26/2007 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 5. února 2007,
kterou se provádí zákon č. 265/1992
Sb., o zápisech vlastnických a jiných
věcných práv k nemovitostem,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992
Sb., o katastru nemovitostí
České republiky
(katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška)
Změna: 164/2009
Sb.
Český úřad zeměměřický a katastrální stanoví podle §
17 zákona č.
265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem,
a § 30 odst. 1 písm. a) až e) zákona
č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí
České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996
Sb.
a zákona č. 120/2000 Sb.:
§ 1
Úvodní ustanovení
Tato vyhláška podrobněji upravuje předmět a obsah katastru, činnosti při správě
katastru a obnově katastrálního operátu, zeměměřické činnosti pro účely katastru,
vyhotovování geometrických plánů a upřesněných přídělových plánů a vytyčování hranic
pozemků, označování územních hranic obcí a hranic pozemků trvalým způsobem, postup
při vkladu, záznamu a poznámce.
§ 2
(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) nádvořím plocha příslušející k budově, včetně rozestavěné1)
(dále
jen "budova"), obsahující dvůr, vjezd, drobné stavby2)
a související plochy, které nesplňují podmínky
pro to, aby byly podle § 4 odst. 3 a 4 evidovány
samostatně jako parcely,
b) záznamem podrobného měření změn výsledek podle §
76 a obdobné výsledky
zeměměřických činností, provedených podle předpisů platných v minulosti,
dokumentované u katastrálního úřadu, a to měřická část geometrického
plánu, polní náčrt a s nimi související dokumentace, například zápisník
měřených údajů,
c) dřívějšími pozemkovými evidencemi
1. pozemkové evidence předcházející
katastru, kterými jsou bývalý pozemkový katastr, jednotná evidence půdy, evidence
nemovitostí, a
2. operáty přídělového a scelovacího řízení,
d) parcelou zjednodušené evidence pozemek evidovaný zjednodušeným způsobem
podle katastrálního zákona3), který
je geometricky a polohově určen, zobrazen v grafickém operátu dřívější
pozemkové evidence a označen parcelním číslem podle této dřívější pozemkové
evidence,
e) S-JTSK souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální4),
f) definičním bodem bod umístěný uvnitř katastrálního území, parcely,
zobrazení budovy nebo vodního díla v katastrální mapě poblíž jejího středu se souřadnicemi
určenými v S-JTSK,
g) BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka5),
h) pozemkovou tratí pomístním názvem označený pozemek nebo seskupení pozemků
mimo zastavěné území,
i) původním výsledkem zeměměřické činnosti výsledek zeměměřických činností
při obnově katastrálního operátu nebo geometrický plán, který byl podkladem pro zápis
platného geometrického a polohového určení.
(2) Ustanovení této vyhlášky týkající se vlastníka se obdobně užijí i ve vztahu
k oprávněnému z dalších práv k nemovitostem6).
Oddíl 1
Předmět katastru
§ 3
Katastrální území
(1) Hranice katastrálního území je spojnicí lomových bodů a vložených bodů
na jejich přímých spojnicích (dále jen "lomový bod") na obvodu katastrálního území
a tvoří hranici pozemků7).
(2) Katastrální území se evidují
a) v souboru popisných informací svým názvem, číselným kódem8)
a údaji zprostředkujícími
vztah k územnímu členění České republiky,
b) v souboru geodetických informací svým obvodem označeným mapovou značkou
hranice katastrálního území nebo příslušnou mapovou značkou hranice územní správní
jednotky nebo státu, pokud se hranice katastrálního území nebo její část s takovou
hranicí shoduje.
(3) Název katastrálního území je v rámci České republiky vždy jedinečný.
§ 4
Pozemky a parcely
(1) Pozemky se evidují v souboru geodetických informací a v souboru popisných
informací jako parcely9).
(2) Pozemky evidované zjednodušeným způsobem se evidují pouze v souboru
popisných informací jako parcely zjednodušené evidence.
(3) Sousedící pozemky jednoho vlastníka se v katastru evidují samostatně
jako parcely, pokud jejich výměra je větší než
a) 100 m2 u zahrad,
b) 1000 m2 u ostatních druhů pozemků,
kromě zastavěných
ploch a nádvoří.
Není-li možné tyto zásady dodržet s ohledem na požadavky zákona o ochraně
zemědělského půdního fondu10), lesního zákona11) a stavebního
zákona12),
eviduje se pozemek jako parcela i v případě, že nedosahuje
výměry podle písmene a) nebo b).
(4) V katastru se dále jako parcela eviduje
a) pozemek, na kterém je vodní nádrž, a pozemek tvořící koryto vodního
toku13), je-li jeho koryto široké nejméně 2 m,
b) plocha zastavěná
1. budovou, které se přiděluje popisné nebo evidenční
číslo14),
spolu s příslušenstvím
budovy15) a přilehlým nádvořím téhož vlastníka, které
tvoří s budovou jeden celek,
2. budovou v areálu budov téhož vlastníka určených k
jinému účelu než pro bydlení16),
3. budovou, které se přiděluje popisné nebo evidenční
číslo14),
nebo
budovou, která tvoří příslušenství hlavní budovy, jejíž vnější obvod
je vlastnickou hranicí pozemku, nebo pokud jde o budovu obklopenou
pozemkem jiného druhu téhož vlastníka a jsou splněny podmínky podle
odstavce 3 a nebo pokud jde o budovu jiného vlastníka, než je vlastník
pozemku, na němž je budova nebo její část postavena,
4. vodním dílem, které se eviduje
v katastru podle vodního zákona17)
včetně
plochy funkčně související s tímto vodním dílem, pokud nesplňuje podmínky
pro vytvoření parcely stanovené v odstavci 3, obsahující dvůr, vjezd
nebo drobné stavby,
c) nezastavěná plocha mezi budovami podle písmene b) bodu 1 s druhem
pozemku zastavěná plocha a nádvoří a způsobem využití společný dvůr,
d) nezastavěná plocha mezi budovami podle písmene b) bodu 2 s druhem
pozemku ostatní plochy a způsobem využití manipulační plocha,
e) pozemek, na kterém je pozemní komunikace18),
s výjimkou
komunikací pro pěší a cyklisty na úrovni místních a účelových komunikací,
jejichž šířka je menší než 2 metry,
f) nezastavěná plocha funkčně související s vodním dílem podle písmene
b) bodu 4, pokud splňuje podmínky pro vytvoření parcely stanovené v odstavci 3,
obsahující dvůr, vjezd nebo drobné stavby, s druhem pozemku
ostatní plocha a způsobem využití manipulační plocha.
(5) Parcely se v každém katastrálním území označují čísly vyjádřenými
arabskými číslicemi
a) ve dvou číselných řadách, odděleně pro pozemkové a stavební parcely,
nebo
b) v jedné číselné řadě.
Parcelní číslo ve tvaru zlomku se skládá z kmenového čísla v čitateli
a z čísla poddělení ve jmenovateli. Kmenové číslo může být nejvýše pětimístné,
číslo poddělení nejvýše trojmístné. Pokud by rozdělením parcely vznikalo víc než
999 poddělení, může katastrální úřad provést na dotčené části katastrálního území
přečíslování parcel nebo označit parcely kmenovými čísly navazujícími na poslední
použité číslo.
(6) O přečíslování parcel katastrální úřad písemně vyrozumí vlastníky dotčených
pozemků. Přílohou vyrozumění je vždy identifikace parcel.
(7) Není přípustné slučovat parcely nebo části parcel, pokud jsou u parcel
evidovány různé údaje o právech nebo různé údaje s právy související. Výjimkou jsou
parcely nebo jejich části, u kterých je evidováno věcné břemeno, jehož rozsah byl
vymezen v geometrickém plánu.
§ 5
Budovy, byty, nebytové prostory a vodní díla
(1) Budovy a vodní díla se evidují
a) v souboru popisných informací údaji o budově a vodním díle (§
9 odst.
1),
b) v souboru geodetických informací
1. průmětem vnějšího obvodu budovy,
který odpovídá průniku vnějšího obvodu budovy s terénem nebo u netypických budov
svislému průmětu vnějšího obvodu budovy na terén (dále jen "obvod budovy"); zobrazení
budov v katastrální mapě se řídí ČSN 01 3411 Mapy velkých měřítek - Kreslení a
značky, nebo
2. průmětem obvodu vodního díla podle zvláštního právního předpisu19).
(2) Budova může být evidována pouze na parcele
a) s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří bez vyznačení způsobu
využití pozemku,
b) s druhem pozemku lesní pozemek se způsobem využití podle bodu 2 přílohy
kód 1 nebo 5,
c) s druhem pozemku vodní plocha se způsobem využití podle bodu 2 přílohy
kód 28,
d) zemědělského pozemku se způsobem využití podle bodu 2 přílohy
kód
1.
(3) Vodní dílo může být evidováno pouze na parcele s druhem pozemku zastavěná
plocha a nádvoří bez vyznačení způsobu využití pozemku.
(4) Byty a nebytové prostory, včetně rozestavěných20),
jako předměty vlastnictví vymezené
v evidované budově21) (dále jen "jednotka") se evidují
v souboru popisných informací údaji o jednotce (§
9 odst.
2).
Oddíl 2
Obsah katastru
§ 6
Geometrické a polohové určení katastrálních území a nemovitostí
(1) Katastrální území a nemovitosti evidované v katastru jsou v katastru
geometricky a polohově určeny číselným vyjádřením hranic pozemků, obvodů budov a
vodních děl daným souřadnicemi lomových bodů, které byly určeny geodetickými nebo
fotogrammetrickými metodami v S-JTSK a spojnicemi těchto bodů, nebo jen zobrazením
hranic pozemků, obvodů budov a vodních děl v katastrální mapě.
(2) Přesnost geometrického a polohového určení katastrálních území a nemovitostí
vyplývá z charakteristik a kritérií pro přesnost určení podrobných bodů uvedených
v bodu 13 přílohy, nebo z charakteristik
a kritérií pro přesnost zobrazení hranice v katastrální
mapě uvedených v bodu 15 přílohy. Přesnost je u souřadnic
podrobných bodů, které byly určeny v S-JTSK,
vyjádřena kódem charakteristiky kvality souřadnic
(dále jen „kód kvality“).
(3) Geometrické a polohové určení pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem
je určeno číselným vyjádřením hranic pozemků podle původních výsledků zeměměřických
činností nebo jen zobrazením průběhu hranic v grafickém operátu dřívější pozemkové
evidence.
§ 7
Údaje o katastrálním území
V katastru se evidují tyto údaje o katastrálním území:
a) název katastrálního území,
b) číselný kód katastrálního území8),
c) název a číselný kód obce, v níž katastrální území leží22),
s vazbou údajů o obci na název a číselný
kód části obce,
d) název a číselný kód23) kraje podle
zákona
o vytvoření vyšších územních samosprávných celků24),
okresu, v jejichž územním obvodu katastrální území leží,
obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem, do
jejichž správního obvodu náleží obec, v níž katastrální území leží,
e) pořadové číslo katastrálního území v rámci územního obvodu, ve kterém
katastrální pracoviště vykonává působnost příslušného katastrálního úřadu; pořadová
čísla katastrálních území nemusí tvořit souvislou číselnou řadu,
f) název a číselný kód finančního úřadu, v obvodu jehož územní působnosti
katastrální území leží,
g) druh číslování parcel (bod 7 přílohy), údaj o souřadnicovém
systému
(bod 8 přílohy) a analogové mapě podle § 16 odst. 1 písm. b) (bod 9
přílohy), popřípadě údaj o tom, že v daném katastrálním území je vedena
digitální katastrální mapa,
h) souřadnice definičního bodu katastrálního území v S-JTSK.
§ 8
Údaje o parcele a údaje o parcele zjednodušené evidence
(1) V katastru se evidují tyto údaje o parcele:
a) příslušnost do katastrálního území,
b) rozlišení a druh číslování parcel (bod 7 přílohy),
c) parcelní číslo,
d) výměra parcely,
e) kód způsobu určení výměry (§ 77 odst. 2),
f) druh pozemku a způsob využití pozemku (body 1 a 2 přílohy),
g) typ a způsob ochrany nemovitosti (bod 6 přílohy),
h) číslo listu vlastnictví,
i) právní vztahy a další práva,
j) označení listu katastrální mapy [§
16 odst.
1 písm. b) a bod 9 přílohy],
k) další údaje (§ 12),
l) souřadnice definičního bodu parcely v S-JTSK.
(2) O parcele zjednodušené evidence se evidují tyto údaje:
a) příslušnost do katastrálního území,
b) rozlišení a druh číslování parcel a jejich původ (bod 7 přílohy),
c) parcelní číslo podle dřívější pozemkové evidence,
d) údaj o původním katastrálním území u pozemků evidovaných zjednodušeným
způsobem dotčených změnou hranice katastrálního území,
e) původní nebo zbytková výměra po majetkoprávně provedených změnách,
f) číslo listu vlastnictví,
g) právní vztahy a další práva,
h) další údaje (§ 12),
i) souřadnice definičního bodu v S-JTSK.
§ 9
Údaje o budově, vodním díle a jednotce
(1) V katastru se evidují tyto údaje o budově a vodním díle:
a) příslušnost do katastrálního území,
b) údaje o parcele [§ 8 odst. 1 písm. b) a c)],
popřípadě údaje o parcelách,
je-li budova nebo vodní dílo postaveno na více pozemcích různých vlastníků,
c) číslo popisné nebo evidenční budovy, bylo-li přiděleno,
d) příslušnost budovy k části obce, jde-li o budovu s číslem popisným
nebo evidenčním,
e) typ a způsob využití stavby (body 3 a 4 přílohy),
f) typ a způsob ochrany nemovitosti (bod 6 přílohy),
g) číslo listu vlastnictví,
h) právní vztahy a další práva,
i) další údaje (§ 12),
j) souřadnice definičního bodu budovy nebo vodního díla v S-JTSK.
(2) V katastru se evidují tyto údaje o jednotce:
a) číslo jednotky,
b) údaje o budově, ve které je jednotka vymezena, podle odstavce 1,
c) typ jednotky a způsob využití jednotky (bod 5 přílohy),
d) typ a způsob ochrany nemovitosti (bod 6 přílohy),
e) číslo listu vlastnictví,
f) spoluvlastnický podíl na společných částech domu, které jsou ve spoluvlastnictví
všech vlastníků jednotek,
g) právní vztahy a další práva,
h) další údaje (§ 12).
§ 10
Údaje o vlastníku a oprávněném z jiného věcného práva
(1) V katastru se evidují tyto údaje o vlastníku a oprávněném z jiného
věcného práva:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa trvalého pobytu fyzické
osoby, popřípadě adresa bydliště v cizině, nemá-li trvalý pobyt na území České
republiky,
b) rodné číslo fyzické osoby,
c) označení absolventa vyšší odborné školy, akademický titul, stavovské
označení, jiný titul absolventa vysoké školy, označení "docent" nebo "profesor"
(dále jen "titul") nebo vědecká hodnost, je-li součástí údaje o vlastníku nebo oprávněném
z jiného věcného práva, pokud je uvedeno v listině, která je podkladem k zápisu
práva. Titul nebo vědecká hodnost se uvádějí ve zkratce, pokud je stanovena zvláštním
právním předpisem,
d) název a adresa sídla právnické osoby,
e) identifikační číslo právnické osoby nebo identifikační číslo právnické
osoby cizího státu přidělené jí v cizině, bylo-li přiděleno.
(2) Pokud fyzické osobě nebylo přiděleno rodné číslo platné v České republice,
eviduje se u ní datum narození ve tvaru rodného čísla bez koncovky ve formátu RRMMDD;
u občanů Slovenské republiky se rodným číslem platným v České republice rozumí rodné
číslo přidělené do 31. prosince 1992.
(3) Je-li vlastníkem nebo oprávněným z jiného věcného práva Česká republika,
sídlo se neeviduje. O organizační složce státu se evidují údaje obdobně podle odstavce
1 písm. d) a e).
(4) O organizační složce právnické osoby se eviduje identifikační číslo
právnické osoby s číselným doplňkem, vyjadřujícím pořadí organizační složky v obchodním
nebo jiném zákonem stanoveném rejstříku, název a adresa sídla organizační složky.
U organizační složky právnické osoby cizího státu zapsané v obchodním rejstříku
se eviduje identifikační číslo organizační složky, její název a adresa sídla.
(5) U vlastníka nebo oprávněného z jiného věcného práva, kterým je cizí
stát, se eviduje název státu a za pomlčkou název organizace, která má k nemovitostem
právo odvozené od vlastnického práva, a adresa sídla této organizace. Není-li u
cizího státu uvedena organizace, která má k nemovitosti právo odvozené od vlastnického
práva, sídlo vlastníka se neeviduje. Identifikační číslo cizího státu se eviduje
pouze v případě, že mu bylo v České republice přiděleno.
§ 11
Údaje o právech a údaje s právy související
(1) V katastru se evidují tyto údaje o právech a údaje s právy související:
a) právní vztahy a další práva k nemovitostem,
b) omezení převodu nemovitostí a další omezení a práva k nemovitostem
vzniklá podle dřívějších předpisů (například právo stavby)25),
c) poznámky26),
d) údaje související s právy k nemovitostem evidované podle zvláštního
právního předpisu, například upozornění na zahájení pozemkové úpravy27), upozornění
na rozhodnutí o schválení
návrhu pozemkových úprav, které nabylo právní moci28), a
další skutečnosti, pokud zvláštní právní
předpis stanoví povinnost vyznačit je v katastru nebo jsou-li potřebná
pro správu katastru29).
(2) U vlastnického práva a dalších práv se evidují údaje o vlastníku a oprávněném
z dalších práv, označení práva, spoluvlastnický podíl, popřípadě podíl, v jakém
oprávněný z dalších práv tato práva vykonává, údaje o nemovitosti, která je předmětem
práva.
(3) U práva odpovídajícího věcnému břemeni se eviduje obsah práva jeho stručným
popisem, údaje o nemovitosti zatížené věcným břemenem, údaje o povinném z věcného
břemene v případě, kdy se věcné břemeno vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu
na nemovitosti, údaje o nemovitosti oprávněného z tohoto práva, popřípadě údaje
o oprávněné osobě, je-li věcné břemeno zřízeno ve prospěch osoby, a pokud bylo
věcné břemeno sjednáno na omezenou dobu, též doba, na kterou bylo věcné břemeno
sjednáno. Právo odpovídající věcnému břemeni ve prospěch vlastníka nemovitosti se
v katastru eviduje jak u nemovitosti oprávněného z věcného břemene, tak u nemovitosti
zatížené věcným břemenem. Oprávnění z věcného břemene pro osobu se eviduje pouze
u nemovitosti povinného. Právo odpovídající věcnému břemeni ve prospěch vlastníka
nemovitosti, která není předmětem evidování v katastru, se eviduje pouze u nemovitosti
povinného.
(4) U zástavního práva se v katastru eviduje zástava, výše jistiny zajištěné
pohledávky, popřípadě podíl na pohledávce vyjádřený zlomkem, procentem nebo výší
části jistiny, údaje o věřiteli, údaje o zástavním dlužníku v případě, kdy se zástavní
právo vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti, a pokud bylo zástavní
právo sjednáno na omezenou dobu, též doba, na kterou bylo právo sjednáno. Je-li
zřízeno zástavní právo pro určitý druh pohledávek, eviduje se místo výše jistiny
zajištěné pohledávky druh pohledávek, jejich limit a doba, po kterou pohledávky
mohou vzniknout, aby se na ně vztahovalo zajištění. Zápisy zástavních práv na listu
vlastnictví nevyjadřují pořadí zástavních práv. Jedná-li se o zajištění nepeněžité
pohledávky, zapíše se i tato skutečnost do katastru. Pokud nepeněžitá pohledávka
nebyla oceněna, výše jistiny se neuvede. U podzástavního práva se postupuje obdobně
jako u zástavního práva.
(5) U věcného předkupního práva se v katastru evidují údaje o zatížené nemovitosti,
údaje o oprávněném z předkupního práva, údaje o povinném z předkupního práva v případě,
kdy se předkupní právo vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti,
a pokud bylo předkupní právo sjednáno na omezenou dobu, též doba, na kterou bylo
právo sjednáno.
(6) U zápisu poznámkou se v katastru eviduje obsah předmětu poznámky jeho
stručným popisem, údaje o nemovitosti, popřípadě osobě, jichž se poznámka týká.
(7) U zápisu údaje souvisejícího s právy k nemovitostem podle odstavce 1
písm. d) se v katastru eviduje obsah údaje jeho stručným popisem,
údaje o nemovitosti, popřípadě osobě, jichž se zápis týká.
(8) Při zápisu podle odstavců 2 až 7 se dále eviduje označení
protokolu
a pořadové číslo, pod kterým byl zápis do katastru v dané věci proveden,
a údaje o listině, která byla podkladem k zápisu práva nebo poznámky
nebo údaje souvisejícího s právy k nemovitostem.
§ 12
Další údaje katastru
(1) V katastru se evidují tyto další údaje:
a) upozornění, že zapsaný právní vztah a další právo jsou dotčeny změnou30)
(dále jen "plomba"),
b) upozornění na probíhající obnovu katastrálního operátu31),
c) upozornění na probíhající řízení o opravě chyby32)
v katastru nebo řízení o námitce33),
d) upozornění na výzvu zapsanou v záznamu pro další řízení [§
50 odst.
5 písm. b) a § 58 odst. 4],
e) upozornění na podanou žalobu proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu
na vklad,
f) upozornění na související list vlastnictví,
g) upozornění na spornou hranici mezi pozemky a
h) další upozornění, pokud zvláštní právní předpis stanoví povinnost
vyznačit je v katastru nebo jsou potřebná pro správu katastru.
Tyto údaje obsahují stručný obsah upozornění, údaj o nemovitosti, popřípadě
osobě, jichž se upozornění týká. Dále se uvádí označení protokolu a pořadové
číslo, pod kterým bylo upozornění zapsáno, a údaj o listině, která byla podkladem
k zápisu upozornění.
(2) V souboru popisných informací se dále evidují údaje o BPEJ u parcel
zemědělských pozemků s vyznačenou příslušností k vlastníku. Údaje o BPEJ tvoří pětimístný
číselný kód BPEJ a odpovídající výměry dílů parcely podle BPEJ, zasahuje-li jich
do parcely více.
§ 13
Propojení katastru s informačními systémy
(1) Propojení údajů katastru s jinými informačními systémy se zajišťuje
identifikátory, kterými jsou
a) kód okresu,
b) číselný kód obce,
c) číselný kód části obce,
d) číselný kód katastrálního území8),
e) identifikační číslo právnické osoby nebo organizační složky státu
nebo organizační složky právnické osoby cizího státu zapsané v obchodním nebo jiném
zákonem stanoveném rejstříku nebo organizační složky právnické osoby s číselným
doplňkem vyjadřujícím pořadí organizační složky v obchodním nebo jiném zákonem stanoveném
rejstříku, její název a sídlo,
f) rodné číslo fyzické osoby, popřípadě datum narození, pokud rodné
číslo nebylo přiděleno, její jméno, popřípadě jména, příjmení,
g) parcelní číslo,
h) popisné nebo evidenční číslo budovy,
i) souřadnice definičního bodu katastrálního území,
j) souřadnice definičního bodu parcely,
k) souřadnice definičního bodu budovy,
l) souřadnice definičního bodu vodního díla.
(2) Identifikátory uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) určují
jednoznačně
parcelu pouze ve spojení s číselným kódem katastrálního území a
údaji podle bodu 7 přílohy a budovu ve spojení s číselným kódem části
obce a kódem typu budovy.
(3) Identifikátory uvedené v odstavci 1 písm. i) až l)
určují jednoznačně
polohu katastrálního území, parcely, budovy a vodního díla v S-JTSK.
(4) V katastrálních územích s katastrální mapou podle §
16 odst. 1 písm. a) a c) se propojení s jinými informačními systémy o území
může
zajišťovat i prostřednictvím souboru geodetických informací.
(5) V katastrálních územích, ve kterých není katastrální mapa podle § 16
odst. 1 písm. a) a c), se propojení s jinými
informačními systémy
o území může zajišťovat i prostřednictvím orientační mapy parcel (§
16 odst. 12).
§ 14
Podrobné polohové bodové pole
(1) V katastru se vedou geodetické údaje34)
o bodech podrobného polohového bodového pole35).
(2) Obsah a formální náležitosti geodetických údajů o bodech podrobného
polohového bodového pole jsou uvedeny v § 68 a
bodu 12.15 přílohy.
(3) Správa podrobného polohového bodového pole zahrnuje
a) zajištění zeměměřických činností při založení nebo doplnění podrobného
polohového bodového pole na základě rozhodnutí katastrálního úřadu,
b) řízení o poškození, zničení nebo přemístění bodu podrobného polohového
bodového pole podle zákona o zeměměřictví36),
c) vedení dokumentace a
d) poskytování údajů o bodech podrobného polohového bodového pole.
§ 15
Místní a pomístní názvosloví
(1) V katastru se vedou
a) názvy územních samosprávných celků, částí obcí a katastrálních území,
b) pomístní názvy pozemkových tratí,
c) v příslušných listech katastrální mapy standardizovaná znění názvů
sousedních států,
d) názvy veřejných prostranství,
e) názvy vodních toků a vodních ploch ve standardizovaném znění.
(2) Místní a pomístní názvy podle odstavce 1 písm. c) až e) se vedou
pouze v obnoveném katastrálním operátu37).
Oddíl 3
Katastrální operát
§ 16
Soubor geodetických informací
(1) Katastrální mapa38)
je závazným státním mapovým dílem39)
velkého měřítka, obsahuje body polohového bodového
pole, polohopis a popis a má tyto formy:
a) katastrální mapa v S-JTSK vyhotovená při obnově katastrálního operátu
novým mapováním (§ 54 až 62), na podkladě výsledků
pozemkových úprav
(§ 64 až 66), přepracováním souboru geodetických
informací (dále jen
"přepracování"), s výjimkou mapy vyhotovené podle písmene c), nebo
převedením jejího číselného vyjádření do digitální formy (§
63) (dále
jen "digitální mapa"),
b) katastrální mapa na plastové fólii s přesností a v zobrazovací soustavě
stanovenými v době jejího vzniku (dále jen "analogová mapa"),
c) katastrální mapa v S-JTSK vyhotovená přepracováním analogové mapy
v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském do digitální formy
nebo digitální forma katastrální mapy vyhotovená podle dřívějších předpisů, zejména
v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském (dále jen "digitalizovaná
mapa").
Katastrální mapa může mít v ucelených částech katastrálního území různou
formu. Klad, rozměry a označení mapových listů katastrální mapy v S-JTSK a map
v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském jsou uvedeny v bodu
9 přílohy.
(2) Předměty obsahu katastrální mapy v S-JTSK nebo digitalizované mapy se
vyznačují standardizovanými mapovými značkami podle bodu 10 přílohy.
V ostatních katastrálních mapách se předměty jejich
obsahu vyznačují mapovými značkami podle bodu 11
přílohy. Obsahem katastrální mapy je polohopis a popis.
Je-li katastrální mapa v S-JTSK, jsou jejím obsahem
také trvale stabilizované body a trvale signalizované
body polohového bodového pole.
(3) Polohopis katastrální mapy obsahuje zobrazení hranic katastrálních území,
hranic územních správních jednotek, státních hranic, hranic chráněných území a ochranných
pásem, hranic nemovitostí a další prvky polohopisu.
(4) Zvláštním prvkem polohopisu digitální mapy a digitalizované mapy v S-JTSK
jsou hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku. Při poskytování kopie katastrální
mapy se hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku zobrazí v kopii katastrální
mapy jen na žádost.
(5) Hranice a další prvky polohopisu podle odstavce 6
se v katastrální
mapě zobrazují přímými spojnicemi jejich lomových bodů. V odůvodněných
případech lze použít kružnici nebo její část. Pokud to není možné,
vyjádří se průběh hranice nebo dalšího prvku polohopisu úsečkami, jejichž
délka se volí tak, aby se žádný bod na úsečce od skutečného průběhu
hranice neodchýlil o více než 0,10 m.
(6) V souboru geodetických informací jsou dále geometricky a polohově
určeny další prvky polohopisu, kterými jsou
a) osa kolejí železniční tratě mimo železniční stanici a průmyslové
závody,
b) hrana koruny a střední dělicí pás silnice nebo dálnice,
c) most,
d) osa koryta vodního toku s šířkou koryta menší než 2 m,
e) propustek a tunel v násypovém tělese komunikace, pokud jimi prochází
vodní tok nebo pozemní komunikace evidovaná jako parcela,
f) nadzemní vedení vysokého a velmi vysokého napětí včetně stožárů,
g) zvonice, pomník, socha, památník, mohyla, kříž a boží muka,
h) budovy, které jsou příslušenstvím jiné budovy evidované v katastru
na téže parcele nebo které jsou součástí vodního díla evidovaného v katastru, s
výjimkou drobných staveb2).
(7) Další prvky polohopisu katastrální mapy, které nejsou obsaženy v odstavci
6, se v katastrální mapě ponechají do doby, kdy je revizí
údajů katastru zjištěna změna oproti jejich zobrazení v katastrální
mapě, popřípadě do doby obnovy katastrálního operátu.
(8) Popis katastrální mapy tvoří
a) uvnitř mapového rámu čísla bodů polohového bodového pole, čísla hraničních
znaků na státní hranici, místní a pomístní názvosloví a označení parcel parcelními
čísly a mapovými značkami,
b) vně mapového rámu mimorámové údaje, kterými u analogové mapy jsou
název Katastrální mapa, označení mapového listu a údaje o jeho poloze ve správním
členění státu, údaje o souřadnicovém systému, měřítko, označení sousedních mapových
listů, údaje o vzniku katastrální mapy, tirážní údaje a okrajové náčrtky; u digitální
mapy a digitalizované mapy jsou tyto údaje obsaženy v jejich metadatech.
(9) V katastrálních územích, popřípadě v jejich částech, ve kterých katastrální
úřad stanovil povinnost určovat polohu podrobných bodů v S-JTSK (dále jen "stanovené
prostory"), jde-li o prostory s digitalizovanou nebo analogovou mapou, se spolu
s touto mapou vedou seznamy souřadnic bodů podrobného polohového bodového pole a
podrobných bodů polohopisu v S-JTSK.
(10) Při měření se rozlišují podrobné tvary předmětů polohopisu, pokud dosahuje
délka přímé spojnice lomových bodů alespoň 0,10 m. Pro zobrazení polohopisu v analogové
mapě musí spojnice lomových bodů v mapě dosahovat délky alespoň 0,2 mm, jinak se
nezobrazuje.
(11) Hranice územní správní jednotky, katastrálního území a vlastnická hranice
se zobrazují podle skutečnosti i v případech, kdy jsou nemovitosti důležité z hlediska
obrany státu, jeho vnitřního pořádku a bezpečnosti v katastrální mapě zobrazeny
odlišně od skutečnosti podle dohody mezi příslušným ústředním správním úřadem a
Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním (dále jen "Úřad")40).
(12) V územích, ve kterých není digitální mapa ani digitalizovaná mapa v
S-JTSK, se poskytuje orientační mapa parcel. Orientační mapu parcel zpravidla tvoří
rastrové obrazy katastrální mapy přibližně transformované do S-JTSK doplněné definičními
body parcel, budov a vodních děl. Orientační mapa v S-JTSK je do obnovy rastrového
obrazu katastrální mapy doplňována informativním zobrazením změn v katastrální mapě.
§ 17
Soubor popisných informací
(1) Soubor popisných informací obsahuje údaje podle §
7 až 12 vedené
v informačním systému katastru nemovitostí.
(2) Ze souboru popisných informací se vytvářejí základní výstupy, zejména
a) výpis z katastru nemovitostí,
b) informace o vlastnících a jiných oprávněných,
c) informace o parcelách katastru,
d) informace o budovách a seznam budov s čísly popisnými a evidenčními,
e) informace o vodních dílech,
f) informace o jednotkách,
g) informace o územních jednotkách, které zahrnují seznamy okresů, seznamy
obcí, seznamy katastrálních území, seznam částí obcí a úhrnné hodnoty druhů pozemků.
(3) Výpis z katastru nemovitostí obsahuje údaje listu vlastnictví, který
se zakládá v katastrálním území vždy jeden pro skupinu nemovitostí nebo jednotek,
ke kterým jsou evidovány shodné údaje podle §
11 odst.
2. Dále obsahuje údaje o nemovitostech a jednotkách, pro které je tento
list vlastnictví založen, včetně údajů o právních vztazích a dalších
právech, o poznámkách, omezeních a údajů souvisejících s právy k nemovitostem
a k jednotkám a další údaje podle § 12. List vlastnictví
se člení na
záhlaví a části A, B, B1, C, D, E, F. V záhlaví jsou uvedeny údaje
o datu, hodině a minutě, ke kterým výpis z katastru nemovitostí prokazuje
stav evidovaný v katastru, údaje o okresu, obci a katastrálním území,
číslo listu vlastnictví a informace o druhu číslování parcel. List
vlastnictví obsahuje v části
A - slovní označení vlastnického práva, údaje o vlastníku nebo spoluvlastnících,
spoluvlastnický podíl, popřípadě slovní označení dalšího práva, údaje o oprávněném
z dalšího práva a podíl, v jakém má oprávněný z dalšího práva toto právo k nemovitostem
a jednotkám uvedeným v části B,
B - údaje o nemovitostech a jednotkách, které vlastník nebo spoluvlastníci zapsaní
v části A vlastní, popřípadě ke kterým má oprávněný další právo, a plombu vyznačenou
písmenem "P" před označením nemovitostí a jednotek, jsou-li právní vztahy k nim
dotčeny změnou [§
12 odst.
1 písm. a)],
B1 - věcná práva odpovídající věcnému břemeni a práva zapsaná podle dřívějších předpisů
ve prospěch vlastníka nemovitostí a jednotek uvedených v části B, včetně údajů o
těmito právy dotčených nemovitostech a jednotkách, označení protokolu a pořadové
číslo, pod kterým byl zápis v dané věci proveden, a údaje o listinách, které byly
podkladem pro zápis,
C - omezení a poznámky o skutečnostech, které vlastníka, oprávněného z dalších práv
nebo třetí osobu omezují v nakládání s nemovitostmi a jednotkami uvedenými v části
B, zatížení nemovitosti a jednotky jiným věcným právem, včetně údajů o dotčené nemovitosti
a jednotce, údajů o oprávněném z jiného věcného práva, váže-li se omezení nebo jiné
věcné právo k takové osobě, označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým byl
zápis v dané věci proveden, a údaje o listinách, které byly podkladem pro zápis,
D - poznámky o podaném žalobním návrhu, informace o zahájení pozemkových úprav a
další údaje, které se váží k osobě uvedené v části A nebo k nemovitosti nebo k jednotce
uvedené v části B, včetně údajů o tímto zápisem dotčené nemovitosti nebo jednotce,
údajů o oprávněném z dalších práv uvedeném v části A, váže-li se tato poznámka nebo
další údaj katastru k takové osobě, označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým
byl zápis v dané věci proveden, a údaje o listinách, které byly podkladem pro zápis,
E - údaje o listinách, které byly podkladem k zápisu vzniku nebo změny vlastnického
práva a dalších práv uvedených v části A,
F - údaje o vztahu BPEJ k parcelám zemědělských pozemků uvedeným v části B.
Za částí F jsou uvedena upozornění podle §
12 odst. 1 písm. a) až d)
s odkazem na označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým je evidováno
podání, kterým jsou dotčeny zápisy na listu vlastnictví.
(4) Pro vlastnictví jednotek v domě se zakládá samostatný list vlastnictví
pro všechny spoluvlastníky domu s vymezenými jednotkami (dále jen "list vlastnictví
pro vlastnictví domu s byty a nebytovými prostory") a současně se zakládají samostatné
listy vlastnictví pro každou skupinu jednotek v domě, ke kterým jsou evidovány shodné
údaje podle §
11 odst. 2 (dále
jen "list vlastnictví pro vlastnictví bytu a nebytového prostoru v
domě"). Na listu vlastnictví pro vlastnictví domu s byty a nebytovými
prostory nejsou uvedena jiná věcná práva, poznámky, popřípadě omezení
vztahující se k jednotkám. Tyto údaje jsou uvedeny pouze na listech
vlastnictví pro vlastnictví bytu a nebytového prostoru v domě.
Výjimkou jsou údaje o věcném břemeni zřízeném
k části pozemku evidovanému na listu vlastnictví pro
vlastnictví domu s byty a nebytovými prostory, které
jsou uvedeny jak na listu vlastnictví pro vlastnictví
domu s byty a nebytovými prostory, tak i na listu
vlastnictví pro vlastnictví bytu a nebytového prostoru.
(5) Samostatný list vlastnictví se dále zakládá v případě duplicitního zápisu
vlastnictví (§ 45 odst. 3).
§ 18
Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru
Souhrnné přehledy o půdním fondu České republiky z údajů katastru se vyhotovují,
pokud se nedohodne Úřad s ostatními ústředními správními úřady jinak, vždy se stavem
ke dni 31. prosince.
§ 19
Dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických
informací, včetně seznamu místního a pomístního názvosloví
(1) Dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru
geodetických informací, včetně seznamu místního a pomístního názvosloví (dále jen
"měřická dokumentace"), obsahuje výsledky zeměměřických činností při
a) správě podrobného polohového bodového pole,
b) zjišťování hranic a podrobném měření využívaném pro katastr,
c) projednání místních a pomístních názvů, uspořádané podle katastrálních
území.
(2) Dokumentace podle odstavce 1 písm. a) obsahuje
a) geodetické údaje o bodech podrobného polohového bodového pole,
b) záznamy měření a protokoly o výpočtech,
c) seznamy souřadnic,
d) technické zprávy o zřízení nebo revizi bodů podrobného polohového
bodového pole v celém katastrálním území nebo jeho části, údaje o přesnosti určení
nově zřízených či opakovaně určených bodů, oznámení závad a změn na bodech.
(3) Dokumentace podle odstavce 1 písm. b) obsahuje
a) doklady ze zjišťování hranic pozemků,
b) záznamy podrobného měření změn a neměřické záznamy, jejich přehledy,
včetně výpočtů souřadnic lomových bodů parcel a výpočtů výměr parcel, dokumentace
o vytyčení hranice pozemku,
c) prvopisy geometrických plánů a upřesněných přídělových plánů a podklady
pro doplňování pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem do souboru geodetických
informací, například vstupní počítačové soubory, výsledky transformací rastrových
obrazů map pozemkového katastru,
d) soubor geodetických informací jako výkres ve výměnném formátu stanoveném
Úřadem (dále jen "výměnný formát") a koncept digitální nebo digitalizované mapy,
e) doklady z průběhu řízení o námitkách proti obsahu obnoveného katastrálního
operátu,
f) výsledky dalších činností při obnově katastrálního operátu novým
mapováním, přepracováním a na podkladě výsledků pozemkových úprav a výsledky převodu
(§ 63).
(4) Dokumentace podle odstavce 1 písm. c) obsahuje
a) seznam místních a pomístních názvů,
b) grafický přehled místních a pomístních názvů na zmenšenině katastrální
mapy v rozsahu celého katastrálního území s vyznačením kladu listů katastrálních
map, kladu listů Základní mapy České republiky 1 : 10 000 a jejich číselným označením,
c) doklady o změnách a o schválení místních a pomístních názvů a názvů
katastrálních území.
§ 20
Dokumentace činností prováděných při vedení souboru popisných informací
(1) Dokumentace činností prováděných při vedení souboru popisných informací
(dále jen "spisová dokumentace") obsahuje
a) sbírku listin,
b) spisy z řízení o návrhu na povolení vkladu práv a spisy jiných založených
řízení a jejich seznamy,
c) protokoly o vkladech, protokoly o záznamech, protokoly o výsledku
revize katastru, výkazy změn a záznamy pro další řízení,
d) listy vlastnictví, doklady vztahující se ke komplexnímu zakládání
právních vztahů k nemovitostem v evidenci nemovitostí a další související dokumenty.
(2) Dokumenty podle odstavce 1 písm. c),
pokud jsou vedeny
v elektronické formě,
jsou dokumentovány v informačním systému katastru nemovitostí.
(3) Sbírka listin se vede pouze v listinné podobě. Dokumenty předložené pro
zápis do katastru nemovitostí ve formě datové zprávy se za účelem založení do sbírky
listin převedou40a) a opatří doložkou
„Obsah této listiny obsahující .... listů odpovídá obsahu dokumentu ve formě datové
zprávy (vstup), ze kterého byla převedena podle § 4a zákona č. 344/1992 Sb.
Převedl --
dne ----“.
K doložce se připojí otisk úředního razítka a podpis pověřeného zaměstnance, který
převod provedl.
Oddíl 4
Změny obsahu katastru
§ 21
Změnou v obsahu katastru je každá změna, zrušení nebo doplnění údajů uvedených
v § 6 až 15. Každá změna se zaznamenává
v příslušném protokolu
pod pořadovým číslem.
Změny katastrálního území
§ 22
(1) Za změnu hranice katastrálního území, která není shodná s hranicí
obce nebo městského obvodu nebo městské části statutárního města, se považuje
a) sloučení více katastrálních území v jedno katastrální území,
b) oddělení části jednoho katastrálního území a připojení této části
k jinému katastrálnímu území,
c) nahrazení pohyblivé hranice pevnou hranicí.
Ke změně hranice katastrálního území podle písmene b) může dojít jen
v případě, že dosavadní hranice katastrálního území dělí nemovitost, která je předmětem
evidence v katastru, nebo v důsledku změny uspořádání pozemků na základě provedené
pozemkové úpravy.
(2) Podklady pro rozhodnutí katastrálního úřadu o změně hranice katastrálního
území jsou
a) kopie katastrální mapy, v níž je vyznačena požadovaná nová hranice
černou čárou o tloušťce 1 mm a slovní popis této hranice vyhotovený na podkladě
katastrální mapy tak, aby v něm byla uvedena parcelní čísla pozemků, které částí
svého obvodu tvoří novou hranici, v uspořádání podle dotčených katastrálních území,
b) vyjádření vlastníků dotčených nemovitostí k návrhu na změnu hranice,
c) prohlášení navrhovatele změny, že dá-li katastrální úřad ke změně
souhlas, zajistí na svůj náklad označení a zaměření lomových bodů hranic pozemků
(§ 88) na nové hranici katastrálního území,
pokud není řízení
o změně hranic zahájeno z podnětu katastrálního úřadu, a
d) vyjádření místně příslušné obce.
Pokud je změna hranice katastrálního území prováděna v rámci komplexní
pozemkové úpravy, jsou podklady podle písmen b) a c) nahrazeny rozhodnutím o schválení
návrhu pozemkových úprav, které nabylo právní moci41).
(3) Změna hranice katastrálního území se zaměří v případě, kdy její nový
průběh nelze ztotožnit s průběhem hranice parcely zobrazené v katastrální mapě,
a vyhotoví se geometrický plán.
(4) V případě změny hranice katastrálního území
a) při obnově katastrálního operátu novým mapováním (§
54 až 62), nebo
b) při pozemkových úpravách, na podkladě jejichž výsledků se provádí
obnova katastrálního operátu (§ 64 až 66),
může být geometrický plán nahrazen měřickou dokumentací.
§ 23
(1) Pokud je hranice katastrálního území shodná s hranicí obce, změní
se v důsledku změny hranice obce i hranice katastrálního území.
(2) Na žádost obce poskytuje katastrální úřad mapové a číselné podklady
pro jednání o změnách hranic obcí a v nezbytných případech se zúčastní zjišťování
hranic v terénu.
(3) Mapovým podkladem při změně průběhu hranice obce a s ní související
změně hranice katastrálního území je kopie katastrální mapy, na níž se vyznačí
navrhovaná změněná hranice černou čárou o tloušťce 1 mm. Číselným podkladem je výkaz
o celkových výměrách katastrálních území dotčených obcí před změnou a po navrhované
změně. Katastrální úřad se vyjádří k průběhu navrhované hranice z hlediska správy
katastru.
(4) Katastrální úřad projedná s příslušnými obcemi označení nové hranice
obce trvalým způsobem42),
její zaměření a vyhotovení geometrického plánu pro provedení změny
hranice katastrálního území a hranice obce v katastru v případě, kdy
její průběh nelze v terénu ztotožnit s průběhem hranice parcely zobrazené
v katastrální mapě. Katastrální úřad projedná s příslušnými obcemi
i možnost odstranění pohyblivé hranice na hranici obce.
(5) Změna hranice obce a s ní související změna hranice katastrálního
území se v katastru provádí na základě žádosti a dohody obcí a listin vyhotovených
podle zvláštních právních předpisů43).
Oddělená část katastrálního území se buď sloučí do sousedního katastrálního
území nebo vznikne nové katastrální území. Katastrální úřad oznámí
provedenou změnu hranice katastrálního území vlastníkům, jejichž nemovitosti
byly změnou dotčeny. Přílohou tohoto oznámení je výčet parcel, které
přecházejí z jednoho katastrálního území do druhého, a srovnávací sestavení
přečíslovaných parcel.
§ 24
Změna hranice katastrálního území, která je shodná se státní hranicí,
se v katastru provádí na podkladě údajů dokumentárního díla státních hranic poskytnutých
Ministerstvem vnitra44).
§ 25
(1) Před podáním návrhu na schválení změny nebo nového názvu katastrálního
území Úřadem45) si katastrální
úřad vyžádá stanovisko dotčené obce, pokud návrh nevzešel z jejího
podnětu. Stanovisko obce se přikládá k návrhu.
(2) Schválení názvu katastrálního území oznámí Úřad příslušnému katastrálnímu
úřadu, zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu (dále jen "inspektorát") a obci,
v níž katastrální území leží.
§ 26
(1) Změnu údajů podle § 7 písm. b) až d)
a f) v rámci celé České republiky
zapisuje do katastru Úřad jako správce číselníků informačního systému
katastru nemovitostí podle podkladů ústředních orgánů státní správy,
které tyto údaje spravují.
(2) Změny údajů podle § 7 písm. a), e), g)
a h) provádí katastrální
úřad z úřední povinnosti.
Změny údajů o nemovitosti a jednotce
§ 28
(1) Ke změně geometrického a polohového určení nemovitosti v souboru
geodetických informací dochází
a) změnou hranice pozemku, obvodu budovy nebo obvodu vodního díla,
b) přesnějším určením souřadnic lomových bodů hranice pozemku, obvodu
budovy nebo obvodu vodního díla,
c) prvotním číselným vyjádřením hranice pozemku, obvodu budovy nebo
obvodu vodního díla, daným souřadnicemi lomových bodů a jejich spojnicemi,
d) při opravě chybného geometrického a polohového určení nemovitosti.
(2) Při změně evidovaných souřadnic nebo kódu kvality u lomového bodu
hranice pozemku, obvodu budovy nebo obvodu vodního díla dochází k nahrazení dosavadních
údajů, včetně čísla bodu, novými údaji.
(3) Prvotní, popřípadě změněné geometrické a polohové určení nemovitosti
se do souboru geodetických informací zavádí podle
a) výsledků obnovy katastrálního operátu novým mapováním a přepracováním
a výsledků převodu (§ 54 až 63),
b) výsledků obnovy katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových
úprav (§ 64 až 66),
c) geometrického plánu podle § 73 odst. 1 písm. a) až i),
d) upřesněného přídělového plánu (§ 83),
e) záznamu podrobného měření změn [§
76 odst.
1 písm. b) a c)],
f) neměřického záznamu (§ 84).
(4) Nově vzniklé parcely se označují
a) číslem ve tvaru zlomku, kde čitatelem je kmenové číslo původní parcely
a jmenovatelem první vyšší dosud nepoužité číslo poddělení, nebo
b) číslem následujícím za posledním použitým kmenovým parcelním číslem
příslušné číselné řady podle § 4 odst. 5.
(5) Zanikne-li parcela, nesmí se jejím číslem v budoucnu označit jiná
nově vzniklá parcela kromě přečíslování parcel v celém katastrálním území při obnově
katastrálního operátu podle § 59.
(6) Při slučování parcel stejného druhu pozemku v obvodu vlastnictví jednoho
vlastníka se ponechá číslo parcely s největší výměrou a ostatní parcelní čísla se
zruší.
(7) Nová parcela vytvářená z částí dosavadních parcel se zpravidla označí
kmenovým číslem té parcely, jejíž část v nové parcele má největší výměru. Přitom
se podle potřeby kmenové číslo poddělí podle odstavce 8.
(8) Při oddělování části parcely pro jiného vlastníka se zpravidla ponechá
zbytku parcely dosavadního vlastníka původní parcelní číslo, je-li již poddělené,
nebo se poddělí číslem jedna, popřípadě jiným nejnižším dosud nepřiděleným číslem
poddělení.
(9) Při dělení parcely na více parcel bez změny vlastníka se zpravidla
ponechá u největší nově vznikající parcely původní parcelní číslo, včetně jeho
případného poddělení, nebo se poddělí číslem jedna, popřípadě jiným nejnižším dosud
nepřiděleným číslem poddělení. Ostatní nově vzniklé parcely se označí kmenovým číslem
původní parcely a navazujícím dosud nepoužitým poddělením.
(10) Části dosavadních parcel, které jsou nebo mají být součástí nově
vznikající parcely v důsledku zahájení rozsáhlejší změny v území (komunikace, letiště,
vodní plocha, skládka, dobývací prostor apod.) a které nebudou v době zápisu změny
pravděpodobně majetkoprávně vypořádány, se označí jako samostatné parcely kmenovým
číslem navazujícím na poslední použité číslo a podděleními počínajícími číslem jedna.
(11) Při označování nové parcely vodní plochy, železniční dráhy a
pozemní komunikace se vychází z těchto zásad:
a) koryto vodního toku se nepřerušuje, pokud není zakryto, nebo pokud
na něm není vodní dílo, které se eviduje v katastru,
b) při mimoúrovňovém křížení železničních drah a pozemních komunikací
se nepřerušuje železniční dráha nebo pozemní komunikace vedoucí po terénu bez ohledu
na jejich význam; přerušuje se železniční dráha nebo pozemní komunikace vedoucí
po mostě,
c) při úrovňovém křížení
1. železniční dráhy a pozemní komunikace
se přerušuje pozemní komunikace,
2. pozemních komunikací se přerušuje komunikace nižšího
významu v sestupném pořadí silnice I. třídy, silnice II. třídy a silnice III. třídy,
místní komunikace, účelová komunikace,
d) železniční dráha nebo pozemní komunikace vedoucí po vodním díle
se přerušuje, pokud způsob využití pozemku neurčuje jinak.
(12) Při samostatných číselných řadách pozemkových a stavebních parcel
se nově vznikající stavební parcela oddělená z pozemkové parcely označí podle odstavce
4 písm. b). Číslo pozemkové parcely, z níž je stavební
parcela oddělena, zůstane nezměněno, popřípadě se zruší, zaniká-li
pozemková parcela. Pokud zrušením budovy v katastru ze stavební parcely
vzniká pozemková parcela, označí se podle odstavce 4 písm. b).
(13) Při změně hranice katastrálního území nesmí převodem parcel mezi
katastrálními územími dojít k duplicitě parcelních čísel. Při přečíslování parcel
se použijí parcelní čísla podle odstavce 4 písm. b).
(14) Při doplnění celého pozemku dosud evidovaného zjednodušeným způsobem
nebo jeho zbývající části do souboru geodetických informací se tomuto pozemku ponechá
parcelní číslo parcely zjednodušené evidence, nevznikne-li duplicita v číslování
parcel. V opačném případě nebo při jednotném číslování parcel se pozemek označí
novým parcelním číslem podle odstavce 4.
(15) Změna parcelního čísla se v katastru provádí na podkladě listin,
jejichž součástí je geometrický plán, upřesněný přídělový plán, neměřický záznam
nebo podklady pro změnu hranice katastrálního území a obce nebo dokumentace obnovy
katastrálního operátu, revize katastru, doplnění pozemku evidovaného zjednodušeným
způsobem nebo rozhodnutí o opravě chyby.
(16) Sloučení parcel splňující podmínky podle §
4 odst. 3 a 7 se zapisuje
na podkladě ohlášení vlastníka doloženého rozhodnutím nebo souhlasem
příslušného stavebního úřadu podle stavebního zákona46),
popřípadě jeho vyjádřením, pokud se takové rozhodnutí nebo
souhlas nevydává.
§ 29
(1) Ke změně výměry parcely dochází
a) při změně hranice pozemku,
b) při změně geometrického a polohového určení pozemku i při nezměněných
hranicích pozemku,
c) výpočtem s vyšším kódem způsobu určení výměry (§
77 odst. 2) i při
nezměněném geometrickém určení pozemku, nebo
d) při opravě chyb zobrazení hranice parcely v katastrální mapě a chyb
výpočtů výměr parcel.
(2) Ke změně výměry podle odstavce 1 písm. b) a d) evidované
v katastru
nedochází, není-li při shodném kódu způsobu určení výměry překročena
mezní odchylka podle bodů 14.9 a 14.10 přílohy, pokud se nejedná o
obnovu katastrálního operátu, novým mapováním
nebo na podkladě výsledků pozemkových úprav.
§ 30
(1) Změna údajů o typu a způsobu ochrany nemovitosti se v katastru
provádí podle grafických a písemných podkladů
a) o ochraně přírodních léčebných lázní, přírodního léčivého zdroje
a zdroje přírodní minerální vody a jejich ochranných pásem a podle ohlášení Ministerstva
zdravotnictví - Českého inspektorátu lázní a zřídel47),
b) o ochraně části přírody a krajiny a jejím ochranném pásmu a ohlášení
příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny nebo odborné organizace ochrany přírody
a krajiny, která vede ústřední seznam ochrany přírody48),
c) o ochraně památkově chráněné nemovitosti, památkové rezervace, památkové
zóny a jejich ochranném pásmu a ohlášení příslušného orgánu nebo odborné organizace
státní památkové péče, které vedou ústřední seznam kulturních památek České republiky49),
d) o ochraně značky geodetického bodu a chráněného území geodetického
bodu a ohlášení správce bodového pole; u chráněného území dále rozhodnutí příslušného
orgánu50),
e) o chráněném ložiskovém území, popřípadě dobývacím prostoru nebo
území zvláštního zásahu do zemské kůry, a rozhodnutí Ministerstva životního prostředí,
popřípadě obvodního báňského úřadu51),
f) o ochranném pásmu vodního zdroje a rozhodnutí vodoprávního úřadu52),
g) o ochranném pásmu vodního díla a rozhodnutí vodoprávního úřadu53).
(2) Grafickým a písemným podkladem podle odstavce 1 je
a) kopie katastrální mapy s označením nemovité kulturní památky nebo
se zobrazením průběhu hranice chráněného území a ochranného pásma mapovou značkou
podle bodů 10.3 a 11.1 přílohy,
b) záznam podrobného měření změn obsahující geometrické a polohové
určení chráněného území, pokud jeho hranice není shodná s hranicemi parcel v katastrální
mapě,
c) listina, která obsahuje podle obcí a katastrálních území seznam
chráněných nemovitostí označených údaji podle katastru a kódy vyjadřujícími typ
a způsob ochrany nemovitosti podle bodu 6 přílohy.
(3) Jestliže jsou stejným způsobem ochrany nemovitostí dotčeny všechny
parcely v katastrálním území, vyznačí se v listině tato skutečnost bez uvedení
jednotlivých parcelních čísel a kopie katastrální mapy podle odstavce 2 písm. a)
se nepřikládá.
(4) Změna údajů o typu a způsobu ochrany zemědělských a lesních pozemků
a nezemědělských pozemků, které jsou součástí zemědělského půdního fondu, se v
katastru provádí podle rozhodnutí, popřípadě souhlasu orgánu ochrany zemědělského
půdního fondu10), v případě pozemků
určených k
plnění funkcí lesa orgánu státní správy lesů11), nebo rozhodnutí
o
schválení návrhu pozemkových úprav41), jsou-li v těchto listinách
údaje
o ochraně výslovně uvedeny, a na základě ohlášení vlastníka pozemku54).
§ 31
(1) Změna čísla listu vlastnictví, změna údajů o právních vztazích a dalších
právech [§ 8 odst. 1 písm. h) a i),
§ 8 odst. 2 písm. f)
a g), § 9 odst. 1 písm. g) a h) a §
9 odst. 2 písm. e) až g)] se v
katastru provádí podle listiny, která je podkladem pro zápis práv k
nemovitostem.
(2) Změna údajů o budově a jednotce podle §
9 odst. 1 písm. c) a d)
se v katastru provádí podle sdělení obcí.
(3) Změnu údajů o parcele podle §
8 odst.
1 písm. a), b), e), j) a
k) provádí katastrální úřad z úřední povinnosti.
(4) Změna údajů o druhu a způsobu využití pozemku, typu a způsobu využití
stavby a typu a způsobu využití jednotky se v katastru provede na základě příslušných
listin54) až po její realizaci v terénu.
Změny údajů o vlastníku a jiném oprávněném
§ 32
(1) Změna jména, popřípadě jmen, příjmení, rodného čísla a adresy místa
trvalého pobytu fyzické osoby, která je v katastru vedena jako vlastník nebo jiný
oprávněný, se v katastru provede na podkladě
a) listiny při vkladu nebo záznamu práv obsahující údaje o vlastníku
a jiném oprávněném,
b) údajů získaných z informačního systému evidence obyvatel propojeného
s informačním systémem katastru nemovitostí,
c) potvrzení matričního úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou
působností nebo krajského úřadu55),
d) údajů zjištěných při obnově katastrálního operátu novým mapováním
a zapsaných v soupisu nemovitostí [§ 56 odst. 3 písm. a)] a při obnově katastrálního
operátu na základě výsledků pozemkových
úprav,
e) ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného, nebo
f) oznámení správního úřadu.
Před zápisem se ohlášené údaje o fyzické osobě porovnávají s údaji
informačního systému evidence obyvatel56).
(2) Změna jména, popřípadě jmen, příjmení, rodného čísla, popřípadě data
narození, pokud rodné číslo nebylo přiděleno, a adresy bydliště v cizině fyzické
osoby, která nemá trvalý pobyt na území České republiky a která je v katastru vedena
jako vlastník nebo jiný oprávněný, se v katastru provede na podkladě listiny při
vkladu nebo záznamu práv obsahující údaje o vlastníku a jiném oprávněném, průkazu
o povolení pobytu, potvrzení o přechodném pobytu občana Evropské unie na území České
republiky, nebo jiného dokladu prokazujícího změnu; změna bydliště v cizině u osoby,
která nemá trvalý pobyt na území České republiky, se provede i jen na základě jejího
ohlášení.
(3) Změna názvu, identifikačního čísla a adresy sídla právnické osoby,
která je vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, se zapisuje na podkladě
a) výpisu z obchodního rejstříku57)
nebo jiného
zákonem
určeného rejstříku58), pokud se vznik právnické osoby do
takového rejstříku zapisuje, nebo
b) listiny předložené soudem, orgánem státní správy, exekutorem, notářem,
pokud údaje v listině uvedené odpovídají údajům vedeným v příslušném rejstříku
podle písmene a) zveřejněným způsobem umožňujícím dálkový přístup a ze zápisu v
daném rejstříku vyplývá, že se jedná o tutéž osobu.
(4) U právnických osob, které se do žádného rejstříku nezapisují,
organizačních složek státu, městských částí, městských obvodů a organizačních složek
právnických osob se zapisuje změna
a) názvu na základě změny zakladatelské nebo jiné obdobné listiny,
popřípadě změny zákona,
b) identifikačního čísla na základě potvrzení Českého statistického
úřadu,
c) adresy sídla pouze na základě jejich ohlášení.
U finančního úřadu, celního úřadu a okresní správy sociálního zabezpečení
nebo Pražské správy sociálního zabezpečení, které se evidují v katastru jako zástavní
věřitelé, se zapisuje změna údajů podle písmen a) a c).
(5) Změna titulu nebo vědecké hodnosti se v katastru provede při vkladu
nebo záznamu práv na podkladě listiny obsahující údaje o vlastníku a jiném oprávněném.
Změny údajů o BPEJ
§ 33
(1) Údaje o BPEJ se v katastru mění při
a) změnách podle zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech59),
b) obnově katastrálního operátu,
c) změnách hranic pozemků, nebo
d) opravě chyby.
(2) Katastrální úřad provádí změny podle
a) odstavce 1 písm. a) nahrazením dosavadních údajů novými
údaji předanými
příslušným orgánem,
b) odstavce 1 písm. b) přizpůsobením údajů změnám výměr parcel,
s výjimkou
obnovy katastrálního operátu na podkladě výsledku pozemkových úprav
[§ 66 odst. 1 písm. m)],
c) odstavce 1 písm. c) využitím údajů o BPEJ uvedených v
geometrickém
plánu [§ 78 odst. 1 písm. e)] a
d) odstavce 1 písm. d) z úřední povinnosti.
(3) Při evidování údajů o BPEJ v katastru se využívají údaje podle § 12
odst. 2, popřípadě údaje podle odstavce 2.
V případě analogové
mapy se malý díl parcely podle BPEJ nemusí zavádět do katastru samostatně,
pokud jeho výměra nepřesahuje u parcel s výměrou do 500 m2
trojnásobek
a u parcel s výměrou větší pětinásobek mezní odchylky stanovené v bodu
14.10 přílohy. Takový díl se zahrne do sousedního dílu téže parcely
s největší výměrou.
Změny v podrobném polohovém bodovém poli
§ 34
Za změnu v podrobném polohovém bodovém poli se považuje
a) zničení a poškození měřické značky bodu podrobného polohového bodového
pole,
b) zřízení, přemístění, nebo odstranění bodu podrobného polohového
bodového pole,
c) změna geodetických údajů o bodu podrobného polohového bodového pole,
včetně změny souřadnic při novém určení.
Změny místního a pomístního názvosloví
§ 35
V katastru se změní
a) název okresu, obce a části obce na podkladě listiny vydané podle
zvláštních právních předpisů60),
b) název katastrálního území podle § 25,
c) název ulice a veřejného prostranství na podkladě listiny vydané
podle zvláštního právního předpisu61),
d) název vodního toku a vodní plochy ve standardizovaném znění podle
databáze geografických názvů vedené pro Základní mapu České republiky 1 : 10 000
(dále jen "databáze geografických názvů").
Oddíl 5
Postup při zápisu vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem
Vklad práv k nemovitostem
§ 36
Předmětem vkladu62)
jsou práva zapisovaná
do katastru na základě
a) smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitosti,
b) smlouvy o zástavním právu a smlouvy o podzástavním právu k nemovitosti,
c) smlouvy o věcném břemeni,
d) smlouvy o předkupním právu k nemovitosti s účinky věcného práva,
e) prohlášení vlastníka budovy podle zákona o vlastnictví bytů63),
není-li
prohlášení přílohou smlouvy o převodu vlastnického práva k první převáděné
jednotce,
f) smlouvy o převodu jednotky64),
g) dohody o vydání věci uzavřené podle zvláštního právního předpisu65),
h) prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem o vložení nemovitosti
do základního kapitálu obchodní společnosti nebo do jiného obdobného jmění právnické
osoby66) (dále jen "základní kapitál"),
doloženého společenskou
smlouvou nebo zakladatelskou smlouvou nebo zakladatelskou listinou
nebo jinou listinou s projevem vůle právnické osoby (například usnesení
valné hromady) přijmout nemovitost do svého základního kapitálu, a
v případě zvýšení základního kapitálu též výpis z obchodního nebo jiného
zákonem stanoveného rejstříku dokládající zvýšení základního kapitálu,
i) dohody o vypořádání společného jmění manželů67)
a smlouvy o vypořádání
vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu68),
je-li předmětem vypořádání nemovitost,
j) dohody o změně stanoveného rozsahu společného jmění manželů, týkají-li
se konkrétní nemovitosti,
k) dohody všech vlastníků jednotek v domě o změně vlastnictví jednotek
na podílové spoluvlastnictví budovy69),
l) prohlášení vlastníka všech jednotek v domě o zrušení vymezení jednotek
v domě a změně vlastnictví jednotek na vlastnictví budovy70),
m) dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem71),
n) smlouvy o výstavbě, jejíž součástí je převod spoluvlastnických podílů
na pozemku63).
§ 37
(1) Jsou-li předmětem smlouvy, dohody nebo prohlášení podle §
36 (dále
jen "smlouva") nemovitosti evidované v obvodech územní působnosti více
katastrálních úřadů a není-li v odstavci 2 stanoveno jinak, předkládají
se samostatné návrhy na vklad s touto smlouvou u jednotlivých katastrálních
úřadů72).
(2) Návrh na vklad se smlouvou, jejímž předmětem je směna nemovitostí
evidovaných v obvodech územní působnosti více katastrálních úřadů, se předkládá
jednomu z nich. Obdobně se postupuje v případě, je-li předmětem smlouvy
a) zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví,
b) vypořádání společného jmění manželů, nebo
c) zřízení věcného břemene,
jehož předmětem jsou nemovitosti v obvodech územní působnosti více
katastrálních úřadů.
(3) Geometrický plán vyhotovený k uskutečnění rozsáhlé změny využití území
v návaznosti na územní rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu12) je
možné předložit k zápisu do katastru jako součást pouze
první smlouvy, na základě které se zapíše změna
práva k nemovitosti do katastru, pokud zápis této
změny směřuje k uskutečnění změny využití území
a pokud je v návrhu na vklad o zápis celého geometrického
plánu výslovně požádáno. V takovém geometrickém
plánu se oddělované části parcel nemohou označovat
písmeny malé abecedy74), ale označí se jako
samostatné parcely parcelními čísly. V dalších smlouvách,
předkládaných k zápisu změn právních vztahů
k nemovitostem v souvislosti s tímto geometrickým
plánem, se označují převáděné parcely již podle stavu
katastru po zápisu změny.
(4) Geometrický plán, který je součástí listiny, je podkladem pro zápis
změny, pokud jeho obsah je v souladu s údaji katastru nebo pokud není z technických
příčin nezpůsobilý k zápisu. Za nesoulad s údaji katastru se nepovažuje rozdíl v
údajích vzniklý po potvrzení geometrického plánu, který nebrání zápisu změny, nebo
jej lze dodatečně odstranit identifikací parcel, pokud lze takovou identifikaci
parcel vyhotovit.
(5) Za nesoulad s údaji katastru se nepovažuje, jsou-li ve smlouvě pozemky
označeny parcelními čísly podle stavu platného ke dni uzavření smlouvy, pokud jsou
v návrhu na vklad nemovitosti označeny podle stavu katastru platného ke dni podání
návrhu na vklad a ke smlouvě je připojena identifikace parcel, pokud lze takovou
identifikaci parcel vyhotovit. Za nesoulad s údaji katastru se rovněž nepovažuje,
byla-li smlouva uzavřena před a doručena k zápisu po dni vyhlášení platnosti obnoveného
katastrálního operátu a pozemky, které jsou předmětem právního úkonu, lze ztotožnit
s pozemky evidovanými v katastru po obnově operátu.
(6) Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu zkoumá, zda ve smlouvě
podle § 36 jde skutečně o písemné projevy vůle
osob v ní uvedených,
se zvláštním zřetelem k těm, jejichž právo na základě smlouvy zaniká
nebo se omezuje. Katastrální úřad považuje projev vůle osob za zjištěný,
jestliže
a) jejich vlastnoruční podpisy na prvopisu smlouvy byly úředně ověřeny
podle zvláštního právního předpisu75),
b) smlouva byla sepsána ve formě notářského zápisu,
c) smlouva obsahuje prohlášení advokáta o pravosti podpisu76),
d) právnická osoba předložila podpisový vzor ověřený způsobem podle
písmene a) nebo c) shodný s podpisem na smlouvě a výpis z obchodního rejstříku
nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku, popřípadě jiný doklad o právní subjektivitě
a o osobě oprávněné jednat za právnickou osobu, nebo
e) účastník smlouvy uzná pravost svého podpisu před katastrálním úřadem.
V případě, že nelze zjistit projev vůle žádným z uvedených způsobů,
zjistí se pravost podpisu jiným vhodným způsobem. Projev vůle zástavního věřitele
v zástavní smlouvě není třeba zjišťovat.
(7) Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu při zjišťování skutečností,
které se zkoumají při vkladu práva podle zákona o zápisech práv do katastru77),
dále vychází zejména
a) z rozhodnutí nebo souhlasu příslušného správního úřadu s dělením
nebo scelováním pozemků, nebo z jeho vyjádření, pokud se takové rozhodnutí nebo
souhlas nevydává78),
b) z kopie nabídky k převodu vlastnictví bytu nebo ateliéru jeho nájemci
vlastníkem bytu, popřípadě vlastníkem budovy79), pokud je
nájemcem fyzická osoba a byt nebo ateliér
se převádí jiné osobě,
c) z písemného souhlasu příslušného orgánu s převodem vlastnictví bytu
nebo ateliéru80),
d) z potvrzení družstva o tom, že nabyvatel uhradil částku odpovídající
nesplaceným úvěrům s příslušenstvím poskytnutým družstvu81),
e) z potvrzení příslušného stavebního úřadu o tom, že sekce je stavebně
a technicky uspořádána tak, že může plnit samostatně základní funkci budovy,
f) ze souhlasu příslušného soudu nebo správního orgánu k právnímu úkonu
účastníka řízení podle zvláštních právních předpisů.
§ 38
(1) Katastrální úřad vede protokol o vkladech, ve kterém denně průběžně
zaznamenává došlé návrhy na vklad a výsledek řízení o vkladu. V souboru popisných
informací u dotčených nemovitostí a jednotek vyznačí plombu vyjadřující, že právní
vztahy jsou dotčeny změnou30).
(2) Katastrální úřad po vkladu práva vyznačí na prvopisech smlouvy nebo
na jejich úředně ověřených opisech nebo kopiích doložku82)
"Katastrální úřad pro ................................. Katastrální pracoviště ................................ Vklad práva povolen rozhodnutím sp. zn. (č. j.) ....... Vklad práva zapsán v katastru nemovitostí dne ......... Právní účinky vkladu vznikly ke dni ..................."
(3) V případech, kdy katastrální úřad povolí vklad písemným rozhodnutím,
tj. kdy
a) rozhodnutím není povolován vklad všech práv ke všem nemovitostem
uvedeným v listině,
b) v průběhu řízení došlo ke změně označení předmětných nemovitostí
(například při obnově katastrálního operátu),
c) je to vhodné s ohledem na okolnosti dané věci,
doplní se pod doložkou odkaz na písemnou formu pravomocného rozhodnutí
o povolení vkladu "O povolení vkladu bylo vydáno písemné rozhodnutí, které nabylo
právní moci dnem ..............". Toto rozhodnutí se připojí k listině tak, aby
se stalo její neoddělitelnou součástí. K doložce se připojí otisk razítka katastrálního
úřadu se státním znakem, datum a podpis odpovědného zaměstnance katastrálního úřadu.
Smlouva opatřená doložkou se doručí všem účastníkům řízení83).
(4) Pokud je vklad povolen pravomocným rozsudkem soudu, připojí se na
listinu, na základě které byl vklad povolen, doložka
"Katastrální úřad pro ................................. Katastrální pracoviště ................................ Vklad práva povolen rozhodnutím soudu ................. ze dne ............. sp. zn. (č. j.) .................. Vklad práva zapsán v katastru nemovitostí ............. dne ............. pod sp. zn. ......................... Právní účinky vkladu vznikly ke dni ..................."
(5) Má-li listina více listů, spojí se tyto pevně do svazku sešitím, které
se přelepí přelepkou tak, aby přelepka znemožňovala rozdělení listin bez jejího
poškození. Přelepka se opatří otiskem razítka katastrálního úřadu se státním znakem
z obou stran tak, aby část otisku tohoto razítka byla otištěna na listině.
(6) Jde-li o vklad práva k nemovitostem evidovaným v územní působnosti
více katastrálních úřadů, připojí se v doložce podle odstavce 2 za
spisovou značku katastrálního úřadu, který o vkladu rozhodoval, název
katastrálního úřadu společně příslušného k provedení vkladu a spisová
značka, pod kterou byl vklad proveden.
(7) Po vkladu do katastru se odstraní plomba vyznačená podle odstavce 1.
Spis se uloží do spisové dokumentace a listiny, na jejichž podkladě
byl proveden vklad do katastru, se uloží do sbírky listin.
Záznam práv k nemovitostem
§ 39
(1) Záznamem84)
se do katastru zapisují právní vztahy k nemovitostem na základě
listin, které podle zvláštních právních předpisů potvrzují nebo osvědčují
právní vztahy k nemovitostem,
a) předložených příslušnými státními orgány přímo k zápisu do katastru,
nebo
b) přiložených k ohlášení vlastníka či jiného oprávněného.
(2) Podpisy na listinách pro zápis do katastru záznamem musí být ověřeny
některým ze způsobů uvedených v § 37 odst. 6,
nejedná-li se o listinu,
a) která je podle zvláštního právního předpisu označena za veřejnou
listinu, nebo
b) která je vyhotovena oprávněným orgánem při výkonu soudní moci, státní
správy nebo samosprávy.
(3) Listinou, která podle zvláštních právních předpisů potvrzuje právní
vztahy, se rozumí
a) listina, o které zvláštní právní předpis stanoví, že potvrzuje nebo
osvědčuje právní vztahy,
b) listina, o které zvláštní právní předpis stanoví, že se na jejím
základě provádí zápis do katastru záznamem85),
c) pravomocné rozhodnutí státního orgánu,
d) jiné opatření, kterým se na základě zvláštního právního předpisu
zřizuje, převádí, mění nebo ruší právo k nemovitosti,
e) smlouva či dohoda, jejíž právní účinností dochází podle zvláštního
právního předpisu ke vzniku, změně nebo zániku práva k nemovitosti,
f) výpis
1. z obchodního rejstříku, který prokazuje sloučení, splynutí
nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva, nebo
2. z jiného zákonem určeného
rejstříku, pokud vznik právnické osoby je podmíněn zápisem do tohoto rejstříku, který
prokazuje sloučení, splynutí nebo rozdělení jiných právnických osob,
jehož přílohou
je soupis nemovitostí a soupis jiných práv k nemovitostem,
kterých
se má zapisovaná
změna týkat, a v případě rozdělení právnické
osoby protokol o rozdělení majetku se soupisem
nemovitostí a pohledávek zajištěných zástavním
právem k nemovitostem evidovaným v katastru,
g) listina, která prokazuje, že došlo ke sloučení, splynutí, rozdělení
nebo změně právní formy právnické osoby, u které nedochází k přeměně zápisem do
zákonem stanoveného rejstříku, jejíž přílohou je soupis
nemovitostí a soupis jiných práv k nemovitostem, kterých se má zapisovaná
změna týkat, a v případě rozdělení právnické osoby protokol o rozdělení
majetku se soupisem nemovitostí a pohledávek zajištěných zástavním
právem k nemovitostem evidovaným v katastru.
(4) Nabývá-li právo k nemovitosti právnická osoba dnem svého vzniku a
její vznik je podmíněn zápisem do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku,
musí být ohlášení doloženo výpisem z tohoto rejstříku.
(5) Pokud je osobou, jejíž věcné právo vzniká, mění se nebo zaniká, Česká
republika, je v listinách určených pro záznam do katastru uvedena organizační složka
státu nebo státní organizace, která naposledy byla nebo dosud je příslušná hospodařit
s dotčenou nemovitostí, nebo Pozemkový fond České republiky, který má k dotčené
nemovitosti právo správy.
(6) Listinou, na základě které se zapisuje vlastnické právo k nové stavbě
v případě, že vlastníkem stavby není vlastník pozemku, je i listina, na základě které
měl stavebník právo stavbu postavit se souhlasem vlastníka pozemku.
§ 40
(1) Pokud vznik, změna nebo zánik práva, ke kterému došlo podle zvláštního
právního předpisu, není podmíněn žádnou právní skutečností a nemovitosti jsou v
tomto zvláštním právním předpisu označeny podle katastrálního zákona86), nemusí
být ohlášení doloženo
listinou podle § 39 odst. 3. Postačuje odkaz v
ohlášení na příslušné
ustanovení zvláštního právního předpisu, v němž je jmenovitě uvedeno
komu, ke kterým nemovitostem a jaké právo vzniklo, změnilo se či zaniklo.
(2) Pokud vznik, změna nebo zánik práva je zvláštním právním předpisem
vázán na existenci určité právní skutečnosti, ale ve zvláštním právním předpisu
není stanoveno, jaká listina má být přílohou ohlášení pro
záznam do katastru, a ohlašovatel nemůže doložit nabytí práva ani listinou
podle § 39 odst. 3, lze provést zápis do katastru
na základě ohlášení
doloženého
a) souhlasným prohlášením o vzniku, změně nebo zániku práva učiněným
osobou, jejíž právo zapsané dosud v katastru zaniklo nebo se omezilo, a osobou,
jejíž právo vzniklo nebo se rozšířilo (dále jen "souhlasné prohlášení"), nebo
b) potvrzením o zániku práva zapsaného dosud v katastru vydaným osobou,
v jejíž prospěch je zaniklé právo dosud v katastru zapsáno (dále jen "potvrzení
o zániku práva").
(3) V souhlasném prohlášení podle odstavce 2 písm. a) musí být
a) označení osob, které činí souhlasné prohlášení, a to
1. jméno,
popřípadě jména, a příjmení, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa bydliště
v cizině, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, a rodné číslo fyzické osoby,
popřípadě datum narození, pokud rodné číslo nebylo přiděleno, nebo
2. název, adresa
sídla a identifikační číslo právnické osoby,
b) označení nabyvatele práva, popřípadě toho, jehož právo se změnilo
nebo zaniklo, údaji podle písmene a),
c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona86),
d) označení práva, které vzniklo, popřípadě se změnilo nebo zaniklo,
e) odkaz na ustanovení zvláštního právního předpisu, podle kterého
ke vzniku, změně nebo zániku práva došlo,
f) uvedení právních skutečností, které vedly ke vzniku, změně nebo
zániku práva,
g) uvedeno, že práva k nemovitosti nejsou mezi osobami, které prohlášení
činí, sporná ani pochybná.
(4) V potvrzení o zániku práva podle odstavce 2 písm. b) musí být
a) označení osoby, která potvrzení vydává, údaji podle odstavce 3 písm.
a),
b) označení toho, jehož právo zaniklo, údaji podle odstavce 3 písm.
a),
c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona86),
d) označení práva, které podle potvrzení zaniklo,
e) odkaz na ustanovení zvláštního právního předpisu, podle kterého
k zániku práva došlo, a
f) uvedení právních skutečností, které vedly k zániku práva.
§ 41
(1) Zápis vlastnického práva nabytého příklepem v soudní dražbě se zapíše
na základě usnesení o příklepu doloženého potvrzením soudu nebo soudního exekutora
o zaplacení vydražené nemovitosti87).
(2) Zápis vlastnického práva nově vzniklé obce vzniklého podle zvláštního
právního předpisu88) se zapíše na základě ohlášení nově
vzniklé obce s náležitostmi
obdobnými podle § 40 odst. 4 doloženého rozhodnutím
krajského úřadu
a dohodou obce a přípravného výboru o rozdělení majetku obce mezi původní
obec a nově vzniklou obec.
(3) Vlastnické právo k nové jednotce vystavěné v domě na základě smlouvy
o výstavbě se zapíše na základě ohlášení zástupce spoluvlastníků domu nebo společenství
vlastníků nebo vlastníka nové jednotky doloženého smlouvou o výstavbě, popřípadě
další listinou, která prokazuje, že vlastníkem je někdo jiný než stavebník uvedený
ve smlouvě o výstavbě.
§ 42
(1) Zánik společného jmění manželů a vznik podílového spoluvlastnictví
bývalých manželů se po uplynutí tří let od zániku manželství bez vypořádání společného
jmění manželů vkladem práva na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů
zapíše i na základě ohlášení jednoho z bývalých manželů s náležitostmi obdobnými
podle § 40 odst. 3,
doloženého pravomocným
rozhodnutím soudu o rozvodu manželství a potvrzením tohoto soudu, že
do uplynutí tří let od zrušení manželství nebyla podána žaloba na soudní
vypořádání společného jmění manželů, ani neproběhlo nebo neprobíhá
řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů.
(2) V případě, že k vypořádání zaniklého společného jmění manželů podle
zvláštního právního předpisu88a)
došlo poté, co nastaly účinky spojené se zahájením
insolvenčního řízení, a o tomto vypořádání byl
proveden zápis do katastru dříve, než pozbylo prohlášením
konkursu88b) své účinky, zapíše se nevypořádané
společné jmění manželů na základě ohlášení insolvenčního
správce s náležitostmi obdobnými podle § 40 odst. 3.
(3) Záznamem se zapisují též vlastnická práva k nemovitostem z privatizovaného
majetku89). K provedení záznamu se ke smlouvě, zakladatelské
listině
nebo k potvrzení příslušného orgánu o prodeji veřejnou dražbou připojí
ověřená kopie75) příslušné části privatizačního projektu
zahrnující
úvodní stranu projektu, rozhodnutí příslušného orgánu o privatizaci90),
popřípadě schválení privatizace91),
včetně podmínek schválení u privatizačních projektů schválených před
13. srpnem 1993, soupis nemovitého majetku a výpis z obchodního rejstříku.
Při uskutečnění převodu privatizovaného majetku Ministerstvem financí
se dále připojí ověřená kopie rozhodnutí zakladatele podniku o zrušení
podniku nebo rozhodnutí o vynětí části podniku a převedení privatizovaného
majetku do příslušnosti hospodařit Ministerstvu financí.
§ 43
(1) Zánik věcného břemene zpeněžením podle zvláštního právního předpisu92)
se zapíše podle ohlášení
doloženého ohlášením insolvenčního správce;
ohlášení musí mít náležitosti potvrzení o zániku práva
podle § 40 odst. 4.
(2) Zánik zástavního práva vyplacením zajištěné pohledávky nebo složením
ceny zastavené věci ve prospěch konkursní podstaty93)
se do katastru zapíše na základě potvrzení správce
konkursní podstaty o zániku zástavního práva. Potvrzení správce konkursní
podstaty musí mít náležitosti potvrzení o zániku práva podle §
40 odst.
4.
(3) Zánik zástavního práva a zánik věcného břemene vyvlastněním podle zvláštního
právního předpisu94a)
se zapíše na základě potvrzení vyvlastňovacího
úřadu; ohlášení musí mít náležitosti potvrzení o zániku
práva podle § 40 odst. 4.
(4) Vznik zástavního práva k jednotce povinného vlastníka k zajištění
pravomocně přisouzených pohledávek vlastníků ostatních jednotek95)
se zapíše na základě ohlášení zástavních věřitelů nebo
některého z nich, popřípadě společenství vlastníků96),
obsahující označení dotčených vlastníků včetně označení jednotek v
jejich vlastnictví a spoluvlastnických podílů na společných částech
domu, popřípadě pozemku, doloženého pravomocným rozhodnutím soudu o
přisouzení pohledávek vlastníků jednotek. Zánik tohoto zástavního práva
se do katastru zapíše na základě potvrzení zástavních věřitelů nebo
společenství vlastníků, které musí mít náležitosti potvrzení o zániku
práva podle § 40 odst. 4.
(5) Vznik předkupního práva podle zvláštního právního předpisu96a) se zapíše
na základě ohlášení pořizovatele
územního plánu nebo regulačního plánu doloženého
ověřenou částečnou kopií textové části opatření
obecné povahy (územního plánu nebo regulačního
plánu) opatřenou záznamem o účinnosti. Ověřená
částečná kopie obsahuje úvodní a závěrečnou stranu
textové části opatření obecné povahy a tu část jeho
textové části, kterou se vymezují veřejně prospěšné
stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze
uplatnit předkupní právo. Pokud vymezení veřejně
prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření
není provedeno uvedením pozemků označených podle
katastrálního zákona, nebo pokud z opatření obecné
povahy nevyplývá, pro kterou osobu předkupní právo
vzniklo, musí tyto údaje vyplývat z ohlášení pořizovatele
územního plánu nebo regulačního plánu. Předkupní
právo se zapisuje k celému pozemku i v případě,
že byla pro veřejně prospěšnou stavbu, veřejně prospěšné
opatření nebo veřejné prostranství určena pouze
jeho část.
§ 44
(1) Je-li trvání práva omezeno na dobu života fyzické osoby, provede se
výmaz tohoto práva i na základě ohlášení doloženého úmrtním listem, pravomocným
rozhodnutím o skončení dědického řízení, rozhodnutím soudu o prohlášení za mrtvého
nebo potvrzením příslušného orgánu dokládajícím, že oprávněná osoba již nežije.
Je-li trvání práva omezeno na dobu existence právnické osoby, provede se výmaz tohoto
práva i na základě listiny, která prokazuje, že oprávněná právnická osoba zanikla.
(2) Je-li trvání práva omezeno podle zápisu v katastru na určitou dobu,
provede se výmaz tohoto práva i na základě ohlášení, že právo zapsané v katastru
zaniklo uplynutím času, s náležitostmi podle §
40 odst. 4.
§ 45
(1) Katastrální úřad zkoumá, zda listiny uvedené v §
39 až 44 jsou
čitelné a rozhodnutí uvedená v § 39 a §
41 až 44 jsou pravomocná, zda
nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle katastrálního zákona86),
zda právní vztahy a jejich změny, které listiny potvrzují nebo osvědčují,
navazují na dosavadní stav zápisů v katastru, popřípadě zda neobsahují
chyby v psaní a počítání nebo jiné zřejmé nesprávnosti.
(2) Zjistí-li katastrální úřad, že rozhodnutí nebo jiná listina má některý
z uvedených nedostatků, vrátí ji s uvedením zjištěných nedostatků97)
vyhotoviteli
nebo tomu, kdo ji předložil s ohlášením, případně si chybějící podklady
vyžádá. Pro listiny, které jsou podkladem k záznamu práva, platí obdobně
§ 37 odst. 3 až 5.
(3) Je-li katastrálnímu úřadu postupně doručeno více pravomocných rozhodnutí
a jiných listin, jimiž je katastrální úřad vázán, z nichž každá svědčí o vlastnictví
jiné osoby k téže nemovitosti, vyjádří katastrální úřad v katastru tuto okolnost
duplicitním zápisem vlastnictví. Zároveň o tom vyrozumí osoby, které jsou podle
takto rozporných listin označeny za vlastníky, s tím, že duplicitní zápis bude v
případě sporu o vlastnictví odstraněn na podkladě pravomocného rozhodnutí soudu,
nebo v případě shody o vlastnictví na základě uznání provedeného souhlasným prohlášením
s náležitostmi podle § 40 odst. 3, popřípadě jednostranným
prohlášením
s obdobnými náležitostmi podle § 40 odst. 3, že
vlastnické právo druhé
osoby k nemovitosti prohlašující osobou není zpochybňováno. Duplicitní
zápis vlastnictví nelze provést na základě rozhodnutí státního orgánu
o určení vlastnického práva v případě, že dotčené osoby byly účastníky
daného řízení nebo se jedná o takové rozhodnutí, které je podle zákona
závazné pro každého. Obdobně postupuje katastrální úřad i při zápisu
jiných než vlastnických práv k nemovitostem.
§ 46
(1) Katastrální úřad vede protokol o záznamech, ve kterém zaznamenává
došlá rozhodnutí a jiné listiny určené k záznamu právních vztahů do katastru a informace
o vyřízení záznamu.
(2) Na podkladě došlých rozhodnutí a jiných listin, na základě kterých
má být proveden záznam, se vyznačí v souboru popisných informací u dotčených nemovitostí
a jednotek plomba.
(3) Po záznamu do katastru se odstraní plomba vyznačená podle odstavce
2 a rozhodnutí nebo jiná listina se založí do sbírky listin. Plomba
se odstraní i po marném uplynutí lhůty stanovené k odstranění zjištěných
nedostatků.
Poznámky
§ 47
(1) Listiny určené k zápisu nebo výmazu poznámky26)
se zaznamenávají
v protokolu o záznamech podle § 46 odst. 1 a u
dotčených nemovitostí
a jednotek se vyznačí plomba.
(2) Katastrální úřad zkoumá, zda listiny podle odstavce 1 jsou čitelné,
zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle katastrálního zákona86)
a zda neobsahují chyby v psaní a počítání nebo jiné zřejmé nesprávnosti.
(3) Poznámku na základě rozhodnutí příslušného orgánu katastrální úřad
zapíše bez ohledu na právní moc nebo vykonatelnost rozhodnutí. K výmazu poznámky
na základě rozhodnutí zapsané podle prvé věty je nutné doložit právní moc rozhodnutí,
pokud ze zvláštního právního předpisu97a) neplyne,
že účinky rozhodnutí nastaly dříve.
(4) Zjistí-li katastrální úřad, že listina podle odstavce 1 má některý
z nedostatků uvedených v odstavci 2 nebo není doložena právní moc rozhodnutí
podle odstavce 3, vrátí ji s popisem zjištěných nedostatků vyhotoviteli
nebo tomu, kdo ji předložil s ohlášením, případně si chybějící podklady
vyžádá.
(5) Po zápisu nebo výmazu poznámky se odstraní plomba a listina se založí
do sbírky listin. Plomba se odstraní i po marném uplynutí lhůty stanovené k odstranění
zjištěných nedostatků.
Zápis dalších práv do katastru
§ 48
(1) Pro zápis dalších práv do katastru platí přiměřeně §
39 až 42,
§ 45 a 4684).
(2) Listiny určené k zápisu dalších práv do katastru a k jejich výmazu
se zaznamenávají v protokolu o záznamech a u dotčených nemovitostí a jednotek se
vyznačí plomba.
(3) Zápis katastrální úřad provede na základě ohlášení oprávněného z dalšího
práva, které musí být doloženo listinou, která změnu dokládá. V listině musí být
nemovitosti označeny podle katastrálního zákona86),
přičemž podpisy nemusí být ověřeny podle § 39 odst. 2.
(4) V případě, že další právo vzniká spolu s vlastnickým právem státu
nebo územního samosprávného celku a předložená listina dokládá společný vznik obou
těchto práv, provede se zápis dalšího práva v rámci vkladu nebo záznamu vlastnického
práva.
(5) V případě zániku vlastnického práva státu nebo územního samosprávného
celku, od něhož je odvozeno další právo, se provede výmaz dalšího práva v rámci
vkladu nebo záznamu, kterým je zapisován zánik příslušného vlastnického práva, a
to pouze na základě listiny, na jejímž základě je prováděn výmaz vlastnického práva,
od něhož je další právo odvozeno.
(6) Po zápisu dalších práv do katastru a jejich výmazu se odstraní plomba
a listina se založí do sbírky listin.
Oddíl 6
Činnosti při vedení katastru
§ 49
Zápis jiných údajů katastru
(1) Podkladem k zápisu jiných údajů katastru jsou
a) listiny dokládající skutečnosti, které jsou podle zákona obsahem
katastru,
b) informace vyšetřené katastrálním úřadem nebo převzaté z jiných informačních
systémů.
(2) Katastrální úřad zaznamenává listiny podle odstavce 1 v protokolu
o záznamech. Po zápisu údajů do katastru založí listinu do sbírky listin.
(3) Katastrální úřad zkoumá, zda listiny podle odstavce 1 písm. a)
jsou čitelné a pravomocné, zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny
podle katastrálního zákona86) a zda neobsahují chyby v psaní
a počítání
nebo jiné zřejmé nesprávnosti. Pro listiny, které jsou podkladem k
zápisu jiných údajů do katastru, platí obdobně §
37 odst.
3 až 5.
(4) V případě, kdy se změna jiných údajů katastru vyplývající z rozhodnutí
vydaného příslušným státním orgánem podle zvláštního právního předpisu dotýká většího
počtu vlastníků a jiných oprávněných, postačuje, je-li ohlášení změny učiněno kteroukoliv
z dotčených osob v postavení vlastníka nebo jiného oprávněného.
(5) Informaci o zahájení pozemkových úprav vymaže katastrální úřad na základě
doručeného rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav28).
Informaci o schválení návrhu pozemkových úprav vymaže katastrální úřad
na základě doručeného pravomocného rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně
nebo přechodu vlastnických práv98), popřípadě o zřízení
nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům.
§ 50
Revize katastru
(1) Vyhlášení revize katastru oznámí katastrální úřad dva měsíce před jejím
zahájením obci, na jejímž území bude revize katastru prováděna99).
(2) Před zahájením revize katastru se provede kontrola vnitřního souladu
společných údajů souboru geodetických informací a souboru popisných informací.
(3) Pokud je při revizi katastru nezbytná účast vlastníka, přizve jej katastrální
úřad k revizi písemnou pozvánkou. Jeho nepřítomnost však není na překážku provedení
revize katastru. V těchto případech se využijí při revizi informace zástupce obce
a vlastníků sousedních nemovitostí. Stejně se postupuje v případě, že adresa vlastníka
není známa a nebo není známo, že taková osoba existuje.
(4) Předmětem revize katastru jsou
a) hranice katastrálního území,
b) hranice pozemků, obvody budov, obvody vodních děl, druh pozemku,
způsob využití pozemku, typ stavby a způsob využití stavby,
c) mapové značky, jejichž platnost byla ukončena před účinností této
vyhlášky,
d) další prvky polohopisu,
e) zápisy v záznamu pro další řízení z hlediska potřebnosti jejich dalšího
evidování, sledování a řešení,
f) seznamy budov s čísly popisnými a budov s čísly evidenčními a seznam
budov bez čísel popisných a čísel evidenčních,
g) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa trvalého pobytu fyzické
osoby, popřípadě adresa bydliště v cizině, nemá-li trvalý pobyt na území České
republiky, název a adresa sídla právnické osoby, která je vlastníkem, a doplnění
jejich chybějících rodných čísel, popřípadě dat narození, pokud rodná čísla nebyla
přidělena, nebo identifikačních čísel,
h) body polohového bodového pole,
i) místní a pomístní názvy.
(5) Zjištěné změny
a) doložené příslušnou listinou, popřípadě geometrickým plánem nebo
záznamem podrobného měření změn (§ 76 a bod
16 přílohy) nebo změny
tyto doklady nevyžadující, se vyznačí do příloh protokolu o výsledku
revize katastru; vlastník v příloze potvrdí svým podpisem souhlas s
vyznačením změny v katastru,
b) nedoložené podle písmene a) se zapíší do záznamu pro další řízení
s uvedením lhůty odstranění zjištěného nesouladu v údajích katastru projednaným
způsobem; zápis potvrdí vlastník nebo jeho zástupce svým podpisem.
(6) Pokud se zápis podle odstavce 5 písm. b) týká vlastníka,
který
není přítomen revizi katastru, zašle mu katastrální úřad výzvu k odstranění
zjištěného nesouladu se stanovením lhůty k předložení příslušných
listin pro vyznačení změny v katastru100).
Obdobně se postupuje i v případě, kdy vlastník nebo jeho zástupce
byl revizi katastru přítomen, ale svým podpisem nestvrdil dojednání
podle odstavce 5 písm. b).
(7) Katastrální úřad upozorní vlastníka při sjednávání způsobu odstranění
nesouladu podle odstavce 5 písm. b) nebo ve výzvě podle odstavce 6
na možnost sankcí za porušení pořádku na úseku katastru při neplnění
jeho povinností101).
(8) Protokol o výsledku revize katastru obsahuje
a) datum a rozsah provedené revize katastru,
b) způsob provedení revize katastru (pochůzka v terénu, využití leteckých
snímků, jednání s obcí a vlastníky apod.),
c) výčet příloh protokolu, ve kterých jsou zaznamenány zjištěné
změny
údajů katastru podle odstavce 5 nebo které obsahují zejména výsledky
revize údajů podle odstavce 4 písm. c), d), g) a h), a
d) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis zaměstnance pověřeného
provedením revize a zástupce obce, který se revize katastru zúčastnil.
§ 51
Lhůty pro vyznačování změn údajů katastru v katastrálním operátu
(1) Katastrální úřad zapisuje změny údajů katastru nejpozději do 30
dnů
a) po dni nabytí právní moci rozhodnutí o povolení vkladu, nebo
b) po doručení listiny, která je podkladem pro záznam nebo poznámku.
(2) V případě, že se změny údajů katastru týkají i souboru geodetických
informací, vyznačí se v souboru popisných informací a v digitální nebo v digitalizované
mapě současně. V případě digitalizované mapy vyhotovené v souřadnicovém systému
gusterbergském nebo svatoštěpánském nebo v případě analogové mapy se změny vyznačí
v souboru popisných informací bezprostředně po jejich vyznačení v těchto mapách.
(3) Změny jiných údajů katastru se zapisují do 60 dnů po doručení příslušné
listiny.
(4) Bezodkladně se zapisují poznámky na podkladě usnesení soudu o nařízení
exekuce a rozhodnutí o zajištění majetku v trestním řízení, popřípadě jiné poznámky,
pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.
Oprava chyb v katastrálním operátu
§ 52
(1) Katastrální úřad vede protokol, do kterého průběžně zaznamenává zahájení
opravy z vlastního podnětu a na základě došlých návrhů32).
(2) Chybný zápis práva a údaje s právem souvisejícího, parcelního
čísla, čísla popisného a evidenčního, čísla jednotky, druhu pozemku, způsobu využití
pozemku, BPEJ, způsobu využití stavby, způsobu využití jednotky, způsobu ochrany
nemovitostí, údaje o vlastníku nebo oprávněném z jiného věcného práva podle § 10
opraví katastrální
úřad na základě
a) listiny, která byla podkladem pro zápis tohoto údaje do katastru,
nebo
b) opravy listiny, která byla podkladem pro zápis tohoto údaje do katastru,
provedené tím, kdo listinu vyhotovil nebo kdo je oprávněn opravu listiny provést.
(3) Chybné geometrické a polohové určení opraví katastrální úřad na
základě
a) výsledků zeměměřických činností, které jsou využívány pro účely
katastru, podle potřeby v součinnosti s osobou odborně způsobilou k výkonu zeměměřických
činností102) (dále jen "způsobilá
osoba") a
b) písemného prohlášení vlastníků, že hranice nebyla jimi měněna, není
sporná ani nebyla zpochybněna; prohlášení není třeba, pokud z původního výsledku
zeměměřické činnosti je chyba zřejmá, nebo pokud se jedná o opravu na podkladě opravy
listiny102a).
Opravou geometrického a polohového určení pozemku dochází zároveň k
opravě geometrického a polohového určení rozsahu věcných břemen k částem změnou dotčených
pozemků, pokud byl rozsah vymezen podle bodu 16.3 přílohy vzdáleností od hranice
parcely.
(4) Chybné určení výměry parcely opraví katastrální úřad podle platného
geometrického určení.
Oddíl 7
Činnosti při obnově katastrálního operátu
Obnova katastrálního operátu novým mapováním
§ 54
Zahájení obnovy katastrálního operátu novým mapováním
(1) Oznámení o obnově katastrálního operátu novým mapováním zveřejní katastrální
úřad s předstihem nejméně šesti měsíců nebo, jedná-li se o obnovu v části katastrálního
území, s předstihem nejméně dvou měsíců. Oznámení obsahuje i výzvu ke splnění povinností
vlastníků a obce podle katastrálního zákona103). Katastrální
úřad zašle oznámení obci, na jejímž území bude katastrální operát obnovován,
příslušnému pozemkovému úřadu, osobám, které vlastní v daném území
rozsáhlý nemovitý majetek (například dráhy, letiště, pozemní komunikace,
lesy), a dále bez ohledu na rozsah vlastnictví státu vždy Úřadu pro
zastupování státu ve věcech majetkových a Pozemkovému fondu České republiky.
(2) Termín zahájení obnovy katastrálního operátu oznámí katastrální úřad
obci nejméně 30 dní předem a zveřejní ho způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Zjišťování hranic
§ 55
(1) Složení komise pro zjišťování hranic projedná předseda komise s obcí,
popřípadě podle místních podmínek s dotčenými dalšími správními orgány104) (například
orgánem
ochrany zemědělského půdního fondu, orgánem státní správy lesů, místně
příslušným vodoprávním úřadem, pokud lze předpokládat, že by mohla
při zjišťování hranice koryta vodního toku vzniknout pochybnost o jeho
hranici).
(2) Ke zjišťování hranic přizve katastrální úřad vlastníky, jejichž
nemovitosti leží v území, ve kterém bude provedena obnova katastrálního operátu
novým mapováním, a rovněž vlastníky nemovitostí sousedících s tímto územím, s výjimkou
území, kde se převezmou výsledky předchozí obnovy. Písemná pozvánka kromě místa
a času zjišťování hranic obsahuje
a) upozornění, že k účasti při zjišťování hranic může vlastník pověřit
svého zástupce na základě plné moci a že neúčast pozvaného vlastníka nebo jeho
zástupce při jednání není na překážku využití výsledků zjišťování hranic,
b) oznámení o oprávnění zaměstnanců pověřených zjišťováním hranic vstupovat
a vjíždět na nemovitosti podle zákona o zeměměřictví105)
a
c) poučení o povinnostech vlastníka a případných sankcích podle katastrálního
zákona105a) a upozornění,
že neoznačené hranice nebudou předmětem
zaměření a budou do obnoveného katastrálního
operátu doplněny podle dosavadního zobrazení
v katastrální mapě, popřípadě podle operátu dřívější
pozemkové evidence a výsledek doplnění
bude zveřejněn v průběhu řízení o námitkách33).
(3) Vlastníci jsou ke zjišťování hranic zváni písemnou pozvánkou doručenou
nejméně týden předem. Tyto osoby jsou zvány tak, aby zjišťování hranic týkající
se všech jejich nemovitostí v katastrálním území mohlo proběhnout v jeden den, ledaže
by tomu bránily závažné důvody.
§ 56
(1) Podkladem pro zjišťování hranic, které jsou obsahem katastru, je dosavadní
katastrální operát a operáty dřívějších pozemkových evidencí. Na jejich podkladě
se vyhotoví náčrty a k nim soupisy nemovitostí uspořádané podle čísel listů vlastnictví.
(2) Při zjišťování hranic se rozlišují
a) hranice vlastnické,
b) hranice druhů pozemků, popřípadě rozhraní způsobu využití nemovitosti,
c) obvody budov a obvody vodních děl,
d) hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky.
(3) Komise při zjišťování hranic prověřuje i další údaje, které jsou
obsahem katastru, a to
a) údaje o vlastníku podle § 10,
b) druh pozemku,
c) způsob využití pozemku a typ a způsob využití stavby,
d) popisné číslo budovy nebo evidenční číslo budovy,
e) místní a pomístní názvy,
f) další prvky polohopisu.
§ 57
(1) Při zjišťování hranic se vyšetřuje skutečný průběh hranice v terénu,
který se porovnává s jejím zobrazením v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové
evidence. Průběh hranice katastrálního území se nevyšetřuje, pokud byl již dříve
vyšetřen při obnově katastrálního operátu v sousedním katastrálním území. Průběh
hranice na obvodu pozemkových úprav se znovu nevyšetřuje.
(2) Lomové body vlastnické hranice označené trvalým způsobem, jejíž průběh
v terénu odpovídá zobrazení v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence
a vlastníci s ní souhlasí, se v terénu označí barvou. V případě, že lomové body
takové hranice nejsou označeny trvalým způsobem a vlastníci se na průběhu hranice
shodli, označí se tyto body dočasně, například červeně obarveným kolíkem. Označení
těchto lomových bodů trvalým způsobem provedou vlastníci v termínu uvedeném ve výzvě
katastrálního úřadu. Vlastnické hranice se vyznačí v náčrtu černou čárou 0.014 s
rozlišením způsobu trvalého označení hranice (§ 88)
mapovými značkami
podle bodu 10 přílohy.
(3) U vlastnické hranice, s jejímž trvalým označením v terénu vlastníci
souhlasí, ale její průběh neodpovídá zobrazení v katastrální mapě nebo u pozemků
evidovaných zjednodušeným způsobem v mapě dřívější pozemkové evidence, prověří komise
příčinu tohoto stavu. Je-li příčinou
a) chybné zobrazení hranice, vyznačí se v náčrtu její oprava červenou
čárou 0.014 a v soupisu nemovitostí potvrdí vlastníci svým podpisem souhlas s průběhem
a vyznačením opravy hranice,
b) zřetelný posun hranice způsobený přírodními vlivy, s výjimkou změn
podle vodního zákona106), zobrazí se změna hranice
v náčrtu červenou čárou 0.014 a v soupisu nemovitostí se poznamená
důvod změny hranice a skutečnost, že se nejedná o chybu v katastru,
c) vědomě provedená změna průběhu hranice v terénu, vyznačí se v náčrtu
hranice dosud zobrazená v katastrální mapě černou čárou 0.014 a nová hranice se
vyznačí červenou čárou 0.012 se slučkou, přičemž vlastníci se vyzvou k předložení
příslušných listin a tato skutečnost se poznamená v soupisu nemovitostí.
(4) Dojde-li k rozporu107) v
tvrzení
vlastníků o průběhu vlastnické hranice, vyznačí se v náčrtu dosavadní
hranice podle zobrazení v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové
evidence mapovou značkou sporné hranice pořadové číslo 2.27 podle bodu
10.3 přílohy. Komise poučí vlastníky o možnosti řešit spor o vlastnictví
příslušné části pozemku občanskoprávní cestou.
(5) Hranice pozemku, který se v katastru eviduje se způsobem využití
vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném, se v terénu zjišťuje za účasti správce
vodního toku, vodoprávního úřadu a přítomných vlastníků sousedních pozemků. V případě,
že tento způsob využití pozemku
a) není u dotčeného pozemku v katastru evidován a podle vyjádření vodoprávního
úřadu došlo k přechodu vlastnických práv podle vodního zákona108),
považuje se v terénu vyšetřená hranice
koryta vodního toku za hranici druhu pozemku,
b) není u dotčeného pozemku v katastru evidován a podle vyjádření vodoprávního
úřadu nedošlo k přechodu vlastnických práv podle vodního zákona108),
považuje se v terénu vyšetřená hranice koryta vodního toku za hranici
vlastnickou,
c) odpovídá zobrazení v katastrální mapě, považuje se hranice koryta
vodního toku za vlastnickou hranici,
d) neodpovídá zobrazení v katastrální mapě a je-li příčinou změna koryta
vodního toku podle vodního zákona106), považuje se v terénu
vyšetřená
hranice koryta vodního toku za hranici druhu pozemku.
(6) Při zjišťování obvodu budovy nebo obvodu vodního díla, které nejsou
doposud vyznačeny v katastru nebo jejichž obvod neodpovídá zobrazení v katastrální
mapě, se vyznačí v náčrtu jejich obvod červenou čárou 0.012 a mapovou značkou budovy
nebo vodního díla. Komise upozorní vlastníka na povinnost předložit příslušnou listinu
pro zápis nové budovy nebo vodního díla, popřípadě změny obvodu budovy nebo obvodu
vodního díla do katastru109).
(7) Průběh hranice katastrálního území, která je shodná s hranicí státu,
se v terénu nezjišťuje. Údaje o průběhu této hranice pro potřebu obnovy katastrálního
operátu se převezmou z dokumentárního díla státních hranic44).
(8) Průběh hranice způsobu ochrany nemovitostí (bod 6 přílohy) se
v terénu nezjišťuje. Do obnoveného katastrálního operátu se tyto hranice
přebírají z dosavadní katastrální mapy, popřípadě z podkladů předložených
příslušnými správními orgány.
(9) Při zjišťování hranic se projedná s obcemi a příslušnými vlastníky
možnost nahrazení hranice katastrálního území nebo obce probíhající korytem vodního
toku nebo pozemní komunikací pevnou hranicí.
§ 58
(1) Náčrt zjišťování hranic se vyhotovuje ve vhodném měřítku jako zvětšenina
katastrální mapy nebo se připravuje počítačovými prostředky na podkladě rastrového
obrazu katastrální mapy tak, aby dovoloval zřetelné zobrazení hranic pozemků a zapsání
údajů. Náčrt zjišťování hranic se připravuje na kvalitním papíru o hmotnosti nejméně
150 g/m2
ve formátu
A3, popřípadě se do tohoto formátu skládá. Obsahuje v barevném rozlišení
zobrazení dosavadních a nových hranic pozemků, včetně hranic pozemků
evidovaných zjednodušeným způsobem, další prvky polohopisu, místní
a pomístní názvy, čísla listů vlastnictví, čísla popisná a čísla evidenční
budov, čísla sousedních náčrtů zjišťování hranic, rozhraní jednotlivých
náčrtů zjišťování hranic, orientaci náčrtu zjišťování hranic k severu
a údaj o jeho měřítku, název katastrálního území, informaci o čísle
protokolu a čísle odpovídajícího měřického náčrtu, dále datum vyhotovení,
podpis vyhotovitele náčrtu zjišťování hranic, podpisy členů komise
a otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem.
(2) Změna hranice druhu pozemku, včetně změny, která v terénu vznikla
v důsledku drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranice v rámci zemědělského
půdního fondu110),
a změna rozhraní způsobu využití pozemku se
v náčrtu zjišťování hranic vyznačí červenou čárou 0.012 podle skutečného
stavu v terénu. Komise upozorní vlastníka na povinnost předložit příslušnou
listinu pro zápis změny do katastru, je-li taková listina ke změně
potřebná111).
(3) Zjištěné změny dalších údajů podle §
56 odst. 3, popřípadě návrh
na sloučení parcel, doložené příslušnou listinou nebo tuto listinu
nevyžadující, se vyznačí do náčrtu zjišťování hranic a do soupisu nemovitostí,
v němž vlastníci potvrdí svým podpisem souhlas s vyznačením této změny
v katastru.
(4) Výsledky jednání komise s vlastníky při zjišťování hranice se
zaznamenávají v náčrtu zjišťování hranic a v soupisu nemovitostí, ve kterém příslušní
vlastníci potvrdí svým podpisem s uvedeným datem podpisu souhlas
a) s průběhem a označením hranice podle zjištění v terénu, nebo se
uvede důvod odmítnutí vlastníka takový souhlas vyjádřit,
b) s převzetím dosavadní hranice z údajů katastru,
c) se zobrazením zjištěných změn hranic v obnoveném souboru geodetických
informací,
d) s dohodnutým termínem k označení hranic trvalým způsobem a k předložení
listin potřebných pro zápis zjištěných změn v katastru s uvedením lhůty k jejich
předložení.
Změny vyšetřené a nedoložené příslušnými listinami se zapíší do záznamu
pro další řízení s uvedením lhůty a projednaného způsobu odstranění nesouladů.
Údaje, u kterých došlo v soupise ke změně, se přeškrtnou červenou čárou 0.012 tak,
aby původní údaj zůstal čitelný. Opravy údajů v jednotlivých částech soupisu nemovitostí
musí být podepsány vlastníky dotčených pozemků a předsedou komise. V případě, že
vlastník s výsledky zjišťování hranic nesouhlasí, vyjádří svůj důvod nesouhlasu
v soupisu nemovitostí s připojením podpisu a data podpisu.
(5) O výsledku zjišťování hranic sepíše komise protokol, který obsahuje
a) údaj o katastrálním území a období, ve kterém bylo provedeno zjišťování
hranic,
b) jména a příjmení předsedy a dalších členů komise,
c) způsob vyhlášení zahájení obnovy katastrálního operátu novým mapováním
v obci,
d) způsob zajištění účasti vlastníků při zjišťování hranic,
e) odkaz na přílohy,
f) datum sepsání protokolu s podpisy členů komise.
(6) Přílohou protokolu jsou náčrty zjišťování hranic s přehledem jejich
kladu, soupisy nemovitostí a seznam místních a pomístních názvů, které jsou průkazným
dokladem výsledků zjišťování hranic jednotlivých pozemků a jednotlivých údajů katastru,
dále doklady o doručení pozvání k účasti na zjišťování hranic, o účasti zástupců
vlastníků doložené plnou mocí apod.
Vyhotovení nového souboru geodetických informací a nového souboru popisných
informací
§ 59
(1) Při obnově katastrálního operátu novým mapováním může katastrální
úřad provést přečíslování parcel.
(2) Parcely se přečíslovávají v rámci katastrálního území. Při přečíslování
se zpravidla parcely číslují průběžně v jedné číselné řadě bez rozlišení na stavební
a pozemkové parcely. V případě potřeby lze přečíslovat pouze jednu z číselných řad
parcel, popřípadě jen část katastrálního území.
(3) S přečíslováním se započne v zastavěném území, kde se všechny parcely
přečíslují v průběžném sledu, a dále mimo zastavěné území tak, aby čísla parcel
na sebe s ohledem na vzájemnou polohu nemovitostí pokud možno vhodně navazovala.
(4) Součástí obnoveného katastrálního operátu je srovnávací sestavení
parcel s porovnáním parcel dosavadního a obnoveného katastrálního operátu, a to
podle jednotlivých listů vlastnictví.
§ 60
Obnovený soubor geodetických informací se vyhotoví na podkladě
a) výsledků zjišťování hranic,
b) výsledků zeměměřických činností v polohovém bodovém poli a výsledků
měření pro účely nového geometrického a polohového určení katastrálního území,
pozemků, budov a dalších prvků polohopisu katastrální mapy,
c) výsledků dřívějších zeměměřických činností dokumentovaných v katastru,
pokud vyhovují z hlediska přesnosti a pokud je jejich využití účelné,
d) výsledků zeměměřických činností vyznačených v dosavadním souboru
geodetických informací v průběhu obnovy katastrálního operátu novým mapováním,
e) dosavadní katastrální mapy a mapy dřívějších pozemkových evidencí,
popřípadě upřesněných přídělových plánů,
f) geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby, jedná-li
se o další prvky polohopisu,
g) přečíslování parcel, pokud bylo provedeno.
§ 61
Obnovený soubor popisných informací se vyhotoví na podkladě
a) dosavadního souboru popisných informací, v němž jsou zapsány změny
údajů katastru uvedené v soupisu nemovitostí a změny údajů o parcelách, vyplývající
z obnoveného souboru geodetických informací, a
b) listin, které jsou podkladem pro zápis změn údajů katastru, doručených
v průběhu obnovy katastrálního operátu novým mapováním.
Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu
§ 62
(1) Platnost obnoveného katastrálního operátu je katastrálním úřadem vyhlášena
ke dni, kdy dosavadní katastrální operát je nahrazen v informačním systému katastru
nemovitostí obnoveným katastrálním operátem.
(2) Sdělení o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zašle
katastrální úřad obci, na jejímž území byl katastrální operát obnoven.
(3) Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zveřejní katastrální
úřad v součinnosti s obcí. Katastrální úřad a Úřad zveřejní vyhlášení platnosti
obnoveného katastrálního operátu rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Obnova katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací
a převod číselného vyjádření analogové mapy do digitální podoby
§ 63
(1) Katastrální mapy, které jsou podle §
16 odst. 1 písm. b) vedeny
jako analogové mapy, se obnovují přepracováním na digitální mapu nebo
digitalizovanou mapu.
(2) Oznámení o zahájení obnovy katastrálního operátu přepracováním se
zveřejní nejméně dva měsíce předem na úřední desce. Oznámení zašle katastrální úřad
územně příslušné obci s žádostí o jeho zveřejnění.
(3) Při obnově katastrálního operátu přepracováním se provede
a) částečná revize katastru v rozsahu alespoň podle §
50 odst. 4 písm. a), e), f), h) a i) a doplnění neúplných údajů podle písmene
g),
b) doplnění pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem do obnovovaného
souboru geodetických informací (§ 90),
c) oprava zjištěných chyb v katastru,
d) porovnání souladu mezi souborem popisných a souborem geodetických
informací,
e) nový výpočet výměr dílů BPEJ.
(4) Souřadnice lomových bodů hranic parcel analogové mapy a parcel
zjednodušené evidence, souřadnice lomových bodů obvodů budov a obvodů vodních děl
a souřadnice lomových bodů dalších prvků polohopisu se
a) převezmou z registru souřadnic těchto bodů evidovaných v katastru,
b) vypočtou z výsledků dřívějšího geodetického nebo fotogrammetrického
určení polohopisu v S-JTSK nebo v původním souřadnicovém systému, ve kterém bylo
provedeno číselné zaměření přepracovávané katastrální mapy, nebo z výsledků měření
dokumentovaných v záznamech podrobného měření změn v místním souřadnicovém systému;
v případě dalších prvků polohopisu převezmou z geodetické části dokumentace skutečného
provedení stavby podle zvláštního právního předpisu112),
c) určí vektorizací rastrových souborů analogových map v S-JTSK nebo
v jiném souřadnicovém systému transformovaných do S-JTSK, u nichž je eliminována
deformace mapy, nebo
d) určí kartometrickou digitalizací, pokud nelze užít postup podle
písmene c), přičemž souřadnice se transformují do S-JTSK po mapových listech nebo
po blocích.
(5) Při obnově katastrálního operátu přepracováním lze přečíslovat parcely,
pokud jejich číslování je nepřehledné nebo je poddělení některých kmenových čísel
parcel příliš vysoké. Přečíslování parcel se dokumentuje ve srovnávacím sestavení
parcel dosavadního katastrálního operátu včetně parcel zjednodušené evidence a obnoveného
katastrálního operátu.
(6) V souboru popisných informací se při obnově katastrálního operátu přepracováním
při shodném kódu způsobu určení výměry ponechají dosavadní výměry v případě, že nejsou
překročeny mezní odchylky podle bodu 14.9 přílohy, a v ostatních případech se
zavedou výměry určené z grafického počítačového souboru
digitalizované katastrální mapy.
(7) Pro vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu přepracováním
platí obdobně § 62.
(8) Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu přepracováním
se zveřejní v součinnosti s příslušnou obcí. Katastrální úřad a Úřad zveřejní vyhlášení
platnosti obnoveného katastrálního operátu přepracováním rovněž způsobem umožňujícím
dálkový přístup.
(9) Při převodu číselného vyjádření analogové mapy v S-JTSK do digitální
podoby se při doplňování pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem postupuje
podle odstavců 4 až 6. Uvědomění vlastníků o doplnění těchto
pozemků do digitální mapy se provede
a) oznámením, nebo
b) vyložením doplněného souboru popisných informací a souboru geodetických
informací k veřejnému nahlédnutí. V souladu s § 52
je možné při veřejném
nahlédnutí podat návrh na opravu údajů katastru.
Obnova katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav
§ 64
(1) Katastrální úřad stanoví do 30 dnů po obdržení vyrozumění pozemkového
úřadu o zahájení řízení o pozemkových úpravách podmínky a způsob zpracování výsledků
pozemkových úprav. Zejména určí postup při označení parcel parcelními čísly a způsoby
transformace rastrových souborů map dřívějších pozemkových evidencí113).
(2) V případě, že se v katastrálním území současně s obnovou katastrálního
operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav obnovuje katastrální operát mimo
obvod pozemkových úprav, projedná katastrální úřad s pozemkovým úřadem organizaci
vlastních činností tak, aby zúčastnění vlastníci byli informováni a zváni k účasti
na zjišťování hranic bez zbytečné újmy na času nebo nákladech.
(3) Nebudou-li výsledky využity k obnově katastrálního operátu bezprostředně
(například pro jejich malý územní rozsah), vyhotoví se pro vyznačení výsledku pozemkových
úprav v katastrálním operátu geometrický plán nebo upřesněný přídělový plán. V tom
případě se použije také §
66 odst.
1 písm. a) až e) a n).
§ 65
(1) Hranice nových pozemků se v obnoveném souboru geodetických informací
zobrazují mapovou značkou pořadové číslo 2.19 podle bodu 10.3 přílohy,
i kdyby jejich lomové body při pozemkových úpravách nebyly označeny
a zaměřeny.
(2) V případě ponechání pohyblivé hranice katastrálního území v obnovovaném
katastrálním operátu se souřadnice lomových bodů této hranice vypočtou jako průměr
ze souřadnic protilehlých lomových bodů spůlné parcely, kterou pohyblivá hranice
prochází.
§ 66
(1) Podklady pro obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků
pozemkových úprav jsou
a) seznam parcel vstupujících do pozemkových úprav,
b) pravomocné rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav,
c) pravomocné rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv,
popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k řešeným pozemkům nebo pravomocné
rozhodnutí o určení hranic pozemků113a),
d) protokoly o zjišťování hranice obvodu pozemkových úprav a hranic
pozemků, které nevyžadovaly řešení pozemkovými úpravami, ale bylo u nich třeba
obnovit soubor geodetických informací114)
(dále jen "neřešené pozemky"), související náčrty a
soupisy nemovitostí,
e) geometrické plány a záznamy podrobného měření změn na obvodu pozemkových
úprav,
f) technická zpráva, popřípadě dílčí technické zprávy podle ucelených
etap činností s výčtem předávaných částí,
g) dokumentace o zřízení nebo doplnění podrobného polohového bodového
pole podle § 68 odst. 2,
h) dokumentace nového geometrického a polohového určení pozemků a
dalších prvků polohopisu katastrální mapy, která obsahuje
1. měřické náčrty,
2.
přehled měřických náčrtů,
3. zápisníky podrobného měření,
4. protokol o výpočtech a
splnění kritérií přesnosti výsledku zeměměřické činnosti (dále jen "protokol o výpočtech"),
5.
srovnávací sestavení parcel s porovnáním parcel dosavadního a obnoveného katastrálního
operátu u neřešených pozemků, a to podle jednotlivých listů vlastnictví,
i) seznam souřadnic pomocných a podrobných bodů v rozsahu týkajícím
se obnovy souboru geodetických informací,
j) dokumentace o vytyčení hranice pozemku,
k) geometrické plány pro vyznačení věcného břemene zřizovaného k části
pozemku, není-li jeho rozsah vymezen ve výsledcích podle písmene h),
l) digitální mapa ve vztažném měřítku 1 : 1000 a údaje evidované o
parcelách v souboru popisných informací podle schváleného návrhu pozemkových úprav
včetně vymezení rozsahů věcných břemen k částem pozemků; tyto údaje se předávají
ve výměnném formátu,
m) u parcel údaje o BPEJ ve výměnném formátu,
n) podklady nebo listiny pro
1. vydání rozhodnutí o změnách hranic
katastrálních území,
2. vyznačení změn údajů o ochraně nemovitostí,
3. jednání o změnách
pomístních názvů,
o) námitky podané k neřešeným pozemkům k rozhodnutí katastrálnímu úřadu115),
p) dohody obcí o změnách hranic obcí.
(2) Výsledky zeměměřických činností využité pro obnovu katastrálního operátu
na podkladě výsledků pozemkových úprav ověřené podle zákona o zeměměřictví116)
musí být katastrálnímu úřadu předány
úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem117)
(dále jen "ověřovatel") k posouzení
způsobilosti jejich převzetí do katastru nejméně 30 dnů před vydáním
rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv.
(3) Podklady pro obnovu podle odstavce 1 se mohou předávat
postupně,
přitom doklady podle odstavce 1 písm. d), e), g) a o) předá ověřovatel
bez zbytečného odkladu.
(4) Nový soubor geodetických informací a soubor popisných informací vyhotovený
podle podkladů uvedených v odstavci 1 se do katastru zavede
bezodkladně po doručení pravomocného rozhodnutí o výměně nebo přechodu
vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene
k dotčeným pozemkům. Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu
zveřejní katastrální úřad a Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5) Katastrální úřad uvědomí o platnosti obnoveného katastrálního operátu
vlastníky neřešených pozemků písemným oznámením.
Oddíl 8
Zeměměřické činnosti pro účely katastru
§ 67
Pro účely katastru se využívají zejména tyto výsledky zeměměřických
činností ve veřejném zájmu118) ověřené podle zákona
o zeměměřictví116)
a) dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového
bodového pole,
b) záznamy podrobného měření změn,
c) geometrické plány a upřesněné přídělové plány,
d) neměřické záznamy,
e) výsledky podrobného měření pro obnovu katastrálního operátu a
f) geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby pro zobrazení
dalších prvků polohopisu v katastrální mapě112).
Podrobné polohové bodové pole a podrobné měření
§ 68
(1) Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole jsou
uvedeny v bodu 12 přílohy.
(2) Dokumentace o zřízení měřické značky bodu podrobného polohového
bodového pole obsahuje
a) technickou zprávu s protokolem, jejíž přílohou je zápisník
měření,
protokol o výpočtech a seznam souřadnic,
b) geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového pole a přehledný
náčrt a
c) doklad o oznámení nebo projednání umístění měřické značky bodu podrobného
polohového bodového pole podle bodů 12.4 a 12.5 přílohy s vlastníkem
dotčené nemovitosti.
§ 69
(1) Geometrickým základem podrobného měření jsou
a) body polohového bodového pole, popřípadě pomocné měřické body, v
případě použití technologie globálního navigačního družicového systému119)
(dále jen „GNSS“) také body referenční sítě permanentních stanic,
b) v terénu jednoznačně identifikovatelné podrobné body, jejichž souřadnice
byly určeny v S-JTSK s přesností podle bodu 13.1 přílohy, nebo výjimečně v místním
souřadnicovém systému, nejedná-li se o stanovené prostory, nelze-li
postupovat podle písmene a) nebo je-li to vzhledem k napojení změny
na stávající stav katastrální mapy a její rozsah účelnější a vhodnější.
(2) Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a určení souřadnic
podrobných bodů polohopisu katastrální mapy a způsoby ověření a testování přesnosti
výsledků zeměměřických činností jsou uvedeny v bodu 13 přílohy.
(3) Stanovené prostory zveřejňuje příslušný katastrální úřad a Úřad způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
§ 70
Připojení na identické body
(1) Je-li změnu potřebné zobrazit a navázat na polohopisný obsah katastrální
mapy, která není v S-JTSK, měření se připojí s ohledem na rozsah zaměřované změny
na dostatečný počet podrobných bodů v terénu jednoznačně identifikovatelných a zobrazených
v katastrální mapě (dále jen "identické body"). V katastrálním území, ve kterém
probíhá obnova katastrálního operátu, se měření připojí na identické body tak, aby
změnu bylo možné zobrazit v dosavadní i nové katastrální mapě, není-li s katastrálním
úřadem dohodnuto jinak.
(2) Pro připojení měření na identické body platí, že zaměřované podrobné
body musí být uvnitř kružnice se středem v polovině spojnice navzájem nejvzdálenějších
identických bodů, jejíž poloměr je roven 3/4 délky takové spojnice.
(3) Za identické body se volí body v okolí změny, zejména
a) trvalým způsobem označené původní lomové body na hranicích katastrálních
území nebo na hranicích pozemků, přednostně jsou-li na styku tří nebo více takových
hranic,
b) lomové body na obvodu budov, popřípadě body na jiných trvalých předmětech
obsahu katastrální mapy, lze-li předpokládat, že se jejich původní poloha nezměnila.
(4) Jako identický bod lze použít i styk hranic tří nebo více pozemků,
trvalým způsobem neoznačený, jehož poloha je v terénu zřetelná a určitá. Výjimečně
lze identický bod nahradit průsečíkem spojnice dvou identických bodů s hranicí pozemku,
která je v terénu zřetelná a určitá, popřípadě identickou linií hranice pozemku,
která je v terénu zřetelná a určitá. Průsečík musí být zajištěn alespoň jednou kontrolní
mírou. Je-li více použitelných identických bodů, volí se přednostně body co nejbližší
zaměřované změně.
(5) Je-li třeba změnu navázat na polohopisný obsah mapy dřívější pozemkové
evidence, připojí se měření na identické body způsobem podle odstavce 1, nebo se
polohopisný obsah mapy dřívější pozemkové evidence ztotožní
s polohopisným obsahem katastrální mapy a dále se změna navazuje na
polohopisný obsah takto ztotožněných map.
§ 71
Zeměměřické činnosti v terénu
(1) Zeměměřické činnosti v terénu musí být provedeny tak, aby
a) při použití geodetických metod umožnily určit souřadnice podrobných
bodů s přesností podle bodu 13.1 přílohy a
b) výsledek měření mohl být přesně zobrazen a spojen s nezměněným a
správně zobrazeným polohopisným obsahem katastrální mapy.
(2) Zpravidla před měřením se nově určované lomové body navrhovaných a
dosavadních vlastnických hranic pozemků označí trvalým způsobem podle § 88. Při
vytyčení bodu na neznatelné dosavadní
vlastnické hranici,
ze kterého nová hranice při dělení pozemku vychází, se postupuje obdobně
podle § 85 až 87. Body polohopisu zaměřované kontrolně
(dále jen "kontrolní
body"), jiné než vlastnické hranice pozemků a rozsah věcného břemene
k části pozemku se označí pro účely zaměření dočasným způsobem.
(3) Při měření se ověří, zda se v terénu nezměnila poloha bodů geometrického
základu a identických bodů, popřípadě identických linií hranice. Body polohového
bodového pole se ověřují podle geodetických údajů nebo z výsledků měření. Ověření
identických bodů se provede určením jejich vzájemné polohy (například polárním zaměřením)
nebo změřením vzdálenosti identického bodu od nejméně dvou jiných bodů, které lze
považovat za identické, nebo od bodů polohového bodového pole a porovnáním výsledku
s odpovídajícími mírami v dokumentovaných výsledcích jeho původního určení nebo
v katastrální mapě.
(4) Výsledky dřívějších měření lze využít, je-li jejich soulad se skutečným
stavem ověřen měřením v terénu.
(5) Je-li měněn obvod budovy, která je dosud v katastrální mapě zobrazena
průmětem střešního pláště, zaměří se průnik jejího obvodu s terénem.
(6) Na dosavadní hranici dotčené změnou se jako navazující kontrolní body
zaměří nejméně ty sousední lomové body, mezi nimiž se průběh hranice mění, s výjimkou
případu, kdy dosavadní hranice mezi bodem změny a sousedním lomovým bodem zaniká,
a případu, kdy se jedná o hranici mezi pozemky jednoho vlastníka. Pro polohu zaměřených
navazujících kontrolních bodů platí obdobně kritéria podle § 85 odst. 5.
Pokud sousední lomový
bod hranice není možné zaměřit (bod nelze jednoznačně identifikovat,
bod není přímo viditelný, bod je značně vzdálený apod.) a přitom průběh
dosavadní hranice v okolí změny je zřetelný, lze zaměření takového
lomového bodu nahradit zaměřením zřetelné části hranice. V případě
nezřetelného průběhu dosavadní hranice v okolí změny se vytyčí sousední
lomové body nebo při jejich značné vzdálenosti či nepřístupnosti se
vytyčí bližší mezilehlé body dosavadní hranice. Vytyčení navazujících
kontrolních bodů pro účely měření lze provést bez účasti vlastníků
dotčených pozemků, není potřebné je protokolárně dokumentovat a není
jím dotčeno ani dosavadní geometrické a polohové určení nemovitostí.
(7) Poloha lomového bodu změny se jednoznačně určí měřením a ověří oměrnými
nebo jinými kontrolními mírami. Nelze-li oměrné míry nebo jiné kontrolní míry změřit
pro překážky přímo, například brání-li tomu porost, změří se nepřímo, například
z jiného pomocného bodu zřízeného pro daný účel, nebo se poloha lomového bodu změny
určí nezávisle dalším měřením.
(8) Charakteristiky, kritéria a ověření přesnosti měření jsou uvedeny
v bodu 13 přílohy.
(9) Výsledky měření se zaznamenávají do tiskopisu Úřadu nebo polním registračním
zařízením. Textový výstup z registračního zařízení s výsledky měření musí být obsahově
shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu. Pokud k měření bylo použito technologie
GNSS, zápisník měření se netiskne. Výsledky měření se připojí k záznamu podrobného
měření změn.
Převzetí výsledku zeměměřických činností
§ 72
(1) Převzetím výsledku zeměměřických činností se rozumí převzetí ověřeného
výsledku zeměměřických činností, který se využívá pro správu a vedení katastru,
katastrálním úřadem od způsobilé osoby.
(2) Při převzetí zaměstnanec pověřený přebíráním výsledků zeměměřických
činností zkontroluje, zda výsledek zeměměřických činností pro účely katastru neobsahuje
zjevné vady. Přitom vždy přezkoumá, zda
a) výsledek zeměměřických činností
1. je ověřen ověřovatelem v
rozsahu jeho oprávnění,
2. má předepsané náležitosti,
3. vychází z údajů katastru,
4.
nepřekračuje stanovené mezní odchylky,
b) měření je připojeno na body geometrického základu v souladu s §
69,
a
c) nové a změněné parcely jsou označeny správnými parcelními čísly.
U zeměměřických činností lze převzít jejich dílčí výsledky, pokud vznikají
postupným dokončováním ucelených a na sebe navazujících samostatných etap činností.
(3) Neshledá-li katastrální úřad při přezkoumání vadu ve výsledku zeměměřických
činností, vyznačí jeho převzetí na první straně předávané dokumentace. Pokud výsledek
zeměměřických činností obsahuje vady, pro které ho nelze převzít do katastru, doručí
katastrální úřad dokumentaci zpět způsobilé osobě. O výsledku převzetí katastrální
úřad vyrozumí písemně ověřovatele. Při opakovaném předkládání výsledku zeměměřických
činností se závažnými vadami oznámí katastrální úřad takové zjištění místně příslušnému
inspektorátu.
(4) Při převzetí výsledku zeměměřických činností může katastrální úřad
požadovat předložení dokladu o splnění požadavku na měřidla pro výkon zeměměřických
činností ve veřejném zájmu120).
Geometrický plán
§ 73
(1) Geometrický plán se vyhotovuje pro
a) změnu hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky,
jde-li o případ podle § 22 odst. 3,
b) rozdělení pozemku,
c) změnu hranice pozemku,
d) vyznačení budovy a vodního díla nebo změny jejich obvodu v katastru
s výjimkou případu podle § 16 odst. 6 písm. h),
e) určení hranic pozemků při pozemkových úpravách v případě, že jejich
výsledky nejsou využity pro obnovu katastrálního operátu (§
64 odst.
3),
f) doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný
zjednodušeným způsobem, pokud se jeho hranice vytyčují a označují v terénu,
g) opravu geometrického a polohového určení nemovitosti,
h) upřesnění údajů o parcele podle přídělového řízení,
i) průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků,
j) vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku.
(2) V katastrální mapě nelze bez geometrického plánu nebo upřesněného
přídělového plánu (§ 83) zobrazit předmět obsahu
katastru, k němuž
se zapisují práva, s výjimkou případů podle §
90 odst.
2.
(3) Zasahuje-li předmět měření znázorněný na geometrickém plánu do více
katastrálních území, vyhotoví se samostatný geometrický plán pro každé katastrální
území, není-li s katastrálním úřadem dohodnuto jinak.
(4) Geometrický plán je technickým podkladem pro vyhotovení rozhodnutí
a jiných listin ke změnám podle odstavce 1 a spolu se záznamem podrobného
měření změn je podkladem pro provedení změny v souboru geodetických
informací a v souboru popisných informací.
§ 74
Podklady pro vyhotovení geometrického plánu
(1) Závazným podkladem pro vyhotovení geometrického plánu jsou údaje souboru
geodetických informací a souboru popisných informací.
(2) Mapa bývalého pozemkového katastru nebo jiné grafické znázornění nemovitostí
spolu s příslušnými písemnými údaji z veřejných knih a operátů dřívějších pozemkových
evidencí se použijí jako podklady k vyjádření právních vztahů k nemovitostem, pokud
nejsou dosud vyznačeny v souboru geodetických informací a souboru popisných informací
katastru nebo pokud mají vyšší grafickou přesnost než platná katastrální mapa.
(3) Dalšími podklady jsou zejména
a) záznamy podrobného měření změn [§
2 odst.
1 písm. b)],
b) údaje o bodech základního polohového bodového pole, zhušťovacích
bodech a bodech podrobného polohového bodového pole,
c) údaje o BPEJ ve formě počítačového souboru nebo jako kopie grafického
podkladu se zobrazením obvodů a kódů BPEJ v územích, kde jsou v katastru obsaženy.
§ 75
Součinnost při vyhotovování geometrického plánu
(1) K vyhotovení geometrického plánu katastrální úřad
a) přidělí číslo záznamu podrobného měření změn, podle potřeby parcelní
čísla nových parcel a čísla bodů podrobného polohového bodového pole, pokud budou
takové body zřizovány, a
b) poskytne bezúplatně v nezbytném rozsahu podklady podle §
74 ve výměnném
formátu nebo ve formě rastrových dat, a pokud nelze jinak, ve formě
reprografických kopií.
(2) V případě pochybnosti, zda osoba, která vyhotovuje geometrický plán,
je odborně způsobilá, může katastrální úřad při poskytování podkladů podle odstavce
1 požadovat předložení dokladu prokazujícího způsobilost
podle zákona o zeměměřictví102).
§ 76
Záznam podrobného měření změn
(1) Nově vyhotovovaný záznam podrobného měření změn je podkladem
a) pro vyhotovení geometrického plánu,
b) pro zápis změn údajů evidovaných v souboru geodetických informací
a v souboru popisných informací, které jsou spojeny s měřením v terénu, ale nemění
hranice pozemku, obvod budovy nebo obvod vodního díla [například určení hranice
chráněného území nebo jeho ochranného pásma podle §
30 odst. 2 písm. b), dalších prvků polohopisu podle §
16 odst. 6],
nebo
c) pro opravu chyby v katastru katastrálním úřadem.
(2) Záznam podrobného měření změn pro doplnění nebo zobrazení změny dalších
prvků polohopisu podle odstavce 1 písm. b) se vyhotovuje i
na podkladě geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby
podle zvláštního právního předpisu112).
(3) V případě potřeby je možné záznam podrobného měření změn vyhotovený
pro zaměření více vzájemně souvisejících změn využít jako podklad pro vyhotovení
několika geometrických plánů pro jednotlivé změny.
(4) Náležitosti záznamu podrobného měření změn jsou stanoveny v bodu 16
přílohy.
(5) Ověření záznamu podrobného měření změn vyznačí ověřovatel předepsaným
způsobem121) v pravém dolním rohu
první strany záznamu podrobného měření změn a v pravém dolním rohu
poslední strany jeho částí podle bodu 16.1 přílohy a podle bodu 16.2
přílohy; pokud se části nebo přílohy skládají z více listů nebo archů,
musí být spojeny obdobně podle § 78 odst. 5.
§ 77
Výpočetní práce
(1) Poloha podrobných bodů se určí z bodů geometrického základu a
z podrobných bodů určených v předchozích záznamech podrobného měření změn
a) ve stanovených prostorech souřadnicemi v S-JTSK,
b) v ostatních prostorech souřadnicemi v S-JTSK, popřípadě pravoúhlými
souřadnicemi v místním systému.
Souřadnice bodů se uvádějí v metrech na dvě desetinná místa. Vypočtené
souřadnice bodů se zaokrouhlují tak, že je-li jejich hodnota na dalším neuváděném
desetinném místě rovna 5 nebo větší, zaokrouhlí se výsledek výpočtu nahoru.
(2) Výměry nových a změněných parcel a jejich dílů se určí
a) ze souřadnic S-JTSK lomových bodů s kódem kvality 3 nebo 4 a souřadnic
lomových bodů, které jsou vloženými body na přímých hranicích, bez ohledu na jejich
kód kvality; způsob určení výměry se označí kódem 2,
b) jiným číselným způsobem, tj. z přímo měřených měr nebo ze souřadnic
v místním systému; způsob určení výměry se označí kódem 1,
c) ze souřadnic lomových bodů, z nichž nejméně jeden lomový bod, který
není vloženým bodem na přímé hranici, má souřadnici s kódem kvality 5 až 8; způsob
určení výměry se označí kódem 0, nebo
d) graficky
1. planimetrováním,
2. výpočtem z měr odměřených na
mapě, nebo
3. výpočtem ze souřadnic lomových bodů na obvodu parcely nebo dílu parcely
odměřených na mapě,
s přihlédnutím k plošné deformaci mapového listu; způsob určení výměry se označí
kódem 0.
Přednost se dává způsobu určení výměry v uvedeném pořadí.
(3) Pro výpočet výměr platí stejné zásady zaokrouhlování jako u souřadnic.
Oddělovanou část pozemku nelze označit parcelním číslem, pokud by výměra takové
parcely měla být menší než 0,50 m2. Vzniklý díl
se v geometrickém
plánu označí písmenem malé abecedy a jeho výměra se uvede v m2
na dvě
desetinná místa.
(4) Zásady a kritéria určení výměr parcel jsou uvedeny v bodu 14 přílohy.
(5) Výměry částí parcel, ke kterým se vztahuje věcné břemeno, se neurčují.
§ 78
Obsah a náležitosti geometrického plánu
(1) Geometrický plán obsahuje vyjádření stavu parcel před změnou a
po změně. Geometrický plán má tyto náležitosti:
a) popisové pole (bod 17.1 až 17.3 přílohy),
b) grafické znázornění (bod 17.4 až 17.12 přílohy),
c) výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí (bod
17.13 až 17.17 přílohy),
d) seznam souřadnic (bod 17.18 až 17.20 přílohy),
e) výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ)
k parcelám nového stavu (bod 17.21 až 17.23 přílohy).
V geometrickém plánu se poznamená případný návrh na opravu geometrického
a polohového určení pozemku podle § 28 odst. 1 písm. d) nebo na změnu
výměry podle § 29 odst. 1 písm. b), c) nebo d).
Vzory geometrických
plánů jsou uvedeny v bodu 18 přílohy.
(2) Geometrický plán pro
a) určení hranic pozemků při pozemkových úpravách, kterým dochází k
zániku dosavadních a ke vzniku nových pozemků, a pro nové rozdělení sousedících
pozemků jednoho vlastníka nemusí obsahovat porovnání se stavem evidence právních
vztahů,
b) doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný
zjednodušeným způsobem, pokud se jeho hranice vytyčují a označují v terénu, je-li
u těchto hranic z protokolu o vytyčení zřejmý nesouhlas vlastníků dotčených pozemků
s jejich průběhem, obsahuje v grafickém znázornění dotčených nemovitostí před změnou
a po ní zobrazení těchto hranic mapovou značkou sporné hranice pořadové číslo 2.27
podle bodu 10.3 přílohy,
c) změnu hranice katastrálních území musí obsahovat zobrazení a stručný
popis nové hranice katastrálních území podle skutečného stavu, například pomocí
čísel lomových bodů nové hranice, i když taková změna nebyla ještě schválena,
d) vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku ve výkazu dosavadního
a nového stavu údajů katastru nemovitostí obsahuje pouze parcelní číslo dotčeného
pozemku v dosavadním stavu a v porovnání se stavem evidence právních vztahů pouze
odpovídající parcelní číslo pozemku, u kterého je evidováno vlastnické právo a číslo
listu vlastnictví. Geometrický plán může být vyhotoven pro vymezení rozsahu skupiny
věcných břemen stejného druhu k částem více pozemků,
e) průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků a geometrický
plán pro opravu geometrického a polohového určení pozemku obsahuje v porovnání se
stavem evidence právních vztahů u změnou dotčených pozemků pouze číslo listu vlastnictví.
Je-li změnou dotčena hranice parcely, od které je vymezen rozsah věcného břemene
k části pozemku zobrazený v katastrální mapě, obsahuje geometrický plán i zpřesnění
nebo opravu geometrického a polohového určení rozsahu tohoto věcného břemene.
(3) Geometrický plán se vyhotovuje způsobem, který zaručí jeho zřetelnost,
dobrou čitelnost, stálost a schopnost reprodukce.
(4) Geometrický plán se vyhotovuje na tiskopisech Úřadu nebo jako tiskový
výstup z počítače, který je obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu.
(5) Geometrický plán má základní formát A4 a vyhotovuje se jen po jedné
straně podložky. Geometrický plán větších rozměrů se do základního formátu skládá
postupem podle bodů 3b a 3c ČSN 01 3111 Skládání výkresů, aby složení nebránilo
prohlížení jednotlivých částí geometrického plánu po jeho spojení s listinou. Skládá-li
se z více listů nebo archů, tyto se spolu pevně spojí a spojení se překryje přelepkou
nesoucí na zadní straně geometrického plánu otisk razítka ověřovatele umístěný zčásti
na nálepce a zčásti na geometrickém plánu samém.
(6) Je-li v geometrickém plánu navrženo zpřesnění geometrického a polohového
určení pozemků vyžadující doložení souhlasného prohlášení podle § 85 odst. 6, uvede
se nad popisovým polem
upozornění:
„Zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků
podle § 19a odst. 4 katastrálního zákona navržené
v tomto geometrickém plánu lze v katastru nemovitostí
provést jen na základě souhlasného prohlášení
podle § 85 odst. 6 katastrální vyhlášky.“.
§ 79
Ověření geometrického plánu
(1) Ověření vyznačí ověřovatel předepsaným způsobem121)
v popisovém
poli geometrického plánu, a to na všech stejnopisech.
(2) Podpis, datum ověření a číslo evidence ověřovaných výsledků se připojuje
pod otisk razítka ověřovatele.
§ 80
Potvrzení geometrického plánu katastrálním úřadem
(1) O potvrzení geometrického plánu požádá písemně ověřovatel katastrální
úřad na tiskopisu Úřadu nebo na tiskovém výstupu z počítače, který je obsahově
shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu. Žádost může obsahovat i zmocnění pro
jinou fyzickou osobu k projednání případných vad v geometrickém plánu s katastrálním
úřadem a k převzetí geometrického plánu zpět. Přílohou žádosti o potvrzení geometrického
plánu jsou nejméně tři stejnopisy geometrického plánu a záznam podrobného měření
změn.
(2) Před potvrzením geometrického plánu katastrální úřad zkontroluje,
zda geometrický plán je vyhotoven pro některý z účelů podle §
73 odst.
1 a zda nemá jiné vady podle § 72 odst. 2.
(3) Geometrický plán katastrální úřad potvrdí, pokud v něm nebyla zjištěna
vada při přezkoumání podle odstavce 2 a je-li v souladu s
údaji záznamu podrobného měření změn. Souhlas s očíslováním parcel
katastrální úřad potvrdí na všech předložených stejnopisech geometrického
plánu. Údaje o potvrzení geometrického plánu obsahují číslo řízení,
datum, jméno, případně jména, příjmení a podpis zaměstnance pověřeného
potvrzováním geometrických plánů a otisk razítka katastrálního úřadu
se státním znakem. Jeden stejnopis geometrického plánu a záznam podrobného
měření změn se ponechá na katastrálním úřadu pro další využití, ostatní
stejnopisy geometrického plánu se vrátí ověřovateli.
(4) Geometrický plán, u kterého byly zjištěny vady, katastrální úřad nepotvrdí
a geometrický plán se záznamem podrobného měření změn vrátí ověřovateli s písemným
odůvodněním. Žádost o potvrzení opraveného geometrického plánu se považuje za novou
žádost. Při opakovaném předkládání geometrického plánu se závažnými vadami oznámí
katastrální úřad takové zjištění místně příslušnému inspektorátu. Za vadu se nepovažuje,
došlo-li v době po předložení geometrického plánu k potvrzení ke změnám výměr parcel
v důsledku vedení katastru. Takové nesoulady, pokud tím zřetelnost a srozumitelnost
geometrického plánu neutrpí, opraví ověřovatel, přičemž na vhodném místě všech stejnopisů
geometrického plánu, popřípadě ve zvláštní příloze pevně spojené s geometrickým
plánem, a v záznamu podrobného
měření změn uvede upozornění na tyto opravy, které ověří předepsaným
způsobem. Za vadu se rovněž nepovažuje chyba, která je způsobena nesprávnými
údaji katastru poskytnutými vyhotoviteli geometrického plánu, jejichž
nesprávnost nemohl vyhotovitel geometrického plánu rozpoznat. Tyto
chybné údaje geometrického plánu se uvedou do souladu s údaji katastru
z úřední moci při zápisu, pokud s ověřovatelem není dohodnut jiný způsob
nápravy.
(5) Pokud je v geometrickém plánu upozorněno na chybu v dosavadních údajích
katastru, prošetří se s využitím záznamu podrobného měření změn oprávněnost tohoto
upozornění. Podle výsledku prošetření se zahájí řízení o opravě chyby a v případě,
že se chyba v dosavadních údajích katastru prokáže, geometrický plán se po provedení
opravy potvrdí.
(6) U geometrického plánu pro vymezení rozsahu věcného břemene k části
pozemku, který má být při pozemkových úpravách součástí rozhodnutí o výměně nebo
přechodu vlastnických práv a zřízení věcného břemene k části pozemku, se potvrzení
souladu s očíslováním parcel vztahuje pouze na nově vznikající parcely, jejichž
parcelní čísla byla přidělena a jsou uvedena ve schváleném návrhu pozemkových úprav.
(7) Pokud byl geometrický plán potvrzen, a přesto není způsobilý při předložení
listiny, jejíž je součástí, k vyznačení změny do katastru, vyznačí se tato skutečnost
pod popisové pole záznamu podrobného měření změn.
§ 81
Dokumentace geometrického plánu
Katastrální úřad založí stejnopis geometrického plánu a záznam podrobného
měření změn do měřické dokumentace.
§ 82
Vyhotovení a ověření kopie stejnopisu geometrického plánu
(1) Ověřenou kopii stejnopisu geometrického plánu založeného podle § 81
vyhotoví katastrální úřad na požádání vyhotoviteli
geometrického
plánu. Označí ji slovem "Kopie" a opatří doložkou "Kopie souhlasí se
stejnopisem geometrického plánu založeným u katastrálního úřadu.",
otiskem razítka katastrálního úřadu se státním znakem, datem vyhotovení,
jménem, popřípadě jmény, příjmením a podpisem zaměstnance pověřeného
ověřováním kopií geometrických plánů.
(2) Ostatním žadatelům vyhotoví katastrální úřad kopii stejnopisu geometrického
plánu jen v případě, že geometrický plán je již součástí listiny, podle níž byl
proveden zápis do katastru.
Upřesněný přídělový plán
§ 83
(1) V územích s přídělovým operátem, v němž nejsou přidělené nemovitosti
jednoznačně určeny, tj. pozemky nejsou označeny parcelními čísly podle bývalého
pozemkového katastru nebo není uvedena jejich výměra, popřípadě je určena jen přibližně,
kde podkladem pro grafický přídělový plán byla mapa bývalého pozemkového katastru
a platná katastrální mapa je vyhotovena ve stejném měřítku jako mapa bývalého pozemkového
katastru a jedná se o jednotlivé případy nebo území malého rozsahu a hranice přídělových
pozemků ani jejich části v terénu neexistují, lze použít v rámci jednoduché pozemkové
úpravy jako podklad pro zobrazení přídělových pozemků do katastrální mapy upřesněný
přídělový plán. Takto lze použít upřesněný přídělový plán také tehdy, jedná-li se
o digitalizovanou mapu, avšak přesnost zobrazení hranic přídělových pozemků nedosahuje
přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy, popřípadě mapy bývalého pozemkového
katastru.
(2) Upřesněný přídělový plán se vyhotovuje s použitím operátu přídělového
řízení a dalších podkladů. Použití upřesněného přídělového plánu a časový harmonogram
jeho vyhotovení se projedná s příslušným pozemkovým úřadem, zejména s ohledem na
postup prací při pozemkových úpravách.
(3) Upřesněný přídělový plán obsahuje vyjádření stavu parcel katastru
před zobrazením a po zobrazení upřesněného či rekonstruovaného přídělu122).
Pro upřesněný přídělový plán
platí obdobně § 74 až 82 s tím, že obsahuje ve
výkazu dosavadního a
nového stavu údajů katastru u všech nově vznikajících parcel nebo jejich
souboru stejného nabyvatele údaje podle přídělového operátu, popřípadě
označení přídělového pozemku podle zjednodušené evidence, pokud se
liší od označení v přídělovém operátu.
(4) Vzor upřesněného přídělového plánu je uveden v bodu 19 přílohy.
Neměřický záznam
§ 84
(1) Neměřický záznam vyhotovuje katastrální úřad pro zápis změny údajů
katastru, která není spojena s měřením v terénu, zejména při sloučení parcel, změně
označení parcely parcelním číslem v souvislosti se zrušením údaje o budově na pozemku,
u kterého nedochází ke změně hranice, nebo při doplňování pozemků dosud evidovaných
zjednodušeným způsobem překreslením do analogové mapy bez jejich vytyčení a zaměření
podle §
90. Neměřický
záznam obsahuje zobrazení změny v náčrtu, zpravidla na kopii katastrální
mapy, a podle potřeby je přiloženo porovnání parcel, tj. jejich parcelních
čísel a výměr před změnou a po ní. Neměřický záznam neobsahuje zápisník.
(2) Zakládání a dokumentace neměřického záznamu se řídí příslušnými ustanoveními
pro záznam podrobného měření změn.
Vytyčování hranic pozemků
§ 85
(1) Základním podkladem pro vytyčení hranice pozemku je jeho geometrické
a polohové určení evidované v souboru geodetických informací. Je-li geometrické a
polohové určení (§ 6 odst. 1) dáno jen zobrazením
hranic pozemků v katastrální mapě podle původního
výsledku zeměměřické činnosti, využije se
pro vytyčení také tento původní výsledek zeměměřické
činnosti. Pro vytyčení se mohou využít i údaje jiného
výsledku zeměměřických činností, není-li zjištěn jejich
rozpor s platným geometrickým a polohovým určením.
(2) Podklady pro vytyčení hranice pozemku poskytne katastrální úřad způsobilé
osobě bezúplatně v nezbytném rozsahu ve výměnném formátu nebo ve formě rastrových
dat, a pokud nelze jinak, ve formě reprografických kopií.
(3) Pro vytyčení se přednostně využije geometrický základ měření, z něhož
byla hranice geometricky a polohově určena. Před vytyčením se posuzuje využitelnost
podkladů z hlediska jejich přesnosti a možnosti využití zejména zachovaných lomových
bodů označených trvalým způsobem, jiných trvalých předmětů a znatelného přirozeného
rozhraničení pozemků (například příkopem nebo hrází).
(4) Vytyčené lomové body hranice se v terénu označí způsobem podle § 88,
pokud již nejsou trvale označeny. Správnost
vytyčení hranice
pozemku se ověří kontrolním měřením s přesností odpovídající kódu kvality
3. Vytyčené lomové body hranice se ve stanovených prostorech zaměří
v S-JTSK, pokud nebyly v tomto souřadnicovém systému již určeny.
(5) Namísto vytyčení hranice je možno provést zaměření takové dosavadní
hranice označené trvalým způsobem, jejíž průběh byl v terénu vlastníky upřesněn,
která pohledově odpovídá zobrazení v katastrální mapě, přičemž poloha lomových bodů
může být upřesněna do vzdálenosti dané mezní polohovou chybou, vypočtenou podle bodu
13.3 přílohy. Hranici evidovanou
v katastru jen jejím zobrazením v katastrální mapě
lze upřesnit tak, aby se její upřesněný průběh od tohoto
zobrazení neodchýlil o vzdálenost větší, než je dvojnásobek
parametru „k“ podle bodu 15.5 přílohy. Mezi
jednoznačně identifikovatelnými body musí být dodržen
mezní rozdíl délek podle bodu 15.2 přílohy.
Upřesněním hranice lze do katastru vyznačit podrobný
tvar předmětu polohopisu daný délkou podle § 16 odst. 10, který nebyl v analogové
mapě vzhledem k jejímu
měřítku zobrazen.
(6) Zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající
zpřesněnou výměru parcely123)
katastrální úřad do katastru zapíše na základě
ohlášení vlastníka doloženého souhlasným prohlášením,
ze kterého je zřejmá shoda vlastníků všech změnou
dotčených pozemků na průběhu vytyčené nebo
jimi upřesněné hranice. Neoddělitelnou součástí souhlasného
prohlášení je geometrický plán pro průběh
vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice. Katastrální
úřad při zápisu zpřesněného geometrického a polohového
určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněné
výměry považuje projev vůle osob za zjištěný, jestliže
v souhlasném prohlášení ověřovatel výslovně potvrdil,
že vlastníci dotčených pozemků, jejichž totožnost zjistil,
před ním souhlasné prohlášení podepsali, nebo
podpisy na výše uvedené listině jsou ověřeny některým
ze způsobů uvedených v § 37 odst. 6. V případě, kdy se
zpřesnění geometrického a polohového určení pozemku
a jemu odpovídající zpřesnění výměry parcely
dotýká většího počtu vlastníků, postačuje, je-li ohlášení
změny učiněno pouze některým z těchto vlastníků.
Jedná-li se o hranici mezi pozemky téhož vlastníka,
katastrální úřad do katastru zapíše zpřesněné geometrické
a polohové určení pozemku a jemu odpovídající
zpřesněnou výměru parcely na základě jeho ohlášení
s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení.
(7) V souhlasném prohlášení podle odstavce 6
musí být
a) označení osob, které činí souhlasné prohlášení, a to
1. jméno,
popřípadě jména, a příjmení, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa bydliště
v cizině, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, a rodné číslo fyzické osoby,
popřípadě datum narození, pokud rodné číslo nebylo přiděleno, nebo
2. název, adresa
sídla a identifikační číslo právnické osoby,
b) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona86),
c) popis průběhu vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemku
čísly bodů podle výsledku zeměměřické činnosti,
d) uvedeno, že hranice nebyly osobami, které prohlášení činí, měněny,
nejsou sporné a je jejich vůlí, aby tak, jak byly zaměřeny, byly evidovány v katastru
a nadále jimi respektovány.
(8) Zpřesněné geometrické a polohové určení se do katastru zapíše i bez
ohlášení vlastníka podle odstavce 6, a to na základě původního
výsledku zeměměřické
činnosti, ze kterého lze polohu lomových bodů
určit s přesností vyšší, než je platné geometrické a polohové
určení podle katastru.
(9) Zpřesněním geometrického a polohového určení pozemku dochází zároveň
ke zpřesnění geometrického a polohového určení rozsahu věcných břemen k částem změnou
dotčených pozemků, pokud byl rozsah vymezen podle bodu 16.3 přílohy vzdáleností od
hranice parcely.
§ 86
Součinnost s vlastníky při vytyčení hranice pozemku
(1) K účasti na projednání vytyčené hranice přizve způsobilá osoba
vykonávající vytyčení hranice pozemku (dále jen "vytyčovatel") písemnou pozvánkou
všechny vlastníky pozemků, jejichž hranice má být vytyčena, nebo na jejichž hranici
má být vytyčen alespoň jeden lomový bod. Pozvánka obsahuje
a) upozornění, že
1. k účasti na projednání vytyčené hranice může
vlastník pověřit svého zástupce na základě plné moci,
2. informace o vytyčené hranici
lze získat u vytyčovatele,
3. v případě neúčasti na projednání vytyčené hranice se
lze k průběhu hranice vyjádřit u vytyčovatele ve lhůtě uvedené v pozvánce,
4. má-li
být do katastru zapsáno zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající
zpřesněná výměra parcely podle výsledku vytyčení hranice pozemku, je nutné vyhotovit
pro tento účel geometrický plán,
5. případná nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku
nebo jeho zástupce na ústním jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele,
b) oznámení o oprávnění ke vstupu na pozemek a
c) poučení, že případný spor vlastníků o průběhu vlastnické hranice
a o rozsahu vlastnického práva ke sporné části pozemku je možné řešit občanskoprávní
cestou.
Písemnou pozvánku vytyčovatel prokazatelně doručí všem vlastníkům.
(2) Seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice provede vytyčovatel
ústním jednáním. Nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na
ústním jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele.
§ 87
Dokumentace o vytyčení hranice pozemku
(1) Dokumentaci o vytyčení hranice pozemku tvoří vytyčovací náčrt se seznamem
souřadnic vytyčených lomových bodů hranice pozemku a protokol o vytyčení hranice
pozemku. Ověření vyznačí ověřovatel předepsaným způsobem121) na každé samostatné
části dokumentace o vytyčení
hranice
pozemku.
(2) Vytyčovací náčrt a protokol o vytyčení hranice pozemku se vyhotovují
na tiskopisu Úřadu nebo na tiskovém výstupu z počítače, který je obsahově shodný
a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu.
(3) Do 30 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků
předá vytyčovatel stejnopis dokumentace o vytyčení hranice pozemku objednateli
vytyčení a vlastníkům dotčených pozemků doručí její kopii.
(4) Kopii dokumentace o vytyčení hranice pozemku je vytyčovatel povinen
předat do 90 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků příslušnému
katastrálnímu úřadu k založení do měřické dokumentace jako přílohu záznamu podrobného
měření změn.
Oddíl 9
Označování hranic pozemků a hranic obcí trvalým způsobem
§ 88
Označování hranic pozemků
(1) Lomové body hranic pozemků se označují trvalým způsobem, zpravidla
kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo znaky železobetonovými o rozměru
nejméně 80 mm x 80 mm x 500 mm. Přípustné je použít jako hraničního znaku též zabetonovanou
železnou trubku o průměru 20 až 40 mm, nebo zabetonovanou ocelovou armaturu o průměru
10 až 40 mm, alespoň 600 mm dlouhou. Na tvrdých podkladech (například beton, skála)
se označují hranice pozemků zapuštěným hřebem nebo jiným vhodným kovovým předmětem
nebo vytesaným křížkem na opracované ploše. V bažinatých územích lze použít kůly
z tvrdého dřeva o tloušťce alespoň 100 mm. Znaky z plastu musí vyhovět těmto podmínkám
a) hlava má rozměry nejméně 80 mm x 80 mm x 50 mm,
b) noha je z ocelové trubky o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny
nejméně 3 mm nebo z ocelové kulatiny o průměru nejméně 15 mm nebo z plastové trubky
o průměru nejméně 50 mm a tloušťce stěny nejméně 5 mm,
c) celková délka znaku je nejméně 500 mm a noha je opatřena zařízením
proti vytažení znaku.
(2) Hraniční znak se na hranici pozemku umísťuje tak, aby se jeho střed
kryl s bodem lomu hranice. Pokud by hraniční znak bránil užívání pozemku nebo je
jeho umístění v lomovém bodu hranice pozemku nemožné (například v korytě vodního
toku), použije se po dohodě s vlastníkem způsob označení podle § 89 odst. 1 písm.
b), nebo
se hraniční znak
neumisťuje.
(3) Hranice pozemku se označí tak, aby z každého hraničního znaku bylo vidět
na oba sousední znaky a aby nebyla na přímých úsecích hranice jejich vzdálenost
větší než 200 m.
(4) Hranice pozemku, které jsou v terénu označeny jiným trvalým způsobem,
například zdí, není potřebné zvlášť označovat hraničními znaky.
(5) Hranice pozemku podle katastrálního zákona3)
se nemusí označovat
hraničními znaky podle odstavce 1. Je-li předmětem měření nebo vytyčení,
postačí její označení dočasným způsobem (například trubkou, kolíkem).
(6) Lomové body hranic pozemků, které jsou bezprostředně ohroženy stavební
činností navazující na oddělení pozemku, mohou být po dobu výstavby označeny dočasným
způsobem s tím, že vlastník po dokončení výstavby zajistí jejich označení trvalým
způsobem. Taková skutečnost se uvede v geometrickém plánu, v záznamu podrobného
měření změn a v dokumentaci o vytyčení hranice pozemku jako poznámka v seznamu souřadnic.
(7) Je-li třeba označit hranici pozemku, která končí na státní hranici,
umístí se její hraniční znak před státní hranicí ve vzdálenosti stanovené příslušnou
mezinárodní smlouvou.
(8) Druh hraničních znaků a jiný způsob trvalého označení hranic pozemků
se vyznačuje v katastrální mapě a v měřickém náčrtu podle bodu 10.2 přílohy.
§ 89
Označování hranic obcí
(1) Hranice obce se označuje
a) v hlavních lomových bodech kamennými hranoly o celkové délce přibližně
700 mm s opracovanou hlavou s rozměry 160 mm x 160 mm x 100 mm nebo obdobnou značkou
z plastu,
b) u hranic probíhajících korytem vodního toku, komunikací apod. podle
potřeby dvěma hraničními znaky tak, aby bod hranice dělil spojnici hraničních znaků
ve stanoveném poměru, zpravidla na polovinu.
(2) Styk hranic tří nebo více obcí se označuje kamenným hranolem o celkové
délce přibližně 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry 160 mm x 160 mm x 100 mm.
(3) Hranice obce se nemusí označit hraničními znaky uvedenými v odstavci
1 písm. a), je-li již označena jako hranice pozemku podle §
88.
Oddíl 10
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 90
Postupné doplňování pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem do katastrální
mapy
(1) Katastrální úřad podle potřeby postupně doplňuje do souboru geodetických
informací pozemky dosud evidované zjednodušeným způsobem na základě neměřického
záznamu nebo záznamu podrobného měření změn vyhotoveného katastrálním úřadem nebo
na základě ohlášení vlastníka doloženého geometrickým plánem.
(2) Katastrální úřad doplňuje pozemky evidované zjednodušeným způsobem do
souboru geodetických informací na základě využití podkladů dřívějších pozemkových
evidencí. Při tomto doplnění stanoví parcelní číslo podle katastru, určí další údaje
o parcele (§ 8) v souboru
popisných informací
a uvědomí o tom vlastníka pozemku.
(3) Do souboru geodetických informací se doplní podle odstavce 2 všechny
pozemky evidované zjednodušeným způsobem nejpozději při obnově katastrálního
operátu přepracováním nebo při převodu číselného vyjádření analogové
mapy v S-JTSK do digitální podoby, pokud to umožňuje kvalita původního
zobrazení parcel. V opačném případě dojde k zániku zjednodušené evidence
obnovou katastrálního operátu novým mapováním nebo obnovou provedenou
na podkladě výsledků pozemkových úprav.
(4) Pozemky evidované zjednodušeným způsobem v územích s přídělovým operátem,
v němž jsou přidělené pozemky označeny parcelními čísly podle bývalého pozemkového
katastru, je určena výměra parcel, podkladem pro grafický přídělový plán byla mapa
bývalého pozemkového katastru, přesnost zobrazení hranic přídělových pozemků v grafickém
přídělovém plánu dosahuje přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy, popřípadě
mapy bývalého pozemkového katastru, nebo hranice přídělových pozemků je určena
lomovými body polohopisu mapy bývalého pozemkového katastru a hranice přídělových
pozemků ani jejich části v terénu neexistují, se doplní do souboru geodetických
informací postupem podle odstavce 2.
§ 91
(1) Hranice rozsahu věcného břemene na části pozemku jako zvláštní prvek
polohopisu podle § 16 odst. 4 se zobrazuje v katastrální
mapě vždy
při zápisu věcného břemene do katastru provedeném po účinnosti této
vyhlášky. Zobrazení hranice rozsahu věcného břemene na části pozemku
jako zvláštní prvek polohopisu podle § 16 odst. 4
zapsaného do katastru
před účinností této vyhlášky se do katastrální mapy doplňuje postupně.
(2) Upozornění na spornou hranici mezi pozemky podle § 12 odst. 1 písm. g)
se do souboru popisných
informací zapisuje vždy na základě jejího zjištění
podle § 57 odst. 4 při obnově katastrálního operátu
novým mapováním.
§ 92
Prostory, ve kterých vlivem lidské nebo přírodní činnosti (například poddolováním
nebo sesuvem) dochází v terénu k posunům znemožňujícím dodržení přesnosti katastrální
mapy stanovené touto vyhláškou, vyhlašuje katastrální úřad a zveřejňuje Úřad způsobem
umožňujícím dálkový přístup. V těchto prostorech se při vyznačování změn provede
kontrola homogenity geometrického základu podrobného měření s polohopisem katastrální
mapy na vybraných identických bodech. V případě zjištěného posunu se změna do katastrální
mapy vyznačí postupem podle bodu 16.26 přílohy.
§ 93
Geometrický plán vyhotovený podle dosavadní právní úpravy a předložený k
potvrzení do 30. dubna 2007 se považuje za plán vyhotovený podle této vyhlášky.
§ 94
Obsah katastrální mapy vyhotovené podle předpisů platných v minulosti může
být proti ustanovení § 16 odst. 2 až 7 odlišný
do doby obnovy
katastrálního operátu, přitom mapové značky uvedené v bodech 10.8 a
11.2 přílohy se nově nevyznačují.
§ 95
Do doby úpravy informačního systému katastru nemovitostí umožňující samostatné
evidování vodních děl, nejpozději do 31. prosince 2007, se vodní díla evidují v
katastru jako budovy s typem budovy vodní dílo.
§ 96
(1) Na základě listin doručených katastrálnímu úřadu do účinnosti této vyhlášky
se zápis do katastru provede podle dosavadní právní úpravy.
(2) U návrhů na vklad podaných do 30. června 2007 katastrální úřad v řízení
o povolení vkladu práva považuje projev vůle osob uvedených v prvopisu smlouvy podle
§ 36 za zjištěný i tehdy,
pokud smlouva byla
sepsána advokátem, který na ní výslovně potvrdil, že smluvní strany,
jejichž totožnost zjistil, před ním tuto smlouvu podepsaly.
§ 97
Údaje zapsané podle bodů 2 a 3 přílohy vyhlášky č. 190/1996
Sb., kterou
se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o
zápisech vlastnických a jiných
věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993
Sb. a zákona
č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992
Sb., o katastru nemovitostí České
republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996
Sb., ve znění
účinném do 2. května 2000, zůstávají v platnosti. Jejich nahrazení
údaji podle bodů 2 až 6 přílohy se provede při zápisu nejbližší změny
v katastru týkající se příslušné nemovitosti, pokud z dokladů předložených
k zápisu vyplývají potřebné skutečnosti.
§ 98
Pokud nebyl do účinnosti této vyhlášky proveden zápis přeměny některých
užívacích práv v souvislosti se zákonem č. 219/2000
Sb., o majetku
České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších
předpisů, provede se zápis podle dosavadní právní úpravy.
§ 99
Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou
se provádí zákon č. 265/1992 Sb.,
o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění
zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č.
90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992
Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve
znění zákona č. 89/1996 Sb.
2. Vyhláška č. 179/1998 Sb., kterou
se mění vyhláška Českého úřadu
zeměměřického a katastrálního č. 190/1996
Sb., kterou se provádí zákon
č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem,
ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona
č. 90/1996 Sb., a zákon České
národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru
nemovitostí České republiky
(katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996
Sb.
3. Vyhláška č. 113/2000 Sb., kterou
se mění vyhláška Českého úřadu
zeměměřického a katastrálního č. 190/1996
Sb., kterou se provádí zákon
č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem,
ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona
č. 90/1996 Sb., a zákon České
národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru
nemovitostí České republiky
(katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996
Sb., ve znění vyhlášky
č. 179/1998 Sb.
4. Vyhláška č. 163/2001 Sb., kterou
se mění vyhláška Českého úřadu
zeměměřického a katastrálního č. 190/1996
Sb., kterou se provádí zákon
č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem,
ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona
č. 90/1996 Sb., a zákon č.
344/1992 Sb., o katastru nemovitostí
České republiky (katastrální zákon),
ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.
Předseda:
Ing. Večeře v. r.
Příloha
Technické podrobnosti pro správu katastru
1. Druh pozemku
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Kód Název Zkráceně Charakteristika druhu pozemku pro účely katastru ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 2 orná půda Pozemek, a) na němž se pravidelně pěstují obilniny, okopaniny, pícniny, technické plodiny a jiné zemědělské plodiny, b) který je dočasně zatravňován (víceleté pícniny na orné půdě). ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 3 chmelnice Pozemek, na němž se pěstuje chmel. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 4 vinice Pozemek, na němž se pěstuje vinná réva. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 5 zahrada Pozemek, a) na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu,
b) souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 6 ovocný sad ovoc. sad Pozemek souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři nebo pozemek tvořící s okolními pozemky takto osázený souvislý celek [§ 3i písm. e) zákona č. 252/1997 Sb.]
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 7 trvalý travní travní p. Pozemek porostlý travinami, u něhož hlavní výtěžek je seno (tráva) nebo porost je určený k trvalému spásání, i když je za účelem zúrodnění rozoráván. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 10 lesní pozemek lesní poz. Pozemek s lesním porostem a pozemek, u něhož byly lesní porosty odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průsek a nezpevněná lesní cesta, není-li širší než 4 m, a pozemek, na němž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů [§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb.]. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 11 vodní plocha vodní pl. Pozemek, na němž je koryto vodního toku, vodní nádrž, močál, mokřad nebo bažina. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 13 zastavěná plocha zast. pl. Pozemek, na němž je a nádvoří a) budova nebo rozestavěná budova podle § 2 odst. 1 písm. b), d) a e) katastrálního zákona, včetně nádvoří, vyjma skleníku, který je v katastru evidován jako budova, postaveného na zemědělském nebo lesním pozemku, budovy postavené na lesním pozemku a budovy evidované na pozemku vodní plocha, b) společný dvůr podle § 4 odst. 4 písm. c), c) zbořeniště, d) vodní dílo. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 14 ostatní plocha ostat. pl. Pozemek neuvedený v předcházejících druzích pozemků. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2. Způsob využití pozemku
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Kód Název Zkráceně Význam Kód druhu p. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 1 skleník, skleník-pařeniš. Na pozemku je zřízen skleník nebo pařeniště. 2 až 7 a pařeniště 10 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 2 školka Na pozemku je zřízena školka ovocných, lesních nebo okrasných stromů, viničná školka nebo školka pro chmelovou sáď. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
3 plantáž dřevin Na pozemku je semenná plantáž, plantáž energetických dřevin, 2, 6 až 10 vánočních stromků, lignikultury apod. a 14
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 4 les jiný než les (ne Pozemek zařazený do kategorie lesy ochranné a lesy 10 hospodářský hospodář.) zvláštního určení podle § 7 a 8 zákona č. 289/1995 Sb. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 5 lesní pozemek, les s budovou Lesní pozemek, na kterém je budova, ale pozemek není odňat na kterém je plnění funkcí lesa. budova ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 6 rybník Umělá vodní nádrž určená především k chovu ryb s možností 11 úplného a pravidelného vypouštění. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 7 koryto vodního tok přirozený Koryto vodního toku, které vzniklo působením tekoucí vody toku přirozené a dalších přírodních faktorů (bystřina, potok, řeka) nebo nebo upravené jehož přírodní charakter je změněn technickými zásahy (například břehovým opevněním) nebo ohrázováním. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 8 koryto vodního tok umělý Koryto vodního toku, které bylo vytvořeno uměle (například toku umělé opevněné koryto vodního toku, průplav, kanál apod.). ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 9 vodní nádrž nádrž přírodní Pozemek, na kterém je vodní nádrž, která nebyla vytvořena přírodní záměrnou lidskou činností (například jezero, přírodní deprese naplněná vodou apod.). ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 10 vodní nádrž nádrž umělá Pozemek, na kterém je vodní nádrž vytvořená záměrnou lidskou umělá činností s výjimkou rybníku a bazénu ke koupání (například velká vodní nádrž vytvořená přehradou, malá vodní nádrž, nádrž vytvořená zatopením vytěžených ploch apod.). ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 11 zamokřená plocha zamokřená pl. Zemský povrch trvale nebo po převážnou část roku rozbředlý (močál, mokřad, bažina). ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 12 společný dvůr Společný dvůr v podílovém spoluvlastnictví vlastníků bytových 13 domů, které s tímto pozemkem sousedí. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 13 zbořeniště Pozemek se zbořenou budovou nebo zříceninou. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 14 dráha Pozemek, na kterém je dráha železniční, tramvajová, 14 trolejbusová nebo lanová (§ 1 zákona č. 266/1994 Sb.) s vlastní dopravní cestou. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 15 dálnice Pozemek, na kterém je dálnice a její součásti (§ 4 zákona č. 13/1997 Sb.). ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 16 silnice Pozemek, na kterém je silnice I. až III. třídy a její součásti (§ 5 zákona č. 13/1997 Sb.). ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 17 ostatní ostat. komunikace Pozemek, na kterém je místní nebo účelová komunikace (včetně 10 a 14 komunikace zpevněné lesní komunikace) a její součásti (§ 6 a 7 zákona č. 13/1997 Sb.). ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 18 ostatní dopravní ost. dopravní pl. Letiště, přístav, veřejné parkoviště (pokud není součástí 14 plocha pozemní komunikace). ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 19 zeleň Okrasná zahrada, uliční a sídlištní zeleň, park a jiná plocha funkční a rekreační zeleně. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 20 sportoviště a sport. a rekr. Hřiště, stadion, koupaliště, sportovní dráha a jízdárna, 10 a 14 rekreační plocha pl. střelnice, autokemp, tábořiště apod. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 21 hřbitov, urnový hřbitov - urn. Hřbitov, urnový háj. 14 háj háj ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 22 kulturní kult. a osvět. Botanická a zoologická zahrada, skanzen, amfiteátr, památník a osvětová plocha pl. apod. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 23 manipulační manipulační pl. Manipulační a skladová plocha [§ 4 odst. 4 písm. d)]. plocha ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 24 dobývací prostor dobývací prost. Prostor jednoho nebo více výhradních ložisek nebo prostor 2 až 10 jen části výhradního ložiska. a 14 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 25 skládka Skládka odpadu. 14 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 26 jiná plocha Pozemek nevyužívaný žádným z ostatních vyjmenovaných způsobů včetně pozemku, na kterém je postavena stavba, která se v katastru neeviduje. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 27 neplodná půda Svah, skála a jiná neplodná půda. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 28 vodní plocha, vod. pl. Pozemek vodní plochy, na kterém je postavena budova. 11 na které je s budovou budova ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka:
1. Druh pozemku vodní plocha, ostatní plocha a zastavěná plocha a nádvoří
bez připojené budovy nebo vodního díla musí mít vyznačen způsob využití
pozemku.
2. Je-li na stavební parcele evidována budova nebo vodní dílo ve vlastnictví
jiného vlastníka, je u této parcely ve výpisu z katastru nemovitostí vyznačen
způsob využití "stavba" s označením listu vlastnictví "LV", na kterém je
tato budova nebo vodní dílo evidováno.
3. Typ stavby
------------------------------------------------------------------ Kód Název Zkráceně ------------------------------------------------------------------ 1 budova s číslem popisným č. p. ... ------------------------------------------------------------------ 2 budova s číslem evidenčním č. e. ... ------------------------------------------------------------------ 3 budova bez čísla popisného nebo evidenčního bez čp/če ------------------------------------------------------------------ 4 rozestavěná budova rozestav. ------------------------------------------------------------------ 6 vodní dílo vod. dílo ------------------------------------------------------------------
4. Způsob využití stavby
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Kód Název Zkráceně Význam Kód typu st. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 2 zemědělská zem. used. Zemědělská usedlost (statek), soubor staveb, který tvoří zejména 1 a 4 usedlost budova s obytnou částí, stodola, chlévy apod. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 6 bytový dům byt. dům Stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena [§ 2 písm. a) bod 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb.]. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 7 rodinný dům rod. dům Stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [§ 2 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb.]. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 8 stavba pro rod. rekr. Stavba pro rodinnou rekreaci, jejíž objemové parametry a vzhled 1, 2 a 4 rodinnou rekreaci odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci, a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [§ 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb.]; například rekreační domek, chata, rekreační chalupa, zahrádkářská chata. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 9 stavba pro shromaž. Stavba s alespoň jedním prostorem určeným pro shromáždění 1, 3 a 4 shromažďování nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná většího počtu plocha menší než 4 m2(konferenční sály, divadla, kina, osob koncertní síně, taneční sály, sportovní haly, tribuny apod.) [§ 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.]. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 10 stavba pro obchod obchod Stavba s prodejnami a jinými obchodními prostory, velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy apod. [§ 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.]. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 11 stavba ubyt. zař. Stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby ubytovacího s tím spojené (hotel, motel, penzion, turistická ubytovna, zařízení kolej, internát, kemp a skupina chat-bungalovů, kulturní nebo památkový objekt využívaný pro přechodné ubytování apod.); stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavba pro rodinnou rekreaci [§ 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb.]. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 12 stavba výroba Stavba určená pro průmyslovou, řemeslnou a jinou výrobu, pro výrobu popřípadě pro služby mající charakter výroby, a dále a skladování pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě zemědělských staveb určených pro skladování [§ 3 písm. e) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.]. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 13 zemědělská stavba zem. stav. Stavba pro chov hospodářských zvířat, přípravu a skladování 1, 3 a 4 produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby [§ 3 písm. f) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.]. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 14 stavba pro adminis. Stavba pro správní a řídící složky podniků a organizací, administrativu víceúčelová stavba pro administrativní účely, budova orgánu státní správy a územní samosprávy apod. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 15 stavba obč. vyb. Stavba pro služby, tělesnou výchovu a rekreaci, kulturu, občanského zdravotnictví a sociální péči, předškolní zařízení, školství vybavení a učiliště, vědu a výzkum apod. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 16 stavba tech. vyb. Stavba, která je součástí sítě technického vybavení, tj. technického sítě energetické (elektrické silové vedení, plynovod vybavení a teplovod), vodovodní, stokové a telekomunikační, popřípadě jiného vedení (například produktovodu) [§ 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.]. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 17 stavba doprava Stavba pro zabezpečení dopravy. pro dopravu ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 18 garáž Objekt popřípadě prostor, který slouží k odstavování nebo parkování silničních vozidel (jednotlivá, řadová nebo hromadná garáž ve smyslu ČSN 736057 a ČSN 736058). ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 19 jiná stavba jiná st. Stavba jiného než v této tabulce uvedeného způsobu využití. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 20 víceúčelová víceúčel Stavba sloužící více účelům (například obchodnímu, stavba administrativnímu, bytovému, rekreačnímu a pod.). ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 21 skleník Skleník, který je budovou podle § 2 odst. 1 písm. b), d) a e) katastrálního zákona. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 22 přehrada Vodní dílo podle § 2 písm. a) vyhlášky č. 23/2007 Sb., 6 o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 23 hráz přehrazující hráz př. Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 23/2007 Sb., vodní tok nebo o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru údolí nemovitostí České republiky. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 24 hráz k ochraně hráz pod. Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 2 vyhlášky č. 23/2007 Sb., nemovitostí o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru před zaplavením nemovitostí České republiky. při povodni ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 25 hráz ohrazující hráz ohr. Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 3 vyhlášky č. 23/2007 Sb., umělou vodní o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nádrž nemovitostí České republiky. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 26 jez Vodní dílo podle § 2 písm. c) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 27 stavba plav. úč. Vodní dílo podle § 2 písm. d) vyhlášky č. 23/2007 Sb., k plaveb. účelům o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru v korytech nebo nemovitostí České republiky. na březích vod. toků ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 28 stavba k využití vodní el. Vodní dílo podle § 2 písm. e) vyhlášky č. 23/2007 Sb., vodní energie o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru (vodní elektrárna) nemovitostí České republiky. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- 29 stavba odkaliště odkališ. Vodní dílo podle § 2 písm. f) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka:
1. U budov se zapisuje převažující způsob využití.
2. V informačním systému katastru nemovitostí mohou být uvedeny též zrušené
kódy způsobu využití stavby 1 (průmyslový objekt), 3 (objekt k bydlení), 4 (objekt
lesního hospodářství) a 5 (objekt občanské vybavenosti), které není možné nově zapisovat,
a to až do doby nejbližší změny v katastru týkající se příslušné budovy nebo do obnovy
katastrálního operátu novým mapováním.
5. Typ a způsob využití bytu nebo nebytového prostoru
(jednotky)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Typ jednotky Způsob využití jednotky -------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Kód Název Zkráceně Kód Název Zkráceně -------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1 byt nebo nebytový prostor 1 byt -------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 2 rozestavěný byt nebo rozestavěný nebytový prostor rozest. 2 ateliér -------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 3 garáž --------------------------------------- 4 dílna nebo provozovna dílna --------------------------------------- 5 jiný nebytový prostor j. nebyt. ---------------------------------------
6. Typ a způsob ochrany nemovitosti
---------------------------------------------------------------------------------------------------- Typ Zkrácený název typu ochrany Kód Zkrácený název způsobu ochrany způsobu ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 1 ochrana přírody a krajiny 6 národní park - I. zóna ----------------------------------------------------------- 7 národní park - II. zóna ----------------------------------------------------------- 8 národní park - III. zóna ----------------------------------------------------------- 9 ochranné pásmo národního parku ----------------------------------------------------------- 10 chráněná krajinná oblast - I. zóna ----------------------------------------------------------- 11 chráněná krajinná oblast - II. - IV. zóna ----------------------------------------------------------- 12 národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památka ----------------------------------------------------------- 13 přírodní rezervace nebo přírodní památka ----------------------------------------------------------- 14 ochr. pásmo jiného zvlášť chrán. území nebo pam. stromu ----------------------------------------------------------- 34 evropsky významná lokalita ----------------------------------------------------------- 35 ptačí oblast ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 2 památková ochrana 15 nemovitá národní kulturní památka ----------------------------------------------------------- 16 pam. rezervace - budova, pozemek v památkové rezervaci ----------------------------------------------------------- 17 pam. zóna - budova, pozemek v památkové zóně ----------------------------------------------------------- 18 nemovitá kulturní památka ----------------------------------------------------------- 19 ochr. pásmo nem. kult. pam., pam. zóny, rezervace, nem. nár. kult. pam. ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 3 ochr. přír. léč. láz., přír. 20 vnitřní území lázeňského místa léčiv. zdroje a zdroje přír. ----------------------------------------------------------- min. vody 21 přír. léč. zdroj nebo zdroj přír. miner. vody ----------------------------------------------------------- 22 ochr. pásmo přír. léčiv. zdroje nebo zdroje přír. miner. vody ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 4 ochrana nerostného bohatství 23 chr. lož. území, dob. prostor, chr. území pro zvl. zásahy do z. kůry ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 5 ochrana značky geodetického bodu 24 chráněná značka geodetického bodu ----------------------------------------------------------- 25 chráněné území značky geodetického bodu ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 6 jiná ochrana pozemku 26 pozemek určený k plnění funkcí lesa ----------------------------------------------------------- 27 zemědělský půdní fond ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 7 ochrana vodního díla 28 ochranné pásmo vodního díla ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 8 ochrana vodního zdroje 29 ochranné pásmo vodního zdroje (zrušeno 21. dubna 2002) ----------------------------------------------------------- 32 ochranné pásmo vodního zdroje 1. stupně ----------------------------------------------------------- 33 ochranné pásmo vodního zdroje 2. stupně ---------------------------------------------------------------------------------------------------- ---------------------------------------------------------------------------------------------------- Kód Význam některých kódů způsobu ochrany nemovitosti ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 14 Ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nebo památného stromu. ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 15 Nemovitá národní kulturní památka - budova nebo pozemek prohlášené za národní kulturní památku, pozemky související s budovou. ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 18 Nemovitá kulturní památka - budova nebo pozemek prohlášené za nemovitou kulturní památku, pozemky související s budovou. ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 19 Ochranné pásmo nemovité kulturní památky, památkové zóny, památkové rezervace nebo nemovité národní kulturní památky, budovy, pozemky v ochranném pásmu. ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 21 Přírodní léčivý zdroj peloidu (rašelina, slatina, bahno) nebo minerální vody nebo plynu nebo zdroj přírodní minerální vody. ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 23 Chráněné ložiskové území, dobývací prostor, chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry. ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 26 Pozemek určený k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.). ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 27 Zemědělský půdní fond - zemědělské pozemky a další pozemky náležející do zemědělského půdního fondu (§ 1 odst. 2 a 3 zákona č. 334/1992 Sb.). ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 34 Evropsky významná lokalita, která byla zařazena do evropského seznamu lokalit významných pro Evropská společenství. ----------------------------------------------------------------------------------------------------
7. Rozlišení a druh číslování parcel a parcel zjednodušené
evidence
7.1 Rozlišení parcel a parcel zjednodušené evidence ------------------------------------------------------------------ Rozlišení parcel a parcel zjednodušené evidence Označení ------------------------------------------------------------------ Parcela katastru nemovitostí PKN ------------------------------------------------------------------ Parcela zjednodušené evidence PZE ------------------------------------------------------------------ 7.2 Druh číslování parcel a parcel zjednodušené evidence ------------------------------------------------------------------ Druh číslování parcel Kód ------------------------------------------------------------------ Parcela stavební při dvojí číselné řadě 1 ------------------------------------------------------------------ Parcela pozemková a parcela stavební při jednotné číselné řadě 2 ------------------------------------------------------------------ 7.3 Původ parcely zjednodušené evidence ------------------------------------------------------------------ Původ parcely Zkratka Kód ------------------------------------------------------------------ Evidence nemovitostí EN 3 ------------------------------------------------------------------ Pozemkový katastr PK 4 ------------------------------------------------------------------ Přídělový plán nebo jiný podklad GP 6 ------------------------------------------------------------------
8. Souřadnicový systém
-------------------- Název Kód -------------------- S-JTSK 1 -------------------- gusterbergský 2 -------------------- svatoštěpánský 3 -------------------- místní 4 --------------------
9. Klad, rozměry a označení mapových listů katastrální mapy v S-JTSK
a katastrální mapy v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském
9.1 Souvislý klad mapových listů katastrální mapy v S-JTSK
navazuje na dělení mapových listů státní mapy 1:50 000 v S-JTSK. Klad
mapových listů je pravoúhlý, daný rovnoběžkami s osami Y a X souřadnicové
soustavy (obr. 1).
9.2 Klad a rozměry mapových listů v S-JTSK se odvozují u map
měřítek:
a) 1:5 000 - dělením mapového listu státní mapy 1:50 000 na
10 sloupců ve směru osy Y a na 10 vrstev ve směru osy X (obr. 1),
b) 1:2 000 - dělením mapového listu měřítka 1:5 000 na dva
sloupce a na dvě vrstvy (na polovinu rovnoběžkami s osami
X, Y) (obr. 2),
c) 1:1 000 - dalším postupným dělením mapového listu
měřítka 1:2 000 na sloupce a vrstvy obdobně jako v písm. b) (obr.
2).
MAPOVÝ LIST STÁTNÍ MAPY MĚŘÍTKA 1:50 000
Obr. 1
MAPOVÝ LIST MAPY MĚŘÍTKA 1:5000
Obr. 2
9.3 Rozměry rámu mapových listů v S-JTSK včetně dalších údajů
jsou uvedeny v tabulce
----------------------------------------------------------------------------------------------- Měřítko mapy Rozměry rámu Délka úhlopříčky Rozměry zobrazeného Plocha zobrazeného (mm) rámu (mm) území (m) území (ha) ----------------------------------------------------------------------------------------------- 1:5 000 500 x 400 640,31 2500 x 2000 500 ----------------------------------------------------------------------------------------------- 1:2 000 625 x 500 800,39 1250 x 1000 125 ----------------------------------------------------------------------------------------------- 1:1 000 625 x 500 800,39 625 x 500 31,25 -----------------------------------------------------------------------------------------------
9.4 Označení mapových listů v S-JTSK obsahuje podle měřítka
a) 1:5 000 - název příslušného listu státní mapy měřítka
1:50 000 (daný názvem největšího sídla zobrazeného na tomto listu,
popřípadě morfologického útvaru), doplněný číslem sloupce a vrstvy
(bod 9.2); čísla se oddělí pomlčkou (například OLOMOUC 6-5, obr. 1);
sloupce a vrstvy se číslují od severovýchodního rohu listu ve
směru os Y a X číslicemi 0 až 9,
b) 1:2 000 - označení příslušného mapového listu měřítka
1:5 000, doplněné za lomítkem čísly mapových listů (1 až 4), počínaje
číslem 1 v severozápadní čtvrtině (například OLOMOUC 6-5/1, obr.
2),
c) 1:1 000 - označení příslušného mapového listu měřítka
1:2 000, doplněné čísly 1 až 4 v souladu s postupným dělením listu
na čtvrtiny (například OLOMOUC 6-5/21, obr. 2).
9.5 Souvislý klad mapových listů katastrální mapy v systému
gusterbergském nebo svatoštěpánském navazuje na klad triangulačních
listů v těchto systémech. Sloupce jsou číslovány římskými čísly samostatně
na východ a na západ od základního poledníku. Vrstvy pak arabskými čísly
od nejsevernější vrstvy k jihu (obr. 3). Klad mapových listů je
pravoúhlý, daný rovnoběžkami s osami Y a X souřadnicové soustavy.
KLAD TRIANGULAČNÍCH LISTŮ V SYSTÉMECH GUSTERBERG
A SVATÝ ŠTĚPÁN
obr. 3
9.6 Klad a rozměry mapových listů v souřadnicovém systému
gusterbergském nebo svatoštěpánském se odvozují u map měřítek
a) 1:2 880 - dělením triangulačního listu na 4 sloupce ve
směru osy Y a 5 vrstev ve směru osy X (obr. 4),
b) 1:1 440 - dělením mapového listu měřítka 1:2880 na dva
sloupce a dvě vrstvy, na poloviny rovnoběžkami s osami Y a X (obr.
5),
c) 1:720 - dělením mapového listu 1:2 880 na čtyři sloupce
a čtyři vrstvy, na čtvrtiny rovnoběžkami s osami Y a X (obr. 6). Rozměry
rámu mapových listů v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském
včetně dalších údajů jsou uvedeny v tabulce
----------------------------------------------------------------------------------------------- Měřítko mapy Rozměry rámu Délka úhlopříčky Rozměry zobrazeného Plocha zobrazeného (mm, palce) rámu (mm, palce) území (m, sáhy) území (ha, jitra) ----------------------------------------------------------------------------------------------- 1:2 880 658,5 x 526,8 843,29 1 896,484 x 1517,187 287,7321 25 x 20 32,02 1 000 x 800 500 ----------------------------------------------------------------------------------------------- 1:1 440 658,5 x 526,8 843,29 948,242 x 758,593 71,9330 25 x 20 32,02 500 x 400 125 -----------------------------------------------------------------------------------------------
9.7 Označení mapových listů map v souřadnicovém systému
gusterbergském nebo svatoštěpánském obsahuje podle měřítka
a) 1:2 880 - rozlišení sloupce triangulačního listu
(východní nebo západní), římské číslo sloupce, číslo vrstvy (údaje
odděleny pomlčkou) a písmenné označení mapového listu (sloupec a vrstva)
podle obr. 4. Novější označení používá místo písmenného označení listu
jeho číslo podle obr. 4 (například VS-III-22 cf nebo
VS-III-22-6),
b) 1:1 440 - označení zdrojového mapového listu 1:2 880
doplněné o vlastní označení listu sloupcem a vrstvou ve formě zlomku
podle obr. 5 (například VS-III-22 cf 1/3),
c) 1:720 - dělením mapového listu 1:2880 na čtyři sloupce a
čtyři vrstvy, na čtvrtiny rovnoběžkami s osami Y a X (obr. 6).
Původní označení mapového listu - VS-III-22 cf
Nové označení mapového listu - VS-III-22-6
obr. 4
Označení mapového listu VS-III-22 cf 1/3
obr. 5
Označení mapového listu VS-III-22 cf 1/5
obr. 6
9.8 Kromě mapových listů v měřítku 1:2 880 a mapových listů
vzniklých postupným půlením tohoto listu existují v malém rozsahu klady
mapových listů v měřítkách 1:2 500, případně 1:1250, 1:2000 a 1:1000
vycházející z nového kladu triangulačních listů po zavedení metrické
míry.
10. Mapové značky katastrální mapy v S-JTSK a digitalizované
mapy
10.1 Čáry
10.2 Body bodových polí a hraniční znaky
10.3 Hranice
Poznámka:
1. V grafickém výstupu z digitální mapy a digitalizované mapy se vyznačují
hranice parcel tlustou čárou (specifikace 4 v bodě 10.1), vnitřní kresba tenkou
čárou (specifikace 1 v bodě 10.1) a značka pořadového čísla 2.18 (slučka) se
nepoužije.
2. Mapové značky pořadové číslo 2.23 a 2.24 se v případě jejich souběhu
s jinou hranicí zobrazují 0,5 mm směrem do chráněného území nebo ochranného pásma.
10.4 Druhy pozemků a způsob jejich využití
10.5 Ochrana nemovitosti
10.6 Stavební objekty
10.7 Další prvky polohopisu
10.8 Mapové značky nově nevyznačované
Poznámka:
Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden
jiný rozměr.
Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.
11. Předměty obsahu katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších
předpisů v měřítku 1:1 250, 1:1 440, 1:2 500 a 1:2 880, jejichž mapové značky
a popis není shodný s bodem 10 této přílohy
11.1 Mapové značky
11.2 Mapové značky nově nevyznačované
Poznámka:
Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden
jiný rozměr.
Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.
12. Technické požadavky na body podrobného polohového
bodového pole
12.1 Poloha bodů podrobného polohového bodového pole se volí
tak, aby body nebyly ohroženy, aby jejich signalizace byla jednoduchá
a aby body byly využitelné pro připojení podrobného měření.
12.2 Body podrobného polohového bodového pole se volí především
na objektech trvalého rázu nebo na jiných místech tak, aby co nejméně
omezovaly vlastníka v užívání pozemků, například v obvodu dopravních
komunikací.
12.3 Body podrobného polohového bodového pole se zřizují
a) na technických objektech poskytujících trvalou
signalizaci, zejména na rozích budov,
b) na hranici pozemku se znakem, který svojí stabilizací
vyhovuje ustanovením bodu 12.4 a 12.5,
c) na objektech se stabilizační značkou, například na
nivelačních kamenech, stabilizacích tíhových bodů, znacích
lomových bodů na hranicích obcí, na mostcích a propustcích s nivelační
hřebovou značkou.
12.4 Pokud nejsou pro umístění bodů podrobného polohového
bodového pole vhodné objekty, potom se výjimečně stabilizují
kamennými hranoly o celkové délce nejméně 500 mm a s opracovanou hlavou
o rozměrech nejméně 120 mm x 120 mm x 70 mm. Byl-li již v místě pevně osazen
k jinému účelu opracovaný kámen o stejných rozměrech, použije se po
doplnění křížkem nebo důlkem.
12.5 Body podrobného polohového bodového pole je možno také
stabilizovat
a) vysekáním křížku na opracované ploše skály,
b) hřebovými značkami zabetonovanými do skály, kovovými
konzolami, čepovými značkami apod., pevně osazenými na budovách,
c) železnými trubkami nebo čepy apod. v betonových blocích
o velikosti nejméně 200 mm x 200 mm x 700 mm,
d) železnými trubkami o průměru nejméně 30 mm a tloušťce
stěny nejméně 3 mm, délky nejméně 600 mm (nebo nejméně 500 mm,
je-li trubka opatřena závitem proti vytažení znaku) a pevně připojenou
hlavou z plastu velikosti nejméně 120 mm x 120 mm x 120 mm,
e) kovovými značkami o průměru nejméně 8 mm s plochou
hlavou o průměru nejméně 25 mm a délce značky nejméně
1. 100 mm, zatlučenými
do zpevněného povrchu,
2. 40 mm s hmoždinkou, zapuštěnými do pevných
konstrukcí,
3. takto stabilizovaný bod se zpravidla zřizuje spolu
s dalším bodem na blízkém technickém objektu podle
bodu 12.3 písm. a).
12.6 Body podrobného polohového bodového pole se volí v hustotě
s přihlédnutím k technickým možnostem měření pro účely správy katastru.
12.7 Body podrobného polohového bodového pole se zaměřují v
terénu určováním hodnot délek a úhlů (určovací prvky), popřípadě výšek,
nebo určením souřadnic technologií GNSS.
12.8 Zaměření každého bodu podrobného polohového bodového pole
se provede nezávisle nejméně dvakrát. Měření musí být připojeno na
body nejméně takové přesnosti, která má být dosažena u nově určovaných
bodů.
12.9 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y bodů
podrobného polohového bodového pole je střední souřadnicová
chyba m
xy,
daná vztahem
(mx2+ my2) mxy= odmocnina ------------ , kde 2
m
x
, my
jsou střední
chyby určení souřadnic x, y. Podrobné
polohové bodové pole se vytváří s přesností, která je dána
základní střední souřadnicovou chybou 0,06 m a vztahuje se
k nejbližším bodům základního polohového bodového pole a
zhušťovacím bodům.12.10 Mezní souřadnicová chyba u
xy
se stanoví dvojnásobkem
základní střední souřadnicové chyby mxy
.12.11 Posouzení dosažené přesnosti určení souřadnic nově určovaného bodu
podrobného polohového bodového pole se provádí pomocí
a) výběrové střední souřadnicové chyby vypočtené metodou nejmenších čtverců,
nebo
b) výběrové střední souřadnicové chyby vypočtené z dvojice měření,
která nesmí překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby u
xy
vypočtenou podle bodu 12.10. V případě
souboru obsahujícího více než 20 nově určovaných bodů podrobného polohového bodového
pole musí
být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je
hodnota základní
střední souřadnicové chyby mxy
.12.12 Ověření souřadnic stávajícího bodu podrobného polohového bodového pole
se provádí pomocí nezávislého kontrolního určení souřadnic. Skutečná souřadnicová
chyba nesmí překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby u
xy
vypočtenou podle bodu
12.10. V případě ověření
homogenity souboru obsahujícího
více než 20 bodů podrobného polohového bodového pole se základním polohovým bodovým
polem
a zhušťovacími body musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových
chyb
menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.12.13 Úplné číslo bodu podrobného polohového bodového pole je
dvanáctimístné, kde
a) první tři číslice jsou pořadovým číslem katastrálního
území v rámci okresu,
b) čtvrtá číslice je uvnitř okresu nulová, nebo může
znamenat příslušnost bodu do katastrálního území sousedního
okresu a pak má hodnotu v rozmezí 1 až 8,
c) pátá až osmá číslice jsou nulové,
d) poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu uvnitř
katastrálního území v rozsahu 0501 až 3999.
12.14 Úplné číslo dočasně stabilizovaného bodu podrobného
polohového bodového pole má na prvém až osmém místě číslice podle
bodu 12.13 písm. a), b) a c), a poslední čtyři číslice jsou vlastním
číslem bodu od čísla 4001 včetně.
12.15 Geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového
pole obsahují
a) číslo bodu,
b) lokalizační údaje o katastrálním území a obci a
označení listu Státní mapy 1:5 000,
c) souřadnice v S-JTSK zaokrouhlené na 2 desetinná místa,
třídu přesnosti (jen u bodů zřízených před 28. dubnem 1993)
a výšku bodu v Bpv (pokud byla určena),
d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami,
e) nárys nebo detail,
f) popis, způsob stabilizace a určení bodu,
g) poznámky.
12.16 Geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového
pole se předávají na tiskopisech Úřadu nebo jako tiskový výstup z počítače,
který je obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu.
12.17 Čísla zrušených bodů podrobného polohového bodového pole
se znovu nesmí použít.
13. Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření
a souřadnic podrobných bodů
13.1 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y podrobných bodů
polohopisu je střední souřadnicová chyba m
xy
, která se vztahuje
k nejbližším bodům polohového
bodového pole. Souřadnice podrobných bodů polohopisu se určují s přesností, která
je dána
základní střední souřadnicovou chybou mxy
= 0,14 m.
Charakteristikou
relativní přesnosti určení souřadnic dvojice bodů je střední chyba délky md
.
Délky se
určují s přesností, která je dána základní střední chybou délky md
vypočtenou podle
bodu 13.6.13.2 Mezní souřadnicová chyba u
xy
se stanoví dvojnásobkem
základní střední souřadnicové chyby mxy
. Mezní
rozdíl délky uxy
se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky md
.
13.3 Mezní polohová chyba u
p
je dána vztahem
up= odmocnina 2 * uxy.
13.4 Posouzení dosažené přesnosti určení souřadnic nově určovaného
nebo ověření souřadnic stávajícího podrobného bodu polohopisu se provádí pomocí
a) oměrných měr nebo kontrolního měření délek přímých spojnic jiných
vybraných dvojic podobných bodů a jejich porovnání s délkami, vypočtenými ze souřadnic
nebo
b) nezávislého kontrolního určení souřadnic podrobného bodu polohopisu
a jejich porovnání s prvotně určenými souřadnicemi.
13.5 Při postupu podle bodu 13.4 písm. a) se přesnost považuje za vyhovující,
když rozdíl kontrolně měřené délky a délky vypočtené ze souřadnic je menší než mezní
rozdíl u
d
vypočtený
podle bodu 13.2, přičemž základní střední chyba délky md
se stanoví podle
bodu 13.6. V případě souboru obsahujícího více než 20 rozdílů délek mezi nově určovanými
body musí být současně nejméně 60 % těchto rozdílů menších, než je hodnota základní
střední
chyby délky md
.13.6 Základní střední chyba délky m
d
je dána vztahem
d+12 md= k * ( ------ ), d+20
kde d je větší z porovnávaných délek v metrech a k se vypočte jako odmocnina 2 násobek
základní střední souřadnicové chyby stanovené podle kódu kvality bodu s nižší přesností.
13.7 Při posouzení dosažené přesnosti souřadnic nově určovaného podrobného
bodu polohopisu postupem podle bodu 13.4 písm. b) se přesnost považuje za vyhovující,
když
a) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená metodou nejmenších čtverců,
nebo
b) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená z dvojice měření
je
menší než mezní souřadnicová chyba u
xy
vypočtená
podle bodu 13.2. V případě
souboru obsahujícího více než 20 nově určovaných podrobných bodů polohopisu musí
být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších,
než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy
.13.8 Při ověření souřadnic stávajícího podrobného bodu polohopisu postupem
podle bodu 13.4 písm. b) nesmí skutečná souřadnicová chyba překročit hodnotu mezní
souřadnicové chyby u
xy
vypočtenou podle bodu 13.2, přičemž
základní střední souřadnicová chyba se stanoví podle bodu 13.9. V případě ověření
homogenity souboru obsahujícího více než 20 nově určovaných podrobných bodů polohopisu
s bodovým polem musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových
chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy
.13.9 Kód kvality podrobných bodů určených geodetickými nebo fotogrammetrickými
metodami se stanoví podle hodnoty výběrové střední souřadnicové chyby v závislosti
na základní střední souřadnicové chybě m
xy
.
+---------------+---------------------------------------+ | Kód kvality | Základní střední souřadnicová chyba | +---------------+---------------------------------------+ | 3 | 0,14 m | +---------------+---------------------------------------+ | 4 | 0,26 m | +---------------+---------------------------------------+ | 5 | 0,50 m | +---------------+---------------------------------------+
Body převzaté ze schváleného návrhu pozemkových úprav se považují za body určené
se základní střední souřadnicovou chybou m
xy
=0,14
m.14. Zásady a kritéria určení výměr
14.1 Výměra parcely se vypočte podle § 77 odst. 2, přitom se ponechají dosavadní
výměry v rozsahu uvedeném v § 29 odst. 2.
14.2 U výpočtu výměr v analogové mapě jsou přípustná tato
zjednodušení
a) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 1 nebo
2, lze výměru jedné části určit odpočtem výměr ostatních dílů,
určených s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2,
b) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 0 na
díly s velmi rozdílnou výměrou lze upustit od výpočtu největšího dílu,
je-li tento díl větší než
1. 19/20 dělené parcely s původní výměrou do 1 ha,
2.
4/5 dělené parcely s původní výměrou nad 1 ha,
c) při slučování parcel je prvním výpočtem součet
dosavadních výměr a grafický výpočet je kontrolní,
d) je-li parcela dělena rámem mapového listu, lze upustit od
výpočtu výměry části na mapovém listu nedotčeném změnou, pokud je
tato již známa z dřívějšího výpočtu.
14.3 Při výpočtu výměr dílů parcel zjednodušené evidence se
postupuje obdobně jako u parcel katastru.
14.4 Výměra změněné parcely nebo dílu se určí dvěma nezávislými
výpočty, nejedná-li se o digitální nebo digitalizovanou mapu, u které se výměra
určí jedním výpočtem a jeho kontrola se provede porovnáním
s výměrou celé parcely podle bodu 14.6.
14.5 Po ukončení každého uceleného výpočtu výměr se porovnají
celkové výměry dosavadního a nového stavu. Rozdíl obou hodnot musí
být nulový nebo shodný s vykazovanou opravou výměry nebo změnou.
14.6 Rozdíl mezi dosavadní a nově vypočtenou výměrou skupiny je
početní odchylka, která nesmí být větší než mezní odchylka.
Početní odchylka se rozdělí úměrně velikosti jednotlivých vypočtených
výměr parcel a dílů ve skupině. Nerozděluje se na
a) výměry parcel (dílů) určené s kódem způsobu určení
výměry 1 a 2,
b) výměry dílů převzaté z vyrovnání dílů podle bodu
14.7,
c) výměry dílů nových parcel, tvořené celými dosavadními
parcelami, není-li to z důvodu vyrovnání nutné,
d) výměry celých čtverců souřadnicové sítě zahrnutých do
grafického výpočtu.
14.7 Vyrovnání výměr s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2.
Při výpočtu výměry parcely určené s kódem způsobu určení výměry 1 nebo
2, která je tvořena
a) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry
0, se
1. výměry dílů vyrovnají na určenou výměru nové
parcely; pokud je dílem celá dosavadní parcela, převezme
se její výměra z operátu katastru, po její kontrole jedním výpočtem
a zpravidla se nevyrovnává,
2. u jednotlivých výpočetních skupin pro
dělení původních parcel výměry dílů nové parcely vypočtené
podle bodu 1 již nevyrovnávají,
b) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 1
nebo 2, se případný rozdíl mezi nově určenou výměrou a součtem jejích
dílů vzniklý zaokrouhlováním poznamená v geometrickém plánu.
14.8 Výměry parcel s kódem způsobu určení výměry 0 se
vyrovnávají ve výpočetních skupinách. Skupinu tvoří zpravidla dělená
parcela nebo souvislý celek změnou dotčených parcel jednoho vlastníka.
Není-li mezní odchylka podle bodu 14.11 překročena, vyrovnají se nově vypočtené
výměry parcel a dílů tak, aby se jejich součet rovnal výměře
skupiny. Odchylka od dosavadní výměry skupiny se při vyrovnání rozdělí
úměrně výměrám vyrovnávaných parcel a dílů. Nelze-li provést vyrovnání ve
skupině, ale rozdíl lze přiřadit pouze jedné parcele, čímž dochází
k překročení mezní odchylky, navrhne se oprava výměry. Výměry
dílů parcel zjednodušené evidence slučovaných do parcely katastru se vyrovnávají
na výměru parcely katastru. Výměra zbytku parcely zjednodušené evidence
se určí odpočtem výměry jejích dílů slučovaných do parcel
katastru. Zaniká-li celá parcela zjednodušené evidence, vyrovnání
na evidovanou výměru se neprovádí, případný rozdíl evidované výměry
s výměrou jejích dílů slučovaných do parcel katastru se poznamená v geometrickém
plánu a v záznamu výsledku výpočtu výměr parcel (dílů) podle bodu
16.23 písm. d).
14.9 Mezní odchylky v digitální mapě a v digitalizované mapě
Mezní odchylka mezi výměrou parcely grafického počítačového souboru a výměrou souboru popisných informací -------------------------------------------------------------- Kód kvality u nejméně přesně Mezní odchylka v m2určeného lomového bodu na hranici parcely (dílu parcely) -------------------------------------------------------------- 3 2 -------------------------------------------------------------- 4 0,4 . odmocnina P + 4 -------------------------------------------------------------- 5 1,2 . odmocnina P + 12 -------------------------------------------------------------- 6 0,3 . odmocnina P + 3 -------------------------------------------------------------- 7 0,8 . odmocnina P + 8 -------------------------------------------------------------- 8 2,0 . odmocnina P + 20 --------------------------------------------------------------
P v m
2
je větší z porovnávaných výměr. Mají-li
lomové body
na hranici parcely, dílu parcely nebo skupiny parcel různé
kódy kvality, použije se mezní odchylka podle kódu kvality
bodu s největší střední souřadnicovou chybou.14.10 Mezní odchylka mezi dvojím výpočtem výměry v analogové mapě se stanoví
obdobně podle bodu 14.9 s tím, že u graficky určované výměry [§ 77 odst. 2 písm.
d)] se kód kvality uvažuje v závislosti na měřítku katastrální mapy v souladu s bodem
15.6.
14.11 Hodnota mezní odchylky u
MP
v m2 mezi dosavadní výměrou
skupiny a celkovým součtem výměr nových parcel (dílů) ve
skupině se stanoví, jsou-li a) dosavadní a nové výměry určeny ze souřadnic lomových
bodů obvodu parcely (dílu), které byly vypočteny s kódem způsobu
určení výměry 1, ze vzorce
1 uMP= - . (n1+ n2- 1), 2
kde n
1
je počet dosavadních
parcel ve
skupině, n2 je
počet nových parcel a dílů ve skupině, b) dosavadní a nové výměry určeny s kódem způsobu určení
výměry 0 nebo kombinací různých způsobů, dvojnásobnou hodnotou vypočtenou
podle vzorců uvedených v bodu 14.9; nedochází-li k vyrovnání mezi dva a více
dílů, vypočtená hodnota se nenásobí.
14.12 Při postupu podle bodu 16.26 písm. c) se mezní odchylky výpočtu výměr
podle bodu 14.9 nepoužijí.
15. Charakteristiky a kritéria přesnosti zobrazení polohopisu
katastrální mapy
15.1 Charakteristikou přesnosti zobrazení podrobných bodů na podkladě
jejich výsledných souřadnic je střední chyba zobrazení m
zobr
.
Podrobné body musí být zobrazeny tak, aby charakteristika
přesnosti zobrazení nepřesáhla hodnotu mzobr
=0,16
mm na mapě
bez ohledu na její měřítko. Charakteristikou relativní přesnosti geometrického
a polohového určení nemovitostí daného zobrazením je střední chyba
spojnice dvojice bodů md
.15.2 Mezní rozdíl délky se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby
délky m
d
vypočtené podle bodu 15.5.15.3 Posouzení dosažené přesnosti zobrazení podrobných bodů se provádí
pomocí délek přímých spojnic dvojic podrobných bodů určených z přímého měření (například
oměrných měr nebo jiných kontrolních měr) a jejich porovnání s délkami určenými z
mapy.
15.4 Dosažená přesnost se považuje za vyhovující, když rozdíl délky určené
z přímého měření a délky určené ze souboru geodetických informací je menší než mezní
rozdíl vypočtený podle bodu 15.2.
15.5 Základní střední chyba délky m
d
je dána vztahem
d+12 md= k * ( ------ ), d+20
kde d je větší z porovnávaných délek v metrech a k se vypočte jako odmocnina 2 násobek
základní střední souřadnicové chyby m
xy
stanovené podle
kódu kvality bodu s nižší přesností
s tím, že u bodů bez souřadnic určených v S-JTSK se kód kvality uvažuje v závislosti
na
měřítku katastrální mapy v souladu s bodem 15.6.15.6 Kód kvality podrobných bodů určených digitalizací z analogové mapy
se stanoví podle měřítka této mapy
+---------------+------------------------------------------------+ | Kód kvality | Měřítko katastrální | Základní střední | | | mapy | souřadnicová chyba | +---------------+------------------------------------------------+ | 6 | 1:1000, 1:1250 | 0,21 m | +---------------+------------------------------------------------+ | 7 | 1:2000, 1:25000 | 0,50 m | +---------------+------------------------------------------------+ | 8 | 1:2800 a jiné výše | 1,00 m | | | neuvedené | | +---------------+------------------------------------------------+
16. Náležitosti záznamu podrobného měření změn
16.1 Záznam podrobného měření změn má tyto náležitosti
a) popisové pole,
b) náčrt,
c) zápisník,
d) protokol o výpočtech,
e) záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů),
f) návrh zobrazení změny,
g) údaje o seznámení vlastníků s označením a s průběhem
nových nebo změněných hranic; zpravidla pod popisovým polem.
Záznam podrobného měření změn pro vytyčení hranice pozemku,
pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku a pro vymezení
chráněného území nebo jeho ochranného pásma obsahuje pouze náležitosti
podle písmene a) až d) a f). Záznam podrobného měření změn pro upřesněný
přídělový plán obsahuje pouze náležitosti podle písmene a), b),
d), e) a f).
16.2 Přílohou záznamu podrobného měření změn podle povahy změny
je
a) dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového
bodového pole (§ 68 odst. 2) a oznámení o změnách a zjištěných
závadách v geodetických údajích o bodu podrobného polohového bodového
pole,
b) písemný podnět podle § 52 odst. 3 na opravu chybných
údajů katastru obsahující důvody, pro které vyhotovitel považuje
obsah katastru za chybný, popřípadě údaje, podle kterých může být
chyba opravena,
c) kopie geodetické části dokumentace skutečného provedení
stavby v takovém rozsahu, který je potřebný pro vyznačení dalšího
prvku polohopisu nebo jeho změny a srovnávací sestavení čísel bodů
v záznamu podrobného měření změn a v geodetické části dokumentace skutečného
provedení stavby,
d) kopie dokumentace o vytyčení hranice pozemku,
e) technická zpráva obsahující údaje o použitých
podkladech o dosažených odchylkách na bodech použitých pro zobrazení
přídělu v katastrální mapě.
16.3 V záznamu podrobného měření změn pro vymezení rozsahu
věcného břemene k části pozemku lze rozsah věcného břemene vymezit bez
jeho vytyčení v terénu, a to vzdáleností od liniového nebo bodového prvku,
jehož poloha v terénu je evidována v katastru nebo na základě vytyčení
tohoto prvku v terénu; přesnost určení rozsahu věcného břemene k části
pozemku závisí na přesnosti určení bodů tohoto prvku.124)
Při převzetí souřadnic bodů použitých pro
vymezení rozsahu věcného břemene z výsledků jiných
zeměměřických činností ověřených ověřovatelem, například z
dokumentace skutečného provedení stavby, se k těmto údajům
připojí poznámka obsahující bližší specifikaci výsledku
zeměměřické činnosti (nejméně jméno ověřovatele, číslo položky,
pod kterou je fyzická osoba vedena v seznamu u Úřadu, číslo
z evidence ověřovaných výsledků a datum ověření).
16.4 V záznamu podrobného měření změn pro vymezení chráněného
území nebo jeho ochranného pásma lze průběh jejich hranice vymezit i s
využitím map dřívějších pozemkových evidencí.
16.5 Úplné číslo podrobného bodu je dvanáctimístné, kde
a) první tři číslice jsou pořadovým číslem katastrálního
území v rámci okresu,
b) čtvrtá číslice je uvnitř okresu buď nulová, nebo může
znamenat příslušnost záznamu podrobného měření změn do katastrálního
území sousedního okresu a pak má hodnotu v rozmezí 1 až 8,
c) pátá až osmá číslice jsou číslem záznamu podrobného
měření změn,
d) poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu uvnitř
záznamu podrobného měření změn v rozsahu 0001 až 3999.
16.6 Úplné číslo pomocného měřického bodu a pomocného bodu pro
výpočet má na prvém až osmém místě číslice podle bodu 16.5 písmen a), b)
a c) a poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu od čísla 4001 včetně.
Popisové pole
16.7 Vzor popisového pole
16.8 Věcné a formální náležitosti popisového pole jsou vymezeny
tiskopisem Úřadu. Název "Záznam podrobného měření změn" v tiskopisu
nebo při jeho vyhotovení počítačovými prostředky se upraví na název podle
této vyhlášky, jedná-li se o neměřický záznam.
Pod popisovým
polem se uvádí
a) text: "S průběhem a trvalým označením nových
navrhovaných nebo změněných hranic byl v terénu seznámen:". Za
textem se uvede jméno a příjmení osoby, která byla seznámena s průběhem
a označením hranic pozemků, místo (název obce) a datum seznámení
s průběhem a označením hranic pozemků,
b) seznam příloh podle bodu 16.2,
c) případné upozornění na návrh opravy geometrického a
polohového určení pozemku podle § 28 odst. 1 písm. d) nebo změny
výměry podle § 29 odst. 1 písm. b), c) nebo d).
16.9 Záznamy podrobného měření změn se číslují v rámci
katastrálního území v jedné číselné řadě v rozsahu 0001 až 9999.
Náčrt
16.10 Vzor náčrtu
16.11 Náčrt obsahuje zobrazení bodů geometrického základu,
identických bodů značkou č. 1.10, měřické sítě, rámu s označením listů
katastrální mapy (je-li jím náčrt dělen, a to jen u analogových map), dosavadního
a nového (změnou vzniklého nebo zamýšleného) stavu polohopisu, způsob
označení lomových bodů hranic, dále čísla bodů, parcelní čísla,
označení dílů a mapové značky druhů pozemků, značky budov, ohrazení a oplocení
a oměrné a jiné kontrolní míry, popřípadě další související údaje obsahu
katastru (způsob využití nebo ochrany nemovitosti apod.). Pokud jsou oměrné
a jiné kontrolní míry uvedeny v zápisníku, je možné symbolizovat
míru v náčrtu zakreslením krátké čárky uprostřed a podél příslušné
délky. Pokud není možné oměrnou míru změřit ani nepřímo, poznamená se
u dotčeného úseku hranice místo měřického údaje písmenná zkratka "n.
m.". U zaměřované budovy a budov, které mají pro zaměření změny význam,
je vhodné uvést jejich popisné nebo evidenční číslo, typ a způsob
využití, jsou-li tyto údaje známy.
16.12 Náčrt obsahuje také zobrazení dosavadního i nového stavu
parcel zjednodušené evidence, které jsou dotčeny změnou.
16.13 Náčrt má formální náležitosti grafického znázornění
geometrického plánu. Vyhotovuje se v takovém měřítku, aby všechny údaje
byly zřetelné i při jeho případné reprodukci. Není-li možné
v použitém měřítku některou část změny zobrazit (například drobné výstupky),
vykreslí se na okraji náčrtu detail ve větším měřítku s vyznačením
vzájemné souvislosti písmenem velké abecedy. Pro zobrazení vzdálených
bodů se použije ustanovení bodu 17.5. Není na závadu, jsou-li v náčrtu
zobrazeny skutečnosti nad rámec stanoveného obsahu a je-li významnější
obsah zvýrazněn (například měřická síť červeně, budovy šrafováním), nesmí
tím však být zhoršena čitelnost nebo reprodukovatelnost náčrtu.
U budov dotčených změnou se uvádí číslo popisné nebo evidenční, je-li
takové číslo přiděleno, tak, že se umístí podél té strany budovy, kde je
vchod.
16.14 Číslo bodu, jehož poloha byla určena z výsledků měření
dokumentovaných v předchozím záznamu podrobného měření změn, obsahuje
na prvém místě číslo tohoto záznamu podrobného měření změn oddělené
pomlčkou od vlastního čísla bodu (u obou čísel se vynechají počáteční
nuly). V případě, že takový bod bude zrušen a nahrazen bodem s
kódem kvality 3, uvede se nejprve číslo nového bodu, dále za rovnítko
škrtnuté číslo rušeného bodu.
16.15 V náčrtu se užijí mapové značky uvedené u geometrického
plánu v bodu 17.7. Záměry na vytyčované lomové body se v náčrtu zobrazují
čárou 0.102.
16.16 Náčrt má formát A4 a v případě většího formátu (při měření
většího rozsahu) se skládá do uvedeného formátu tak, aby na vrchní straně
byl údaj o jeho příslušnosti k záznamu podrobného měření změn nebo, má-li
náčrt více samostatných částí než 3, uvede se na první z nich také jednoduchý
přehled jejich kladu.
Zápisník
16.17 Zápisník obsahuje
a) čísla bodů geometrického základu měření, kontrolních,
identických a nových bodů a měřené hodnoty určující jejich polohu,
b) změřené údaje pro ověření polohy bodů geometrického
základu a identických bodů,
c) další měřené kontrolní údaje, popřípadě doplňující
popis bodů.
16.18 Zápisník, obsahující měřené údaje, může být nahrazen v
případě použití technologie GNSS výstupem výpočetního protokolu ze
zpracovatelského programu.
Protokol o výpočtech
16.19 Protokol o výpočtech podle povahy změny obsahuje
a) seznam souřadnic bodů geometrického základu měření a
bodů polohopisu katastrální mapy použitých pro výpočet souřadnic
nových podrobných bodů a výměr,
b) údaje o použitých metodách výpočtu souřadnic, porovnání
dosažených výsledků a mezivýsledků s mezními hodnotami,
c) vytyčovací prvky nebo seznam souřadnic bodů,
vypočtených transformací z vytyčovacích prvků, a jejich kódy kvality,
d) výpočty spojené s napojením a přiřazením změny,
e) výpočet číselně určených výměr,
f) seznam souřadnic nově určených bodů,
g) datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která výpočty
prováděla.
16.20 Seznam souřadnic nově určených bodů obsahuje
a) úplné číslo bodu (bod 16.5),
b) souřadnice obrazu v pořadí Y,X (bod 16.24),
c) souřadnice polohy v pořadí Y,X,
d) kód kvality uvedený u souřadnic platného geometrického a polohového
určení,
e) případnou poznámku.
U pomocných bodů podle bodu 16.6 a dalších v terénu zaměřených bodů, které
nebudou v novém stavu podrobnými body polohopisu katastrální mapy, se neuvádí souřadnice
obrazu a kód kvality.
Vzor seznamu souřadnic nově určených bodů
Seznam souřadnic (S-JTSK) Číslo bodu Souřadnice obrazu Souřadnice polohy Poznámka Y X Kód Y X Kód kvality kvality ----------------------------------------------------------------------------------------------------- 067001720001 643270,70 1197016,46 067001720002 643271,02 1197006,06 067001720003 643250,38 1197005,57 067001720004 643369,00 1196935,29 067001720005 643351,95 1196925,44 067001720006 643377,20 1196960,02 =067000230008 067001720007 643366,33 1196957,81 8 643365,09 1196958,86 067001720008 643310,22 1196957,31 643310,22 1196957,31 3 067001720009 643374,55 1197025,84 8 643374,55 1197025,84 067001720012 643350,49 1196957,67 643350,70 1196958,45 3 067001720013 643330,42 1196957,49 643330,42 1196957,88 3 067001720014 643351,38 1197025,42 8 643351,38 1197025,42 067001720015 643331,23 1197025,07 8 643331,23 1197025,07 067001720016 643311,85 1196704,71 8 643311,85 1196704,71 067001720017 643290,62 1196986,78 8 643290,62 1196986,78 067001720019 643318,08 1196987,73 643318,08 1196987,73 3 067001720020 643317,85 1197007,64 643317,85 1197007,64 3 067001720021 643311,44 1197007,58 643311,44 1197007,58 3 067001720022 643310,95 1196987,48 643310,95 1196987,48 3 067001740001 643301,38 1196977,42
16.21 Samostatnou částí seznamu souřadnic jsou údaje o bodech,
které na podkladě výsledků měření mají být při zápisu v katastru zrušeny.
Pokud je rušený bod nahrazován novým bodem, uvede se tato skutečnost
v poznámce údajem o čísle nového bodu.
Záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů)
16.22 Vzor záznamu výsledků výpočtu výměr parcel (dílů)
16.23 Záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů) obsahuje
a) číslo geometrického plánu nebo záznamu podrobného
měření změn, pokud se nezhotovuje geometrický plán, a označení listu
katastrální mapy,
b) sestavení výměr parcel, dílů a výpočetních skupin s
jejich vyrovnáním a kódem způsobu výpočtu,
c) podle potřeby výpočet dílů parcel zjednodušené evidence
s uvedením druhu dřívější pozemkové evidence podle bodu 7.3,
d) případný rozdíl při výpočtu jednotlivých výpočetních
skupin s uvedením jeho velikosti a příčiny a
e) datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která výměry
vypočítala.
Návrh zobrazení změny
16.24 Návrh zobrazení změny má vždy elektronickou formu a tvoří jej změnová
data ve výměnném formátu. K bodům změny se uvádí souřadnice polohy a souřadnice obrazu,
které se od sebe v případě přizpůsobení změny mapě mohou lišit, a to u katastrální
mapy v S-JTSK do hodnoty dané mezní souřadnicovou chybou. Souřadnice polohy jsou
souřadnice určené geodetickými nebo fotogrammetrickými metodami s přesností podle
bodu 13.1 přílohy. Souřadnice obrazu podrobného bodu polohopisu v katastrální mapě
(dále jen "souřadnice obrazu") jsou souřadnice, které slouží k zobrazení bodu v katastrální
mapě. Kód kvality podle § 6 odst. 2 se vztahuje k souřadnicím polohy, nebo souřadnicím
obrazu, kterými má být nemovitost v katastru geometricky a polohově určena. Součástí
návrhu zobrazení změny jsou i identické body se souřadnicemi polohy a obrazu použitými
pro přiřazení změny podle identických prvků (dále jen "přiřazení změny") [bod 16.27
písm. a)], v prostorech s analogovou mapou se souřadnice obrazu uvedou shodné se
souřadnicemi polohy, případně je z důvodu zobrazení změny v orientační mapě parcel
možné uvést souřadnice odlišné. V prostorech s analogovou mapou se návrh zobrazení
změny vyhotoví také v analogové podobě, a to na nesrážlivé, bezbarvé a průsvitné
podložce. Návrh zobrazení změny v analogové podobě obsahuje hlavičku a údaji o čísle
geometrického plánu (zakázky), katastrálním území, mapovém listu a měřítku katastrální
mapy a podle povahy změny a formy katastrální mapy identické body nebo značky čtvercové
souřadnicové sítě, zaměřené lomové body navrhovaných hranic, vytyčených nebo upřesněných
dosavadních vlastnických hranic pozemků a hranic rozsahu věcného břemene nebo skupiny
věcných břemen v místě, kde hranice rozsahu věcného břemene není shodná s hranicí
pozemku, zobrazené ze souřadnic obrazu.
16.25 Návrh zobrazení změny přizpůsobením mapy se použije, pokud
a) změna nenavazuje na dosavadní hranici parcel,
b) bod na dosavadní hranici pozemku, ze kterého nová hranice při dělení
pozemku vychází (dále jen "bod napojení"), je v katastru evidován s kódem kvality
3, nebo
c) bod napojení je vloženým bodem do dosavadní hranice mezi navazující
kontrolní body v katastru evidované s kódem kvality 3, nebo
d) dosavadní geometrické a polohové určení lze zpřesnit podle § 85 odst.
6 nebo 8, a to alespoň zpřesněním souřadnic bodu napojení bez zpřesnění navazujících
kontrolních bodů.
Mapa se přizpůsobí změně napojením dosavadního polohopisu na body změny (dále
jen "napojení změny") upravené podle bodu 16.27 písm. b). Souřadnice obrazu bodu
jsou shodné se souřadnicemi polohy s kódem kvality 3. Za zvláštní případ přizpůsobení
mapy změně se považuje také zobrazení změny bez návaznosti na dosavadní obsah souboru
geodetických informací. Přizpůsobení mapy změně se nepoužije za situace uvedené v
bodu 16.26.
16.26 návrh zobrazení změny přizpůsobením změny mapy se použije, když:
a) se nejedná o katastrální mapu v S-JTSK,
b) se jedná o katastrální mapu v S-JTSK, ale bod napojení resp. navazující
kontrolní body jsou v katastru evidovány s kódem kvality jiným než 3 nebo nemají
souřadnice určeny, přitom dosavadní geometrické a polohové určení nelze zpřesnit
podle § 85 odst. 6 nebo 8, nebo
c) se jedná o katastrální mapu v S-JTSK, ale přizpůsobením mapy změně
by došlo k hrubému narušení logických vztahů okolního polohopisu, například změna
by zasahovala do komunikace a neúměrně a nelogicky by ji napojením zúžila nebo zaměřená
stavba by byla v mapě umístěna nesprávně vzhledem k hranicím okolních pozemků a
náprava by vyžadovala rozsáhlé měření za účasti velkého množství vlastníků sousedních
parcel (po dohodě s katastrálním úřadem lze změnu přizpůsobit mapě bez ohledu na
hodnotu mezní souřadnicové chyby).
Při postupu podle písmene b) lze v případě nepřekročení mezních rozdílů podle
bodu 15.2 změnu přizpůsobit mapě pouze napojením; u bodů napojení se k souřadnicím
obrazu uvede dosavadní kód kvality, nebo kód kvality určený podle navazujících kontrolních
bodů. V ostatních případech se provede nejprve přiřazení a následně napojení; všem
bodům změny se tak pro zobrazení změny do katastrální mapy určí souřadnice obrazu
odlišné od souřadnic polohy. Nemá-li při postupu podle písmene a) nebo b) navazující
kontrolní bod evidovány souřadnice obrazu, za účelem výpočtu souřadnic obrazu bodu
napojení se určí jeho souřadnice afinní transformací na identické body a uvede se
u nich kód kvality v závislosti na měřítku katastrální mapy podle bodu 15.6.
16.27 Přiřazení a napojení změny
a) Přiřazení změny se provádí zpravidla shodnostní, popřípadě afinní transformací
na identické body. V nutných případech (například u liniových staveb) je možné provádět
přiřazení změny i po ucelených částech (blocích) několika transformacemi s tím,
že na styku bloků je nutné prokázat dodržení mezních odchylek pro zobrazení změny
do mapy.
b) Napojení se provádí tak, že pokud nová hranice má končit
1. v dosavadním
bodu, spojí se sousední nový bod na nové hranici s dosavadním bodem, nebo se spojí
dva dosavadní body, není-li na nové hranici mezi nimi žádný lomový bod,
2. v novém bodu, který bude na přímém úseku dosavadní hranice mezi jejími lomovými
body, napojí se nová hranice takto
2.1 pokud je menší z úhlů sevřených přilehlými přímými úseky dosavadní a nové hranice
větší než 50 gon, je bodem napojení průsečík uvedených úseků (popřípadě prodloužených),
2.2 pokud je sevřený úhel podle bodu 1 menší než 50 gon, je bodem napojení pata kolmice
spuštěné z nového bodu na dosavadní hranici.
Pravidla podle písmene b) se nepoužijí, pokud by měla vést ke zjevné deformaci
změny nebo jejího okolí (například k nerespektování přímosti, pravoúhlosti nebo jiné
geometrické vlastnosti). V tomto případě se změna do katastrální mapy umístí jiným
odborným způsobem.
Výpočty spojené s přiřazením a napojením změny jsou součástí protokolu o
výpočtech a splnění kritérií přesnosti výsledku zeměměřičské činnosti. Dosažená přesnost
se u přiřazení ověřuje podle souřadnicových rozdílů na identických bodech podle bodu
13.8, u napojení podle rozdílu vzdálenosti mezi bodem napojení a sousedním bodem
na nové hranici podle bodu 15.4. V případě zaměření navazujících kontrolních bodů
podle § 74 odst. 6 se provede kontrola napojení také vzhledem k těmto bodům.
Dokumentace o vytyčení hranice pozemku
16.28 Vzor vytyčovacího náčrtu
16.29 Vzor protokolu o vytyčení hranice pozemku
PROTOKOL O VYTYČENÍ HRANICE POZEMKU Gekar, a. s. Vytyčovatel: Dlouhá 48/1 číslo zakázky: 172-265/2007 747 70 Opava Dne 20. srpna 2007 byly na žádost RNDr. Lucie Řádové, Kovářova 13, Praha 8, vytyčeny body č. 14, 15 a 16 na vlastnické hranici mezi pozemky p. č. 716/5 a p. č. 688/5 PK, bod č. 18 na vlastnických hranicích mezi pozemky p. č. 688/7, p. č. 688/5 PK a p. č. 688/6 PK, body č. 19 a 21 na vlastnické hranici mezi pozemky p. č. 688/7 a p. č. 688/5 PK a bod č. 22 na vlastnické hranici mezi pozemky p. č. 688/7 a p. č. 688/6 PK v katastrální území: Komárov u Opavy obec: Opava okres: Opava Vytyčení bylo provedeno na podkladě: Rastrového obrazu katastrální mapy, mapy pozemkového katastru, ZPMZ č. 44 a 45. Popis vytyčovacích prací: Souřadnice S-JTSK vytyčovaných bodů byly získány výpočtem průsečíků navrhovaných nových hranic se stávajícími hranicemi. Souřadnice lomových bodů stávajících hranic byly získány ze ZPMZ č. 44 nebo byly určeny transformací kartometrických souřadnic pomocí identických bodů č. 7, 44-5 a 45-13 do S-JTSK. V terénu byly body vytyčeny polárně z pomocného měřického bodu č. 4001 totální stanicí Duplo TS2-R. Vytyčené body byly v terénu označeny: zabetonovanými železnými trubkami. Vlastníci a oprávnění z dalších práv písemně pozvaní k seznámení s výsledkem vytyčení: ----------------------------------------------------------------------------------------------- Jméno/název Adresa Pozemek p. č. Údaj o účasti ----------------------------------------------------------------------------------------------- Jakub Roubal Stražisko č. p. 15, 688/5 PK Ano 798 14 Stražisko ----------------------------------------------------------------------------------------------- Ing. Michala Roubalová Stražisko č. p. 15, 688/5 PK Ano 798 44 Stražisko ----------------------------------------------------------------------------------------------- RNDr. Lucie Řádová (zastoupena Kovářova 13, Praha 8 688/6 PK Ano Ing. Michalou Roubalovou) ----------------------------------------------------------------------------------------------- Jaroslav Tomášek Na Konečné 65/1, 688/7 Ano 747 70 Opava 9 ----------------------------------------------------------------------------------------------- Správa silnic Moravskoslezského Úprkova 1, 716/5 Ne kraje 702 23 Ostrava ----------------------------------------------------------------------------------------------- Údaje katastru nemovitostí mohou být zpřesněny podle výsledků vytyčení jen na podkladě geometrického plánu a souhlasného prohlášení o shodě vlastníků o průběhu hranic pozemků [§ 19a odst. 4 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrálmí zákon), ve znění pozdějších předpisů]. Vlastníci a oprávnění z dalších práv mají k vytyčeným bodům tyto připomínky: Přítomní vlastníci nemají k vytyčeným bodům připomínky. Vytyčovatel: Jindřich Lebeda (jméno, popřípadě jména, příjmení, podpis) Ověření odborné správnosti vytyčení: Číslo ověření: 147/2007 V Komárově dne: 20. srpna 2007 Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům. Ing. Petr Klapovský (podpis a razítko ověřovatele)
16.30 Vytyčovací náčrt vychází ze stavu katastrální mapy a
obsahuje znázornění bodů geometrického základu, vytyčených lomových
bodů, vytyčovacích prvků (u polárních vytyčovacích prvků znázornění
záměry) a kontrolních údajů. Do volného místa vytyčovacího náčrtu,
popřípadě na připojený list se uvede seznam souřadnic vytyčených
lomových bodů.
16.31 Protokol o vytyčení hranice pozemku obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu fyzické
osoby, popřípadě adresa bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky,
nebo název a adresu sídla právnické osoby, která dokumentaci o vytyčení pozemku vyhotovila,
b) údaje o objednateli vytyčení hranice pozemku v rozsahu
podle písmene a),
c) název katastrálního území a obce, číslo záznamu
podrobného měření změn, údaje o rozsahu vytyčení s uvedením parcelních
čísel dotčených pozemků,
d) údaje o podkladu, podle kterého bylo provedeno
vytyčení, a o způsobu vytyčení,
e) způsob označení lomových bodů vytyčované hranice,
f) údaje o vlastnících pozemků dotčených vytyčením v rozsahu podle písmene
a) a údaj o účasti na seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků,
g) případné připomínky vlastníků dotčených pozemků k průběhu a označení
vytyčené hranice pozemku opatřené jejich podpisy,
h) datum a podpis vytyčovatele, kterým potvrzuje vytyčení
hranice podle katastru, popřípadě otisk razítka vytyčovatele,
i) údaje o ověření.
17. Obsah a formální náležitosti geometrického plánu
Popisové pole
17.1 Vzor popisového pole
17.2 Popisové pole se umísťuje vždy ve spodní části základního
formátu geometrického plánu a v pravém dolním rohu geometrického
plánu většího formátu.
17.3 V popisovém poli se uvede
a) účel geometrického plánu,
b) číslo geometrického plánu složené z čísla záznamu
podrobného měření změn, čísla podle evidence zakázek vyhotovitele
geometrického plánu a úplného letopočtu,
c) u vyhotovitele geometrického plánu jméno, příjmení a
adresa trvalého pobytu fyzické osoby (popřípadě adresa bydliště, nemá-li
trvalý pobyt na území České republiky), nebo obchodní jméno
a adresa sídla podnikání podnikatele - fyzické nebo právnické osoby,
d) název okresu, obce a katastrálního území a označení
listu katastrální mapy,
e) způsob označení nových hranic, pokud je jednotný, jinak
se uvede u jednotlivých bodů v poznámce seznamu souřadnic,
f) údaj o ověření a potvrzení geometrického plánu.
V katastrálních územích s digitální nebo digitalizovanou mapou
v S-JTSK se místo čísla mapového listu uvádí DKM nebo KMD.
Grafické znázornění
17.4 Vzor grafického znázornění
17.5 Grafické znázornění dosavadního a nového stavu nemovitostí
vychází ze stavu katastrální mapy, vyhotovuje se černě ve vhodném měřítku,
které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu, včetně malých
dílů parcel a jejich označení, přičemž se vždy použijí platné mapové
značky podle bodu 10 přílohy. Rozsah grafického znázornění se
volí tak, aby byla dostatečně zřejmá souvislost změny s jejím okolím.
Kontrolní body, které jsou od změny značně vzdáleny, mohou být znázorněny
schematicky způsobem vylučujícím pochybnost o jejich totožnosti.
17.6 V případech, kdy rozsah právních vztahů k nemovitostem je
graficky vyjádřen na jiných mapových podkladech než na katastrální
mapě, doplní se grafické znázornění kresbou polohopisu z těchto podkladů.
V nutných případech se vyhotoví grafické znázornění z podkladů odděleně
od grafického zobrazení z katastrální mapy, při dodržení zásady
jednobarevnosti.
17.7 V grafickém znázornění se použijí zejména tyto mapové
značky
a) tenká čára
1. plná (kód čáry 0.012) pro dosavadní stav katastrální
mapy,
2. střídavá pro spornou hranici (kód čáry 0.132) a pro
zobrazení rozsahu právních vztahů k nemovitostem
podle bodu 17.6 (kód čáry 0.122), přitom při její shodě s hranicí
podle bodu 1 se zakreslí v nutném rozsahu souběžně s plnou čárou,
3. čárkovaná (kód čáry 0.072) pro zobrazení rámů mapových
listů, přitom při čáře se uvede označení mapových listů,
b) velmi tlustá čára
1. plná (kód čáry 0.016) pro nový
stav hranic a vyznačení nových sluček,
2. střídavá (kód čáry
0.126 a 0.136) pro nový stav hranic jako v písmenu a) bod 2,
c) značka pořadové číslo 1.05 pro hraniční znak bodu
shodně pro dosavadní i nový stav, jedná-li se o bod, jehož poloha je zpřesněna
podle katastrálního zákona123),
použije se pro zobrazení značky síla čáry o specifikaci 4; značka č. 1.09,
jedná-li se o bod, jehož poloha je zpřesněna, průměr značky je 0,5 mm,
d) značka pořadové číslo 2.18 (slučka) pro vnitřní kresbu
v rámci parcely,
e) parcelní čísla a označení dílů písmem velikosti 2 mm až
3 mm, nová parcelní čísla se zvýrazní oválem a parcelní čísla z mapových
podkladů podle bodu 17.6 se uvedou v kulaté závorce,
f) značky druhů pozemků a způsobů jejich využití (bod
10.4) se vyznačí podle údajů katastru pro dosavadní stav a podle
povahy navrhované změny a skutečného stavu v terénu pro nový stav
a umístí se nad parcelním číslem,
g) rozsah nového věcného břemene se vyznačí mapovou
značkou pořadové č. 2.28 o specifikaci tloušťky čáry 4, přitom značka
se použije jen pro hranici rozsahu věcného břemene k části pozemku,
která není shodná s hranicí pozemku, a šrafováním.
17.8 Neplatný stav hranic pozemků nebo vnitřní kresby se zruší
dvěma krátkými tenkými plnými čárami, vyznačenými kolmo k rušené čáře
a rušená parcelní čísla a mapové značky se podélně škrtnou tenkou plnou
čárou. Zanikající slučka se zruší dvěma krátkými tenkými plnými čárami,
zobrazenými rovnoběžně s čárou, na níž slučka leží. Slučka na
zanikající vnitřní kresbě se neškrtá.
17.9 Díly parcel se označují písmeny malé abecedy, v případě
nutnosti s použitím číselných indexů. Slučuje-li se do nové parcely
celá dosavadní parcela, označení písmeny malé abecedy se nepoužije.
17.10 V grafickém znázornění se vyznačí délky mezi lomovými body
hranic nově vyznačovaných nemovitostí a čísla bodů obsažených v
seznamu souřadnic. Pokud délku mezi lomovými body není možné změřit, uvede
se v kulaté závorce délka vypočtená ze souřadnic. Číslo bodu se uvede
ve formátu použitém v seznamu souřadnic.
17.11 Grafické znázornění se orientuje k severu. Pokud se zvolí
jiná orientace, vyznačí se sever v geometrickém plánu šipkou o délce
20 mm a před ní písmenem S.
17.12 V grafickém znázornění geometrického plánu pro vymezení
rozsahu skupiny věcných břemen stejného druhu k částem více pozemků
se vyznačuje rozsah obvodem celé skupiny věcných břemen k částem
pozemků a v prostorech s digitální mapou nebo digitalizovanou mapou
v S-JTSK se uvádějí průsečíky obvodu skupiny s hranicemi parcel. V
grafickém znázornění geometrického plánu pro vymezení rozsahu
více věcných břemen k částem jednoho pozemku se věcná břemena rozlišují
písmeny velké abecedy, přitom se nemohou ani zčásti překrývat. Hranice
rozsahu věcného břemene k části pozemku nedělí hranici parcely.
Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru
nemovitostí
17.13 Vzor výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru
nemovitostí
a) varianta pro více nabyvatelů
b) varianta pro jednoho nabyvatele
17.14 Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru
nemovitostí obsahuje údaje stanovené tiskopisem Úřadu.
17.15 V dosavadním stavu se uvedou příslušné údaje podle
katastru. Údaje o druhu a způsobu využití pozemku, typu stavby a způsobu
využití stavby se uvedou v novém stavu podle skutečnosti v terénu,
přičemž se užijí jejich zkrácené názvy podle bodu 1 až 4.
17.16 V porovnání se stavem evidence právních vztahů se ke všem
nově oddělovaným parcelám (nebo k jejich souboru oddělovanému
pro stejného nabyvatele) přiřadí údaje o parcelních číslech, číslech
listů vlastnictví, výměrách a označení dílů parcel podle evidence právních
vztahů, které budou podkladem pro sepsání listin. Slučuje-li se do nové
parcely celá dosavadní parcela, uvede se ve sloupci Označení
dílu slovo "celá". Odděluje-li se z jedné parcely více dílů, které se
v novém stavu slučují do jedné parcely, uvede se ve výkazu dosavadního
a nového stavu jen součet jejich výměr.
17.17 U parcel zjednodušené evidence se uvede společně (pro celý
sloupec) nebo, je-li to potřeba, jednotlivě u parcelního čísla původ
těchto parcel podle bodu 7.3, popřípadě název původního katastrálního území.
Seznam souřadnic
17.18 Vzor seznamu souřadnic
Seznam souřadnic (S-JTSK) Číslo Souřadnice pro zápis do KN bodu Y X Kód Y X Poznámka kvality ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 44-5 643286,14 1197024,24 3 sloupek plotu 45-13 643270,59 1196957,87 3 sloupek plotu 7 643366,33 1196957,81 8 643365,09 1196958,86 roh zdi 8 643310,22 1196957,31 3 sloupek plotu 9 643374,55 1197025,84 8 kolík 12 643350,50 1196958,45 3 zabet. železná trubka 13 643330,42 1196957,88 3 zabet. železná trubka 14 643351,38 1197025,42 8 zabet. železná trubka 15 643331,23 1197025,07 8 zabet. železná trubka 16 643311,85 1197024,71 8 zabet. železná trubka 17 643290,62 1196986,78 8 kolík 18 643318,08 1196987,73 3 dočasně kolík - bod ohrožen stavební činností 19 643317,85 1197007,64 3 dočasně kolík - bod ohrožen stavební činností 21 643311,44 1197007,58 3 zabet. železná trubka 22 643310,95 1196987,48 3 zabet. železná trubka
17.19 Seznam souřadnic obsahuje souřadnice bodů nové hranice a
souřadnice kontrolních bodů. V seznamu souřadnic se uvádějí čísla
bodů a jejich souřadnice v pořadí Y a X a kód kvality. U nových bodů změny
lze uvádět jen vlastní čísla, u bodů určených v předcházejících záznamech
podrobného měření změn se uvádějí čísla úplná nebo čísla zkrácená,
obsahující na prvém místě číslo příslušného záznamu podrobného
měření změn oddělené pomlčkou od vlastního čísla bodu (u obou čísel
se vynechají počáteční nuly). Nejsou-li souřadnice určeny v S-JTSK,
uvádějí se v místním systému. Druh systému se uvede u nadpisu "Seznam
souřadnic". V případě přizpůsobení změny mapě podle bodu 16.26 písm.
b), jehož výsledkem bude evidence souřadnic obrazu bodu napojení odlišných od
souřadnic polohy, se pod seznam souřadnic napíše upozornění „Souřadnice bodů
na dosavadní hranici pozemku určené měřením v terénu budou pro zápis do katastru
nemovitostí upraveny podle dosavadního určení hranice lomovými body s kódem
charakteristiky kvality souřadnic vyšším než 3. Důvodem je nerealizované
zpřesnění této hranice, ke kterému je nutné doložit listinu prokazující shodu
vlastníků na jejím průběhu (§ 19a odst. 4 katastrálního zákona).“ U bodů se
souřadnicemi s kódem charakteristiky kvality vyšším než 3 se ve sloupci Souřadnice
určené měřením uvádí také souřadnice polohy, pokud jsou odlišné od souřadnic
obrazu.
17.20 Seznam se umístí na vhodné volné místo geometrického plánu
poblíž grafického znázornění nebo tvoří samostatnou část geometrického
plánu. Podle potřeby se doplní dalším sloupcem se stručnou poznámkou
(například způsob označení bodu v terénu, pokud není u všech bodů stejný,
nebo pokud není ze zobrazení zřejmý).
Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách
(BPEJ)
k
parcelám nového stavu
17.21 Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách
(BPEJ) k parcelám nového stavu obsahuje parcelní číslo zemědělského
pozemku v novém stavu podle katastru, popřípadě podle zjednodušené
evidence, kód BPEJ a výměru dílu parcely příslušejícího k tomuto kódu.
Je-li díl parcely katastru nebo parcely zjednodušené evidence v
novém stavu porovnání se stavem evidence právních vztahů v geometrickém
plánu dělen hranicí BPEJ, uvádí se také výměra, která v takovém dílu
odpovídá příslušnému kódu BPEJ.
17.22 Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách
(BPEJ) se vyhotovuje v územích, kde katastr tyto údaje eviduje a v
případech, kdy sice nejsou údaje o BPEJ v dosavadním stavu katastru
evidovány, avšak z podkladů uložených u katastrálního úřadu lze údaje
o BPEJ parcelám nového stavu přiřadit.
17.23 Vzor výkazu údajů o bonitovaných půdně ekologických
jednotkách (BPEJ) k parcelám nového stavu (s ukázkou zobrazení průběhu
hranic BPEJ, které není náležitostí geometrického plánu).
18. Vzory geometrických plánů
18.1 Geometrický plán pro vyznačení budovy
a) rodinný dům s garáží, která není stavebně propojena s
rodinným domem, a která zčásti zasahuje do pozemku jiného vlastníka,
b) rekreační objekt, který zčásti zasahuje do pozemku
koryta vodního toku.
18.2 Geometrický plán pro vytyčení hranice pozemku a jeho
doplnění ze zjednodušené evidence do souboru geodetických informací
18.3 Geometrický plán pro vymezení rozsahu skupiny věcných
břemen
18.4 Geometrický plán pro vyznačení vodního díla
18.5 Geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice
pozemků
19. Vzor upřesněného přídělového plánu
20. Vzor souhlasného prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků
Vybraná ustanovení novel
Čl.
II zákona č.
164/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. U sporných hranic mezi pozemky vyznačených do katastrální mapy před 1.
červencem 2009 se upozornění podle § 12 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 26/2007
Sb., ve znění této vyhlášky, doplňuje postupně na základě
zjištění katastrálního úřadu, nejpozději však při
obnově katastrálního operátu.
2. Jestliže bylo zahájeno konkursní nebo vyrovnací řízení před 1. lednem
2008, pro které se podle § 432 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech
jeho řešení (insolvenční zákon), použije zákon
č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších
předpisů, pak se při zápisu zániku zástavního
práva zpeněžením nebo vyplacením zajištěné pohledávky
ve prospěch konkursní podstaty nebo složením
ceny zastavené věci ve prospěch konkursní podstaty
postupuje podle § 43 odst. 1 vyhlášky č. 26/2007 Sb.,
ve znění účinném do 30. června 2009.
1) §
2 odst.
1 písm. d) a e) a § 27 písm.
l) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru
nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č.
89/1996 Sb., zákona č. 120/2000
Sb. a zákona č. 186/2006 Sb.
2) §
27 písm. m)
katastrálního zákona.
3) §
29 odst. 3 katastrálního
zákona.
4) §
2 odst. 1 písm.
c) nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických
referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu
a zásadách jejich používání.
5) §
8 odst. 3 zákona
č.
139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně
zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických
vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
6) §
2 odst.
4 písm. b) až h) katastrálního zákona.
7) §
27 písm. a)
katastrálního zákona.
8) Vyhláška č. 469/2006 Sb., o formě a technických
náležitostech předávání údajů
do informačního systému o datových prvcích a o postupech Ministerstva
informatiky a jiných orgánů veřejné správy při vedení, zápisu a vyhlašování
datových prvků v informačním systému o datových prvcích (vyhláška o
informačním systému o datových prvcích).
9) §
27 písm. b)
katastrálního zákona.
10) Zákon č. 334/1992
Sb.,
o ochraně zemědělského
půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně
a doplnění některých zákonů (lesní
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon).
13) §
43 zákona č.
254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon).
14) §
31 zákona č.
128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších
předpisů.
§ 14 zákona č.
131/2000 Sb.,
o hlavním městě Praze.
15) §
121 odst. 1
zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve
znění pozdějších předpisů.
16) §
2 odst. 1
písm. b) bod 2 a odst. 2 katastrálního
zákona.
17) §
20 odst. 1
zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004
Sb.
18) §
2 zákona č. 13/1997
Sb.,
o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
19) §
3 vyhlášky č. 23/2007
Sb., o vymezení vodních děl evidovaných v katastru
nemovitostí České republiky.
20) §
2 odst.
1
písm. c) až e) katastrálního zákona.
21) Zákon č. 72/1994
Sb.,
kterým se upravují některé
spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům
a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví
bytů), ve znění pozdějších předpisů.
22) §
18 odst. 2
zákona č. 128/2000 Sb.
23) Úplná Klasifikace územních statistických jednotek (CZ-NUTS) vydaná Českým
statistickým úřadem (sdělení o vydání klasifikace zveřejněno ve Sbírce zákonů pod
č. 490/2003
Sb.).
24) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních
samosprávných celků a o
změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993
Sb., Ústava České
republiky.
25) Zákon č. 88/1947
Sb.,
o právu stavby.
26) §
9 a násl. zákona
č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 90/1996
Sb.,
zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000
Sb., zákona č. 120/2001 Sb.
a zákona č. 186/2006 Sb.
27) §
9 odst. 7 zákona
č. 139/2002 Sb.
28) §
11 odst. 5
zákona č. 139/2002 Sb.
29) Například §
3
odst. 5 zákona č. 139/2002 Sb.
30) §
12 odst. 1
zákona č. 265/1992 Sb.
31) §
13 odst. 1
katastrálního zákona.
32) §
8 katastrálního
zákona.
33) §
16 katastrálního
zákona.
34) §
1 odst. 2 písm.
b) vyhlášky č. 31/1995 Sb.
35) §
3 písm. d)
katastrálního zákona.
Bod 1.2 písm. c) přílohy k vyhlášce č. 31/1995
Sb., kterou se provádí
zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví
a o změně a doplnění některých
zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění vyhlášky č. 212/1995
Sb., vyhlášky č. 365/2001 Sb.
a vyhlášky č. 92/2005 Sb.
36) §
6 odst. 2
písm. a) a
§ 17a odst. 1 písm. b) zákona č.
200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně
a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění
zákona č. 120/2000 Sb., zákona č. 186/2001
Sb., zákona č. 319/2004
Sb., zákona č. 413/2005 Sb.
a zákona č. 444/2005 Sb.
37) §
17 odst. 1
katastrálního
zákona.
38) §
4 odst. 2
písm. a) a § 27 písm. i) katastrálního
zákona.
39) §
3 odst. 1
písm. a) nařízení
vlády č. 430/2006 Sb.
40) §
2 odst. 6 katastrálního
zákona.
40a) §
4a katastrálního
zákona.
41) §
11 odst. 4
zákona č. 139/2002 Sb.
42) §
11 odst.
1 písm. b) katastrálního zákona.
43) §
26 zákona č.
128/2000 Sb.
§ 11 odst. 3
zákona č. 131/2000
Sb., ve znění pozdějších předpisů.
44) §
14 odst. 7
katastrálního
zákona.
§ 2 až 4
a §
8 zákona č. 312/2001 Sb., o státních hranicích a o změně
zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích,
ve znění pozdějších předpisů,
(zákon o státních hranicích).
45) §
3 odst. 1
písm. g) zákona č. 359/1992 Sb.
46) §
82 stavebního
zákona.
47) §
22 odst. 7
a § 30 odst. 4 zákona č. 164/2001 Sb.,
o přírodních
léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních
léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících
zákonů (lázeňský zákon).
48) §
39 odst. 1
zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve
znění zákona č. 218/2004 Sb.
49) §
7 zákona č. 20/1987
Sb., o státní památkové
péči, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
a zákona č. 320/2000 Sb.
50) §
9 zákona č. 200/1994
Sb., ve znění zákona č.
186/2001 Sb.
51) Vyhláška č. 364/1992
Sb., o chráněných ložiskových územích.
52) §
30 vodního zákona.
53) §
58 vodního zákona.
54) §
6 písm. a)
katastrálního zákona.
55) Zákon č. 301/2000
Sb.,
o matrikách,
jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
56) Nařízení vlády č. 111/2001
Sb., o porovnání
a přejímání údajů katastru nemovitostí České republiky a evidence obyvatel.
Zákon č. 133/2000
Sb., o evidenci
obyvatel a rodných číslech, ve znění
pozdějších předpisů.
57) §
27 a násl. zákona
č. 513/1991 Sb.,
obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
58) Například §
17 a
násl. zákona č. 3/2002 Sb.,
o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností
a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech),
ve znění zákona č. 495/2005 Sb.
59) §
20 odst.
1 písm. i) zákona č. 139/2002 Sb., ve znění zákona č. 309/2002
Sb. a zákona č. 186/2006 Sb.
60) Zákon č. 36/1960
Sb.,
o územním členění
státu, ve znění pozdějších předpisů.
§ 27 zákona č.
128/2000 Sb.
§ 13 zákona č.
131/2000 Sb.
61) §
29 zákona č.
128/2000 Sb.
§ 13 zákona č.
131/2000 Sb.
62) §
2 zákona č. 265/1992
Sb., ve znění zákona č.
90/1996 Sb.
63) §
5 odst. 1 zákona
č. 72/1994 Sb., ve znění zákona č. 103/2000
Sb.
64) §
6 zákona č. 72/1994
Sb., ve znění
zákona č. 103/2000 Sb. a zákona č.
451/2001 Sb.
65) Například zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků
některých majetkových křivd,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991
Sb., o mimosoudních
rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.
66) §
60 odst. 1
zákona č. 513/1991 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.
67) §
150 zákona č.
40/1964 Sb.,
občanský zákoník, ve znění zákona č. 91/1998
Sb.
68) §
24a odst.
1
písm. a) zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
69) §
5 odst. 6 zákona
č. 72/1994
Sb., ve znění zákona č. 103/2000 Sb.
70) §
5 odst.
7 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění zákona č. 103/2000
Sb.
71) §
5 odst. 2 zákona
č. 72/1994 Sb., ve znění zákona č. 103/2000
Sb.
§ 141 zákona č. 40/1964 Sb.
72) §
11 odst.
1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb.
73) §
80 stavebního
zákona.
74) §
5 odst. 2 katastrálního
zákona.
75) Zákon č. 21/2006
Sb.,
o ověřování
shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a
o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění zákona č. 165/2006
Sb.
Zákon č. 358/1992
Sb., o notářích
a jejich činnosti (notářský řád),
ve znění pozdějších předpisů.
76) §
25a
zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii, ve znění zákona č. 284/2004
Sb.
a zákona č. 79/2006 Sb.
77) §
5 zákona č. 265/1992
Sb., ve znění zákona č. 90/1996
Sb. a zákona č. 59/2005 Sb.
78) §
82 stavebního
zákona.
§ 12 odst. 3
zákona č. 289/1995
Sb.
79) §
22 odst. 1 zákona
č. 72/1994 Sb.
80) §
22 odst. 7 zákona
č. 72/1994 Sb.
81) §
24 odst.
5 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění zákona č. 103/2000
Sb.
82) §
6 zákona č. 265/1992
Sb.
83) §
4 odst. 1 zákona
č.
265/1992 Sb., ve znění zákona č. 90/1996
Sb.
84) §
7 zákona č. 265/1992
Sb., ve znění zákona č. 90/1996 Sb.
85) Například §
15 odst.
3 a § 15b odst. 4 zákona č.
290/2002 Sb., ve znění zákona č. 317/2006
Sb., § 12 odst. 3 zákona č. 427/1990
Sb., o převodech vlastnictví státu
k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby.
86) §
5 odst. 1 katastrálního
zákona.
87) §
336l odst.
2 občanského soudního řádu.
88) §
22 zákona č.
128/2000 Sb., ve znění zákona č.
234/2006 Sb.
88a) §
150 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve
znění pozdějších předpisů.
88b) §
269 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech
jeho řešení (insolvenční zákon).
89) §
19 odst. 3 zákona
č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu
majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 264/1992
Sb. a zákona
č. 210/1993 Sb.
90) §
10 odst. 1
a 2 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění zákona č. 210/1993
Sb.
91) §
10 odst. 1
až 3 zákona č. 92/1991 Sb.,
ve znění platném do počátku účinnosti zákona č. 210/1993
Sb.
92) §
285 odst.
1 zákona č. 182/2006 Sb.
93) §
27 odst. 5
zákona č. 328/1991 Sb.
94) §
58 odst. 1 zákona
č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.
94a) §
6 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického
práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).
95) §
13 odst. 2
a § 15 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb.,
ve znění zákona č.
103/2000 Sb.
96) §
9 zákona č.
72/1994 Sb., ve znění zákona č. 103/2000
Sb. a zákona č. 451/2001 Sb.
96a) §
101 stavebního
zákona.
97) §
8 zákona č. 265/1992
Sb., ve znění zákona č. 90/1996 Sb.
97a) Například §
113 odst. 5 a § 245 odst. 2
zákona č. 182/2006 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů.
98) §
11 odst. 8
zákona č. 139/2002 Sb.
99) §
11 odst.
1 písm. a) katastrálního zákona.
100) §
10 odst.
1 písm. f) katastrálního zákona.
101) §
23 až 26
katastrálního zákona.
102) §
3 odst. 4
zákona č. 200/1994 Sb.
102a) §
8 odst.
2 katastrálního zákona.
103) §
10 a 11
katastrálního zákona.
104) §
14 odst.
1 a 2 katastrálního zákona.
105) §
7 zákona
č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001
Sb.
105a) §
10 odst. 1 písm. b), § 10 odst.
2 a § 23 písm. b) katastrálního
zákona.
106) §
45 vodního
zákona.
107) §
14 odst.
6 katastrálního zákona.
108) §
127 odst.
5 vodního zákona.
109) §
5 odst. 6
katastrálního zákona.
110) §
19 zákona č.
334/1992 Sb., ve znění
zákona č. 98/1999 Sb.
111) §
10 odst.
1 písm. d) a f) katastrálního zákona.
112) §
13 odst.
5 písm. a) bod 3
vyhlášky č. 31/1995 Sb., ve znění vyhlášky č. 365/2001
Sb.
113) §
6 odst. 6
zákona č. 139/2002 Sb.
113a) §
13 odst.
3 zákona č. 139/2002 Sb.
114) §
3 odst. 2
zákona č. 139/2002 Sb.
115) §
8 odst. 1
zákona č. 139/2002 Sb.
116) §
12 odst.
1 písm. a) a odst. 2 zákona č.
200/1994 Sb.,
ve znění zákona č. 186/2001 Sb.
117) §
14 zákona č.
200/1994 Sb.,
ve znění zákona č. 186/2001 Sb.
118) §
4 zákona č.
200/1994 Sb., ve znění
zákona č. 186/2001 Sb. a zákona č.
319/2004 Sb.
119) §
12a vyhlášky
č. 31/1995 Sb., ve znění vyhlášky č. 92/2005
Sb.
120) §
4 odst. 3
zákona
č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001
Sb. a zákona č. 319/2004 Sb.
121) §
16 odst.
4 zákona č. 200/1994 Sb.
122) §
13 odst.
1 a 2 zákona č. 139/2002 Sb.
123) §
19a odst.
4 katastrálního zákona.
124) §
13 odst.
4 písm. c) a odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 31/1995
Sb.