242/2016 Sb.
ZÁKON
ze dne 14. července 2016
celní zákon
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 80/2019 Sb.
Změna: 283/2020 Sb., 609/2020 Sb.
Změna: 355/2021 Sb.
Změna: 609/2020 Sb. (část)
Změna: 284/2021 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje
a) v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) a přímo
použitelné mezinárodní smlouvy (dále jen "přímo použitelný předpis Evropské unie")
1. výkon dohledu nad mezinárodním obchodem Evropské unie a nad zbožím, které vstupuje
na celní území Evropské unie nebo jej opouští,
2. sběr, zpracování a kontrolu statistických
údajů o obchodu Evropské unie,
3. správu cel a
4. povolení související se správou cel
a
b) správu daní, stanoví-li zákon upravující daň z přidané hodnoty nebo
zákon upravující spotřební daně, že se pro jejich správu použijí ustanovení o správě
cel.
§ 2
Výkon působnosti
Působnost podle tohoto zákona vykonává správní orgán, který vykonává správu
cel (dále jen "správce cla").
§ 3
Použití jiných právních předpisů
(1) Při výkonu působnosti podle tohoto zákona se postupuje podle daňového
řádu, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie1) nebo tento zákon jinak.
(2) Podle správního řádu se postupuje v případě
a) řízení o přestupcích,
b) stanovení celního prostoru,
c) prohlášení části území České republiky za svobodné pásmo, stanovení
podmínek výkonu činnosti ve svobodném pásmu a řízení ve věci vyjádření k žádosti
o povolení záměru týkajícího se nemovité věci, která je ve svobodném pásmu,
d) řízení ve věci povolení podle tohoto zákona nebo přímo použitelného
předpisu Evropské unie1) s výjimkou povolení ručitele a povolení vztahujícího se
k užívání jistoty,
e) řízení ve věci osvědčení schváleného hospodářského subjektu a osvědčení
o úlovku při dovozu nebo zpětném vývozu produktů mořského rybolovu podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie1),
f) schválení osoby k používání přepravy na podkladě karnetu TIR nebo
vyloučení osoby z tohoto používání.
(3) Stanoví-li zákon upravující daň z přidané hodnoty nebo zákon upravující
spotřební daně, že pro správu daní se použijí ustanovení o správě cel, použijí se
v souvislosti se správou těchto daní také ustanovení přímo použitelného předpisu
Evropské unie1) a tohoto zákona o povoleních souvisejících se správou cel.
§ 4
Místní příslušnost správce cla
(1) Správce cla, který je příslušný k vedení celního řízení, je místně příslušný
ke správě cla, pokud je nebo mělo být clo v tomto řízení vyměřováno.
(2) Správce cla, který jako první zjistil skutečnosti, na jejichž základě
vznikl celní dluh, je místně příslušný k
a) vyměření cla mimo celní řízení,
b) doměření cla a
c) zajištění cla vyměřovaného mimo celní řízení nebo doměřovaného cla
zajišťovacím příkazem.
(3) K celnímu řízení ve věci
a) vyřízení celního režimu je místně příslušný správce cla, který je
místně příslušný k propuštění zboží do tohoto režimu,
b) propuštění zboží do zvláštního režimu nebo vyřízení tohoto režimu
je místně příslušný správce cla, který je jako takový označen v povolení k použití
zvláštního režimu,
c) vývozu zboží dopravovaného potrubím nebo vedením je místně příslušný
správce cla, v jehož územním obvodu má vývozce zboží místo pobytu nebo sídlo,
d) zpětného vývozu nebo dočasného uskladnění je místně příslušný správce
cla, u kterého bylo podáno příslušné prohlášení nebo oznámení a bylo předloženo zboží,
e) přenechání zboží je místně příslušný správce cla, u kterého byla podána
příslušná žádost a bylo předloženo zboží.
(4) K řízení ve věci povolení ručitele pro poskytnutí jednotlivé jistoty
s použitím záruční listiny je místně příslušný správce cla, u něhož bude jistota
použita.
(5) Ve věci prodeje nebo zničení zboží pod celním dohledem je místně příslušný
správce cla, který zboží zadržel.
ČÁST DRUHÁ
CELNÍ KONTROLA
§ 5
Zvláštní ustanovení o provádění kontroly po propuštění zboží a kontroly zboží
vyjmutého z celního dohledu
(1) V případě daňové kontroly, jejímž předmětem jsou povinnosti podle celních
předpisů, prováděné v případě kontroly po propuštění zboží nebo kontroly zboží vyjmutého
z celního dohledu, lze předmět daňové kontroly v jejím průběhu rozšířit nebo zúžit
doručením oznámení o změně předmětu daňové kontroly.
(2) Kontrolu po propuštění zboží a kontrolu zboží vyjmutého z celního dohledu
lze provádět společně pro více řízení týkajících se jednoho subjektu.
§ 6
Vnitřní kontrola zásilek
(1) V případě důvodného podezření, že poštovní nebo jiná zásilka obsahuje
zboží, které podléhá celnímu dohledu, může být provedena její vnitřní kontrola i
v případě, že se na obsah zásilky vztahuje listovní tajemství.
(2) Provedení vnitřní kontroly potvrdí správce cla na obalu zásilky a sepíše
o něm úřední záznam.
§ 7
Celní závěra
(1) Správce cla může při místním šetření zajistit celní závěrou zboží podléhající
celnímu dohledu také za účelem zabránění jeho neoprávněné změně či záměně za jiné
zboží.
(2) Při zajištění zboží podléhajícího celnímu dohledu může správce cla zajistit
celní závěrou prostor, dopravní prostředek, kontejner nebo obal, v nichž se zboží
nachází.
§ 8
Vynětí z celní kontroly
(1) Celní kontrole nepodléhá
a) zavazadlo osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy
a
b) konzulární zavazadlo a diplomatická a jiná pošta požívající ochrany
podle mezinárodního práva.
(2) Celní kontrole nepodléhá zásilka obsahující úřední dokument určený pro
potřebu ozbrojených sil nebo civilní složky smluvních stran Severoatlantické smlouvy,
je-li opatřena úředním razítkem a je-li předloženo potvrzení osvědčující, že zásilka
obsahuje pouze úřední dokument.
(3) Celní kontrole nepodléhá zásilka s dokumentem obsahující utajovanou informaci
podle jiného zákona, pokud splňuje podmínky a náležitosti pro manipulaci a přepravu
těchto dokumentů.
§ 9
Součinnost osob při provádění celní kontroly
Vyžaduje-li to provádění celní kontroly,
a) je kontrolovaná osoba povinna na vlastní náklady umožnit kontrolu
zboží přepravovaného silničním dopravním prostředkem na místě určeném správcem cla,
nebo
b) správce cla na náklady kontrolované osoby umístí po dobu provádění
celní kontroly zboží na místo, které je pod přímým dohledem správce cla.
ČÁST TŘETÍ
CELNÍ ŘÍZENÍ
§ 12
Celní řízení
(1) Celní řízení se vede za účelem rozhodnutí o tom, zda bude zboží propuštěno
do navrženého celního režimu, nebo o vyřízení celního režimu, do něhož bylo zboží
propuštěno, popřípadě také za účelem stanovení cla.
(2) Celní řízení se vede za účelem rozhodnutí ve věci zpětného vývozu, dočasného
uskladnění nebo přenechání zboží.
§ 13
Celní prostor
(1) Celním prostorem se rozumí stanovené území mezinárodních letišť a jiných
prostor určené k provádění celního řízení.
(2) Celní prostor stanoví správce cla opatřením obecné povahy. Má-li být
součástí celního prostoru území mezinárodního letiště, stanoví se celní prostor na
základě rozhodnutí Úřadu pro civilní letectví o stanovení druhu letiště, kterým se
letiště určí jako mezinárodní.
§ 14
Zvláštní způsoby provádění celního řízení
(1) Správce cla na žádost provede celní řízení přednostně, a to i mimo
úřední hodiny pro veřejnost, v případě
a) zboží podléhajícího rychlé zkáze,
b) živých zvířat,
c) zboží určeného k odstranění následků mimořádných událostí nebo krizových
situací,
d) zboží, které je dováženo nebo vyváženo pravidelnými jednotkami nebo
formacemi ozbrojených sil smluvních stran Severoatlantické smlouvy,
e) zboží dováženého osobami požívajícími výsad a imunit podle mezinárodní
smlouvy, konzulárního zavazadla a diplomatické a jiné pošty požívající ochrany podle
mezinárodního práva.
(2) Pokud je celní řízení na žádost prováděno mimo prostor správce cla nebo
celní prostor anebo mimo úřední hodiny správce cla pro veřejnost, nese náklady spojené
s takto provedeným řízením ten, kdo o něj požádal.
§ 15
Plná moc v celním řízení v případě přímého zastoupení
Zvolí-li si zmocnitel v celním řízení nového zmocněnce, platí, že nová plná
moc nebyla udělena pro věc, v níž dosavadní zmocněnec začal jednat vůči správci cla,
ledaže zmocnitel v nové plné moci výslovně vypověděl plnou moc dosavadnímu zmocněnci.
§ 16
Rozhodnutí v celním řízení
(1) Rozhodnutí v celním řízení obsahuje také
a) datum přijetí příslušného prohlášení nebo oznámení, pokud bylo podáno,
b) evidenční číslo rozhodnutí, které nahrazuje číslo jednací,
c) množství a popis, popřípadě název zboží,
d) celní hodnotu zboží nebo jiný základ cla a
e) celní sazbu zboží podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1).
(2) Je-li rozhodnutí v celním řízení vydáno na tiskopise podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie1) nebo na tiskopise celního prohlášení pro osoby požívající
výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, neobsahuje odůvodnění a poučení o opravném
prostředku, pokud je tímto rozhodnutím zboží propuštěno do navrženého režimu.
§ 17
Oprava rozhodnutí v celním řízení
(1) Zjistí-li správce cla nesprávnost v rozhodnutí vydaném v celním řízení,
provede opravu této nesprávnosti pouze ve svém informačním systému, pokud tato oprava
nemá vliv na výši stanoveného cla.
(2) O provedení opravy správce cla sepíše úřední záznam a vhodným způsobem
o něm vyrozumí deklaranta.
(3) Opravu lze provést nejpozději do 3 let od konce kalendářního roku, ve
kterém bylo rozhodnutí v celním řízení vydáno.
§ 18
Služební razítko
(1) Otisk úředního razítka na rozhodnutí v celním řízení může být nahrazen
otiskem služebního razítka, které je přiděleno úřední osobě k plnění jejích úkolů.
(2) Služební razítko musí obsahovat
a) označení správce cla, který vykonává svoji pravomoc prostřednictvím
úřední osoby, které bylo služební razítko přiděleno, a
b) číslo určené k identifikaci úřední osoby, které bylo služební razítko
přiděleno.
§ 19
Skladné
(1) Za dočasné uskladnění zboží v dočasných skladech správce cla v souvislosti
s vedením celního řízení je osoba, která zboží správci cla předložila, povinna uhradit
skladné z hodnoty uskladněného zboží ve výši
a) 0,5 %, nepřesáhne-li doba uskladnění 5 dnů, nejméně však ve výši 200
Kč,
b) 5 %, přesáhne-li doba uskladnění 5 dnů a nepřesáhne-li 90 dnů, nejméně
však ve výši 500 Kč, nebo
c) 20 %, přesáhne-li doba uskladnění 90 dnů, nejméně však ve výši 1 000
Kč.
(2) Do doby podle odstavce 1 se započítává den uskladnění.
(3) Skladné je nákladem řízení.
ČÁST ČTVRTÁ
SPRÁVA CLA
HLAVA I
STANOVENÍ CLA
§ 20
Další náležitosti rozhodnutí o stanovení cla
Rozhodnutí, kterým je stanoveno clo, obsahuje také variabilní symbol pro
účely označení úhrady cla.
§ 21
Doměření cla
(1) Clo lze doměřit na základě žádosti o doměření cla nebo z moci úřední.
(2) Žádost o doměření cla není přípustná, pokud
a) probíhá doměřovací řízení; údaje uvedené v takto podané žádosti
o doměření cla se využijí při doměření cla, nebo
b) je o tomto cle zahájeno řízení o
1. mimořádném opravném prostředku,
2.
dozorčím prostředku, nebo
3. žalobě proti rozhodnutí správce cla.
(3) Pokud se doměřené clo neodchyluje od cla uvedeného v žádosti o doměření
cla, nemusí být rozhodnutí o doměření cla odůvodněno.
§ 23
Lhůta pro stanovení cla
(1) Pro účely určení, zda došlo ke stanovení cla ve lhůtě pro stanovení
cla, se za stanovení cla považuje oznámení rozhodnutí o jeho stanovení.
(2) Clo lze stanovit do 10 let ode dne vzniku celního dluhu, pokud přímo
použitelný předpis Evropské unie1) stanoví, že lhůtu pro stanovení cla lze prodloužit.
§ 24
Solidární odpovědnost za celní dluh
(1) Clo lze doměřit všem osobám, které odpovídají za clo společně a nerozdílně.
(2) Správce cla může doměřit clo na základě celní kontroly, která byla
provedena vůči jedné z osob, které odpovídají za celní dluh společně a nerozdílně.
(3) Ustanovení daňového řádu o povinném společném zastupování se nepoužijí.
§ 25
Vznik daňové povinnosti při dovozu zboží nepodléhajícího clu nebo osvobozeného
od cla
Spojuje-li zákon upravující daň z přidané hodnoty nebo zákon upravující
spotřební daně vznik daňové povinnosti se vznikem celního dluhu, platí pro účely
vzniku této daňové povinnosti v případě dovozu zboží, které nepodléhá clu nebo je
od cla osvobozeno, že celní dluh vzniká, jsou-li splněny ostatní podmínky pro jeho
vznik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1).
HLAVA II
PLACENÍ CLA
Díl 1
Zajištění cla
§ 26
Formy zajištění cla
(1) Clo se zajišťuje poskytnutím jistoty podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie1) ve formě
a) složení částky,
b) ručení, nebo
c) finanční záruky, která je bankovní zárukou nebo byla poskytnuta
pojišťovnou.
(2) Poskytnutím jistoty podle odstavce 1 se zajišťují také jiná peněžitá
plnění, která jsou spravována společně se clem.
(3) Poskytnutím jistoty podle odstavce 1 se nezajišťuje daň z přidané
hodnoty, která je spravovaná společně se clem, v případě dočasného uskladnění zboží
a zvláštních celních režimů s výjimkou celního režimu tranzit. To neplatí v případě
osob, které jsou nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího
daň z přidané hodnoty.
§ 27
Zajištění cla složením částky
(1) Částka, kterou je zajišťováno clo, se skládá na zvláštní účet správce
cla bezhotovostním převodem nebo převodem přeplatku.
(2) Není-li clo ke dni jeho splatnosti uhrazeno, použije se složená částka
na jeho úhradu k tomuto dni.
(3) V případě uvolnění poskytnuté jistoty se složená částka stává přeplatkem
osoby, která jistotu poskytla.
(4) Na žádost osoby, která jistotu poskytla, se částka jistoty namísto
jejího uvolnění opakovaně použije k zajištění cla.
§ 28
Zajištění cla ručením
(1) Ručitelem může být pouze osoba odlišná od dlužníka.
(2) Osobou odlišnou od dlužníka pro účely tohoto zákona není osoba,
která je
a) členem statutárního nebo kontrolního orgánu dlužníka, nebo tím,
kdo dlužníka ovládá jako jeho člen nebo na základě dohody či jiné skutečnosti,
b) zaměstnavatelem nebo zaměstnancem dlužníka,
c) osobou blízkou dlužníka, nebo
d) členem skupiny podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty,
jejímž členem je dlužník.
§ 29
Povolení ručitele
(1) Žádost o vydání povolení ručitele
a) pro jednotlivou jistotu s použitím záručního dokladu podává osoba,
která se stane ručitelem,
b) pro jednotlivou jistotu s použitím záruční listiny podává osoba
zajišťující clo, nebo
c) souborné jistoty podává osoba, která je uživatelem souborné jistoty.
(2) Žadateli o vydání povolení ručitele může být vydáno toto povolení,
pokud
a) je jeho finanční situace taková, že může splnit ručitelský závazek
do výše uvedené v žádosti o vydání povolení ručitele nebo splnění tohoto ručitelského
závazku do této výše zajistil a
b) nemá evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je
povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
1. u orgánů
Finanční správy České republiky,
2. u orgánů Celní správy České republiky,
3. na pojistném
a na penále na všeobecné zdravotní pojištění a
4. na pojistném a na penále na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
(3) Skutečnosti podle odstavce 2 písm. b) bodů 3 a 4 se prokazují potvrzeními,
která nejsou ke dni podání žádosti o vydání povolení ručitele starší než 60 dnů.
(4) Pokud byla žádost o vydání povolení ručitele zamítnuta, lze novou
žádost podat nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne oznámení zamítavého rozhodnutí.
(5) Povolení ručitele může být vydáno také na dobu určitou. Podmínky
pro vydání povolení ručitele musí být splňovány po celou dobu trvání povolení.
(6) Ode dne zrušení nebo zániku povolení ručitele nelze pro účely zajištění
cla přijmout záruční listinu, záruční doklad ani osvědčení o poskytnutí souborné
jistoty, které byly vydány na základě tohoto povolení.
§ 30
Zajištění cla finanční zárukou
Ustanovení o ručení se použijí obdobně pro finanční záruku s výjimkou
ustanovení o povolení ručitele.
§ 31
Zajištění cla jinou osobou
(1) Zajištuje-li clo jiná osoba namísto dlužníka, odpovídá tato osoba
za dluh s dlužníkem společně a nerozdílně.
(2) Zajišťuje-li clo jiná osoba namísto dlužníka, musí být doklad
prokazující tuto skutečnost připojen k
a) záruční listině pro jednotlivou operaci, pokud jiná osoba namísto
dlužníka zajišťuje clo ve formě ručení s použitím této listiny, nebo
b) celnímu prohlášení, pokud jiná osoba namísto dlužníka zajišťuje
clo jinak než podle písmene a).
§ 32
Souborná jistota a povolení uživatele souborné jistoty
(1) Soubornou jistotou se rozumí také souborná jistota se sníženou částkou
záruky.
(2) Existenci povolení uživatele souborné jistoty prokazuje uživatel
osvědčením, vydaným správcem cla, který užití souborné jistoty povolil, nelze-li
existenci povolení uživatele souborné jistoty zjistit z informačního systému správce
cla.
(3) Osvědčení se vydává nejvýše na 2 roky s možností jednoho prodloužení
nejdéle o další 2 roky.
(4) V případě zrušení povolení uživatele souborné jistoty je uživatel
povinen neprodleně vrátit všechna osvědčení, v jejichž případě neuplynula doba, na
kterou se osvědčení vydává, správci cla, který tato osvědčení vydal.
(5) Ustanovení o povolení uživatele souborné jistoty se přiměřeně použijí
také na povolení, kterým je dlužník zproštěn povinnosti poskytnout jistotu.
§ 32a
Zvláštní ustanovení o řízení ve věci povolení ručitele a povolení vztahujícího
se k užívání jistoty
V odvolacím řízení ve věci povolení ručitele a povolení vztahujícího
se k užívání jistoty může odvolací orgán také napadené rozhodnutí zrušit a vrátit
věc k novému projednání správci cla prvního stupně s odůvodněním obsahujícím právní
názor, kterým je správce cla prvního stupně vázán.
Díl 2
Vybírání cla
§ 33
Způsob úhrady cla
(1) Úhrada cla musí být označena variabilním symbolem uvedeným v rozhodnutí,
kterým bylo clo stanoveno.
(2) Na žádost osoby, která zajistila clo složením částky, lze dosud nesplatné
clo uhradit převodem z této částky; dnem úhrady je den, v němž správce cla obdržel
žádost o tento způsob úhrady.
(3) Výzvu ručiteli k uhrazení cla lze vydat i bez předchozího vymáhání
cla na dlužníkovi.
§ 34
Úhrada společného celního dluhu
(1) Úhrada společného celního dluhu se eviduje u každého dlužníka samostatně.
(2) Dojde-li k úhradě společného celního dluhu jedním z dlužníků, považuje
se společný celní dluh za uhrazený také ostatními dlužníky.
ČÁST PÁTÁ
USTANOVENÍ O POVOLENÍ
§ 37
Změna povolení
(1) Správce cla změní povolení na žádost držitele tohoto povolení, pokud
jsou splněny podmínky pro jeho vydání.
(2) Správce cla změní povolení z moci úřední, pokud
a) došlo ke změně údajů uvedených v tomto povolení, nebo
b) tím v odůvodněných případech změní nebo doplní podmínky podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie1) stanovené v tomto povolení.
(3) Ustanovení o změně povolení se obdobně použijí pro změnu osvědčení schváleného
hospodářského subjektu a osvědčení o úlovku při dovozu nebo zpětném vývozu produktů
mořského rybolovu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1).
ČÁST ŠESTÁ
OSVOBOZENÍ OD CLA
§ 38
Osvobození vybraného zboží
(1) Od dovozního cla je osvobozena diplomatická pošta, konzulární zavazadlo
a jiná pošta požívající ochrany podle mezinárodního práva.
(2) Od dovozního cla je osvobozeno zboží dovážené osobami požívajícími výsad
a imunit podle mezinárodní smlouvy v rozsahu odpovídajícím principu vzájemnosti.
(3) Podmínkou osvobození podle odstavce 2 je také
a) potvrzení celního prohlášení příslušnou diplomatickou misí, konzulárním
úřadem, zvláštní misí nebo zastoupením mezinárodní organizace, a to podpisem vedoucího
nebo jeho zástupce a otiskem úředního razítka,
b) připojení dokladu k celnímu prohlášení, který prokazuje, že osoba,
pro kterou je zboží dováženo, je osobou podle odstavce 2, není-li celní prohlášení
potvrzeno podle písmene a),
c) připojení dokladu Ministerstva zahraničních věcí k celnímu prohlášení,
který potvrzuje splnění principu vzájemnosti a jeho rozsah v případě dovozu dopravních
prostředků, a
d) skutečnost, že zboží nebude půjčeno, vypůjčeno, zastaveno, pronajato
nebo postoupeno ve lhůtě vyplývající z principu vzájemnosti, a není-li této lhůty,
do 12 měsíců, a v případě dopravních prostředků do 24 měsíců, ode dne přijetí celního
prohlášení na propuštění tohoto zboží do volného oběhu.
(4) Od cla je osvobozen vojenský materiál a přiměřené množství zboží určeného
pro výhradní potřebu vojenského a civilního personálu ozbrojených sil vysílajícího
státu nebo závislých osob podle zákona upravujícího pobyt ozbrojených sil jiných
států na území České republiky.
(5) Ministerstvo obrany vydává osvědčení podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie1), na jehož základě je pozastaveno dovozní clo v případě vojenského
materiálu určeného pro výhradní potřeby Ministerstva obrany nebo ozbrojených sil
České republiky.
(6) Ministerstvo obrany plní informační povinnost podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie1) ve vztahu k osvědčením a k dovozům vojenského materiálu
podle odstavce 5. Generální ředitelství cel poskytuje Ministerstvu obrany informace
o dovozech vojenského materiálu podle odstavce 5, a to v rozsahu nezbytném pro plnění
informační povinnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1). Poskytnutí
těchto informací není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.
ČÁST SEDMÁ
ZADRŽENÍ, PŘENECHÁNÍ, PRODEJ A ZNIČENÍ VĚCI
HLAVA I
ZADRŽENÍ ZBOŽÍ A DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU
§ 39
Důvody zadržení zboží a dopravního prostředku
(1) Správce cla může kromě případů stanovených přímo použitelným předpisem
Evropské unie1) zadržet zboží nebo dopravní prostředek, který je dopravuje, a to
pro účely
a) řízení o přestupcích podle tohoto zákona,
b) úhrady nedoplatku evidovaného u orgánu Celní správy České republiky
nebo orgánu Finanční správy České republiky.
(2) Správce cla zadrží zboží nebo dopravní prostředek podle odstavce 1
bez ohledu na práva třetích osob.
§ 40
Postup při zadržení zboží a dopravního prostředku
(1) O provedení zadržení zboží nebo dopravního prostředku pořídí správce
cla úřední záznam. Stejnopis úředního záznamu správce cla předá osobě, která má zboží
nebo dopravní prostředek v době zadržení u sebe, poskytne-li nezbytnou součinnost
k tomuto předání.
(2) Správce cla může zadržené zboží nebo dopravní prostředek ponechat osobě,
které byly zadrženy, s tím, že je osoba nesmí zničit ani s nimi jinak nakládat s
výjimkou jejich držení nebo skladování.
§ 41
Námitka proti zadržení zboží a dopravního prostředku
Nesouhlasí-li dotčená osoba se zadržením zboží nebo dopravního prostředku,
může proti tomu uplatnit námitku ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne provedení tohoto
úkonu. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.
§ 42
Vrácení zadrženého zboží a dopravního prostředku
(1) Správce cla vrátí zadržené zboží nebo dopravní prostředek jejich
vlastníkovi, a není-li znám, osobě, které byly tyto věci zadrženy, pokud
a) zboží nebylo prodáno nebo zničeno správcem cla podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie1),
b) nebylo rozhodnuto o propadnutí nebo zabrání zboží nebo dopravního
prostředku a
c) do dne následujícího po dni jejich zadržení pro účely úhrady nedoplatku
evidovaného u orgánu Celní správy České republiky nebo orgánu Finanční správy České
republiky nebyl příslušným orgánem vydán exekuční příkaz ohledně tohoto zboží nebo
dopravního prostředku.
(2) Správce cla vrátí dopravní prostředek, je-li jeho hodnota v nápadném
nepoměru k povaze přestupku.
§ 43
Náhrada nákladů
V případě, že bylo rozhodnuto o propadnutí nebo zabrání zadrženého
zboží nebo dopravního prostředku, je povinen uhradit náklady na jejich skladování
po dobu jejich zadržení
a) pachatel přestupku, a není-li znám,
b) vlastník zboží nebo dopravního prostředku, pokud o přestupku v době
jeho spáchání věděl nebo vědět měl a mohl, a není-li znám,
c) ten, komu byly zboží nebo dopravní prostředek zadrženy.
HLAVA II
PRODEJ A ZNIČENÍ ZBOŽÍ
§ 44
Postup při prodeji zboží
(1) Správce cla při prodeji zadrženého zboží v případě, kdy lze zboží prodat
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), postupuje podle ustanovení daňového
řádu o daňové exekuci prodejem movitých věcí.
(2) Zbytek výtěžku se považuje za přeplatek vlastníka zboží podle daňového
řádu.
(3) O prodeji zboží správce cla vhodným způsobem vyrozumí vlastníka zboží
a osobu, které bylo zboží zadrženo, je-li odlišná od vlastníka.
§ 45
Postup při zničení zboží
(1) Správce cla při zničení zadrženého zboží v případě, kdy lze zboží zničit
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), postupuje obdobně jako v případě
zničení propadlé nebo zabrané věci.
(2) O zničení zboží správce cla vhodným způsobem vyrozumí vlastníka zboží
a osobu, které bylo zboží zadrženo, je-li odlišná od vlastníka.
HLAVA III
PŘENECHÁNÍ ZBOŽÍ
§ 46
Přenechání zboží ve prospěch České republiky
(1) Správce cla povolí přenechání zboží ve prospěch České republiky
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), pokud
a) tím České republice nevzniknou náklady, s výjimkou nákladů souvisejících
s držením, skladováním a prodejem zboží, a
b) jde o zboží, se kterým lze podle jiných právních předpisů volně
nakládat.
(2) Vlastníkem přenechaného zboží se stává stát.
ČÁST OSMÁ
PŘESTUPKY
nadpis vypuštěn
§ 47
Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že
a) doveze, vyveze nebo přepraví zboží v rozporu s přímo použitelným
předpisem Evropské unie1),
b) odejme zboží celnímu dohledu v rozporu s přímo použitelným předpisem
Evropské unie1),
c) poruší celní závěru v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské
unie1),
d) přechovává zboží, jehož dovozem nebo tranzitem byl spáchán přestupek,
e) v rozporu s § 10 neuchovává informace po dobu nejméně 10 let, nebo
f) nesplní některou z povinností souvisejících se zadržením zboží nebo
dopravního prostředku podle § 40 odst. 2.
(2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že nesplní některou z povinností podle přímo použitelného předpisu Evropské
unie1)
a) pro propuštění zboží do celního režimu nebo pro nakládání se zbožím,
1. propuštěným do zvláštního celního režimu,
2. propuštěným do celního režimu vývozu,
3.
dočasně uskladněným,
4. pro které bylo zřízeno zástavní právo, nebo
5. vstupujícím
na celní území Evropské unie, vystupujícím z celního území Evropské unie nebo předkládaným
k celnímu řízení, nebo
b) pro propuštění zboží do navrhovaného celního režimu za použití zjednodušeného
celního prohlášení a jiných zjednodušení.
(3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1)
a) předloží správci cla pozměněný nebo padělaný doklad,
b) poskytne správci cla nesprávný údaj nebo doklad, nebo
c) uvede nesprávné údaje v žádosti o vydání osvědčení o původu zboží
nebo sama osvědčí původ zboží v rozporu s mezinárodní smlouvou v oblasti sazebních
opatření.
(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 4 000 000 Kč.
(5) Dopustí-li se přestupku podle odstavce 1 nebo 2 právnická nebo podnikající
fyzická osoba, lze uložit zákaz činnosti.
§ 48
Propadnutí a zabrání věci
(1) Správce cla může propadlou nebo zabranou věc podle povahy věci zničit.
Na zničení dohlíží tříčlenná komise složená z úředních osob správce cla.
(2) Náklady spojené se správou a zničením propadlé nebo zabrané věci hradí
pachatel přestupku, a není-li znám, vlastník věci, a není-li znám, osoba, které byla
věc zadržena.
nadpis vypuštěn
§ 49
Zánik odpovědnosti za přestupek
(1) Odpovědnost za přestupek také zaniká, jestliže jde o přestupek podle
§ 47 odst. 3 písm. b) a pachatel oznámil správci cla nesprávnost v jím podaném prohlášení
nebo oznámení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) a poskytl veškerou
součinnost k opravě tohoto prohlášení nebo oznámení; to neplatí v případě, že nesprávnost
měla vliv na výši stanoveného cla a nebyla oznámena správci cla do 60 dnů po právní
moci rozhodnutí, kterým je ukončeno celní řízení.
(2) Nedojde-li k zániku odpovědnosti za přestupek podle odstavce 1 pouze
pro překročení lhůty pro oznámení nesprávnosti v prohlášení nebo oznámení správci
cla, lze za tento přestupek uložit pokutu do 400 000 Kč.
(3) Odpovědnost za přestupek podle odstavce 1 zaniká i v případě, že oznámení
nesprávnosti a součinnost poskytla osoba, která odpovídá za celní dluh společně a
nerozdílně společně s pachatelem.
§ 50
Promlčecí doba
(1) Promlčecí doba činí 6 let.
(2) Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději
10 let od jeho spáchání.
§ 51
Příslušnost
(1) K řízení o přestupcích podle tohoto zákona je příslušný správce cla.
K řízení o přestupku právnické nebo podnikající fyzické osoby je místně příslušný
ten správce cla, v jehož územním obvodu má právnická nebo podnikající fyzická osoba
podezřelá ze spáchání přestupku sídlo.
(2) Nenachází-li se sídlo právnické nebo podnikající fyzické osoby na území
České republiky, je k řízení o přestupku právnické nebo podnikající fyzické osoby
místně příslušný ten správce cla, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán.
ČÁST DEVÁTÁ
ÚDAJE PRO STATISTICKÉ ÚČELY
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ O ÚDAJÍCH PRO STATISTICKÉ ÚČELY
§ 56
Sběr, zpracování a kontrola údajů pro statistické účely
(1) Správce cla zabezpečuje podle přímo použitelného předpisu Evropské
unie1)
a) sběr, zpracování a poskytování údajů pro statistické účely a
b) prověřování plnění povinností souvisejících se sběrem, zpracováním
a poskytováním údajů pro statistické účely.
(2) Údaji podle odstavce 1 jsou údaje o
a) zboží, které bylo propuštěno do celního režimu,
b) obchodu se zbožím mezi Českou republikou a jinými členskými státy
Evropské unie včetně údajů o obchodu s energetickými produkty a jejich agregáty podle
přímo použitelného předpisu Evropské unie1) a
c) pohybu a stavu kontejnerů užívaných námořními přepravci.
(3) Správce cla může v případě prověřování plnění povinností souvisejících
se sběrem, zpracováním a poskytováním údajů pro statistické účely podle odstavce
2 obdobně použít ustanovení o daňové kontrole prováděné v případě kontroly po propuštění
zboží.
(4) Pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy za porušení povinnosti
podle této části může správce cla uložit až do 1 000 000 Kč.
HLAVA II
VYKAZOVÁNÍ ÚDAJŮ O OBCHODU SE ZBOŽÍM MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A JINÝMI ČLENSKÝMI
STÁTY EVROPSKÉ UNIE
§ 57
Zpravodajská jednotka
(1) Zpravodajská jednotka podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1)
je povinna po dosažení prahu pro vykazování vykazovat údaje o obchodu se zbožím mezi
Českou republikou a jinými členskými státy Evropské unie.
(2) Zpravodajská jednotka je povinna se registrovat s výjimkou zpravodajské
jednotky, v jejímž případě došlo pouze k jednorázovému dosažení prahu pro vykazování.
(3) Identifikačním číslem registrované zpravodajské jednotky je daňové
identifikační číslo, které jí bylo přiděleno.
(4) Změnu registračních údajů provede správce cla pouze ve svém informačním
systému.
§ 58
Vykazování údajů zpravodajskou jednotkou
(1) Zpravodajská jednotka vykazuje údaje za referenční období.
(2) Referenčním obdobím je kalendářní měsíc.
(3) Zpravodajská jednotka vykazuje údaje počínaje referenčním obdobím,
a) ve kterém dosáhla prahu pro vykazování údajů, nebo
b) které následuje po měsíci vývozu zboží do jiného členského státu
Evropské unie nebo dovozu zboží z jiného členského státu Evropské unie, pokud je
shodný s měsícem, ve kterém vznikla zpravodajské jednotce povinnost přiznat uskutečnění
dodání zboží do jiného členského státu Evropské unie nebo přiznat daň z přidané hodnoty
při pořízení zboží z takového státu.
(4) Zpravodajská jednotka vykazuje údaje do konce kalendářního roku, ve
kterém dosáhla prahu pro vykazování údajů, a celý kalendářní rok následující, nebo
do dne zrušení registrace zpravodajské jednotky k dani z přidané hodnoty, pokud k
němu došlo dříve.
(5) Zpravodajská jednotka vykazuje údaje nejpozději dvanáctý pracovní den
měsíce následujícího po skončení referenčního období, a to elektronicky ve formátu
a struktuře zveřejněné správcem cla.
§ 59
Vykazování údajů v případě jednorázového dosažení prahu pro vykazování
(1) V případě jednorázového dosažení prahu pro vykazování vykazuje zpravodajská
jednotka údaje pouze za referenční období, v němž došlo k tomuto dosažení.
(2) Za jednorázové dosažení prahu pro vykazování se považuje také vývoz
do jiného členského státu Evropské unie nebo dovoz z jiného členského státu Evropské
unie několika zbožových zásilek v průběhu nejvýše dvou referenčních období, pokud
zboží v nich tvoří jednu ucelenou dodávku, nebo se jedná o součásti jednorázově dodávaného
zboží, anebo rozloženou zásilku zboží.
(3) V případě jednorázového dosažení prahu pro vykazování zpravodajská
jednotka
a) může vykazovat údaje v listinné podobě, pokud nejsou současně poskytovány
žádné jiné údaje o vývozu zboží do jiného členského státu Evropské unie nebo dovozu
zboží z jiného členského státu Evropské unie, a
b) je povinna vykazovat údaje nejpozději desátý pracovní den měsíce
následujícího po skončení referenčního období, pokud jsou tyto údaje vykazovány v
listinné podobě.
§ 60
Další povinnosti zpravodajské jednotky
Zpravodajská jednotka je povinna
a) vykázat správci cla opravené údaje nebo chybějící údaje nejpozději
třicátý den následující po dni, kdy se o nesprávnosti údajů nebo o tom, že údaje
chybějí, dozvěděla, a
b) uchovávat datové soubory a kopie písemností obsahující vykázané
údaje po dobu 2 let ode dne skončení příslušné lhůty pro jejich vykázání.
§ 61
Lhůta pro prověřování plnění povinností
Správce cla může prověřovat plnění povinností souvisejících se sběrem,
zpracováním a poskytováním údajů o obchodu se zbožím mezi Českou republikou a jinými
členskými státy Evropské unie nejpozději do 2 let ode dne skončení příslušné lhůty
pro jejich vykázání.
ČÁST DESÁTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 61a
Zvláštní ustanovení o náležitostech rozhodnutí
(1) Pokud je rozhodnutí správce cla vydáno elektronicky pomocí systému automatizovaného
zpracování dat, nemusí obsahovat podpis úřední osoby s uvedením jména a pracovního
zařazení a otisk úředního razítka; v takovém případě musí rozhodnutí obsahovat kvalifikovanou
elektronickou pečeť.
(2) Pokud je rozhodnutí správce cla vydáno a oznámeno elektronicky pomocí
systému automatizovaného zpracování dat podle prováděcího rozhodnutí Evropské komise2),
neobsahuje odůvodnění, poučení o opravném prostředku nebo jinou náležitost, pokud
to na základě tohoto prováděcího rozhodnutí není možné.
§ 62
Nepřímé zastoupení
(1) Písemnost správce cla doručená celnímu zástupci, který jedná na základě
nepřímého zastoupení, se považuje za doručenou též osobě, na jejíž účet celní zástupce
jedná.
(2) Pokud se celní zástupce, který jedná na základě nepřímého zastoupení,
stal deklarantem, nelze pro danou věc nepřímé zastoupení ukončit.
(3) Ten, kdo se stal deklarantem, si nemůže pro danou věc ujednat nepřímé
zastoupení.
§ 63
Úhrada v zahraniční měně
(1) Nemůže-li být úhrada správci cla podle tohoto zákona provedena v české
měně, může správce cla přijmout úhradu i v zahraniční měně, nejedná-li se o poskytnutí
jistoty složením částky. Celková výše úhrady se navyšuje o náklady na směnu.
(2) K přepočtu zahraniční měny na české koruny se použije kurz vyhlášený
Českou národní bankou pro den, který předchází dni, kdy je úhrada prováděna.
§ 64
Řízení ve věci závazné informace
(1) Držitel rozhodnutí týkajícího se závazné informace podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie1) je povinen uhradit paušální náklady řízení ve věci závazné
informace za poskytnutí zvláštních služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské
unie1).
(2) Proti rozhodnutí o závazné informaci podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie1) lze uplatnit opravné prostředky. V odvolacím řízení může odvolací
orgán také napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc k novému projednání správci cla
prvního stupně s odůvodněním obsahujícím právní názor, kterým je správce cla prvního
stupně vázán.
§ 65
Náhrada nákladů
(1) Vznikne-li osobě povinnost uhradit náklady, které vznikly správci cla
při zadržení, prodeji, zničení, přenechání, propadnutí nebo zabrání věci podle tohoto
zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), správce cla stanoví
výši těchto nákladů, dosahuje-li tato výše alespoň 100 Kč.
(2) Náhrada nákladů podle odstavce 1 je splatná do 30 dnů ode dne oznámení
rozhodnutí o její výši povinné osobě.
(3) Náhradu nákladů podle odstavce 1 lze stanovit nejdéle do 1 roku od konce
kalendářního roku, ve kterém se o nich správce cla dozvěděl, nejpozději však do 3
let od konce kalendářního roku, ve kterém tyto náklady vznikly.
§ 66
Vyloučení úroku z nesprávně stanoveného cla
Při správě cla se neuplatní ustanovení daňového řádu o úroku z nesprávně
stanoveného cla.
§ 67
Ponechání věci pro vlastní vnitřní potřebu správce cla
Namísto zničení nebo prodeje propadlé, zabrané nebo přenechané věci může
příslušná organizační složka státu tuto věc držet, skladovat a používat pro potřeby
výuky, výcviku, zkoušek a expertizní činnosti nebo pro výkon jiné činnosti v rámci
působnosti správce cla.
§ 68
Výkon jiné působnosti při celním dohledu
Ustanovení o provádění celního dohledu se obdobně použijí také v případě,
že jiný zákon stanoví, že správce cla vykonává jinou působnost, neupravuje-li tento
jiný zákon výkon této působnosti jinak.
§ 69
Svobodné pásmo
(1) Správce cla může opatřením obecné povahy prohlásit část území České republiky
za svobodné pásmo, a to na podnět osoby, která bude provozovatelem tohoto svobodného
pásma.
(2) Správce cla, v jehož obvodu územní působnosti se nachází svobodné pásmo,
stanoví provozovateli svobodného pásma technické, provozní, skladovací, evidenční
a další podmínky výkonu činnosti ve svobodném pásmu zajišťující dodržování celních
předpisů a řádný výkon celního dohledu.
(3) Stavební úřad v řízení o povolení záměru týkajícího se pozemku nebo stavby,
které jsou ve svobodném pásmu, vydá povolení po předchozím vyjádření správce cla
vydaném na základě posouzení rizik pro provádění celního dohledu a souladu s opatřením
obecné povahy podle odstavce 1 a rozhodnutím podle odstavce 2. Správce cla může ve
vyjádření uvést podmínky k ochraně zájmů stanovených v odstavci 2.
§ 69a
Povolení pro přístup k systému TIR
(1) Správce cla povolí osobě s místem pobytu nebo sídlem v České republice
v souladu s mezinárodní smlouvou upravující mezinárodní přepravu zboží na podkladě
karnetů TIR (dále jen "Úmluva TIR")3) používat karnety TIR, pokud
a) je způsobilá provozovat silniční nákladní dopravu v souladu s živnostenským
zákonem,
b) nemá evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno
posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
1. u orgánů Finanční
správy České republiky,
2. u orgánů Celní správy České republiky,
3. na pojistném a
na penále na veřejné zdravotní pojištění a
4. na pojistném a na penále na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
c) v posledních 3 letech neporušila závažným způsobem celní nebo daňové
právní předpisy,
d) prokáže znalost provádění Úmluvy TIR a
e) prokáže, že předložila prohlášení podle Úmluvy TIR sdružení, kterému
je správcem cla v souladu s Úmluvou TIR povoleno vydávat karnety TIR a být ručitelem.
(2) Splnění podmínek podle odstavce 1 písm. b) bodů 3 a 4 se prokazuje potvrzeními,
která nejsou ke dni podání žádosti o povolení pro přístup k systému TIR starší než
60 dnů.
(3) Splnění podmínek podle odstavce 1 písm. d) a e) se prokazuje potvrzením
vydaným sdružením, kterému je správcem cla povoleno v souladu s Úmluvou TIR vydávat
karnety TIR a být ručitelem, které není ke dni podání žádosti o povolení pro přístup
k systému TIR starší než jeden rok.
(4) Podmínky pro vydání povolení pro přístup k systému TIR musí osoba podle
odstavce 1 splňovat po celou dobu trvání povolení.
(5) Pro povolení pro přístup k systému TIR se použijí ustanovení přímo použitelného
předpisu Evropské unie1) upravující řízení ve věci povolení.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 70
Zmocňovací ustanovení
(1) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou
a) doplňující náležitosti celního prohlášení pro celní, daňové a statistické
účely,
b) náležitosti a vzor zvláštního doplňkového celního prohlášení podle
zákona upravujícího daň z přidané hodnoty,
c) náležitosti a vzor celního prohlášení pro osoby požívající výsad a
imunit podle mezinárodní smlouvy,
d) náležitosti a vzor záruční listiny a záručního dokladu pro zajištění
cla mimo celní režim tranzitu,
e) náležitosti a vzor záruční listiny pro účely zajištění cla jinou osobou,
f) náležitosti a vzor osvědčení uživatele souborné jistoty a náležitosti
a vzor osvědčení dlužníka zproštěného povinnosti poskytnout jistotu,
g) paušální náklady řízení ve věci závazné informace podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie1) a
h) podmínky, za kterých se celní řízení provádí mimo prostor správce
cla nebo celní prostor anebo mimo úřední hodiny správce cla pro veřejnost, a způsob
určení výše nákladů za toto provedení.
(2) Vláda stanoví nařízením
a) okruh vykazovaných údajů a náležitosti dokladu pro statistické účely
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1),
b) vzor dokladu pro statistické účely podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie1) v případě vykazování údajů o obchodu se zbožím mezi Českou republikou
a jinými členskými státy Evropské unie, pokud jsou tyto údaje vykazovány v listinné
podobě, a
c) postup a prahy pro vykazování údajů a způsob vykazování opravených
nebo chybějících údajů o obchodu se zbožím mezi Českou republikou a jinými členskými
státy Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1).
§ 71
Přechodná ustanovení
(1) Řízení o správních deliktech podle zákona č. 13/1993 Sb., která byla
zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a která nebyla přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona pravomocně ukončena, se dokončí podle zákona č. 13/1993 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Řízení o stanovení náhrady nákladů a skladného podle zákona č. 13/1993
Sb., zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a která nebyla přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně ukončena, se dokončí podle zákona č. 13/1993
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 72
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon.
2. Článek IV zákona č. 35/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České
národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zákon České národní rady
č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, a zákon České národní rady č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů.
3. Článek I zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České
národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993
Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách
v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších
předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
4. Část šestá zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním
fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním
fondu).
5. Část čtvrtá zákona č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961
Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
6. Zákon č. 1/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon,
ve znění pozdějších předpisů.
7. Zákon č. 322/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 588/1992 Sb., o dani
z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě
daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon,
ve znění pozdějších předpisů.
8. Část sedmá zákona č. 354/2003 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s přijetím zákona o spotřebních daních.
9. Zákon č. 187/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní
zákon, ve znění pozdějších předpisů.
10. Část devatenáctá zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti
s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
11. Část sedmá zákona č. 79/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 85/1996
Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
12. Část šestnáctá zákona č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících
s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců.
13. Část sedmá zákona č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony
související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony.
14. Část desátá zákona č. 170/2007 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti se vstupem České republiky do schengenského prostoru.
15. Část třicátá zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006
Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím.
16. Zákon č. 136/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2004 Sb., o Celní
správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1993 Sb., celní
zákon, ve znění pozdějších předpisů.
17. Část šestnáctá zákona č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v
souvislosti s přijetím trestního zákoníku.
18. Část šestá zákona č. 218/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963
Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
19. Část čtyřicátá třetí zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.
20. Část dvacátá třetí zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu.
21. Část první zákona č. 104/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1993
Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě
České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství,
výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o
změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů.
22. Část osmá zákona č. 457/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky.
23. Část sedmá zákona č. 18/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky.
24. Část osmá zákona č. 308/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s přijetím zákona o povinném značení lihu.
25. Část desátá zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových
zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů.
26. Část třetí zákona č. 360/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004
Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související
zákony.
27. Nařízení vlády č. 274/1997 Sb., kterým se stanoví sazba cla pro dovoz
výrobků, jejichž preferenční celní sazba je zvláštním předpisem definována výrazem
"max.".
28. Nařízení vlády č. 115/1998 Sb., kterým se zrušuje nařízení vlády
č. 18/1998 Sb., kterým se stanoví sazba cla a celní kvóta pro dovoz jablek pocházejících
z Evropské unie.
29. Nařízení vlády č. 133/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.
297/1999 Sb., kterým se stanoví sazby cla pro dovoz silničních návěsových tahačů
pocházejících z Evropské unie.
30. Vyhláška č. 248/2002 Sb., kterou se zrušuje vyhláška Federálního
ministerstva zahraničního obchodu č. 361/1991 Sb., o zdravotní způsobilosti žadatelů
o přijetí pro výkon práce příslušníka celní správy a organizaci a výkonu zdravotnických
služeb v celní správě.
31. Nařízení vlády č. 450/2002 Sb., kterým se zrušuje nařízení vlády
č. 182/2002 Sb., kterým se stanoví preferenční celní sazby pro dovoz ryb a výrobků
z ryb pocházejících z Evropské unie.
32. Nařízení vlády č. 117/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.
266/2002 Sb., kterým se stanoví preferenční sazby cla pro dovoz některých zemědělských
a potravinářských výrobků pocházejících z Evropské unie.
33. Nařízení vlády č. 410/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.
196/2003 Sb., o stanovení preferenčních sazeb cla a preferenčních celních kvót pro
dovoz některých zpracovaných zemědělských výrobků pocházejících z Evropské unie.
34. Nařízení vlády č. 56/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 462/2003
Sb., o vydání celního sazebníku a o stanovení sazeb dovozního cla pro zboží pocházející
z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínek pro jejich uplatnění (celní sazebník)
a o změně některých souvisejících předpisů.
35. Sdělení Ministerstva financí č. 251/2004 Sb., kterým se sděluje rozhodnutí
Ministerstva financí o zrušení poboček celních úřadů k výkonu jejich působností.
36. Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží
a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými
státy Evropských společenství.
37. Vyhláška č. 563/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 201/2005 Sb.,
o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi
Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství.
38. Vyhláška č. 599/2006 Sb., kterou se zrušují vyhlášky upravující požadavky
na zdravotní způsobilost příslušníků Celní správy České republiky a některé podrobnosti
služebního poměru celníků.
39. Vyhláška č. 200/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 199/2004 Sb.,
kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé
vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží, ve znění
vyhlášky č. 200/2005 Sb. a vyhlášky č. 411/2006 Sb.
40. Vyhláška č. 393/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 201/2005 Sb.,
o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi
Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, ve znění vyhlášky
č. 563/2006 Sb.
41. Vyhláška č. 317/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 201/2005 Sb.,
o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi
Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, ve znění pozdějších
předpisů.
42. Vyhláška č. 421/2012 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
celního zákona.
43. Vyhláška č. 35/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 421/2012 Sb.,
kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.
v z. Pokorná-Jermanová v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.XI zákona č. 80/2019 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Povolení uživatele nebo ručitele souborné jistoty a povolení zproštění
povinnosti poskytnout jistotu vydaná přede dnem 1. května 2004, která nepozbyla platnosti
přede dnem 1. května 2019, pozbývají platnosti dnem 1. května 2019.
2. Ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 242/2016 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije také v případě lhůty pro stanovení cla,
která započala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud k oznámení rozhodnutí
o stanovení cla došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.XLIV zákona č. 609/2020 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení nebo jiné postupy podle zákona č. 242/2016 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly zahájeny přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 242/2016 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Osoba, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona povoleno přistupovat
k systému TIR, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za držitele povolení
pro přístup k systému TIR podle zákona č. 242/2016 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.XC zákona č. 284/2021 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů
účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření
vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí
podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření
podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
1) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9.
října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (přepracované znění).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/2152 ze dne 27. listopadu 2019
o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových
statistik.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické
statistice.
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 515/97 o vzájemné pomoci mezi správními
orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání
celních a zemědělských předpisů.
Nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství
pro osvobození od cla.
Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 ze dne 26. května 2014 o metodách a postupu
pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních
ke krytí hotovostních nároků (přepracované znění).
Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře
a o společném celním sazebníku, v platném znění.
2) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 ze dne 13. prosince 2019, kterým
se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním
kodexu Unie a jejich uvedení do provozu.
3) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 61/2008 Sb. m. s., kterým se nahrazuje
vyhláška ministra zahraničních věcí č. 144/1982 Sb., o Celní úmluvě o mezinárodní
přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR).