze) až zg), která znějí:

"ze) rozdíl, o který částka hrazená postupníkem postupiteli při změně osoby nájemce podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku převyšuje částku nájemného připadajícího u postupníka na zbývající dobu nájmu sníženou o nájemné jím hrazené pronajímateli v souladu se smlouvou,

zf) plnění poskytnuté zahraničnímu státnímu úředníkovi nebo zahraničnímu veřejnému činiteli nebo s jejich souhlasem jiné osobě v souvislosti s výkonem jeho funkce, a to ani v případech, kdy se jedná o úředníka státu nebo veřejného činitele působícího ve státě, ve kterém je poskytnutí takového plnění tolerováno nebo není považováno za trestný čin anebo je obvyklé,

zg) hodnota pohledávky vzniklé z titulu smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů při jejím postoupení v případě, že nebyla nabyta postoupením.".

166. V nadpisu nad § 26 se slova "a nehmotného majetku" zrušují.

167. V § 26 odst. 1 se slova " , a nehmotného majetku" zrušují.

168. V § 26 odst. 2 písm. c) bod 2 včetně poznámky pod čarou č. 28e) zní:

"2. drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužících k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výšku 5 m,^28e)

28e) § 139b odst. 8 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.".

169. V § 26 odst. 3 písm. a) se na konci doplňují slova ", s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 1 písm. f)".

170. V § 26 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 4.

171. V § 26 odst. 4 se slova "nebo odstavci 4" zrušují.

172. V § 26 odst. 5 a 6 se slova "a nehmotného majetku" zrušují.

173. V § 26 odst. 6 se slova "písm. b) a c)" nahrazují slovy "písm. b) až d)" a na konci odstavce se doplňuje tato věta: "Ročním odpisem u poplatníků uvedených v § 17 se rozumí odpis za zdaňovací období.".

174. V § 26 odstavec 7 zní:

"(7) Odpis pouze ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit

a) z hmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období, dojde-li v průběhu zdaňovacího období

1. k vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období, pokud již v průběhu zdaňovacího období nebyl uplatněn odpis podle bodů 2 a 3,

2. k převedení majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby podle zvláštních právních předpisů,^29a) který je evidován v majetku poplatníka k datu předcházejícímu dni převodu majetku,

3. k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo k ukončení pronájmu, zrušení bez likvidace, zániku bez likvidace, zrušení s likvidací nebo prohlášení konkursu z majetku evidovaného ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke dni ukončení pronájmu, ke dni zrušení bez likvidace předcházejícímu rozhodný den fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení společnosti nebo družstva,⁷⁰⁾ a v ostatních případech zrušení bez likvidace ke dni předcházejícímu den zániku, ke dni předcházejícímu první den hospodářského roku nebo kalendářního roku při změně účetního období, ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den účinnosti prohlášení konkursu. Obdobně postupuje poplatník uvedený v § 2, který v průběhu zdaňovacího období přerušil podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo pronájem a tuto činnost nezahájil do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla činnost přerušena,

4. k ukončení nájemního vztahu při odpisování technického zhodnocení nájemcem (§ 28 odst. 3) nebo při ukončení výpůjčky movitého hmotného majetku (§ 28 odst. 4),

b) z hmotného majetku nabytého v průběhu zdaňovacího období a evidovaného v majetku poplatníka na konci zdaňovacího období, u něhož poplatník pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem podle § 30 odst. 12 písm. a) až e), g) až l), a z hmotného movitého majetku, k němuž poplatník nabyl vlastnické právo v průběhu zdaňovacího období splněním závazku, který byl zajištěn převodem práva,^29c) a má tento majetek evidován v majetku na konci zdaňovacího období,

c) z hmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka po celé zdaňovací období u poplatníka, na kterého byl prohlášen konkurs v průběhu zdaňovacího období a nebo který vstoupil do likvidace v průběhu zdaňovacího období,

d) u poplatníků uvedených v § 17 za zdaňovací období podle § 17a písm. c), je-li toto zdaňovací období kratší než 12 měsíců.".

175. § 27 zní:

"§ 27

Hmotným majetkem vyloučeným z odpisování je

a) bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud výdaje (náklady) související s jeho pořízením nepřevýší 40 000 Kč,

b) pěstitelský celek trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhl plodonosného stáří,

c) hydromeliorace do 2 let po jejím dokončení,

d) umělecké dílo,³⁰⁾ které je hmotným majetkem a není součástí stavby a budovy, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní fondy knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné fondy,

e) movitá kulturní památka a soubory movitých kulturních památek,

f) hmotný majetek převzatý povinně bezúplatně podle zvláštních právních předpisů,²⁶⁾

g) inventarizační přebytky hmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu,²⁰⁾

h) hmotný movitý majetek nabytý věřitelem v důsledku zajištění závazku převodem práva,^29c) a to po dobu zajištění tohoto závazku a za předpokladu, že jej po tuto dobu bude odpisovat původní vlastník, uzavře-li s věřitelem smlouvu o výpůjčce.^23e)".

176. V § 28 odstavec 1 zní:

"(1) Hmotný majetek odpisuje poplatník, který má k tomuto majetku vlastnické právo, organizační složka státu příslušná hospodařit s majetkem státu^30b) a státní organizace příslušná hospodařit s majetkem státu^30b) (dále jen "vlastník"), s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 4.".

177. V § 28 se odstavce 2 a 5 zrušují.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2 a dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 4 a 5.

178. V § 28 odst. 2 se slova " , k němuž má vlastnické právo nebo právo hospodaření jiná osoba" nahrazují slovy "jinou osobou než vlastníkem".

179. V § 28 odst. 3 se slovo "uhrazené" nahrazuje slovem "hrazené".

180. V § 28 odst. 5 se slova "a nehmotného majetku" zrušují.

181. V § 29 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 72) zní:

"(1) Vstupní cenou hmotného majetku se rozumí

a) pořizovací cena,³¹⁾ je-li pořízen úplatně. Při odkoupení najatého majetku, u něhož nájemce odpisoval technické zhodnocení podle § 8 odst. 3, je součástí vstupní ceny, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, i zůstatková cena tohoto technického zhodnocení. Při bezprostředním odkoupení hmotného majetku po předčasném ukončení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, kdy nejsou dodrženy podmínky stanovené v § 24 odst. 5, lze do vstupní ceny zahrnout i nájemné (včetně záloh na ně) uhrazené nájemcem do data předčasného ukončení smlouvy, které není výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 5; přitom lze do vstupní ceny zahrnout nejvýše nájemné (včetně záloh na ně), o které byl poplatník povinen zvýšit základ daně za předchozí zdaňovací období včetně zdaňovacího období, v němž byla smlouva předčasně ukončena. U majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než 5 let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením pronájmu, cena podle písmene d). U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době kratší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let před zahájením pronájmu, se pořizovací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení,

b) vlastní náklady,³¹⁾ je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii. Toto ustanovení se použije i u poplatníků, kteří nejsou účetní jednotkou. U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době delší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením pronájmu, cena podle písmene d). U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době kratší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let před zahájením pronájmu, se vlastní náklady zvyšují o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení,

c) hodnota nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva,^29c) a to u hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele,

d) reprodukční pořizovací cena v ostatních případech zjištěná podle zvláštního právního předpisu;^1a) přitom u nemovité kulturní památky se reprodukční pořizovací cena stanoví jako cena stavby zjištěná podle zvláštního právního předpisu^31b) bez přihlédnutí ke kategorii kulturní památky, historickému stáří kulturní památky a k ceně uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby. U poplatníka, který má příjmy z pronájmu podle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení pronájmu,

e) při nabytí majetku zděděním nebo darováním cena stanovená pro účely daně dědické, s výjimkou majetku odpisovaného podle § 30 odst. 12 písm. a), nebo daně darovací, pokud neuplynula od nabytí doba delší než 5 let, zvýšená u nemovitostí o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení; je-li doba od nabytí delší než 5 let, rozumí se vstupní cenou cena podle písmene d),

f) hodnota technického zhodnocení podle § 33 odst. 1 dokončeného počínaje 1. lednem 2001 na hmotném majetku, jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1, zvýšená o ocenění tohoto odpisovaného hmotného majetku; přitom odpisy pro účely tohoto zákona lze uplatnit jen do výše vstupní ceny snížené o dosud uplatněné účetní odpisy hmotného majetku podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1.

Součástí vstupní ceny podle písmen a) až f) je i technické zhodnocení provedené po zaevidování hmotného majetku v majetku poplatníka, s výjimkou technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce a na hmotném majetku vyloučeném z odpisování (§ 27), nejpozději však v prvním roce odpisování. Pokud původní vlastník v případech uvedených v § 30 odst. 12 nezapočal odpisování, je u nabyvatele vstupní cenou hmotného majetku vstupní cena, z níž by původní vlastník odpisy uplatňoval. Vstupní cena hmotného majetku se snižuje o poskytnuté dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtů měst, obcí a vyšších územních samosprávných celků, státních fondů, o poskytnuté prostředky (granty) přidělené podle zvláštního právního předpisu,⁷²⁾ o poskytnuté granty Evropských společenství, o poskytnuté dotace, příspěvky a podpory z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu (s výjimkou peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí), poskytnuté na jeho pořízení nebo na jeho technické zhodnocení, pokud se tyto prostředky neúčtují podle zvláštního právního předpisu²⁰⁾ ve prospěch výnosů (příjmů). Obdobně se postupuje i u hmotného majetku vytvořeného vlastní činností.

72) Zákon č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií, ve znění pozdějších předpisů.".

182. V § 29 odstavec 2 zní:

"(2) Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů stanovených podle § 26 a § 30 až 32 z tohoto majetku, a to i tehdy, když do výdajů na zajištění zdanitelných příjmů [§ 24 odst. 2 písm. a)] zahrnul poplatník pouze poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 5 nebo uplatňoval v některých zdaňovacích obdobích výdaje procentem z příjmů.".

183. V § 29 se na konci textu odstavce 3 slova "§ 30 odst. 7" nahrazují slovy "§ 30 odst. 8" a doplňují se slova "nebo u technického zhodnocení provedeného na hmotném majetku vyloučeném z odpisování".

184. V § 29 odst. 5 se slova "a nehmotného majetku" a slova "a nehmotném" zrušují.

185. V § 29 odst. 6 větě uvozovací se za slova "v roce ukončení pronájmu" vkládají slova "nebo zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním nájemcem".

186. V § 29 se doplňuje odstavec 8, který zní:

"(8) U hmotného majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil v době kratší než 5 let před jeho vložením do obchodní společnosti nebo do družstva a nebyl zahrnut do obchodního majetku, je u nabyvatele vstupní cenou, byl-li pořízen úplatně, pořizovací cena, byl-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, jsou vstupní cenou vlastní náklady, a při nabytí hmotného majetku zděděním nebo darováním, cena hmotného majetku pro účely daně dědické nebo darovací. Přitom u nemovitostí lze vstupní cenu u nabyvatele zvýšit o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení před vložením do obchodní společnosti nebo do družstva. Dnem vkladu do obchodní společnosti nebo družstva se pro účely tohoto zákona rozumí den uvedený ve smlouvě o vkladu.".

187. V § 30 odst. 1 až 3 se slova "a nehmotný majetek" zrušují.

188. V § 30 odst. 1 větě první se slova "v příloze" nahrazují slovy "v příloze č. 1", za větu první se vkládá nová věta, která zní: "Samostatně odpisované technické zhodnocení provedené na hmotném majetku vyloučeném z odpisování se zatřídí do odpisové skupiny, do které náleží hmotný majetek, na němž bylo technické zhodnocení provedeno." a ve větě poslední se slovo "přílohy" nahrazuje slovy "přílohy č. 1".

189. V § 30 odst. 7 se věta první zrušuje.

190. V § 30 odst. 7 se slova "U forem, modelů a šablon" nahrazují slovy "U matric, zápustek, forem, modelů a šablon".

191. V § 30 odstavec 8 zní:

"(8) U technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce (§ 29 odst. 3) se roční odpis stanoví ve výši jedné patnáctiny vstupní ceny.".

192. V § 30 odst. 12 písmeno b) zní:

"b) obchodní společnost nebo družstvo u hmotného majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku, nabytého vkladem obce, pokud byl tento majetek ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku, a nabytého přeměnou⁷⁰⁾ (s výjimkou změny právní formy),".

193. V § 30 odst. 12 písm. c) se slova "a nehmotného majetku" zrušují.

194. V § 30 odst. 12 písm. d) se slova "a nehmotného" zrušují.

195. V § 30 odst. 12 písm. e) se slova "a nehmotného majetku" zrušují.

196. V § 30 odst. 12 písmeno f) zní:

"f) poplatník uvedený v § 2, který vyřadil hmotný majetek z obchodního majetku a následně hmotný majetek do obchodního majetku opět zařadil. Obdobně se postupuje i v případě přerušení pronájmu (§ 9),".

197. V § 30 odst. 12 písm. j) se slova "nebo nehmotný majetek" zrušují.

198. V § 30 odst. 12 písm. k) se slova "a nehmotný majetek" zrušují.

199. V § 30 odst. 12 věta poslední zní: "Obdobně pokračuje v odpisování i poplatník u hmotného majetku vráceného při ukončení nájmu a poplatník při rozpuštění sdružení bez právní subjektivity nebo při ukončení činnosti ve sdružení bez právní subjektivity u majetku určeného podle druhu, který jím byl do tohoto sdružení vnesen.".

200. V § 31 odst. 1 se slova "a nehmotného majetku" zrušují a za slovo "tyto" se vkládá slovo "maximální".

201. V § 31 odst. 2 se slova "a nehmotného majetku" zrušují a na konci odstavce se doplňuje tato věta: "Poplatník může na základě svého rozhodnutí použít i sazby nižší než maximální sazby uvedené v odstavci 1.".

202. V § 31 odst. 3 se slova "a nehmotného majetku" zrušují.

203. V § 32 se slova "a nehmotného majetku" zrušují.

204. Za § 33 se vkládá nový § 33a, který zní:

"§ 33a

U nájemce, který má najat podnik na základě smlouvy o nájmu podniku podle § 488b a násl. obchodního zákoníku a má písemný souhlas vlastníka (pronajímatele) k odpisování, platí pro uplatnění odpisu hmotného majetku přiměřeně ustanovení tohoto zákona o odpisování při zajištění závazků převodem práva.".

205. V § 34 odst. 3 písm. a) se slovo "přílohy" nahrazuje slovy "přílohy č. 1".

206. V § 34 odst. 3 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámek pod čarou č. 74), 75), 76) a 77) zní:

"f) 30 % výdajů (nákladů) vynaložených podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť⁷⁴⁾ a učebních oborech učilišť,⁷⁵⁾ které jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy⁷⁶⁾ a tyto obory jsou uvedeny v obecně závazném právním předpisu.⁷⁷⁾

74) § 7 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

75) § 17a zákona č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

76) § 1 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

77) § 20 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb. Vyhláška č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů.".

207. V § 34 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 32a) zní:

"(4) Odpočet podle odstavce 3 lze uplatnit za to zdaňovací období, ve kterém je hmotný majetek

a) evidován v majetku poplatníka; v případě nabytí vlastnického práva úplným zaplacením kupní ceny^32a) až za to zdaňovací období, ve kterém je vlastnické právo nabyto,

b) přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání nájemci podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí movitého hmotného majetku.

Evidováním majetku v majetku poplatníka se pro účely tohoto zákona rozumí uvedení majetku do užívání podle zvláštního právního předpisu²⁰⁾ a u poplatníka, který není účetní jednotkou, vystavení dokladu, který bude mít obdobné náležitosti jako účetní doklad.

32a) § 445obchodního zákoníku.".

208. V § 34 odst. 5 na konci písm. a) se doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 78) znějí: "nebo pokud se nejedná o osobní automobily v provedení speciální vozidlo podskupiny sanitní a pohřební podle zvláštního právního předpisu.⁷⁸⁾

78) Vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.".

209. V § 34 odst. 5 písm. b) se za slova "parabolických antén všech druhů" vkládají slova, která včetně poznámky pod čarou č. 79) znějí: "s výjimkou antén, které jsou využívány při provozování telekomunikačních zařízení a poskytování telekomunikačních služeb na základě povolení nebo pověření podle zvláštního právního předpisu⁷⁹⁾

79) Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.".

210. V § 34 odst. 5 písmeno e) zní:

"e) technického zhodnocení (§ 33), s výjimkou technického zhodnocení provedeného v roce uvedení hmotného majetku do užívání a s výjimkou technického zhodnocení souboru movitých věcí, a to zařazením movitých věcí do souboru, které jsou pro účely zákona hmotným majetkem,".

211. V § 34 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:

"g) hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g),

h) hmotného majetku, jehož vstupní cena je stanovena podle § 29 odst. 1 písm. f), s výjimkou technického zhodnocení provedeného v roce, v němž byl hmotný majetek,²⁰⁾ který není pro účely tohoto zákona vymezen jako hmotný majetek (§ 26odst. 2 a 3) , zaevidován v majetku poplatníka.".

212. V § 34 odst. 6 se slova "tří let následujících po roce, kdy" nahrazují slovy "36 měsíců následujících po konci zdaňovacího období, za které", za slova "[§ 24 odst. 2 písm. l)]" se vkládají slova "při převodu vlastnictví hmotného movitého majetku v důsledku zajištění závazku převodem práva^29c) na věřitele" a dále se na konci doplňuje tato věta: "Nárok na odpočet nezaniká, dojde-li ke zrušení nebo zániku bez likvidace obchodní společnosti nebo družstva.".

Poznámka pod čarou č. 29c) zní:

"29c) § 553 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.".

213. V § 34 se odstavec 11 zrušuje.

Dosavadní odstavce 12 a 13 se označují jako odstavce 11 a 12.

214. V § 35 odstavec 1 zní:

"(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň snižuje o

a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností³³⁾ a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,

b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením³³⁾ a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,

c) polovinu daně u poplatníků uvedených v § 17, zaměstnávajících nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců.

Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.".

215. V § 35 odst. 2 se za větu první vkládá nová věta, která včetně poznámek pod čarou č. 83) a 84) zní: "U každého ze zaměstnanců lze pro účely výpočtu podle předchozí věty uplatnit nejvýše počet hodin vyplývající z rozvržení pracovní doby⁸³⁾ nebo z individuálně sjednané pracovní doby⁸⁴⁾ a délky trvání pracovního poměru v příslušném zdaňovacím období.

83) § 84 a 85 zákoníku práce.

84) § 86 zákoníku práce.".

216. § 36 včetně nadpisu zní:

"§ 36

Zvláštní sazba daně

(1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3), činí

a) 25 %, a to

1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2 a 6, s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v odstavci 2 písm. d),

2. z příjmů z nájemného [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 5], s výjimkou uvedenou v písmenu c),

b) 15 %, a to

1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodech 3 a 4, s výjimkou příjmu uvedeného v bodu 5 tohoto písmene; přičemž příjem z vypořádacího podílu nebo z podílu na likvidačním zůstatku se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

2. z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu,^34c) sníženého o cenu pořízení²⁰⁾ podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

3. z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku ze zisku společnosti nebo fondu vytvořeného ze zisku,

4. ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,

5. z rozdílu, o který vyrovnání mimo stojícímu společníkovi převyšuje poměrnou část převedeného zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy připadajícího na jednu akcii nebo podíl na zisku.

Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za dividendové příjmy nebo podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku,

c) 1 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci.

(2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí

a) 15 %, a to

1. z dividendového příjmu či úrokového příjmu z dluhopisu,^35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,^35b) s výjimkou úrokových příjmů z dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a příjmů uvedených v odstavci 2 písm. c) bodu 1,

2. z podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti,

3. z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v družstvu,

4. z podílu na zisku tichého společníka,

5. z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu, s výjimkou uvedenou v písmenu c), sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

6. z podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti nebo ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu, s výjimkou uvedenou v písmenu c), sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

7. z úroků, výher a jiných výnosů z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu plynoucího poplatníkovi uvedenému v § 17, s výjimkou úroků plynoucích ze vzájemných úložek (depozit) bank v rámci mezibankovního finančního trhu a s výjimkou úroků z vkladu pojišťovny^34b) u banky,

8. z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu,^34c) sníženého o cenu pořízení²⁰⁾ podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

9. z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku ze zisku společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku,

10. ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,

11. z rozdílu, o který vyrovnání mimo stojícímu společníkovi převyšuje poměrnou část převedeného zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy připadajícího na jednu akcii nebo podíl na zisku.

b) 20 % z příjmů plynoucích fyzickým osobám, a to

1. z výher a cen v loteriích a jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a reklamním slosování [§ 10 odst. 1 písm. h)], s výjimkou výher a cen z loterií a jiných podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního právního předpisu¹²⁾ [§ 10 odst. 3 písm. b)] nebo od daně osvobozených podle § 4 odst. 1 písm. f),

2. z cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže a nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže [§ 10 odst. 1 písm. ch)], s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. f)],

c) 15 %, a to

1. z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno a vkladech na jméno jim na roveň postaveným, kdy majitelem vkladu je fyzická osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu,^35c) z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty [§ 8 odst. 1 písm. c)],

2. z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem snížených podle § 8 odst. 7 a z plnění ze soukromého životního pojištění, sníženého podle § 8 odst. 8, s výjimkou uvedenou v písmenu d),

3. z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního právního předpisu,¹³⁾ a to i v případě, kdy je vyplácen členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle transformačního projektu, při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v případě komanditistů,

4. z příjmů z právního vztahu podle § 6 odst. 4,

d) 25 % z příjmu plynoucího fyzické osobě při zániku smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem a smlouvy na soukromé životní pojištění ve formě odbytného, sníženého podle § 8 odst. 7 a 8,

e) 10 % z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (§ 7 odst. 8).

(3) Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů, s výjimkou dividendového příjmu, u něhož se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů. Pokud plynou v cizí měně úroky z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, stanoví se základ daně v cizí měně, a to bez zaokrouhlení. U dividendového příjmu se sražená daň (§ 38d), připadající na jednotlivý cenný papír nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých dividendových příjmů plynoucích jednomu poplatníkovi z majetkové účasti v jedné akciové společnosti nebo z držby podílových listů jednoho podílového fondu se zaokrouhluje na celé koruny dolů.

(4) U dividendových příjmů z majetkové účasti v investičním fondu a z podílových listů je základem daně pro zvláštní sazbu daně příjem snížený o poměrnou část příjmů

a) podléhajících zvláštní sazbě daně a sazbě daně podle § 21 odst. 3,

b) z úroků z hypotečních zástavních listů,^4d)

c) z úrokových příjmů plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou,

připadající na tento základ daně, které byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního fondu nebo podílového fondu¹⁶⁾ ve zdaňovacím období, s nímž dividendový příjem plynoucí od investičního fondu nebo podílového fondu souvisí. Pokud byly výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Obdobně se postupuje u podílového fondu vzniklého z investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace, pokud byly výše uvedené příjmy prokazatelně zúčtovány ve prospěch výnosů tohoto investičního fondu. Poměrná část připadající na tento základ daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě dividendových příjmů mezi akcionáře nebo majitele podílových listů.

(5) U dividendového příjmu, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu, příjmu mimo stojícího společníka plynoucího z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u zisku převáděného na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u příjmu ze snížení základního kapitálu uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodu 3 a odstavci 2 písm. a) bodu 9 plynoucích od obchodní společnosti, s výjimkou investičního fondu, nebo od družstva, které mají nejméně 20% podíl na vlastním kapitálu jiné obchodní společnosti nebo družstva, se základ daně pro zvláštní sazbu daně snižuje o poměrnou část níže vymezených příjmů zúčtovaných ve prospěch výnosů v příslušném zdaňovacím období, pokud plynou z nejméně 20 % účasti na jiné obchodní společnosti nebo družstvu, a to

a) dividendového příjmu, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu, příjmu mimo stojícího společníka plynoucího z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u zisku převáděného na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u příjmu ze snížení základního kapitálu uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodu 3 a odstavci 2 písm. a) bodu 9,

b) rozdílu, o který zisk převedený na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy převyšuje vyrovnání mimo stojícím společníkům.

Pokud byly výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Výše podílu na vlastním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva se posuzuje k datu rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze této jiné obchodní společnosti nebo družstva o vyplacení příjmu vymezeného v písmenu a) a k datu převodu zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy. Poměrná část, o kterou se snižuje základ daně, se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě příjmů vymezených v písmenech a) a b).

(6) Plynou-li

a) úrokové příjmy z dluhopisu,^35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, z vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,^35b) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu,^35d) poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, pokud je zdroj těchto příjmů zahrnut v jeho obchodním majetku, poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3, s výjimkou penzijního fondu a veřejné obchodní společnosti, a dále stálé provozovně (§ 22 odst. 2), započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost; přitom u společníka veřejné obchodní společnosti nebo u komplementáře komanditní společnosti se započte na celkovou daňovou povinnost sražená daň připadající na něj, určená ve stejném poměru, v jakém je na něj rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,^9c) a u komanditní společnosti se započte sražená daň snížená o část připadající na komplementáře. Daň sraženou z úrokových příjmů po rozhodném dni fúze nebo rozdělení společnosti (družstva) si započte na celkovou daňovou povinnost nástupnická společnost (družstvo). Po převodu jmění společnosti na společníka⁷⁰⁾ si sraženou daň započte na celkovou daňovou povinnost poplatník, na kterého bylo jmění převedeno,

b) příjmy uvedené v odstavci 2 penzijnímu fondu, započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost.

Pokud nelze sraženou daň nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započíst, přeplatek.^35e) Do celkové daňové povinnosti se pro účely zápočtu nebo vzniku přeplatku nezahrnuje daň připadající na samostatný základ daně podle § 8 odst. 5, § 10 odst. 8 a § 20b.".

217. V § 38 odst. 1 větě třetí se slovo "roční" zrušuje a na konci textu věty poslední se doplňují slova "nebo průměr směnného kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce části zdaňovacího období, za kterou se daňové přiznání podává".

218. V § 38 odst. 2 větě první se slova "odst. 2" zrušují a na konci se doplňuje tato věta: "Toto ustanovení se nevztahuje na přepočet daně sražené z příjmů uvedených v § 36 odst. 6 při jejím započtení poplatníkem na celkovou daňovou povinnost.".

219. V § 38 odst. 4 se za slovo "požitků" vkládají slova "a pro účely ročního zúčtování".

220. § 38a včetně nadpisu zní:

"§ 38a

Zálohy

(1) Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti.^39a) Za poslední známou daňovou povinnost se pro stanovení periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti^39b) další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního právního předpisu. Po skončení zdaňovacího období se zálohy na daň zaplacené v jeho průběhu započítávají na úhradu skutečné výše daně. Do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje příjem podle § 10 a částka daně sražená z úrokových příjmů uvedených v § 36 odst. 6 písm. a) a započtená na celkovou daňovou povinnost.

(2) Zálohy neplatí poplatníci,³⁹⁾ jejichž poslední známá daňová povinnost^39a) nepřesáhla 30 000 Kč, a dále obce.

(3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

(4) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

(5) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, zálohy podle odstavců 3 a 4 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků méně než 15 %, platí se zálohy vypočtené podle odstavců 3 a 4 z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků 15 % a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy podle odstavců 3 a 4 v poloviční výši.

(6) Jestliže se poslední známá daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období delšího než 12 měsíců, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců. Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období delšího než 12 měsíců, vydělí se počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se 12.

(7) Při změně poslední známé daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období se zálohy do té doby splatné nemění.

(8) Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti poplatník oznámí správci daně podle zvláštního právního předpisu.⁴¹⁾

(9) Placení záloh podle odstavců 1 až 8 se nevztahuje na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani.".

221. V § 38b věta poslední zní: "To neplatí, byla-li z těchto příjmů vybrána daň nebo záloha na daň srážkou.".

222. § 38d včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 39f) zní:

"§ 38d

Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně

(1) Daň se vybírá srážkou z příjmů včetně záloh, pokud jejich poskytování není v rozporu se zvláštním právním předpisem,⁷⁰⁾ na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle § 36. Srážku je povinen provést plátce daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, avšak u příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 5 a 6 a u úroků a jiných výnosů z poskytnutých úvěrů a půjček, plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem.²⁰⁾

(2) U dividendových příjmů plynoucích z účasti v akciové společnosti, s výjimkou dividendových příjmů plynoucích ze zaknihovaných akcií, a u podílů na zisku uvedených v § 36, je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodla valná hromada nebo členská schůze o rozdělení zisku. U dividendových příjmů plynoucích ze zaknihovaných akcií je plátce povinen srazit daň nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodla valná hromada nebo členská schůze o rozdělení zisku. Ve stejných lhůtách je plátce daně povinen srazit daň u příjmu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) bodu 3 a odst. 2 písm. a) bodu 9. U příjmu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) bodů 4 a 5 a odst. 2 písm. a) bodů 10 a 11 mimo stojícímu společníkovi nebo u zisku převáděného řídící osobě podle smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy je plátce daně povinen srazit daň při jeho výplatě, nejpozději však do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž měl být převod zisku v souladu se smlouvou o převodu zisku nebo ovládací smlouvou proveden. U dividendových příjmů plynoucích z podílových listů je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodla investiční společnost o rozdělení zisku podílového fondu. Při výplatě zálohy na tyto příjmy, pokud její poskytování není v rozporu se zvláštním právním předpisem,⁷⁰⁾ je plátce daně povinen srazit daň ke dni výplaty zálohy.

(3) Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku podle odstavců 1 a 2. U úroků a u rozdílu mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7), které jsou považovány za podíly na zisku podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3, je plátce daně povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období. Pokud je plátce povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu^28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do termínu pro podání tohoto daňového přiznání. Tuto skutečnost týkající se pouze zahraničních subjektů je současně povinen oznámit správci daně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí, pokud místně příslušný správce daně na žádost plátce daně nestanoví jinak. Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného podle § 36.

(4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně, kromě příjmů uvedených

a) v § 36 odst. 2 písm. c) bodu 4, podepíše-li poplatník za období, za které byla ve zdaňovacím období z těchto příjmů daň sražena, dodatečně prohlášení k dani (§ 38k odst. 6),

b) v § 36 odst. 6.

(5) Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh.

(6) Správce daně může plátci daně stanovit pro úhradu daně vybírané srážkou lhůtu delší.

(7) Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 vydá správce daně plátce "Potvrzení o sražení daně". O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce. Plátce daně vydá také potvrzení na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a stálé provozovny (§ 22 odst. 2) o sražení daně vybírané srážkou, která se započte na celkovou daňovou povinnost (§ 36 odst. 6). Takovým potvrzením může být i kopie výpisu z bankovního účtu nebo jiného druhu účtu, na kterém bude uvedena srážka daně z příjmů. Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka.

(8) Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků srazí daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly 3 roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. O vrácený přeplatek daně sníží plátce nejbližší odvod daně vybírané srážkou správci daně. Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků nesrazil daň ve stanovené výši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň nesprávně sražena, 12 měsíců.

(9) Postup uvedený v § 36 odst. 6 se uplatní na základě seznamu potvrzení podle odstavce 7, členěného podle jednotlivých plátců, který daňový subjekt předloží současně s daňovým přiznáním. Seznam musí obsahovat údaje o obchodní firmě, identifikačním čísle a sídle plátce, o částkách sražené daně převzatých z jednotlivých potvrzení a souhrnnou výši sražených daní za všechny plátce. Přitom je daňový subjekt povinen na výzvu správce daně^39d) prokázat kdykoliv ve lhůtě pro vyměření daně^39e) oprávněnost nároku na zápočet sražené daně na celkovou daňovou povinnost nebo na posouzení této daně či její části jako daňového přeplatku^35e) uplatněného v daňovém přiznání a doložit jej potvrzeními plátců podle odstavce 7, která měl k dispozici v zákonné lhůtě pro podání daňového přiznání. Obdrží-li daňový subjekt potvrzení plátce po podání daňového přiznání (popř. opravného či dodatečného) a přitom po uplynutí zákonné lhůty pro jeho podání, předloží při dodatečném uplatnění postupu podle § 36 odst. 6 dodatečně obdržená potvrzení správci daně; běh lhůt pro nakládání s daňovým přeplatkem podle zvláštního zákona^35e) se počítá ode dne předložení potvrzení plátce místně příslušnému správci daně daňového subjektu.

(10) Společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti doloží oprávněnost nároku na zápočet sražené daně připadající na jeho celkovou daňovou povinnost nebo na posouzení této daně či její části jako daňového přeplatku^35e) uplatněného v daňovém přiznání kopií potvrzení podle odstavce 7 nebo kopií seznamu potvrzení podle odstavce 9. Poplatník nebo jeho právní nástupce vzniklý po fúzi nebo po rozdělení společnosti (družstva) doloží oprávněnost nároku na zápočet sražené daně připadající na jeho celkovou daňovou povinnost nebo na posouzení této daně či její části jako daňového přeplatku^35e) uplatněného v daňovém přiznání kopií potvrzení vydaných plátcem zúčastněné společnosti podle odstavce 7 nebo kopií seznamu potvrzení vydaných plátcem zúčastněné společnosti podle odstavce 9. Obdobně doloží oprávněnost nároku poplatník nebo jeho právní nástupce na zápočet sražené daně po rozhodném dni převodu jmění na společníka kopií potvrzení (seznamu potvrzení) vydaných plátcem na společnost zaniklou bez provedení likvidace.

(11) Pro účely tohoto zákona má organizační složka státu^39f) stejné právní postavení jako plátce daně.

39f) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.".

223. V § 38e se v odstavci 3 vkládá nové písmeno b), které zní:

"b) sazby daně podle § 16 odst. 1 ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadající na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,^9b),^9c)" a věta poslední se zrušuje.

Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).

224. V § 38e odst. 4 písmeno b) zní:

"b) sazby daně podle § 21 ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadající na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,^9b),^9c)".

225. V § 38e odstavec 6 zní:

"(6) Částky zajištění daně sražené plátcem daně poplatníkům podle předchozích odstavců se odvádějí do konce měsíce za předchozí kalendářní měsíc příslušnému správci daně plátce daně. Současně s platbou zajištěné daně je plátce daně povinen podat hlášení svému příslušnému správci daně. V hlášení uvede jméno, bydliště nebo sídlo poplatníka, jeho daňové identifikační číslo, popřípadě rodné číslo nebo identifikační číslo, výši a druh jeho příjmů a částku zajištěné daně. Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 vydá správce daně "Potvrzení o zajištění daně sražené plátcem". O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce daně.".

226. V § 38f odstavec 1 zní:

"(1) Při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí, které plynou poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3, se postupuje podle příslušných ustanovení smluv o zamezení dvojího zdanění, které uzavřela Česká republika.".

227. V § 38f se odstavce 2 a 3 zrušují.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 2 a 3.

228. V § 38g odst. 2 větě první se za slova "má příjmy ze závislé činnosti a" vkládá slovo "z".

229. V § 38g odst. 2 větě druhé se za slovy "podle § 38k" slova "odst. 4" zrušují a za slova "nemá jiné příjmy" se vkládají slova "podle § 7 až 10".

230. V § 38g odst. 3 se slova " , a příjmů, které poplatník uvede v samostatném daňovém přiznání" zrušují.

231. § 38ga se zrušuje.

232. Za § 38g se vkládá nový § 38gb, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 41c) a 41d) zní:

"§ 38gb

Daňové přiznání při prohlášení nebo zrušení konkursu

(1) Poplatník uvedený v § 2 při prohlášení nebo zrušení konkursu^41c) podává daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu,^41d) ve kterém neuplatní nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) ani slevu na dani (§ 35).

(2) Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo k prohlášení konkursu, poplatník podá daňové přiznání^41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35).

(3) Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo ke zrušení konkursu, poplatník podá daňové přiznání^41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35).

(4) Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo k prohlášení a současně ke zrušení konkursu, podá poplatník daňové přiznání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35). Dojde-li ke zrušení konkursu k poslednímu dni zdaňovacího období, podává poplatník pouze daňové přiznání za celé zdaňovací období s tím, že splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35).

(5) Daňová povinnost vzniklá na základě daňového přiznání podle odstavce 1 se považuje za zálohu na daň po vyměření daňové povinnosti podle daňového přiznání podaného podle odstavců 2, 3 a 4.

(6) Ve zdaňovacích obdobích, která následují po zdaňovacím období, ve kterém byl konkurs prohlášen a zároveň nebyl zrušen, podává poplatník daňové přiznání za každé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (3§ 4) a slevu na dani (§ 35).

(7) Dojde-li ke zrušení konkursu k poslednímu dni zdaňovacího období a konkurs trval po celé zdaňovací období, podává poplatník pouze daňové přiznání za celé zdaňovací období s tím, že splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35).

41c) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

41d) § 40 zákona č. 337/1992 Sb.".

233. V § 38h se v nadpisu za slova "Vybírání a placení" vkládají slova "záloh na daň a".

234. V § 38h odst. 1 písm. b) se čárka na konci nahrazuje středníkem a doplňují se slova "u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, o příspěvky na toto zahraniční pojištění,".

235. V § 38h odst. 1 písm. c) se na konci textu doplňují slova "podle § 15 odst. 1 písm. a), b), d) až g)".

236. V § 38h odst. 1 písm. d) větě první se slova "jedna dvanáctina předpokládané výše ročního úroku" nahrazují slovy "jednu dvanáctinu předpokládané úhrnné výše ročního úroku".

237. V § 38h odstavec 2 zní:

"(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplácené za kalendářní měsíc činí:

Zdanitelná mzda  Záloha  Ze zdanitelné mzdy přesahující

od Kč    do Kč

     0   9 100   15 %
 9 100  18 200  1 365 Kč + 20 %                        9 100 Kč
18 200  27 600  3 185 Kč + 25 %                       18 200 Kč
27 600  a více  5 535 Kč + 32 %                       27 600 Kč.".

238. V § 38h odstavec 4 zní:

"(4) K prokázané nezdanitelné částce ze základu daně na manželku (manžela) [§ 15 odst. 1 písm. c)], k nezdanitelné částce ze základu daně, o niž se snižuje základ daně u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2), k hodnotě darů (§ 15 odst. 8), k příspěvkům zaplaceným zaměstnancem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem (§ 15 odst. 12) a k pojistnému zaplacenému zaměstnancem na soukromé životní pojištění (§ 15 odst. 13) přihlédne plátce až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období.".

239. V § 38h odst. 5 věta druhá zní: "Provádí-li plátce zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně za delší časové období, srazí zálohu při zúčtování mzdy.".

240. V § 38h se na konci odstavce 9 doplňuje věta "Pokud však ve zdaňovacím období, za které poplatník není povinen podat přiznání podle § 38g, byl snížen základ pro výpočet zálohy na daň o částku podle odstavce 1 písm. d), která je v úhrnu za zdaňovací období vyšší než nezdanitelná částka podle § 15.10 odst. 10 ve výši skutečně zaplacených úroků ve zdaňovacím období o více než 100 Kč, nepovažuje se daňová povinnost za splněnou a plátce je povinen přepočítat výši sražených záloh s využitím § 38i odst. 2.".

241. V § 38h odstavec 10 zní:

"(10) Plátce odvede úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. Z příjmů vyplacených poplatníkovi prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (§ 6 odst. 2) odvede plátce úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne po uplynutí kalendářního měsíce, v němž o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod záloh jinak, lhůta však nesmí přesáhnout poslední den kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.".

242. V § 38h odst. 12 se věta první zrušuje.

243. V § 38h se doplňuje odstavec 13, který zní:

"(13) U zaměstnavatelů, kteří provádějí zúčtování mezd pravidelně měsíčně, se příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu do 8 dnů po zúčtování mezd za uplynulý kalendářní měsíc považuje za příjem zaměstnance dosažený za uplynulý kalendářní měsíc.".

244. V § 38i odst. 2 větě čtvrté se slovo "nevyplácí" nahrazuje slovem "nezúčtovává".

245. V § 38j odst. 3 větě první se za slova "byla vyplácena" vkládají slova "nebo zúčtována".

246. V § 38k odst. 1 větě druhé se za slova "plátci daně prokázány," vkládají slova "nejdříve však počínaje kalendářním měsícem, na jehož počátku byly skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu pro výpočet zálohy na daň splněny,".

247. V § 38k odst. 5 se za slovy "ze základu daně na manželku" spojka "a" nahrazuje čárkou a za slova "poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2)" se vkládají slova "k odpočtu platby příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem (§ 15 odst. 12) a k pojistnému zaplacenému zaměstnancem na soukromé životní pojištění (§ 15 odst. 13)".

248. V § 38k odst. 5 písm. c) se částka "34 920 Kč" nahrazuje částkou "38 040 Kč".

249. V § 38k odst. 5 písm. d) se částka "36 000 Kč" nahrazuje částkou "38 040 Kč".

250. V § 38k odstavec 7 zní:

"(7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu pro výpočet zálohy na daň nebo nepodepíše-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne k nim plátce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tyto rozhodné skutečnosti poplatník prokáže a současně podepíše prohlášení podle odstavce 4. Dodatečně přihlédne plátce k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně a podepíše prohlášení podle odstavců 4 a 5 nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.".

251. V § 38l odst. 1 písm. f) bodu 1 se slova "ve společné" nahrazují slovem "v".

252. V § 38l odst. 1 písmeno h) bod 3 zní:

"3. potvrzením právnické osoby, že je jejím členem nebo společníkem v případě úvěru poskytnutého na účel uvedený v § 15 odst. 10 písm. d) a g),".

253. V § 38l se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena ch) a i), která znějí:

"ch) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem na uplynulé zdaňovací období,

i) smlouvou o soukromém životním pojištění a potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé životní pojištění na uplynulé zdaňovací období.".

254. V § 38l odstavec 2 zní:

"(2) Doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a písm. c) až i) platí trvale, nebyla-li jejich platnost časově omezena. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. c) a e) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně nejpozději do 15. února doklad o výplatě důchodu. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. h) bodu 1 je podmíněna tím, že poplatník každoročně ve stejné lhůtě předloží potvrzení stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření a pro účely snížení zdanitelné mzdy podle § 38h odst. 1 písm. d), předloží-li poplatník každoročně ve stejné lhůtě a při každé změně výše stanovených úroků provedené stavební spořitelnou nebo bankou potvrzení stavební spořitelny nebo banky o předpokládané částce úroků z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru na běžný kalendářní rok snížených o státní příspěvek,⁵⁵⁾ popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem. Platnost smlouvy uvedené v odstavci 1 písm. ch) a i) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně ve stejné lhůtě potvrzení penzijního fondu nebo pojišťovny o příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem zaplaceném na uplynulé zdaňovací období nebo o pojistném na soukromé životní pojištění zaplaceném poplatníkem na uplynulé zdaňovací období.".

255. § 38m včetně nadpisu zní:

"§ 38m

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob

(1) Daňové přiznání se podává i v případě, kdy je vykázán základ daně ve výši nula nebo je vykázána daňová ztráta.

(2) Daňové přiznání se podává i v průběhu konkursu.^19a)

(3) Daňové přiznání se kromě případů stanovených zvláštním právním předpisem^28b) podává také

a) za období předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,

b) za období předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno,

c) za období předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno.

(4) Daňové přiznání podle odstavce 3 se podává nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, do něhož spadá den

a) rozhodnutí valné hromady nebo společníků anebo členské schůze družstva o fúzi nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, není-li rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,

b) předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost,

c) předcházející prvnímu dni hospodářského roku nebo kalendářního roku, a to při změně účetního období.

(5) Podáním daňového přiznání podle odstavce 3 písm. a) není povinnost podat daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu splněna,^28b) pokud nedojde k zapsání přeměny společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku.

(6) Investiční společnost vytvářející podílové fondy je povinna podat jako nedílnou součást daňového přiznání i daňová přiznání za jednotlivé podílové fondy, a to i v případě, že podílový fond vykáže základ daně ve výši nula nebo jeho výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují jeho příjmy upravené podle § 23. Pro účely stanovení celkové daně nelze kompenzovat základ daně nebo daňovou ztrátu za investiční společnost se základy daně nebo s rozdíly, o které výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, vykázanými jednotlivými podílovými fondy ani mezi jednotlivými fondy navzájem, a to v žádném zdaňovacím období.

(7) Povinnost podat daňové přiznání nemá

a) poplatník uvedený v § 18 odst. 3, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně podle § 36 odst. 2 kromě úrokových příjmů vymezených v § 36 odst. 6 písm. a), u kterých provedením srážky není daňová povinnost splněna,

b) veřejná obchodní společnost.".

256. V § 38n odstavec 2 zní:

"(2) Při správě daňové ztráty se postupuje obdobně jako při správě daňové povinnosti. Daňová ztráta se vyměřuje. Při snižování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při zvyšování daňové povinnosti. Při zvyšování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při snižování daňové povinnosti. Daňová ztráta se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.".

257. § 38p zní:

"§ 38p

(1) Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů právnických osob na vyšší daňovou povinnost, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle § 34 a položky snižující základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 1 000 Kč. Investiční společnost vytvářející podílové fondy může za stejných podmínek uplatnit i vyšší položky snižující základ daně podle § 20 odst. 3 u jednotlivých podílových fondů.

(2) Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 15 odst. 8 může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů fyzických osob na vyšší daňovou povinnost, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé stokoruny dolů a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle § 34 a položky snižující základ daně podle § 15 odst. 8 zaokrouhleným na celé stokoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 100 Kč.".

258. V § 38r se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: "Obdobně se postupuje při uplatnění daňové ztráty (§ 38n odst. 1) při převedení podílového fondu do jiné investiční společnosti nebo při přeměně investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace na otevřený podílový fond.".

259. Za § 38r se vkládá nový § 38s, který zní:

"§ 38s

Pokud povinnost vybrat, srazit daň včetně záloh podle § 38d nebo zajistit úhradu na daň podle § 38e nebyla ve stanovené výši a lhůtě plátcem daně splněna, je základem pro výpočet této částky vybírané, sražené daně včetně záloh nebo zajištěné úhrady na daň částka, z níž by po vybrání, sražení, popř. zajištění úhrady zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi skutečně vyplacena.".

260. V § 39 písm. b) se za slovo "případech" vkládají slova "o daňovém rezidentství (domicilu) poplatníka,".

261. V § 39 písm. c) se slova "60 % průměrného počtu pracovníků" nahrazují slovy "50 % průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců".

262. V § 39 písm. d) se čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.

263. V označení přílohy se slovo "Příloha" nahrazuje slovy "Příloha č. 1" a v nadpisu se slova "a nehmotného majetku" zrušují.

264. V příloze č. 1 v odpisové skupině 1 položka (1-25) zní:

"(1-25) 32.20.11  Vysílací    přístroje     pro    radiotelefonii,
                          radiotelegrafii,   rozhlasové   nebo   televizní
                  vysílání kromě: rozhlasových    a    televizních
                                  vysílačů, televizních vysílacích
                                  provozních  přístrojů  -  sestav
                                  jednotek      a     rozhlasových
                                  ústředen".

265. V příloze č. 1 v odpisové skupině 1 položka (1-31) zní:

"(1-31) 34.10.4   Jen: motorová   vozidla  pro   nákladní  dopravu
                       užitečné hmotnosti do  1,5 t včetně obsluhy
                       (dodávková)".

266. V příloze č. 1 v odpisové skupině 1 položka (1-39) zní:

"(1-39) 31.62.13  Jen: směšovací  zvukové   přístroje  pro  záznam
                       a kombinování zvuku (mixážní pulty apod.)".

267. V příloze č. 1 v odpisové skupině 2 v položce (2-45) se číslice "31.10.31" nahrazuje číslicí "31.10.32".

268. V příloze č. 1 v odpisové skupině 2 položka (2-49) zní:

"(2-49) 31.62     Ostatní elektrické vybavení
                  zejména: - akustické,  vizuální  a  signalizační
                             zařízení
                           - ochranná,   zabezpečovací,   návěstní
                             apod. zařízení
                  kromě: směšovacích   zvukových   přístrojů   pro
                         záznam  a  kombinování  zvuku  (mixážních
                         pultů apod.) v SKP 31.62.13".

269. V příloze č. 1 v odpisové skupině 2 položka (2-50) zní:

"(2-50) 32.20     Televizní a rozhlasové  vysílače a přístroje pro
                  drátovou telefonii a telegrafii
                  Jen: rozhlasové a  televizní vysílače, televizní
                       vysílací   provozní  přístroje   -  sestavy
                       a jednotky  a  rozhlasové  ústředny  v  SKP
                       32.20.11
                  kromě: - televizních kamer v SKP 32.20.11
                         - studiové záznamové
                           a reprodukční techniky v SKP 32.20.11
                         - elektrických  přístrojů   pro  drátovou
                           telefonii a telegrafii v SKP 32.20.20".

270. V příloze č. 1 v odpisové skupině 2 položka (2-57) zní:

"(2-57) 34.10.4   Motorová vozidla pro nákladní dopravu
                  kromě: motorových  vozidel pro  nákladní dopravu
                         užitečné   hmotnosti  do   1,5  t  včetně
                         obsluhy (dodávkových)".

271. V příloze č. 1 v odpisové skupině 2 položka (2-73) zní:

"(2-73) 31.20.31  Rozvaděče  a  rozvodné  panely  pro napětí 1 000
                  V a nižší".

272. V příloze č. 1v odpisové skupině 3 položka (3-36) zní:

"(3-36) 31.2      Elektrická rozvodná a spínací zařízení
                  kromě: rozvaděčů a rozvodných  panelů pro napětí
                         1 000 V a nižší v SKP 31.20.31".

273. V příloze č. 1 v odpisové skupině 3 položka (3-42) zní:

"(3-42) 28.22.12  Kotle ústředního vytápění, pokud nejsou nedílnou
                  součástí stavebního díla++++)".

274. V příloze č. 1 v odpisové skupině 4 se doplňuje položka (4-12), která zní:

"(4-12)           Jen: byty  a  nebytové  prostory  vymezené  jako
                       jednotky   zvláštním    právním   předpisem
                       v domech a budovách ze dřeva a plastů".

275. V příloze č. 1 v odpisové skupině 5 se doplňuje položka (5-16), která zní:

"(5-16)           Byty a nebytové  prostory vymezené jako jednotky
                  zvláštním právním předpisem
                  kromě: jednotek uvedených v položce (4-12)".

276. Za příloze č. 1 se doplňují přílohy č. 2 a 3, které včetně nadpisů znějí:

"Příl.2

Postup při přechodu účtování ze soustavy podvojného účetnictví na účtování v soustavě jednoduchého účetnictví z hlediska daně z příjmů fyzických osob

Při přechodu účtování ze soustavy podvojného účetnictví na účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, je v návaznosti na zvláštní právní předpisy²⁰⁾ postup pro účely zákona tento:

1. Pohledávky a  závazky za kalendářní  (hospodářský) rok, v  němž
   poplatník účtoval v soustavě podvojného účetnictví, které budou
   proplaceny  v   kalendářním  (hospodářském)  roce,   ve  kterém
   poplatník účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví, se vyloučí
   ze  základu daně  kalendářního (hospodářského)  roku, ve kterém
   poplatník účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví, a to
   a) závazky zvýší základ daně,
   b) pohledávky sníží základ daně.

   Tento  postup  se  nevztahuje  na  příjmy,  které  jsou od daně
   osvobozeny  nebo  se  nezahrnují  do  základu  daně nebo nejsou
   předmětem daně,  a na výdaje, které  nejsou výdaji na dosažení,
   zajištění a udržení příjmů.

2. Stav zásob za kalendářní (hospodářský) rok, ve kterém poplatník
   účtoval  v soustavě  podvojného účetnictví,  sníží základ  daně
   z příjmů v kalendářním (hospodářském) roce, ve kterém poplatník
   účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví.

Příl.3

Postup při přechodu účtování ze soustavy jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví z hlediska daně z příjmů fyzických osob

Při přechodu účtování ze soustavy jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví, je v návaznosti na zvláštní právní předpisy20) postup pro účely tohoto zákona tento:

1. Základ daně  se ve zdaňovacím  období, ve kterém  bylo zahájeno
   účtování  v  soustavě  podvojného  účetnictví,  zvýší o hodnotu
   zásob a  cenin, hodnotu poskytnutých záloh  s výjimkou záloh na
   hmotný  a nehmotný  majetek, hodnotu  pohledávek, které  by při
   úhradě byly zdanitelným příjmem.

2. Základ daně  se ve zdaňovacím  období, ve kterém  bylo zahájeno
   účtování  v  soustavě  podvojného  účetnictví,  sníží o hodnotu
   přijatých  záloh, hodnotu  závazků,  které  by při  úhradě byly
   výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

     Jedná-li se  o plátce daně  z přidané hodnoty,  rozumí se pro
účely tohoto  postupu hodnotou závazku hodnota  bez daně z přidané
hodnoty; byl-li uplatněn odpočet  daně z přidané hodnoty, hodnotou
pohledávky se  rozumí hodnota bez daně  z přidané hodnoty, byla-li
splněna daňová povinnost na výstupu.".

Čl.II

Přechodná ustanovení

1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2000 platí dosavadní právní předpisy. Ustanovení článku I tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období roku 2001, vyjma bodů 90 (§ 15 odst. 12), 148 [§ 24 odst. 2 písm. zj)], 238, 247, 253 a 254, které, pokud upravují uplatnění nároku na odpočet příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem ze základu daně, se poprvé použijí pro zdaňovací období roku 2000, s výjimkou dále uvedenou.

2. Pro nehmotný majetek evidovaný v majetku poplatníka do 31. prosince 2000 se použije zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2000, a to až do doby vyřazení z majetku poplatníka.

3. U smlouvy o pronájmu movitých a nemovitých věcí zároveň, sjednané před 1. lednem 2001, podle které za podmínek uvedených v § 28 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2000, uplatňuje daňové odpisy nájemce, může nájemce v odpisování pokračovat za stejných podmínek až do sjednaného termínu ukončení smlouvy, nejpozději do 31. prosince 2005. U nájemce, který měl rozdíl závazků a hodnoty vráceného majetku státnímu podniku zemědělské prvovýroby osvobozen od daně z příjmů podle § 19 odst. 1 písm. p) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2000, zůstává osvobození zachováno při splnění podmínek pro odpisování, až do sjednaného termínu ukončení smlouvy, nejpozději do 31. prosince 2005.

4. Objekty hrazení a úpravy bystřin, lesnicko-technické meliorace, ložiska nerostných surovin evidovaná v majetku poplatníka před 1. lednem 1997, měřické značky, signály a jiná zařízení vybraných geodetických bodů a tiskové podklady státních mapových děl evidované v majetku poplatníka před 1. lednem 2001 jsou vyloučeny z odpisování až do jejich vyřazení z majetku poplatníka.

5. Při prodeji majetkových podílů na zahraničních právnických osobách nabytých poplatníky se sídlem na území České republiky (bývalými podniky zahraničního obchodu) do konce roku 1990 je ve zdaňovacím období 2001 a 2002 cena pořízení těchto majetkových podílů nákladem bez ohledu na výši příjmu z jejich prodeje.

6. Pro poplatníky vzniklé do 31. prosince 2000 se použije ustanovení § 25 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2000.

7. Poplatník účtující v soustavě podvojného účetnictví může počínaje zdaňovacím obdobím 1995 uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ročně nejvýše 10 %, ve zdaňovacích obdobích 1998 až 2000 včetně ročně nejvýše 20 % a počínaje rokem 2001 za zdaňovací období nejvýše 20 % z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení u pohledávky nabyté postoupením, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1 a 2 a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 též s výjimkou pohledávek uvedených v předposlední větě § 24 odst. 2 písm. y). Celkově lze uplatnit jako výdaj (náklad) nejvýše neuhrazenou část hodnoty pohledávky nebo cenu pořízení pohledávky nabyté postoupením. Obdobně lze postupovat i u celého souboru těchto pohledávek. Toto ustanovení nelze uplatnit u pohledávek vzniklých

a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsaný vlastní kapitál,

b) mezi ekonomicky nebo personálně spojenými osobami. Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob. Účastí na kontrole či jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílu na základním kapitálu nebo podílu s hlasovacím právem; podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví jako podíl součtu stavů k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období,

c) mezi osobami blízkými,^20c)

d) z titulu úvěrů a půjček nebo ručení za ně a z titulu záloh, nebo

e) podle zvláštního právního předpisu.^15b)

Poplatník, u něhož došlo k přechodu z účtování v soustavě jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví, může ve zdaňovacím období, ve kterém účtuje v soustavě podvojného účetnictví, uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle tohoto ustanovení násobek 10 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1995 včetně do konce roku 1997, a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 nejvýše násobek 20 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1998 včetně do konce roku předcházejícího roku, v němž došlo k přechodu na účtování v soustavě podvojného účetnictví. Obdobně postupuje poplatník při ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti a při ukončení pronájmu. Toto ustanovení se nevztahuje na neuhrazenou část hodnoty pohledávky, která byla odepsána na vrub hospodářského výsledku.

8. Pro odpisování technického zhodnocení dokončeného na drobném hmotném investičním majetku do 31. prosince 2000 se použije zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2000, a to až do doby jeho vyřazení z majetku poplatníka.

9. Ustanovení čl. I bodu 106 (§ 20 odst. 3) lze uplatnit již pro zdaňovací období roku 2000.

10. Sazbu daně podle ustanovení čl. I bodu 110 (§ 21 odst. 2) lze uplatnit již pro zdaňovací období roku 2000.

11. Plátce daně, popř. plátcova pokladna uvede ve zvláštní příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků za rok 2000 podávanému podle § 69 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, údaje pro rozpočtové určení daně podle počtu poplatníků pracujících v obci. Toto vyúčtování daně za rok 2000 se zvláštní přílohou je plátce daně povinen podat do 20. února 2001 na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.

12. Na úrokové příjmy ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele emitované do 31. prosince 2000 se použije zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2000.

13. Ustanovení čl. I bodu 220 (§ 38a odst. 2 až 6) se použije poprvé pro zálohové období začínající po lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2000.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

Čl.III

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb. a zákona č. 363/1999 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odstavec 2 zní:

"(2) Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky vymezené v tomto zákoně, vytvořené k pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 a řádně zaúčtovaným v účetnictví. Opravné položky se netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu úvěrů, půjček, ručení, záloh, smluvních pokut, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, není-li tímto zákonem stanoveno jinak.".

2. § 3 včetně poznámek pod čarou č. 1a) a 2) zní:

"§ 3

(1) Rezervy a opravné položky se tvoří způsobem a k účelům stanoveným tímto zákonem a uplatňují se za zdaňovací období, není-li v dalších ustanoveních stanoveno jinak. Zdaňovacím obdobím pro účely tohoto zákona se u právnických osob rozumí zdaňovací období vymezené v zákoně o daních z příjmů,^1a) pokud trvá nejméně 12 kalendářních měsíců nebo pokud je kratší než 12 měsíců, ale začíná rozhodným dnem fúze nebo přechodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva. Zdaňovacím obdobím pro účely tohoto zákona se u fyzických osob rozumí kalendářní rok.

(2) Způsob a výše tvorby rezerv a opravných položek musí být prokazatelné. Při inventarizaci²⁾ se posuzuje výše a odůvodněnost rezerv a opravných položek.

1a) § 17a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.

2) § 29 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.".

3. V § 4 odst. 1 se slova "ve prospěch výnosů (příjmů) ve stejném zdaňovacím období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny." nahrazují slovy "ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.".

4. V § 4 odst. 3 se slova "ve prospěch výnosů ve stejném zdaňovacím období, kdy pominou důvody, pro které byly vytvořeny; výnos vyplývající z jejich zrušení zvyšuje základ daně z příjmů" nahrazují slovy "ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.".

5. V § 4 odstavec 4 zní:

"(4) Zůstatek rezerv a opravných položek zjištěný na konci období, za které se podává daňové přiznání, se převádí do následujícího období.".

6. V § 6 se slova "s výjimkou rezervy na nezasloužené pojistné" zrušují a za slova "daně z příjmů" se vkládají slova "v období, za které se podává daňové přiznání,".

7. V § 7 odst. 1 písm. a) se slova "právo hospodaření" nahrazují slovy "jsou organizační složkou státu příslušnou hospodařit s majetkem státu^12a) anebo jsou státní organizací příslušnou hospodařit s majetkem státu^12a)" a doplňuje se poznámka pod čarou č. 12a), která zní:

"12a) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.".

8. V § 7 odstavec 4 zní:

"(4) Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu zdaňovacích období, která uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. Do počtu zdaňovacích období rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se zahrnuje zdaňovací období, kdy dojde k zahájení tvorby rezervy. Do tohoto počtu zdaňovacích období se nezahrnuje předpokládané zdaňovací období, kdy dojde k zahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách; v takovém případě je výše rezervy ve zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a součtu objemů skutečných výkonů za zdaňovací období a za předcházející období, pokud nebylo zdaňovacím obdobím.".

9. V § 7 odst. 5 se v první větě slova "zruší se rezerva ve prospěch výnosů (příjmů) tohoto následujícího zdaňovacího období." nahrazují slovy "rezerva se zruší v tomto následujícím zdaňovacím období." a ve druhé větě se slova "ve prospěch výnosů (příjmů)" zrušují.

10. V § 7 odst. 8 se slova "po sobě jdoucí v každé odpisové skupině." nahrazují slovy "vymezených v zákoně o daních z příjmů^1a) a po sobě jdoucích v každé odpisové skupině, přičemž k období, za které se podávalo daňové přiznání, ale zdaňovacím obdobím nebylo, se nepřihlíží.".

11. V § 7 se doplňuje odstavec 9, který zní:

"(9) V započaté tvorbě rezervy může pokračovat poplatník daně z příjmů, který započal tvorbu rezervy na opravy najatého hmotného majetku a v průběhu tvorby rezervy se stal vlastníkem tohoto majetku, bude-li dodržena odůvodněnost a účelovost k původnímu předmětu tvorby.".

12. V § 8 odst. 1 se v první větě slovo "pohledávek" nahrazuje slovy "hodnoty pohledávek nebo ceny pořízení pohledávek nabytých postoupením" a slova "ve zdaňovacím období," se nahrazují slovy "v období, za které se podává daňové přiznání a".

13. V § 8 odst. 2 se slova "ve prospěch výnosů" zrušují.

14. V § 8 odst. 3 se slova "ve prospěch výnosů" zrušují.

15. V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní:

"(4) V případě, že pominou důvody pro existenci opravné položky vytvořené podle tohoto ustanovení nebo na základě rozhodnutí poplatníka, je možné snížit vytvořenou opravnou položku na úroveň, která by mohla být vytvořena podle ustanovení § 8a tohoto zákona. Poplatník pak pokračuje v tvorbě opravné položky podle § 8a.".

16. V § 8a odst. 1 se za slovo "mohou" vkládají slova "v období, za které se podává daňové přiznání,".

17. V § 8a odst. 3 písmeno b) zní:

"b) mezi ekonomicky nebo personálně nebo jinak spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,^13g)".

18. V § 8a odst. 3 se písmeno d) zrušuje.

19. V § 9 odst. 2 se za slovo "mohou" vkládají slova "v období, za které se podává daňové přiznání,".

20. V § 10 se vkládá nový odstavec 1, který zní:

"(1) Pro účely zjištění základu daně z příjmů se uznává rezerva na odbahnění rybníka, kterým se rozumí odstraňování nánosů ze dna rybníka způsobených erozí okolních pozemků. Rezervu na odbahnění rybníka je možno tvořit maximálně 10 po sobě jdoucích zdaňovacích období; přitom pro způsob její tvorby, stanovení výše a použití se použijí obdobně ustanovení pro tvorbu rezervy na opravy podle tohoto zákona.".

Dosavadní text se označuje jako odstavec 2.

21. V § 11 odst. 2 se slova "ve prospěch výnosů" zrušují.

Čl.IV

Přechodná ustanovení

1. Tvorbu rezervy na opravy hmotného majetku, která byla zahájena před 1. lednem 2001 a je tvořena i po nabytí účinnosti tohoto zákona, lze uplatnit pouze za zdaňovací období.^1a)

2. Pro opravné položky vytvořené do 31. prosince 2000 podle § 8 k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení se použijí ustanovení zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2000.

ČÁST TŘETÍ

zrušena

Čl.V

zrušen

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

Čl.VI

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 2 písm. c) bodu 6 se slova " , důchodové připojištění a pojištění pro případ dožití určitého věku" nahrazují slovy "a na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění".

2. V § 3a se na konci odstavce 1 doplňují tyto věty: "Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle zvláštního právního předpisu, považuje, jde-li o příjmy z činnosti podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem a za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení se považují předpokládané výdaje za takový rok. U osoby samostatně výdělečně činné účtující v hospodářském roce se příjem ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení zúčtované v hospodářském roce zahrnují do kalendářního roku, do kterého jsou vykazovány pro účely daně z příjmů.".

3. V § 24 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: "Osoba samostatně výdělečně činná, která podle zvláštního právního předpisu účtuje v hospodářském roce, je povinna vždy do 31. března kalendářního roku oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, ke kterému datu bude podávat daňové přiznání, pokud tak učiní později než k tomuto datu.".

4. V § 24 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: "Povinnost podat přehled o příjmech a výdajích příslušné zdravotní pojišťovně do 8. dubna následujícího roku má osoba samostatně výdělečně činná i v případě, kdy není povinna podle zvláštního právního předpisu daňové přiznání podávat.".

ČÁST PÁTÁ

zrušena

Čl.VII

zrušen

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Čl.VIII

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 238/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 5 odst. 2 písm. c) bodu 6 se slova " , důchodové připojištění a pojištění pro případ dožití určitého věku" nahrazují slovy "a na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění".

2. V § 5a odst. 1 se za větu druhou vkládají nové věty, které včetně poznámky pod čarou č. 56a) znějí: "Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle zvláštního právního předpisu,^56a) považuje, jde-li o příjmy z činnosti podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem a za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení se považují předpokládané výdaje za takový rok. U osoby samostatně výdělečně činné účtující v hospodářském roce se příjem ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení zúčtované v hospodářském roce zahrnují do kalendářního roku, do kterého jsou vykazovány pro účely daně z příjmů.

56a) § 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.".

3. V § 5a odst. 3 se slova "4 a 5" nahrazují slovy "4 až 6".

4. V § 13a odst. 6 se slova "9 a 10" nahrazují slovy "10 a 11".

5. V § 13a se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 19a) zní:

"(7) Osobě samostatně výdělečně činné, která předloží příslušné okresní správě sociálního zabezpečení protokol o ústním jednání o platbě daně z příjmů paušální částkou, jehož součástí je rozhodnutí vyhlášené při jednání obsahující předpokládanou výši příjmů, předpokládanou výši výdajů, výši daně a období, kterého se týká, (dále jen "protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou") podle zvláštního právního předpisu^19a) v průběhu kalendářního roku, ve kterém se stala poplatníkem daně z příjmů paušální částkou, zaniká na základě její písemné žádosti povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jestliže rozdíl mezi výší předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů ze samostatné výdělečné činnosti za takový rok nezakládá účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění a osoba samostatně výdělečně činná nepodala přihlášku k účasti na důchodovém pojištění za takový rok; povinnost platit zálohy zaniká v uvedeném případě od kalendářního měsíce, ve kterém příslušná správa sociálního zabezpečení obdržela od osoby samostatně výdělečně činné písemnou žádost.

19a) § 7a odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.".

6. V § 14 odst. 3 se slova "a 5" nahrazují slovy "až 6".

7. V § 14 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

"(4) Osobě samostatně výdělečně činné, která předloží příslušné okresní správě sociálního zabezpečení protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou v průběhu kalendářního roku, ve kterém se stala poplatníkem daně z příjmů paušální částkou, je tato správa povinna stanovit novou výši nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jestliže rozdíl mezi výší předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů ze samostatné výdělečné činnosti za takový rok je nižší, než příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, z něhož byl měsíční vyměřovací základ vypočten; nová výše měsíčního vyměřovacího základu platí pro stanovení výše záloh od kalendářního měsíce, ve kterém příslušná okresní správa sociálního zabezpečení obdržela uvedený protokol. Měsíční vyměřovací základ činí v těchto případech 35 % z jedné dvanáctiny rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji takové osoby stanovenými v protokolu o platbě daně z příjmů paušální částkou.".

Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 5 až 11.

8. V § 14 odst. 6 se slova "a 4" nahrazují slovy ", 4 a 5".

9. V § 14 odst. 9 se slova "a 5" nahrazují slovy "až 6".

10. V § 14c odst. 1 se slova "odst. 7" nahrazují slovy "odst. 8".

11. V § 15 odst. 1 se na konci doplňují tyto věty, které včetně poznámky pod čarou č. 19b) znějí: "Osoba samostatně výdělečně činná, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, je povinna příslušné okresní správě sociálního zabezpečení předložit nejpozději v den, ve kterém podává či má podat přehled o svých příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, za který je přehled podáván, protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou. Pokud je v předloženém protokole daň stanovena paušální částkou na více zdaňovacích období, povinnost jeho předložení za další kalendářní rok nebo roky uvedené v protokolu se považuje za splněnou v den, kdy osoba samostatně výdělečně činná za takový kalendářní rok podává či měla podat přehled o svých příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti. Rozhodnutí správce daně o zrušení platby daně paušální částkou podle zvláštního právního předpisu^19b) je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději v den, kdy podává či měla podat přehled o svých příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, za který naposledy byla poplatníkem daně z příjmů paušální částkou.

19b) § 7a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb.".

12. V § 20 odst. 1 se slova "odst. 8" nahrazují slovy "odst. 9".

13. V § 20a odst. 2 se slova "odst. 10" nahrazují slovy "odst. 11".

14. V § 22a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

"(3) Platbu zaplacenou zaměstnavatelem v období od prvního dne kalendářního měsíce do dne předcházejícího dni splatnosti pojistného za předcházející kalendářní měsíc nelze přede dnem jeho splatnosti použít na úhradu dlužného penále ani považovat za přeplatek podle § 17.".

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o státní sociální podpoře

Čl.IX

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 5 odst. 1 písm. a) bodu 2 se na konci textu doplňují slova "a jde-li o uvedené příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem,".

2. V § 5 odst. 1 písm. a) se slova "udržení a" nahrazují slovy "udržení, přičemž jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu".

3. V § 5 odst. 1 písm. b) se písmeno "z)" nahrazuje písmenem "y)".

4. V § 5 odstavec 5 zní:

"(5) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající

a) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51),

b) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za období zahrnuté do daňového přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), došlo-li ke změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce a naopak podle § 7 odst. 14 a 15 zákona o daních z příjmů, nebo

c) jedné dvanáctině příjmů, jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, ze kterých byla v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku (§ 51), stanovena daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů,

nejméně však částka odpovídající životnímu minimu osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí; měsíční průměr podle písmen a) a b) se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba vykonávala alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2.

5. V § 5 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

"(6) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, avšak která podle svého prohlášení v kalendářním roce bezprostředně předcházejícím kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), činnost, z níž by měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2, nevykonávala, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající částce životního minima osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí.".

Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.

6. V § 5 odst. 7 se slova "odstavce 5" nahrazují slovy "odstavců 5 a 6".

7. V § 8 odst. 1 se za slova "odst. 5" vkládají slova "a 6".

8. V § 10 odst. 3 se číslice "7" nahrazuje číslicí "8".

9. V § 30 odstavec 4 zní:

"(4) Je-li rodič výdělečně činný podle § 10 odst. 1 písm. b),

a) vyplácí se rodičovský příspěvek zálohově v kalendářním měsíci, v němž podle sdělení rodiče byl jeho příjem, včetně dávek nemocenského pojištění, které byly v tomto měsíci jejich plátcem zaúčtovány, nižší než částka na osobní potřeby rodiče,

b) je nárok na výplatu rodičovského příspěvku v kalendářním měsíci spadajícím do období v kalendářním roce po vydání rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, v němž je součet jedné dvanáctiny předpokládaných příjmů, jde-li o příjem, ze kterého byla v kalendářním roce stanovena uvedená paušální daň, a dávek nemocenského pojištění, které byly v tomto měsíci jejich plátcem zaúčtovány, nižší než částka na osobní potřeby rodiče; rodič je povinen oznámit okresnímu úřadu do 8 dnů vydání rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou.

Příjmem se rozumí příjem osoby samostatně výdělečně činné po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde-li o příjem podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy.".

10. V § 30 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

"(5) Vyplácel-li se rodičovský příspěvek při výdělečné činnosti rodiče podle § 10 odst. 1 písm. b) zálohově [odstavec 4 písm. a)], provede se v kalendářním roce následujícím po uplynutí zdaňovacího období podle zákona o daních z příjmů zúčtování rodičovského příspěvku, a to tak, že se znovu posoudí nárok na výplatu rodičovského příspěvku za jednotlivé kalendářní měsíce podle výše

a) průměrného měsíčního příjmu dosahovaného v činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. b) stanoveného jako průměr za kalendářní měsíce zahrnuté do daňového přiznání, nebo

b) jedné dvanáctiny předpokládaných příjmů, jde-li o příjem, ze kterého byla v kalendářním roce stanovena daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, jde-li o kalendářní měsíce spadající do období před vydáním rozhodnutí o stanovení uvedené paušální daně.

Pro zúčtování zálohově vypláceného rodičovského příspěvku se dávky nemocenského pojištění započítávají jako příjem v těch kalendářních měsících, v nichž byly plátcem dávky nemocenského pojištění zaúčtovány. Pro účely zúčtování rodičovského příspěvku je rodič povinen nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za které se podává daňové přiznání, předložit potvrzení o příjmu z výdělečné činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. b) za období, za které se zúčtování provádí. Zúčtování se provede nejpozději do 31. srpna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se podává daňové přiznání.".

Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 6 až 11.

11. V § 30 se na konci odstavce 8 doplňuje tato věta: "Věta první platí obdobně pro případy, že byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek zálohově a na základě zúčtování rodičovského příspěvku bylo zjištěno, že rodič měl příjmy vyšší, než byla částka na osobní potřeby rodiče.".

12. V § 31 odst. 2 se číslice "6" nahrazuje číslicí "7".

13. V § 68 odst. 1 písm. e) se číslice "4" nahrazuje slovy "4 a 5" a číslice "6" se nahrazuje číslicí "7".

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o účetnictví

Čl.X

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se mění takto:

1. § 1 zní:

"(1) Tento zákon stanoví rozsah a způsob vedení účetnictví a jeho průkaznosti.

(2) Tento zákon se vztahuje na

a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky,

b) zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů,

c) organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu,

d) fyzické osoby, které podnikají nebo provozují jinou samostatnou výdělečnou činnost, pokud prokazují své výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů pro účely zjištění základu daně z příjmů,

(dále jen "účetní jednotky").".

2. V § 3 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:

"(2) Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li dále stanoveno jinak. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců. Účetní období při vzniku účetní jednotky v období tří měsíců před koncem kalendářního roku nebo při zániku účetní jednotky v období tří měsíců po skončení kalendářního roku může být o příslušnou dobu delší než uvedených dvanáct měsíců. V případech přeměn společností nebo družstev s výjimkou změny právní formy účetní období začíná rozhodným dnem podle zvláštního právního předpisu a končí posledním dnem účetního období, ve kterém byl proveden zápis uvedených skutečností do obchodního rejstříku, jde-li o nástupnickou účetní jednotku. U zanikající účetní jednotky končí účetní období dnem předcházejícím rozhodnému dni podle zvláštního právního předpisu. Účetní jednotky, které jsou podnikateli, mohou uplatnit hospodářský rok pouze se souhlasem příslušného správce daně.¹⁾ Ostatní účetní jednotky mohou uplatnit hospodářský rok pouze se souhlasem Ministerstva financí (dále jen "ministerstvo").

1) § 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.".

3. V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní:

"(3) O změnu účetního období podle odstavce 2 může účetní jednotka požádat s uvedením předpokládaného dne a důvodu této změny příslušného správce daně nebo ministerstvo nejpozději tři měsíce přede dnem uvedeným v žádosti. Při rozhodování o žádosti účetní jednotky postupuje správce daně podle zákona o správě daní a poplatků nebo ministerstvo podle správního řádu; o žádosti rozhodnou bezodkladně, nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení. Správce daně nebo ministerstvo mohou svůj souhlas odmítnout, jen mají-li k tomu objektivní a zásadní hospodářské důvody. Účetní jednotka nesmí nově vymezené účetní období uplatnit dříve, než je jí doručeno souhlasné rozhodnutí správce daně. Pomine-li důvod, na základě kterého byl udělen souhlas s uplatněním nově vymezeného účetního období, musí o tom účetní jednotka informovat příslušného správce daně nebo ministerstvo a znovu požádat o změnu účetního období podle věty první.".

4. V § 4 odstavec 1 zní:

"(1) Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) a c) jsou povinny vést účetnictví podle tohoto zákona ode dne svého vzniku až do dne svého zániku; účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. b) a d) jsou povinny vést účetnictví podle tohoto zákona ode dne zahájení činnosti až do dne ukončení činnosti.".

5. § 17 včetně nadpisu zní:

"§ 17

Otevírání a uzavírání účetních knih

(1) Není-li dále stanoveno jinak, účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) otevírají účetní knihy ke dni svého vzniku, k prvnímu dni účetního období, ke dni vstupu do likvidace nebo ke dni účinnosti prohlášení konkursu, jakož i v ostatních případech, ve kterých podle zvláštních právních předpisů sestavují zahajovací rozvahu.

(2) Účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) otevírají účetní knihy ke dni zahájení činnosti, k prvnímu dni účetního období a ke dni účinnosti prohlášení konkursu.

(3) Není-li dále stanoveno jinak, účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) uzavírají účetní knihy k poslednímu dni účetního období, ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou přeměn společností nebo družstev, ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace, ke dni předcházejícímu den účinnosti prohlášení konkursu, jakož i v ostatních případech, ve kterých sestavují podle zvláštních právních předpisů mimořádnou účetní závěrku. V případech přeměn společností nebo družstev s výjimkou změny právní formy zanikající účetní jednotky neuzavírají již účetní knihy ke dni svého zániku; v uvedených případech zanikající účetní jednotky v období od rozhodného dne do dne svého zániku vedou účetnictví jménem účetní jednotky, která je nástupnickou společností.

(4) Účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) uzavírají účetní knihy k poslednímu dni účetního období, ke dni skončení činnosti, ke dni předcházejícímu den účinnosti prohlášení konkursu.

(5) Předchází-li zániku účetní jednotky zrušení s likvidací, účetní jednotka uzavírá účetní knihy ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku nebo ke dni zpracování zprávy o naložení s majetkem podle zvláštního právního předpisu.

(6) Účetní jednotka uzavírá účetní knihy rovněž dnem, kdy bylo pravomocně rozhodnuto o zrušení konkursu.

(7) Po schválení účetní závěrky nesmí účetní jednotka přidávat další účetní zápisy kdykoli později do uzavřených účetních knih s výjimkou případů přeměn společností nebo družstev uvedených v odstavci 3. Do okamžiku schválení účetní závěrky, nejpozději však do konce následujícího účetního období, může účetní jednotka již uzavřené účetní knihy opět otevřít a provést případnou opravu účetních zápisů a sestavit novou účetní závěrku, která se tímto stává účetní závěrkou podle tohoto zákona.".

6. § 19 včetně nadpisu zní:

"§ 19

Rozvahový den

(1) Účetní jednotky sestavují účetní závěrku vždy, když uzavírají účetní knihy podle § 17 odst. 3 a 4, a to k poslednímu dni účetního období jako řádnou; v ostatních případech uzavírání účetních knih uvedených v § 17 odst. 3, 4, 5 a 6 jako mimořádnou (dále jen "rozvahový den"). Mimořádnou účetní závěrkou je i konečná účetní závěrka podle zvláštního právního předpisu. Rozvahu jako zahajovací sestavují účetní jednotky v případech uvedených v § 17 odst. 1 a 2 s výjimkou k prvnímu dni účetního období.

(2) Účetní jednotky jsou povinny uvádět v účetní závěrce informace podle stavu ke konci rozvahového dne; to platí obdobně i pro všechny účetní záznamy, které se sestavují k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

(3) V případech, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy, mohou účetní jednotky sestavit účetní závěrku v průběhu účetního období i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne (dále jen "mezitímní účetní závěrka"). V případech sestavování mezitímní účetní závěrky účetní jednotky neuzavírají účetní knihy a provádějí inventarizaci jen pro účely vyjádření ocenění podle § 25 odst. 2; ostatní ustanovení tohoto zákona týkající se účetní závěrky platí obdobně.".

7. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 15) až 18) zní:

"§ 21a

Způsoby zveřejňování

(1) Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku i výroční zprávu zveřejnit ty, které se zapisují do obchodního rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.¹⁴⁾ Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena (§ 18 odst. 3). Povinnosti účetních jednotek ke zveřejnění či uveřejnění jiných informací stanovené ve zvláštních právních předpisech¹⁵⁾ nejsou dotčeny. Ustanovení o účetních záznamech podle tohoto zákona se mohou použít obdobně i v uvedených případech.

(2) Účetní jednotky uvedené v § 20 zveřejňují účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů,¹⁶⁾ a to ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví lhůtu jinou, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny.

(3) Účetní jednotky jsou povinny zveřejnit i výrok auditora a informaci o tom, že zveřejňované účetní záznamy nebyly případně schváleny způsobem uvedeným v odstavci 2.

(4) Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu,¹⁷⁾ přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu Komisi pro cenné papíry, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin obchodního rejstříku prostřednictvím Komise pro cenné papíry. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu; v případech podle věty druhé předáním Komisi pro cenné papíry.

(5) Účetní jednotky, které mají povinnost ověřování podle § 20, nesmí zveřejnit informace, které předtím nebyly ověřeny auditorem, způsobem, který by mohl uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly.

(6) Povinnost zveřejnění podle tohoto ustanovení se vztahuje na všechny informace účetní závěrky i výroční zprávy s výjimkou těch, na které se vztahuje utajení podle zvláštního právního předpisu.¹⁸⁾

(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 platí pro konsolidovanou účetní závěrku a výroční zprávu obdobně.

15) Například § 80a zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

16) Například § 125 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

17) § 27a odst. 2 písm. c) obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

18) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.".

8. § 28 včetně poznámek pod čarou č. 24) až 26) zní:

"§ 28

(1) Účetní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku, anebo které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územně samosprávných celků, není-li dále stanoveno jinak, o něm účtují a odpisují v souladu s účetními metodami. V případech smlouvy o výpůjčce²⁴⁾ po dobu zajištění závazků převodem práva²⁵⁾ nebo v případech, kdy se vlastnické právo k movitým věcem nabývá na základě projevu vůle jiným způsobem než převzetím věci,²⁶⁾ jakož i v dalších případech stanovených právními předpisy, o majetku účtují a odpisují jej účetní jednotky, které jej používají. Pozemky a jiný majetek vymezený právními předpisy se neodpisuje.

(2) Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 jsou povinny sestavovat odpisový plán, na jehož podkladě provádějí odpisování majetku v průběhu jeho používání. Uvedený majetek se odpisuje jen do výše jeho ocenění v účetnictví.

24) § 659 občanského zákoníku.

25) § 553 občanského zákoníku.

26) Například § 133 odst. 1 občanského zákoníku, § 443 odst. 2, § 444 a 445 obchodního zákoníku.".

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o dani silniční

Čl.XI

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 241/2000 Sb. a zákona č. 303/2000 Sb., se mění takto:

V § 6 odst. 6 věta první zní: "U vozidel, u nichž údaj v technickém průkazu vozidla nebo v samostatném dokladu vydaném výrobcem vozidla či jeho pověřeným zástupcem (akreditovaným dovozcem) osvědčuje, že vozidla splňují limity úrovně Euro 2 stanovené předpisy Evropské hospodářské komise OSN 49-02 B (směrnice 91/542/B/EHS, směrnice 96/1/ES), Evropské hospodářské komise OSN 83-03 B, C (směrnice 94/12/ES, směrnice 96/44/ES) platící pouze pro kategorii vozidel M1 s celkovou hmotností do 2,5 tuny nebo určená pro přepravu nejvýše 6 osob včetně řidiče, a Evropské hospodářské komise OSN 83-04 B, C (směrnice 96/69/ES, směrnice 98/77/ES), se sazba daně podle odstavců 1 a 2 snižuje o 25 % do 31. 12. 2001.".

Čl.XII

Přechodné ustanovení

Změna zákona o dani silniční podle čl. XI se použije poprvé pro zdaňovací období roku 2000.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní)

Čl.XIII

V § 4 odst. 1 písm. g) zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), se za druhou čárkou a spojkou "a" slovo "výnos" nahrazuje slovem "výnosu".

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích

Čl.XIV

V § 55 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, se věta první nahrazuje větou, která zní: "Organizace nemají vlastní majetek; za podmínek stanovených tímto zákonem nabývají majetek pro stát a jejich příslušnost hospodařit s majetkem (§ 8) se řídí ustanovením § 9.".

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákona o dani z nemovitostí

Čl.XV

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb. a zákona č. 65/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 4a) a 4b) zní:

"(1) Poplatníkem daně z pozemku je vlastník pozemku. U pozemku ve vlastnictví České republiky (dále jen "stát") je poplatníkem daně

a) organizační složka státu^4a) nebo státní organizace zřízená podle zvláštních právních předpisů,^4b)

b) právnická osoba, která má právo trvalého užívání⁵⁾ nebo které se právo trvalého užívání změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu.^4a)

4a) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.

4b) Například zákon č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.".

2. V § 3 odst. 4 věta první zní: "Má-li k pozemku více subjektů vlastnické právo, právo trvalého užívání⁵⁾ nebo právo trvalého užívání se u těchto subjektů změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu^4a) nebo jim přísluší hospodaření s majetkem státu podle zvláštních právních předpisů,^4b) jsou tyto subjekty povinny platit daň společně a nerozdílně.".

3. V 4 odst. 3 větě první se slovo "rozpočtové" nahrazuje slovy "organizační složce státu".

4. V § 8 odstavec 5 zní:

"(5) Jde-li o stavbu, byt nebo samostatný nebytový prostor ve vlastnictví státu, je poplatníkem daně

a) organizační složka státu^4a) nebo státní organizace zřízená podle zvláštních právních předpisů,^4b)

b) právnická osoba, které se právo trvalého užívání změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu.^4a)".

5. V § 8 odstavec 6 zní:

"(6) Má-li ke stavbě, bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru více subjektů vlastnické právo, právo nájmu nebo právo trvalého užívání se u těchto subjektů změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu^4a) nebo jim přísluší hospodaření s majetkem státu podle zvláštních právních předpisů,^4b) jsou tyto subjekty povinny platit daň společně a nerozdílně.".

6. V § 9 odst. 5 větě první se slovo "rozpočtové" nahrazuje slovy "organizační složce státu".

ČÁST TŘINÁCTÁ

ZMOCNĚNÍ

Čl.XVI

Předseda vlády České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, jak vyplývají z pozdějších zákonů.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

ÚČINNOST

Čl.XVII

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

Související dokumenty

Důvodové zprávy

Důvodová zpráva k zákonu č. 492/2000 Sb., změna zákona o daních z příjmů