101/2005 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 26. ledna 2005
o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
Vláda nařizuje k provedení § 134 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění
zákona č. 155/2000 Sb.:
§ 1
Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje
podrobnější požadavky na zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti
a v pracovním prostředí.
§ 2
(1) Toto nařízení se nevztahuje na pracoviště
a) v dopravních prostředcích používaných při silniční, železniční a letecké
dopravě mimo objekt zaměstnavatele,2)
b) užívané při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem
a nakládání s výbušninami, podléhající vrchnímu dozoru podle zvláštního zákona,3)
c) na plavidlech používaných při vnitrozemské nebo námořní plavbě.4)
(2) Tímto nařízením nejsou dotčeny
a) obecné technické požadavky na výstavbu,5)
b) zvláštní požadavky na pracoviště,6)
c) zvláštní požadavky na uvedení výrobků na trh a do provozu,7)
d) zvláštní požadavky na činnosti související s využíváním jaderné energie
a ionizujícího záření,8)
e) zvláštní požadavky na požární ochranu,9)
f) zvláštní požadavky na činnosti související s prevencí závažných havárií,10)
které jsou stanoveny zvláštními právními předpisy.
§ 3
(1) Pracoviště musí být po dobu provozu udržována potřebnými technickými a
organizačními opatřeními, splňujícími požadavky tohoto nařízení, ve stavu, který
neohrožuje bezpečnost a zdraví osob.
(2) Zaměstnavatel při zajištění bezpečného stavu pracoviště vychází z hodnocení
rizik vyplývajících z možných zdrojů ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců ve
vztahu k vykonávané činnosti, zejména z posouzení možností omezení úrovně rizikových
faktorů pracovních podmínek, požadavků na ochranu zaměstnanců před účinky škodlivin
a rizik vyplývajících z provozování a používání výrobních a pracovních prostředků
a zařízení.
(3) Podmínkou k uvedení pracoviště, včetně výrobních a pracovních prostředků,
do provozu a používání je, že odpovídají požadavkům stanoveným ve zvláštních právních
předpisech5),6),7) a požadavkům tohoto nařízení. Před uvedením pracoviště do provozu
a používání je nutné zajistit
a) uspořádání pracoviště tak, aby zaměstnanci byli chráněni před nepříznivými
povětrnostními vlivy a před škodlivými účinky pracovních a technologických postupů
a výrobních a technologických procesů, včetně určení osob, k jejichž povinnostem
patří zajišťovat bezpečný provoz, používání, údržbu, úklid, čištění a opravy pracoviště,
b) stanovení obsahu a způsobu vedení provozní dokumentace a záznamů o vybavení
pracoviště a určení osoby odpovědné za jejich vedení,
c) umístění, uspořádání a instalaci výrobních a pracovních prostředků a
zařízení, skladových prostorů, komunikačních ploch a dopravních komunikací a vymezení
pracovního místa zaměstnanci; stroje a technická zařízení se umísťují tak, aby byly
pokud možno soustředěny výrobní a pracovní prostředky a zařízení s přibližně stejnými
účinky podle druhů a vlastností škodlivin a vlivů na okolí,
d) náležité a bezpečné upevnění technického vybavení pracoviště a výrobních
a pracovních prostředků a zařízení a jejich částí tak, aby nemohlo dojít k jejich
nežádoucímu (nechtěnému) pohybu,
e) opatření k ochraně zdraví pro pracoviště, na kterých jsou používány
zdraví škodlivé nebo nebezpečné látky a přípravky, stanovené zvláštními právními
předpisy,6)
f) opatření pro zdolávání mimořádných událostí a pravidla pro chování zaměstnanců
k zajištění bezpečné evakuace osob, případně zvířat, podle zvláštních právních předpisů,9)
g) zabezpečení pracoviště proti vstupu nepovolaných osob, a to i v mimopracovní
době.
(4) Zaměstnavatel při plnění zákonné povinnosti zajistí
a) stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů
údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně pracovních a
výrobních prostředků a zařízení, s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce
a způsob používání, požadavky na pracoviště, rizikové faktory způsobující zhoršení
technického stavu pracovních a výrobních prostředků a zařízení a v souladu s výsledky
předcházejících kontrol, zkoušek či revizí, po dobu provozu a používání pracoviště,11)
b) dodržování termínů a lhůt pro provádění činností uvedených v písmenu
a) a určí osobu, jejíž povinností je zajistit jejich provádění,11)
c) aby stanovené termíny, lhůty a rozsah činností uvedených v písmenu a)
a kontrolní a revizní záznamy, hlášení údajů o stavu zařízení získávaná například
ze snímačů a čidel, byly vedeny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů
po stanovenou dobu v písemné nebo elektronické podobě tak, aby byly k dispozici osobám
vykonávajícím na zařízeních pracovní činnost a dozorovým a kontrolním orgánům.
§ 4
(1) Pracoviště a pracovní prostředí, s výjimkou pracovišť na zemědělsky obhospodařovaných
pozemcích a příjezdových polních cestách k nim, pracovišť užívaných při práci v lese,
pracovišť obdobného charakteru a pracovišť na stavbách určených pro plnění funkcí
lesa,12) musí splňovat další podrobnější požadavky, které jsou stanoveny v příloze
k tomuto nařízení.
(2) Příloha k tomuto nařízení se nepoužije v rozsahu, v jakém jsou požadavky
na bezpečnost a ochranu zdraví při práci pro určitý typ pracoviště stanoveny zvláštním
právním předpisem.
Předseda vlády:
JUDr. Gross v. r.
1. místopředseda vlády
a ministr práce a sociálních věcí:
Ing. Škromach v. r.
Příloha
Další podrobnější požadavky na pracoviště a pracovní prostředí
1. Stabilita a mechanická odolnost staveb
Stavby musí splňovat technické požadavky na výstavbu dle zvláštních právních
předpisů.5) Konstrukce a mechanická odolnost staveb nebo jejich částí, ve kterých
se nalézají pracoviště, musí odpovídat povaze jejich používání.
2. Elektrické instalace, průmyslové rozvody, potrubní systémy, vedení a sítě,
únikové cesty a východy
2.1
Elektrické instalace
2.1.1 Zařízení pro vnitřní a venkovní rozvody elektrické energie (dále
jen "instalace") a elektrická zařízení musí být navržena, vyrobena, odborně prověřena
a vyzkoušena před uvedením do provozu a provozována tak, aby se nemohla stát zdrojem
požáru nebo výbuchu; zaměstnanci musí být odpovídajícím způsobem chráněni před nebezpečím
úrazu způsobeného elektrickým proudem, elektrickým obloukem nebo účinky statické
elektřiny.
2.1.2 Všechny části instalace musí být mechanicky pevné, spolehlivě upevněné
a nesmějí nepříznivě ovlivňovat jiná zařízení; musí být dostatečně dimenzovány a
chráněny proti účinkům zkratových proudů a přetížení; části zařízení musí být provedeny
tak, aby na místech, jimiž prochází elektrický proud, nemohlo za běžných provozních
podmínek dojít k nebezpečnému ohřátí vodičů.
2.1.3 Instalace musí být provedeny tak, aby je bylo možno podle potřeby
vypnout. Při uvádění do provozu po částech musí být nehotové části spolehlivě odpojeny
a zabezpečeny proti nežádoucímu zapojení, popřípadě jinak zajištěny.
2.1.4 Instalace, u kterých se zjistí, že ohrožují život nebo zdraví osob,
musí být bez zbytečného odkladu odpojeny a zajištěny.
2.1.5 Instalace musí být provedeny a uloženy tak, aby byly přehledné; průchody
stěnami a konstrukcemi musí být provedeny tak, aby nemohlo dojít k poškození instalace
ani stavby. Vzdálenosti vodičů a kabelů navzájem, od částí staveb, od nosných a jiných
konstrukcí, musí být voleny podle druhu izolace a způsobu jejich uložení.
2.1.6 Pohyblivé a poddajné přívody musí být kladeny a používány tak, aby
nemohlo dojít k jejich poškození, byly zajištěny proti posunutí nebo vytržení a zabezpečeny
proti zkroucení žil. Při používání rozpojitelných spojů nesmí být v rozpojeném stavu
napětí na kontaktech vidlic.
2.1.7 Elektrická zařízení, která se napojují pohyblivým přívodem, musí
být při přemísťování odpojena od elektrické sítě, pokud nejsou upravena tak, že jimi
lze pohybovat pod napětím.
2.1.8 Prozatímní instalace nebo jejich části musí být v době, kdy nejsou
používány, vypnuty, pokud jejich vypnutí neohrozí bezpečnost osob nebo provozu výrobních
a pracovních prostředků a zařízení. Prozatímní instalace nesmí být zřizovány v prostředí
s nebezpečím výbuchu. Hlavní vypínač musí být trvale přístupný a viditelně trvale
označený.
2.1.9 Jsou-li na pracovišti používány přenosné světelné zdroje, musí být
odolné proti nárazu.
2.2
Průmyslové rozvody, potrubní systémy, vedení a sítě (dále jen "vedení")
2.2.1 Vedení musí být chráněno proti mechanickému nebo tepelnému namáhání
a korozi v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů.
2.2.2 Ústí-li vedení pro nebezpečné látky a přípravky do prostoru, kde
může dojít k ohrožení osob, musí být uzavírací zařízení, pokud není zaslepeno, zdvojeno.
2.2.3 Vyústění pojistných ventilů vedení musí být vyvedeno do prostoru,
kde nemůže dojít k ohrožení zaměstnanců ani dalších osob, které se mohou v prostoru
zdržovat.
2.2.4 Vedení musí být na viditelných místech označeno bezpečnostními značkami
(dále jen "značka")13) v závislosti na druhu, teplotě a směru dopravy látek nebo
přípravků.
2.2.5 Pro vykonávání prací spojených se zásahem do vedení, jímž se dopravují
nebezpečné látky nebo přípravky, musí být vypracován samostatný technologický postup.
2.2.6 Průlezné nebo průchodné kanály, otvory a kolektory, v nichž je nutné
provádět pravidelnou kontrolu, údržbu nebo opravy, musí být větratelné, podle potřeby
odvodněné a bezpečně přístupné, včetně zajištění dostatku prostoru pro práce v nich
a potřebného osvětlení.
2.2.7 Potrubí, jimiž se rozvádějí nebezpečné látky, musí být pod komunikacemi
a při přechodu dutých podzemních prostor uložena v ochranných trubkách.
2.3
Únikové cesty a východy
2.3.1 Únikové cesty a východy musí svým druhem, počtem, kapacitou, technickým
vybavením a provedením odpovídat požadavkům zvláštních právních předpisů,9) musí
zůstat trvale volné, bez překážek a vést co nejvhodnější cestou k východu do volného
prostoru nebo na bezpečné místo. V případě nebezpečí musí mít zaměstnanci možnost
rychle a co nejbezpečněji opustit pracoviště.
2.3.2 Druh a počet únikových cest a dveří, kterými prochází úniková cesta,
jejich kapacita, provedení a vybavení závisí na způsobu používání, vybavení a povaze
pracoviště, jakož i na maximálním počtu osob, které mohou být na pracovišti přítomny.
Únikové cesty, východy a evakuační výtahy na únikových cestách musí být trvale označeny
značkami pro únik a evakuaci osob. Tam, kde je to technicky vhodné, je možné použít
k jejich označení orientační systémy z materiálů s dostatečnou délkou dosvitu nutnou
na dobu opuštění budovy.13)
2.3.3
Dveře, kterými prochází úniková cesta, pro případ nebezpečí
- musí
být průchodné bez dalších opatření a zvláštní pomoci,
- se otevírají zpravidla ve
směru úniku,
- nesmí zajištěním proti vstupu nepovolaných osob bránit úniku a evakuaci
osob,
- nesmí být posuvné nebo karuselového provedení,
- nouzové východy, určené v
projektové dokumentaci stavby, se otevírají ve směru úniku.
2.3.4 Mechanismus ovládání dveří, kterými prochází úniková cesta, musí
být zvolen tak, aby mohly být snadno a bez zbytečného prodlení otevřeny jakoukoli
osobou, která by je chtěla použít v případě nebezpečí.
2.3.5 Únikové cesty a východy musí být během provozní doby budovy dostatečně
osvětleny a vybaveny nouzovým osvětlením vyhovujícím normovým požadavkům. Tam, kde
je to technicky vhodné, je možné použít k jejich označení orientační systémy z materiálů
s dostatečnou délkou dosvitu nutnou na dobu opuštění budovy.13)
3. Střechy, příčky, stěny a stropy, podlahy
3.1
Střechy
Přístup na konstrukci střechy vyrobené z materiálu o nedostatečné pochůzné
pevnosti nesmí být zaměstnavatelem povolen, pokud nejsou zajištěny podmínky pro bezpečný
výkon práce.
3.2
Příčky, stěny a stropy
3.2.1 Prosklené nebo průsvitné stěny, zejména celoskleněné příčky v prostorech
nebo v blízkosti pracovišť a dopravních komunikací, musí být zřetelně označeny ve
výši 1,1 m až 1,6 m nad podlahou a vyrobeny z bezpečnostního materiálu nebo chráněny
tak, aby se zabránilo nebezpečnému kontaktu zaměstnance s těmito stěnami nebo příčkami,
nebo úrazu v případě jejich rozbití.
3.2.2 Povrchy stěn a stropů musí být provedeny tak, aby je bylo možno opravovat,
čistit a udržovat.
3.2.3 Nechráněné otvory ve stěnách, s výjimkou otvorů, jejichž dolní okraj
leží výše než 1,1 m nad podlahou, nebo otvorů o šířce menší než 0,30 m a výšce menší
než 0,75 m, musí být zabezpečeny proti vypadnutí osob, pokud by mohlo dojít k pádu
do větší hloubky než 1,5 m. Profil průlezných otvorů musí odpovídat způsobu použití.
3.3
Podlahy
3.3.1 Povrch podlahy pracoviště včetně komunikací musí být rovný, pevný,
upravený proti skluzu a nesmí mít nebezpečné prohlubně, otvory nebo nebezpečný sklon.
Povrchy podlah musí být provedeny tak, aby je bylo možno opravovat, čistit a udržovat
a v prostorech s nebezpečím výbuchu musí být z nejiskřivého materiálu. Podlahy v
mokrých provozech musí být provedeny tak, aby se na nich nemohla hromadit voda.
3.3.2 Nosnost a typ podlahy musí odpovídat předpokládanému využití.
3.3.3 Roštové podlahy, lávky a schodiště se zřizují jen tam, kde nedojde
k ovlivnění pracovišť škodlivinami nebo prachem z jiných pracovišť. Pracoviště vybavená
roštovými podlahami, lávkami nebo schodišti musí být zabezpečena proti vnikání škodlivin
z jiných provozů.
3.3.4 Zaměstnanci nesmí být vystaveni nebezpečí pádu z výšky na pracovišti
nebo na komunikaci s podlahou umístěnou výše než 0,5 m nad okolní podlahou nebo terénem.
Pro tento účel je nutno zajistit bezpečný přístup.
3.3.5 Zábradlí musí být zřízena u pracovišť a komunikací o nestejné úrovni,
je-li rozdíl úrovní vyšší než 0,5 m a na volných okrajích mostů, lávek, ochozů, galérií,
na schodištích a vyrovnávacích rampách. Zábradlí není třeba, je-li bezpečnost osob
zajištěna jiným způsobem, například parapety, zdivem nebo jinou konstrukcí. Hrozí-li
nebezpečí podklouznutí osob, popřípadě pádu předmětů, musí být zábradlí u podlahy
opatřeno ochrannou lištou o výšce nejméně 0,1 m.
3.3.6 Všechny otvory nebo nebezpečné prohlubně v podlahách musí být zakryty
nebo ohrazeny. Poklopy nebo kryty musí mít nosnost odpovídající nosnosti okolní podlahy
a musí být osazeny tak, aby se nemohly samovolně odsunout nebo uvolnit, a musí být
zapuštěny do stejné úrovně s okolní podlahou.
3.4
Dveře, vrata a průlezné otvory
3.4.1 Umístění, počet a rozměry dveří a vrat, jakož i používané materiály,
jsou určeny povahou práce a způsobem používání daných pracovišť nebo prostorů. Prostor
dveří nebo vrat nutný pro evakuaci osob a přístup k nim musí být trvale volný a nesmí
být zužován překážkami a provedení křídel vrat musí v otevřené poloze umožnit jejich
zajištění proti samovolnému uzavření. Otevřená křídla dveří a vrat vedoucí do venkovního
prostoru nesmí ohrožovat provoz na přilehlých komunikacích a v případě ohrožení musí
být provedena jejich aretace v krajních polohách.
3.4.2 Průhledné nebo prosklené dveře musí být ve výšce 1,1 m až 1,6 m nad
podlahou náležitě výrazně označeny.
3.4.3 Kyvadlové (létací) dveře nebo vrata musí být průhledné nebo mít průhledné
výplně a musí být zajištěna možnost jejich aretace v krajních polohách.
3.4.4 Nejsou-li prosklené nebo průhledné výplně dveří nebo vrat vyrobeny
z nerozbitného skla nebo bezpečnostního materiálu a existuje-li nebezpečí zranění
zaměstnanců v případě rozbití dveří nebo vrat, musí být tyto výplně zajištěny proti
mechanickému poškození.
3.4.5 Posuvné dveře musí být vybaveny bezpečnostním mechanismem, který
by zabraňoval jejich samovolnému vysunutí z rámu a vypadnutí.
3.4.6 Sklopné a zdvižné dveře a vrata a otočná vrata musí být vybaveny
bezpečnostním mechanismem zabraňujícím jejich nechtěnému pohybu. Spodní hrana sklopných
a zdvižných mechanicky ovládaných vrat musí být označena značkami (například šikmým
bezpečnostním šrafováním).13)
3.4.7 Není-li zajištěn bezpečný průchod osob v bezprostřední blízkosti
vrat určených pro provoz dopravních prostředků, zaměstnavatel zajistí samostatný
vstup pro pěší; tento vstup musí být výrazně označen značkou a trvale volně přístupný.
3.4.8 Zúžené vjezdy a výjezdy pracovišť, určené pro pěší i pro provoz dopravních
prostředků musí být opatřeny značkami označujícími riziko střetu osob s překážkami.13)
Značky musí být viditelné při otevřených vratech.
3.4.9 Dveře a vrata s automatickým ovládáním nesmí svým pohybem ohrožovat
zaměstnance a musí být učiněna taková opatření (například zřízením signalizace na
obou stranách komunikace), aby nedocházelo ke srážkám dopravních prostředků. Musí
být vybaveny snadno rozpoznatelným a dostupným bezpečnostním mechanismem, případně
vybaveny zvukovou a světelnou signalizací jejich pohybu. V případě výpadku energie
musí být umožněno jejich ruční ovládání.
3.4.10 Průlezné otvory musí mít dostatečné rozměry pro jejich používání
osobami. Průlezné otvory nesmějí mít žádný rozměr menší než 0,7 m ve stropech a než
0,6 m u zřídka používaných vstupních otvorů do šachet nebo kanálů. Uvedené rozměry
vstupních otvorů nesmí být zužovány žebříky nebo stupadly.
4. Pracoviště s výskytem prachu a škodlivin v pracovním ovzduší
4.1 Stavební provedení prašných provozů a pracovišť s výskytem prachu a škodlivin
v pracovním ovzduší musí být řešeno tak, aby bylo co nejvíce omezeno usazování prachu
na plochách stěn, stropů a na konstrukcích.14) Vybavení pracoviště musí umožňovat
snadnou údržbu, čištění prostorů a provádění úklidových prací.
4.2 Povrch stěn a stropů pracovišť, kde se pracuje se škodlivinami, musí
být proveden tak, aby bylo zabráněno pohlcování nebo usazování škodlivin. Provedení
stěn a stropů musí umožňovat jejich čištění a udržování.
5. Dopravní komunikace, nebezpečný prostor
5.1 Dopravní komunikace uvnitř staveb a ve venkovních prostorách (dále jen
"komunikace") včetně schodišť, šikmých ramp, pevně zabudovaných žebříků a nakládacích
a vykládacích prostorů a ramp musí být voleny a umístěny tak, aby zajišťovaly snadný,
bezpečný a vyhovující přístup pro pěší nebo jízdu dopravních prostředků, aby nedocházelo
k ohrožení zaměstnanců, zdržujících se v jejich blízkosti. Od ostatních ploch se
stejnou úrovní musí být komunikace výrazně odlišeny13) a musí být dostatečně široké
a trvale volné. Komunikace pro pěší musí být řešeny s ohledem na počet osob, které
je budou používat; není-li stanoveno zvláštními právními předpisy jinak, musí být
široké nejméně 1,1 m.
5.2 Spojení nebo křížení komunikací musí být zpravidla v jedné úrovni. Komunikace
o různých úrovních s výškovým rozdílem větším než 0,20 m se spojují šikmými rampami
nebo schodišti.
5.3 Zaměstnavatel zajistí prostředky pro úklid, čištění a údržbu vnitřních
prostor a pro venkovní údržbu. Lhůty pro provádění úklidu, čištění a údržby komunikací
stanoví zaměstnavatel a uvede ve vnitřním předpisu.
5.4 Účelové komunikace nesmí sloužit jako trvalé pracoviště.
5.5 Všechny spojovací cesty a prostory ve stavbách musí být vedeny tak, aby
zaměstnanci byli vystaveni co nejméně působení nadměrného tepla, prachu, kouře a
hluku.
5.6 Komunikace provedené jako roštové mosty, lávky, galerie, schodiště a
ochozy musí mít šířku nejméně 0,5 m a musí mít po celé ploše pevnou, rovnou podlahu
upravenou tak, aby jí nemohly propadávat předměty ohrožující bezpečnost osob, podél
boků u podlahy musí být opatřeny ochrannou lištou o výšce nejméně 0,1 m a musí být
podél volného okraje vybaveny vhodnou ochrannou konstrukcí. Vhodnou konstrukcí se
rozumí zábradlí nebo jiná rovnocenná konstrukce o dostatečné výšce a s výplní zabraňující
propadnutí osob.
5.7 Šachty, vpusti nebo jiné nebezpečné otvory na povrchu komunikace musí
být zakryty poklopy nebo mřížemi, jejichž nosnost odpovídá jejich provoznímu zatížení
a instalovány v jedné rovině s komunikací. Poklopy a mříže musí být zajištěny proti
samovolnému uvolnění.
5.8 Nezakryté nádrže kapalin bez trvalé obsluhy musí být opatřeny vhodným
ohrazením proti pádu osob a v případě potřeby označeny značkami. Za vhodné ohrazení
lze považovat zábradlí, oplocení nebo jinou ochrannou konstrukci proti pádu osob.
5.9 Nepřejízdné a nepřechodné jímky musí být ohrazeny zábradlím nebo rovnocennou
konstrukcí proti pádu osob a v případě potřeby označeny značkami. Přejízdné jímky
a trvale nepoužívané pracovní jámy musí být překryty poklopy nebo kryty, které jsou
zajištěny proti posunu případně samovolnému uvolnění, a jejich nosnost musí odpovídat
provoznímu zatížení.
5.10 V jednom schodišťovém rameni nesmějí být méně než tři stupně. Ve stavbách
pro výrobu a skladování5) musí být první (nástupní) a poslední (výstupní) stupeň
v každém rameni rozeznatelný od okolní podlahy. Volné strany schodů a odpočívadel
musí být opatřeny ochranným zařízením proti pádu osob a každé schodišťové rameno
musí být vybaveno madlem alespoň po jedné straně.
5.11 Schodišťové rameno nesmí začínat bezprostředně za dveřmi nebo vraty.
Mezi schodišťovým ramenem a dveřmi musí být plošina, jejíž délka musí být alespoň
0,75 m zvětšená o šířku schodišťového stupně.
5.12 Schodiště a vertikální komunikační otvory musí být řešeny tak, aby nedocházelo
k šíření škodlivin mezi jednotlivými podlažími staveb. Nestanoví-li zvláštní právní
předpisy jinak, musí být nejmenší průchodná šířka schodišťových ramen 1,1 m.
5.13 Komunikace používané pro pěší nebo pro provoz dopravních prostředků
musí být voleny v souladu s počtem potenciálních uživatelů a v závislosti na druhu
pracovní činnosti a musí být trvale volné a dostatečně široké s dostatečnou podchodnou
výškou. Jsou-li na komunikacích používány dopravní prostředky, musí být zajištěna
dostatečná šířka jízdního pruhu stanovená v závislosti na šířce používaných dopravních
prostředků včetně šířky nákladu a dostatečný bezpečný prostor i pro pěší o šířce
nejméně 1,1 m. Nelze-li bezpečný prostor pro pěší zajistit, musí být v době provozování
dopravy v těchto místech chůze zakázána.
5.14 Pod vystupujícími konstrukčními prvky nad komunikacemi, zejména pod
zavěšeným vedením, kabelovými lávkami, svítidly apod., musí být ve všech prostorech,
kde se zdržují nebo procházejí osoby, dodržena alespoň minimální podchodná výška
2,1 m od podlahy.
5.15 Pracoviště na komunikacích musí být po dobu trvání nezbytných prací
označeno značkami. Značky se umístí ve vzdálenosti umožňující bezpečné zastavení
přijíždějícího dopravního prostředku, a to na všech přístupech k pracovišti.
5.16 Povrch venkovních komunikací musí být zpevněný, s příslušným spádem
k odvádění srážkových vod a nesmí být kluzký. V místech, kde se u jednosměrné komunikace
předpokládá stání dopravních prostředků pro nakládání a vykládání, musí být komunikace
v dostatečné délce přiměřeně rozšířena v závislosti na šířce používaných dopravních
prostředků, velikosti manipulačních jednotek nebo druhu materiálu.
5.17 Mezi komunikacemi pro vozidla a dveřmi, vraty, průchody, chodbami a
schodišti musí být zajištěn dostatečný prostor pro pěší. Ústí-li do průjezdu objektu
východy nebo průchody, musí mít chodník pro pěší zábradlí. V průjezdu je zakázáno
zřizovat příčnou komunikaci.
5.18 Dveře vedoucí do průjezdu stavby musí být osazeny tak, aby při otevření
nezúžily šířku chodníku pro pěší.
5.19 Tam, kde to povaha provozu a uspořádání pracoviště vyžaduje z hlediska
bezpečnosti zaměstnanců, musí být komunikace zřetelně vyznačena značkami označujícími
komunikaci,13) nebo opatřena vhodným ohrazením.
5.20 Vedou-li visuté dráhy pro dopravu manipulačních jednotek nad komunikacemi
nebo nad pracovišti, musí být zajištěny tak, aby osoby neohrožoval padající materiál
nebo dopravované předměty.
5.21 Pokud se na pracovištích vyskytuje nebezpečný prostor, v němž vzhledem
k povaze práce existuje riziko pádu zaměstnanců nebo předmětů, musí být toto místo
vybaveno zařízením, které zabraňuje nepovolaným osobám v přístupu do tohoto prostoru.
Nebezpečný prostor musí být výrazně označen značkou.13) Na ochranu zaměstnanců, kteří
mají oprávnění ke vstupu do nebezpečných prostorů, musí být přijata příslušná organizační
opatření.
5.22 Pohyblivé schody a pohyblivé chodníky musí být navrženy a vyrobeny tak,
aby mohly být používány bezpečně. Musí být vybaveny nezbytnými bezpečnostními mechanismy
a snadno rozpoznatelným a dostupným nouzovým spínačem.
5.23 Pevně zabudované žebříky musí být zhotoveny a připevněny tak, aby nemohlo
dojít k jejich deformacím nebo k výkyvům. Žebříky musí mít jednotnou vzdálenost příčlí
nejvíce 0,33 m; mezi žebříkem a stěnou nebo jakoukoliv konstrukcí na straně výstupu
musí být ponechán volný prostor nejméně 0,65 m. Mezi příčlemi a stěnou nebo jakoukoliv
konstrukcí na straně odvrácené od výstupu musí být ponechán volný prostor nejméně
0,18 m.
6. Nakládací a vykládací rampy
6.1 Manipulační prostory rampy musí vyhovovat rozměrům manipulačních jednotek,
kterými má být při nakládání a vykládání manipulováno, a rozměrům po nich pojíždějících
dopravních prostředků. Volné okraje rampy musí být trvale označeny značkami označujícími
nebezpečnou hranu a upozorňující na nebezpečí pádu osob nebo rizika střetu osob s
překážkami.13) Rampa instalovaná po nabytí účinnosti tohoto nařízení musí mít alespoň
jeden bezpečný výstup nebo výjezd.
6.2 Rampa převyšující okolní plochu o více než 0,5 m, která slouží také pro
pěší, musí být podél volného okraje vybavena vhodným ochranným zařízením proti pádu,
například snímatelným ochranným zábradlím.5)
7. Pracoviště pro výrobu, opravy a údržbu dopravních prostředků
7.1 Pracoviště, kde se pracuje na spodcích dopravních prostředků, musí být
vybaveno bezpečnými zdvihacími zařízeními, zvedacími plošinami, rampami nebo pracovními
jámami, které odpovídají normovým hodnotám a které umožní zaměstnancům vykonávat
činnosti ve vhodné pracovní poloze. V prostředí s nebezpečím výbuchu postupuje zaměstnavatel
podle zvláštních právních předpisů.15)
7.2 Rampa musí být v případě potřeby vybavena vodícími lištami zabraňujícími
bočnímu sjetí dopravního prostředku. Na konci neprůjezdné rampy musí být nainstalovány
zarážky.
7.3 Hloubka pracovní jámy musí umožnit práci ve vhodné pracovní poloze, její
stěny a podlaha musí být omyvatelné. Podlaha musí být v případě potřeby vybavena
záchytnou jímkou a elektrické zařízení v jámě musí být v souladu s požadavky zvláštních
právních předpisů. Pracovní jáma musí být vybavena nejméně jednou elektrickou zásuvkou
a dostatečným počtem svítidel a výklenky umístěnými v dostatečné výšce ve stěnách
umožňujícími odkládání pracovních prostředků a pomůcek.
7.4 V bezprostředním okolí pracovní jámy musí být na podlaze vyznačen ochranný
manipulační prostor, který musí být vhodným způsobem zajištěn tak, aby do něho mimo
přistavovaných dopravních prostředků a zaměstnanců, kteří dopravní prostředek přistavují
nebo vykonávají jeho údržbu, případně opravy, nesměly vjíždět jiné dopravní prostředky
ani vstupovat jiné osoby. Používané pracovní jámy je zakázáno překračovat a přeskakovat.
7.5 V bezprostřední blízkosti pracovní jámy musí být umístěny značky upozorňující
na nebezpečí pádu a značky s vyznačením v ní zakázaných činností.
7.6 Trvale nepoužívaná pracovní jáma nebo její nepoužívaná část se musí zabezpečit
podle bodu 5.9.
7.7 Přes pracovní jámu pro více než dva dopravní prostředky musí být za každým
druhým přistaveným dopravním prostředkem umístěny můstky pro bezpečný přechod.
8. Poskytování první pomoci
Prostředky a zařízení pro poskytování první pomoci14) musí být umístěny na
dostupném místě a musí být označeny značkami.13)
9. Venkovní pracoviště
9.1 Venkovní pracoviště musí být zajištěna proti vstupu nepovolaných osob
a uspořádána tak, aby nedocházelo k ohrožení zdržujících se zaměstnanců a osob a
byl zaručen bezpečný pohyb dopravních prostředků i chodců.
9.2 Venkovní pracoviště, odstavné, parkovací a manipulační plochy a komunikace
k nim musí být rovné, zpevněné a odvodněné a upravené proti nebezpečí pádu nebo uklouznutí
zaměstnanců.
9.3 Není-li denní osvětlení dostatečné, musí mít venkovní pracoviště po dobu,
kdy se na něm zdržují zaměstnanci, zajištěno umělé osvětlení odpovídající intenzity.
9.4
Venkovní pracoviště musí být, pokud je to možné, uspořádána tak, aby
zaměstnanci
- byli chráněni před nepříznivou povětrnostní situací,
- nebyli vystavováni
škodlivým účinkům hluku a škodlivin, zejména plynů, par a prachu, a byli chráněni
před padajícími předměty,
- mohli rychle opustit pracoviště v případě nebezpečí, případně
aby jim mohla být rychle poskytnuta pomoc.
10. Skladování a manipulace s materiálem a břemeny
10.1 Ve skladech a jiných prostorech určených ke skladování musí být na dobře
viditelných místech umístěny tabulky určující maximální přípustnou nosnost podlahy.
Pokud se tam volně skladují sypké materiály, musí být trvale výrazně označena maximální
skladovací výška sypkého materiálu nad podlahou. Ruční ukládání do regálů ve výšce
nad 1,8 m musí být prováděno z bezpečných pracovních zařízení (například žebřík,
schůdky, pojízdné schody, manipulační plošina). Zaměstnavatel zajistí, aby nebyly
nadměrně zatěžovány části staveb a stavebních konstrukcí manipulovaným materiálem,
pokud není prokázána dostatečná nosnost částí staveb a stavebních konstrukcí.
10.2 Rozměry a druh manipulačních jednotek a způsob jejich bezpečného zakládání
do regálu musí odpovídat požadavkům uvedeným v průvodní dokumentaci regálu. Regály
musí být trvale označeny štítky s uvedením největší nosnosti buňky a nejvyššího počtu
buněk ve sloupci. Manipulační jednotky, materiál a předměty musí být skladovány a
stohovány tak, aby se i při ukládání, manipulaci nebo odebírání nemohly sesunout.
10.3 Šířka uliček mezi regály a stohy musí odpovídat zvláštnímu právnímu
předpisu14) a způsobu ukládání manipulačních jednotek. Ulička musí být trvale volná
a nesmí být zužována a zastavována překážkami. Šířka uličky pro průjezd manipulačních
vozíků musí být alespoň o 0,4 m větší než největší šířka manipulačních vozíků nebo
nákladů a během manipulace musí být vymezen manipulační prostor se zákazem vstupu
nepovoleným osobám.
10.4 Trvale používané skladovací plochy musí být rovné, odvodněné, zpevněné
a označené značkami se zákazem vstupu nepovolaným osobám a upravené s ohledem na
povahu skladovaných manipulačních jednotek a materiálu a se zřetelem na požadavky
na požární ochranu.
10.5 Při ruční manipulaci s břemeny musí být používány takové pracovní postupy,
aby se předcházelo úrazům a poškození zdraví zaměstnanců,14) způsobeným zejména přiražením
břemene, jeho vysmeknutím, zraněním o povrch břemene, uklouznutím, zakopnutím při
manipulaci s břemenem, sesutím břemen způsobeným nedostatečným upevněním, naražením
nebo pádem břemene při zdvihání, přenášení, spouštění nebo nárazem zaměstnance na
dopravní prostředek a na uložené předměty.
11. Sklad pohonných hmot, hořlavých kapalin a tuhých maziv
11.1 Provedení skladu musí splňovat požadavky zvláštních právních předpisů.9)
Ve skladu, popřípadě na vstupu do něj musí být viditelně umístěn seznam osob oprávněných
manipulovat s nebezpečnou látkou nebo přípravkem16) ve skladu, a místní řád skladu.
11.2 Sklad musí být označen značkou zákaz vstupu nepovolaných osob a zákaz
výskytu otevřeného ohně.13)
11.3 Sklad pohonných hmot, hořlavých kapalin a tuhých maziv musí mít nepropustnou
podlahu, chemicky odolnou proti skladované látce či přípravku.
11.4 K umělému osvětlení skladu smí být použito pouze pevně umístěné svítidlo
v nevýbušném provedení. Výrazně označený vypínač se umísťuje vně skladu.
12. Nízkotlaká kotelna
12.1 Nízkotlakou kotelnou se rozumí objekt nebo část objektu, kde je umístěn
alespoň jeden parní kotel s nejvyšším dovoleným přetlakem do 0,5 bar nebo teplovodní
kotel s nejvyšší dovolenou teplotou do 110 st. C, s jmenovitým tepelným výkonem alespoň
jednoho kotle 50 kW a větším nebo kotelen se součtem jmenovitých tepelných výkonů
kotlů větších než 100 kW, popřípadě další provozně související zařízení (dále jen
"kotelna"). Kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů nad 3,5 MW musí
být zřízena v samostatném objektu nebo samostatné části objektu.
12.2 Prostory kotelny a prostory související musejí být účinně větrány.14)
Do prostorů, kde jsou umístěny kotle, musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu
potřebný pro spalování a větrání neuzavíratelným otvorem u podlahy kotelen. Odvod
vzduchu z kotelen musí být zajištěn alespoň jedním otvorem u stropu kotelen, popřípadě
odváděcím potrubím do venkovního prostoru tak, aby bylo zajištěno dostatečné proudění
vzduchu a nebyla negativně ovlivňována funkce hořáků a odvodů spalin. Nucené větrání
kotelen, ve kterých jsou umístěny kotle s přirozeným tahem, nesmí být podtlakové.
12.3 Pro kotelny musí být písemně zpracován provozní řád kotelny, který
musí obsahovat předepsané náležitosti a být v kotelně trvale k dispozici. Provozní
řád obsahuje zejména
a) popis zařízení kotelny a způsob obsluhy včetně způsobu zajištění
signalizace do místa trvalého pracoviště při občasné obsluze,
b) způsob zajištění
a vybavení kotelny (kotlů) ochrannými bezpečnostními systémy, bezpečnostní výstrojí,
signalizací a regulací včetně stanovení způsobu a lhůt jejich kontrol a funkčních
zkoušek,
c) způsob a rozsah údržby kotlů, zejména řídících systémů a lhůt čištění
kotlů a termíny a rozsah odborných prohlídek kotelen s ohledem na používané topné
médium, zařízení a vybavení kotelny (kotlů),
d) počet a provedení únikových cest a
východů dle zvláštních právních předpisů,
e) povinnosti obsluhy kotelny,
f) určení
osoby pověřené vedením provozního deníku kotelny, ve kterém jsou vedeny a ve stanovených
lhůtách aktualizovány údaje stanovené provozním řádem kotelny,
g) způsob vedení zápisů
do provozního deníku,
h) stanovení způsobu a lhůt zjišťování přítomnosti oxidu uhelnatého.
12.4 Odborné prohlídky kotelny musí být prováděny nejméně jednou za 12 měsíců,
pokud není v provozním řádu stanoveno jinak, odborně způsobilou osobou, která o provedené
odborné prohlídce zpracuje zápis.
12.5 Na vstupu do kotelny musí být umístěna značka se zákazem vstupu nepovolaným
osobám.13)
1) Směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních bezpečnostních
a zdravotních požadavcích na pracoviště (první dílčí směrnice ve smyslu čl. 16 odst.
1 směrnice Rady 89/391/EHS) - Čl. 1 a příloha I.
Směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24.
června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných
nebo přechodných staveništích (osmá dílčí směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice
Rady 89/391/EHS) - Příloha IV, část A.
2) Například zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních
komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu
způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění
odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona
č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003
Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb. a zákona č. 237/2004 Sb., zákon
č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb.,
zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 175/2002
Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 103/2004 Sb., a zákon
č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve
znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona
č. 309/2002 Sb. a zákona č. 167/2004 Sb.
3) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě,
ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb.,
zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č.
315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002
Sb. a zákona č. 227/2003 Sb.
4) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999
Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona
č. 118/2004 Sb.
Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.
5) Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění zákona č. 137/1982 Sb., zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990
Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona
č. 19/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.
95/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 96/2000 Sb., zákona č. 132/2000
Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 59/2001 Sb., zákona
č. 254/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 405/2002 Sb., zákona č. 422/2002
Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 218/2004 Sb. a zákona č. 300/2004 Sb., vyhláška
č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, a vyhláška č. 369/2001
Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s
omezenou schopností pohybu a orientace.
6) Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona
č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002
Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona
č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb. a zákona č. 326/2004 Sb., a nařízení vlády
č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci,
ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb. a nařízení vlády č. 441/2004 Sb.
7) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně
a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb.,
zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb. a zákona č. 277/2003 Sb., a zákon
č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o
obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb. a zákona č. 277/2003
Sb.
8) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání atomové energie a ionizujícího záření
(atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998
Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona
č. 310/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb. a zákona č. 186/2004
Sb.
9) Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990
Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona
č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
10) Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými
nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990
Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních
s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií),
ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 82/2004 Sb.
11) Například nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky
na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
12) Vyhláška č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby
pro plnění funkcí lesa.
13) Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních
značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č. 405/2004 Sb.
14) Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví
zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb. a nařízení vlády č.
441/2004 Sb.
15) Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu.
16) Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o
změně některých zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb.