19/1991 Sb.
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 7. ledna 1991
o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků
v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle
§ 148a a § 275 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. č. 65/1965 Sb.,
ve znění zákona č. 188/1988 Sb. a zákona č. 3/1991 Sb. v dohodě s
federálním ministerstvem financí, ministerstvem práce a
sociálních věcí České republiky, ministerstvem práce a sociálních
věcí Slovenské republiky, ministerstvem zdravotnictví České
republiky, ministerstvem zdravotnictví Slovenské republiky,
ministerstvem financí České republiky a ministerstvem financí
Slovenské republiky:
§ 1
Rozsah platnosti
(1) Tato vyhláška se vztahuje na pracovníky, kteří
a) vykonávají zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví
se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, 1)
b) vykonávají ostatní zaměstnání v hornictví pod zemí v
hlubinných dolech, 2)
jestliže se stali vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě
nezpůsobilými k dosavadní práci v důsledku výkonu této práce pro
onemocnění nemocí z povolání nebo pro pracovní úraz 3) anebo
jestliže dosáhli nejvyšší přípustné expozice. 4)
(2) Tato vyhláška se vztahuje též na pracovníky, kteří
a) vykonávají zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví
se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, 1)
b) vykonávají ostatní zaměstnání v hornictví pod zemí v
hlubinných dolech 2) a odpracovali v takovém zaměstnání
nejméně 20 roků nebo v zaměstnání uvedeném v písmenu a)
nejméně 15 roků, popřípadě v uranových dolech nejméně
deset roků,
jestliže se stali vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě
nezpůsobilými k dosavadní práci v důsledku výkonu této práce pro
ohrožení nemocí z povolání nebo pro jiné onemocnění vznikající
nebo podstatně se zhoršující vlivem pracovního prostředí,
uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3) Tato vyhláška se dále vztahuje na pracovníky, kteří
vykonávají zaměstnání se stálým pracovištěm v uhelných lomech a
na skrývkách, uvedená v příloze č 2 k této vyhlášce, jestliže se
stali vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě
nezpůsobilými k dosavadní práci v důsledku výkonu této práce pro
onemocnění nemocí z povolání nebo ohrožení touto nemocí, pro
pracovní úraz nebo pro jiné onemocnění vznikající nebo podstatně
se zhoršující vlivem pracovního prostředí, uvedené v příloze č. 1
k této vyhlášce.
Pracovní uplatnění
§ 2
(1) Pracovníka uvedeného v § 1 odst. 1 a 2 organizace
převede na jinou vhodnou práci v podzemí hlubinného dolu nebo na
povrchu dolu.
(2) Pracovníka uvedeného v § 1 odst. 3 organizace převede na
jinou vhodnou práci v uhelných lomech a na skrývkách nebo mimo
uhelný lom nebo skrývku.
(3) Organizace jsou povinny zajistit, aby pracovníkům
uvedeným v § 1, kteří jsou převáděni na jinou vhodnou práci, byla
umožněna rekvalifikace. Organizace s těmito pracovníky projedná
možnosti jejich pracovního uplatnění na jiné práci po skončení
rekvalifikace. Způsob a postup rekvalifikace se řídí zvláštními
předpisy. 5)
(4) Nedojde-li k převedení pracovníka na jinou vhodnou
práci, rozváže s ním organizace pracovní poměr.
(5) Organizace je povinna vést evidenci o převedení
pracovníka na jinou práci a v potvrzení o zaměstnání 6) uvést
důvod rozvázání pracovního poměru.
§ 3
Organizace jsou povinny ve spolupráci s příslušnými orgány
státní zdravotní správy a v dohodě s příslušnými odborovými
orgány vypracovat seznamy prací a pracovišť vhodných pro
převáděné pracovníky. Přitom zabezpečí, aby tyto seznamy byly
pravidelně, nejméně jednou za dva roky, doplňovány a upravovány v
souladu s nejnovějšími poznatky vědy a techniky a aby na práce a
pracoviště uvedené v seznamech byli zařazováni přednostně
pracovníci převádění podle této vyhlášky.
§ 4
Pokud nároky pracovníka či jiná plnění v jeho prospěch jsou
podle zvláštních předpisů 7) nebo kolektivních smluv vázány na
celkovou dobu zaměstnání (praxe) nebo na nepřetržité trvání
pracovního poměru, posuzují se tyto skutečnosti jako kdyby ke
změně nebo skončení předchozího pracovního poměru podle § 2 odst.
1, 2 a 4 nedošlo.
Hmotné zabezpečení
§ 5
Odstupné
(1) Pracovníkům uvedeným v § 1 odst. 1 a odst. 2 písm. b)
organizace poskytne odstupné ve výši
a) desetinásobku průměrného výdělku při rozvázání pracovního
poměru s organizace. Za podmínek stanovených v kolektivní
smlouvě lze toto odstupné zvýšit až o čtyřnásobek
průměrného výdělku;
b) trojnásobku průměrného výdělku, jestliže byli převedeni z
pracoviště pod zemí v hlubinných dolech na práci na
povrchu dolu. Za podmínek stanovených v kolektivní
smlouvě lze toto odstupné zvýšit až o trojnásobek
průměrného výdělku;
c) průměrného výdělku, jestliže byli převedeni na jinou
vhodnou práci v podzemí hlubinného dolu. Za podmínek
stanovených v kolektivní smlouvě lze toto odstupné zvýšit
až na dvojnásobek průměrného výdělku.
(2) Pracovníkům uvedeným v § 1 odst. 2 písm. a) organizace
poskytne odstupné ve výši
a) desetinásobku průměrného výdělku při rozvázání pracovního
poměru, jestliže odpracovali nejméně deset let v
zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým
pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, popřípadě v
uranových dolech nejméně sedm let. Za podmínek
stanovených v kolektivní smlouvě lze toto odstupné zvýšit
až o čtyřnásobek průměrného výdělku;
b) šestinásobku průměrného výdělku při rozvázání pracovního
poměru, jestliže odpracovali méně než deset let v
zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým
pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, popřípadě v
uranových dolech méně než sedm let. Za podmínek
stanovených v kolektivní smlouvě lze toto odstupné zvýšit
až o čtyřnásobek průměrného výdělku;
c) trojnásobku průměrného výdělku, jestliže byli převedeni z
pracoviště pod zemí v hlubinných dolech na práci na
povrchu dolu. Za podmínek stanovených v kolektivní
smlouvě lze toto odstupné zvýšit až o trojnásobek
průměrného výdělku;
d) průměrného výdělku, jestliže byli převedeni na jinou
vhodnou práci v podzemí hlubinného dolu. Za podmínek
stanovených v kolektivní smlouvě lze toto odstupné zvýšit
až na dvojnásobek průměrného výdělku.
(3) Pracovníkům uvedeným v § 1 odst. 3 organizace poskytne
odstupné ve výši
a) dvojnásobku průměrného výdělku při rozvázání pracovního
poměru;
b) jedenapůlnásobku průměrného výdělku, jestliže byli
převedeni na jinou vhodnou práci mimo uhelný lom nebo
skrývku;
c) průměrného výdělku, jestliže byli převedeni na jinou
vhodnou práci v uhelných lomech a na skrývkách.
Za podmínek stanovených v kolektivní smlouvě lze odstupné zvýšit
až na jeho dvojnásobnou výši uvedenou pod písmeny a) až c).
(4) Pracovníkům, jimž byl přiznán invalidní důchod,
organizace poskytne odstupné ve výši
a) šestinásobku průměrného výdělku, jde-li o pracovníky
uvedené v § 1 odst. 1 a 2;
b) čtyřnásobku průměrného výdělku, jde-li o pracovníky
uvedené v § 1 odst. 3.
§ 6
(1) Odstupné se poskytuje ve výši příslušného násobku
průměrného výdělku, zjištěného před každým převedením pracovníka
nebo rozvázáním pracovního poměru, pokud není pro pracovníka
výhodnější průměrný výdělek zjištěný před prvním převedením, po
odečtení daně ze mzdy podle sazby příslušné pro pracovníka v
tomto mzdovém období.
(2) Celková výše odstupného podle této vyhlášky a
dosavadních předpisů může činit nejvýše čtrnáctinásobek
průměrného výdělku podle předchozího odstavce, a to i po
několikerém převedení pracovníka až do rozvázání jeho pracovního
poměru z důvodů uvedených v této vyhlášce.
(3) Průměrným výdělkem pro účely odstupného se rozumí
průměrný měsíční výdělek pracovníka, zjištěný podle
pracovněprávních předpisů 8) a odstavce 1.
(4) Odstupné se hradí z finančních nákladů organizace.
§ 7
Mzdové vyrovnání
(1) Pracovníkům uvedeným v § 1, kteří byli převedeni na jinou
práci nebo s nimiž byl rozvázán pracovní poměr, přísluší, pokud
není dále stanoveno jinak, mzdové vyrovnání ve výši rozdílu mezi
průměrným hrubým výdělkem před převedením nebo rozvázáním
pracovního poměru a hrubým výdělkem dosahovaným na nové práci nebo
na novém pracovišti (dále jen "nové pracoviště"), a to od nástupu
na novém pracovišti po dobu tří měsíců.
(2) Mzdové vyrovnání se poskytuje i za dny, za něž pracovník
pobírá po přechodu na nové pracoviště náhradu mzdy nebo peněžité
dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu; mzdové vyrovnání za
dobu poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění
nahrazujících mzdu přísluší ve výši rozdílu mezi těmito dávkami,
které by pracovník pobíral na dřívějším pracovišti, a dávkami
přiznanými na novém pracovišti.
(3) Mzdové vyrovnání se neposkytuje pracovníku, kterému
přísluší mzda podle § 115 odst. 7 zákoníku práce nebo náhrada
škody podle § 195 odst. 1 zákoníku práce, a pracovníku, který po
době stanovené na zapracování nedosahuje při práci vlastním
zaviněním průměrného výdělku dosahovaného pracovníky
vykonávajícími stejnou práci.
(4) Mzdové vyrovnání poskytuje pracovníku ze svých mzdových
prostředků v termínech určených pro výplatu mzdy organizace, která
ho zaměstnává v době, po kterou mzdové vyrovnání přísluší.
Poskytnutou částku mzdového vyrovnání uhradí nové organizaci
uvolňující organizace, a to po skončení doby, za níž mzdové
vyrovnání přísluší, pokud se organizace nedohodly na jiném termínu
úhrady.
(5) Pracovníku přísluší na nové pracovišti mzdové vyrovnání
jen, nastoupí-li do pracovního poměru nejpozději do jednoho měsíce
od skončení předchozího pracovního poměru nebo od skončení nároku
na hmotné zabezpečení před nástupem do zaměstnání; 5) doba
pracovní neschopnosti delší než šest pracovních dnů se do této
doby nezapočítává.
(6) Pracovníkům, kteří byli převedeni na jinou práci nebo
kteří po rozvázání pracovního poměru nastoupili do jiné organizace
v důsledku dosažení nejvyšší přípustné expozice, přísluší místo
mzdového vyrovnání nejdéle po dobu jednoho roku od nástupu na
novém pracovišti doplatek do průměrného výdělku dosahovaného před
převedením na jinou práci nebo před rozvázáním pracovního poměru.
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 8
Splňuje-li pracovník uvedený v § 1 současně podmínky pro
hmotné zabezpečení podle zvláštních předpisů, 9) poskytne se mu
hmotné zabezpečení podle předpisu, který je pro něho výhodnější.
§ 9
Pro účely náhrady škody způsobené pracovním úrazem nebo
nemocí z povolání se zvláštní příspěvek horníkům 10) připočítává
jak k průměrnému výdělku před vznikem škody, tak i k výdělku po
pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání. Jestliže
právní předpisy stanoví pro pracovníka výhodnější výpočet náhrady
za ztrátu na výdělku, nepřipočítává se zvláštní příspěvek horníkům
do průměrného výdělku před vznikem škody. 11)
Ministr:
Miller v.r.
Příl.1
Onemocnění vznikající nebo podstatně se zhoršující vlivem
pracovního prostředí na pracovištích v hornictví a rámcové
návody pro jejich hodnocení
1. Chronická obstruktivní plicní choroba
Za podstatné zhoršení se považuje objektivně prokazatelné zhoršení
spirometrických funkcí na 75 % náležité hodnoty a pod tuto
hranici. Při hodnocení se přihlíží též ke zhoršujícímu vlivu
nadměrného kuřáctví.2. Přetlaková choroba (primární esenciální hypertenze)
Objektivně prokazatelná změna stadia hypertenze, vznik komplikací.3. Rozsáhlé žilní městky (varixy) dolních končetin
Rozšíření varixů na celou dolní končetinu, vznik atrofických změn,
chronický kožní vřed u varikózního komplexu.4. Bolestivé páteřní syndromy (bolestivé vertebrogenní
syndromy)
Opakovaný výskyt po dobu nejméně jednoho roku se zkracováním
intervalu mezi atakami, průkaz objektivních známek.5. Reumatické zánětlivé choroby kloubů a svalů (progresivní
polyartritida, spondylartritida ankylopoetica)
Přechod do vyššího stadia postižení, průkaz aktivity onemocnění,
práce ve vlhkém a studeném pracovním prostředí.6. Deformační artrózy na velkých kloubech
Výrazné anatomické (rentgenové) změny a funkční zhoršování,
soustavně léčebné po dobu nejméně jednoho roku, práce ve vlhkém
a studeném pracovním prostředí.7. Plísňová onemocnění, psoriáza a chronické ekzémy kůže
Šíření chorobného procesu na další oblasti kůže, opakovaný výskyt
i při soustavném léčení po dobu nejméně jednoho roku, který
znemožňuje nebo výrazně omezuje zdravotní způsobilost k práci na
pracovištích hlubinného hornictví.8. Zhoršení funkce zraku nebo sluchu
Stavy po onemocněních se zhoršující se tendencí, pokles zrakových
funkcí nebo oblastí sluchu pod hodnoty stanovené bezpečnostními
předpisy.9. Vředová choroba žaludku a dvanáctníku
Zvýšení počet recidiv, zřetelné zkrácení klidových intervalů v
posledních dvou letech, zhoršující se stav výživy (pokles tělesné
hmotnosti), nutnost trvalého dietního stravování. 10. Onemocnění srdce s ergonometricky prokázaným snížením
srdeční funkce
Všechna onemocnění srdce (vady, záněty, ischemická choroba
srdeční, kardiopatie), která mají za následek dušnost v klidu či
námahovou dušnost nebo jsou spojena s projevy bolesti (angina
pectoris všech typů).11. Ischemická choroba končetin prokázaná objektivně
arteriograficky nebo jinou metodou
Klaudiační potíže se zhoršující se tendencí, práce ve vlhkém
a studeném prostředí.12. Chronická nebo recidivující onemocnění močového ústrojí
Všechna chronická onemocnění ledvin, chronická nebo recidivující
onemocnění močového měchýře, zejména záněty a novotvary
s poruchami močení, zhoršující se při práci ve vlhkém a studeném
prostředí. 13. Chronické záněty středouší (i jednostranné) s opakovanými
recidivami
Opakované exacerbace v posledních dvou letech s hnisavým výtokem,
práce na pracovištích s významným rizikem hluku (stanoví orgány
hygienické služby).14. Akutní reakce psychotického charakteru s klinickými
projevy, které vznikly do tří měsíců od havarijní příhody
na pracovišti
Anxiózní reakce, pro něž pracovník opakovaně žádá o rozvázání
pracovního poměru ze zdravotních důvodů; diagnózu lze stanovit až
po vyšetření na psychiatrickém oddělení nebo v psychiatrické
léčebně. 15. Zánět zevního zvukovodu
Opakovaný těžší zánět zevního zvukovodu se zřejmou příčinnou
souvislostí se zvýšenou prašností na pracovišti. Pro doly s rizikem ionizujícího záření (uranové doly a
ostatní doly s tímto rizikem):
16. Rakovina hrtanu
Pro diagnózu je nutný histologický průkaz.17. Rakovina kůže
Při opakovaném výskytu v posledních dvou letech.
Je nutný histologický průkaz18. Trvalé poruchy krvetvorby
Anemie trvající déle než jeden rok s poklesem červených krvinek
pod 3,5 miliónů v milimetrech krychlových obtížně léčitelné;
pokles bílých krvinek pod 3500 a jejich trvalý vzestup nad 10 000
milimetrů krychlových.Poznámky:
a) Lékařská poradní komise (LPK) 12) při vydávání posudku se
řídí rámcovými návody uvedenými u jednotlivých položek.
b) Posuzování nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání
se řídí zvláštními předpisy. 13)
Příl.2
Zaměstnání se stálým pracovištěm
v uhelných lomech a na skrývkách
č. Zaměstnání Číselný znak ------------------------------------------------------------------ 1. Dělník v důlní kolejové dopravě 11-01-01 2. Dělník v povrchové těžbě 11-02-01 až 02 3. Dopravář v důlní kolejové dopravě 11-03-01 4. Horník v povrchové těžbě 11-04-01 až 02 5. Řidič důlních mechanismů 11-05-01 až 02 6. Mazač strojů a zařízení 11-06-01 7. Provozní zámečník 11-07-01 8. Provozní elektrikář 11-08-01 9. Strojvedoucí 11-10-01 10. Střelmistr 11-11-01 11. Dělník na povrchu hornických provozů 11-12-01 12. Řidič - strojník pracovních strojů 11-13-01 13. Elektromontér 11-14-01 14. Montér potrubář 11-15-01 15. Instalatér 11-16-01 16. Traťový dělník 11-17-01 17. Traťový montér 11-18-01 18. Dělník v úpravně 11-19-01 19. Vodárenský dělník 11-20-01 20. Kovář 11-21-01 21. Řezač plamenem 11-22-01 22. Svářeč elektrickým obloukem 11-23-01 23. Svářeč plamenem 11-24-01 24. Tesař 11-25-01 25. Vulkanizér 11-26-01 26. Dělník ve skladu 11-27-01 27. Báňský úpravář 11-28-01 28. Zabezpečovací, sdělovací elektromechanik 11-29-01 29. Zabezpečovací, sdělovací obvodář 11-30-01 30. Dělník v geologickém průzkumu 11-31-01 31. Manipulační dělník 11-32-01 32. Železniční dělník 11-33-01 33. Řidič silničních motorových vozidel 11-34-01 34. Vážný 11-35-01 35. Laboratorní dělník 11-36-01 36. Vrtný dělník 11-37-01 37. Vrtač 11-38-01 38. Vazač břemen 11-39-01 39. Stavební dělník 11-40-01 40. Zedník 11-41-01 41. Železobetonář 11-42-01 42. Karotážník 11-43-01 43. Mechanik měřících a regulačních zařízení 11-44-01 44. Revírník - Mistr - Vrchní mistr 11-52-01 45. Vedoucí úseku 11-53-01 46. Mechanik úseku 11-54-01 Poznámka: Zaměstnání a jejich číselné znaky jsou uvedeny podle dílu 1, části 11 resortního seznamu zaměstnání zařazených pro účely důchodového zabezpečení do I. a II. pracovní kategorie vydaného výnosem federálního ministerstva paliv a energetiky č. 6 ze dne 7. prosince 1978 (reg. v částce 4/1979 Sb.). Číselný znak je složen z označení části - prvé dvojčíslí, pořadového čísla - druhé dvojčíslí a pořadového čísla příkladu - třetí dvojčíslí, tohoto resortního seznamu.
1) § 14 odst. 2 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení.
Příloha č. 2 nařízení vlády ČSSR č. 117/1988 Sb., o zařazování
zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely
důchodového zabezpečení.
2) § 14 odst. 2 písm. b) zákona č. 100/1988 Sb.
3) § 190 zákoníku práce.
4) § 4 odst. 1 zákona č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku
horníkům, ve znění zákona č. 160/1989 Sb.
5) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
6) § 60 odst. 2 zákoníku práce.
7) Např. vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních
věcí č. 159/1970 Sb., o poskytování odměn při významných
pracovních a životních výročích, ve znění vyhlášky č. 120/1988
Sb.
8) § 16 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí
č. 235/1988 Sb., o zjišťování a používání průměrného výdělku.
9) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.
195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních
změnách
a občanů před nástupem do zaměstnání, ve znění pozdějších
předpisů.
10) Zákon č. 98/1987 Sb., ve znění zákona č. 160/1989 Sb.
11) § 24 odst. 2 vyhlášky č. 235/1988 Sb.
12) § 26 odst. 3 směrnic č. 49/1967 Věstníku ministerstva
zdravotnictví, ve znění směrnic č. 17/1970 Věstníku
ministerstva zdravotnictví ČSR o posuzování zdravotní
způsobilosti k práci.
§ 27 směrnic ministerstva zdravotnictví SSR ze dne 20. 5. 1970
č.j. Z-7709/1970-B/1 o posuzování zdravotní způsobilosti k
práci uveřejněných pod č. 17/1970 Věstníku ministerstva
zdravotnictví SSR (registrováno v částce 24/1970 Sb.), ve
znění směrnic ze dne 15. 12. 1971 č.j. Z-3401/1972-B/2
uveřejněných pod č. 8/1972 Věstníku ministerstva zdravotnictví
SSR (registrováno v částce 13/1972 Sb.).
13) Instrukce č. 25/1973 Věstníku ministerstva zdravotnictví ČSR,
Hlášení a evidence nemocí z povolání, profesionálních otrav a
jiných poškození na zdraví z práce.
Směrnice ministerstva zdravotnictví SSR ze dne 17. 5. 1974
č.j. Z-10949/1973-B/1 o hlášení a evidenci nemocí z povolání a
profesionálních otrav a jiných poškození na zdraví z práce
uveřejněné pod č. 4/1974 Věstníku ministerstva zdravotnictví
SSR (registrováno v částce 18/1974 Sb.).