49/2020 Sb.
ZÁKON
ze dne 6. února 2020,
kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné
činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Změna: 30/2024 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o bankách
Čl.I
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona
č. 96/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995
Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona
č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001
Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona
č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005
Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona
č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006
Sb., zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona
č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008
Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona
č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009
Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona
č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011
Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona
č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012
Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona
č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 220/2015
Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona
č. 302/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017
Sb. a zákona č. 371/2017 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 35 zní:
"(4) Banka nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které
má povoleny v licenci; to neplatí pro činnosti vykonávané pro jiného, pokud souvisejí
se zajištěním jejího provozu a provozu jí ovládaných jiných bank, spořitelních a
úvěrních družstev, obchodníků s cennými papíry, pojišťoven, zajišťoven, finančních
institucí a podniků pomocných služeb. Banka může dále vykonávat
a) působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace
podle zvláštního zákona,
b) činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího činnost akreditovaných
osob na finančním trhu, je-li akreditovanou osobou podle takového zákona, a
c) podnikatelskou činnost spočívající v poskytování elektronické identifikace,
autentizace a služeb vytvářejících důvěru, jak jsou definovány přímo použitelným
předpisem Evropské unie upravujícím elektronickou identifikaci a služby vytvářející
důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu35), jakož i souvisejících služeb,
zejména poskytování nebo potvrzování osobních identifikačních údajů klienta, informací
o klientovi souvisejících s jeho osobními identifikačními údaji, informací o bankovních
obchodech klienta a vytváření a uchování elektronických dokumentů (dále jen "identifikační
služby"), je-li držitelem příslušného oprávnění, pokud je právními předpisy vyžadováno;
na informace získané a zpracovávané při poskytování identifikačních služeb se vztahují
ustanovení o bankovním tajemství (§ 38).
35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23.
července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické
transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.".
2. V § 1 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
"(7) Pobočka zahraniční banky může dále vykonávat činnosti podle odstavce
4 písm. c) za stejných podmínek jako banka, není-li to v rozporu s oprávněním uděleným
zahraniční bance podle právního řádu země jejího sídla.".
Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9.
3. Za § 38a se vkládají nové § 38aa až 38af, které včetně poznámek pod
čarou č. 36 až 38 znějí:
"§ 38aa
(1) Banka nebo pobočka zahraniční banky je oprávněna nabízet, poskytovat
nebo zprostředkovávat identifikační služby a uzavírat smlouvy o nich též jménem a
na účet poskytovatele identifikačních služeb.
(2) Poskytovatelem identifikačních služeb se v tomto zákoně rozumí osoba,
která není bankou, je na základě jiného právního předpisu oprávněna poskytovat identifikační
služby a ve které mají podíl pouze banky nebo pobočky zahraničních bank; tyto banky
nebo pobočky zahraničních bank jsou povinny zajistit, že poskytovatel identifikačních
služeb bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím.
§ 38ab
(1) Banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních
služeb jsou v rámci poskytování identifikačních služeb podle § 1 odst. 4 písm. c)
oprávněni umožnit používání prostředku pro elektronickou identifikaci36) mimo rámec
kvalifikovaného systému elektronické identifikace umožňujícího poskytnutí služby
národního bodu pro identifikaci a autentizaci podle zákona o elektronické identifikaci
(dále jen "kvalifikovaný systém"), pouze pokud je tento prostředek pro elektronickou
identifikaci vydán a je umožněno jeho používání také v rámci kvalifikovaného systému.
(2) Banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních
služeb nemají povinnost umožňovat v rámci kvalifikovaného systému použití prostředku
pro elektronickou identifikaci podle odstavce 1, pokud
a) nastane změna právního předpisu nebo změna na základě právního
předpisu, která zásadně ohrožuje plnění povinnosti banky nebo pobočky zahraniční
banky postupovat při výkonu své činnosti obezřetně, zejména povinnosti řídit rizika,
v souvislosti s používáním tohoto prostředku v rámci kvalifikovaného systému a
b) po bance, pobočce zahraniční banky nebo poskytovateli identifikačních
služeb nelze spravedlivě požadovat, aby umožňovali používat tento prostředek v rámci
kvalifikovaného systému.
(3) Pokud banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních
služeb přestanou podle odstavce 2 umožňovat používat prostředek pro elektronickou
identifikaci podle odstavce 1 v rámci kvalifikovaného systému,
a) oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu správci národního
bodu pro identifikaci a autentizaci podle zákona o elektronické identifikaci (dále
jen "správce národního bodu"), Ministerstvu vnitra a České národní bance, pokud podléhají
jejímu dohledu; součástí oznámení je jeho odůvodnění,
b) nemají povinnost podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o elektronické
identifikaci a nelze je stíhat pro přestupek nebo jim odejmout akreditaci podle zákona
o elektronické identifikaci pro neplnění této povinnosti; neplnění této povinnosti
se nepovažuje za ukončení činnosti kvalifikovaného správce podle zákona o elektronické
identifikaci, a
c) budou vyvíjet veškeré úsilí, které po nich lze spravedlivě požadovat,
k tomu, aby obnovili možnost používat prostředek pro elektronickou identifikaci podle
odstavce 1 v rámci kvalifikovaného systému.
(4) Pokud pominou okolnosti podle odstavce 2, banka, pobočka zahraniční
banky nebo poskytovatel identifikačních služeb oznámí tuto skutečnost bez zbytečného
odkladu správci národního bodu, Ministerstvu vnitra a České národní bance, pokud
podléhají jejímu dohledu.
§ 38ac
(1) Prostředek pro elektronickou identifikaci podle § 38ab odst.
1 lze rovněž použít pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis
nebo výkon působnosti, mimo rámec kvalifikovaného systému, pokud
a) splňuje technické specifikace, normy a postupy alespoň pro úroveň
záruky značnou stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální
technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou
identifikaci37) a
b) banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních
služeb, kteří vydali tento prostředek pro elektronickou identifikaci, provedli identifikaci
fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta, je-li
klient právnickou osobou nebo svěřenským fondem, případně jiným právním uspořádáním
bez právní osobnosti, postupem podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci
výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
1. za fyzické přítomnosti identifikovaného,
2.
s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci, který splňuje technické specifikace,
normy a postupy pro úroveň záruky vysokou stanovené přímo použitelným předpisem Evropské
unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky
prostředků pro elektronickou identifikaci37) a který je vydáván a používán v rámci
kvalifikovaného systému, nebo jiného systému elektronické identifikace oznámeného
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci35),
nebo
3. s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci podle § 38ab odst. 1,
který splňuje technické specifikace, normy a postupy podle písmene a), pokud zároveň
došlo k ověření totožnosti identifikovaného prostřednictvím národního bodu pro identifikaci
a autentizaci nebo v informačním systému veřejné správy a banka, pobočka zahraniční
banky nebo poskytovatel identifikačních služeb mají k dispozici údaj o tom, kdo provedl
identifikaci podle bodu 1 nebo 2.
(2) Podmínka podle odstavce 1 písm. b) bodu 1 je splněna také v případě,
kdy identifikaci fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za
klienta
a) provedla postupem podle zákona upravujícího některá opatření
proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu za fyzické přítomnosti
identifikovaného
1. osoba, která jedná za banku nebo pobočku zahraniční banky nebo
poskytovatele identifikačních služeb a je vázána jejich vnitřními předpisy, a banka,
pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb nesou odpovědnost
za škodu způsobenou činností této osoby při identifikaci podle zákona upravujícího
některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
2.
úvěrová instituce podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona upravujícího některá opatření
proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud náleží
do stejné skupiny ve smyslu zákona o finančních konglomerátech jako banka, pobočka
zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb, nebo
3. osoba, která jedná
za úvěrovou instituci podle bodu 2 a je vázána jejími vnitřními předpisy, a příslušná
úvěrová instituce podle bodu 2 nese odpovědnost za škodu způsobenou činností této
osoby při identifikaci podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci
výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a
b) informace získané při identifikaci klienta ve smyslu zákona upravujícího
některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
včetně kopií příslušných dokladů, pokud byly pořizovány, jsou uloženy u banky, pobočky
zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb předtím, než tato banka,
pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb vydají příslušný
prostředek pro elektronickou identifikaci.
(3) Elektronickou identifikaci prostřednictvím prostředku pro elektronickou
identifikaci splňujícího požadavky podle odstavce 1 vydaného bankou nebo pobočkou
zahraniční banky je možné provést pouze u
a) banky nebo pobočky zahraniční banky, která tento prostředek vydala
nebo
b) poskytovatele identifikačních služeb, pokud je totožnost poskytovateli
identifikačních služeb potvrzena bankou nebo pobočkou zahraniční banky, která tento
prostředek vydala.
§ 38ad
(1) Přístup do informačního systému veřejné správy nebo elektronické
aplikace s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci splňujícího požadavky
podle § 38ac odst. 1 se považuje za přístup se zaručenou identitou podle zákona o
informačních systémech veřejné správy.
(2) Státní orgán a orgán územního samosprávného celku jsou oprávněny
použít prostředek pro elektronickou identifikaci vydaný bankou, pobočkou zahraniční
banky nebo poskytovatelem identifikačních služeb pro účely prokázání totožnosti,
které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, pouze prostřednictvím kvalifikovaného
systému.
(3) Správce národního bodu poskytne službu národního bodu pro identifikaci
a autentizaci při využití kvalifikovaného systému, jehož kvalifikovaným správcem
podle zákona o elektronické identifikaci je banka, pobočka zahraniční banky nebo
poskytovatel identifikačních služeb, pouze kvalifikovanému poskytovateli podle zákona
o elektronické identifikaci, který je státním orgánem nebo orgánem územního samosprávného
celku.
§ 38ae
(1) Banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních
služeb jsou oprávněni zřídit a spravovat informační systém, který bance, pobočce
zahraniční banky nebo poskytovateli identifikačních služeb umožňuje využívat údaje
vedené v informačním systému veřejné správy, včetně údajů vedených v základním registru
(dále jen "systém pro využívání údajů").
(2) Systém pro využívání údajů musí splňovat podmínky pro realizaci vazeb
mezi informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní podle
zákona o informačních systémech veřejné správy.
(3) Systém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování
záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle zvláštního
právního předpisu38).
(4) Ministerstvo vnitra kontroluje, zda systém pro využívání údajů splňuje
podmínky podle odstavce 2. Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že systém pro využívání
údajů nesplňuje podmínky podle odstavce 2, vyzve banku, pobočku zahraniční banky
nebo poskytovatele identifikačních služeb, aby v jím stanovené lhůtě zjednaly nápravu.
Tato lhůta nesmí přesáhnout 6 měsíců.
(5) Ministerstvo vnitra může v případě, že systém pro využívání údajů
ohrožuje referenční rozhraní podle zákona o informačních systémech veřejné správy,
znemožnit využívání údajů prostřednictvím tohoto systému do doby, než bude zjednána
náprava.
(6) Ustanovení zákona o základních registrech upravující identifikátory
fyzických osob a právnických osob a kód agendy, s výjimkou pravidla o identifikaci
fyzické osoby v jednotlivé agendě pouze jedním agendovým identifikátorem, se pro
banku, pobočku zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb použijí
obdobně. Agendový identifikátor fyzické osoby jednoznačně přiřazený záznamu o fyzické
osobě v systému pro využívání údajů se odvozuje rovněž z identifikátoru soukromoprávního
uživatele údajů podle zákona o základních registrech přiděleného bance, pobočce zahraniční
banky nebo poskytovateli identifikačních služeb.
(7) Ustanovení zákona o základních registrech upravující registraci orgánu
veřejné moci pro výkon agendy se pro banku, pobočku zahraniční banky nebo poskytovatele
identifikačních služeb použijí obdobně.
§ 38af
(1) Banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních
služeb jsou oprávněni k plnění svých povinností stanovených právním předpisem využívat
prostřednictvím systému pro využívání údajů údaje
a) ze základního registru obyvatel,
b) z informačního systému evidence obyvatel,
c) z informačního systému cizinců,
d) z informačního systému evidence občanských průkazů a
e) z informačního systému evidence cestovních dokladů.
(2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) adresa místa pobytu,
c) datum, místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil
v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,
den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený
za mrtvého nepřežil,
e) státní občanství a
f) čísla a druhy elektronicky čitelných identifikačních dokladů.
(3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, místo a stát, kde se narodil,
e) rodné číslo,
f) státní občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu,
h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy
o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu,
který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu
o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti
rozhodl, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce
soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti,
i) datum úmrtí a
j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a stát nebo okres narození,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) adresa místa pobytu,
h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti
včetně čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti,
i) datum úmrtí a
j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(5) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou
a) číslo občanského průkazu,
b) datum vydání občanského průkazu,
c) označení úřadu, který občanský průkaz vydal a
d) datum skončení platnosti občanského průkazu.
(6) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. e) jsou
a) číslo a druh cestovního dokladu,
b) datum vydání cestovního dokladu,
c) datum skončení platnosti cestovního dokladu a
d) označení orgánu, který cestovní doklad vydal.
(7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, informačního systému
cizinců, informačního systému evidence občanských průkazů nebo informačního systému
evidence cestovních dokladů, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(8) Z údajů uvedených v odstavcích 2 až 6 lze v konkrétním případě využít
vždy jen takové údaje, které jsou v dané věci nezbytné.
(9) Využíváním údajů podle odstavce 1 není dotčeno oprávnění banky, pobočky
zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb využívat údaje z informačních
systémů veřejné správy na základě souhlasu klienta podle zvláštních právních předpisů.
36) Čl. 3 bod 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014
ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru
pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.
37) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1502 ze dne 8. září 2015, kterým
se stanoví minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků
pro elektronickou identifikaci podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru
pro elektronické transakce na vnitřním trhu.
38) Například zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací
a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 273/2008 Sb.,
o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 341/2011 Sb., o
Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění
pozdějších předpisů.".
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
a financování terorismu
Čl.II
Za § 8 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci
výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb.,
zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č.
139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011
Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 377/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona
č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 166/2015
Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona
č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 35/2018
Sb., zákona č. 94/2018 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se vkládá nový § 8a, který včetně
nadpisu a poznámky pod čarou č. 40 zní:
"§ 8a
Využití prostředku pro elektronickou identifikaci v rámci identifikace
klienta
(1) Povinná osoba může postup podle § 8 odst. 1 a § 8 odst. 2 písm.
a) nahradit provedením identifikace fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické
osoby jednající za klienta prostřednictvím prostředku pro elektronickou identifikaci,
který splňuje
a) technické specifikace, normy a postupy pro vysokou úroveň záruky
stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické
specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci40)
a který je vydáván a používán v rámci kvalifikovaného systému podle zákona o elektronické
identifikaci, nebo
b) podmínky, za kterých lze použít prostředek pro elektronickou identifikaci
pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti,
mimo rámec kvalifikovaného systému podle zákona upravujícího činnost bank.
(2) Povinná osoba, která provede identifikaci postupem podle odstavce
1 písm. b), musí mít po dobu 10 let od uskutečnění obchodu mimo obchodní vztah nebo
od ukončení obchodního vztahu s klientem k dispozici údaj o tom, kdo provedl identifikaci
podle § 38ac odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo 2 nebo § 38ac odst. 2 zákona upravujícího
činnost bank.
40) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1502 ze dne 8. září 2015, kterým
se stanoví minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků
pro elektronickou identifikaci podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru
pro elektronické transakce na vnitřním trhu.".
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o pojišťovnictví
Čl.III
V § 129 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010
Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona
č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 99/2013
Sb., zákona č. 228/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona
č. 375/2015 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 56/2017
Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 171/2018 Sb. a zákona č. 307/2018 Sb., odstavce
3 až 17 včetně poznámky pod čarou č. 42 znějí:
"(3) Kancelář a pojišťovna využívají k plnění svých povinností stanovených
právním předpisem údaje:
a) ze základního registru obyvatel,
b) z informačního systému evidence obyvatel,
c) z informačního systému cizinců,
d) z informačního systému evidence občanských průkazů a
e) z informačního systému evidence cestovních dokladů.
(4) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) adresa místa pobytu,
c) datum, místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil
v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,
den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený
za mrtvého nepřežil,
e) státní občanství, a
f) čísla a druhy elektronicky čitelných identifikačních dokladů.
(5) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině,
místo a stát, kde se narodil,
e) rodné číslo,
f) státní občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu,
h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o
nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu,
který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu
o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti
rozhodl, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce
soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti,
i) datum úmrtí a
j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(6) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a stát nebo okres narození,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) adresa místa pobytu,
h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti
včetně čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti,
i) datum úmrtí a
j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(7) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. d) jsou
a) číslo občanského průkazu,
b) datum vydání občanského průkazu,
c) označení úřadu, který občanský průkaz vydal a
d) datum skončení platnosti občanského průkazu.
(8) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. e) jsou
a) číslo a druh cestovního dokladu,
b) datum vydání cestovního dokladu,
c) datum skončení platnosti cestovního dokladu a
d) označení orgánu, který cestovní doklad vydal.
(9) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, informačního systému
cizinců, informačního systému evidence občanských průkazů nebo informačního systému
evidence cestovních dokladů, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(10) Z údajů uvedených v odstavcích 4 až 8 lze v konkrétním případě využít
vždy jen takové údaje, které jsou v dané věci nezbytné.
(11) Kancelář a pojišťovna jsou oprávněny zřídit a spravovat informační
systém, který Kanceláři nebo pojišťovně umožňuje využívat údaje vedené v informačním
systému veřejné správy, včetně údajů vedených v základním registru (dále jen "systém
pro využívání údajů"). Nezřídila-li pojišťovna systém pro využívání údajů, může využívat
uvedené údaje prostřednictvím systému pro využívání údajů zřízeného a spravovaného
Kanceláří.
(12) Systém pro využívání údajů musí splňovat podmínky pro realizaci vazeb
mezi informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní podle
zákona o informačních systémech veřejné správy.
(13) Systém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování
záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle zvláštního
právního předpisu42).
(14) Ministerstvo vnitra kontroluje, zda systém pro využívání údajů splňuje
podmínky podle odstavce 12. Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že systém pro využívání
údajů nesplňuje podmínky podle odstavce 12, vyzve Kancelář nebo pojišťovnu, aby v
jím stanovené lhůtě zjednaly nápravu. Tato lhůta nesmí přesáhnout 6 měsíců.
(15) Ministerstvo vnitra může v případě, že systém pro využívání údajů
ohrožuje referenční rozhraní podle zákona o informačních systémech veřejné správy,
znemožnit využívání údajů prostřednictvím tohoto systému do doby, než bude zjednána
náprava.
(16) Ustanovení zákona o základních registrech upravující identifikátory
fyzických osob a právnických osob a kód agendy, s výjimkou pravidla o identifikaci
fyzické osoby v jednotlivé agendě pouze jedním agendovým identifikátorem, se pro
Kancelář nebo pojišťovnu použijí obdobně. Agendový identifikátor fyzické osoby jednoznačně
přiřazený záznamu o fyzické osobě v systému pro využívání údajů se odvozuje rovněž
z identifikátoru soukromoprávního uživatele údajů podle zákona o základních registrech
přiděleného Kanceláři nebo pojišťovně.
(17) Ustanovení zákona o základních registrech upravující registraci orgánu
veřejné moci pro výkon agendy se pro Kancelář nebo pojišťovnu použijí obdobně.
42) Například zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací
a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 273/2008 Sb.,
o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 341/2011 Sb., o
Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění
pozdějších předpisů.".
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.