99/1996 Sb.
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26. srpna 1993
byla v Praze podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou
federací o přátelských vztazích a spolupráci.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky
a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly
vyměněny v Moskvě dne 5. března 1996.
Smlouva na základě svého článku 26 vstoupila v platnost dnem 5.
března 1996. Tímto dnem ukončila platnost Smlouva o přátelství,
spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou
republikou a Svazem sovětských socialistických republik ze dne 6.
května 1970, vyhlášená pod č. 67/1970 Sb.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
SMLOUVA
mezi Českou republikou a Ruskou federací
o přátelských vztazích a spolupráci
Česká republika a Ruská federace (dále jen "Smluvní strany"),
navazujíce na tradiční vztahy přátelství mezi národy obou států,
přihlížejíce ke skutečnosti, že Česká republika je nástupnickým
státem České a Slovenské Federativní Republiky a Ruská federace je
státem -- pokračovatelem Svazu sovětských socialistických
republik,
vycházejíce z hlubokých politických a hospodářských přeměn
v obou státech, v Evropě a ve světě,
přesvědčeny o tom, že vzájemná úcta a spolupráce mezi oběma
státy odpovídá zájmům národů České republiky a Ruské federace
a slouží upevňování míru, bezpečnosti a spolupráce v Evropě,
vytvoření kvalitativně nových vztahů založených na rovnosti,
považujíce územní celistvost a neporušitelnost hranic všech
států za neoddělitelnou součást nového mírového uspořádání
v Evropě,
řídíce se pravidly mezinárodního práva, především zásadami
Charty Organizace spojených národů, a jednajíce v souladu se
závazky přijatými v rámci Konference o bezpečnosti a spolupráci
v Evropě, Pařížskou chartou pro novou Evropu, napomáhajíce
k přeměně Evropy v kontinent míru, bezpečnosti, demokracie
a blahobytu,
zdůrazňujíce význam bezvýhradné úcty k lidským právům
a základním svobodám a k zásadám demokracie, humanismu a právního
státu,
přejíce si definitivně skoncovat s totalitní minulostí spojenou
s nepřípustným použitím síly proti Československu v roce 1968
a s dalším neospravedlnitelným setrváním sovětských vojsk na
československém území, jehož materiální důsledky jsou řešeny
příslušnou dohodou z 1. dubna 1992,
navazujíce na zásady společné československo-ruské Deklarace
o zásadách vzájemných vztahů a spolupráce ze 14. května 1991,
dohodly se takto:
Čl.1
Smluvní strany budou rozvíjet svoje vztahy jako spřátelené
státy. Budou se důsledně řídit zásadami svrchované rovnosti,
nepoužití síly nebo hrozby silou, neporušitelnosti hranic a územní
celistvosti, mírového řešení sporů, nevměšování do vnitřních
záležitostí, respektování lidských práv a základních svobod,
rovnoprávnosti a práva národů na sebeurčení, plnění závazků podle
mezinárodního práva v dobré víře. Budou uskutečňovat přátelskou
spolupráci v duchu vzájemné úcty, porozumění, partnerství
a vzájemných hospodářských výhod.
Čl.2
Smluvní strany budou bezvýhradně respektovat svrchovanost
a územní celistvost druhé Smluvní strany.
Čl.3
Smluvní strany se zavazují řešit všechny spory, které by mohly
vzniknout mezi nimi, výlučně mírovými prostředky. Zdrží se hrozby
silou nebo použití síly proti územní celistvosti a nezávislosti
druhé Smluvní strany, jakož i jakéhokoliv jiného jednání
neslučitelného s cíli a zásadami Charty Organizace spojených
národů, Závěrečného aktu a dalších dokumentů Konference
o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
Čl.4
Smluvní strany potvrzují, že bezpečnost je nedílná a že jejich
bezpečnost je nerozlučně spjata s bezpečností všech účastnických
států Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
Budou všestranně napomáhat posilování bezpečnosti a rozvoje
spolupráce v Evropě s cílem vytvořit účinný celoevropský
bezpečnostní systém. Za tím účelem budou podporovat zřizování
a činnost stálých institucí a orgánů Konference o bezpečnosti
a spolupráci v Evropě a všemožně napomáhat vytváření jednotného
celoevropského prostoru ve všech jeho dimenzích.
Čl.5
Smluvní strany budou pořádat pravidelné konzultace na různých
úrovních s cílem zabezpečit další rozvoj a prohloubení svých
dvoustranných vztahů a výměny názorů na mezinárodní otázky.
Setkání na nejvyšší úrovni se uskuteční podle potřeby
a účelnosti zpravidla jednou ročně.
Ministři zahraničních věcí budou pořádat pravidelné konzultace
o otázkách společného zájmu.
Předpokládají se pravidelná setkání vedoucích představitelů
ostatních ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy
obou Smluvních stran.
Čl.6
Konzultace se bezodkladně uskuteční na žádost jedné ze Smluvních
stran, která má za to, že by mohly být ohroženy její bezpečnostní
zájmy. Obě smluvní strany budou usilovat o dosažení shody
o opatřeních vhodných k překonání vzniklé situace.
Dojde-li podle názoru jedné ze Smluvních stran k ohrožení míru
nebo vzniku mezinárodního napětí, budou se vzájemně informovat
o možných způsobech urovnání sporu a stabilizaci situace.
Čl.7
Smluvní strany budou aktivně napomáhat procesu jaderného,
chemického, bakteriologického, tak i konvenčního odzbrojení,
dalšímu snižování ozbrojených sil a výzbroje v Evropě, posílení
opatření důvěry a bezpečnosti na dvoustranném a mnohostranném
základě, jakož i zřizování stálých struktur celoevropské
bezpečnosti.
Budou přispívat k tomu, aby byly cestou závazných a účinně
kontrolovatelných dohod sníženy stavy ozbrojených sil a výzbroje
na úroveň dostatečnou pouze pro obranu.
Smluvní strany budou spolupracovat v zájmu prohloubení důvěry
a bezpečnosti a za tím účelem budou rozvíjet vzájemně výhodnou
spolupráci a kontakty ve vojenské oblasti.
Čl.8
Smluvní strany budou prohlubovat svou spolupráci v rámci
mezinárodních organizací a institucí, zejména evropských. Budou si
navzájem pomáhat při rozvíjení spolupráce s mezinárodními
organizacemi a institucemi, jichž je jedna ze Smluvních stran
členem.
Čl.9
Smluvní strany budou vytvářet příznivé podmínky pro přímé styky
a spolupráci na úrovni republik, oblastí a jiných samosprávných
územních celků, měst a obcí ve všech otázkách náležejících do
jejich kompetence.
Zvláštní pozornost budou věnovat rozšíření styků mezi
parlamenty.
Smluvní strany budou napomáhat rozvoji styků mezi lidmi,
politickými stranami a hnutími, odbory, církvemi, náboženskými,
sportovními, turistickými a jinými svazy a spolky.
Výměna mládeže bude požívat všestranné podpory obou Smluvních
stran.
Smluvní strany budou podporovat úsilí směřující k hlubšímu
vzájemnému poznání a porozumění a k překonávání různých
předsudků.
Čl.10
Smluvní strany se budou podle svých možností podílet na
vytváření a udržování příznivých podmínek pro hospodářský
a sociální rozvoj v Evropě a přispívat k překonávání rozdělení
Evropy i v ekonomické oblasti.
Čl.11
Smluvní strany budou napomáhat rozvíjení vzájemně výhodné
hospodářské a obchodní spolupráce.
Smluvní strany budou v souladu se svým právním řádem
a mezinárodními smlouvami, jichž jsou stranami, vytvářet příznivé
ekonomické, finanční a právní podmínky pro podnikatelskou a jinou
hospodářskou činnost včetně vzájemné podpory a ochrany investic
a nebudou ve vzájemné hospodářské spolupráci přijímat
diskriminační opatření.
Čl.12
Smluvní strany budou napomáhat vytváření patřičných podmínek pro
účinnou spolupráci v oblasti základní a aplikované vědy, moderní
techniky a technologie.
Čl.13
Smluvní strany budou spolupracovat v oblasti dopravy a dalších
komunikačních systémů, včetně zlepšení tranzitního spojení.
Budou rozvíjet spolupráci v oblasti počítačového zpracování dat,
jakož i rozšiřovat, zlepšovat a slaďovat telekomunikační spojení
a poštovní službu.
Čl.14
Smluvní strany budou rozšiřovat spolupráci v oblasti ochrany
a zlepšení stavu životního prostředí, předcházení dálkového
znečišťování, racionálního a úsporného využívání přírodních
zdrojů, rozšiřování ekologicky čistých výrob a provádění vysoce
účinných opatření k ochraně a obnově přírody.
Budou usilovat o rozvíjení koordinovaných strategií mezinárodní
a regionální ochrany životního prostředí, která si klade za cíl
trvale udržitelný rozvoj v celé Evropě.
Čl.15
Smluvní strany si budou poskytovat pomoc při předcházení
katastrofám a při odstraňování následků živelních pohrom
a závažných havárií.
Čl.16
Smluvní strany přijmou nezbytná opatření k posílení spolupráce
v oblasti energetiky s využitím úsporných technologií.
Čl.17
Smluvní strany budou rozvíjet spolupráci v oblasti školství,
kultury a umění.
Vycházejíce z tradic kulturních styků zabezpečí svým občanům
široký přístup ke kulturním hodnotám druhé Smluvní strany a budou
podporovat odpovídající státní, občanské a individuální
iniciativy. Budou všestranně napomáhat rozšiřování výměn mezi
uměleckými soubory, umělci, odborníky, kulturními a vzdělávacími
institucemi jak na státní, tak i na regionální a místní úrovni.
Budou podporovat výuku jazyků druhé Smluvní strany, včetně
studia na školách a vysokých školách.
Budou podporovat spolupráci mezi školami všech druhů a stupňů
a vědeckovýzkumnými ústavy, a to jak prostřednictvím výměny žáků,
studentů, učitelů a vědeckých pracovníků, tak i prostřednictvím
společných akcí a projektů.
Každá Smluvní strana bude na svém území poskytovat podporu
činnosti kulturních a informačních středisek druhé smluvní strany
a zabezpečovat k tomu nezbytné organizační a právní podmínky.
Smluvní strany v souladu se svými právními předpisy usnadní
přístup k archivům, knihovnám, vědeckým ústavům a podobným
zařízením.
Čl.18
Smluvní strany budou spolupůsobit při ochraně a studiu
kulturního a uměleckého dědictví svých zemí, včetně ochrany
historických a kulturních památek.
Čl.19
Smluvní strany budou napomáhat rozvoji spolupráce a výměn
v oblasti informací a podporovat kontakty mezi organizacemi
a představiteli hromadných sdělovacích prostředků.
Čl.20
Smluvní strany budou rozvíjet všestrannou spolupráci ve
zdravotnictví, zejména při ochraně proti přenosným a jiným
chorobám.
Budou usilovat o co nejužší spolupráci v oblasti sociálního
zabezpečení.
Čl.21
Každá Smluvní strana bude na svém území zajišťovat péči
o vojenské hroby a vojenské pomníky druhé Smluvní strany, jejich
udržování a přístup k nim.
Budou rovněž spolupracovat při zjišťování a udržování pohřebišť
občanů druhé Smluvní strany, výměně informací o osudu zemřelých
a nezvěstných na svém území.
Čl.22
Smluvní strany budou spolupracovat při potlačování zločinnosti,
zejména organizované zločinnosti, terorismu, nezákonného obchodu
s narkotiky a psychotropními látkami, činů proti bezpečnosti
leteckého provozu, braní rukojmích, pašování zboží včetně
přepravování přes hranice, v rozporu s platnými předpisy, zbraní,
uměleckých předmětů a rovněž předmětů majících kulturní
a historickou hodnotu.
Smluvní strany budou spolupracovat v otázkách vzájemné právní
pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních, jakož
i v otázkách vydávání.
Čl.23
Smluvní strany budou v souladu se závazky přijatými v Dokumentu
kodaňského zasedání Konference o lidské dimenzi, Konference
o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z 29. června 1990 a dalších
mezinárodních dokumentů podporovat účast národnostních a etnických
menšin na životě společnosti a vytvářet příznivé podmínky pro
rozvíjení jejich etnické, kulturní, jazykové a náboženské
svébytnosti.
Čl.24
Státním občanům jedné smluvní strany nacházejícím se nebo
žijícím na území druhé Smluvní strany se zaručují práva a základní
svobody vyplývající ze Všeobecné deklarace lidských práv, právního
řádu a mezinárodních smluv, jimiž je Smluvní strana, na jejímž
území se nacházejí nebo žijí, vázána.
Čl.25
Tato smlouva není namířena proti nikomu. Nedotýká se práv
a závazků vyplývajících z platných dvoustranných a mnohostranných
smluv a dohod, jimiž jsou Smluvní strany vázány ve vztahu k jiným
státům.
Čl.26
Tato smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost dnem výměny
ratifikačních listin. Současně s tím bude ukončena platnost
Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi
Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských
socialistických republik ze dne 6. května 1970.
Tato smlouva se uzavírá na dobu deseti let, poté se bude její
platnost prodlužovat vždy na následující pětileté období, pokud ji
jedna ze Smluvních stran nevypoví písemně nejméně jeden rok před
uplynutím příslušného období platnosti.
Čl.27
Tato smlouva bude předložena sekretariátu Organizace spojených
národů k registraci podle článku 102 Charty Organizace spojených
národů.
Dáno v Praze dne 26. srpna 1993 ve dvou vyhotoveních, každé
v jazyce českém a ruském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za
Českou republiku:
Václav Havel v. r.
prezident republiky
Za
Ruskou federaci:
Boris Jelcin v. r.
prezident