41/1988 Sb., o Smlouvě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Čínské lidové republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v odboru daní z příjmu

Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají bydliště či sídlo v jednom nebo v obou smluvních státech (rezidenti).

1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu vybírané ve prospěch smluvního státu, jeho správních útvarů nebo místních orgánů, ať je způsob vybírání jakýkoli.

2. Za daně z příjmu se považují daně, vybírané z celkového příjmu nebo z části příjmu, včetně daní ze zisku ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku a daní z přírůstku hodnoty.

4. Tato smlouva se vztahuje také na daně stejného nebo podobného druhu, které budou ukládány po podpisu této smlouvy vedle současných daní nebo místo nich. Příslušné úřady smluvních států si vzájemně sdělí významné změny, které byly provedeny v jejich příslušných daňových zákonech.

2. Každý výraz, který není jinak definován, má pro aplikaci této smlouvy smluvním státem význam, který mu náleží podle práva tohoto státu, které upravuje daně, na které se vztahuje tato smlouva, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad.

1. Výraz "rezident jednoho smluvního státu" označuje ve smyslu této smlouvy každou osobu, která je podle práva tohoto smluvního státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého bytu, sídla ústředí (tj. skutečného vedení) nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria.

3. Jestliže osoba jiná než osoba fyzická je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem v obou smluvních státech, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, v němž je umístěno sídlo jeho ústředí (tj. skutečného vedení).

1. Výraz "stálá provozovna" označuje ve smyslu této smlouvy trvalé zařízení pro podnikání, jehož prostřednictvím podnik vykonává zcela nebo zčásti svoji činnost.

5. Bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2 osoba jednající v jednom smluvním státě na účet podniku druhého smluvního státu, jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 6, se považuje za stálou provozovnu v prvně zmíněném státě, jestliže je v tomto státě vybavena plnou mocí, kterou tam obvykle využívá a která jí dovoluje uzavírat smlouvy jménem podniku, pokud činnost této osoby není omezena na činnosti uvedené v odstavci 4, které, pokud by byly uskutečňovány v trvalém zařízení, by nezakládaly existenci stálé provozovny podle ustanovení tohoto odstavce.

6. Nepředpokládá se, že podnik má stálou provozovnu v některém smluvním státě jenom proto, že tam vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti. Jestliže však činnost tohoto zástupce je zcela nebo z převážné části věnována zájmům podniku, nebude tento zástupce považován za nezávislého ve smyslu tohoto odstavce.

7. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem v jednom smluvním státě, ovládá společnost nebo je ovládána společností, která je rezidentem v druhém smluvním státě, nebo která tam vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo ne), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti.

1. Příjmy plynoucí rezidentu jednoho smluvního státu z nemovitého majetku umístěného ve druhém smluvním státě (včetně příjmů ze zemědělských a lesních podniků) mohou být zdaněny v tomto druhém smluvním státě.

3. Ustanovení odstavce 1 platí pro příjmy z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku.

4. Ustanovení odstavců 1 a 3 platí stejně pro příjmy z nemovitého majetku podniku a pro příjmy z nemovitého majetku užívaného k výkonu nezávislého povolání.

1. Zisky podniků jednoho smluvního státu budou zdaněny jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny v tomto druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně.

2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se s výhradou ustanovení odstavce 3 v každém smluvním státě této stálé provozovny zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou.

3. Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady, které byly vynaloženy na činnost této stálé provozovny včetně nákladů na vedení a všeobecných správních výdajů takto vynaložených, ať vznikly ve státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna, či jinde. Nepovolí se však odečíst částky, které byly zaplaceny (jinak než jako náhrada skutečných výloh) stálou provozovnou vedení podniku nebo některé jiné jeho kanceláři ve formě licenčních poplatků, náhrad nebo jiných podobných platů za využívání patentů nebo jiných práv, nebo ve formě provize za zvláštní poskytnuté služby, za správu a řízení nebo vyjma případů bankovních podniků ve formě úroků z peněz zapůjčených stálé provozovně. Obdobně při stanovení zisků stálé provozovny se nepřihlédne k částkám, jimiž stálá provozovna zatíží (jinak než za skutečné výlohy) vedení podniku nebo některou jinou jeho kancelář za licenční poplatky, náhrady nebo jiné podobné platy za využívání patentů nebo jiných práv, nebo za provizi za zvláštní poskytnuté služby, za správu a řízení nebo vyjma případů bankovních podniků ve formě úroků z peněz zapůjčených vedení podniku nebo některé jeho jiné kanceláři.

4. Jestliže je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které mají být připočteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem, nevylučuje ustanovení odstavce 2, aby tento stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým rozdělením. Použitý způsob rozdělení musí být však takový, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku.

5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.

6. Zisky, které se mají přičíst stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavců stanoví každý rok stejným způsobem, pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup.

7. Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku.

1. Zisky plynoucí z provozování lodí a letadel v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž je umístěno sídlo ústředí (tj. skutečného vedení) podniku.

2. Jestliže sídlo ústředí (tj. skutečného vedení) podniku námořní dopravy je na palubě lodi, považuje se toto sídlo za umístěné ve smluvním státě, ve kterém je domovský přístav této lodi, nebo není-li domovský přístav, ve smluvním státě, v němž je provozovatel lodi rezidentem.

3. Ustanovení odstavce 1 se použijí také na zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo na mezinárodní provozní organizaci.

2. Jestliže zisky, ze kterých byl podnik jednoho smluvního státu zdaněn v tomto smluvním státě, jsou také zahrnuty do zisků podniku druhého smluvního státu a tam zdaněny, a tyto zisky takto zahrnuté jsou zisky, které by byly docíleny tímto podnikem tohoto druhého státu, kdyby podmínky sjednané mezi podniky byly takové, jaké by byly sjednány mezi nezávislými podniky, upraví prvně zmíněný stát vhodně částku daně uložené z těchto zisků v prvně zmíněném státě. Při stanovení takové úpravy se vezme náležitý zřetel na jiná ustanovení této smlouvy a bude-li to nutné, příslušné úřady smluvních států se za tím účelem vzájemně poradí.

1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem v jednom smluvním státě, osobě, která je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém smluvním státě.

2. Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže příjemce je skutečným vlastníkem dividend, daň takto stanovená nemůže přesáhnout 10 % hrubé částky dividend.

3. Výraz "dividendy", použitý v tomto článku, označuje příjmy z akcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku a příjmy z jiných podílů na společnosti, které jsou podle právních předpisů státu, v němž je společnost, která dividendy vyplácí, rezidentem, postaveny na roveň příjmů z akcií.

4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužije, jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, v němž je rezidentem společnost vyplácející dividendy, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo nezávislé povolání prostřednictvím stálé základny tam umístěné, a jestliže účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo k této stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle případu.

5. Jestliže společnost, která je rezidentem v jednom smluvním státě, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže tyto dividendy jsou vypláceny osobě, která je rezidentem v tomto druhém smluvním státě, nebo, že účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, skutečně patří ke stálé provozovně nebo ke stálé základně, které jsou umístěny v tomto druhém smluvním státě, ani podrobit nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů docílených v tomto druhém státě.

1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené osobě, která je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém smluvním státě.

2. Takové úroky však mohou být zdaněny také ve smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj, a to podle právních předpisů tohoto smluvního státu, avšak jestliže příjemce je skutečným vlastníkem úroků, daň takto ukládaná nepřesáhne 10 % hrubé částky úroků.

3. Bez ohledu na ustanovení odstavce 2, úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené vládě druhého smluvního státu, jeho správnímu útvaru, místnímu orgánu a ústřední bance nebo jakékoliv finanční instituci vlastněné plně touto vládou nebo jinému rezidentu tohoto druhého smluvního státu z titulu pohledávky nepřímo financované vládou tohoto druhého smluvního státu, jeho správním útvarem, místním orgánem a ústřední bankou nebo jakoukoliv finanční institucí plně vlastněnou touto vládou, budou osvobozeny od zdanění v prvně zmíněném státě.

4. Výraz "úroky" použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoli druhu, zajištěných i nezajištěných zástavním právem na nemovitosti nebo doložkou o účasti na zisku dlužníka a obzvláště příjmy z vládních cenných papírů, dluhopisů a obligací, včetně prémií a výher spojených s těmito cennými papíry, obligacemi nebo dluhopisy. Penále za opožděné placení nebudou považována za úroky pro účely tohoto článku.

5. Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník úroků, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává ve druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo nezávislé povolání prostřednictvím stálé základny tam umístěné a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo k této stálé základně, V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle případu.

6. Předpokládá se, že úroky mají zdroj v jednom smluvním státě, jestliže jejich plátcem je vláda tohoto smluvního státu, jeho správní útvar, místní orgán nebo osoba, která je rezidentem v tomto státě. Jestliže však plátce, ať je nebo není rezidentem v některém smluvním státě, má v jednom smluvním státě stálou provozovnu nebo stálou základnu v souvislosti s níž došlo k zadlužení, na jehož základě se úroky platí, a která tyto úroky nese ke své tíži, předpokládá se, že tyto úroky mají zdroj ve smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna.

7. Jestliže částka úroků, posuzováno se zřetelem k pohledávce, ze které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a skutečným vlastníkem úroků nebo které jeden i druhý udržují s třetím osobami, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto naposledy zmíněnou částku. Částka platů, která ji přesahuje, může být v tomto případě zdaněna podle právních předpisů každého smluvního státu a s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.

1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a placené osobě, která je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém smluvním státě.

2. Tyto licenční poplatky mohou být však také zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže je příjemce skutečným vlastníkem licenčních poplatků, nepřesáhne daň takto stanovená 10 % z hrubé částky licenčních poplatků. Příslušné úřady smluvních států stanoví ve vzájemné dohodě způsob uplatnění tohoto omezení.

3. Výraz "licenční poplatky" použitý v tomto článku označuje platy jakéhokoli druhu placené za užití nebo za právo na užití patentu, ochranné známky, vzoru nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo výrobního postupu nebo průmyslového obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké, autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému včetně kinematografických a televizních filmů nebo rozhlasových a televizních záznamů.

4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo nezávislé povolání prostřednictvím stálé základny tam umístěné a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkům, jsou s nimi skutečně spojeny. V tomto případě mohou být použita ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle případu.

5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj v jednom smluvním státě, jestliže plátcem je vláda tohoto smluvního státu, jeho správní útvar, místní orgán nebo osoba, která je rezidentem v tomto smluvním státě. Jestliže však plátce licenčních poplatků, ať je nebo není rezidentem v některém smluvním státě, má v jednom smluvním státě stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s níž vznikla povinnost, na jejímž základě se licenční poplatky platí, a která nese ke své tíži tyto licenční poplatky, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna.

6. Jestliže částka licenčních poplatků, vzhledem k užití, právu nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo které jeden i druhý udržují s třetími osobami, částku, kterou by byl smluvil dlužník se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto naposledy zmíněnou částku. Částka platů, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna podle právních předpisů každého smluvního státu a s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.

1. Zisky, které rezident jednoho smluvního státu pobírá ze zcizení nemovitého majetku, uvedeného v článku 6 a který je umístěn v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém smluvním státě.

2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí aktiv stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního státu v druhém smluvním státě, nebo movitého majetku, který patří ke stálé základně, kterou rezident jednoho smluvního státu má v druhém smluvním státě k výkonu nezávislého povolání, včetně takových zisků docílených ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo takové stálé základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

3. Zisky ze zcizení lodi nebo letadel provozovaných v mezinárodní dopravě a movitého majetku, který slouží provozu těchto lodí nebo letadel, budou zdaněny jen ve smluvním státě, ve kterém je umístěno sídlo ústředí (tj. skutečného vedení) podniku.

4. Zisky ze zcizení podílů na jmění společnosti, jejíž majetek pozůstává přímo nebo nepřímo hlavně z nemovitého majetku umístěného v některém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto smluvním státě.

5. Zisky ze zcizení podílů na společnosti jiných než těch, které jsou uvedeny v odstavci 4, a představujících účast 25 % na společnosti, která je rezidentem v jednom smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto smluvním státě.

6. Zisky, které rezident jednoho smluvního státu pobírá ze zcizení jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1 až 5, a jejichž zdroj je ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém smluvním státě.

2. Výraz "svobodné povolání" zahrnuje obzvláště nezávisle vykonávané činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelské, jakož i samostatné činnosti lékařů, právních zástupců, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců.

1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá z důvodu placeného zaměstnání, mohou být s výhradou ustanovení článků 16, 18, 19, 20 a 21 zdaněny jen v tomto smluvním státě, pokud zaměstnání není vykonáváno v druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny přijaté za ně zdaněny v tomto druhém smluvním státě.

3. Nehledě na předchozí ustanovení tohoto článku, mohou být odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla v mezinárodní dopravě zdaněny jen ve smluvním státě, ve kterém je umístěno sídlo ústředí (tj. skutečného vedení) podniku.

Tantiémy a jiné podobné odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá jako člen správní rady společnosti, která je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

1. Příjmy, které pobírají rezidenti jednoho smluvního státu, jakožto na veřejnosti vystupující umělci, jako např. divadelní, filmoví, rozhlasoví a televizní umělci a hudebníci nebo jako sportovci, ze své činnosti vykonávané osobně v druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na ustanovení článku 14 a 15 zdaněny v tomto druhém státě.

2. Jestliže příjmy z činnosti, kterou osobně vykonává umělec nebo sportovec, neplynou tomuto umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článků 7, 14 a 15 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém umělec nebo sportovec vykonává svoji činnost.

3. Příjmy umělců a sportovců, kteří jsou rezidenty jednoho smluvního státu, z činností vykonávaných v druhém smluvním státě v rámci kulturní výměny mezi vládami obou smluvních států budou, bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2, vyjmuty ze zdanění v tomto druhém smluvním státě.

1. Penze a jiné podobné platy vyplácené z důvodu dřívějšího zaměstnání rezidentu některého smluvního státu mohou být s výhradou ustanovení článku 19 odstavce 2 zdaněny pouze v tomto smluvním státě.

2. Penze a jiné podobné platy vyplácené vládou jednoho smluvního státu, jeho správním útvarem nebo místním orgánem v rámci systémů sociálního zabezpečení tohoto smluvního státu budou, bez ohledu na ustanovení odstavce 1, zdaněny pouze v tomto smluvním státě.

3. Ustanovení článků 15, 16, 17 a 18 se použijí na odměny a penze za služby prokázané v souvislosti s průmyslovou nebo obchodní činností prováděnou vládou některého smluvního státu, jeho správním útvarem nebo místním orgánem.

Odměny, které osoba, jež je nebo byla bezprostředně před příjezdem do jednoho smluvního státu rezidentem v druhém smluvním státě a která je v prvně zmíněném smluvním státě přítomna za účelem výuky, přednášek nebo vedení výzkumu na univerzitě, vysoké škole, škole nebo jiné vzdělávací instituci nebo vědecko výzkumném ústavu pověřeném vládou prvně zmíněného smluvního státu, pobírá z takovéto výuky, přednášek a výzkumu, budou v tomto prvně zmíněném smluvním státě osvobozeny od daní po dobu nepřesahující 5 let od data jejího prvého příjezdu do prvně zmíněného smluvního státu.

2. Student, učeň nebo stážista uvedený v odstavci 1 bude, pokud se týče odměn za zaměstnání, požívat v průběhu tohoto studia nebo výcviku stejné výjimky, úlevy nebo snížení daní jako mají rezidenti toho smluvního státu, který navštívil.

1. Příjmy osoby, která je rezidentem v jednom smluvním státě, ať mají zdroj kdekoliv, o nichž se nepojednává v předchozích článcích této smlouvy, budou zdaněny jen v tomto smluvním státě.

2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí na příjmy jiné než příjmy z nemovitého majetku ve smyslu článku 6 odstavec 2, jestliže příjemce takových příjmů, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna nebo vykonává v tomto druhém smluvním státě nezávislé povolání prostřednictvím stálé základny tam umístěné, a právo nebo majetek, pro které se příjmy platí, skutečně patří k této stálé provozovně nebo k této stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle případu.

3. Příjmy osoby, která je rezidentem v jednom smluvním státě, o nichž se nepojednává v předchozích článcích této smlouvy a které mají zdroj ve druhém smluvním státě, mohou, bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2, být rovněž zdaněny v tomto druhém smluvním státě.

1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni v druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo budou moci být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého státu, kteří se nacházejí ve stejné situaci. Ustanovení tohoto odstavce se použijí bez ohledu na ustanovení článku 13 rovněž na osoby, které nejsou rezidenty jednoho nebo žádného smluvního státu.

2. Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má v druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém smluvním státě nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhého smluvního státu, které vykonávají tutéž činnost.

3. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž jmění je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněno nebo kontrolováno osobou, která je rezidentem v druhém smluvním státě, nebo větším počtem takových osob, nebudou podrobeny v prvně zmíněném smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny ostatní podobné podniky prvně zmíněného státu.

4. Úroky, licenční poplatky a jiné platby placené podnikem jednoho smluvního státu budou s výjimkou případů, kdy se použijí ustanovení článku 9 odstavce 7 článku 11 nebo odstavce 6 článku 12, odpočitatelné pro účely stanovení zdanitelných zisků tohoto podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly placeny rezidentu výše zmíněného smluvního státu.

5. Výraz "zdanění" uvedený v tomto článku označuje daně jakéhokoli druhu a pojmenování.

1. Jestliže se některá osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může nezávisle na opravných prostředcích, které poskytuje vnitrostátní právo těchto států, předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je rezidentem, nebo jestliže případ spadá pod odstavec 1 článku 24 úřadu smluvního státu, jehož je státním občanem. Případ musí být předložen do 3 let od prvého oznámení opatření, které vede ke zdanění, jenž není v souladu s ustanoveními této smlouvy.

2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám s to najít uspokojivé řešení, bude se snažit, aby případ upravil dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se vyloučilo zdanění, které není ve shodě s touto smlouvou. Dosažená dohoda bude provedena bez ohledu na promlčení podle vnitrostátních zákonů smluvních států.

3. Příslušné úřady smluvních států se vynasnaží vyřešit ve vzájemné dohodě jakékoli obtíže nebo pochybnosti vzniklé při výkladu nebo uplatňování smlouvy. Mohou rovněž konzultovat za účelem zamezení dvojího zdanění v případech neupravených ve smlouvě.

4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců. Jestliže se ústní výměna názorů jeví pro dosažení dohody účelnou, může se taková výměna názorů uskutečnit prostřednictvím zástupců příslušných úřadů smluvních států.

1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat informace nutné pro aplikaci ustanovení této smlouvy a vnitrostátních právních předpisů smluvních států, které se vztahují na daně, jež jsou předmětem této smlouvy, pokud zdanění, které upravují, je v souladu s touto smlouvou, zejména s cílem předcházet daňovému úniku. Rozsah výměny není omezen článkem 1. Veškeré informace obdržené smluvním státem budou udržovány v tajnosti a budou sděleny pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních orgánů), které se zabývají vyměřováním, vybíráním, vymáháním nebo trestním stíháním nebo řešením odvolání ve věci daní, které jsou předmětem této smlouvy. Tyto osoby nebo orgány použijí tyto informace při veřejných soudních jednáních nebo soudních rozhodnutích.

Žádná ustanovení této smlouvy se nedotýkají daňových výsad, které přísluší diplomatům a konzulárním úředníkům podle obecných pravidel mezinárodního práva nebo na základě zvláštních dohod.

1. Smluvní státy si vzájemně oznámí, že vnitrostátní postupy nezbytné pro nabytí platnosti smlouvy byly splněny.