139/2011 Sb.
ZÁKON
ze dne 27. dubna 2011,
kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č.
156/2010 Sb., a některé další zákony
Změna: 89/2012 Sb.
Změna: 370/2017 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. II
zrušen
Čl. III
zrušen
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
Čl. IV
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č.
635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb.,
zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006
Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona
č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008
Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona
č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010
Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 41/2011 Sb., se mění
takto:
1. V poznámce pod čarou č. 1 se na konci druhého samostatného řádku doplňují
slova „ , ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES“.
2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatném řádku doplňují slova
„Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6. května 2009, kterou se
mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech
vypořádání obchodů s cennými papíry a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním
zajištění, pokud jde o propojené systémy a pohledávky z úvěru.“.
3. V § 2a odst. 1 písm. a) se slova „a instituce elektronických peněz“
zrušují.
4. V § 8, § 124 odst. 5 a v § 126 odst. 5 se slova „instituce elektronických
peněz,“ zrušují.
5. V § 10d odst. 3 písm. b) se slova „institucemi elektronických peněz,“
zrušují.
6. Část sedmá včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 30 a 31 zní:
„ČÁST SEDMÁ
VYPOŘÁDACÍ SYSTÉM S NEODVOLATELNOSTÍ VYPOŘÁDÁNÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 82
Vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání
(1) Vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání je systém,
a) který má alespoň 3 účastníky uvedené v § 84 odst. 1 písm.
a) až g),
b) který provádí vypořádání [§ 83 písm. a)] na základě stanovených
pravidel,
c) jehož účastníci, z nichž alespoň jeden má sídlo nebo ústředí
v České republice, se dohodli, že právní vztahy mezi nimi se při provádění vypořádání
řídí českým právem, a
d) jehož existenci Česká národní banka oznámila Evropské komisi
podle § 90g odst. 1 nebo 2.
(2) Zahraničním vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání
je vypořádací systém, jehož existenci oznámil Evropské komisi příslušný orgán jiného
členského státu podle předpisu Evropské unie upravujícího neodvolatelnost zúčtování
v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry30).
(3) Vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání a účast v tomto
systému se zakládají smlouvou.
§ 83
Vymezení některých pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) vypořádáním
1. započtení vzájemných pohledávek z obchodů s
investičními nástroji, nebo
2. splnění vzájemných dluhů z obchodů s investičními nástroji
převodem investičních nástrojů nebo peněžních prostředků,
b) příkazem k vypořádání pokyn účastníka vypořádacího systému
s neodvolatelností vypořádání nebo účastníka či provozovatele systému propojeného
podle § 89, na jehož základě má být v souladu s pravidly vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání (dále jen „pravidla systému“) provedeno vypořádání,
c) ústřední protistranou osoba, která při vypořádání vstupuje
mezi účastníky vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání uvedené v § 84
odst. 1 písm. a) až g) nebo m) jako jejich výlučná protistrana,
d) zúčtovatelem osoba, která vede pro účastníky vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání uvedené v § 84 odst. 1 písm. a) až g), i) nebo
m) účet, na němž se provádí vypořádání,
e) clearingovou institucí osoba, která provádí vypořádání započtením
vzájemných pohledávek účastníků vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
uvedených v § 84 odst. 1 písm. a) až g), i), j) nebo m),
f) provozním dnem pravidly systému stanovená, pravidelně se opakující
doba, během níž vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání přijímá a provádí
příkazy k vypořádání a další úkony s tímto vypořádáním související.
§ 84
Účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
(1) Účastníkem vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
může být pouze
a) banka,
b) spořitelní a úvěrní družstvo,
c) obchodník s cennými papíry,
d) zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti
některé z osob uvedených v písmenech a) až c),
e) právnická osoba veřejného práva nebo právnická osoba, za jejíž
veškeré závazky ručí osoba veřejného práva,
f) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská
centrální banka,
g) právnická osoba se zvláštním postavením, která je vyňata z
působnosti předpisu Evropské unie upravujícího přístup k činnosti úvěrových institucí
a její výkon31),
h) provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
(§ 90),
i) ústřední protistrana,
j) zúčtovatel,
k) clearingová instituce,
l) osoba, která vykonává obdobnou činnost jako některá z osob
uvedených v písmenech h) až k) v platebním systému s neodvolatelností zúčtování,
v zahraničním vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání nebo v zahraničním
platebním systému s neodvolatelností zúčtování, nebo
m) osoba neuvedená v písmenech a) až l), u které je to vhodné
s ohledem na míru systémového rizika vyplývajícího z rozsahu její činnosti.
(2) Činnost ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové instituce
může být vykonávána i několika účastníky vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání.
HLAVA II
PROVOZOVÁNÍ VYPOŘÁDACÍHO SYSTÉMU S NEODVOLATELNOSTÍ VYPOŘÁDÁNÍ
Pravidla systému
§ 85
(1) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
stanoví pravidla systému.
(2) Pravidla systému upravují alespoň
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo,
bylo-li přiděleno, provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,
b) podmínky účasti ve vypořádacím systému s neodvolatelností
vypořádání, které musí být transparentní a musí obsahovat objektivní kritéria pro
přístup k vypořádacímu systému s neodvolatelností vypořádání; osoby se sídlem nebo
místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie nesmí být znevýhodňovány z
jiných než ekonomických důvodů,
c) práva a povinnosti účastníků vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání vyplývající z jejich účasti v tomto systému,
d) způsob a podmínky zajištění závazků vyplývajících z účasti
ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání,
e) způsob a podmínky vypořádání, včetně stanovení postupu při
opravě chyb vzniklých během vypořádání,
f) náležitosti příkazu k vypořádání, způsob a podmínky jeho
zadávání do vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,
g) údaje, které účastník vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání poskytuje provozovateli vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
k plnění jeho povinností, a způsob jejich poskytování,
h) opatření, která může provozovatel vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání uplatnit vůči účastníkovi vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání, a postup při jejich uplatňování,
i) časový harmonogram provádění vypořádání, včetně rozvrhu
jednotlivých fází, v nichž vypořádání probíhá,
j) vymezení provozního dne,
k) okamžik, ke kterému se příkaz k vypořádání považuje za přijatý
vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání,
l) okamžik, ke kterému se příkaz k vypořádání zadaný do vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání považuje za jednostranně neodvolatelný, a technické
podmínky pro zabezpečení jeho neodvolatelnosti,
m) investiční nástroje a měnu, v nichž se vypořádání provádí,
a
n) pravidla přístupu k rizikům, která zahrnují alespoň
1. rizika,
kterým vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání je nebo může být vystaven,
včetně systémového rizika, operačního rizika, rizika likvidity a úvěrového rizika,
2.
postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a
3. postupy
přijímání opatření vedoucích k omezení rizik, včetně stanovení vhodných podmínek
pro účast ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání.
§ 86
(1) Provozovatel a ostatní účastníci vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání dodržují pravidla systému.
(2) Pravidla systému v aktuálním znění musí být uveřejněna způsobem
umožňujícím dálkový přístup a musí být k nahlédnutí veřejnosti v sídle provozovatele
vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání v jeho úředních hodinách. Pokud
provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání zřídí provozovnu,
musí být pravidla systému k nahlédnutí veřejnosti též v této provozovně.
§ 87
Změna pravidel systému
(1) Změna pravidel systému nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění,
nestanoví-li provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání pozdější
okamžik účinnosti. Změnu pravidel systému nelze uveřejnit, dokud Česká národní banka
k této změně neudělí souhlas.
(2) Účastníkem řízení o udělení souhlasu ke změně pravidel systému
je pouze provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání. Nevydá-li
Česká národní banka rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu ke změně pravidel systému
do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, platí, že souhlas byl udělen.
Neodvolatelnost příkazu k vypořádání
§ 88
(1) Od okamžiku stanoveného v pravidlech systému nelze příkaz k
vypořádání jednostranně odvolat.
(2) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu
veřejné moci směřující k zastavení nebo omezení vypořádání, k vyloučení nebo omezení
použití investičních nástrojů nebo peněžních prostředků na účtu, na němž se provádí
vypořádání, nebo k vyloučení nebo omezení uplatnění práva na uspokojení ze zajištění
nemají vliv na
a) platnost, účinnost či vymahatelnost příkazu k vypořádání,
jestliže byl tento příkaz přijat vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání
před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu,
b) možnost použít investiční nástroje nebo peněžní prostředky
na účtu účastníka vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, na němž se
provádí vypořádání, ke splnění závazků, které mu vznikly ve vypořádacím systému s
neodvolatelností vypořádání nebo v systému propojeném podle § 89, jestliže investiční
nástroje nebo peněžní prostředky jsou takto použity během provozního dne, v jehož
průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a
c) platnost, účinnost či vymahatelnost práva na uspokojení
ze zajištění poskytnuté účastníkovi nebo provozovateli vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání nebo systému propojeného podle § 89.
(3) K vyloučení účinků rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či
jiného zásahu orgánu veřejné moci podle odstavce 2 písm. a) dojde i v případě, že
byl příkaz k vypořádání přijat vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání
po vydání tohoto rozhodnutí nebo po provedení tohoto zásahu, jestliže
a) vypořádání je provedeno během provozního dne, v jehož průběhu
došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a
b) provozovateli vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
nebylo k okamžiku, kdy se příkaz k vypořádání stal neodvolatelným podle odstavce
1, vydání tohoto rozhodnutí nebo provedení tohoto zásahu oznámeno ani mu nebylo ani
nemělo být jinak známo; skutečnost, že rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním
rejstříku, sama o sobě neznamená, že toto rozhodnutí bylo provozovateli vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání známo nebo mu mělo být známo.
(4) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné
moci podle odstavce 2 nemá zpětné účinky na práva a povinnosti, které vznikly ve
vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání nebo v systému propojeném podle
§ 89 před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu.
Propojení systémů
§ 89
(1) Uzavře-li provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání smlouvu o propojení systémů s jiným provozovatelem vypořádacího systému
s neodvolatelností vypořádání, platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního
vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního platebního systému
s neodvolatelností zúčtování umožňující vzájemné provádění příkazů k vypořádání,
nezakládá se tím nový vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání.
(2) Jestliže je to možné, provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání zajistí, aby pravidla systému a pravidla systému propojeného podle odstavce
1 byla koordinována, pokud jde o okamžik, ke kterému se příkaz k vypořádání považuje
za jednostranně neodvolatelný, a okamžik, ke kterému se takový příkaz považuje za
přijatý systémem. Nedohodnou-li se strany ve smlouvě podle odstavce 1 jinak, platí
pravidla propojených systémů, pokud jde o tyto okamžiky, nezávisle na sobě.
HLAVA III
PROVOZOVATEL VYPOŘÁDACÍHO SYSTÉMU S NEODVOLATELNOSTÍ VYPOŘÁDÁNÍ
§ 90
(1) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
je právnická osoba, která je oprávněna provozovat vypořádací systém s neodvolatelností
vypořádání na základě povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání, které jí udělila Česká národní banka.
(2) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
může též, pokud to má uvedeno v povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání, zajišťovat pro své účastníky investiční službu uvedenou v § 4 odst. 3
písm. a).
(3) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
je povinen provozovat vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání s odbornou
péčí.
(4) Peněžní prostředky nebo investiční nástroje, které byly provozovateli
vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání svěřeny do správy nebo jako zajištění
závazku plynoucího z vypořádávaného obchodu s investičními nástroji, nejsou součástí
majetku provozovatele vypořádacího systému. Provozovatel vypořádacího systému účtuje
o majetku třetích osob, který má ve své moci, odděleně od svého majetku.
Povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
§ 90a
(1) Česká národní banka udělí povolení k provozování vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání žadateli,
a) který je akciovou společností nebo společností s ručením
omezeným,
b) který má sídlo a skutečné sídlo na území České republiky,
c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši odpovídající
částce 730 000 EUR,
d) jehož počáteční kapitál má průhledný a nezávadný původ,
e) který předloží plán obchodní činnosti podložený reálnými
ekonomickými propočty,
f) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady
jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného provozování vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání,
g) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než
v provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nepředstavuje podstatnou
hrozbu pro finanční stabilitu provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání,
h) na němž mají kvalifikovanou účast osoby vhodné z hlediska
řádného a obezřetného vedení provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání,
i) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu
dohledu nad činností provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání;
při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským
státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu
dohledu nad činností provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,
j) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné,
k) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti
provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, jsou odborně způsobilé
a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného provozování vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání a
l) který předložil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska
řádného a obezřetného provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
a z hlediska systémového rizika.
(2) Česká národní banka udělí povolení k provozování vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání i žadateli, který
a) je právnickou osobou,
b) má sídlo a skutečné sídlo v jiném členském státě Evropské
unie,
c) je oprávněn provozovat systém obdobný vypořádacímu systému
s neodvolatelností vypořádání, v němž se právní vztahy mezi účastníky systému při
provádění vypořádání řídí právem jiného členského státu Evropské unie, a
d) předložil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska
řádného a obezřetného provozování vypořádacího sytému s neodvolatelností vypořádání
a z hlediska systémového rizika.
(3) Žádost o povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady
osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 nebo 2. Vzor tiskopisu a obsah
jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 90b
(1) O žádosti o povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání rozhodne Česká národní banka do 6 měsíců ode dne jejího doručení.
(2) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání Česká národní banka schválí pravidla systému.
(3) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání Česká národní banka může stanovit podmínky,
které musí provozovatel vypořádacího systému splnit před zahájením činnosti, popřípadě
dodržovat při výkonu své činnosti.
(4) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti
o povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo
jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k provozování uděleno.
HLAVA IV
INFORMAČNÍ POVINNOSTI PROVOZOVATELE A ÚČASTNÍKA VYPOŘÁDACÍHO SYSTÉMU
S NEODVOLATELNOSTÍ VYPOŘÁDÁNÍ
§ 90c
(1) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o
a) obchodní firmě nebo názvu anebo jménu a příjmení účastníků
vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, o jejich sídle, místě podnikání
nebo bydlišti, o jejich identifikačním čísle, bylo-li přiděleno, a v případě fyzických
osob o datu jejich narození a rodném čísle, bylo-li přiděleno, a o změně těchto údajů
a
b) návrhu rozhodnutí o jeho zrušení s likvidací nebo bez likvidace
anebo o změně jeho předmětu podnikání; stejně informuje o přijetí takového rozhodnutí
příslušným orgánem provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání.
(2) Účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání bez
zbytečného odkladu informuje provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání o údajích v rozsahu odstavce 1 písm. a).
(3) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
neprodleně informuje účastníky vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
a provozovatele systému propojeného podle § 89 o oznámení podle § 90g odst. 4.
(4) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
zasílá České národní bance informace a podklady potřebné pro výkon dohledu o své
finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření a o plnění podmínek výkonu své činnosti.
Lhůty pro zasílání informací a podkladů, podrobnosti o jejich obsahu, formě a způsobu
zasílání stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
se sídlem v jiném členském státě Evropské unie je povinen pro účely posouzení plnění
podmínek výkonu jeho činnosti poskytnout České národní bance požadované informace
a potřebná vysvětlení.
§ 90d
Účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání na žádost
informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o vypořádacím systému s neodvolatelností
vypořádání, jehož se účastní, a o jeho pravidlech.
§ 90e
Účastník zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání, který má sídlo nebo místo podnikání na území České republiky,
a) na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem,
o tomto systému a o jeho pravidlech a
b) bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku o své
účasti v tomto systému, o členském státě Evropské unie, který existenci tohoto systému
oznámil Evropské komisi, o adrese svého sídla nebo místa podnikání a o změně těchto
skutečností.
HLAVA V
OZNAMOVACÍ POVINNOSTI ORGÁNŮ VEŘEJNÉ MOCI
§ 90f
Oznamovací povinnost soudu a jiného orgánu veřejné moci
O vydání rozhodnutí o úpadku nebo vydání rozhodnutí anebo jiném zásahu
orgánu veřejné moci podle § 88 odst. 2 vůči účastníkovi vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání vyrozumí bez zbytečného odkladu soud nebo jiný orgán veřejné moci, který
zásah provedl, Českou národní banku. Soud nebo jiný orgán veřejné moci vyrozumí Českou
národní banku též v případě, pokud tato rozhodnutí vydal nebo obdobné zásahy provedl
vůči účastníkovi zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,
který má sídlo nebo místo podnikání na území České republiky.
§ 90g
Oznamovací povinnosti České národní banky
(1) Česká národní banka oznámí bez zbytečného odkladu Evropské komisi
existenci vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, jehož provozovateli
udělila povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání.
V oznámení Česká národní banka uvede provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání. Dojde-li ke změnám uvedeným v tomto oznámení, informuje o tom Česká národní
banka bez zbytečného odkladu Evropskou komisi. Jestliže bylo povolení k provozování
vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání odňato, Česká národní banka oznámí
Evropské komisi zánik tohoto vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání bez
zbytečného odkladu poté, co bylo dokončeno vypořádání na základě příkazů přijatých
přede dnem odnětí povolení.
(2) Česká národní banka může oznámit Evropské komisi existenci systému
vypořádání obchodů s cennými papíry, který provozuje podle zákona upravujícího postavení
a působnost České národní banky, jestliže tento systém splňuje podmínky uvedené v
§ 82 odst. 1 písm. a) až c). V oznámení Česká národní banka uvede, že je provozovatelem
tohoto systému. Pro tento systém a pro Českou národní banku při výkonu činnosti jeho
provozovatele se § 87 odst. 1 věta druhá a odst. 2, § 90a, 90b, § 90c odst. 1 a odstavec
4 nepoužijí. Česká národní banka oznámení podle věty první bez zbytečného odkladu
odvolá, jestliže systém přestane splňovat podmínky uvedené v § 82 odst. 1 písm. a),
b) nebo c).
(3) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 90f, které
se týká účastníka zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,
který má sídlo nebo místo podnikání na území České republiky, oznámí to neprodleně
příslušnému orgánu členského státu Evropské unie, který existenci tohoto systému
oznámil Evropské komisi.
(4) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 90f nebo
obdobné oznámení od orgánu členského státu Evropské unie, které se týká účastníka
vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, oznámí to neprodleně provozovateli
tohoto vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání.
30) Čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES.
31) Čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, ve znění
směrnic Komise 2007/18/ES a 2010/16/EU.“.
7. V § 100 odst. 1 písm. c) se slova „ , přičemž se na ni vztahují obdobně
ustanovení § 82 odst. 4 až 8, § 83 odst. 7 až 14, § 86 až 88“ nahrazují slovy „ ;
provozuje-li centrální depozitář vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání,
považuje se za provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání“.
8. V § 135 odst. 1 písmena j) až l) znějí:
„j) provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání (§
90), který má sídlo v České republice,
k) účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání (§ 84),
který není provozovatelem tohoto systému,
l) účastník zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,
který má sídlo nebo místo podnikání v České republice (§ 90e),“.
9. V § 138 odst. 1 se za slovo „systému“ vkládají slova „s neodvolatelností
vypořádání se sídlem v České republice,“.
10. V § 138 odst. 2 se za slovo „systému“ vkládají slova „s neodvolatelností
vypořádání se sídlem v České republice“.
11. V § 145 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Ten, komu bylo odňato povolení k provozování vypořádacího systému
s neodvolatelností vypořádání, to bez zbytečného odkladu oznámí účastníkům tohoto
vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání. Do dokončení vypořádání na základě
příkazů k vypořádání přijatých přede dnem odnětí povolení se i nadále považuje za
provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání.“.
Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.
12. V § 158 odst. 1 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje.
13. V § 158 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena e) až i), která znějí:
„e) poruší organizační požadavky podle § 48 nebo některý z nich,
f) nesplní informační povinnost podle § 50,
g) neumožní účastníkům regulovaného trhu zvolit jiný vypořádací systém
podle § 51 odst. 1,
h) poruší omezení nebo zákaz České národní banky podle § 52, nebo
i) nesplní některou z povinností podle § 67 nebo 68.“.
14. § 160 včetně nadpisu zní:
„§ 160
Správní delikty provozovatele a účastníka vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání
(1) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 87 odst. 1 uveřejní změnu pravidel systému bez souhlasu
České národní banky,
b) neoznámí změnu údajů podle § 90b odst. 4, nebo
c) nesplní informační povinnost podle § 90c odst. 1.
(2) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
se sídlem v České republice se dopustí správního deliktu tím, že
a) provozuje vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání v rozporu
s § 90 odst. 3,
b) nesplní informační povinnost podle § 90c odst. 3, nebo
c) nesplní oznamovací povinnost podle § 145 odst. 4.
(3) Účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se dopustí
správního deliktu tím, že nesplní informační povinnost podle § 90c odst. 2 nebo §
90d.
(4) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm.
c), odstavce 2 nebo 3,
b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm.
a) nebo b).“.
15. V § 165 odst. 2 se slova „ , instituce elektronických peněz“ zrušují.
16. V § 199 odst. 2 se slova „§ 83 odst. 4, § 85 odst. 2, § 87“ nahrazují
slovy „§ 90a odst. 3, § 90c odst. 4,“.
Čl. V
Přechodná ustanovení
1. Povolení k provozování vypořádacího systému udělená podle dosavadních
právních předpisů, se dnem nabytí účinnost tohoto zákona považuje za povolení k provozování
vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání podle § 90a zákona č. 256/2004
Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona. Provozovatel vypořádacího systému na základě povolení uděleného podle dosavadních
právních předpisů, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za provozovatele
vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání podle § 90 zákona č. 256/2004
Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Provozovatel vypořádacího systému na základě povolení uděleného podle
dosavadních právních předpisů uvede své poměry do souladu s částí sedmou zákona č.
256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Vypořádací systém provozovaný na základě povolení uděleného podle dosavadních
právních předpisů, se dnem nabytí účinnost tohoto zákona považuje za vypořádací systém
s neodvolatelností vypořádání podle § 82 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém
trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Žádost o povolení k provozování vypořádacího systému podaná přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o povolení
k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání podle § 90a zákona
č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
5. Ustanoveními dosavadních právních předpisů se řídí i právní vztahy vzniklé
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; vznik těchto právních vztahů, jakož i
nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují
podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna insolvenčního zákona
Čl. VI
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon),
ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb.,
zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č.
7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009
Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
pod č. 241/2010 Sb. a zákona č. 409/2010 Sb., se mění takto:
1. V § 2 písm. k) se slova „instituce elektronických peněz1),“ včetně poznámky
pod čarou č. 1 zrušují.
2. V § 35 odst. 3 se za slovo „služeb“ vkládají slova „nebo držitelů elektronických
peněz“.
3. V § 82 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem platebního systému s
neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání, vyrozumí insolvenční soud o vydání předběžného
opatření podle odstavce 3 současně s jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku Českou
národní banku.“.
4. V § 102 odst. 1 písm. g) se slova „uvedeného v seznamu České národní
banky podle zákona upravujícího platební styk1), nebo účastníkem vypořádacího systému
podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu18)“ nahrazují slovy „s neodvolatelností
zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání“.
5. V § 113 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Je-li dlužník provozovatelem
nebo účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního
systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, vyrozumí insolvenční
soud o vydání předběžného opatření současně s jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku
Českou národní banku.“.
6. V § 118 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem platebního systému s
neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání, vyrozumí insolvenční soud o vyhlášení moratoria
současně se zveřejněním usnesení v insolvenčním rejstříku Českou národní banku.“.
7. V § 139 odst. 1 písm. g) se slova „uvedeného v seznamu České národní
banky podle zvláštního právního předpisu1),“ nahrazují slovy „s neodvolatelností
zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání,“.
8. V § 139 odst. 1 se písmeno h) zrušuje.
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h).
9. § 247 zní:
„§ 247
Je-li dlužník účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému
s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání, vyrozumí insolvenční soud o prohlášení konkursu současně se zveřejněním
usnesení v insolvenčním rejstříku Českou národní banku.“.
10. § 365 zní:
„§ 365
(1) Ustanovení tohoto zákona nemají vliv na platnost, účinnost či vymahatelnost
závazků dlužníka, který je účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování
nebo účastníkem zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, za
podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk.
(2) Ustanovení tohoto zákona nemají vliv na platnost, účinnost či vymahatelnost
závazků dlužníka, který je účastníkem vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
nebo účastníkem zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,
za podmínek stanovených zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu.“.
11. V § 366 odst. 1 se písmena a) a b) zrušují.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena a) a b).
12. V části druhé hlavě IV nadpis dílu 1 zní: „Úpadek bank, spořitelních
a úvěrních družstev a některých zahraničních bank“.
13. V § 367 odst. 1 písm. a) se čárka za slovem „banky“ nahrazuje slovem
„a“ a slova „nebo instituce elektronických peněz1),“ se zrušují.
14. V § 367 odst. 1 písm. b) se slova „nebo instituce elektronických peněz“
zrušují.
15. V § 367 odst. 1 se písmena c) až e) zrušují.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno c).
16. V § 367 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „a d)“ zrušují.
17. V § 367 odst. 3 se slovo „f)“ nahrazuje slovem „c)“.
18. V § 367 se odstavec 4 zrušuje.
19. V části druhé hlavě IV dílu 1 nadpis oddílu 2 zní: „Úpadek banky, spořitelního
a úvěrního družstva po odnětí licence nebo povolení a úpadek pobočky zahraniční banky
uvedené v § 367 odst. 1 písm. c)“.
20. V § 368 odst. 3 se slova „nebo instituce elektronických peněz“ zrušují
a slovo „f)“ se nahrazuje slovem „c)“.
21. V § 370 odst. 1 větě první se čárka za slovem „banky“ nahrazuje slovem
„nebo“ a slova „nebo instituce elektronických peněz“ se zrušují.
22. V § 370 odst. 2 písm. d) se číslo „374“ nahrazuje číslem „373“.
23. V § 370 odst. 2 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f).
24. V § 370 se odstavce 4 až 6 zrušují.
Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 4 až 7.
25. V § 370 odst. 4 větě první se číslo „6“ nahrazuje číslem „3“.
26. V § 370 odst. 4 se věty druhá a třetí zrušují.
27. V § 370 odstavec 5 zní:
„(5) Insolvenční soud, který vydal rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu
na majetek pobočky zahraniční banky uvedené v § 367 odst. 1 písm. c), informuje prostřednictvím
příslušného orgánu dozoru nebo dohledu o takovém rozhodnutí orgány dozoru nebo dohledu
v členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský
prostor, ve kterých má dlužník organizační složku, a to před zveřejněním příslušného
rozhodnutí v insolvenčním rejstříku, a není-li to možné, neprodleně poté; tato informace
obsahuje i upozornění na možné důsledky přijatého rozhodnutí.“.
28. V § 373 odst. 1 se slova „ , je-li jím banka nebo spořitelní a úvěrní
družstvo anebo pobočka zahraniční banky podle § 367 odst. 1 písm. f),“ zrušují.
29. § 374 se zrušuje.
30. V § 376 se čárka za slovem „banka“ nahrazuje slovem „nebo“ a slova
„ , instituce elektronických peněz nebo osoba se sídlem nebo místem podnikání na
území České republiky oprávněná vydávat elektronické peníze na základě povolení podle
zvláštního právního předpisu“ se zrušují.
31. V části druhé hlavě IV dílu 1 nadpis oddílu 3 zní: „Úpadek zahraniční
banky podnikající na území České republiky na základě jednotné licence“.
32. V § 377 větě první se slova „nebo instituce elektronických peněz“ a
slova „ , nebo na jehož území má sídlo nebo místo podnikání osoba oprávněná vydávat
elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu“ zrušují.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o bankách
Čl. VII
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona
č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995
Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona
č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001
Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona
č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005
Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona
č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006
Sb., zákona č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona
č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008
Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona
č. 230/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010
Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 41/2011 Sb., se mění
takto:
1. V § 20 odst. 5 se slova „instituce elektronických peněz,“ zrušují.
2. V § 20 odst. 6 písm. b) se slova „institucemi elektronických peněz,“
zrušují.
3. V § 20c se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
4. V § 20c odst. 4 se číslovka „4“ nahrazuje číslovkou „3“.
5. V § 41f odst. 7 větě první se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou, za slovo
„rozsahu,“ se vkládají slova „instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických
peněz malého rozsahu,“ a za slovo „transakce13)“ se vkládají slova „nebo proti jejichž
přijetí byly vydány elektronické peníze“.
6. V § 41f odst. 7 se za větu první vkládají věty „Pro účely výpočtu náhrady
z Fondu se za skutečného vlastníka těchto peněžních prostředků považují uživatelé
platebních služeb nebo držitelé elektronických peněz. Náhrada se poskytne platební
instituci, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, instituci elektronických
peněz nebo vydavateli elektronických peněz malého rozsahu.“.
7. V § 41f odst. 7 větě čtvrté se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo
„rozsahu“ se vkládají slova „ , instituce elektronických peněz nebo vydavatele elektronických
peněz malého rozsahu“.
8. V § 41f odst. 7 větě poslední se slova „Platební instituce nebo poskytovatel
platebních služeb malého rozsahu jsou povinni“ nahrazují slovy „Tyto osoby jsou povinny“.
9. V § 41f se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu,
instituce elektronických peněz a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu jsou
povinni sdělit uživateli platebních služeb nebo držiteli elektronických peněz na
jeho žádost informace o tom, u které banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo
zahraniční banky je veden samostatný účet, na kterém jsou v souladu se zákonem upravujícím
platební styk uloženy peněžní prostředky, které jim byly svěřeny k provedení platební
transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
Čl. VIII
Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních
s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č.
406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004
Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona
č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007
Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona
č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010
Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 41/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 1a odst. 1 písm. a) se slova „a dále osoba, jejíž činnost nebo podnikání
spočívá ve vydávání elektronických peněz, to vše“ zrušují.
2. V § 2b odst. 5 se slova „instituce elektronických peněz,“ zrušují.
3. V § 2b odst. 6 písm. b) se slova „institucemi elektronických peněz,“
zrušují.
4. V § 13b se odstavec 4 zrušuje.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
a financování terorismu
Čl. IX
Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné
činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009
Sb., zákona č. 285/2009 Sb. a zákona č. 199/2010 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odst. 1 písm. a) se body 3 a 4 zrušují.
2. V § 2 odst. 1 písm. b) bodě 5 se slovo „rozsahu3)“ nahrazuje slovy „rozsahu,
instituce elektronických peněz a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu3)“.
3. V § 5 písm. a) se za slovo „narození,“ vkládá slovo „dále“.
4. V § 13 odst. 2 písm. a) se slovo „pravidelných“ zrušuje.
5. V § 13 odst. 2 písmeno c) zní:
„c) elektronických peněz, pokud nejvyšší částka elektronicky uchovávaná
na médiu, které nelze dobíjet, nepřekročí částku 250 EUR, nebo 500 EUR, jde-li o
elektronické peníze, které mohou být použity pouze k provedení vnitrostátní platební
transakce, nebo, pokud lze médium dobíjet, je pro kalendářní rok stanoven celkový
limit ve výši 2 500 EUR, s výjimkou případů, kdy je na žádost držitele elektronických
peněz v témže kalendářním roce zpětně vyměněna částka celkem 1 000 EUR nebo více,“.
6. V § 13 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d) platebních služeb poskytovaných prostřednictvím veřejné mobilní telefonní
sítě jinak než s využitím elektronických peněz, pokud hodnota jednotlivé transakce
nepřesáhne 250 EUR a současně je pro kalendářní rok stanoven celkový limit transakcí
realizovaných z jednoho telefonního čísla ve výši 2 500 EUR, nebo“.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).
7. V § 21 odst. 6 se věta první nahrazuje větou „Úvěrová instituce, platební
instituce, instituce elektronických peněz, finanční instituce uvedená v § 2 odst.
1 písm. b) bodě 11 a povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. c) doručí ministerstvu
systém vnitřních zásad do 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou; oznámení
o změnách v systému vnitřních zásad doručí ministerstvu do 30 dnů ode dne jejich
přijetí.“.
8. V § 48 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Povinná osoba, které je v § 21 odst. 2 uložena povinnost vypracovat
písemně systém vnitřních zásad a nevztahuje se na ni výjimka podle § 21 odst. 3 nebo
4, se dopustí správního deliktu tím, že systém vnitřních zásad nevypracuje v rozsahu
podle § 21 odst. 5 nejpozději ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou.
(2) Povinná osoba, které je v § 21 odst. 6 uložena povinnost doručit ministerstvu
nebo České národní bance systém vnitřních zásad a oznámení o jeho změnách, se dopustí
správního deliktu tím, že systém vnitřních zásad nebo oznámení o jeho změnách nedoručí
podle § 21 odst. 6 nebo nepodá písemnou informaci o způsobu odstranění zjištěných
nedostatků podle § 21 odst. 8.“.
9. V § 48 odst. 3 se slovo „pravidelné“ zrušuje.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o České národní bance
Čl. X
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb.,
zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004
Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona
č. 230/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008
Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona
č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 156/2010 Sb. a zákona č. 41/2011
Sb., se mění takto:
1. § 24 se zrušuje.
2. § 38 zní:
„§ 38
(1) Česká národní banka je oprávněna provozovat platební systémy. Podmínky
provozování těchto platebních systémů a účasti v nich stanoví zákon upravující platební
styk.
(2) Česká národní banka přidělí kód platebního styku poskytovateli platebních
služeb, který hodlá užívat pro účty, které vede, čísla účtů v souladu s pravidly
mezinárodní standardizace (IBAN).
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla tvorby čísla účtu
v souladu s pravidly mezinárodní standardizace (IBAN).
(4) Česká národní banka vede seznam kódů platebního styku a poskytovatelů
platebních služeb, kterým tyto kódy přidělila; seznam uveřejňuje způsobem umožňujícím
dálkový přístup.“.
3. V § 41 odst. 2 písm. a) se slova „institucí elektronických peněz1a)
a poboček zahraničních institucí elektronických peněz podnikajících na území České
republiky na základě jednotné licence,“ zrušují.
4. V § 44a odst. 1 se na konci textu věty první vkládají slova „při výkonu
činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace
České národní banky“.
5. V § 44a odst. 1 věta druhá zní „Česká národní banka je při výkonu dohledu
oprávněna vyžadovat od těchto osob potřebné informace a podklady.“.
6. § 46 se včetně nadpisu zrušuje.
7. V § 46b odst. 1 se za číslovku „41“ vkládají slova „a 44a odst. 1“.
8. V § 49b odst. 1 větě druhé se čárka za slovem „bank“ nahrazuje slovem
„a“ a slova „ , instituce elektronických peněz1a) a pobočky zahraničních institucí
elektronických peněz“ se zrušují.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu
Čl. XI
Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění
dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č.
370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 257/2004
Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona
č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 224/2006 Sb., zákona č. 324/2006
Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona
č. 250/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009
Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 160/2010 Sb., se mění takto:
1. V § 13 odst. 1 písmeno c) zní:
„c) provozovatelů vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání,“.
2. V § 13 odst. 1 písmena m) a n) znějí:
„m) vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání a jejich účastníků,
n) účastníků zahraničních vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání,
kteří mají sídlo nebo místo podnikání v České republice,“.
3. V § 13 odst. 2 písmeno b) zní:
„b) seznam zahraničních vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání
a“.
4. V § 13 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Do seznamů podle odstavce 1 se zapisuje alespoň
a) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační
číslo osoby, bylo-li přiděleno, a
b) u fyzické osoby obchodní firma nebo jméno a příjmení, adresa bydliště
nebo místo podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o finančních konglomerátech
Čl. XII
Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními
družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry
ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních
konglomerátech), ve znění zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č.
230/2006 Sb., zákona č. 278/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:
1. V názvu zákona se slova „institucemi elektronických peněz,“ zrušují.
2. V nadpise části první se slova „institucemi elektronických peněz,“ zrušují.
3. V § 2 písm. d) se bod 2 zrušuje.
Dosavadní body 3 až 5 se označují jako body 2 až 4.
4. V § 3 odst. 2 se slova „instituce elektronických peněz,“ zrušují.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o omezení plateb v hotovosti
Čl. XIII
Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992
Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 303/2008 Sb. a zákona č. 281/2009
Sb., se mění takto:
1. V § 1 se slova „banky nebo pobočky zahraniční banky, nebo spořitelního
a úvěrního družstva,“ nahrazují slovy „osoby oprávněné poskytovat platební služby“
a slova „na účet banky“ se zrušují.
2. V § 4 odstavec 1 zní:
„(1) Poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 350 000 Kč (dále
jen „limit“) je povinen provést platbu bezhotovostně; to neplatí, jde-li o platbu,
která musí být podle zvláštního právního předpisu2) provedena v hotovosti.“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna občanského soudního řádu
Čl. XV
V zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 267b včetně poznámky pod
čarou č. 79a zní:
„§ 267b
Výkonu rozhodnutí na majetek platební instituce, zahraniční platební
instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, zahraničního poskytovatele
platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz, zahraniční instituce
elektronických peněz, vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo zahraničního
vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nepodléhají peněžní prostředky, které
uživatelé platebních služeb těmto osobám svěřili k provedení platební transakce,
ani peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, ani
aktiva, jež tyto osoby za tyto peněžní prostředky nabyly79a).
79a) § 19 a 52d zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona
č. 139/2011 Sb.“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním
Čl. XVI
Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění
zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 234/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č.
125/2002 Sb., zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 361/2004 Sb.,
zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 233/2006
Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona
č. 409/2010 Sb. a zákona č. 28/2011 Sb., se mění takto:
1. § 11a a 11b znějí:
„§ 11a
Zda je cenný papír platně vydán, zda obsahuje práva, která jsou s
ním vzhledem k jeho povaze spojena takovým způsobem, že je po dobu jeho platnosti
nelze bez cenného papíru uplatnit, a jaká práva a jaké právní účinky jsou s ním spojeny,
se řídí podle povahy cenného papíru
a) právem, kterým se řídí způsobilost k právům a vnitřní poměry právnické
osoby, která cenný papír vydala,
b) právem, kterým se řídí právní poměr, jehož úprava vydání cenného
papíru zakládá,
c) právem platným v místě, v němž byl cenný papír vydán,
d) právem státu, v němž má sídlo nebo obvyklý pobyt osoba, která
cenný papír vydává, neodpovídá-li povaze cenného papíru použití jiného práva, nebo
e) právem, které je v cenném papíru určeno, jestliže to povaha cenného
papíru připouští.
§ 11b
(1) Pokud ze zákona nevyplývá něco jiného, převod práva k cennému papíru
se řídí právem platným v místě, v němž je cenný papír v době nakládání s ním.
(2) Zástavní právo k cennému papíru se řídí právem platným v místě obvyklého
pobytu nebo sídla zástavního věřitele v rozhodné době, nezvolí-li strany právo jiné;
volba práva nemá účinky vůči třetí osobě, ledaže je prokázáno, že třetí osobě byla
volba práva známa dříve. Jde-li o cenný papír, který je nutno předložit za účelem
vydání věci a nakládání s ní, použije se práva platného v místě, v němž je cenný
papír v rozhodné době.
(3) Nakládání s cenným papírem se řídí právem státu, v němž je vedena
evidence, ve které se ve prospěch příjemce z takového jednání provádí zápis zakládající
právní účinky vlastnictví cenného papíru. Volba jiného práva je přípustná, jen jde-li
o právo státu, v němž má osoba vedoucí evidenci k okamžiku volby jiného práva sídlo
nebo pobočku, a vedení evidence patří mezi obvyklé činnosti této osoby.
(4) Jsou-li určeny investiční nástroje, včetně práv s nimi spojených,
k zajištění práv
a) účastníka nebo provozovatele platebního systému s neodvolatelností
zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání, jestliže tato práva vznikla z jeho účasti v systému nebo provozování
systému, nebo
b) centrální banky některého z členských států Evropské unie nebo
Evropské centrální banky, řídí se práva těchto osob nebo osob jednajících na jejich
účet ze zajištění právním řádem státu, v němž je vedena evidence investičních nástrojů,
v níž se provádí zápis zakládající právní účinky z těchto jednání; volba jiného práva
je vyloučena.
(5) Českým právem se řídí nabídka převzetí určená vlastníkům účastnických
cenných papírů vydaných akciovou společností se sídlem v České republice, jejíž účastnické
cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu v České republice, a
právní otázky spojené s nabídkou převzetí s mezinárodním prvkem za podmínek stanovených
zákonem upravujícím nabídky převzetí.
(6) Jestliže bylo vydáno rozhodnutí o úpadku účastníka platebního systému
s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností
zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání, nebo jestliže bylo vůči tomuto účastníkovi
vydáno jiné rozhodnutí nebo proveden jiný zásah orgánu veřejné moci s obdobnými účinky,
řídí se práva a povinnosti tohoto účastníka vyplývající z jeho účasti v systému týmž
právem, jakým se řídí právní vztahy mezi účastníky systému při provádění zúčtování
nebo vypořádání. Volba jiného práva je vyloučena.“.
2. V § 11c odst. 1 se slova „osoba se sídlem na území České republiky oprávněná
vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu1),“,
slova „zahraniční instituce elektronických peněz, která obdržela licenci nebo povolení
od orgánu členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru,“
a slova „nebo zahraniční instituce elektronických peněz“ zrušují.
Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o ochraně spotřebitele
Čl. XVII
V § 23 odst. 9 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění
zákona č. 36/2008 Sb. a zákona č. 285/2009 Sb., se ve větě první slova „ , jedná-li
se o osoby, nad nimiž vykonává dohled podle § 44 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o
České národní bance, ve znění pozdějších předpisů“ nahrazují slovy „u osob podléhajících
jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky
při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo
registrace České národní banky“ a věty druhá a třetí se zrušují.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o auditorech
Čl. XVIII
Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech),
ve znění zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 2 písm. m) se slova „provozovatel vypořádacího systému,“ zrušují,
čárka za slovy „investiční společnosti“ se nahrazuje slovem „a“ a slova „a instituce
elektronických peněz“ se zrušují.
2. V § 44 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „provozovatel vypořádacího
systému,“ zrušují, čárka za slovem „společnosti“ se nahrazuje slovem „a“ a slova
„a instituce elektronických peněz“ se zrušují.
Čl. XIX
Přechodné ustanovení
Auditor provádějící povinný audit provozovatele vypořádacího systému nebo
instituce elektronických peněz jako subjektů veřejného zájmu podle § 2 písm. m) zákona
č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, není považován za auditora provádějícího povinný audit subjektu veřejného
zájmu od okamžiku dokončení povinného auditu týkajícího se účetního období, v němž
provozovatel vypořádacího systému nebo instituce elektronických peněz přestaly být
subjektem veřejného zájmu, neprovádí-li tento auditor ještě povinný audit jiného
subjektu veřejného zájmu. Tím není dotčena povinnost auditora zveřejnit výroční zprávu
o průhlednosti podle § 43 zákona o auditorech.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí
Čl. XX
V § 15 odst. 2 zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí,
se slova „bank, poboček zahraničních bank a osob, kterým uděluje devizovou licenci;
při zjištění nedostatků postupuje podle odstavce 1 věty druhé“ nahrazují slovy „osob
podléhajících jejímu dohledu, a to v rozsahu činností, nad nimiž u těchto osob vykonává
dohled“.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.