41/1988 Sb.
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 7. března 1988
o Smlouvě mezi vládou Československé socialistické republiky a
vládou Čínské lidové republiky o zamezení dvojího zdanění a
zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu
Dne 11. června 1987 byla v Praze podepsána Smlouva mezi
vládou Československé socialistické republiky a vládou Čínské
lidové republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému
úniku v oboru daní z příjmu.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění
Československé socialistické republiky a prezident Československé
socialistické republiky ji ratifikoval.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 28 dnem
23. prosince 1987.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
Ministr:
Ing. Chňoupek v.r.
SMLOUVA
mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Čínské
lidové republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému
úniku v oboru daní z příjmu
Vláda Československé socialistické republiky a vláda Čínské
lidové republiky přejíce si uzavřít smlouvu o zamezení dvojího
zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu,
dohodly se takto:
Čl.1
Osoby, na které se smlouva vztahuje
Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají bydliště či
sídlo v jednom nebo v obou smluvních státech (rezidenti).
Čl.2
Daně, na které se smlouva vztahuje
1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu vybírané ve
prospěch smluvního státu, jeho správních útvarů nebo místních
orgánů, ať je způsob vybírání jakýkoli.
2. Za daně z příjmu se považují daně, vybírané z celkového
příjmu nebo z části příjmu, včetně daní ze zisku ze zcizení
movitého nebo nemovitého majetku a daní z přírůstku hodnoty.
3. Současné daně, na které se smlouva vztahuje, jsou:
a) v Československé socialistické republice:
(i) daně ze zisku;
(ii) daň ze mzdy;
(iii) daň z příjmů z literární a umělecké činnosti;
(iv) daň zemědělská;
(v) daň z příjmů obyvatelstva; a
(vi) daň domovní,
(dále nazývané "československá daň");
b) v Čínské lidové republice:
(i) daň z příjmů fyzických osob;
(ii) daň z příjmů společných čínských a zahraničních podniků
(joint ventures);
(iii) daň z příjmů zahraničních společností; a
(iv) místní daň z příjmu,
(dále nazývané "čínská daň").
4. Tato smlouva se vztahuje také na daně stejného nebo
podobného druhu, které budou ukládány po podpisu této smlouvy
vedle současných daní nebo místo nich. Příslušné úřady smluvních
států si vzájemně sdělí významné změny, které byly provedeny v
jejich příslušných daňových zákonech.
Čl.3
Všeobecné definice
1. Ve smyslu této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje
odlišný výklad:
a) výraz "Československo" označuje Československou socialistickou
republiku;
b) výraz "Čína" označuje Čínskou lidovou republiku;
c) výrazy "jeden smluvní stát" a "druhý smluvní stát" označují
podle případu Československo nebo Čínu;
d) výraz "daň" označuje podle případu čínskou nebo československou
daň;
e) výraz "osoba" zahrnuje fyzické osoby, společnosti a všechny
jiná sdružení osob;
f) výraz "společnost" označuje každou právnickou osobu nebo
organizační jednotku považovanou pro účely zdanění za
právnickou osobu;
g) výrazy "podnik jednoho smluvního státu" a "podnik druhého
smluvního státu" označují podnik provozovaný rezidentem jednoho
smluvního státu nebo podnik provozovaný rezidentem druhého
smluvního státu;
h) výraz "státní příslušníci" označuje všechny fyzické osoby,
které jsou státními občany jednoho smluvního státu, a všechny
právnické osoby založené nebo zřízené podle práva tohoto státu,
rovněž tak všechny organizace bez právní subjektivity
považované pro účely zdanění za právnické osoby založené nebo
zřízené podle práva tohoto smluvního státu;
i) výraz "mezinárodní doprava" označuje jakoukoli dopravu
uskutečňovanou lodí nebo letadlem, které je provozováno
podnikem, jehož sídlo ústředí (tj. skutečného vedení) je
umístěno v jednom smluvním státě, pokud loď nebo letadlo nejsou
provozovány jen mezi místy v druhém smluvním státě;
j) výraz "příslušný úřad" označuje:
(i) v případě Československa, ministra financí Československé
socialistické republiky nebo jeho zmocněného zástupce;
(ii) v případě Číny, ministerstvo financí Čínské lidové
republiky nebo jeho zmocněného zástupce.
2. Každý výraz, který není jinak definován, má pro aplikaci
této smlouvy smluvním státem význam, který mu náleží podle práva
tohoto státu, které upravuje daně, na které se vztahuje tato
smlouva, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad.
Čl.4
Daňový domicil
1. Výraz "rezident jednoho smluvního státu" označuje ve
smyslu této smlouvy každou osobu, která je podle práva tohoto
smluvního státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého
bydliště, stálého bytu, sídla ústředí (tj. skutečného vedení) nebo
jakéhokoli jiného podobného kritéria.
2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1
rezidentem v obou smluvních státech, bude její postavení určeno v
souladu s následujícími pravidly:
a) předpokládá se, že tato osoba je rezidentem v tom smluvním
státě, ve kterém má stálý byt. Jestliže má stálý byt v obou
smluvních státech, předpokládá se, že je rezidentem v tom
smluvním státě, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy
(středisko životních zájmů);
b) jestliže nemůže být určeno, ve kterém smluvním státě má tato
osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá stálý
byt v žádném smluvním státě, předpokládá se, že je rezidentem v
tom smluvním státě, ve kterém se obvykle zdržuje;
c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou smluvních státech
nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem v tom
smluvním státě, jehož je státním občanem;
d) jestliže je tato osoba státním občanem obou smluvních států
nebo žádného z nich, vynasnaží se příslušné úřady smluvních
států upravit otázku vzájemnou dohodou.
3. Jestliže osoba jiná než osoba fyzická je podle ustanovení
odstavce 1 rezidentem v obou smluvních státech, předpokládá se, že
je rezidentem v tom státě, v němž je umístěno sídlo jeho ústředí
(tj. skutečného vedení).
Čl.5
Stálá provozovna
1. Výraz "stálá provozovna" označuje ve smyslu této smlouvy
trvalé zařízení pro podnikání, jehož prostřednictvím podnik
vykonává zcela nebo zčásti svoji činnost.
2. Výraz "stálá provozovna" zahrnuje obzvláště:
a) místo vedení;
b) závod;
c) kancelář;
d) továrnu;
e) dílnu;
f) důl, místo těžby ropy nebo plynu, lom nebo každé jiné místo,
kde se těží přírodní zdroje.
3. Výraz "stálá provozovna" rovněž zahrnuje:
a) staveniště, stavbu, montáž nebo instalaci zařízení nebo dozor
nad nimi, pokud toto staveniště, montáž nebo instalace zařízení
nebo dozor nad nimi trvají déle než 6 měsíců;
b) poradenské služby poskytované zaměstnanci nebo jinými
pracovníky podniku jednoho smluvního státu ve druhém smluvním
státě, za předpokladu, že tyto činnosti trvají u jedné nebo
více spojených akcí po souvislou dobu nebo několik období
přesahujících celkem 6 měsíců v jakémkoli období 12 měsíců.
4. Bez ohledu na ustanovení odstavců 1 až 3 výraz "stálá
provozovna" nebude zahrnovat:
a) zařízení, které se využívá pouze k uskladnění, vystavení nebo k
dodání zboží patřícího podniku;
b) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za
účelem uskladnění, vystavení nebo dodání;
c) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za
účelem zpracování jiným podnikem;
d) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem
nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik;
e) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem
provádění jiných činností pro podnik, které mají přípravný nebo
pomocný charakter;
f) montážní služby prováděné podnikem jednoho smluvního státu v
souvislosti s prodejem strojů nebo zařízení z tohoto smluvního
státu do druhého smluvního státu.
5. Bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2 osoba jednající v
jednom smluvním státě na účet podniku druhého smluvního státu,
jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 6, se
považuje za stálou provozovnu v prvně zmíněném státě, jestliže je
v tomto státě vybavena plnou mocí, kterou tam obvykle využívá a
která jí dovoluje uzavírat smlouvy jménem podniku, pokud činnost
této osoby není omezena na činnosti uvedené v odstavci 4, které,
pokud by byly uskutečňovány v trvalém zařízení, by nezakládaly
existenci stálé provozovny podle ustanovení tohoto odstavce.
6. Nepředpokládá se, že podnik má stálou provozovnu v
některém smluvním státě jenom proto, že tam vykonává svoji činnost
prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jiného
nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné
činnosti. Jestliže však činnost tohoto zástupce je zcela nebo z
převážné části věnována zájmům podniku, nebude tento zástupce
považován za nezávislého ve smyslu tohoto odstavce.
7. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem v jednom
smluvním státě, ovládá společnost nebo je ovládána společností,
která je rezidentem v druhém smluvním státě, nebo která tam
vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo
ne), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou
provozovnu druhé společnosti.
Čl.6
Příjmy z nemovitého majetku
1. Příjmy plynoucí rezidentu jednoho smluvního státu z
nemovitého majetku umístěného ve druhém smluvním státě (včetně
příjmů ze zemědělských a lesních podniků) mohou být zdaněny v
tomto druhém smluvním státě.
2.
a) Výraz "nemovitý majetek" s výhradou ustanovení
pododstavce b) a c) se definuje ve shodě s právem
smluvního státu, v němž je tento majetek umístěn;
b) výraz "nemovitý majetek" zahrnuje v každém případě
příslušenství nemovitého majetku, mrtvý a živý inventář
zemědělských a lesních podniků a práva, pro která platí
předpisy obecného práva vztahující se na nemovitý
majetek, právo používání nemovitého majetku a práva na
proměnlivé nebo pevné platy za těžení nebo za přivolení
k těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných
přírodních zdrojů:
c) lodě a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.
3. Ustanovení odstavce 1 platí pro příjmy z přímého užívání,
nájmu nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku.
4. Ustanovení odstavců 1 a 3 platí stejně pro příjmy z
nemovitého majetku podniku a pro příjmy z nemovitého majetku
užívaného k výkonu nezávislého povolání.
Čl.7
Zisky podniků
1. Zisky podniků jednoho smluvního státu budou zdaněny jen v
tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém
smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam
umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem,
mohou být zisky podniku zdaněny v tomto druhém státě, avšak pouze
v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně.
2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji
činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny,
která je tam umístěna, přisuzují se s výhradou ustanovení odstavce
3 v každém smluvním státě této stálé provozovny zisky, které by
byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala
stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a
byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou
provozovnou.
3. Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst
náklady, které byly vynaloženy na činnost této stálé provozovny
včetně nákladů na vedení a všeobecných správních výdajů takto
vynaložených, ať vznikly ve státě, ve kterém je stálá provozovna
umístěna, či jinde. Nepovolí se však odečíst částky, které byly
zaplaceny (jinak než jako náhrada skutečných výloh) stálou
provozovnou vedení podniku nebo některé jiné jeho kanceláři ve
formě licenčních poplatků, náhrad nebo jiných podobných platů za
využívání patentů nebo jiných práv, nebo ve formě provize za
zvláštní poskytnuté služby, za správu a řízení nebo vyjma případů
bankovních podniků ve formě úroků z peněz zapůjčených stálé
provozovně. Obdobně při stanovení zisků stálé provozovny se
nepřihlédne k částkám, jimiž stálá provozovna zatíží (jinak než za
skutečné výlohy) vedení podniku nebo některou jinou jeho kancelář
za licenční poplatky, náhrady nebo jiné podobné platy za využívání
patentů nebo jiných práv, nebo za provizi za zvláštní poskytnuté
služby, za správu a řízení nebo vyjma případů bankovních podniků
ve formě úroků z peněz zapůjčených vedení podniku nebo některé
jeho jiné kanceláři.
4. Jestliže je v některém smluvním státě obvyklé stanovit
zisky, které mají být připočteny stálé provozovně, na základě
rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem, nevylučuje
ustanovení odstavce 2, aby tento stát stanovil zisky, jež mají být
zdaněny, tímto obvyklým rozdělením. Použitý způsob rozdělení musí
být však takový, aby výsledek byl v souladu se zásadami
stanovenými v tomto článku.
5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě
skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.
6. Zisky, které se mají přičíst stálé provozovně, se pro
účely předchozích odstavců stanoví každý rok stejným způsobem,
pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup.
7. Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojednává
odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch
článků dotčena ustanoveními tohoto článku.
Čl.8
Lodní a letecká doprava
1. Zisky plynoucí z provozování lodí a letadel v mezinárodní
dopravě podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž je
umístěno sídlo ústředí (tj. skutečného vedení) podniku.
2. Jestliže sídlo ústředí (tj. skutečného vedení) podniku
námořní dopravy je na palubě lodi, považuje se toto sídlo za
umístěné ve smluvním státě, ve kterém je domovský přístav této
lodi, nebo není-li domovský přístav, ve smluvním státě, v němž je
provozovatel lodi rezidentem.
3. Ustanovení odstavce 1 se použijí také na zisky z účasti na
poolu, společném provozu nebo na mezinárodní provozní organizaci.
Čl.9
Sdružené podniky
1. Jestliže
a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na
vedení, kontrole nebo jmění podniku druhého smluvního státu,
nebo
b) tytéž osoby se přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole
nebo jmění podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého
smluvního státu,
a jestliže v kterémkoli z těchto případů jsou oba podniky ve svých
obchodních nebo finančních vztazích vázány podmínkami, které
dohodly nebo jim byly uloženy a které se liší od podmínek, které
by byly sjednány mezi podniky nezávislými, mohou být do zisků
tohoto podniku včleněny a následkem toho zdaněny zisky, které bez
těchto podmínek by byly docíleny jedním z podniků, které však
vzhledem k těmto podmínkám docíleny být nemohly.2. Jestliže zisky, ze kterých byl podnik jednoho smluvního
státu zdaněn v tomto smluvním státě, jsou také zahrnuty do zisků
podniku druhého smluvního státu a tam zdaněny, a tyto zisky takto
zahrnuté jsou zisky, které by byly docíleny tímto podnikem tohoto
druhého státu, kdyby podmínky sjednané mezi podniky byly takové,
jaké by byly sjednány mezi nezávislými podniky, upraví prvně
zmíněný stát vhodně částku daně uložené z těchto zisků v prvně
zmíněném státě. Při stanovení takové úpravy se vezme náležitý
zřetel na jiná ustanovení této smlouvy a bude-li to nutné,
příslušné úřady smluvních států se za tím účelem vzájemně poradí.
Čl.10
Dividendy
1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem v
jednom smluvním státě, osobě, která je rezidentem v druhém
smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém smluvním státě.
2. Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním
státě, v němž je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to
podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže příjemce je
skutečným vlastníkem dividend, daň takto stanovená nemůže
přesáhnout 10 % hrubé částky dividend.
Ustanovení tohoto odstavce se nedotýká zdanění zisků
společnosti, které slouží k výplatě dividend.
3. Výraz "dividendy", použitý v tomto článku, označuje příjmy
z akcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na
zisku a příjmy z jiných podílů na společnosti, které jsou podle
právních předpisů státu, v němž je společnost, která dividendy
vyplácí, rezidentem, postaveny na roveň příjmů z akcií.
4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužije, jestliže skutečný
vlastník dividend, který je rezidentem v jednom smluvním státě,
vykonává v druhém smluvním státě, v němž je rezidentem společnost
vyplácející dividendy, průmyslovou nebo obchodní činnost
prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo
nezávislé povolání prostřednictvím stálé základny tam umístěné, a
jestliže účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně
váže k této stálé provozovně nebo k této stálé základně. V takovém
případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle
případu.
5. Jestliže společnost, která je rezidentem v jednom smluvním
státě, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu,
nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností,
ledaže tyto dividendy jsou vypláceny osobě, která je rezidentem v
tomto druhém smluvním státě, nebo, že účast, pro kterou se
dividendy vyplácejí, skutečně patří ke stálé provozovně nebo ke
stálé základně, které jsou umístěny v tomto druhém smluvním státě,
ani podrobit nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze
zisků nebo z příjmů docílených v tomto druhém státě.
Čl.11
Úroky
1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené
osobě, která je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou být
zdaněny v tomto druhém smluvním státě.
2. Takové úroky však mohou být zdaněny také ve smluvním
státě, ve kterém je jejich zdroj, a to podle právních předpisů
tohoto smluvního státu, avšak jestliže příjemce je skutečným
vlastníkem úroků, daň takto ukládaná nepřesáhne 10 % hrubé částky
úroků.
3. Bez ohledu na ustanovení odstavce 2, úroky mající zdroj v
jednom smluvním státě a vyplácené vládě druhého smluvního státu,
jeho správnímu útvaru, místnímu orgánu a ústřední bance nebo
jakékoliv finanční instituci vlastněné plně touto vládou nebo
jinému rezidentu tohoto druhého smluvního státu z titulu
pohledávky nepřímo financované vládou tohoto druhého smluvního
státu, jeho správním útvarem, místním orgánem a ústřední bankou
nebo jakoukoliv finanční institucí plně vlastněnou touto vládou,
budou osvobozeny od zdanění v prvně zmíněném státě.
4. Výraz "úroky" použitý v tomto článku označuje příjmy z
pohledávek jakéhokoli druhu, zajištěných i nezajištěných zástavním
právem na nemovitosti nebo doložkou o účasti na zisku dlužníka a
obzvláště příjmy z vládních cenných papírů, dluhopisů a obligací,
včetně prémií a výher spojených s těmito cennými papíry,
obligacemi nebo dluhopisy. Penále za opožděné placení nebudou
považována za úroky pro účely tohoto článku.
5. Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže
skutečný vlastník úroků, který je rezidentem v jednom smluvním
státě, vykonává ve druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky
zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé
provozovny, která je tam umístěna, nebo nezávislé povolání
prostřednictvím stálé základny tam umístěné a jestliže pohledávka,
ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé
provozovně nebo k této stálé základně, V takovém případě se
použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle případu.
6. Předpokládá se, že úroky mají zdroj v jednom smluvním
státě, jestliže jejich plátcem je vláda tohoto smluvního státu,
jeho správní útvar, místní orgán nebo osoba, která je rezidentem v
tomto státě. Jestliže však plátce, ať je nebo není rezidentem v
některém smluvním státě, má v jednom smluvním státě stálou
provozovnu nebo stálou základnu v souvislosti s níž došlo k
zadlužení, na jehož základě se úroky platí, a která tyto úroky
nese ke své tíži, předpokládá se, že tyto úroky mají zdroj ve
smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna nebo stálá základna
umístěna.
7. Jestliže částka úroků, posuzováno se zřetelem k
pohledávce, ze které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních
vztahů existujících mezi plátcem a skutečným vlastníkem úroků nebo
které jeden i druhý udržují s třetím osobami, částku, kterou by
byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových
vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto naposledy
zmíněnou částku. Částka platů, která ji přesahuje, může být v
tomto případě zdaněna podle právních předpisů každého smluvního
státu a s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
Čl.12
Licenční poplatky
1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a
placené osobě, která je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou
být zdaněny v tomto druhém smluvním státě.
2. Tyto licenční poplatky mohou být však také zdaněny ve
smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj, a to podle právních
předpisů tohoto státu, avšak jestliže je příjemce skutečným
vlastníkem licenčních poplatků, nepřesáhne daň takto stanovená
10 % z hrubé částky licenčních poplatků. Příslušné úřady smluvních
států stanoví ve vzájemné dohodě způsob uplatnění tohoto omezení.
3. Výraz "licenční poplatky" použitý v tomto článku označuje
platy jakéhokoli druhu placené za užití nebo za právo na užití
patentu, ochranné známky, vzoru nebo modelu, plánu, tajného vzorce
nebo výrobního postupu nebo průmyslového obchodního nebo vědeckého
zařízení nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté
v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké, autorského práva k
dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému včetně
kinematografických a televizních filmů nebo rozhlasových a
televizních záznamů.
4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný
vlastník licenčních poplatků, který je rezidentem v jednom
smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají
licenční poplatky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost
prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo
nezávislé povolání prostřednictvím stálé základny tam umístěné a
jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním
poplatkům, jsou s nimi skutečně spojeny. V tomto případě mohou být
použita ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle případu.
5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj v jednom
smluvním státě, jestliže plátcem je vláda tohoto smluvního státu,
jeho správní útvar, místní orgán nebo osoba, která je rezidentem v
tomto smluvním státě. Jestliže však plátce licenčních poplatků, ať
je nebo není rezidentem v některém smluvním státě, má v jednom
smluvním státě stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení
s níž vznikla povinnost, na jejímž základě se licenční poplatky
platí, a která nese ke své tíži tyto licenční poplatky,
předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom
smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna nebo stálá základna
umístěna.
6. Jestliže částka licenčních poplatků, vzhledem k užití,
právu nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje v důsledku
zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a skutečným vlastníkem
nebo které jeden i druhý udržují s třetími osobami, částku, kterou
by byl smluvil dlužník se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo
takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto
naposledy zmíněnou částku. Částka platů, která ji přesahuje, bude
v tomto případě zdaněna podle právních předpisů každého smluvního
státu a s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
Čl.13
Zisky ze zcizení majetku
1. Zisky, které rezident jednoho smluvního státu pobírá ze
zcizení nemovitého majetku, uvedeného v článku 6 a který je
umístěn v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém
smluvním státě.
2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí aktiv
stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního státu v
druhém smluvním státě, nebo movitého majetku, který patří ke stálé
základně, kterou rezident jednoho smluvního státu má v druhém
smluvním státě k výkonu nezávislého povolání, včetně takových
zisků docílených ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo
spolu s celým podnikem) nebo takové stálé základny, mohou být
zdaněny v tomto druhém státě.
3. Zisky ze zcizení lodi nebo letadel provozovaných v
mezinárodní dopravě a movitého majetku, který slouží provozu
těchto lodí nebo letadel, budou zdaněny jen ve smluvním státě, ve
kterém je umístěno sídlo ústředí (tj. skutečného vedení) podniku.
4. Zisky ze zcizení podílů na jmění společnosti, jejíž
majetek pozůstává přímo nebo nepřímo hlavně z nemovitého majetku
umístěného v některém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto
smluvním státě.
5. Zisky ze zcizení podílů na společnosti jiných než těch,
které jsou uvedeny v odstavci 4, a představujících účast 25 % na
společnosti, která je rezidentem v jednom smluvním státě, mohou
být zdaněny v tomto smluvním státě.
6. Zisky, které rezident jednoho smluvního státu pobírá ze
zcizení jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1 až 5, a
jejichž zdroj je ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v
tomto druhém smluvním státě.
Čl.14
Nezávislá povolání
1. Příjmy, které rezident jednoho smluvního státu pobírá ze
svobodného povolání nebo jiné nezávislé činnosti, budou zdaněny
jen v tomto smluvním státě, s výjimkou případů dále uvedených, kdy
mohou být takové příjmy zdaněny také v druhém smluvním státě:
a) jestliže příjemce má pravidelně k dispozici v druhém smluvním
státě stálou základnu pro provádění svých činností; v takovém
případě může být v tomto druhém smluvním státě zdaněna jen
taková část příjmů, kterou lze přičítat této stálé základně; a
b] jestliže jeho pobyt v tomto druhém smluvním státě trvá během
jednoho nebo více období v úhrnu 183 dní v kalendářním roce; v
tomto případě může být v tomto druhém smluvním státě zdaněna
jen ta část příjmu, která byla docílena z činností vykonávaných
v tomto druhém smluvním státě.
2. Výraz "svobodné povolání" zahrnuje obzvláště nezávisle
vykonávané činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské
nebo učitelské, jakož i samostatné činnosti lékařů, právních
zástupců, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců.
Čl.15
Zaměstnání
1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které rezident jednoho
smluvního státu pobírá z důvodu placeného zaměstnání, mohou být s
výhradou ustanovení článků 16, 18, 19, 20 a 21 zdaněny jen v tomto
smluvním státě, pokud zaměstnání není vykonáváno v druhém smluvním
státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny přijaté
za ně zdaněny v tomto druhém smluvním státě.
2. Odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá
z důvodu placeného zaměstnání vykonávaného v druhém smluvním
státě, mohou být bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdaněny jen
v prvně zmíněném státě, jestliže:
a) příjemce se zdržuje v druhém smluvním státě po jedno nebo více
období, která nepřesáhnou v úhrnu 183 dny v kalendářním roce; a
b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo jménem
zaměstnavatele, který není rezidentem v druhém smluvním státě;
a
c) odměny nejdou k tíži stálé provozovně nebo stálé základně,
které má zaměstnavatel v druhém státě.
3. Nehledě na předchozí ustanovení tohoto článku, mohou být
odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi
nebo letadla v mezinárodní dopravě zdaněny jen ve smluvním státě,
ve kterém je umístěno sídlo ústředí (tj. skutečného vedení)
podniku.
Čl.16
Tantiémy
Tantiémy a jiné podobné odměny, které rezident jednoho
smluvního státu pobírá jako člen správní rady společnosti, která
je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto
druhém státě.
Čl.17
Umělci a sportovci
1. Příjmy, které pobírají rezidenti jednoho smluvního státu,
jakožto na veřejnosti vystupující umělci, jako např. divadelní,
filmoví, rozhlasoví a televizní umělci a hudebníci nebo jako
sportovci, ze své činnosti vykonávané osobně v druhém smluvním
státě, mohou být bez ohledu na ustanovení článku 14 a 15 zdaněny v
tomto druhém státě.
2. Jestliže příjmy z činnosti, kterou osobně vykonává umělec
nebo sportovec, neplynou tomuto umělci nebo sportovci samému,
nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení
článků 7, 14 a 15 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém umělec nebo
sportovec vykonává svoji činnost.
3. Příjmy umělců a sportovců, kteří jsou rezidenty jednoho
smluvního státu, z činností vykonávaných v druhém smluvním státě v
rámci kulturní výměny mezi vládami obou smluvních států budou, bez
ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2, vyjmuty ze zdanění v tomto
druhém smluvním státě.
Čl.18
Penze
1. Penze a jiné podobné platy vyplácené z důvodu dřívějšího
zaměstnání rezidentu některého smluvního státu mohou být s
výhradou ustanovení článku 19 odstavce 2 zdaněny pouze v tomto
smluvním státě.
2. Penze a jiné podobné platy vyplácené vládou jednoho
smluvního státu, jeho správním útvarem nebo místním orgánem v
rámci systémů sociálního zabezpečení tohoto smluvního státu budou,
bez ohledu na ustanovení odstavce 1, zdaněny pouze v tomto
smluvním státě.
Čl.19
Veřejné funkce
1.
a) Odměny, jiné než penze, vyplácené vládou jednoho
smluvního státu, jeho správním útvarem nebo místním
orgánem fyzické osobě za služby prokazované vládě tohoto
smluvního státu, jeho správnímu útvaru nebo místnímu
orgánu za služby vládní povahy budou zdaněny pouze v
tomto smluvním státě.
b) Takové odměny však budou zdaněny pouze v druhém smluvním
státě, jestliže služby jsou prokazovány v tomto druhém
smluvním státě a příjemce je rezidentem tohoto druhého
smluvního státu, který:
(i) je státním občanem tohoto druhého smluvního státu;
nebo
(ii) nestal se rezidentem v tomto druhém smluvním státě
jen z důvodu poskytování těchto služeb.
2.
a) Penze vyplácené vládou některého smluvního státu, jeho
správním útvarem nebo místním orgánem tohoto státu buď
přímo, nebo z fondů, které zřídily, fyzické osobě za
služby prokázané vládě tohoto smluvního státu, jeho
správnímu útvaru nebo místnímu orgánu, budou zdaněny jen
v tomto smluvním státě.
b) Takové penze však budou zdaněny pouze v druhém smluvním
státě, jestliže příjemce je rezidentem a státním občanem
tohoto druhého smluvního státu.
3. Ustanovení článků 15, 16, 17 a 18 se použijí na odměny a
penze za služby prokázané v souvislosti s průmyslovou nebo
obchodní činností prováděnou vládou některého smluvního státu,
jeho správním útvarem nebo místním orgánem.
Čl.20
Učitelé a výzkumní pracovníci
Odměny, které osoba, jež je nebo byla bezprostředně před
příjezdem do jednoho smluvního státu rezidentem v druhém smluvním
státě a která je v prvně zmíněném smluvním státě přítomna za
účelem výuky, přednášek nebo vedení výzkumu na univerzitě, vysoké
škole, škole nebo jiné vzdělávací instituci nebo vědecko výzkumném
ústavu pověřeném vládou prvně zmíněného smluvního státu, pobírá z
takovéto výuky, přednášek a výzkumu, budou v tomto prvně zmíněném
smluvním státě osvobozeny od daní po dobu nepřesahující 5 let od
data jejího prvého příjezdu do prvně zmíněného smluvního státu.
Čl.21
Studenti, učni a stážisté
1. Student, učeň nebo stážista, který je nebo byl
bezprostředně před svým příjezdem do jednoho smluvního státu
rezidentem v druhém smluvním státě a který se zdržuje v prvně
zmíněném státě pouze za účelem studia nebo výcviku, bude osvobozen
v tomto smluvním státě od daně z:
a) platů na úhradu nákladů výživy, studia nebo výcviku obdržených
ze zahraničí;
b) stipendií, peněžních darů, příspěvků a prémií od vládních,
dobročinných, vědeckých, kulturních nebo vzdělávacích
organizací obdržených za účelem úhrady nákladů výživy, studia
nebo výcviku.
2. Student, učeň nebo stážista uvedený v odstavci 1 bude,
pokud se týče odměn za zaměstnání, požívat v průběhu tohoto studia
nebo výcviku stejné výjimky, úlevy nebo snížení daní jako mají
rezidenti toho smluvního státu, který navštívil.
Čl.22
Jiné příjmy
1. Příjmy osoby, která je rezidentem v jednom smluvním státě,
ať mají zdroj kdekoliv, o nichž se nepojednává v předchozích
článcích této smlouvy, budou zdaněny jen v tomto smluvním státě.
2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí na příjmy jiné než
příjmy z nemovitého majetku ve smyslu článku 6 odstavec 2,
jestliže příjemce takových příjmů, který je rezidentem v jednom
smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě průmyslovou nebo
obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam
umístěna nebo vykonává v tomto druhém smluvním státě nezávislé
povolání prostřednictvím stálé základny tam umístěné, a právo nebo
majetek, pro které se příjmy platí, skutečně patří k této stálé
provozovně nebo k této stálé základně. V takovém případě se
použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle případu.
3. Příjmy osoby, která je rezidentem v jednom smluvním státě,
o nichž se nepojednává v předchozích článcích této smlouvy a které
mají zdroj ve druhém smluvním státě, mohou, bez ohledu na
ustanovení odstavců 1 a 2, být rovněž zdaněny v tomto druhém
smluvním státě.
Čl.23
Ustanovení o vyloučení dvojího zdanění
1. V Československu bude dvojí zdanění zamezeno následujícím
způsobem:
a) Jestliže osoba, která je rezidentem v Československu, pobírá
příjmy, které mohou být podle ustanovení této smlouvy zdaněny v
Číně, vyjme Československo s výhradou ustanovení pododstavce b)
tyto příjmy ze zdanění, může však při výpočtu částky daně z
ostatních příjmů této osoby použít sazbu daně, která by byla
použita, kdyby takto vyjmuté příjmy nebyly ze zdanění vyňaty.
b) Československo může při ukládání daní osobám, které jsou
rezidenty v Československu zahrnout do základu daní příjmy,
které mohou být podle ustanovení článků 10, 11, 12, 16 a 17
této smlouvy zdaněny také v Číně, ale povolí snížit částku daně
vypočtené z tohoto základu o částku rovnající se dani zaplacené
v Číně. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne takovou
část československé daně vypočtené před jejím snížením, která
poměrně připadá na příjmy, které v souladu s ustanoveními
článků 10, 11, 12, 16 a 17 této smlouvy mohou být zdaněny v
Číně.
c) Jestliže příjem, který má zdroj v Číně, je dividenda vyplácená
společností, která je rezidentem v Číně, společnosti, která je
rezidentem v Československu a která vlastní nejméně 10 % podílů
na společnosti vyplácející dividendy, bude při zápočtu brána v
úvahu daň z příjmu zaplacená v Číně společností vyplácející
dividendy.
2. V Číně bude dvojí zdanění zamezeno následujícím způsobem:
a) Jestliže osoba, která je rezidentem v Číně, pobírá příjmy z
Československa, povolí Čína tomuto rezidentu započíst částku
odpovídající dani zaplacené v Československu v souladu s touto
smlouvou na jeho daňovou povinnost. Částka, která se započte,
nemůže však přesáhnout částku čínské daně připadající na tento
příjem, vypočtené v souladu s daňovými zákony a předpisy
v Číně.
b) Jestliže příjem, který má zdroj v Československu, je dividenda
vyplácená společností, která je rezidentem v Československu,
společnosti, která je rezidentem v Číně a která vlastní nejméně
10 % podílů na společnosti vyplácející dividendy, bude při
zápočtu brána v úvahu daň z příjmu zaplacená v Československu
společností vyplácející dividendy.
3. Pro účely zápočtu uvedeného v pododstavci b) odstavce 1 a
pododstavci a) odstavce 2 bude čínská nebo československá daň
považována za zaplacenou:
a) sazbou 10 % v případě dividend, na něž se vztahují ustanovení
odstavce 2 článku 10;
b) sazbou 10 % v případě úroků, na něž se vztahují ustanovení
odstavce 2 článku 11; a
c) sazbou 20 % v případě licenčních poplatků, na něž se vztahují
ustanovení odstavce 2 článku 12.
Čl.24
Zákaz diskriminace
1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou
podrobeni v druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem
s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním
spojené povinnosti, kterým jsou nebo budou moci být podrobeni
státní příslušníci tohoto druhého státu, kteří se nacházejí ve
stejné situaci. Ustanovení tohoto odstavce se použijí bez ohledu
na ustanovení článku 13 rovněž na osoby, které nejsou rezidenty
jednoho nebo žádného smluvního státu.
2. Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního
státu má v druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém smluvním
státě nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhého smluvního
státu, které vykonávají tutéž činnost.
Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho
smluvního státu, aby přiznal rezidentům druhého smluvního státu
osobní úlevy, srážky a snížení daně z důvodů osobního stavu nebo
rodinných závazků, které přiznává svým rezidentům.
3. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž jmění je zcela
nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněno nebo kontrolováno
osobou, která je rezidentem v druhém smluvním státě, nebo větším
počtem takových osob, nebudou podrobeny v prvně zmíněném smluvním
státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které jsou
jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým
jsou nebo mohou být podrobeny ostatní podobné podniky prvně
zmíněného státu.
4. Úroky, licenční poplatky a jiné platby placené podnikem
jednoho smluvního státu budou s výjimkou případů, kdy se použijí
ustanovení článku 9 odstavce 7 článku 11 nebo odstavce 6 článku
12, odpočitatelné pro účely stanovení zdanitelných zisků tohoto
podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly placeny rezidentu
výše zmíněného smluvního státu.
5. Výraz "zdanění" uvedený v tomto článku označuje daně
jakéhokoli druhu a pojmenování.
Čl.25
Řešení případů dohodou
1. Jestliže se některá osoba domnívá, že opatření jednoho
nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění,
které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může nezávisle
na opravných prostředcích, které poskytuje vnitrostátní právo
těchto států, předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvního
státu, jehož je rezidentem, nebo jestliže případ spadá pod
odstavec 1 článku 24 úřadu smluvního státu, jehož je státním
občanem. Případ musí být předložen do 3 let od prvého oznámení
opatření, které vede ke zdanění, jenž není v souladu s
ustanoveními této smlouvy.
2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za
oprávněnou a nebude-li sám s to najít uspokojivé řešení, bude se
snažit, aby případ upravil dohodou s příslušným úřadem druhého
smluvního státu tak, aby se vyloučilo zdanění, které není ve shodě
s touto smlouvou. Dosažená dohoda bude provedena bez ohledu na
promlčení podle vnitrostátních zákonů smluvních států.
3. Příslušné úřady smluvních států se vynasnaží vyřešit ve
vzájemné dohodě jakékoli obtíže nebo pochybnosti vzniklé při
výkladu nebo uplatňování smlouvy. Mohou rovněž konzultovat za
účelem zamezení dvojího zdanění v případech neupravených ve
smlouvě.
4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk
za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců. Jestliže
se ústní výměna názorů jeví pro dosažení dohody účelnou, může se
taková výměna názorů uskutečnit prostřednictvím zástupců
příslušných úřadů smluvních států.
Čl.26
Výměna informací
1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat
informace nutné pro aplikaci ustanovení této smlouvy a
vnitrostátních právních předpisů smluvních států, které se
vztahují na daně, jež jsou předmětem této smlouvy, pokud zdanění,
které upravují, je v souladu s touto smlouvou, zejména s cílem
předcházet daňovému úniku. Rozsah výměny není omezen článkem 1.
Veškeré informace obdržené smluvním státem budou udržovány v
tajnosti a budou sděleny pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a
správních orgánů), které se zabývají vyměřováním, vybíráním,
vymáháním nebo trestním stíháním nebo řešením odvolání ve věci
daní, které jsou předmětem této smlouvy. Tyto osoby nebo orgány
použijí tyto informace při veřejných soudních jednáních nebo
soudních rozhodnutích.
2. Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vykládána
tak, že ukládají některému smluvnímu státu povinnost:
a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy
nebo správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu;
b) sdělit informace, které by nemohly být získány na základě
právních předpisů nebo v normálním správním řízení tohoto nebo
druhého smluvního státu;
c) sdělit informace, které by odhalily obchodní, podnikatelské,
průmyslové, hospodářské nebo výrobní tajemství nebo obchodní
postup nebo jejichž sdělení by bylo v rozporu s obecným zájmem
(veřejným pořádkem).
Čl.27
Diplomaté a konzulární úředníci
Žádná ustanovení této smlouvy se nedotýkají daňových výsad,
které přísluší diplomatům a konzulárním úředníkům podle obecných
pravidel mezinárodního práva nebo na základě zvláštních dohod.
Čl.28
Nabytí platnosti
1. Smluvní státy si vzájemně oznámí, že vnitrostátní postupy
nezbytné pro nabytí platnosti smlouvy byly splněny.
2. Smlouva nabude platnosti dnem pozdějšího oznámení
zmíněného v odstavci 1 a jejího ustanovení budou účinná:
a) pokud jde o daně vybírané u zdroje, na příjmy plynoucí od 1.
ledna včetně kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém
smlouva nabude platnosti;
b) pokud jde o jiné daně z příjmu, na daně ukládané za daňový rok
počínající 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve
kterém smlouva nabude platnosti, nebo později.
Čl.29
Výpověď
Tato smlouva zůstane v platnosti, dokud nebude vypovězena
některým smluvním státem. Každý smluvní stát může smlouvu písemně
vypovědět diplomatickou cestou ve lhůtě nejméně šest měsíců před
koncem každého kalendářního roku následujícího po období 5 let ode
dne, v němž smlouva nabyla platnosti. V takovém případě smlouva
pozbude účinnosti:
a) pokud jde o daně vybírané u zdroje, na příjmy plynoucí od 1.
ledna včetně kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém
byla dána výpověď;
b) pokud jde o jiné daně z příjmu, na daně ukládané za všechny
daňové roky počínající 1. ledna kalendářního roku následujícího
po roce, ve kterém byla dána výpověď, nebo později.
Na důkaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocnění, podepsali
tuto smlouvu.
Dáno v Praze dne 11. června 1987 ve dvojím vyhotovení v
jazyce českém, čínském a anglickém, přičemž všechna tři znění mají
stejnou platnost. V případě jakýchkoliv rozdílností výkladu, bude
rozhodující anglický text.
Za vládu Československé socialistické republiky:
Lubomír Štrougal v.r.
Za vládu Čínské lidové republiky:
Čao C-jang v.r.