MF-42363/2014/1501-1
Informace
Ministerstva financí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva
průmyslu a obchodu
k uplatňování odpočtu na podporu odborného vzdělávání od základu daně z příjmů
podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
ze dne 19. 5. 2014
Změna: MF-70122/2014/1501
Referent:
Ing. D. Martincová,
tel.: 257 043 355
Dne 1. 1. 2014 nabylo účinnosti zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně
daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých
zákonů, kterým byla provedena mj. změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), spočívající v
zavedení nového odpočtu od základu daně z příjmů na podporu odborného vzdělávání.
Odpočet na podporu odborného vzdělávání byl do vládního návrhu zákona o změně
daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých
zákonů doplněn až na základě pozměňovacího návrhu uplatněného při projednávání vládního
návrhu v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Proto pro zajištění správné aplikace
dotčeného odpočtu vydává Ministerstvo financí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
a Ministerstvo průmyslu a obchodu tuto společnou informaci.
Odpočet na podporu odborného vzdělávání, jak vyplývá z důvodové zprávy k zákonnému
opatření senátu č. 344/2013 Sb., byl do zákona o daních z příjmů zařazen zejména
z důvodů nutnosti prohloubení spolupráce škol a zaměstnavatelů (dále jen „poplatník“)
především v oblasti sdílení výrobních (učebních) prostředků, předávání zkušeností
a získávání pracovních návyků žáků a studentů přímo na pracovišti poplatníka. Škola
musí být zřízena podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a zapsaná v rejstříku škol a školských zařízení nebo v případě veřejných, státních
nebo soukromých vysokých škol působící podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších
předpisů.
Poplatníkem se pro účely této informace rozumí
a) fyzická či právnická osoba
odlišná od školy a školského zařízení, která spolu se školou uzavřela smlouvu o obsahu
a rozsahu praktického vyučování, odborné praxe nebo příslušné vzdělávací činnosti
a o podmínkách pro jejich konání, na jejímž pracovišti se uskutečňuje praktické vyučování,
odborná praxe nebo část akreditovaného studijního programu, za předpokladu, že tato
osoba má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání nebo studijním
programem nebo
b) právnická osoba, která v souladu se zákonem o daních
z příjmů nahradila smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování nebo odborné
praxe se školou prohlášením o odborném vzdělávání, ve kterém je vymezen obsah a rozsah
praktického vyučování nebo odborné praxe a podmínky jejího konání.
Odpočet na podporu odborného vzdělávání lze poprvé uplatnit za zdaňovací období
nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2014.
K § 34 odst. 4
Souběh odčitatelných položek resp. odpočtů
Poplatník může uplatnit odpočet na podporu výzkumu a vývoje nebo odpočet na
podporu odborného vzdělávání anebo oba dva odpočty v jednom zdaňovacím období nebo
období, za které se podává daňové přiznání. Vzhledem k tomu, že zákon o daních z
příjmů nestanoví závazné pořadí pro uplatnění odčitatelných položek podle § 34
zákona o daních z příjmů ani závazné pořadí pro uplatnění odpočtů podle § 34 odst.
4 tohoto zákona, je na rozhodnutí poplatníka, zda uplatní nejprve odpočet dle § 34
odst. 1
zákona o daních z příjmů (odpočet daňové ztráty) nebo jeden z odpočtů dle § 34 odst.
4 tohoto zákona (s respektováním doby stanovené pro možnost uplatnění odpočtů v §
34 odst. 5 zákona o daních z příjmů).
K § 34 odst. 5
Období, ve kterém lze odpočet na podporu odborného vzdělávání uplatnit
Odpočet na podporu odborného vzdělávání lze uplatnit v období (t. j. ve zdaňovacím
období nebo v období, za které se podává daňové přiznání), ve kterém vznikl. Do třech
období, která následují po období, ve kterém odpočet na podporu odborného vzdělávání
vznikl, lze odpočet na podporu odborného vzdělávání nebo jeho část přenést a poté
uplatnit pouze za podmínky, že v období, ve kterém odpočet na podporu odborného vzdělávání
vznikl, poplatník nevykáže dostatečný základ daně. Pro účely uplatňování odpočtu
v následujících třech obdobích po období, kdy odpočet na podporu odborného vzdělávání
vznikl, se do doby uvedené v § 34 odst. 5 zákona o daních
z příjmů započítávají jak zdaňovací období, tak období, za která se podává daňové
přiznání. Zákon nestanoví podmínku uplatnění odpočtu na podporu odborného vzdělávání
v nejbližším období, kdy je vykázán základ daně.
Dodatečné daňové přiznání
V případě, kdy poplatník uplatní odpočet na podporu odborného vzdělávání a
z důvodu následně podaného dodatečného daňového přiznání na nižší daňovou povinnost
je uplatněn odpočet nižší, je možné neuplatněnou část odpočtu převést do dalšího
období, pokud neuplynula doba tří období bezprostředně následujících po zdaňovacím
období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém nárok na odpočet
vznikl.
V případě podání dodatečného daňového přiznání na vyšší daňovou povinnost se
uplatní ustanovení § 38p
zákona o daních z příjmů.
K § 34f odst. 2
Odborné vzdělávání
Odborným vzděláváním se pro účely uplatnění odpočtu na podporu odborného
vzdělávání rozumí
a) vzdělávací činnost v rámci praktického vyučování nebo odborné
praxe ve všech oborech vzdělání uvedených pod skupinami oborů vzdělání v Nařízení
vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném
vzdělávání, kromě skupiny oborů č. 79 Obecná příprava a oborů vzdělání poskytující
základní vzdělání uskutečňovaná na pracovišti poplatníka,
b) vzdělávací činnost v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy
podle studijního plánu stanovenou formou studia podle § 44, § 45 a § 46 zákona č.
111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, uskutečňovaná
na pracovišti poplatníka.
K § 34f odst. 3, § 34g odst. 1
Doba provozu
Dobou provozu se rozumí doba, po kterou je majetek využíván k produkčním činnostem
(např. produkce výrobků, zemědělské práce a poskytování služeb), k činnostem zajišťujícím
odborné vzdělávání, či ke kombinaci těchto činností. Do doby provozu se nezapočítává
odstávka. Odstávkou se rozumí údržba, diagnostika či oprava majetku, pokud tyto činnosti
nejsou součástí odborného vzdělávání.
O době provozu majetku pořízeného na odborné vzdělávání vede poplatník doložitelnou
evidenci využití majetku pro jednotlivé účely (tj. produkční činnosti či odborného
vzdělávání). Evidence doby provozu je vedena samostatně za jednotlivé majetky v jednotkách
hodin v členění na jednotlivé dny, ve kterých je majetek v provozu.
Pokud majetek není využíván u poplatníka v období vymezené jako hlavní prázdniny
vyhláškou č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění pozdějších předpisů,
pro odborné vzdělávání, nezapočítává se toto období do celkové evidované doby provozu
pro účely výpočtu doby provozu majetku.¨
Příklad 1:
Poplatník pořídí pro účely odborného vzdělávání majetek v hodnotě
1 000 000 Kč. Majetek slouží po celé tři roky zcela pro účely vzdělávání, případně
jako operativní záloha pro případ výpadku zařízení určeného pro výrobu.
Dodatečný odpočet na podporu odborného vzdělávání od základu lze tedy uplatnit ve
výši 110 % a poplatník uspoří na dani z příjmů 209 000 Kč.
1 000 000 Kč × 1,1 × 0,19 = 209 000 Kč
Příklad 2:
Poplatník pořídí pro účely odborného vzdělávání majetek v hodnotě
1 000 000 Kč, který zároveň využívají během druhé směny jeho kmenoví zaměstnanci
pro běžnou produkci firmy. Majetek je během školního roku pro odborný výcvik využíván
denně - střídají se různé skupiny žáků a studentů. Během jednoho roku je tak majetek
pro účely odborného vzdělávání využit 35 týdnů po 7 hodinách denně, tedy 1225 hodin.
Během druhé směny je pro běžnou produkci firmy využíván 44 týdnů (letní prázdniny
jsou z výpočtu vyloučeny a celozávodní dovolená se zpravidla koná právě v tu dobu)
po 8 hodinách denně, tedy 1760 hodin. Celková doba provozu tedy činí 2985 hodin za
rok. Podíl využití majetku pro odborné vzdělávání je 41 %. Poplatník tedy může uplatnit
dodatečný odpočet ve výši 50 % a uspoří na dani z příjmů 95 000 Kč.
1225 : (1225 + 1760) = 0,4103
1 000 000 Kč × 0,50 × 0,19 = 95 000 Kč
Příklad 3:
V rámci odborného vzdělávání provádějí žáci a studenti i produktivní
činnost. Majetek tak ve druhé směně k zajištění stejného výstupu lze používat o 33
% kratší dobu. V takovém případě zůstává počet hodin využití majetku pro odborné
vzdělávání na hodnotě 1225 h/rok, ale pro další činnosti je majetek využíván pouze
1162 hodin/ rok, takže podíl využití majetku pro účely odborného vzdělávání se zvýší
na 51,3 %. Poplatník tak může uplatnit odpočet ve výši 110 % základu daně a ušetřit
209 000 Kč na dani z příjmů.
1225 : (1225 + 1162) = 0,5131
1 000 000 Kč × 1,1 × 0,19 = 209 000 Kč
K § 34g odst. 1 písm. a) bod 1., resp. písm. b) bod 1.
První vlastník majetku
Prvním vlastníkem podpořeného majetku se rozumí poplatník, který si jako první
pořídil úplatně nový hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1, 2 nebo 3 podle
přílohy č. 1 zákona o daních z příjmů, který dosud nebyl užíván k určenému účelu
a u předchozího vlastníka byl zbožím, t. j. u předchozího vlastníka nebyl odpisován.
Za prvního vlastníka podpořeného majetku se považuje i poplatník, který uvedený majetek
pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii.
K § 34g odst. 1 písm. a) bod 3., písm. b) bod 3.,
písm. c) bod 3. a písm. d) bod 3.
Změna doby provozu
Pro účely uplatnění odpočtu na podporu pořízení majetku je poplatník povinen
využívat podpořený majetek alespoň 30% resp. 50% a více doby provozu tohoto majetku
pro účely odborného vzdělávání, a to ve třech po sobě bezprostředně následujících
zdaňovacích obdobích (do doby se nepočítají období, za která se podávají daňová přiznání),
přičemž stanovený podíl doby provozu je nutné dodržet v každém jednotlivém zdaňovacím
období.
Využití doby provozu v procentech, po kterou bude podpořený majetek využíván
pro účely odborného vzdělávání, musí poplatník určit před prvním uplatněním odpočtu,
t. j. v období pořízení majetku, resp. v období přenechání majetku do užívání a stanovené
procento pro využívání musí dodržet ve všech třech zdaňovacích obdobích počínaje
zdaňovacím obdobím, ve kterém byl majetek pořízen, resp. přenechán do užívání. Pokud
poplatník pořídí podpořený majetek, resp. je tento majetek přenechán do užívání v
období, za které se podává daňové přiznání, určí poplatník v tomto období rozhodné
procento doby provozu pro využívání majetku pro účely odborného vzdělávání a toto
procento využívání musí dodržet v následujících třech zdaňovacích období.
V případě, kdy poplatník v období pořízení, resp. přenechání podpořeného majetku
do užívání určí vyšší procento využívání doby provozu pro účely odborného vzdělávání
(více než 50%) a poté v dalších zdaňovacích obdobích toto procento nedodrží, dojde
k porušení podmínek pro uplatnění odpočtu a nastanou účinky podle § 23 odst. 3 písm.
a) bodu 18. zákona o daních
z příjmů. Podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 18. zákona
o daních z příjmů, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. je poplatník
povinen zvýšit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o celou částku
uplatněného odpočtu, a to i v situaci, kdy podpořený majetek bude v následujících
zdaňovacích obdobích využíván pro účely odborného vzdělávání v rozmezí 30% -50% doby
provozu.
Pozn.
V případě schválení navrhované změny § 23 odst. 3
písm. a) bod 18. zákona o daních z příjmů by poplatník v uvedeném případě byl povinen
zvýšit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji pouze o příslušnou část
uplatněného odpočtu.
K § 34g odst. 2
Období uplatnění odpočtu na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání
Pro možnost uplatnění odpočtu na podporu pořízení nebo pořizování majetku není
rozhodné, kdy v průběhu zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové
přiznání, je podporovaný majetek pořízen nebo přenechán do užívání.
Odpočtem na podporu pořízení majetku lze podpořit poprvé majetek pořízený nebo
přenechaný uživateli do užívání od 1. 1. 2014.
K § 34g odst. 3
Limit pro odpočet na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání
Limit pro uplatnění odpočtu na podporu pořízení majetku v daném období se zjistí
jako násobek 5000 Kč a počtu hodin praktického vyučování, odborné praxe a vzdělávací
činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy, přičemž počtem
hodin se rozumí počet odučených hodin na pracovišti poplatníka vynásobený počtem
žáků, resp. studentů (žákohodiny), a to za celé období, ve kterém byl majetek pořízen,
resp. přenechán do užívání.
Pro zjištění počtu žákohodin je nutné sledovat skutečný počet odučených hodin
na každého žáka, resp. studenta každý den. Počet žákohodin se stanoví podle třídní
knihy nebo podle obdobné evidence, kde se zapisují údaje o docházce každého jednotlivého
žáka nebo studenta.
Pro účely zjištění limitu nelze do počtu hodin zahrnovat části hodin ani ty
hodiny, které žák nebo student stráví např. u lékaře nebo z jiných důvodů mimo výuku
na pracovišti poplatníka.
Příklad:
Odborná praxe v určitém ročníku probíhá každý druhý týden. Protože
školní rok má 35 týdnů, bude tato odborná praxe realizována v 17 týdnech v kalendářním
roce, a to každý den 7 hodin. Výuky se denně zúčastní 10 žáků s plnou docházkou.
Limit pro stanovení výše odpočtu na podporu pořízení majetku, který není možné v
daném období překročit, se spočte jako:
17 týdnů × 5 dní × 7 hodin × 10 žáků × 5000 Kč = 29 750 000 Kč
Pokud poplatník v daném příkladu pořídí majetek, který je možné podpořit odpočtem
na podporu pořízení majetku podle § 34g písm. a) zákona o daních z příjmů (bude využíván
více než 50% doby provozu pro odborné vzdělávání) s vyšší pořizovací cenou, než je
cca 27 045 455 Kč (t.j. 110% pořizovací ceny tohoto majetku je více než 29 750 000
Kč), bude moci od základu daně z příjmů odečíst maximálně 29 750 000 Kč, což přestavuje
při 19% sazbě daně 5 652 500 Kč úsporu na dani z příjmů.
K § 34g odst. 4 písm. c)
Podpora z veřejných zdrojů
Odpočtem na podporu pořízení majetku lze podpořit pouze majetek, na jehož pořízení
nebo pořizování nebyla ani z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů. Za poskytnutí
podpory z veřejných zdrojů se u poplatníka v režimu investičních pobídek považuje
i podpora pořízení majetku ve formě uplatnění slevy na dani podle ustanovení § 35a
a 35b zákona o daních z příjmů.
Majetek pořízený nebo přenechaný k užívání a výdaje vynaložené na žáka nebo
studenta u zanikající společnosti po rozhodném dni přeměny.
Odpočet na podporu pořízení majetku i odpočet na podporu výdajů na žáka nebo
studenta může uplatnit nástupnická společnost, pokud na ní přechází práva a povinnosti
společnosti účastnící se přeměny z uzavřené smlouvy o obsahu a rozsahu praktického
vyučování nebo odborné praxe a o podmínkách pro jejich konání nebo ze smlouvy o obsahu
a rozsahu vzdělávací činnosti a o podmínkách pro její konání uskutečňované v rámci
části akreditovaného studijního programu vysoké školy.
Přenos neuplatněného odpočtu na právního nástupce Neuplatněný odpočet může
být uplatněn právním nástupcem pouze v případech podle § 23a a 23c zákona
o daních z příjmů, a to nejdéle do doby stanovené v § 34
odst. 5 tohoto zákona. V ostatních případech není přenos neuplatněného odpočtu povolen.
K § 34h písm. b)
Počtem hodin uskutečněných v období na pracovišti poplatníka se rozumí počet
odučených hodin na pracovišti poplatníka vynásobený počtem žáků, resp. studentů (žákohodiny).
Ing. S. Špringl, v. r.
ředitel odboru 15