69/2011 Sb.
ZÁKON
ze dne 3. března 2011,
kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční
zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
Čl. I
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon),
ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb.,
zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č.
7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009
Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
pod č. 241/2010 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., se
mění takto:
1. V § 14 odst. 2 se slova „§ 16 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 16 odst. 2“.
2. V § 16 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
3. V § 51 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Popření pohledávky přihlášeným věřitelem nemá vliv na hlasovací právo
věřitelů, jejichž pohledávka byla popřena.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
4. V § 137 odst. 1 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
5. V § 137 odst. 2 se číslo „15“ nahrazuje číslem „30“.
6. V § 160 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Insolvenčního správce,
který není účastníkem incidenčního sporu, insolvenční soud vždy neprodleně vyrozumí
o rozhodnutích v tomto sporu vydaných.“.
7. V § 161 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec
2, který zní:
„(2) Jestliže insolvenční soud ukončí účast popírajícího věřitele v insolvenčním
řízení v průběhu incidenčního sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášené pohledávky,
lze v incidenčním sporu pokračovat jen na návrh insolvenčního správce. Dnem, kdy
insolvenčnímu soudu takový návrh dojde, se insolvenční správce stává účastníkem incidenčního
sporu místo popírajícího věřitele; insolvenční soud poté vrátí popírajícímu věřiteli
složenou jistotu. Nepodá-li insolvenční správce tento návrh ve lhůtě, kterou mu insolvenční
soud za tím účelem určí, insolvenční soud řízení o incidenčním sporu vůči popírajícímu
věřiteli zastaví.“.
8. V § 178 se věta druhá nahrazuje větou „Věřiteli, který takovou pohledávku
přihlásil, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce uložit, aby ve prospěch
majetkové podstaty zaplatil částku, kterou určí se zřetelem ke všem okolnostem přihlášení
a přezkoumání pohledávky, nejvýše však částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila
rozsah, ve kterém byla zjištěna; jde o incidenční spor.“.
9. V § 179 se věta druhá nahrazuje větou „Věřiteli, který takovou pohledávku
přihlásil, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce uložit, aby ve prospěch
zajištěných věřitelů, kteří přihlásili pohledávku se zajištěním ke stejnému majetku,
zaplatil částku, kterou určí se zřetelem ke všem okolnostem uplatnění a přezkoumání
práva na uspokojení ze zajištění, nejvýše však částku, o kterou hodnota zajištění
uvedená v přihlášce převýšila hodnotu zjištěného zajištění; jde o incidenční spor.“.
10. § 192 včetně nadpisu zní:
㤠192
Popření přihlášených pohledávek
(1) Pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat
insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět.
(2) Insolvenční správce může při přezkumném jednání změnit stanovisko,
které zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek.
(3) Není-li dále stanoveno jinak, nemá popření pohledávky dlužníkem vliv
na její zjištění; jeho účinkem však vždy je, že pro pohledávku, kterou dlužník popřel
co do její pravosti nebo výše, není v rozsahu popření upravený seznam přihlášených
pohledávek exekučním titulem.
(4) Věřitel může až do skončení přezkumného jednání, dokud jeho pohledávka
není zjištěna, měnit výši přihlašované pohledávky. Jestliže v důsledku této změny
není možné přezkoumat přihlášenou pohledávku při nařízeném přezkumném jednání, nařídí
insolvenční soud zvláštní přezkumné jednání. Věřitel je však povinen uhradit ostatním
věřitelům na jejich žádost náklady, které jim vznikly v souvislosti s jejich účastí
na zvláštním přezkumném jednání.“.
11. V § 198 se pod označení paragrafu vkládá nadpis, který zní: „Popření
nevykonatelné pohledávky insolvenčním správcem“.
12. V § 199 se pod označení paragrafu vkládá nadpis, který zní: „Popření
vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem“.
13. § 200 včetně nadpisu zní:
㤠200
Popření pohledávky přihlášeným věřitelem
(1) Věřitel je oprávněn písemně popřít pohledávku jiného věřitele. Popření
pohledávky musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle občanského soudního řádu
a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky. Popření
pohledávky lze učinit pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní
předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup;
tato služba nesmí být zpoplatněna.
(2) K popření pohledávky přihlášeným věřitelem se přihlíží, jen obsahuje-li
podání všechny náležitosti a je-li doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní
dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce; § 43 občanského soudního
řádu se nepoužije. Po uplynutí této lhůty již nelze měnit uplatněný důvod popření.
K popření pohledávky učiněnému ve formě, která v době konání přezkumného jednání
o popřené pohledávce vyžaduje jeho písemné doplnění, předložení jeho originálu, případně
předložení písemného podání shodného znění, se nepřihlíží.
(3) Dospěje-li insolvenční soud k závěru, že k popření pohledávky přihlášeným
věřitelem se nepřihlíží, odmítne je rozhodnutím, které může vydat jen do skončení
přezkumného jednání o popřené pohledávce.
(4) Rozhodnutí podle odstavce 3 se doručuje zvlášť věřiteli, který popřel
pohledávku, věřiteli popřené pohledávky, dlužníku a insolvenčnímu správci. Osobou
oprávněnou k podání odvolání proti tomuto rozhodnutí je pouze věřitel, který popřel
pohledávku.
(5) Jestliže insolvenční soud popření pohledávky neodmítne, považuje
se podání, jímž přihlášený věřitel popřel pohledávku, od rozhodnutí o způsobu řešení
úpadku, nejdříve však po uplynutí 10 dnů od skončení přezkumného jednání, za žalobu,
kterou tento věřitel uplatnil u insolvenčního soudu své popření vůči věřiteli, který
pohledávku přihlásil.
(6) Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané
pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly
uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem
popření však nemůže být jiné právní posouzení věci.“.
14. V § 201 odstavec 1 zní:
„(1) Pohledávka je zjištěna
a) jestliže ji nepopřel insolvenční správce ani žádný z přihlášených
věřitelů,
b) jestliže ji nepopřel insolvenční správce a insolvenční soud odmítl
její popření přihlášeným věřitelem,
c) jestliže insolvenční správce nebo přihlášený věřitel, který ji popřel,
vezme své popření zpět, nebo
d) rozhodnutím insolvenčního soudu ve sporu o její pravost, výši nebo
pořadí.“.
15. V § 201 odst. 2 se slova „ , nebyla-li včas podána žaloba podle § 198“
nahrazují slovy „také tehdy, jestliže insolvenční správce nepodal včas žalobu o její
popření“.
16. V § 201 odst. 3 se slova „určení pravosti, výše“ nahrazují slovy „pravost,
výši“.
17. V § 202 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Náhrada nákladů řízení
přiznaná v tomto sporu vůči dlužníku se pokládá za přihlášenou podle tohoto zákona
a uspokojí se v insolvenčním řízení ve stejném pořadí jako pohledávka, o kterou se
vedl spor.“.
18. V § 202 se doplňují odstavce 3 až 6, které znějí:
„(3) Přihlášený věřitel, který popřel pohledávku, je povinen složit do
15 dnů po skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce u insolvenčního soudu
jistotu na náklady řízení incidenčního sporu ve výši 10 000 Kč. Nebylo-li v době
konání přezkumného jednání o popřené pohledávce ještě rozhodnuto o způsobu řešení
úpadku, neskončí tato lhůta dříve než uplynutím 10 dnů od rozhodnutí o způsobu řešení
úpadku.
(4) Insolvenční soud může uložit přihlášenému věřiteli, který popřel pohledávku,
aby v incidenčním sporu složil i jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy,
která by vznikla věřiteli popřené pohledávky nedůvodným popřením pohledávky. Učiní
tak jen na návrh věřitele popřené pohledávky, který doloží, že mu vznik takové škody
nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků insolvenčního
řízení lze očekávat, že popření pohledávky bude důvodné, insolvenční soud návrh věřitele
popřené pohledávky na složení této jistoty zamítne. Přiměřeně se dále použijí ustanovení
občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření.
(5) Nebude-li jistota podle odstavců 3 a 4 složena, nebo nedoloží-li přihlášený
věřitel insolvenčnímu soudu, že povinnost složit jistotu podle zákona nemá, insolvenční
soud žalobu, kterou přihlášený věřitel uplatnil popření pohledávky, odmítne.
(6) Povinnost složit jistotu podle odstavců 3 a 4 nemá přihlášený věřitel,
který ve lhůtě stanovené ke složení jistoty osvědčí, že jistotu bez své viny nemohl
složit a že je tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mu mohla vzniknout újma.
Přihlášený věřitel dále nemá povinnost složit jistotu po dobu, po kterou jeho popření
nemá vliv na zjištění popřené pohledávky.“.
19. V § 336 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; pro
toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního
správce“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Věřitelé nevykonatelné pohledávky,
která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku.“.
20. V § 336 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Popření pohledávky přihlášeným věřitelem nemá po dobu trvání reorganizace
vliv na zjištění popřené pohledávky.“.
21. V § 394 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ ; odvolání proti
němu není přípustné“.
22. V § 410 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; pro
toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního
správce“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Věřitelé nevykonatelné pohledávky,
která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku.“.
23. V § 431 se na konci textu písmene a) doplňují slova „náležitosti formuláře
popření pohledávky přihlášeným věřitelem,“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Není-li dále stanoveno jinak, platí zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže v nich dosud nebylo vydáno rozhodnutí o
úpadku; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
2. Ustanovení § 178 a 179 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní i pro insolvenční řízení zahájená přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže v nich dosud nebyla zjištěna pohledávka,
pro kterou insolvenční správce podal návrh podle těchto ustanovení.
3. Ustanovení § 16, § 160 odst. 3, § 336 odst. 2 a § 410 odst. 2 zákona č.
182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní
i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže
v nich účinky popření pohledávky dlužníkem pro účely jejího zjištění v insolvenčním
řízení nastaly až po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Ustanovení § 202 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní i pro spory o pravost, výši nebo pořadí
přihlášených pohledávek, v nichž dosud nebylo vůči dlužníku pravomocně rozhodnuto
o nákladech řízení. 5. Ustanovení § 394 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní i pro insolvenční řízení
zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže v nich dlužník vzal
návrh na povolení oddlužení zpět až po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna občanského soudního řádu
Čl. III
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb.,
zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982
Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona
č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994
Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona
č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995
Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb.,
nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona
č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998
Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000
Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona
č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000
Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona
č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.
276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001
Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona
č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.
476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu
vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb.,
zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č.
554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb.,
zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č.
342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005
Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona
č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006
Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona
č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006
Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona
č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008
Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona
č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009
Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona
č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního
soudu vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb. a zákona č. 409/2010
Sb., se mění takto:
1. V § 75b odst. 1 se za větu první vkládá věta „Dospěje-li předseda senátu
k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné
újmy, která by vznikla předběžným opatřením, vyzve navrhovatele bezodkladně, aby
do 3 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem
případu.“.
2. V § 75b odst. 1 větě třetí se za slovo „jistotu“ vkládají slova „a doplatek
jistoty“.
3. Za § 76g se vkládá nový § 76h, který zní:
4. V § 77 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Předběžné opatření předseda
senátu zruší také tehdy, jestliže navrhovatel ve stanovené lhůtě nesložil doplatek
jistoty.“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle občanského
soudního řádu ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky
úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají
zachovány.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.