383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů

Schválený: 24.10.2012

383/2012 Sb.

ZÁKON

ze dne 24. října 2012

o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů

Změna: 257/2014 Sb.

Změna: 183/2017 Sb.

Změna: 1/2020 Sb. (část)

Změna: 1/2020 Sb.

Změna: 261/2021 Sb.

Změna: 80/2024 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie¹⁾, zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie²⁾ a v souladu s Rámcovou úmluvou Organizace spojených národů o změně klimatu³⁾ (dále jen „Úmluva“) a Pařížskou dohodou²⁷⁾ upravuje

a) práva a povinnosti provozovatelů zařízení, provozovatelů letadel a dalších osob při obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (dále jen „povolenka“),

b) postup při vydávání povolení k emisím skleníkových plynů a rozhodování o jeho změnách,

c) postup při vydávání a přidělování povolenek a podmínky obchodování s nimi,

d) podmínky hospodaření s povolenkami,

e) působnost orgánů veřejné správy podle tohoto zákona,

f) sankce za porušení uložených povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených na jeho základě.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) zařízením stacionární technická jednotka, ve které se provozuje jedna nebo více činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo s nimi přímo související činnosti, které mají technickou spojitost s činnostmi provozovanými na daném místě a které mohou mít vliv na emise; za zařízení se nepovažují stacionární technické jednotky používané k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a postupů,

b) skleníkovým plynem oxid uhličitý, methan, oxid dusný, chlorfluorderiváty uhlovodíků, perfluorované deriváty uhlovodíků, hexafluorid sírový a jiné plynné složky atmosféry, přírodní i antropogenní, které absorbují a opětovně vyzařují infračervené záření,

c) emisí uvolňování skleníkových plynů do atmosféry ze zdrojů v zařízení nebo uvolňování plynů určených ve vztahu k činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze č. 1 z letadel vykonávajících takovou činnost,

d) provozovatelem zařízení osoba, která zařízení skutečně provozuje; není-li taková osoba známa, považuje se za provozovatele zařízení vlastník zařízení,

e) provozovatelem letadla osoba, která provozováním letadla vykonává některou z činností v oblasti letectví uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a splňuje alespoň jednu z těchto podmínek

1. má provozní licenci vydanou v České republice podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁴⁾, nebo

2. spadá pod správu České republiky podle seznamu provozovatelů letadel vydaného Evropskou komisí podle čl. 18a odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES; v případě, že tato osoba není známa nebo ji vlastník letadla neidentifikoval, se za provozovatele letadla považuje vlastník letadla,

f) povolením rozhodnutí, kterým se povolují emise a kterým se stanoví podmínky jejich zjišťování, vykazování a ověřování,

g) ekvivalentem tuny oxidu uhličitého jedna metrická tuna oxidu uhličitého nebo množství jiného skleníkového plynu, které má podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁵⁾ stejný účinek globálního ohřevu na klimatický systém Země,

h) novým účastníkem na trhu

1. pro pětileté období začínající rokem 2021 provozovatel zařízení, kterému bylo uděleno povolení k vypouštění emisí poprvé po 30. červnu 2019, nebo

2. pro pětileté období začínající rokem 2026 provozovatel zařízení, kterému bylo uděleno povolení k vypouštění emisí poprvé po 30. červnu 2024,

i) podstatnou změnou v provozu zařízení rozsáhlé rozšíření nebo snížení kapacity, částečné ukončení nebo ukončení provozu nebo částečné obnovení provozu po jeho předchozím ukončení nebo částečném ukončení podle předpisu Evropské unie⁶⁾,

j) výrobcem elektřiny zařízení, které ke dni 1. ledna 2005 nebo později vyrábělo elektřinu na prodej třetím osobám a v němž neprobíhá jiná činnost uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu než spalování paliv,

k) provozovatelem obchodní letecké dopravy provozovatel letadla, který za úplatu poskytuje letecké služby veřejnosti za účelem přepravy cestujících, nákladu nebo poštovních zásilek,

l) emisemi způsobenými letectvím emise z letadel vzniklé při činnostech v oblasti letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

m) historickými emisemi způsobenými letectvím průměrná střední hodnota ročních emisí z letadel vzniklých v letech 2004 až 2006 při činnostech v oblasti letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

n) spalováním každá oxidace paliv bez ohledu na způsob, jakým jsou tímto procesem vyprodukované teplo, elektřina nebo mechanická energie využity, a veškeré jiné přímo spojené činnosti, včetně čištění odpadních plynů,

o) povolenkou jiná majetková hodnota odpovídající právu provozovatele zařízení nebo provozovatele letadla vypustit do ovzduší ekvivalent tuny oxidu uhličitého,

p) členským státem členský stát Evropské unie, Norské království, Lichtenštejnské knížectví a Islandská republika,

q) zasvěcenou osobou právnická, podnikající fyzická osoba nebo fyzická osoba, která drží důvěrnou informaci z důvodů uvedených v čl. 38 odst. 1 nařízení Evropské komise o dražbách povolenek⁸⁾,

r) ročními emisními příděly maximální povolené emise skleníkových plynů pro každý kalendářní rok v období 2021-2030, se kterými obchodují členské státy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího závazné každoroční snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021-2030²⁸⁾.

ČÁST DRUHÁ

POVOLENÍ K EMISÍM SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ

§ 3

Povolení a náležitosti žádosti o povolení

(1) Provozovatel zařízení je povinen je provozovat jen na základě a v souladu s povolením vydaným Ministerstvem životního prostředí (dále jen „ministerstvo“).

(2) Žádost o vydání povolení musí obsahovat

a) popis zařízení a s ním spojených činností včetně technologií, které jsou nebo mají být používány,

b) výčet surovin a pomocných materiálů, s nimiž je nakládáno způsobem, který může mít vliv na emise,

c) seznam a popis zdrojů emisí, které jsou součástí zařízení,

d) popis dosavadních nebo uvažovaných opatření pro zjišťování a vykazování emisí a

e) stručné shrnutí údajů uvedených v písmenech a) až d).

(3) Žádost o vydání povolení podává provozovatel zařízení ministerstvu na formuláři stanoveném prováděcím právním předpisem. Žadatel je jediným účastníkem řízení o vydání povolení.

(4) Ministerstvo povolení vydá, pokud provozovatel zařízení prokáže, že má dostatečné materiální, technické a organizační vybavení ke zjišťování a vykazování emisí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁵⁾.

(5) Ministerstvo na základě žádosti vydá jedno povolení pro více zařízení, která jsou umístěna ve stejné provozovně⁹⁾.

(6) Rozhodnutí o povolení obsahuje

a) popis zařízení a s ním spojených činností a identifikační údaje o umístění zařízení, jimiž jsou obec, katastrální území a číslo popisné, je-li přiděleno,

b) plán pro monitorování a vykazování emisí a úrovní činnosti zpracovaný podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁵⁾.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor formuláře žádosti o vydání povolení.

§ 4

Změna a zánik povolení

(1) Provozovatel zařízení je povinen neprodleně oznámit ministerstvu každou zamýšlenou změnu v užívání nebo způsobu provozu zařízení, která může vyžadovat změnu podmínek zjišťování nebo vykazování emisí, zejména podstatnou změnu v provozu zařízení. Dále je povinen oznámit ministerstvu každou změnu údajů uvedených v povolení podle § 3, a to do 1 měsíce ode dne, kdy ke změně došlo.

(2) Ministerstvo povolení změní nebo zruší, došlo-li

a) ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení, nebo

b) při provozu zařízení k závažnému nebo opakovanému porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených na jeho základě.

(3) Ministerstvo povolení zruší

a) nevyužívá-li provozovatel povolení bez zvláštního důvodu po dobu delší než 2 roky,

b) na žádost provozovatele zařízení, nebo

c) pokud je provoz zařízení ukončen nebo je obnovení provozu zařízení technicky nemožné.

(4) Není-li zařízení v provozu, ačkoli v provozu bylo, a provozovatel zařízení ministerstvu neprokáže, že provoz zařízení ve lhůtě 6 měsíců od ukončení provozu obnoví, má se za to, že provoz zařízení je ukončen. Tato lhůta se prodlouží na 18 měsíců v případě, že zařízení není v provozu z důvodu nepředvídatelné události, která nemá původ v provozu zařízení.

(5) Odstavec 4 se nevztahuje na zařízení, která jsou v rezervě nebo v pohotovostním režimu, a na zařízení provozovaná podle sezónního rozvrhu, pokud má provozovatel povolení podle tohoto zákona a příslušná rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy vydávané podle jiných právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí¹⁰⁾, je technicky možné zahájit provoz bez provedení fyzických změn zařízení a je na něm prováděna pravidelná údržba.

ČÁST TŘETÍ

OBCHODOVÁNÍ S POVOLENKAMI

§ 5

Národní správce rejstříku obchodování s povolenkami

Národním správcem rejstříku obchodování s povolenkami (dále jen „správce rejstříku“) je operátor trhu založený podle energetického zákona¹¹⁾ (dále jen „operátor trhu“).

§ 6

Podmínky účasti na systému obchodování

(1) Provozovatel zařízení se stává účastníkem systému obchodování s povolenkami (dále jen „systém obchodování“) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení podle § 3 nebo rozhodnutí podle § 6a odst. 4.

(2) Provozovatel letadla se stává účastníkem systému obchodování dnem zahájení provozování činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(3) Provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla je povinen do 20 dnů ode dne, kdy se stal účastníkem systému obchodování, požádat správce rejstříku o zřízení účtu v rejstříku obchodování s povolenkami (dále jen „rejstřík“) podle § 5.

(4) Provozovatel zařízení přestává být účastníkem systému obchodování dnem zániku povolení nebo prvním dnem pětiletého období, pro které mu byla udělena výjimka z účasti na systému obchodování.

(5) Provozovatel letadla přestává být účastníkem systému obchodování na konci roku, v kterém nevykoná žádnou činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

§ 6a

Výjimka z účasti na systému obchodování

(1) Ministerstvo na žádost provozovatele zařízení udělí pro pětileté období výjimku z účasti na systému obchodování, pokud každoročně během 3 kalendářních let předcházejících podání žádosti

a) emise zařízení, s výjimkou emisí z biomasy, nepřesahovaly 2 500 tun ekvivalentu oxidu uhličitého, nebo

b) zařízení sloužilo jako záložní jednotka s provozem nejvýše 300 hodin ročně.

(2) Pro pětileté období začínající rokem 2021 se žádost o udělení výjimky podává do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona; splnění podmínek stanovených v odstavci 1 se pro toto období posuzuje za roky 2016 až 2018. Pro následující pětiletá období se žádost o udělení výjimky podává vždy do 31. srpna roku, který o 2 roky předchází začátku nového pětiletého období.

(3) Na provozovatele zařízení, kterému byla udělena výjimka z účasti na systému obchodování, se nevztahuje povinnost ověření výkazu o množství emisí podle § 15 odst. 4. Ministerstvo může v rozhodnutí o udělení výjimky zároveň stanovit odchylně od § 15 podmínky a postup pro zjišťování a vykazování emisí.

(4) Ministerstvo zruší výjimku z účasti na systému obchodování v případě, že zařízení přestane splňovat podmínky podle odstavce 1; tuto skutečnost provozovatel zařízení oznámí ministerstvu nejpozději do posledního dne měsíce února následujícího kalendářního roku.

(5) Ministerstvo informuje o zrušení výjimky z účasti na systému obchodování správce rejstříku. Správce rejstříku vydá provozovateli zařízení množství bezplatných povolenek přidělené mu pro daný kalendářní rok do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o zrušení výjimky.

§ 7

Dražba povolenek a využití výnosů z dražby

(1) Povolenky pro provozovatele zařízení, které nejsou přiděleny bezplatně podle § 10, využity podle § 12, umístěny do rezervy tržní stability vytvořené podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability²⁹⁾ nebo zrušeny, jsou draženy v souladu s pravidly stanovenými nařízením Evropské komise (dále jen „Komise“) o dražbách povolenek⁸⁾.

(2) Z celkového množství povolenek určených pro provozovatele letadel je 15 % draženo v souladu s pravidly stanovenými nařízením Komise o dražbách povolenek⁸⁾.

(3) Povolenky draží operátor trhu.

(4) Výnos z dražeb povolenek podle odstavců 1 a 2 je příjmem státního rozpočtu, a není-li zákonem stanoveno jinak, je účelově vázán na dodatečné financování činností vedoucích ke snižování emisí skleníkových plynů, na podporu inovací v průmyslu, na opatření, jejichž cílem je zvýšit energetickou účinnost včetně výstavby a rekonstrukce soustav zásobování tepelnou energií, podpora kogenerační výroby elektřiny a tepla, snižování energetické náročnosti budov a zvyšování účinnosti užití energie v průmyslu a energetice, na podporu vědy a výzkumu v oblasti efektivního nakládání se zdroji, na podporu úspor energie na straně spotřebitelů, na adaptační opatření, na plnění mezinárodních závazků České republiky a rozvojovou pomoc v oblasti ochrany klimatu, na náklady spojené s fungováním a správou Evropského systému obchodování a správou rejstříku a na podporu výzkumu, vývoje, výroby a zavádění vhodných technologií a akcí vědecko- technického rozvoje v oblasti snižování emisí skleníkových plynů z dopravy, zejména z civilního letectví.

(5) Výnos z dražeb povolenek je účelově vázán nejvýše do částky 8 miliard Kč ročně nebo do částky vyšší, která se rovná 100 % z výnosu z dražeb povolenek pro provozovatele letadel a množství podle čl. 10 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, z výnosu z dražeb povolenek pro provozovatele zařízení.

(6) Výdaje odpovídající účelově vázanému výnosu z dražeb povolenek jsou z 50 % realizovány prostřednictvím kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu a z 50 % prostřednictvím kapitoly ministerstva a Státního fondu životního prostředí České republiky (dále jen „Státní fond životního prostředí“).

§ 8

Vydávání povolenek a podmínky obchodování s povolenkami

(1) Správce rejstříku každý rok nejpozději do posledního dne měsíce února vydá provozovateli zařízení a provozovateli letadla množství povolenek přidělené mu pro daný rok rozhodnutím ministerstva podle § 10 a 13, pokud toto množství povolenek nebude předmětem posuzování změny podle § 10 odst. 2 nebo pokud provozovateli zařízení nebyla udělena výjimka z účasti na systému obchodování.

(2) Povolenky, které má provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla na svém účtu, může převést na jinou osobu. K převodu povolenky dochází okamžikem připsání povolenky na účet nabyvatele v rejstříku. Povolenky nemohou být vkladem do základního kapitálu obchodní společnosti.

(3) V případě zániku nebo smrti majitele povolenek, přecházejí povolenky na právního nástupce majitele povolenek. Pokud právní nástupce není znám, převede správce rejstříku povolenky do úschovy na zvláštní účet. Povolenky, které jsou v této úschově déle než 5 let, správce rejstříku zruší.

§ 9

Vyřazení povolenek

(1) Účastník systému obchodování nebo osoba, která byla v předchozím roce účastníkem systému obchodování, jsou povinni každý rok do 30. září vyřadit z obchodování postupem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím registr Unie pro obchodování s povolenkami¹²⁾ množství povolenek, které odpovídá množství emisí v předchozím roce vykázanému a ověřenému způsobem stanoveným v § 15 zákona. Okamžikem vyřazení přestávají být povolenky obchodovatelné. Provozovatel zařízení nesmí pro účely vyřazení povolenek použít povolenky přidělené provozovatelům letadla.

(2) Za povolenku podle odstavce 1 se považuje i povolenka vydaná příslušným orgánem jiného členského státu nebo povolenka vydaná příslušným orgánem jiného než členského státu, je-li vydána postupem, který je v souladu s předpisy Evropské unie¹⁾, ²⁾.

(3) Povolenky jsou převoditelné do dalších období. Ke splnění povinnosti podle odstavce 1 v posledním roce období nelze použít povolenku vydanou na následující období.

(4) Povinnost vyřadit povolenky nevzniká ve vztahu k emisím, u nichž bylo ověřeno, že byly zachyceny, přepraveny a trvale uloženy do úložiště oxidu uhličitého provozovaného podle jiného právního předpisu¹³⁾ nebo podle platné právní úpravy jiného členského státu.

(5) Za emise uvolněné z úložiště oxidu uhličitého provozovaného podle jiného právního předpisu¹³⁾ vyřadí povolenky jejich provozovatel.

(6) Ministerstvo zveřejní seznam provozovatelů zařízení, provozovatelů letadla nebo osob, které byly v předchozím roce provozovatelem letadla, kteří nesplnili povinnost podle odstavce 1.

§ 10

Přidělování bezplatných povolenek provozovatelům zařízení

(1) Ministerstvo přidělí na žádost provozovatele zařízení bezplatné povolenky na jednotlivé roky obchodovacího období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030 podle pravidel stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise¹⁴⁾.

(2) Pokud v zařízení dojde ke změně v provozu, která má za následek změnu ve výpočtu bezplatně přidělovaných povolenek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise¹⁴⁾, provozovatel zařízení předloží ministerstvu údaje o činnosti ověřené v souladu s tímto předpisem Evropské unie nejpozději do posledního dne měsíce února následujícího kalendářního roku. Ministerstvo předloží návrh změny přidělování bezplatných povolenek Komisi. Do 30 dnů od schválení návrhu na změnu přidělování bezplatných povolenek Komisí ministerstvo rozhodne o změně přidělování bezplatných povolenek a informuje o tom správce rejstříku. Správce rejstříku upraví množství bezplatných povolenek podle rozhodnutí ministerstva do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(3) Pokud provozovatel zařízení pro účely stanovení množství nebo změny množství bezplatných povolenek podle odstavce 1 nebo 2 nepředal údaje o zařízení ověřené v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropské unie upravujícím přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise¹⁴⁾, předložil ministerstvu nesprávné údaje nebo postupoval v rozporu s tímto předpisem Evropské unie, vyzve ministerstvo provozovatele zařízení ke zjednání nápravy ve lhůtě 15 dnů. Ministerstvo na základě ověřených údajů o zařízení a po schválení Komisí rozhodne z moci úřední o změně množství bezplatných povolenek, a pokud bylo provozovateli vydáno více povolenek, než na kolik měl nárok, pak i o množství neoprávněně vydaných bezplatných povolenek, které má provozovatel zařízení vrátit na účet Evropské unie. Pokud provozovatel zařízení nezjedná nápravu ani ve lhůtě podle věty první, platí, že provoz zařízení byl v předešlém kalendářním roce ukončen, a ministerstvo rozhodne o množství neoprávněně vydaných bezplatných povolenek, které má provozovatel zařízení vrátit na účet Evropské unie. Provozovatel zařízení vrátí neoprávněně vydané bezplatné povolenky na účet Evropské unie nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva.

(4) Bezplatné povolenky se nepřidělí pro výrobu elektřiny ani pro úložiště oxidu uhličitého provozované podle jiného právního předpisu¹³⁾.

§ 11

Kompenzace nepřímých nákladů

(1) Vláda nařízením stanoví každoročně do 30. června výši prostředků státního rozpočtu určených pro poskytnutí finančních kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny (dále jen „kompenzace“), za předchozí kalendářní rok. Výše prostředků ze státního rozpočtu pro poskytnutí kompenzací nepřekročí částku odpovídající 25 % výnosů z dražeb povolenek za předchozí kalendářní rok. Kompenzace nejsou účelově vázaným výdajem podle § 7 odst. 5.

(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytne kompenzaci na žádost osobě, která

a) podniká v odvětví, u kterého bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny, a

b) předložila ministerstvu do 15. března kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se mají kompenzace vyplácet, provozní údaje v rozsahu stanoveném nařízením vlády.

(3) Žádost o poskytnutí kompenzace lze podat nejdříve po vyhlášení nařízení vlády podle odstavce 1 ve Sbírce zákonů. Žadatel podává žádost na formuláři stanoveném nařízením vlády Ministerstvu průmyslu a obchodu do 30. září roku následujícího po skončení kalendářního roku, za který žádá o kompenzaci. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje požadovanou výši kompenzace a provozní parametry v rozsahu stanoveném nařízením vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu o žádosti rozhodne ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy mu žádost došla; proti tomuto rozhodnutí není přípustný rozklad.

(4) Kompenzace vyplácí žadatelům Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím operátora trhu, a to nejpozději do 31. května roku následujícího po roku podání žádosti; operátor trhu následně zveřejní do 30. června způsobem umožňujícím dálkový přístup celkovou výši kompenzací podle jednotlivých odvětví.

(5) Vláda nařízením stanoví

a) odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny,

b) provozní údaje předkládané ministerstvu podle odstavce 2 písm. b),

c) podrobnosti náležitostí žádosti o poskytnutí kompenzace a vzor jejího formuláře,

d) pravidla pro určování výše kompenzací a

e) postup při zprostředkování vyplácení kompenzace operátorem trhu.

§ 12

Správa prostředků z Modernizačního fondu

(1) Peněžní prostředky přidělené České republice z Modernizačního fondu podle čl. 10d směrnice 2003/87/ES, v platném znění, (dále jen „prostředky Modernizačního fondu“) jsou příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí. Prostřednictvím Modernizačního fondu se využijí rovněž veškeré povolenky podle čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, a 50 % povolenek podle čl. 10 odst. 2 písm. b) směrnice 2003/87/ES, v platném znění.

(2) Prostředky Modernizačního fondu se použijí na financování projektů na snižování emisí skleníkových plynů, využití obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti. Část prostředků Modernizačního fondu, která odpovídá výnosu z povolenek podle čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, se použije přednostně na podporu projektů provozovatelů zařízení na výrobu elektřiny za účelem modernizace, diverzifikace a dekarbonizace odvětví energetiky.

(3) O poskytování prostředků Modernizačního fondu rozhoduje ministr životního prostředí. Při posuzování budou zvýhodněny projekty realizované v regionech postižených útlumem těžby uhlí.

§ 13

Přidělování bezplatných povolenek provozovatelům letadel

(1) Pro období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020 a pro každé následující období se celkové množství povolenek, určených pro provozovatele letadel, rovná 95 % historických emisí z letectví vynásobených počtem let v daném období.

(2) Pro období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020 a pro každé následující období může provozovatel letadla prostřednictvím ministerstva požádat o přidělení bezplatných povolenek. Žádost musí obsahovat ověřené údaje o tunokilometrech pro činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu vykonané provozovatelem letadla za referenční rok. Žádost se podává na předepsaném formuláři do 15. března roku následujícího po roce referenčním. Nejpozději 18 měsíců před začátkem období, k němuž se žádost vztahuje, předloží ministerstvo žádosti Komisi. Pro účely přidělování povolenek provozovatelům letadel se referenčním rokem rozumí kalendářní rok končící 24 měsíců před začátkem daného období. Pokud provozovatel letadla závažně porušuje povinnosti vyplývající ze systému obchodování, zejména pokud nevyřadí dané množství povolenek podle § 9, ministerstvo po schválení Komisí rozhodne o snížení množství bezplatných povolenek na následující kalendářní rok, popřípadě rozhodne o množství neoprávněně vydaných bezplatných povolenek, které má provozovatel letadla vrátit na účet Evropské unie.

(3) Do 3 měsíců od přijetí rozhodnutí Komise o referenční hodnotě podle směrnice 2003/87/ES, v platném znění, ministerstvo rozhodne o přidělení bezplatných povolenek a v rozhodnutí uvede

a) celkové množství povolenek přidělených na dané období jednotlivým provozovatelům letadel, jejichž žádost byla předložena Komisi v souladu s odstavcem 2, stanovené vynásobením tunokilometrů uvedených v žádosti referenční hodnotou, a

b) množství povolenek přidělené jednotlivým provozovatelům letadel na každý rok, které se stanoví vydělením celkového počtu přidělených povolenek za dané období vypočtených podle písmene a) počtem let v období, v němž uvedený provozovatel bude provádět činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(4) V každém období podle odstavce 1 se vyčlení 3 % z celkového množství povolenek, které mají být přiděleny, do zvláštní rezervy pro provozovatele letadel,

a) kteří začínají s vykonáváním činnosti v oblasti letectví podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu po referenčním roce, za který byly předloženy údaje o tunokilometrech podle odstavce 2 s ohledem na období uvedené v odstavci 1, nebo

b) u jejichž údajů o tunokilometrech dochází k nárůstu v průměru o více než 18 % ročně mezi referenčním rokem, za který byly předloženy údaje o tunokilometrech podle odstavce 2 s ohledem na období uvedené v odstavci 1, a druhým rokem tohoto období,

a jejichž činnost podle písmene a) nebo nárůst tunokilometrů podle písmene b) není zcela ani zčásti pokračováním činnosti v oblasti letectví, která byla dříve vykonávána jiným provozovatelem letadla; provozovateli letadla podle písmene b) nemůže být přiděleno více než 1 000 000 povolenek.

(5) Provozovatel letadla, který splňuje podmínky podle odstavce 4, může prostřednictvím ministerstva požádat o přidělení bezplatných povolenek ze zvláštní rezervy. Žádost se podává na předepsaném formuláři do 30. června třetího roku období podle odstavce 1, k němuž se vztahuje. Nejpozději 6 měsíců od uplynutí lhůty pro podání žádosti předloží ministerstvo žádosti Komisi.

(6) Do 3 měsíců od přijetí rozhodnutí Komise o referenční hodnotě podle směrnice 2003/87/ES, v platném znění, ministerstvo rozhodne o přidělení bezplatných povolenek ze zvláštní rezervy a v rozhodnutí uvede

a) množství povolenek, které budou přidělené ze zvláštní rezervy jednotlivým provozovatelům letadla, jejichž žádost byla předložena Komisi v souladu s odstavcem 5; množství povolenek se stanoví vynásobením referenční hodnoty a

1. v případě provozovatele letadla podle odstavce 4 písm. a) tunokilometrů zahrnutých do žádosti, nebo

2. v případě provozovatele letadla podle odstavce 4 písm. b) hodnoty absolutního nárůstu tunokilometrů, která je vyšší než procentuální podíl uvedený v odstavci 4 písm. b), a

b) množství povolenek, které budou přidělené jednotlivým provozovatelům letadel na každý rok, se stanoví vydělením počtu povolenek přidělených provozovateli letadla podle písmene a) počtem celých let zbývajících v období podle odstavce 1, k němuž se přidělení vztahuje.

(7) Údaje podle odstavců 3 a 6 ministerstvo sdělí provozovateli letadla a zároveň je zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(8) Bezplatné povolenky na období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2023 se nepřidělí provozovateli letadla na lety na letiště nebo z letišť v zemích mimo Evropský hospodářský prostor a na lety mezi letištěm, které se nachází v některém z nejvzdálenějších regionů podle čl. 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, a letištěm nacházejícím se v jiném regionu Evropského hospodářského prostoru. Povolenky ze zvláštní rezervy pro provozovatele letadel podle odstavců 4 až 6, které nebyly za dané období přiděleny, jsou na konci tohoto období zrušeny.

(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor formulářů žádostí o přidělení bezplatných povolenek podle odstavce 2 a o přidělení povolenek ze zvláštní rezervy pro nové provozovatele letadla podle odstavce 5.

§ 14

Přidělování povolenek v případě sloučení nebo rozdělení zařízení nebo provozovatele letadla

(1) Dojde-li na základě změny povolení ke sloučení nebo rozdělení zařízení, ministerstvo rozhodnutím stanoví množství povolenek, které se přidělí provozovatelům vzniklých zařízení, postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise¹⁴⁾.

(2) Dojde-li ke sloučení nebo rozdělení provozovatele letadla, ministerstvo na základě oznámení provozovatele letadla rozhodnutím stanoví množství povolenek, které se přidělí vzniklým provozovatelům letadla. Rozdělením provozovatele letadla se rozumí změna, při níž je provozovatel letadla rozdělen na dva či více provozovatelů letadla.

ČÁST ČTVRTÁ

ZJIŠŤOVÁNÍ, VYKAZOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ VYKÁZANÉHO MNOŽSTVÍ EMISÍ A HOSPODAŘENÍ S POVOLENKAMI A ROČNÍMI EMISNÍMI PŘÍDĚLY

§ 15

Zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí

(1) Provozovatel zařízení zjišťuje a vykazuje množství emisí v rozsahu a postupem zjišťování a vykazování množství emisí stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie⁵⁾ a podle plánu pro monitorování a vykazování emisí uvedeném v povolení. Zařízení s nízkými emisemi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁵⁾ může používat zjednodušené plány monitorování emisí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁵⁾.

(2) Provozovatel letadla zjišťuje a vykazuje množství emisí v rozsahu a postupem zjišťování a vykazování množství emisí stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie⁵⁾ a podle schváleného plánu pro monitorování a vykazování emisí. Plán pro monitorování a vykazování emisí schvaluje na návrh provozovatele letadla ministerstvo. Provozovatel letadla předkládá návrh plánu pro monitorování a vykazování emisí a jeho změny ministerstvu nejpozději 4 měsíce před začátkem období podle § 13 odst. 1. Provozovatel letadla je povinen oznámit ministerstvu každou podstatnou změnu plánu pro monitorování a vykazování emisí do 15 dnů od této změny. Pokud se někdo stane provozovatelem letadla v průběhu období, předloží návrh plánu pro monitorování a vykazování emisí ministerstvu do 30 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.

(3) Provozovatel letadla, který žádá o přidělení bezplatných povolenek podle § 13 odst. 2 nebo 5, zjišťuje a vykazuje údaje o tunokilometrech v rozsahu a postupem zjišťování a vykazování údajů o tunokilometrech stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie⁵⁾ a podle plánu pro monitorování údajů o tunokilometrech. Výkaz údajů o tunokilometrech musí obsahovat údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie⁵⁾ a identifikační údaje o provozovateli letadla stanovené v příloze č. 4 k tomuto zákonu. Plán pro monitorování údajů o tunokilometrech schvaluje na návrh provozovatele letadla ministerstvo. Provozovatel letadla předkládá návrh plánu pro monitorování údajů o tunokilometrech a jeho změny ministerstvu nejpozději 4 měsíce před začátkem referenčního roku podle § 13 odst. 1. Provozovatel letadla, který žádá o přidělení povolenek ze zvláštní rezervy podle § 13 odst. 4 písm. a), předkládá plán pro monitorování údajů o tunokilometrech 4 měsíce před začátkem druhého kalendářního roku období podle § 13 odst. 1. Provozovatel letadla je povinen oznámit ministerstvu každou podstatnou změnu plánu pro monitorování údajů o tunokilometrech do 15 dnů od této změny.

(4) Provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla zajistí ověření množství emisí vykázaného podle odstavce 1 nebo 2 nebo údajů o tunokilometrech podle odstavce 3 osobou, která je držitelem osvědčení o akreditaci pro ověřování množství emisí skleníkových plynů vydaného vnitrostátním akreditačním orgánem pověřeným podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky¹⁵⁾ nebo akreditačním orgánem jiného členského státu Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹⁷⁾ (dále jen „akreditovaná osoba“). Ověření provádí akreditovaná osoba podle zásad ověřování vykázaného množství emisí stanovených v přímo použitelném předpise Evropské unie¹⁷⁾. Jsou-li emise provozovatele letadla v celkovém ročním objemu nižší než 25 000 tun oxidu uhličitého nebo má-li provozovatel letadla celkové emise nižší než 3 000 tun oxidu uhličitého z letů jiných než uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu u činnosti „Letectví“ v písmenech k) a l), považují se jeho emise za ověřené, pokud jsou stanoveny pomocí nástroje pro malé producenty emisí podle nařízení Komise (EU) č. 606/2010²⁶⁾, do kterého organizace Eurocontrol doplnila údaje ze svého nástroje pro podporu systému obchodování.

(5) Výkaz o množství emisí ze zařízení podle odstavce 1 nebo o množství emisí z letadla podle odstavce 2 za uplynulý kalendářní rok a doklady o jeho ověření podle odstavce 4 předloží provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla ministerstvu do 15. března následujícího roku. Pokud nejsou doklady o ověření emisí včas předloženy nebo pokud vykázané množství emisí neodpovídá požadavkům podle odstavce 1 nebo 2, ministerstvo vyzve provozovatele, aby ve lhůtě 15 dnů zjednal nápravu. Pokud provozovatel nezjedná ve stanovené lhůtě nápravu, ministerstvo o tom informuje správce rejstříku a stanoví konzervativní odhad emisí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁵⁾. Výkaz o množství emisí musí obsahovat údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie⁵⁾ a identifikační údaje o zařízení nebo o provozovateli letadla stanovené v příloze č. 4 k tomuto zákonu. Výkaz o množství emisí z letadla podle odstavce 2 musí obsahovat údaje o každém druhu paliva, z kterého se vypočítávají emise, stanovené v příloze č. 4 k tomuto zákonu.

(6) Provozovatel úložiště oxidu uhličitého podle jiného právního předpisu¹³⁾ je povinen zjišťovat a vykazovat množství emisí uložených a uvolněných v rámci zachytávání, přenosu a ukládání oxidu uhličitého v rozsahu a postupem zjišťování a vykazování množství emisí stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie⁵⁾ a zajistit ověření vykázaného množství emisí akreditovanou osobou podle zásad ověřování vykázaného množství emisí stanovených v přímo použitelném předpise Evropské unie¹⁷⁾.

§ 16

zrušen

§ 17

Hospodaření s povolenkami, ročními emisními příděly a jinými právy k vypouštění emisí

(1) Povolenky, roční emisní příděly a jiná práva k vypouštění emisí jsou majetkem České republiky, se kterým hospodaří ministerstvo. Na hospodaření s tímto majetkem se nevztahuje zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích¹⁹⁾. Správce rejstříku eviduje povolenky, roční emisní příděly a jiná práva k vypouštění emisí a nakládání s nimi.

(2) Roční emisní příděly, které Česká republika nevyužije ke splnění svého závazku vyplývajícího z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího závazné každoroční snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021-2030²⁸), může ministerstvo prodat v rámci flexibility podle pravidel stanovených tímto předpisem Evropské unie.

(3) Prostředky získané z prodeje ročních emisních přídělů jsou příjmem Státního fondu životního prostředí a jsou účelově vázány k použití na podporu opatření vedoucích ke snižování emisí.

ČÁST PÁTÁ

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 18

(1) Provozovatel zařízení se dopustí přestupku tím, že

a) provozuje zařízení bez povolení vydaného ministerstvem podle § 3 nebo v rozporu s ním,

b) v rozporu s § 4 odst. 1 neoznámí změnu

1. v užívání nebo způsobu provozu zařízení, která může vyžadovat změnu podmínek zjišťování nebo vykazování emisí, nebo

2. údajů uvedených v povolení podle § 3,

c) v rozporu s § 10 odst. 2 nepředloží ministerstvu ověřené údaje o činnosti,

d) v rozporu s § 10 odst. 3 nevrátí bezplatné povolenky na účet Evropské unie,

e) zjišťuje nebo vykazuje množství emisí ze zařízení v rozporu s § 15 odst. 1,

f) vykáže splnění podmínek podle § 6a odst. 1, i když tyto podmínky zařízení nesplňuje, nebo

g) v rozporu s § 6a odst. 4 neoznámí, že zařízení přestalo splňovat podmínky pro výjimku ze systému obchodování.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu

a) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), f) nebo g),

b) do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c) nebo e),

c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b) bodu 1,

d) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b) bodu 2,

e) v částce 100 EUR zvýšené od roku 2013 o hodnotu harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vyjádřenou jako průměrný roční index změny cen za každou povolenku, kterou provozovatel nevrátil v rozporu s § 10 odst. 3, jde-li o přestupek podle písmene d); odpovídající výší pokuty se rozumí částka v korunách českých vypočítaná podle kursu české koruny k euru vyhlášenému Českou národní bankou²¹⁾ pro den 30. dubna běžného roku.

§ 19

(1) Provozovatel letadla se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 15 odst. 2

1. nezjišťuje nebo nevykazuje množství emisí v rozsahu a postupem zjišťování a vykazování množství emisí stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie⁵⁾ nebo schváleným plánem pro monitorování a vykazování emisí, nebo

2. neoznámí ministerstvu každou podstatnou změnu plánu pro monitorování a vykazování emisí,

b) jako provozovatel letadla, který žádá o přidělení bezplatných povolenek podle § 13 odst. 2 nebo 5, v rozporu s § 15 odst. 3 nezjišťuje nebo nevykazuje údaje o tunokilometrech.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do

a) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a) bodu 1,

b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a) bodu 2 nebo písmene b).

§ 20

(1) Účastník systému obchodování nebo osoba, která byla v předchozím roce účastníkem systému obchodování, se dopustí přestupku tím, že nevyřadí z obchodování povolenky podle § 9.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu ve výši odpovídající částce 100 EUR zvýšené od roku 2013 o hodnotu harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vyjádřenou jako průměrný roční index změny cen za každý ekvivalent tuny oxidu uhličitého, pro který nebyly ve lhůtě podle § 9 odst. 1 povolenky vyřazeny z obchodování; odpovídající výší pokuty se rozumí částka v korunách českých vypočítaná podle kursu české koruny k euru vyhlášenému Českou národní bankou²¹⁾ pro den 30. dubna běžného roku. Uložení pokuty ani její zaplacení nezbavuje povinnosti vyřadit povolenky.

§ 21

(1) Provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 6 odst. 3 nepožádá o zřízení účtu v rejstříku vedeném podle § 5,

b) v rozporu s § 15 odst. 4 nezajistí ověření vykázaného množství emisí akreditovanou osobou, nebo

c) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím registr Unie pro obchodování s povolenkami¹²⁾ neposkytne správci rejstříku stanovené informace pro zřízení účtu v rejstříku nebo neoznámí správci rejstříku změnu údajů, o kterých ho informoval.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do

a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b) nebo c),

b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a).

§ 22

(1) Provozovatel úložiště oxidu uhličitého se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 15 odst. 6

a) nezjišťuje nebo nevykazuje množství emisí uložených a uvolněných v rámci zachytávání, přenosu a ukládání oxidu uhličitého v rozsahu a postupem zjišťování a vykazování množství emisí stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie, nebo

b) nezajistí ověření vykázaného množství emisí akreditovanou osobou.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč.

§ 23

zrušen

§ 24

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 41 nařízení Komise o dražbách povolenek manipuluje s trhem s draženými produkty.

(2) Zasvěcená osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s čl. 38 odst. 1 nebo 2 nařízení Komise o dražbách povolenek použije důvěrnou informaci, když podává, upravuje nebo stahuje nabídku na dražený produkt, jehož se tato informace týká, přímo nebo nepřímo na svůj vlastní účet nebo na účet třetí strany,

b) v rozporu s čl. 39 nařízení Komise o dražbách povolenek sdělí důvěrnou informaci jiné osobě, pokud k tomuto sdělování nedochází při běžném výkonu jejího zaměstnání, povolání nebo jejích povinností,

c) v rozporu s čl. 39 nařízení Komise o dražbách povolenek doporučí na základě důvěrné informace jiné osobě, aby předložila, upravila nebo stáhla nabídku na dražený produkt, jehož se tato informace týká, nebo ji k tomu navede.

(3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je dražitelem, se dopustí přestupku tím, že nevypracuje, neaktualizuje nebo nezašle na vyžádání České národní bance seznam zasvěcených osob v rozporu s čl. 42 odst. 1 nařízení Komise o dražbách povolenek.

(4) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je osobou s řídící odpovědností v rámci dražitele nebo osobou úzce propojenou s osobou s řídící odpovědností v rámci dražitele, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 42 odst. 2 nařízení Komise o dražbách povolenek neoznámí České národní bance existenci nabídek na dražené produkty nebo deriváty či jiné finanční nástroje s nimi spojené, jež byly podány, upraveny nebo staženy na jejich vlastní účet.

(5) Fyzická osoba, právnická nebo podnikající fyzická, která vydává nebo rozšiřuje výzkumné práce týkající se dražených produktů, nebo která vydává nebo rozšiřuje informace, které nejsou výzkumnými pracemi týkajícími se dražených produktů, které doporučují nebo navrhují investiční strategii, a které jsou určeny pro distribuční kanály nebo veřejnost, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 42 odst. 3 nařízení Komise o dražbách povolenek

a) nevěnuje přiměřenou péči tomu, aby tyto informace byly důkladně uváděny,

b) neinformuje o svých zájmech, nebo

c) neupozorní na střet zájmů týkající se dražených produktů.

(6) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, 3, 4 nebo 5,

b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.

§ 25

(1) Přestupky podle § 18 odst. 1 písm. d) a § 20 projednává ministerstvo a přestupky podle § 18 odst. 1 písm. a) až c) a e) až g), § 19, 21 a § 22 projednává inspekce. Přestupky podle § 24 projednává Česká národní banka.

(2) Pokud provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla nesplní povinnost předložit výkaz o množství emisí ze zařízení nebo z činnosti v oblasti letectví za předcházející kalendářní rok a doklady o jeho ověření podle § 15 odst. 5, vypočte ministerstvo množství emisí, které je rozhodné pro uložení pokuty podle § 20 odst. 2, na základě dostupných údajů.

(3) Pravomocné a vykonatelné rozhodnutí o uložení pokuty zašle ministerstvo nebo inspekce příslušnému správci daně, v jehož územní působnosti má sídlo provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla, kterému byla uložena pokuta. Pokud provozovatel letadla nemá sídlo na území České republiky, je příslušným správcem daně ten, v jehož obvodu vykonává provozovatel letadla nejvíce vzletů a přistání. V případě provozovatele zařízení je pokuta ze 70%příjmem státního rozpočtu a z 30 % příjmem kraje, na jehož území se zařízení nachází. V případě provozovatele letadla je pokuta příjmem státního rozpočtu.

(4) Příjem z pokut uložených obchodníkům s cennými papíry podle § 24 je příjmem Garančního fondu obchodníků s cennými papíry; na tyto příjmy se pro účely správy jejich placení hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu. Pokuty uložené obchodníkům s cennými papíry podle § 24 vybírá a vymáhá celní úřad.

ČÁST ŠESTÁ

VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY

§ 26

Orgány vykonávající státní správu

(1) Ministerstvo

a) vykonává působnost ústředního správního úřadu a řídí výkon státní správy vykonávaný inspekcí podle tohoto zákona,

b) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím vydaným inspekcí,

c) v rozsahu své působnosti dozírá na dodržování ustanovení tohoto zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona,

d) podává zprávy o plnění příslušných směrnic Evropské unie a koordinuje převzetí a zavádění práva Evropské unie v oblasti obchodování s povolenkami,

e) podává žádost Komisi o uložení zákazu provozování letecké dopravy,

f) zveřejňuje informace o rozhodnutích a zprávách týkajících se množství povolenek, jejich přidělování a monitorování, vykazování a ověřování emisí,

g) vykonává působnost členského státu Evropské unie a plní úkoly v oblasti klimatu vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího správu energetické unie a opatření v oblasti klimatu³⁰⁾.

(2) Inspekce

a) kontroluje plnění povinností stanovených provozovatelům zařízení v tomto zákoně, přímo použitelných předpisech Evropské unie a v povolení,

b) kontroluje plnění povinností stanovených provozovatelům letadla v tomto zákoně, přímo použitelných předpisech Evropské unie a v plánu pro monitorování a vykazování emisí a v plánu pro monitorování údajů o tunokilometrech,

c) je oprávněna vyžádat si výsledky kontroly provedené podle jiného právního předpisu¹³⁾ za účelem monitorování vlivů ukládání oxidu uhličitého v přírodních horninových strukturách na životní prostředí a lidské zdraví.

§ 27

Dohled České národní banky

(1) Česká národní banka vykonává dohled nad plněním povinností a dodržováním zákazů podle čl. 37 až 42 nařízení Komise o dražbách povolenek. Ustanovení § 8, 9, 9a, 10, 11 a 26 zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu²²⁾ se použijí přiměřeně s tím, že tam, kde je uveden kapitálový trh nebo finanční trh, se pro účely tohoto zákona rozumí trh dražených produktů.

(2) Česká národní banka může požádat orgán dohledu jiného členského státu o spolupráci při výkonu dohledu nebo kontrole na místě u osoby podléhající jeho dohledu.

(3) Česká národní banka na základě žádosti orgánu dohledu jiného členského státu o spolupráci při výkonu dohledu nebo kontrole na místě provede požadovanou činnost.

(4) Česká národní banka bez zbytečného odkladu poskytne na žádost orgánu dohledu jiného členského státu tomuto orgánu veškeré požadované informace související s výkonem dohledu nad trhem dražených produktů. Česká národní banka může podmínit poskytnutí informace tím, že informace nesmí být dále poskytnuta bez jejího souhlasu.

(5) Česká národní banka může odmítnout žádost o poskytnutí spolupráce při výkonu dohledu podle odstavce 3 nebo o poskytnutí informace podle odstavce 4, pokud

a) by takové poskytnutí mohlo nepříznivě ovlivnit suverenitu nebo bezpečnost České republiky nebo veřejný pořádek v České republice,

b) bylo v České republice zahájeno soudní řízení v téže věci proti osobám, kterých se žádost týká, nebo

c) nabyl právní moci rozsudek týkající se téže věci a osob, kterých se týká i žádost.

(6) Dohledu České národní banky podléhá na území České republiky

a) osoba, jejíž jednání může být manipulací s trhem dražených produktů,

b) osoba, která má přístup k důvěrné informaci,

c) osoba, která drží důvěrnou informaci, a přitom ví, nebo by měla vědět, že jde o důvěrnou informaci,

d) dražitel,

e) osoba s řídící odpovědností v rámci dražitele,

f) osoba úzce propojená s osobou s řídící odpovědností v rámci dražitele,

g) osoba, která vydává nebo rozšiřuje výzkumné práce týkající se dražených produktů,

h) osoba, která vydává nebo rozšiřuje informace, které nejsou výzkumnými pracemi týkajícími se dražených produktů, které doporučují nebo navrhují investiční strategii a které jsou určeny pro distribuční kanály nebo veřejnost.

§ 28

zrušen

ČÁST SEDMÁ

PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 29

Přechodná ustanovení

(1) Povolení vydaná podle § 5 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení podle tohoto zákona, splňují-li náležitosti povolení podle § 3 tohoto zákona.

(2) Pokud povolení vydaná podle § 5 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nesplňují náležitosti povolení podle § 3 tohoto zákona, musí provozovatel zařízení požádat o změnu povolení do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Povolení vydaná podle § 5 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provozovatelům zařízení, která nejsou zařízeními podle § 2 odst. 1 písm. a) tohoto zákona, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají.

§ 30

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Zákon č. 315/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb.

2. Část první zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.

3. Část první zákona č. 212/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

4. Část pátá zákona č. 292/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

5. Část sto šedesátá čtvrtá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.

6. Část první zákona č. 164/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

7. Část osmá zákona č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.

8. Vyhláška č. 12/2009 Sb., o stanovení postupu zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů a formuláře žádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů.

9. Vyhláška č. 287/2010 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v oblasti letectví.

ČÁST OSMÁ

ÚČINNOST

§ 31

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013 s výjimkou ustanovení § 7 odst. 4 a 5, § 12, § 23 a 24, § 25 odst. 1 až 5 a 8 a § 27, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Němcová v. r.

Klaus v. r.

Nečas v. r.

Příloha 1

Seznam činností

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Činnosti                                                                                                       Skleníkové plyny
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Spalování paliv v zařízeních s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW jiných než                Oxid uhličitý
 zařízeních pro spalování nebezpečného nebo komunálního odpadu 
Rafinace minerálních olejů                                                                                      Oxid uhličitý
Výroba koksu                                                                                                    Oxid uhličitý
Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy, včetně sirníkové rudy                                           Oxid uhličitý
Výroba surového železa nebo oceli z prvotních nebo druhotných surovin, včetně kontinuálního lití,               Oxid uhličitý
o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu 
Výroba nebo zpracování železných kovů, včetně feroslitin, kde se provozují spalovací jednotky 
s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW. Při zpracovatelské činnosti se využívá 
mimo jiné válcoven, přihřívačů, žíhacích pecí, kováren, sléváren, pokovování a moření.                          Oxid uhličitý
Výroba primárního hliníku                                                                                       Oxid uhličitý a
                                                                                                                zcela fluorované 
                                                                                                                uhlovodíky
Výroba sekundárního hliníku, kde se provozují spalovací jednotky s celkovým jmenovitým tepelným                 Oxid uhličitý
příkonem vyšším než 20 MW 
Výroba nebo zpracování neželezných kovů (včetně výroby slitin, rafinace, výroby odlitků), kde                   Oxid uhličitý         
se provozují spalovací jednotky s celkovým jmenovitým tepelným příkonem, včetně paliv používaných 
jako redukční prostředky, vyšším než 20 MW 
Výroba cementového slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 t denně nebo                      Oxid uhličitý
v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t         denně
Výroba vápna nebo kalcinace dolomitu či magnezitu v rotačních pecích nebo v jiných pecích                       Oxid uhličitý
o výrobní kapacitě větší než 50 t denně 
Výroba skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně                                   Oxid uhličitý
Výroba keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic,                Oxid uhličitý
obkládaček, kameniny nebo porcelánu, o výrobní kapacitě větší než 75 t denně
Výroba izolačního materiálu z minerální vlny, při níž se využívá sklo, minerály nebo hlušina,                   Oxid uhličitý
o kapacitě tavení větší než 20 t denně 
Sušení nebo kalcinace sádrovce nebo výroba sádrokartonu a jiných výrobků ze sádry, kde se provozují             Oxid uhličitý
spalovací zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW 
Výroba buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů                                                       Oxid uhličitý
Výroba papíru a lepenky o výrobní kapacitě větší než 20 t denně                                                 Oxid uhličitý
Výroba černého uhlíku zahrnující karbonizaci organických látek, jako jsou oleje, dehty, kraky                   Oxid uhličitý 
a zbytky z destilace, kde se provozují spalovací jednotky s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 
vyšším než 20 MW 
Výroba kyseliny dusičné                                                                                         Oxid uhličitý 
                                                                                                                a oxid dusný

Výroba kyseliny adipové                                                                                         Oxid uhličitý 
                                                                                                                a oxid dusný

Výroba glyoxalu a kyseliny glyoxylové                                                                           Oxid uhličitý 
                                                                                                                a oxid dusný

Výroba čpavku                                                                                                   Oxid uhličitý
Množstevní výroba organických chemikálií krakováním, reformováním, částečnou nebo celkovou oxidací 
nebo podobnými postupy, o výrobní kapacitě větší než 100 t denně                                                Oxid uhličitý
Výroba vodíku (H2) a syntetického plynu reformováním nebo částečnou oxidací, o výrobní kapacitě                 Oxid uhličitý
větší než 25 t denně
Výroba uhličitanu sodného (Na2
CO3
) a hydrogenuhličitanu sodného (NaHCO3)                                        Oxid uhličitý
Zachytávání oxidu uhličitého ze zařízení spadajících do působnosti tohoto zákona pro účely přepravy             Oxid uhličitý
a ukládání oxidu uhličitého v úložišti povoleném podle jiného právního předpisu¹³⁾
Přeprava oxidu uhličitého potrubím za účelem jeho uložení v úložišti povoleném podle jiného                     Oxid uhličitý
právního předpisu¹³⁾
Ukládání oxidu uhličitého v úložišti povoleném podle jiného právního předpisu¹³⁾                                 Oxid uhličitý

Letectví                                                                                                        Oxid uhličitý

Lety letadel, která odlétají z letiště umístěného na území Evropského hospodářského prostoru, nebo 
která na takové letiště přilétají.
Tato činnost nezahrnuje
a) lety vykonávané výhradně za účelem přepravy vládnoucího panovníka a jeho nejbližší rodiny, 
hlav států, předsedů vlád a vládních ministrů jiné země, než je členský stát, během jejich 
služebních cest, pokud je tato skutečnost doložena příslušným označením statusu na letovém plánu,
b) vojenské lety vykonávané vojenskými letadly a lety celních a policejních orgánů;
c) pátrací a záchranné lety, protipožární lety, humanitární lety a lety letecké záchranné služby 
schválené příslušným orgánem,
d) veškeré lety vykonávané výlučně podle pravidel letu za viditelnosti podle přílohy 2 Úmluvy 
o mezinárodním civilním letectví,
e) lety končící na letišti, z kterého letadlo vzlétlo, během nichž nedošlo k mezipřistání,
f) cvičné lety vykonávané výlučně za účelem získání licence nebo získání kvalifikace v případě 
letové posádky v kabině pilota, pokud je tato skutečnost doložena příslušnou poznámkou v letovém 
plánu a za předpokladu, že let neslouží k přepravě cestujících nebo nákladu či k přemístění nebo 
dopravení letadla,
g) lety vykonávané výlučně za účelem vědeckého výzkumu nebo kontroly, testování či udělování osvědčení 
pro letadla nebo vybavení, a to leteckého i pozemního,
h) lety vykonávané letadly o certifikované maximální vzletové hmotnosti méně než 5 700 kg,
i) lety vykonávané v rámci závazků veřejné služby nařízené v souladu s přímo použitelným předpisem 
Evropské unie na trasách v nejvzdálenějších regionech uvedených v čl. 349 Smlouvy o fungování Evropské 
unie nebo na trasách, na nichž nabízená kapacita nepřesahuje 30 000 míst ročně, nebo

j) lety, jež by jinak spadaly pod tuto činnost, vykonávané provozovatelem obchodní letecké dopravy, který
1. po tři po sobě jdoucí čtyřměsíční období uskuteční méně než 243 letů za čtyřměsíční období, nebo 
2. uskuteční lety s celkovou roční produkcí emisí nižší než 10 000 tun za rok;
to se týká i letů uskutečňovaných výhradně za účelem přepravy vládnoucího panovníka a jeho nejbližší 
rodiny, hlav států, předsedů vlád a vládních ministrů členských států při výkonu jejich funkce,

k) od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2023 lety na
letiště nebo z letišť v zemích mimo Evropský
hospodářský prostor,
l) od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2023 lety mezi
letištěm, které se nachází v některém z nejvzdálenějších
regionů podle čl. 349 Smlouvy o fungování EU, a letištěm nacházejícím se v jiném
regionu Evropského hospodářského prostoru,

m) od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2030 lety, jež
by jinak spadaly pod tuto činnost, vykonávané
provozovatelem neobchodní letecké dopravy,
který uskuteční lety s celkovou roční produkcí
emisí nižší než 1 000 tun za rok.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1. Prahové hodnoty uvedené u jednotlivých činností se týkají výrobní kapacity nebo výkonu.
2. Jestliže provozovatel zařízení provozuje ve stejném zařízení nebo stejné provozovně více činností, které spadají
pod totéž označení, výrobní kapacity těchto činností se sčítají.
3. Zakládá-li se rozhodnutí o zahrnutí zařízení do systému obchodování na výpočtu jeho celkového jmenovitého tepelného
příkonu, sčítají se jmenovité tepelné příkony všech technických jednotek, které jsou jeho součástí a v nichž dochází
ke spalování paliva. Těmito jednotkami mohou být všechny typy kotlů, hořáků, turbín, topných těles, topenišť, spalovacích,
vypalovacích a jiných pecí, trub, sušiček, motorů, palivových článků, spalovacích jednotek spalování technologií chemického
cyklu, pochodní a termických nebo katalytických dodatečných spalovačů.
4. K jednotkám se jmenovitým tepelným příkonem nižším než 3 MW a jednotkám využívajícím výhradně biomasu se pro účely
výpočtu celkového jmenovitého tepelného příkonu nepřihlíží. Jednotkami využívajícími výhradně biomasu se rozumějí také
jednotky, u kterých se používají fosilní paliva pouze při jejich spouštění a vypínání.
5. Slouží-li jednotka k činnosti, pro kterou není prahová hodnota vyjádřena jako celkový jmenovitý tepelný příkon, je
pro rozhodnutí o zahrnutí daného zařízení do systému obchodování rozhodná prahová hodnota pro tuto činnost.
6. Pokud se zjistí, že je prahová hodnota zařízení pro kapacitu u kterékoli činnosti uvedené v této příloze
překročena, zahrnou se do povolení k emisím všechny jednotky, v nichž dochází ke spalování paliva, kromě těch,
které jsou určeny pro spalování nebezpečného nebo komunálního odpadu.

Příloha 2

zrušena

Příloha 3

zrušena

Příloha 4

Údaje o zařízení a o provozovateli letadla

I. Výkaz o množství emisí ze zařízení podle § 15 odst. 5 obsahuje tyto identifikační údaje o zařízení:

1. název zařízení,

2. adresa zařízení, včetně poštovního směrovacího čísla a země

3. typ a počet činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, které jsou v zařízení prováděny,

4. adresa, telefon, fax a e-mailová adresa kontaktní osoby,

5. obchodní firma nebo název provozovatele zařízení, je-li jím právnická osoba, jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě obchodní firma, je-li jím fyzická osoba, která je podnikatelem, anebo jméno, popřípadě jména, příjmení, je-li jím fyzická osoba, která není podnikatelem.

II. Výkaz o množství emisí z letadla za rok podle § 15 odst. 5 a výkaz údajů o tunokilometrech podle § 15 odst. 3 obsahují tyto identifikační údaje o provozovateli letadla:

1. obchodní firma nebo název provozovatele letadla,

2. členský stát, pod jehož správu provozovatel letadla spadá,

3. adresa provozovatele letadla (včetně poštovního směrovacího čísla a země) a jeho kontaktní adresa v členském státě, pod jehož správu spadá, pokud se liší,

4. poznávací značky letadel a typů letadel používaných v období, za které se výkaz podává, při provádění činností provozovatele letadla v odvětví letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

5. číslo osvědčení leteckého provozovatele a provozní licence, na jejichž základě byly prováděny činnosti provozovatele letadla uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a orgánu, který je vydal,

6. adresa, telefon, fax a e-mailová adresa kontaktní osoby,

7. obchodní firma nebo název provozovatele letadla, je-li jím právnická osoba, jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě obchodní firma, je-li jím fyzická osoba, která je podnikatelem, anebo jméno, popřípadě jména, příjmení, je-li jím fyzická osoba, která není podnikatelem.

III. Výkaz o množství emisí z letadla za rok podle § 15 odst. 5 obsahuje tyto údaje o každém druhu paliva, z kterého se vypočítávají emise:

1. spotřeba paliva,

2. emisní faktor,

3. celkové agregované emise ze všech letů vykonávaných během období, za které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

4. agregované emise:

a) ze všech letů vykonaných během období, za které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu a které odlétly z letiště umístěného na území členského státu a přilétly na letiště umístěné na území téhož členského státu,

b) ze všech dalších letů vykonaných během období, za které se zpráva podává a které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

5. agregované emise ze všech letů vykonaných během období, za které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu a které

a) odlétly z jednotlivých členských států, nebo

b) přilétly do jednotlivých členských států ze třetí země,

6. míra nejistoty

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1359/2013/EU, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 421/2014, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2392 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410.

2) Nařízení Komise (EU) č. 1193/2011 ze dne 18. listopadu 2011 o vytvoření registru Unie pro obchodovací období počínající dnem 1. ledna 2013 a následující obchodovací období systému Unie pro obchodování s emisemi podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 280/2004/ES a o změně nařízení (ES) č. 2216/2004 a (EU) č. 920/2010.

Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, v platném znění.

Nařízení Komise (EU) č. 920/2010 ze dne 7. října 2010 o standardizovaném a bezpečném systému registrů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES, v platném znění.

Nařízení Komise (EU) č. 600/2012 ze dne 21. června 2012 o ověřování výkazů emisí skleníkových plynů a výkazů tunokilometrů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.

Nařízení Komise (EU) č. 601/2012 ze dne 21. června 2012 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.

3) Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu, vyhlášená pod č. 80/2005 Sb. m. s.

4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (přepracované znění).

5) Nařízení Komise (EU) č. 601/2012 ze dne 21. června 2012 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.

6) Rozhodnutí Komise 2011/278/EU ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.

7) Kjótský protokol k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu, vyhlášený pod č. 81/2005 Sb. m. s.

8) Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, v platném znění.

9) § 7 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

10) Například zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

11) § 20a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

12) Nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013 o vytvoření registru Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/2011, v platném znění.

13) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.

14) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.

15) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

17) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2067 ze dne 19. prosince 2018 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.

19) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

21) § 35 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

22) Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

26) Nařízení Komise (EU) č. 606/2010 ze dne 9. července 2010 o schválení zjednodušeného nástroje vytvořeného Evropskou organizací pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol) pro odhad spotřeby paliva některých provozovatelů letadel s nízkými emisemi.

27) Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie.

28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021-2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013.

29) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES.

30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013.