222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv)

Schválený:
222/2016 Sb.
ZÁKON
ze dne 15. června 2016
o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv)
Změna: 277/2019 Sb. (část)
Změna: 261/2021 Sb.
Změna: 177/2022 Sb.
Změna: 346/2023 Sb.
Změna: 277/2019 Sb.
Změna: 196/2024 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
 
ČÁST PRVNÍ
SBÍRKA ZÁKONŮ A MEZINÁRODNÍCH SMLUV
 
§ 1
(1) Sbírka zákonů a mezinárodních smluv je úředním listem, ve kterém se vyhlašuje závazné znění právního předpisu, mezinárodní smlouvy nebo jiného aktu stanoveného tímto nebo jiným zákonem.
(2) Sbírka zákonů a mezinárodních smluv se vede v elektronické podobě.
(3) Vydavatelem Sbírky zákonů a mezinárodních smluv (dále jen "vydavatel") je Ministerstvo vnitra.
Právní předpisy, mezinárodní smlouvy a jiné akty vyhlašované ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
 
§ 2
(1) Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se vyhlašují
a) ústavní zákon,
b) zákon,
c) zákonné opatření Senátu,
d) nařízení vlády,
e) prováděcí právní předpis vydaný ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankou, pokud jiný právní předpis nestanoví jiný postup jeho vyhlášení.
(2) Prováděcí právní předpis vydaný ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankou, který se vyhlašuje ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, se označuje názvem "vyhláška".
 
§ 3
(1) Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se sdělením Ministerstva zahraničních věcí vyhlašují
a) platná mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána a jež má být zcela nebo zčásti prozatímně prováděna před jejím vstupem v platnost, a to ve znění, které je pro Českou republiku závazné, včetně výhrad učiněných Českou republikou; mezinárodní smlouva, která je současně sjednána Evropskou unií a Českou republikou se vyhlašuje odkazem na částku Úředního věstníku Evropské unie, ve které byla vyhlášena,
b) oznámení o ukončení platnosti mezinárodní smlouvy podle písmene a) a o jiné skutečnosti důležité pro provádění mezinárodní smlouvy podle písmene a),
c) oprava českého překladu mezinárodní smlouvy podle písmene a).
(2) Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se nevyhlašuje mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, která je sjednána Evropskou unií a jejíž smluvní stranou není Česká republika.
 
§ 4
Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se dále vyhlašují
a) nález Ústavního soudu, pokud tak stanoví jiný zákon,
b) sdělení Ústavního soudu, jestliže o jeho vyhlášení Ústavní soud rozhodne,
c) usnesení Poslanecké sněmovny o tom, že setrvává na zákonu vráceném prezidentem republiky,
d) usnesení Poslanecké sněmovny o zákonném opatření Senátu, nebo sdělení předsedy Poslanecké sněmovny, že se Poslanecká sněmovna na své první schůzi o zákonném opatření Senátu neusnesla,
e) rozhodnutí předsedy Senátu, a není-li funkce předsedy Senátu obsazena, předsedy Poslanecké sněmovny, o vyhlášení volby prezidenta republiky,
f) rozhodnutí prezidenta republiky, usnesení komory Parlamentu a usnesení vlády, pokud tak stanoví jiný zákon nebo jestliže o jeho vyhlášení státní orgán, který jej učinil, rozhodne,
g) rozhodnutí předsedy vlády o vyhlášení nouzového stavu,
h) sdělení ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky, Státní volební komise nebo Národní rozpočtové rady o skutečnosti nebo přijatém rozhodnutí, pokud tak stanoví jiný zákon,
i) sdělení Ministerstva vnitra o opravě chyby (dále jen "sdělení o opravě chyby").
 
§ 5
Ochrana názvu a citace
(1) Název "Sbírka zákonů a mezinárodních smluv" je dovoleno užívat pouze pro Sbírku zákonů a mezinárodních smluv a elektronický systém Sbírky zákonů a mezinárodních smluv podle tohoto zákona.
(2) Při citaci aktů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se užívá zkratky "Sb.".
 
§ 6
Elektronický systém Sbírky zákonů a mezinárodních smluv
(1) Elektronický systém Sbírky zákonů a mezinárodních smluv je informačním systémem veřejné správy. Správcem elektronického systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv je Ministerstvo vnitra.
(2) Prostřednictvím elektronického systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv se vede
a) Sbírka zákonů a mezinárodních smluv v elektronické podobě a zpřístupňuje se veřejnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b) databáze informací o aktech a zpřístupňuje se veřejnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Sbírka zákonů a mezinárodních smluv a databáze informací o aktech se zpřístupňují rovněž jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona2).
(4) Databáze informací o aktech obsahuje vydavatelem ověřené texty zejména
a) platných právních předpisů a aktů mezinárodního práva vyhlášených ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv anebo v předcházející obdobné sbírce, právních předpisů, které novelizovaly platné právní předpisy, a právních předpisů novelizovaných platnými právními předpisy,
b) právních předpisů, které pozbyly platnosti a byly vyhlášeny po 4. dubnu 1945 ve Sbírce zákonů nebo v předcházející obdobné sbírce,
c) jiných aktů vyhlášených po 4. dubnu 1945 ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv anebo v předcházející obdobné sbírce,
d) právních předpisů podle písmen a) a b) ve všech jejich časových verzích,
e) stejnopisů Sbírky zákonů nebo předcházející obdobné sbírky vydávané po 4. dubnu 1945 a Sbírky mezinárodních smluv.
 
§ 7
Vedení Sbírky zákonů a mezinárodních smluv
(1) Sbírka zákonů a mezinárodních smluv se vede v částkách. Každá částka obsahuje jeden vyhlašovaný akt. Je-li vyhlašovaným aktem novela právního předpisu, uvede se text právního předpisu ve znění novely v příloze částky; text právního předpisu ve znění novely je také závazným zněním. Existuje-li vzhledem ke změnám, které doposud nenabyly účinnosti, více platných znění ustanovení právního předpisu, uvedou se v textu právního předpisu ve znění novely všechna tato platná znění spolu s údajem o účinnosti každého z nich.
(2) Akty se označují od počátku kalendářního roku arabskými čísly v souvislé řadě, která se uzavírá koncem každého kalendářního roku.
(3) Strany každé částky se číslují samostatně. Obsahuje-li částka přílohu, strany přílohy se číslují samostatně.
(4) Záhlaví částky obsahuje text "Sbírka zákonů a mezinárodních smluv", velký státní znak a označení aktu podle odstavce 2. Záhlaví částky dále obsahuje
a) datum, kdy je částka zpřístupněna v elektronickém systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv, nebo
b) datum, kdy je částka rozeslána v listinné podobě, a sdělení, že částka je vydána podle § 11.
(5) Podpis osoby, která akt podepsala, se v částce nahrazuje zkratkou "v. r." za jménem této osoby.
(6) Vydavatel uchová jeden výtisk částky v listinné podobě po dobu 25 let ode dne vyhlášení aktu v ní obsaženého; po uplynutí této doby se výtisk vybere za archiválii.
(7) Neumožňuje-li ve výjimečných případech technická povaha aktu nebo jeho části jeho uveřejnění v částce v listinné podobě podle § 11 v plném znění, v podobě částky vydávané ve zkráceném znění se uvede, v jaké podobě se lze s aktem v plném znění seznámit.
 
§ 8
Jazyk aktů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
(1) Akty podle § 2 a 4 se vyhlašují v českém jazyce.
(2) Akt podle § 3 se v částce uvede ve znění rozhodném podle mezinárodního práva pro jeho výklad. Není-li znění rozhodné podle mezinárodního práva pro jeho výklad v českém jazyce, akt podle § 3 se v částce současně uvede v překladu do českého jazyka.
(3) Má-li akt podle § 3 více znění v jazycích rozhodných pro jeho výklad, uvede se v částce pouze v jednom z nich; patří-li k nim znění v českém jazyce, uvede se akt mezinárodního práva v tomto znění, nepatří-li k nim znění v českém jazyce a patří-li k nim znění v anglickém jazyce, uvede se akt podle § 3 ve znění v anglickém jazyce. S přihlédnutím k povaze aktu podle § 3 jej lze uvést také ve znění jiného jazyka rozhodného pro jeho výklad.
(4) Akt podle § 3 se do českého jazyka překládá ze znění, které je podle mezinárodního práva rozhodné pro jeho výklad. S přihlédnutím k povaze aktu podle § 3 jej lze uvést také ve znění jiného jazyka rozhodného pro jeho výklad.
(5) V případě rozdílu mezi překladem do českého jazyka a zněním, které je rozhodné podle mezinárodního práva pro výklad aktu podle § 3, má přednost znění aktu podle § 3 rozhodné podle mezinárodního práva pro jeho výklad.
 
§ 9
Platnost a účinnost právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
(1) Právní předpis vyhlašovaný ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nabývá platnosti jeho vyhlášením podle § 10.
(2) Není-li dále stanoveno jinak, nabývá právní předpis vyhlašovaný ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv účinnosti k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
(3) Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze ve zvlášť výjimečných případech stanovit dřívější den nabytí účinnosti než stanovený v odstavci 2, nejdříve však počátkem dne následujícího po dni vyhlášení právního předpisu. Vyhlašuje-li se nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav nebo vydává-li se právní předpis v souvislosti s ním anebo jedná-li se o zákonodárný proces ve stavu legislativní nouze3), lze stanovit, že právní předpis nabude účinnosti vyhlášením. Není-li účinnost v právním předpisu vyhlášeném ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv stanovena, nabude právní předpis účinnosti k nejbližšímu 1. lednu nebo k nejbližšímu 1. červenci kalendářního roku.
(4) Je-li stanoven den nabytí účinnosti, který předchází dni vyhlášení právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, právní předpis vyhlašovaný ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nabývá účinnosti k nejbližšímu 1. lednu nebo k nejbližšímu 1. červenci kalendářního roku.
(5) Právní předpis podle § 2 odst. 1 písm. d) nebo e) nebo jiný akt podle § 4 může být vyhlášen nejdříve současně s vyhlášením zákona, k jehož provedení nebo na jehož základě je vydán, a může nabýt účinnosti nejdříve současně s nabytím účinnosti tohoto zákona; to neplatí pro zákon o státním rozpočtu a pro zákon, kterým se mění zákon o státním rozpočtu, jež nabývají účinnosti prvním dnem následujícím po dni jejich vyhlášení.
Vyhlášení aktu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
 
§ 10
(1) Vyhlášením aktu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se rozumí zpřístupnění částky, v níž je akt obsažen, s využitím elektronického systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv.
(2) Vyhlášením aktu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv podle § 11 se rozumí rozeslání částky, v níž je akt obsažen, v listinné podobě.
(3) Datum a čas vyhlášení aktu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv s přesností na sekundy se uvede spolu s příslušnou zpřístupněnou částkou v elektronickém systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv; není-li akt vyhlašován podle § 11, uvede se v částce v listinné podobě datum vyhlášení aktu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv v záhlaví částky. Je-li akt vyhlašován podle § 11, uvede se v částce v listinné podobě datum jejího rozeslání.
 
§ 11
(1) Nastane-li překážka bránící vyhlášení aktu podle § 10 odst. 1 a je-li potřeba neprodleně vyhlásit ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv akt, vydavatel uveřejní oznámení o existenci překážky bránící vyhlášení aktu podle § 10 odst. 1 na své úřední desce, a oznámí tuto skutečnost v hromadných sdělovacích prostředcích.
(2) Po dobu trvání překážky bránící vyhlášení aktu podle § 10 odst. 1 se částky vydávají v listinné podobě; po tuto dobu mají tyto částky v listinné podobě účinky podoby elektronické. Vydavatel zajistí rozeslání částek ministerstvům, jiným ústředním správním úřadům, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu, Kanceláři prezidenta republiky, České národní bance, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, Ústavnímu soudu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy.
(3) Pomine-li překážka bránící vyhlášení aktu podle § 10 odst. 1, vydavatel uveřejní oznámení o této skutečnosti na své úřední desce a oznámí tuto skutečnost v hromadných sdělovacích prostředcích.
(4) Vydavatel zajistí neprodleně poté, co pominula překážka bránící vyhlášení aktu podle § 10 odst. 1, zpřístupnění částek, které byly vydány v listinné podobě, v elektronickém systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv; okamžikem zpřístupnění těchto částek v elektronickém systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv se právně závazným zněním právního aktu stává jeho elektronická podoba.
Postup při vyhlašování aktů ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
 
§ 12
(1) Akt ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhlásí vydavatel na základě požadavku učiněného oprávněnou osobou prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů (dále jen "požadavek na vyhlášení aktu").
(2) Oprávněnou osobou podle odstavce 1 je v případě
a) ústavního zákona a zákona předseda Poslanecké sněmovny; není-li funkce předsedy Poslanecké sněmovny obsazena z důvodu ukončení zasedání Poslanecké sněmovny, je do zvolení předsedy Poslanecké sněmovny na ustavující schůzi následujícího zasedání Poslanecké sněmovny oprávněnou osobou předseda Senátu, a není-li funkce předsedy Senátu obsazena, ten, kdo je oprávněn vykonávat pravomoci předsedy Senátu,
b) zákonného opatření Senátu předseda Senátu; není-li funkce předsedy Senátu obsazena, je oprávněnou osobou ten, kdo je oprávněn vykonávat pravomoci předsedy Senátu,
c) nařízení vlády předseda vlády,
d) aktu podle § 3 ministr zahraničních věcí,
e) dalších aktů osoba určená podle § 22 k jejich podepsání.
(3) O vyhlášení aktu podle odstavce 2 písm. d) požádá státní orgán, jehož působnosti se akt převážně dotýká, Ministerstvo zahraničních věcí, a to prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů.
(4) Osoba podle odstavců 1 a 2 může pověřit prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů jinou osobu k učinění požadavku na vyhlášení aktu.
(5) V požadavku na vyhlášení aktu se uvede jméno osoby určené k provedení korektury vyhlašovaného aktu a ke změnám jeho textu učiněným v rámci korektury; korekturu provádí vydavatel v součinnosti s určenou osobou.
(6) Požadavek na vyhlášení aktu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv obsahuje
a) text vyhlašovaného aktu,
b) text vyhlašovaného aktu ve znění novely, je-li vyhlašovaným aktem novela právního předpisu,
c) popis skutečností důležitých pro vyhlášení aktu, je-li to nezbytné s ohledem na datum nabytí účinnosti, datum vyhlášení aktu nebo postup při vyhlášení aktu; to neplatí, obsahuje-li důvodová zpráva odůvodnění podle § 20 odst. 1 písm. h) nebo § 20 odst. 2 písm. e).
(7) Správnost textu aktu předaného k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv zajišťuje státní orgán, který jej vydavateli předal. Správnost textu aktu podle § 3 předaného k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, jakož i správnost jeho překladu do českého jazyka, zajišťuje státní orgán, který jej předal Ministerstvu zahraničních věcí. Ministerstvo zahraničních věcí zajišťuje správnost sdělení, kterým je akt podle § 3 vyhlašován.
(8) Požadavek na vyhlášení aktu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se činí alespoň 30 dnů přede dnem, kdy má právní předpis nabýt účinnosti, nebo kdy má být akt podle § 3 nebo 4 vyhlášen; to neplatí, je-li v požadavku na vyhlášení aktu odůvodněn naléhavý obecný zájem na dřívějším vyhlášení aktu nebo obsahuje-li důvodová zpráva odůvodnění podle § 20 odst. 1 písm. h) nebo § 20 odst. 2 písm. e).
(9) Vydavatel vyhlásí akt ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv neprodleně po učinění požadavku na vyhlášení aktu, a to s ohledem na stanovené datum nabytí jeho účinnosti nebo datum jeho vyhlášení, nejpozději však do 30 dnů od učinění požadavku na vyhlášení aktu.
 
§ 13
(1) Vydavatel zabezpečí legislativně technickou úpravu textu právního předpisu a textu právního předpisu ve znění novely předaného k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, která vyplývá z právních předpisů a nálezů Ústavního soudu vyhlášených ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a která věcně nemění obsah právního předpisu nebo obsah právního předpisu ve znění novely.
(2) Text právního předpisu a text právního předpisu ve znění novely upravený vydavatelem podle odstavce 1 se předloží k ověření osobě, která je oprávněna učinit požadavek na vyhlášení aktu. Tato osoba může prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů pověřit ověřením jinou osobu.
 
§ 14
Oprava chyby
(1) V případě, že vydavatel zjistí rozdíl mezi textem aktu ve znění úprav provedených v rámci korektury a vyhlášeným textem aktu, vyhlásí bezodkladně po tomto zjištění opravu chyby sdělením o opravě chyby. Text aktu ve znění úprav provedených v rámci korektury se vyhlásí v příloze sdělení o opravě chyby. Je-li vyhlášeným aktem novela právního předpisu, uvede se v příloze sdělení o opravě chyby text právního předpisu ve znění novely a ve znění úprav provedených v rámci korektury.
(2) Vydavatel postupuje obdobně podle odstavce 1,
a) zjistí-li, že v částce je chybně uvedeno datum, kdy je částka zpřístupněna v elektronickém systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv,
b) není-li v případě vydání částky podle § 11 uvedeno, že částka byla vydána podle § 11, nebo
c) je-li v případě vydání částky podle § 11 chybně uvedeno datum, kdy je částka rozeslána v listinné podobě.
(3) Vydavatel postupuje obdobně podle odstavce 1, zjistí-li, že text právního předpisu ve znění novely, který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, neodpovídá přijaté změně právního předpisu nebo předchozímu platnému znění právního předpisu; v případě, že text právního předpisu ve znění novely neodpovídá textu přijaté změny právního předpisu, má přednost text přijaté změny právního předpisu.
(4) Sdělení o opravě chyby se předloží k ověření osobě, která byla oprávněna učinit požadavek na vyhlášení aktu. Tato osoba může prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů pověřit ověřením jinou osobu.
 
§ 15
Povinnosti úřadů územních samosprávných celků na úseku Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a Úředního věstníku Evropské unie
(1) Obecní úřad, úřad městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, úřad městské části hlavního města Prahy, krajský úřad a Magistrát hlavního města Prahy umožní v úředních hodinách bezplatně nahlížet do Sbírky zákonů a mezinárodních smluv v elektronické podobě.
(2) Krajský úřad a Magistrát hlavního města Prahy umožní po dobu trvání překážky bránící vyhlašování aktů podle § 11 v úředních hodinách bezplatně nahlížet do částek v listinné podobě, které byly v době trvání této překážky vydány.
(3) Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně pro nahlížení do Úředního věstníku Evropské unie, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie upravující vydávání Úředního věstníku Evropské unie1) nestanoví, že závazné je pouze tištěné vydání Úředního věstníku Evropské unie.
 
ČÁST DRUHÁ
NĚKTERÁ PRAVIDLA LEGISLATIVNÍHO POSTUPU U PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ VYHLAŠOVANÝCH VE SBÍRCE ZÁKONŮ A MEZINÁRODNÍCH SMLUV
 
§ 16
Využití elektronického systému tvorby právních předpisů
(1) Tvorba návrhu právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, jeho předložení k projednávání, podepsání právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, jeho předložení k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, úprava textu právního předpisu podle § 13 odst. 1, úprava podle § 21 odst. 2 a předložení upraveného textu právního předpisu k jeho ověření podle § 13 odst. 2 a § 14 odst. 4 probíhá prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů. Je-li k části projednávání návrhu právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv využíván jiný informační systém, je právní předpis vyhlašovaný ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv předložen okamžikem přijetí tohoto návrhu v jiném informačním systému.
(2) Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně pro tvorbu stanoviska, připomínky nebo pozměňovacího návrhu k návrhu právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a jejich předložení k projednávání.
(3) Elektronický systém tvorby právních předpisů je informačním systémem veřejné správy. Správcem elektronického systému tvorby právních předpisů je Ministerstvo vnitra.
(4) Správce elektronického systému tvorby právních předpisů odpovídá za úplnost a správnost textu právního předpisu a textu právního předpisu ve znění novely, z nichž se při tvorbě právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vychází, a za poskytování průběžných informací o jejich změnách vyplývajících z právních předpisů a nálezů Ústavního soudu vyhlášených ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
(5) Informace zveřejňované v elektronickém systému tvorby právních předpisů se poskytují jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona2).
(6) Správce elektronického systému tvorby právních předpisů zpřístupní elektronický systém tvorby právních předpisů způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby jej veřejnost mohla využívat k tvorbě návrhů právních předpisů, stanovisek, připomínek nebo pozměňovacích návrhů. Nástroje systému používané k tvorbě návrhů právních předpisů, stanovisek, připomínek nebo pozměňovacích návrhů musí být bezplatně veřejně dostupné pro plnohodnotnou práci bez připojení k počítačové síti.
(7) Správce elektronického systému tvorby právních předpisů dbá na ochranu soukromí uživatelů systému. Elektronický systém tvorby právních předpisů musí při tvorbě návrhů právních předpisů, stanovisek, připomínek nebo pozměňovacích návrhů umožnit uživatelům plnohodnotně pracovat s nástroji systému i bez připojení k počítačové síti, a to až do předložení návrhu, stanoviska nebo připomínky k projednání, a takovým způsobem, aby informace o použití nástrojů systému nebyly dále postupovány, zaznamenávány nebo jinak zpracovávány a nebyly tak zjistitelné ani správcem tohoto systému.
 
§ 17
(1) Tvorba návrhu právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, který je novelou právního předpisu, probíhá vyznačením změn do platného znění právního předpisu, který je novelizován; ustanovení § 21 odst. 1 písm. b) se použije obdobně. Elektronický systém tvorby právních předpisů převede po volbě způsobu promítnutí vyznačených změn vyznačené změny v text návrhu novely právního předpisu.
(2) V případě rozdílu mezi textem návrhu novely právního předpisu a vyznačením změn do platného znění právního předpisu, který je novelizován, má přednost text návrhu novely právního předpisu.
 
§ 18
(1) Nastane-li překážka bránící využití elektronického systému tvorby právních předpisů, ustanovení § 16 odst. 1 a 2 se nepoužijí a postup podle § 16 odst. 1 a 2 probíhá elektronicky bez využití elektronického systému tvorby právních předpisů, a není-li to možné, v listinné podobě.
(2) Pomine-li překážka bránící využití elektronického systému tvorby právních předpisů, správce elektronického systému tvorby právních přepisů vloží právní předpis nebo jeho návrh včetně dokumentů souvisejících s projednáváním návrhu právního předpisu do elektronického systému tvorby právních předpisů v součinnosti s osobou uvedenou v odstavci 3.
(3) Správci elektronického systému tvorby právních předpisů poskytne při vkládání právního předpisu nebo jeho návrhu a dokumentů souvisejících s projednáváním návrhu právního předpisu do elektronického systému tvorby právních předpisů podle odstavce 2 součinnost
a) v případě ústavního zákona nebo jeho návrhu
1. příslušný člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu do předložení návrhu ústavního zákona vládě,
2. předseda vlády od předložení návrhu ústavního zákona vládě do jeho předložení Poslanecké sněmovně,
3. předseda Poslanecké sněmovny od předložení návrhu ústavního zákona Poslanecké sněmovně jeho předkladatelem do jeho postoupení Senátu, od jeho vrácení s pozměňovacími návrhy Senátem nebo od jeho postoupení Senátem ve znění odlišném od znění schváleného Poslaneckou sněmovnou do postoupení ústavního zákona prezidentu republiky nebo Senátu a od postoupení ústavního zákona prezidentem republiky do předložení ústavního zákona k jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv,
4. předseda Senátu od předložení návrhu ústavního zákona Senátu senátorem, výborem Senátu nebo komisí Senátu do jeho předložení Poslanecké sněmovně a od postoupení návrhu ústavního zákona Senátu Poslaneckou sněmovnou do skončení jednání Senátu o návrhu ústavního zákona,
5. prezident republiky od postoupení ústavního zákona prezidentu republiky do jeho podepsání prezidentem republiky,
b) v případě zákona nebo jeho návrhu
1. příslušný člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu do předložení návrhu zákona vládě,
2. předseda vlády od předložení návrhu zákona vládě do jeho předložení Poslanecké sněmovně,
3. předseda Poslanecké sněmovny od předložení návrhu zákona Poslanecké sněmovně jeho předkladatelem do jeho postoupení Senátu, od zamítnutí návrhu Senátem, od jeho vrácení s pozměňovacími návrhy Senátem nebo, jde-li o návrh zákona vyžadujícího souhlas obou komor, od jeho postoupení Senátem ve znění odlišném od znění schváleného Poslaneckou sněmovnou do postoupení zákona prezidentu republiky nebo Senátu a od vrácení zákona prezidentem republiky do předložení zákona k jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv,
4. předseda Senátu od předložení návrhu zákona Senátu senátorem, výborem Senátu nebo komisí Senátu do jeho předložení Poslanecké sněmovně a od postoupení návrhu zákona Senátu Poslaneckou sněmovnou do skončení jednání Senátu o návrhu zákona,
5. prezident republiky od postoupení zákona prezidentu republiky do jeho podepsání prezidentem republiky nebo jeho vrácení Poslanecké sněmovně,
c) v případě zákonného opatření Senátu nebo jeho návrhu
1. příslušný člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu do předložení návrhu zákonného opatření Senátu vládě,
2. předseda vlády od předložení návrhu zákonného opatření Senátu vládě do jeho předložení Senátu,
3. předseda Senátu od předložení návrhu zákonného opatření Senátu vládou Senátu do předložení zákonného opatření Senátu prezidentu republiky a od postoupení zákonného opatření Senátu prezidentem republiky do předložení zákonného opatření Senátu k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv,
4. předseda Poslanecké sněmovny od předložení zákonného opatření Senátu Poslanecké sněmovně do jeho projednání Poslaneckou sněmovnou,
5. prezident republiky od postoupení zákonného opatření Senátu prezidentu republiky do jeho podepsání prezidentem republiky,
d) v případě nařízení vlády nebo jeho návrhu
1. příslušný člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu do předložení návrhu nařízení vlády vládě,
2. předseda vlády od předložení návrhu nařízení vlády vládě do předložení nařízení vlády k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv,
e) v případě vyhlášky nebo jejího návrhu
1. příslušný člen vlády, vedoucí jiného ústředního správního úřadu nebo guvernér České národní banky do předložení návrhu vyhlášky k projednání orgánem Legislativní rady vlády nebo Legislativní radou vlády a od projednání návrhu vyhlášky orgánem Legislativní rady vlády nebo Legislativní radou vlády do předložení vyhlášky k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv,
2. předseda Legislativní rady vlády od předložení návrhu vyhlášky k projednání orgánem Legislativní rady vlády nebo Legislativní radou vlády do jeho projednání orgánem Legislativní rady vlády nebo Legislativní radou vlády.
 
§ 19
Součásti návrhu právního předpisu a dokumenty související s návrhem právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
(1) Součástí návrhu právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, který se předkládá vládě, Legislativní radě vlády nebo jejímu orgánu, Poslanecké sněmovně, a je-li navrhovaným právním předpisem zákonné opatření Senátu, Senátu, je text právního předpisu ve znění návrhu novely, jde-li o návrh novely právního předpisu. K návrhu právního předpisu se pro informaci přikládá alespoň
a) důvodová zpráva,
b) stručný popis obsahu návrhu právního předpisu a
c) informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu; struktura přehledu veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu je uvedena v příloze k tomuto zákonu.
(2) K návrhu právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se přikládá rovněž návrh prováděcího právního předpisu, vyžaduje-li návrh právního předpisu vydání prováděcího právního předpisu a má-li prováděcí právní předpis nabýt účinnosti současně s návrhem právního předpisu.
 
§ 20
Důvodová zpráva návrhu právního předpisu
(1) Důvodová zpráva obsahuje alespoň
a) popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí,
b) zhodnocení platného právního stavu,
c) zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky,
d) zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii,
e) zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána,
f) předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty,
g) odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení,
h) odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku,
i) odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
(2) Důvodová zpráva v případě, že je předkladatelem návrhu právního předpisu vláda, ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Česká národní banka, dále obsahuje alespoň
a) zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu,
b) informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci,
c) předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména
1. dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob,
2. dopad na podnikatelské prostředí České republiky,
3. zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora,
4. sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny,
5. dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká,
6. dopad na životní prostředí,
7. dopad na ochranu práv dětí,
8. dopad na bezpečnost nebo obranu státu a
9. dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů,
d) zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu,
e) odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
 
§ 21
Text právního předpisu ve znění návrhu novely a úprava návrhu právního předpisu
(1) Text právního předpisu ve znění návrhu novely tvoří
a) výčet právních předpisů a nálezů Ústavního soudu obsahujících změny novelizovaného právního předpisu zapracovaných do textu platného znění tohoto předpisu,
b) text novelizovaného právního předpisu ve znění předchozích změn tohoto předpisu a navrhovaných změn; navrhované změny mohou zahrnovat rovněž návrhy změn tohoto předpisu dříve předložené Poslanecké sněmovně k projednání a dosud Poslaneckou sněmovnou neodmítnuté, nebo jde-li o zákonné opatření Senátu, ústavní zákon nebo zákon vyžadující souhlas obou komor, dříve předložené Senátu k projednání a dosud Senátem neodmítnuté, které se týkají jednotlivých měněných ustanovení a ze kterých návrh právního předpisu vychází. Existuje-li vzhledem ke změnám, které doposud nenabyly účinnosti, více platných znění ustanovení právního předpisu, uvedou se všechna tato platná znění ustanovení spolu s údajem o nabytí účinnosti každého z nich.
(2) Úpravu textu návrhu právního předpisu a textu právního předpisu ve znění návrhu novely, soulad textu návrhu právního předpisu s textem právního předpisu ve znění návrhu novely a úpravu stručného popisu obsahu návrhu právního předpisu a informativního přehledu veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu zabezpečí
a) před předložením návrhu právního předpisu vládě, orgánu Legislativní rady vlády nebo Legislativní radě vlády příslušný člen vlády, vedoucí jiného ústředního správního úřadu nebo guvernér České národní banky,
b) před předložením návrhu právního předpisu vládou Poslanecké sněmovně příslušný člen vlády,
c) před předložením návrhu právního předpisu Senátem Poslanecké sněmovně předseda Senátu,
d) před předložením právního předpisu nebo jeho návrhu Senátu nebo prezidentu republiky předseda Poslanecké sněmovny,
e) před předložením návrhu právního předpisu vládou Senátu, jde-li o zákonné opatření Senátu, příslušný člen vlády,
f) před předložením právního předpisu Senátem prezidentu republiky, jde-li o zákonné opatření Senátu, předseda Senátu,
g) před vrácením návrhu zákona Senátem Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy předseda Senátu.
(3) Ustanovení odstavce 2 písm. c), d) a g) se použije obdobně i pro úpravu textu návrhu právního předpisu a textu právního předpisu ve znění návrhu novely v případě schválení ústavního zákona nebo návrhu jiného zákona vyžadujícího souhlas obou komor ve znění odlišném od znění schváleného Poslaneckou sněmovnou nebo Senátem před postoupením Poslanecké sněmovně nebo Senátu k dalšímu projednání.
 
§ 22
Podepisování právních předpisů a jiných aktů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
(1) Akt vyhlašovaný ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv podepisuje
a) předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády, jde-li o ústavní zákon nebo zákon,
b) předseda Senátu, prezident republiky a předseda vlády, jde-li o zákonné opatření Senátu,
c) předseda vlády a příslušný člen vlády, jde-li o nařízení vlády,
d) člen vlády, vedoucí jiného ústředního správního úřadu, guvernér České národní banky, předseda Státní volební komise nebo předseda Národní rozpočtové rady, jde-li o vyhlášku nebo sdělení podle § 4 písm. h),
e) ministr zahraničních věcí, jde-li o sdělení podle § 3 odst. 1,
f) předseda Ústavního soudu, jde-li o nález Ústavního soudu nebo sdělení Ústavního soudu,
g) předseda Poslanecké sněmovny, jde-li o usnesení Poslanecké sněmovny, sdělení předsedy Poslanecké sněmovny nebo rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny,
h) předseda Senátu, jde-li o usnesení Senátu nebo rozhodnutí předsedy Senátu,
i) prezident republiky, jde-li o rozhodnutí prezidenta republiky; vyžaduje-li rozhodnutí prezidenta republiky ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, podepisuje rozhodnutí prezidenta republiky také předseda vlády nebo jím pověřený člen vlády,
j) předseda vlády, jde-li o usnesení vlády nebo rozhodnutí předsedy vlády o vyhlášení nouzového stavu.
(2) Podepsáním aktu podle odstavce 1 může pověřit
a) člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu svého náměstka nebo vrchního ředitele sekce, jde-li o sdělení podle § 4 písm. h),
b) guvernér České národní banky viceguvernéra České národní banky,
c) předseda Státní volební komise člena Státní volební komise,
d) předseda Národní rozpočtové rady člena Národní rozpočtové rady,
e) předseda Ústavního soudu místopředsedu Ústavního soudu,
f) předseda Poslanecké sněmovny místopředsedu Poslanecké sněmovny,
g) předseda Senátu místopředsedu Senátu,
h) předseda vlády jiného člena vlády,
i) člen vlády jiného člena vlády, jde-li o nařízení vlády,
j) ministr zahraničních věcí svého náměstka nebo vrchního ředitele sekce, jde-li o sdělení podle § 3 odst. 1.
(3) Osoba oprávněná tímto zákonem nebo jiným právním předpisem k podepsání aktu podepíše akt elektronicky. Není-li možné z důvodů uvedených v § 18 odst. 1 podepsat akt elektronicky, podepíše se vlastnoručně. Vlastnoručně může akt podepsat také prezident republiky; Kancelář prezidenta republiky zaznamená údaj o podepsání aktu tímto způsobem do elektronického systému tvorby právních předpisů.
 
ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
 
§ 23
Povinnosti stanovené obecnímu úřadu, úřadu městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, úřadu městské části hlavního města Prahy, krajskému úřadu nebo Magistrátu hlavního města Prahy podle tohoto zákona jsou výkonem státní správy.
 
§ 24
Státním orgánem se pro účely tohoto zákona rozumí rovněž Česká národní banka.
 
§ 25
Právní předpisy a další akty státních orgánů vyhlášené ve Sbírce zákonů a mezinárodní smlouvy a oznámení o výpovědi mezinárodních smluv a o jiných skutečnostech důležitých pro provádění jednotlivých mezinárodních smluv a rozhodnutí přijatá mezinárodními orgány a orgány mezinárodních organizací, jimiž je Česká republika vázána, vyhlášené ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv anebo v předcházející obdobné sbírce podle dosavadních právních předpisů a platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za právní předpisy, mezinárodní smlouvy a jiné akty vyhlášené podle tohoto zákona.
 
§ 26
Přechodná ustanovení
(1) Ustanovení § 16 až 21 se nepoužijí pro
a) návrh právního předpisu v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do jeho předložení k projednání prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů podle odstavců 2 až 5,
b) návrh ústavního zákona nebo zákona, který byl předložen k projednání Poslanecké sněmovně přede dnem 15. ledna 2026, a
c) návrh zákonného opatření Senátu, který byl předložen k projednání Senátu přede dnem 15. ledna 2026.
(2) Návrh ústavního zákona nebo zákona, jehož předkladatelem je vláda a jehož tvorba nebo projednávání byly zahájeny před 15. lednem 2026, se od 15. ledna 2026 předloží k projednání prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů; předložením k projednání se rozumí předložení návrhu
a) do meziresortního připomínkového řízení,
b) vládě, nebo
c) Poslanecké sněmovně.
(3) Návrh zákonného opatření Senátu, jehož tvorba nebo projednávání byly zahájeny před 15. lednem 2026, se od 15. ledna 2026 předloží k projednání prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů; předložením k projednání se rozumí předložení návrhu
a) do meziresortního připomínkového řízení,
b) vládě, nebo
c) Senátu.
(4) Návrh ústavního zákona nebo zákona, jehož předkladatelem není vláda a jehož tvorba nebo projednávání byly zahájeny před 15. lednem 2026, se od 15. ledna 2026 předloží k projednání v Poslanecké sněmovně prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů.
(5) Návrh nařízení vlády nebo vyhlášky, jehož tvorba nebo projednávání byly zahájeny před 15. lednem 2025, se od 15. ledna 2025 předloží k projednání nebo k vyhlášení prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů; předložením k projednání se rozumí v případě
a) návrhu nařízení vlády jeho předložení do meziresortního připomínkového řízení nebo předložení vládě, nebo
b) návrhu vyhlášky jeho předložení do meziresortního připomínkového řízení nebo předložení orgánu Legislativní rady vlády nebo Legislativní radě vlády.
(6) Postupy pro vyhlašování a opravování aktu prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů, postupy pro vyhlašování právního předpisu ve znění novely a ustanovení § 22 odst. 3 se nepoužijí pro
a) akt, který byl předložen k vyhlášení ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl vyhlášen,
b) akt podle § 3, jenž bude předložen k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. června 2024,
c) akt podle 4, s výjimkou nálezu Ústavního soudu, jenž bude předložen k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 14. ledna 2025,
d) vyhlášku nebo nařízení vlády, jež budou předloženy k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 14. ledna 2025,
e) ústavní zákon, zákon, zákonné opatření Senátu nebo nález Ústavního soudu, jež budou předloženy k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 14. ledna 2026,
f) ústavní zákon a zákon, jež budou předloženy k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv od 15. ledna 2026, avšak jejichž návrhy byly předloženy k projednání Poslanecké sněmovně do 14. ledna 2026, a
g) zákonné opatření Senátu, jež bude předloženo k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv od 15. ledna 2026, avšak jehož návrh byl předložen k projednání Senátu do 14. ledna 2026.
(7) Současně s předložením aktu podle odstavce 6 k vyhlášení se předkládá text vyhlašovaného aktu v elektronické podobě v otevřeném a strojově čitelném formátu.
(8) Vydavatel zajistí vložení aktu, který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv v posledních 3 kalendářních měsících přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do elektronického systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(9) Vydavatel zajistí vložení aktu podle § 6 odst. 4 písm. a), jenž byl vyhlášen do dne 4. dubna 1945, do databáze informací o aktech do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(10) K návrhu první novely právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, který je předložen k projednání po nabytí účinnosti tohoto zákona, předkladatel přiloží informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z novelizovaného právního předpisu ve znění návrhu novely; to neplatí, je-li již informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z novelizovaného právního předpisu k tomuto právnímu předpisu přiložen, nebo jde-li o návrh novely zákona, který Poslanecké sněmovně nepředkládá vláda.
 
§ 27
Obecní úřad, úřad městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, úřad městské části hlavního města Prahy, krajský úřad a Magistrát hlavního města Prahy umožní v úředních hodinách bezplatný přístup k částkám Sbírky zákonů a částkám Sbírky mezinárodních smluv vyhlášeným podle dosavadních právních předpisů nebo k jejich stejnopisu zveřejněnému v elektronickém systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a k Úřednímu věstníku Evropské unie nebo k jeho stejnopisu zveřejněnému způsobem umožňujícím dálkový přístup.
 
§ 28
Zrušuje se:
1. Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv.
2. Část padesátá šestá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.
3. Část třetí zákona č. 114/2003 Sb., o provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně některých zákonů (zákon o provádění referenda).
4. Část devatenáctá zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
5. Zákon č. 380/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů.
6. Část desátá zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky).
7. Část sedmá zákona č. 131/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
 
§ 29
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.
 
Příloha
Informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu
1) Nařízení Rady (EU) č. 216/2013 ze dne 7. března 2013 o elektronickém vydávání Úředního věstníku Evropské unie.
2) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 99 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.