128/1990 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 25. dubna 1990
o advokacii
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Výkon advokacie
§ 1
(1) Výkon advokacie je poskytování právní pomoci provozované
jako nezávislé povolání zpravidla za úplatu. Právní pomocí je
zejména zastupování před soudy a jinými orgány, obhajoba v
trestních věcech, sepisování listin a udělování právních porad.
(2) Advokacii lze vykonávat jen podle tohoto zákona.
(3) Poskytování právní pomoci podle jiných předpisů není
tímto zákonem dotčeno.
ČÁST DRUHÁ
Advokát
Předpoklady pro výkon advokacie
§ 2
Advokátem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném
Českou advokátní komorou (dále jen "Komora").
§ 3
(1) Komora zapíše do dvou měsíců od doručení písemné žádosti
do seznamu advokátů každého, kdo
a) má plnou způsobilost k právním úkonům,
b) získal vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě vysoké
školy se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice,
c) vykonával po dobu alespoň pěti let právní praxi, z toho
nejméně tři roky jako advokátní koncipient,
d) je bezúhonný,
e) složil advokátní zkoušku,
f) po splnění podmínek uvedených v písmenech a) až e) složil do
rukou předsedy Komory tento slib:
"Slibuji na své svědomí a občanskou čest, že budu zachovávat
ústavu, ostatní zákony a další obecně závazné právní předpisy,
svědomitě a čestně plnit své povinnosti advokáta a dodržovat
povinnost mlčenlivosti o všech skutečnostech, o nichž se dovím
v souvislosti s výkonem advokacie.".
(2) Komora zapíše do dvou měsíců od doručení písemné žádosti
a po složení slibu [odstavec 1 písm. f)] do seznamu advokátů též
profesory a docenty v oboru právo vysokých škol v České republice.
(3) Komora do seznamu advokátů nezapíše toho,
a) kdo je v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném
poměru, popřípadě vykonává jinou placenou činnost
neslučitelnou s výkonem advokacie, s výjimkou pracovního
poměru vysokoškolského učitele nebo vědecké, umělecké
a publicistické činnosti,
b) komu bylo uloženo jako kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu
advokátů, a to po dobu stanovenou v rozhodnutí o uložení
tohoto kárného opatření.
§ 4
(1) Komora může započítat dobu jiné právní praxe zčásti nebo
zcela do doby požadované praxe advokátního koncipienta; Komora
rovněž může zkrátit doby uvedené v § 3 odst. 1 písm. c).
(2) Komora může uznat odbornou justiční zkoušku, závěrečnou
zkoušku, 1) arbitrážní zkoušku nebo jinou obdobnou právní zkoušku
za zkoušku advokátní.
§ 5
(1) Pokud Komora neuzná zkoušky uvedené v § 4 odst. 2 za
zkoušku advokátní, musí být k advokátní zkoušce připuštěn každý
uchazeč o výkon advokacie, který splňuje podmínky stanovené v § 3 odst. 1 písm. a) až d); advokátní zkoušky se konají minimálně
dvakrát ročně.
(2) Komora umožní složení slibu uvedeného v § 3 písm. f) do
jednoho měsíce od doručení žádosti uchazeče o výkon advokacie.
§ 6
(1) Ze seznamu advokátů Komora vyškrtne toho,
a) kdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého,
b) kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož
způsobilost k právním úkonům byla omezena,
c) kdo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí
svobody za úmyslný trestný čin v souvislosti s výkonem
advokacie,
d) komu bylo Komorou uloženo kárné opatření o vyškrtnutí ze
seznamu advokátů,
e) kdo písemně požádal Komoru o vyškrtnutí ze seznamu advokátů.
(2) Ze seznamu advokátů může Komora vyškrtnout toho, kdo byl
pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, s výjimkou trestného
činu uvedeného v odstavci 1 písm. c).
§ 7
(1) Komora pozastaví advokátovi výkon advokacie
a) vznikl-li mu pracovní, služební, členský nebo jiný obdobný
poměr, popřípadě začal vykonávat jinou placenou činnost
neslučitelnou s výkonem advokacie, s výjimkou pracovního
poměru vysokoškolského učitele nebo vědecké, umělecké a
publicistické činnosti,
b) na dobu výkonu trestu odnětí svobody nebo trvání trestu zákazu
činnosti vykonávat advokacii.
(2) Komora může pozastavit advokátovi výkon advokacie tehdy,
a) byla-li proti němu podána obžaloba pro úmyslný trestný čin,
a to až do vynesení pravomocného rozhodnutí,
b) bylo-li zahájeno řízení o jeho způsobilosti k právním úkonům,
a to až do pravomocného rozhodnutí, kterým se toto řízení
končí.
(3) Pozastavení výkonu advokacie zapíše Komora do seznamu
advokátů; pominou-li důvody uvedené v odstavcích 1 a 2, Komora
pozastavení výkonu advokacie zruší, neučiní-li opatření podle
§ 6.
Způsob výkonu advokacie
§ 10
(1) Právní vztahy vyplývající ze společného výkonu advokacie
si advokáti upraví písemnou dohodou.
(2) Klientům odpovídá každý advokát samostatně; jde-li však o
společného klienta a není-li dohodnuto něco jiného, odpovídají
advokáti tomuto klientovi společně a nerozdílně.
§ 12
(1) Advokát se v rámci svého pověření může dát zastoupit
jiným advokátem.
(2) Při jednotlivých úkonech může advokáta zastoupit i
advokátní koncipient nebo jiný pracovník advokáta.
(3) Nemůže-li advokát vykonávat advokacii, ustanoví bez
odkladu v dohodě s jiným advokátem za sebe tohoto advokáta
zástupcem; neučiní-li tak, určí zástupce Komora.
(4) Zastoupení podle odstavců 1 a 2 není možné proti vůli
klienta.
Práva a povinnosti advokátů
§ 13
Advokát je vázán ústavou, zákony a dalšími obecně závaznými
právními předpisy a v jejich mezích příkazy zastoupeného.
§ 14
Advokát je oprávněn a povinen chránit práva a oprávněné zájmy
svého klienta. Jedná při tom čestně a svědomitě, důsledně využívá
všechny zákonné prostředky a uplatňuje vše, co podle svého
přesvědčení a příkazu klienta pokládá za prospěšné.
§ 15
(1) Advokát je oprávněn vykonávat advokacii na celém území
České republiky.
(2) Stejné oprávnění má advokát zapsaný v seznamu advokátů
Slovenské advokátní komory.
§ 16
(1) Každý má právo na poskytnutí právní pomoci. Advokát je
oprávněn poskytnutí právní pomoci odmítnout, pokud nebyl k jejímu
poskytnutí ustanoven 2) nebo Komorou určen.
(2) Ten, komu bylo poskytnutí právní pomoci odmítnuto, může
požádat Komoru, aby mu advokáta určila.
§ 17
Advokát je povinen odmítnout poskytnutí právní pomoci,
jestliže
a) ve věci již poskytl právní pomoc jinému, jehož zájmy jsou v
rozporu se zájmy toho, kdo o právní pomoc žádá,
b) protistranu zastupuje advokát, s nímž vykonává advokacii
společně,
c) projednání věci se zúčastnily osoby blízké 3) advokátovi.
§ 18
(1) Advokát může odstoupit od smlouvy o poskytnutí právní
pomoci tehdy, dojde-li k narušení důvěry mezi ním a klientem,
neposkytuje-li klient potřebnou součinnost nebo nesložil-li klient
bez vážného důvodu přiměřenou zálohu na odměnu za poskytnutí
právní pomoci; advokát tak učiní vždy, zjistí-li dodatečně
skutečnosti uvedené v § 17.
(2) Advokát je povinen po dobu patnácti dnů ode dne, kdy
oznámil klientovi odstoupení od smlouvy o poskytnutí právní
pomoci, učinit všechny neodkladné úkony, pokud klient neučinil
jiné opatření.
§ 19
(1) Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech
skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem
advokacie. Této povinnosti jej může zprostit pouze klient
prohlášením, i v tomto případě je však advokát povinen zachovat
mlčenlivost, pokud je to v zájmu klienta.
(2) Povinnost zachovat mlčenlivost se nevztahuje na případy,
jde-li o zákonem uloženou povinnost překazit spáchání trestného
činu.
(3) Povinnost mlčenlivosti je povinen zachovat i ten, kdo byl
vyškrtnut ze seznamu advokátů nebo ten, jemuž byl výkon advokacie
pozastaven.
(4) Povinnost mlčenlivosti podle odstavců 1 až 3 se přiměřeně
vztahuje na pracovníky advokáta a pracovníky Komory.
§ 20
(1) Advokát poskytuje právní pomoc zpravidla za odměnu; má
právo žádat od klienta přiměřenou zálohu.
(2) Výši odměny a způsob jejího určení stanoví prováděcí
předpis.
§ 21
(1) Byl-li advokát ustanoven, 2) hradí jeho odměnu stát.
(2) Za podmínek stanovených zvláštními předpisy mají občané,
u nichž je to odůvodněno jejich majetkovými poměry, právo na
poskytnutí právní pomoci za sníženou odměnu nebo bezplatně.
§ 22
(1) Advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v
souvislosti s výkonem advokacie. 4) Advokát odpovídá za škodu,
způsobenou klientovi i tehdy, byla-li škoda způsobena v
souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jeho
pracovníkem; případná odpovědnost těchto osob podle
pracovněprávních předpisů tím není dotčena.
(2) Advokát se odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí,
prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení
veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.
§ 23
(1) Advokát je před zahájením výkonu advokacie povinen
uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla
vzniknout v souvislosti s výkonem advokacie; pokud advokát
zaměstnává pracovníky, je povinen uzavřít rovněž smlouvu o
pojištění své odpovědnosti za škodu vzniklou pracovníkům při
plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s nimi, za
kterou advokát odpovídá podle zákoníku práce. 5)
(2) Pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout
v souvislosti s výkonem advokacie, musí trvat po celou dobu, po
kterou advokát vykonává advokacii; pojištění odpovědnosti za škodu
vzniklou pracovníkům musí trvat po celou dobu, po kterou advokát
pracovníky zaměstnává.
Kárná opatření a kárné řízení
§ 25
(1) Při závažném nebo opětovném porušení povinností podle
tohoto zákona (dále jen "kárné provinění") může být advokátovi
uloženo některé z těchto kárných opatření:
a) písemné napomenutí,
b) pokuta až do výše 10 000 Kčs,
c) vyškrtnutí ze seznamu advokátů až na dobu pěti let.
(2) Výnos pokut připadá Komoře.
§ 27
(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh předsedy revizní
komise.
(2) Návrh může být podán do tří měsíců ode dne, kdy se
předseda revizní komise o kárném provinění dozvěděl, nejpozději
však do jednoho roku ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo.
(3) Advokát si může v kárném řízení zvolit obhájce z řad
advokátů.
§ 28
(1) Proti rozhodnutí kárného senátu, jímž bylo jako kárné
opatření uloženo písemné napomenutí nebo pokuta, mohou advokát
nebo předseda revizní komise podat do patnácti dnů ode dne
doručení rozhodnutí opravný prostředek.
(2) O opravném prostředku rozhoduje představenstvo Komory
(dále jen "představenstvo"), které přezkoumávané rozhodnutí buď
potvrdí nebo zruší. Zruší-li představenstvo napadené rozhodnutí,
je kárný senát vázán právním názorem představenstva.
(3) Rozhodnutí kárného senátu, jímž bylo jako kárné opatření
uloženo vyškrtnutí ze seznamu advokátů, je přezkoumatelné
Nejvyšším soudem České republiky podle zvláštních předpisů; 6)
návrh je oprávněn podat toliko advokát, jehož se rozhodnutí týká.
ČÁST TŘETÍ
Advokátní koncipient a další pracovníci
§ 29
Advokátním koncipientem je ten, kdo je zapsán v seznamu
advokátních koncipientů vedeném Komorou.
§ 30
Komora zapíše do dvou měsíců od doručení písemné žádosti do
seznamu advokátních koncipientů každého uchazeče, který
a) má plnou způsobilost k právním úkonům,
b) získal vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě vysoké
školy se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice,
c) je bezúhonný,
d) je v pracovním poměru u advokáta.
§ 31
(1) Advokátní praxi vykonává advokátní koncipient u advokáta;
pracovněprávní vztahy advokátního koncipienta k advokátovi se řídí
zvláštními předpisy. 7)
(2) Komora může advokátovi na náklady spojené s výchovou
advokátního koncipienta přispívat.
ČÁST ČTVRTÁ
Organizace advokátů
§ 34
(1) Zřizuje se Komora se sídlem v Praze.
(2) Komora je samosprávnou stavovskou organizací sdružující
všechny advokáty zapsané v seznamu advokátů vedeném Komorou.
(3) Komora je právnickou osobou.
§ 35
Komora má tyto orgány:
a) celostátní konferenci advokátů,
b) představenstvo,
c) revizní komisi,
d) kárnou komisi.
§ 36
(1) Nejvyšším orgánem Komory je celostátní konference
advokátů (dále jen "konference").
(2) Právo účastnit se jednání konference mají všichni
advokáti zapsaní v seznamu advokátů vedeném Komorou.
(3) Konferenci svolává představenstvo nejméně jednou za tři
roky. Představenstvo je povinno konferenci svolat vždy, požádá-li
o to písemně alespoň třetina všech advokátů nebo požádá-li o to
revizní komise, a to nejpozději do dvou měsíců.
(4) Advokát může písemně pověřit jiného advokáta, aby ho
zastupoval na konferenci; zastoupený advokát se považuje za
přítomného na konferenci.
(5) Konference se může platně usnášet jen tehdy, je-li
přítomna nadpoloviční většina všech advokátů. K platnosti usnesení
je potřebný souhlas nadpoloviční většiny přítomných advokátů.
§ 37
Konference
a) volí přímou a tajnou volbou na dobu tří let z advokátů členy
představenstva, revizní komise a kárné komise; členy těchto
orgánů také tajným hlasováním odvolává,
b) schvaluje organizační řád, volební řád a kárný řád,
c) zřizuje sociální fond, popřípadě i jiné fondy, a schvaluje
pravidla jejich tvorby a používání,
d) schvaluje výši příspěvků na činnost orgánů Komory,
e) schvaluje výši náhrady za ztrátu času výkonem funkcí v
orgánech Komory,
f) projednává a schvaluje zprávu o činnosti ostatních orgánů
Komory,
g) může zrušit nebo změnit rozhodnutí představenstva,
h) usnáší se o všech dalších věcech, které si vyhradí.
§ 38
(1) Představenstvo rozhoduje o
a) určení zástupce advokáta podle § 12 odst. 3,
b) určení advokáta podle § 16 odst. 2,
c) opravných prostředcích podle § 28 odst. 1,
d) všech věcech podle tohoto zákona, pokud o nich nerozhodují
jiné orgány Komory.
(2) Představenstvo dále
a) vede seznam advokátů a seznam advokátních koncipientů a
provádí v těchto seznamech zápisy,
b) hospodaří se sociálním fondem Komory, popřípadě s jinými fondy
Komory,
c) svolává konferenci,
d) schvaluje zkušební řád pro advokátní zkoušky a jmenuje členy
zkušební komise z řad advokátů, popřípadě i soudců,
prokurátorů, státních arbitrů a dalších odborníků právní
praxe,
e) spravuje majetek Komory,
f) chrání a prosazuje zájmy advokátů ve všech oblastech,
g) pravidelně informuje advokáty o činnosti Komory; za tím účelem
zajišťuje studijní, publikační, dokumentační a informační
činnost,
h) činí veškerá opatření nezbytná k činnosti Komory,
i) provádí další činnosti podle tohoto zákona, pokud nepřísluší
jiným orgánům Komory.
(3) Představenstvo volí a odvolává ze svých členů předsedu a
místopředsedu Komory. Předseda zastupuje Komoru navenek a jedná
jejím jménem ve všech věcech; činí rovněž neodkladná rozhodnutí v
době mezi zasedáními představenstva a řídí pracovníky Komory.
Místopředseda zastupuje předsedu Komory v rozsahu určeném
organizačním řádem.
(4) Představenstvo se schází zpravidla jednou měsíčně; schůze
představenstva svolává předseda Komory.
§ 39
Revizní komise
a) kontroluje plnění usnesení konference a kontroluje rovněž
činnost představenstva; za tím účelem musí být revizní komisi
umožněn přístup ke všem dokladům Komory,
b) dohlíží nad řádným výkonem advokacie,
c) volí ze svých členů předsedu, který řídí činnost komise;
předseda revizní komise také podává návrh na zahájení kárného
řízení.
§ 40
Kárná komise volí ze svých členů předsedu, který řídí činnost
komise; předseda kárné komise také jmenuje z členů komise předsedu
a zbývající členy kárného senátu.
ČÁST PÁTÁ
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 43
Advokáti, kteří jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
členy krajských sdružení advokátů a Městského sdružení advokátů
v Praze, jsou advokáty podle tohoto zákona a Komora je zapíše do
seznamu advokátů bez žádosti.
§ 44
Uchazečům o zápis do seznamu advokátů, jejichž žádost dojde
Komoře do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Komora
do pětileté praxe [§ 3 odst. 1 písm. c)] započte i jinou právní
praxi než praxi advokátního koncipienta.
§ 45
Ustanovení § 29 zákona České národní rady č. 118/1975 Sb.,
o advokacii, o době požadované právní praxe, se použije při zápisu
do seznamu advokátů u těch advokátních koncipientů, kteří byli
přijati za pracovníky krajských sdružení advokátů nebo městského
sdružení advokátů v Praze přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
§ 46
(1) Komora je právním nástupcem Ústředí české advokacie
v Praze, krajských sdružení advokátů a Městského sdružení advokátů
v Praze.
(2) Pracovníci Ústředí české advokacie v Praze, krajských
sdružení advokátů a Městského sdružení advokátů v Praze se stávají
pracovníky Komory dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 47
(1) Pohledávky a závazky z výkonu právní pomoci převede
Komora na advokáty, z jejichž činnosti vznikly. Převod pohledávek
a závazků z výkonu právní pomoci advokátů, kteří ke dni nabytí
účinnosti tohoto zákona již advokacii nevykonávají, dohodne Komora
s jiným advokátem.
(2) Pohledávky a závazky, které nebudou převedeny podle
odstavce 1, zlikviduje Komora na svůj účet.
§ 48
Nemovitý majetek zůstává ve vlastnictví Komory, která zajistí
jeho další účelné využití v souladu se zájmy advokátů. Výtěžek
nebo ztráta při dispozici s tímto nemovitým majetkem jde na účet
Komory.
§ 49
(1) Movitý majetek sloužící k výkonu advokacie převede Komora
za úplatu přednostně na advokáta, který jej dosud užíval.
(2) Výtěžek převodu podle odstavce 1 plyne do sociálního
fondu Komory.
Šafařík v.r.
Pithart v.r.
1) Zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění pozdějších
předpisů.
2) § 38 až 40 trestního řádu a § 30 občanského soudního řádu.
3) § 116 občanského zákoníku.
4) § 421 a násl. občanského zákoníku.
5) § 187 až 205b zákoníku práce.
6) § 244 a násl. občanského soudního řádu.
7) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce a předpisy jej
provádějící.