47/2001 Sb.
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 530/1990 Sb.,
o dluhopisech, jak vyplývá ze změn provedených zákonem
č. 591/1992 Sb., zákonem č. 84/1995 Sb., zákonem č.
15/1998 Sb., zákonem č. 165/1999 Sb., zákonem č.
362/1999 Sb. a zákonem č. 368/2000 Sb.
ZÁKON
o dluhopisech
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Oddíl 1
Základní ustanovení
§ 1
(1) Dluhopis je zastupitelný1) cenný papír, s nímž je spojeno
právo požadovat splacení dlužné částky podle § 12 ve jmenovité
hodnotě dluhopisu ke dni splatnosti dluhopisu a vyplacení výnosů
z něho podle § 10 k určenému datu nebo datům a povinnost osoby,
která dluhopis vydala, (dále jen "emitent") tato práva uspokojit.
Ustanovení § 12 odst. 6 věta druhá a § 21 tím nejsou dotčena.
(2) Tento zákon se vztahuje na dluhopisy vydané v České
republice bez ohledu na to, kdo je jejich emitentem. Ustanovení
§ 7 odst. 8 tím není dotčeno.
(3) Na dluhopisy se vztahují ustanovení zákona o cenných
papírech, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví
jinak.
§ 2
(1) Emitentem dluhopisu může být pouze právnická osoba, pokud
zvláštní zákon této právnické osobě vydávání dluhopisu nezakazuje.
(2) Emitent může vydat dluhopis, nestanoví-li tento zákon
jinak, pokud
a) Komise pro cenné papíry (dále jen "Komise") schválí emisní
podmínky dluhopisu,
b) Komise schválí prospekt dluhopisu a přidělí dluhopisu označení
podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných
papírů (dále jen "ISIN"), vyžaduje-li to zákon o cenných
papírech,
c) uveřejní emisní podmínky dluhopisu (dále jen "emisní podmínky").
(3) Emisí dluhopisu se rozumí soubor dluhopisů vydaných na
základě schválení týchž emisních podmínek Komisí a majících stejné
datum emise a stejný ISIN, je-li přidělen.
(4) Sběrný dluhopis je listinný dluhopis, na jehož celkové
jmenovité hodnotě se majitelé podílejí určitým počtem kusů
dluhopisů, aniž je těmto dluhopisům přidělováno pořadové číslo.
V emisních podmínkách musí být stanoveno, kdy a za jakých podmínek
vydá emitent majiteli konkrétní kusy dluhopisů.
(5) Sběrný dluhopis je společným majetkem majitelů podílů na
sběrném dluhopisu. Na podíly majitelů na sběrném dluhopisu se
nepoužijí ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví.2)
Majitel podílu na sběrném dluhopisu je majitelem takového počtu
jednotlivých dluhopisů, který odpovídá velikosti jeho podílu na
sběrném dluhopisu. Majitel podílu na sběrném dluhopisu má veškerá
práva, která přísluší majiteli dluhopisu, a dále právo, aby mu
emitent na žádost vydal v souladu s emisními podmínkami konkrétní
kusy dluhopisů.
(6) Sběrný dluhopis musí být uložen u obchodníka s cennými
papíry.
(7) Majitel podílu na sběrném dluhopisu může v souladu
s emisními podmínkami převést dluhopisy odpovídající tomuto podílu
nebo některý z nich na jinou osobu. Účinky převodu nastávají
zápisem do evidence vedené obchodníkem s cennými papíry, u kterého
je sběrný dluhopis uložen.
Oddíl 2
Náležitosti dluhopisů
§ 3
Náležitosti dluhopisu
(1) Dluhopis vydávaný v listinné podobě musí obsahovat
a) obchodní firmu nebo název emitenta a jeho sídlo,
b) název dluhopisu, ve kterém musí být obsaženo slovo "dluhopis",
nebo u zvláštního druhu dluhopisu označení tohoto druhu podle
§ 14, 18, 20, 21a, jakož i jeho ISIN, je-li přidělen,
c) jmenovitou hodnotu,
d) údaj o schválení emisních podmínek a prospektu Komisí, jestliže
Komise schválila prospekt,
e) číselné označení dluhopisu,
f) výnos dluhopisu nebo způsob jeho stanovení,
g) způsob splacení dluhopisu (§ 12),
h) formu dluhopisu a u dluhopisů znějících na jméno i jméno jejich
prvního majitele,
i) závazek emitenta splatit ke dni splatnosti dluhopisu jeho
jmenovitou hodnotu,
j) datum emise dluhopisu,
k) otisk podpisů osob oprávněných jednat jménem emitenta,
l) datum nebo data splatnosti dluhopisu a výnosu z něho, a
m) místo nebo místa výplat.
(2) Náležitostmi zaknihovaného dluhopisu nejsou údaje uvedené
v odstavci 1 písm. d), e), i), k) a m).
§ 3a
Emisní podmínky
(1) Emisní podmínky dluhopisu vymezují práva a povinnosti
emitenta a majitele dluhopisu a musejí obsahovat náležitosti
dluhopisu podle § 3, s výjimkou písmen h) a k), jakož i
a) údaj o podobě a formě dluhopisu a o případném omezení jeho
převoditelnosti,
b) lhůtu určenou pro vydávání emise dluhopisu (dále jen "emisní
lhůta"),
c) emisní kurz a pro případ, že emisní kurz bude určován kurzem
dosaženým v aukci, způsob aukce,
d) celkový předpokládaný objem emise dluhopisu v jmenovité
hodnotě,
e) údaje o způsobu a místu upisování dluhopisu,
f) způsob případného výpočtu výnosu dluhopisu, a pokud jsou
s dluhopisem spojeny další výhody, způsob jejich stanovení,
g) informace o zdaňování výnosu dluhopisu,3)
h) údaje o účasti osob, které se podílejí na zabezpečení vydání
dluhopisu (§ 9),
i) informace o promlčení práv z dluhopisu (§ 23), a
j) závazek emitenta zacházet za stejných podmínek se všemi
majiteli dluhopisu stejně.
(2) Emisní podmínky obsahují též vymezení dalších práv
a povinností emitenta a majitele dluhopisu, jakož i podrobnější
informace o emisi dluhopisu, pokud přicházejí v úvahu podle
konkrétních podmínek vydání a záměrů emitenta, a to zejména
a) upřesnění práv a povinností emitenta a majitele dluhopisu
plynoucích z vyměnitelného, prioritního nebo podřízeného
dluhopisu (§ 21 a 21a),
b) případné právo emitenta zvýšit objem emise a podmínky tohoto
zvýšení (§ 3b),
c) u dluhopisu, jehož splacení nebo vyplacení výnosu z něho je
zajištěno ručitelským závazkem, znění ručitelského závazku,
d) u dluhopisu, jehož splacení nebo vyplacení výnosu z něho je
zajištěno zástavou, údaje o této zástavě,
e) u dluhopisu, jehož splacení je spojeno s losováním, způsob
losování,
f) případný závazek emitenta, že do doby splatnosti emise
dluhopisu nebude vydávat lépe zajištěné dluhopisy, nebo
případný závazek tento dluhopis dodatečně stejně zajistit jako
tyto další dluhopisy,
g) označení organizátora veřejného trhu, u kterého emitent hodlá
požádat o přijetí dluhopisu k obchodování na veřejném trhu
podle zákona o cenných papírech, nebo informaci, že nehodlá
o takové přijetí požádat,
h) zda a kým bylo provedeno ohodnocení finanční způsobilosti
emitenta (rating) a s jakým výsledkem, nebo informaci, že
ohodnocení nebylo provedeno, a
i) zda se vylučuje oddělení práva na výnos dluhopisu podle § 11.
(3) Emisní podmínky musejí být předány prvnímu nabyvateli
dluhopisu zdarma. Na způsob uveřejnění emisních podmínek dluhopisu
se obdobně vztahují ustanovení o uveřejnění prospektu podle zákona
o cenných papírech.1)
(4) Emisní podmínky může emitent změnit pouze, pokud se
podstatně změnily ekonomické podmínky, za kterých byly stanoveny,
a pouze po předchozím souhlasu schůze majitelů dluhopisu ()
a Komise. Změna emisních podmínek nabývá účinnosti po jejich
schválení Komisí, a to dnem jejího uveřejnění podle odstavce 3.
Ustanovení věty první a druhé neplatí pro změnu v údajích podle
§ 3 odst. 1 písm. a).
§ 3b
(1) Emitent je oprávněn vydat dluhopis
a) v menším objemu emise dluhopisu, než byl předpokládaný objem
emise, jestliže se mu do konce emisní lhůty nepodařilo
předpokládaného objemu emise dosáhnout; ustanovení odstavce 2
tím není dotčeno, nebo
b) ve větším objemu emise dluhopisu, než byl předpokládaný objem
emise, nebyla-li do konce emisní lhůty uspokojena poptávka
investorů.
(2) Celkový objem emise dluhopisu v jmenovité hodnotě nesmí
být nižší než částka v českých korunách, která odpovídá částce
200 000 EUR s tím, že pro přepočet EUR na tuzemskou měnu je
určující směnný kurz oznámený Českou národní bankou v den, k němuž
byly emisní podmínky uveřejněny. Pokud této částky do konce emisní
lhůty dosaženo není, je emitent povinen vrátit zaplacený emisní
kurz dluhopisu nejpozději do 15 dnů od konce emisní lhůty, a to
spolu s úrokem ve výši úroku obvykle poskytovaného bankami podle
smlouvy o běžném účtu k poslednímu dni emisní lhůty.
(3) Emitent je povinen po ukončení emisní lhůty bez
zbytečného prodlení oznámit Komisi a Středisku cenných papírů své
rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a uveřejnit je
stejným způsobem, jako uveřejnil emisní podmínky. Totéž platí
o oznámení a uveřejnění skutečností uvedených v odstavci 2 větě
druhé.
§ 4
Forma dluhopisu
(1) Dluhopis zní na doručitele nebo na jméno.
(2) Emitent nebo osoba jím pověřená vede seznam majitelů
dluhopisů znějících na jméno. Práva spojená s dluhopisem znějícím
na jméno je oprávněna ve vztahu k emitentovi vykonávat osoba
uvedená v tomto seznamu, pokud ze zákona o cenných papírech1)
nevyplývá něco jiného. K účinnosti převodu dluhopisu znějícího na
jméno vůči emitentovi se vyžaduje zápis o změně majitele dluhopisu
v seznamu majitelů dluhopisu; emitent tento zápis provede
neprodleně poté, co mu bude taková změna prokázána.
U zaknihovaných dluhopisů vede seznam majitelů dluhopisů znějících
na jméno osoba, která vede evidenci majitelů zaknihovaných cenných
papírů podle zákona o cenných papírech.
(3) Převoditelnost dluhopisu znějícího na jméno lze emisními
podmínkami omezit; to však neplatí, jde-li o registrovaný
dluhopis.
(4) Omezuje-li emitent převoditelnost dluhopisu znějícího na
jméno, musí v emisních podmínkách vymezit též podmínky tohoto
omezení. Nejsou-li tyto podmínky dodrženy, je smlouva o převodu
dluhopisu neplatná, ledaže je převod dluhopisu podmíněn souhlasem
emitenta a emitent udělí souhlas dodatečně bez zbytečného odkladu
poté, co se o uzavření takové smlouvy dověděl.
(5) Pokud emitent omezí podle odstavce 4 převoditelnost
dluhopisu tím, že převod dluhopisu podmíní svým souhlasem, je
nutný souhlas emitenta též k zastavení dluhopisu. Jestliže emitent
nerozhodne do 2 měsíců od doručení žádosti o převodu dluhopisu
nebo o zastavení dluhopisu, platí, že byl souhlas udělen.
(6) Pokud v jednotlivém případě emitent souhlas podle
odstavce 5 odmítne udělit, je povinen na žádost majitele dluhopisu
splatit jmenovitou hodnotu dluhopisu, nebo pokud je výnos
dluhopisu určen podle § 10 odst. 2 písm. c), emisní kurz dluhopisu
(dále jen "jmenovitá hodnota nebo emisní kurz") a současně
vyplatit hodnotu naběhlého a dosud nesplaceného výnosu vypočtenou
ke dni splacení dluhopisu (dále jen "poměrný výnos"). Žádost podle
předchozí věty je možno podat do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo
majiteli dluhopisu doručeno odmítnutí souhlasu s převodem
dluhopisu. Právo uplatnit žádost podle předchozí věty zaniká,
nebylo-li uplatněno do jednoho měsíce ode dne, v němž bylo
majiteli dluhopisu doručeno odmítnutí souhlasu s převodem
dluhopisu.
ČÁST DRUHÁ
SCHVÁLENÍ EMISNÍCH PODMÍNEK DLUHOPISŮ
§ 7
Žádost o schválení emisních podmínek
a její schválení
(1) Komise schvaluje emisní podmínky spolu s prospektem,
pokud zákon o cenných papírech schválení prospektu vyžaduje, a to
na žádost emitenta dluhopisu, nebo v případě emitenta majícího
sídlo v zahraničí též na žádost obchodníka s cennými papíry nebo
organizátora veřejného trhu.
(2) Součástí žádosti podle odstavce 1 jsou
a) emisní podmínky,
b) písemné prohlášení ručitele, že převzal za splnění povinnosti
emitenta ručení, a
c) písemné prohlášení osoby, která se podle § 9 zavázala
zabezpečit vydání dluhopisu.
(3) Pokud emisní podmínky neobsahují předepsané náležitosti,
vyzve Komise žadatele, aby je doplnil ve lhůtě 30 dnů od doručení
výzvy.
(4) Komise je povinna oznámit emitentovi rozhodnutí
o schválení nebo neschválení emisních podmínek a prospektu
dluhopisu do 2 měsíců ode dne doručení žádosti nebo ode dne jejího
doplnění podle odstavce 3.
(5) Komise emisní podmínky neschválí, jestliže neobsahují
zákonem předepsané náležitosti ani po uplynutí lhůty podle
odstavce 3.
(6) Pokud emitent do 6 měsíců od nabytí právní moci
rozhodnutí o schválení emisních podmínek nezahájí vydávání
dluhopisu, pozbývá toto rozhodnutí platnosti.
(7) Komise uveřejňuje ve Věstníku Komise informace
o schválení jednotlivých emisních podmínek dluhopisů.
(8) Emitent mající sídlo v České republice, který vydává
dluhopis v zahraničí, je povinen nejpozději ke dni vydání
dluhopisu informovat Komisi a Českou národní banku o místu vydání,
objemu emise a dále o formě a podobě dluhopisu, jeho výnosu
a splatnosti.
§ 8
Dluhopisový program
(1) Emitent dluhopisů může požádat o schválení těch
společných emisních podmínek, které budou stejné pro předem
neurčený počet emisí dluhopisů (dále jen "dluhopisový program").
V žádosti je povinen uvést též dobu trvání dluhopisového programu
a nejvyšší objem nesplacených dluhopisů vydaných v rámci
dluhopisového programu.
(2) Nejvyšší objem nesplacených dluhopisů vydaných v rámci
dluhopisového programu nesmí emitent v žádném okamžiku trvání
dluhopisového programu překročit.
(3) Na schvalování dluhopisového programu se vztahuje
přiměřeně ustanovení § 7.
(4) Před vydáním každé emise dluhopisu v rámci dluhopisového
programu je emitent povinen vypracovat doplněk emisních podmínek,
který musí obsahovat odkaz na dluhopisový program a doplnění
emisních podmínek podle § 3a, pokud nejsou obsaženy v dluhopisovém
programu, popřípadě další specifické podmínky této emise a požádat
Komisi o jeho schválení. Jestliže Komise neodešle rozhodnutí
o schválení doplňku emisních podmínek do 14 dnů od doručení
žádosti nebo jejího doplnění o chybějící náležitosti, považuje se
doplněk emisních podmínek za schválený. Schválený doplněk emisních
podmínek je emitent povinen uveřejnit stejným způsobem, jakým byl
uveřejněn dluhopisový program.
(5) Jednotlivé emise dluhopisů v rámci dluhopisového programu
se považují za samostatné emise. Jestliže byl pro dluhopisový
program uveřejněn prospekt nebo užší prospekt a dluhopisy z emise
dluhopisů vydané v rámci dluhopisového programu mají být přijaty
k obchodování na veřejném trhu nebo veřejně nabízeny, může emitent
nebo nabízející vypracovat místo prospektu nebo užšího prospektu
pouze doplněk původního prospektu nebo užšího prospektu. Doplněk
prospektu nebo užšího prospektu musí obsahovat odkaz na původní
prospekt nebo užší prospekt, specifické podmínky jednotlivé emise
dluhopisů neuvedené v původním prospektu nebo užším prospektu nebo
v doplňku emisních podmínek podle odstavce 4 a dále veškeré změny,
které nastaly v údajích uvedených v původním prospektu nebo užším
prospektu a které jsou způsobilé ovlivnit přesné a správné
posouzení kvality dluhopisů a jejich emitenta.
ČÁST TŘETÍ
VYDÁNÍ A SPLÁCENÍ DLUHOPISŮ
§ 9
Vydání dluhopisu
(1) Vydání dluhopisu může emitent zabezpečit sám nebo
prostřednictvím osoby, která vydání obstará nebo se smluvně zaváže
stát se prvním nabyvatelem emise nebo těch dluhopisů emise, které
se jí nepodaří do stanoveného okamžiku před koncem emisní lhůty
vydat a jejichž počet smlouva určí, jestliže je tato osoba k těmto
činnostem oprávněna.
(2) Zabezpečuje-li vydání emise dluhopisu více osob, uzavírá
emitent smlouvu s každou osobou samostatně nebo pouze s jednou
z nich, kterou po obdržení souhlasu ostatních určí.
§ 10
Výnos dluhopisu
(1) Emitent je povinen vyplatit výnos dluhopisu způsobem
a v termínech stanovených v emisních podmínkách.
(2) Výnos dluhopisu může být stanoven zejména:
a) pevnou úrokovou sazbou;
b) pevnou úrokovou sazbou a podílem na zisku;
c) rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším
emisním kurzem;
d) slosovatelnou prémií, nebo prémií v závislosti na lhůtě
splatnosti dluhopisu;
e) pohyblivou úrokovou sazbou, popřípadě vývojem devizových kurzů
v závislosti na pohybu úrokových sazeb či kurzů na finančním
trhu;
f) kombinací výše uvedených způsobů s výjimkou způsobu uvedeného
v písmenu c).
§ 11
Oddělení práva na výnos dluhopisu
(1) Pokud to emisní podmínky nevylučují, může být právo na
výnos dluhopisu podle § 10 odst. 2, s výjimkou způsobu uvedeného
v písmenu c), od dluhopisu odděleno a spojeno pouze s kupónem jako
samostatným cenným papírem vydaným k uplatnění tohoto práva. Právo
na výplatu výnosu má majitel kupónu, nárok na splacení jmenovité
hodnoty má majitel dluhopisu.
(2) Kupón dluhopisu musí být vydán současně s vydáním
dluhopisu a na každý výnos dluhopisu samostatně.
(3) Jestliže se jedná o zaknihovaný dluhopis, kterému se
přiděluje ISIN, Komise při schvalování emisních podmínek, které
připouštějí oddělení výnosu, přidělí samostatný ISIN pro
a) dluhopis s kupóny,
b) dluhopis bez kupónů (dále jen "oddělená jistina"), a
c) každý kupón.
(4) V případě, že dluhopisu není ISIN přidělen, zabezpečí
označení podle odstavce 3 osoba, která vede evidenci zaknihovaných
cenných papírů.
(5) Osoba, která vede evidenci zaknihovaného dluhopisu
s kupóny, provede na žádost majitele dluhopisu
a) rozdělení tohoto dluhopisu na oddělenou jistinu a kupóny, nebo
b) opětovné spojení oddělené jistiny s kupóny, které jsou majetkem
majitele oddělené jistiny a u kterých ještě nenastal rozhodný
den pro uplatnění nároku na výnos.
§ 12
Splacení dluhopisu
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, je emitent povinen
splatit dluhopis ke dni jeho splatnosti. Splatnost dluhopisu může
být určena
a) jednorázově k určitému datu, nebo
b) splátkami stanovenými v emisních podmínkách, a to buď
rovnoměrně nebo diferencovaně.
(2) Emitent je oprávněn splatit jednotlivé dluhopisy včetně
poměrného výnosu přede dnem jejich splatnosti pouze v souladu
s emisními podmínkami, které toto splacení připouštějí a vymezují
je, alespoň co do jeho rozsahu a způsobu.
(3) Majitel dluhopisu může žádat splacení dluhopisu před
stanovenou dobou splatnosti jen v souladu s emisními podmínkami.
(4) Při splacení jmenovité hodnoty dluhopisu před stanovenou
dobou splatnosti emise musí být spolu s dluhopisem vráceny všechny
kupóny, které nejsou ještě splatné. Hodnota nevrácených kupónů se
odečte.
(5) Splacení dluhopisu a vyplacení výnosu z dluhopisu může
emitent zabezpečit sám nebo prostřednictvím osoby, která je k tomu
podle zákona o cenných papírech oprávněna;1) u zaknihovaného
dluhopisu také prostřednictvím osoby, která vede jeho evidenci
podle zákona o cenných papírech.
(6) Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před dobou jejich
splatnosti nezanikají. Takto nabyté dluhopisy musí emitent ve své
evidenci vykazovat odděleně od jiných dluhopisů a není s nimi
spojeno právo na výplatu dluhopisu ani výměnné nebo prioritní
právo podle § 21. Práva a závazky spojené s vlastním dluhopisem,
který je v majetku emitenta, zanikají okamžikem jejich
splatnosti.
§ 13
Schůze majitelů dluhopisu
(1) Emitent nebo majitel dluhopisu může svolat schůzi
majitelů dluhopisu, které byly vydány v jedné emisi, (dále jen
"schůze majitelů dluhopisu").
(2) Emitent je povinen svolat schůzi majitelů dluhopisu
v případě návrhu změn emisních podmínek nebo změn podle odstavce 4 nebo i jiných změn, které mohou významně ovlivnit jeho schopnost
plnit závazky vyplývající z dluhopisu.
(3) Náklady na organizaci a svolání schůze majitelů dluhopisů
hradí ten, kdo ji svolává.
(4) Schůze majitelů dluhopisu rozhoduje o společných zájmech
majitelů dluhopisu a zaujímá stanovisko k otázkám, jejichž řešení
může ovlivnit uplatnění práv s dluhopisem spojených, zejména
k návrhům
a) změn emisních podmínek dluhopisu s výjimkou změn v údajích
podle § 3 odst. 1 písm. a),
b) na přeměnu emitenta,4)
c) nabídek převzetí emitenta jiným subjektem,5)
d) na změnu dluhopisového programu podle § 8 odst. 4,
e) na uzavření ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku,6)
f) na prodej podniku, nájmu podniku7) nebo jeho části,
g) ke společnému postupu v případě, že emitent dluhopisu je
v prodlení s uspokojením práv s dluhopisem spojených.
(5) Emitent nebo majitel dluhopisu, který svolá schůzi
majitelů dluhop
isu, je povinen uveřejnit oznámení o konání schůze
majitelů dluhopisu způsobem stanoveným v emisních podmínkách,
jinak alespoň ve dvou celostátně šířených denících, a to ve lhůtě
nejméně 15 dnů přede dnem konání schůze. Oznámení o konání schůze
majitelů dluhopisu musí obsahovat alespoň
a) označení emitenta (obchodní firmu nebo název a sídlo),
b) název dluhopisu, datum jeho emise a ISIN, byl-li přidělen,
c) místo, datum a hodinu konání schůze majitelů dluhopisu,
d) program jednání, a je-li navrhována změna emisních podmínek,
vymezení návrhu změny.
(6) Schůze majitelů dluhopisu je schopná se usnášet, jestliže
se jí účastní majitel nebo majitelé dluhopisů, jejichž jmenovitá
hodnota představuje více než 30 % celkové jmenovité hodnoty emise
dluhopisu. Před zahájením schůze majitelů dluhopisu je emitent
povinen poskytnout za účelem kontroly účasti na schůzi informaci
o počtu všech dluhopisů opravňujících k účasti na této schůzi.
(7) Pokud emisní podmínky nestanoví jinak, rozhoduje schůze
majitelů dluhopisu prostou většinou hlasů přítomných majitelů
dluhopisů. Na každého majitele dluhopisu přitom připadá tolik
hlasů, kolik odpovídá poměru mezi jmenovitou hodnotou počtu kusů
dluhopisu, které má ve svém majetku z celkové jmenovité hodnoty
emise dluhopisu. K souhlasu se změnou emisních podmínek je nutný
souhlas majitelů dluhopisů, jejichž jmenovitá hodnota představuje
nejméně tři čtvrtiny jmenovité hodnoty vydaných dluhopisů. Výkon
hlasovacího práva nesmí být emisními podmínkami omezen.
(8) Pokud schůze majitelů dluhopisu nesouhlasí s některým
z návrhů uvedených v odstavci 4 písm. a), b) a d) až f) může
současně rozhodnout, že emitent je povinen předčasně splatit
majitelům dluhopisu jmenovitou hodnotu dluhopisu nebo jeho emisní
kurz včetně poměrného výnosu, a to nejpozději do jednoho měsíce
ode dne tohoto rozhodnutí.
(9) Osoba, která byla majitelem dluhopisu ke dni konání
schůze majitelů dluhopisu a podle zápisu uvedeného v odstavci 10
nehlasovala pro stanovisko schůze majitelů dluhopisu k návrhům
uvedeným v odstavci 4 písm. a), b) a d) až f) nebo se schůze
majitelů dluhopisu nezúčastnila, může požadovat do jednoho měsíce
od konání schůze majitelů dluhopisu vyplacení jmenovité hodnoty
nebo emisního kurzu dluhopisu, jakož i poměrný výnos, jinak toto
právo zaniká. Emitent je povinen této žádosti vyhovět nejpozději
do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla žádost doručena.
(10) O schůzi majitelů dluhopisu musí emitent vypracovat
zápis, ve kterém uvede závěry schůze. Pokud schůze projednávala
stanovisko k některému z návrhů uvedených v odstavci 4 písm. a), b) a d) až f), musí být o účasti na schůzi podle odstavců 6 a 7 a o rozhodnutí schůze majitelů dluhopisů pořízen notářský
zápis. Pokud schůze majitelů dluhopisu souhlasila s některým
z návrhů uvedených v odstavci 4 písm. a), b) a d) až f), uvedou se
v notářském zápisu jména majitelů dluhopisu, kteří souhlas
nevyslovili, a počty kusů dluhopisů, které každý z těchto majitelů
má ke dni konání schůze ve svém majetku.
(11) Schůze majitelů dluhopisu může zvolit společného
zástupce a pověřit jej společným uplatněním práv u soudu nebo
u jiného orgánu.
(12) Společný zástupce schůze majitelů dluhopisu je oprávněn
a) uplatňovat jménem majitelů dluhopisu práva s tím, že je vázán
stanovisky, která schůze majitelů dluhopisu přijala podle
odstavce 2,
b) kontrolovat plnění emisních podmínek.
ČÁST ČTVRTÁ
ZVLÁŠTNÍ DRUHY DLUHOPISŮ
Oddíl 1
Hypoteční zástavní listy
§ 14
(1) Hypoteční zástavní listy jsou dluhopisy, součástí jejichž
názvu je označení hypoteční zástavní list a jejichž jmenovitá
hodnota, jakož i hodnota poměrného výnosu je plně kryta
pohledávkami z hypotečních úvěrů (dále jen "řádné krytí"),
popřípadě též náhradním způsobem podle tohoto zákona (dále jen
"náhradní krytí").
(2) Hypotečním úvěrem je úvěr, který je poskytnut na
investice do nemovitosti na území České republiky nebo na její
výstavbu či pořízení a jehož splacení včetně příslušenství8) jsou
zajištěny zástavním právem k této, i rozestavěné, nebo jiné
nemovitosti na území České republiky.
(3) Hypoteční zástavní listy může vydávat pouze banka, která
je k této činnosti oprávněna podle zvláštního právního předpisu9)
(dále jen "hypoteční banka").
(4) V názvu dluhopisů, které nesplňují podmínky stanovené pro
hypoteční zástavní listy podle tohoto zákona, nesmí být označení
hypoteční zástavní list uvedeno.
§ 15
(1) Pro řádné krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních
listů, jakož i jejich poměrného výnosu mohou být použity pouze
pohledávky z hypotéčních úvěrů. Hypoteční úvěr nesmí převýšit
70 % ceny zastavených nemovitostí.
(2) Cenu podle odstavce 1 stanoví hypoteční banka, která
poskytuje hypoteční úvěr jako cenu obvyklou, s přihlédnutím
k trvalým vlastnostem zastavené nemovitosti a výnosu dosažitelném
při řádném hospodaření s ní.
(3) Na nemovitosti podle § 14 odst. 2 nesmí váznout žádné
jiné zástavní právo třetí osoby, které by bylo v přednostním
pořadí se zástavním právem zajišťujícím pohledávku zahrnutou do
krytí hypotečních zástavních listů, a to po celou dobu, po kterou
je tato pohledávka do krytí zahrnuta; převod této nemovitosti
nesmí být podle dříve platné právní úpravy omezen, s výjimkou
zástavního práva, kterým je zajištěn úvěr poskytnutý stavební
spořitelnou podle zvláštního právního předpisu.10)
(4) Nemovitost se nepovažuje za zatíženou dříve vzniklým
zástavním právem nebo omezením převodu nemovitosti, jestliže takto
zajištěná pohledávka třetí osoby zanikne v důsledku použití
hypotečního úvěru k jejímu splacení.
(5) Pokud na nemovitosti sloužící jako zajištění hypotečního
úvěru vázne zástavní právo zajišťující úvěr ze stavebního spoření,
může být hypoteční úvěr poskytnut pouze do výše rozdílu mezi 70
% ceny zastavené nemovitosti a výše pohledávky z úvěru ze
stavebního spoření.
(6) Náhradní krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních
listů, jakož i jejich poměrného výnosu, je možné pouze do výše 10
% této jmenovité hodnoty, a to jen hotovostí, vklady u České
národní banky, státními dluhopisy nebo cennými papíry vydanými
Českou národní bankou podle zvláštního právního předpisu.11)
(7) Majetkové hodnoty sloužící ke krytí jmenovité hodnoty
hypotečních zástavních listů nesmí hypoteční banka zastavit.
(8) Hypoteční banka je povinna vést o krytí jmenovité hodnoty
hypotečních zástavních listů a jejich poměrného výnosu samostatnou
evidenci poskytující úplné podklady pro posouzení, jak hypoteční
banka dodržuje ustanovení tohoto zákona.
Oddíl 2
Státní dluhopisy
§ 18
(1) Dluhopisy vydávané Českou republikou jsou státními
dluhopisy.
(2) Státní dluhopisy jsou vydávány
a) na základě zvláštního zákona o státním dluhopisovém programu,
nebo
b) na základě zvláštního zákona, který pověřuje Ministerstvo
financí vydat státní dluhopisy nebo mu vydání státních
dluhopisů umožňuje.
(3) Zvláštní zákon podle § 18 odst. 2 zároveň stanoví účel,
maximální rozsah a maximální dobu splatnosti
a) veškerých závazků vyplývajících ze státního dluhopisového
programu podle § 18 odst. 2 písm. a), nebo
b) státních dluhopisů vydávaných podle § 18 odst. 2 písm. b).
(4) V rámci naplňování státního dluhopisového programu je
možné vydávat různé druhy dluhopisů s různými emisními podmínkami.
(5) Vláda je povinna předložit Poslanecké sněmovně stanovisko
České národní banky k vládnímu návrhu zákona o státním
dluhopisovém programu.
(6) Státní dluhopisy s dobou splatnosti do jednoho roku se
označují jako státní pokladniční poukázky.
(7) Ustanovení § 2 odst. 2, § 3a odst. 2 písm. b) a h), § 3a odst. 3, § 3b, 7 a 8 se na státní dluhopisy nevztahují. To platí
též pro dluhopisy vydávané Českou národní bankou.
§ 19
(1) Ministerstvo financí vydává v rozsahu stanoveném
zvláštním zákonem podle § 18 odst. 2 jednotlivé druhy státních
dluhopisů, určuje jejich emisní podmínky a vyhlašuje je ve Sbírce
zákonů.
(2) Státní dluhopisy se na území České republiky dávají do
prodeje prostřednictvím České národní banky. Státní dluhopisy se
mimo území České republiky dávají do prodeje prostřednictvím jiné
právnické osoby, se kterou Ministerstvo financí uzavře smlouvu
o zajištění jejich prodeje.
(3) Činnost spojenou se správou a splácením státního dluhu
z titulu státních dluhopisů zabezpečuje Ministerstvo financí nebo
jím pověřené subjekty.
Oddíl 3
§ 20
Komunální dluhopis
Dluhopis označený jako komunální dluhopis může být vydán
a) bankou, jestliže z výtěžku jejich prodeje poskytne banka úvěr
obci, která o jejich vydání požádala a která za splacení
dluhopisu s příslušenstvím ručí svým majetkem,
b) obcí, která za vydaný dluhopis odpovídá svým majetkem.
Oddíl 4
§ 21
Vyměnitelný a prioritní dluhopis
(1) Vyměnitelný dluhopis je takový dluhopis, s nímž je
spojeno právo na to, aby jeho emitent za něj vyměnil jiný dluhopis
nebo jiné dluhopisy anebo akcie, jež vydá s tím, že toto právo
může být uplatněno místo práva na splacení dluhopisu.
(2) Prioritní dluhopis je takový dluhopis, s nímž je spojeno
právo na splacení dluhopisu a výnosu z něho, jakož i právo na
přednostní upisování akcií, které jeho emitent vydá podle
zvláštního právního předpisu.12)
(3) Emisní podmínky vyměnitelného nebo prioritního dluhopisu
musí obsahovat určení dne, od kterého lze právo na výměnu nebo na
přednostní úpis akcií uplatnit, a určení dne, od kterého přestává
výplata výnosu dluhopisu, u kterého bylo uplatněno výměnné právo
podle odstavce 1.
(4) Vyměnitelné dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na výměnu
za akcie, a prioritní dluhopisy upravuje zvláštní právní
předpis.12)
§ 21a
Podřízený dluhopis
(1) Podřízený dluhopis je dluhopis, v jehož emisních
podmínkách je stanoveno, že v případě vstupu do likvidace,
prohlášení konkurzu na majetek nebo schválení nuceného vyrovnání
nebo v případě jiného vyrovnání se závazky spojené s dluhopisem
uspokojí až poté, co emitent splní své ostatní závazky, s výjimkou
závazků, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou
podřízenosti.
(2) Skutečnost, že jde o podřízený dluhopis, musí být
zřetelným způsobem vyznačena v emisních podmínkách, na listinném
dluhopisu nebo v evidenci zaknihovaných dluhopisů a ve všech
materiálech používaných k propagaci takového dluhopisu.
(3) Závazky emitenta ze všech podřízených dluhopisů
a ostatních pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou
podmínkou podřízenosti, se uspokojují podle svého pořadí.
(4) Podřízený dluhopis může znít pouze na jméno.
ČÁST PÁTÁ
ZVLÁŠTNÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 22
Státní dozor a sankce
(1) Státní dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona
vykonává Komise.
(2) Zjistí-li Komise porušení tohoto zákona,
a) uloží opatření směřující k odstranění zjištěných nedostatků,
zejména pozastaví nejdéle na dobu jednoho roku nebo zakáže
vydávání dluhopisů, popřípadě přikáže emitentovi, aby předčasně
splatil jmenovitou hodnotu dluhopisu nebo emisní kurz včetně
poměrného výnosu,
b) uloží pokutu až do výše 5 000 000 Kč,
c) je oprávněna o zjištěném nedostatku uveřejnit oznámení.
(3) Pokuty podle odstavce 2 písm. b) lze ukládat opakovaně.
(4) Při ukládání opatření a pokut Komise vychází zejména
z povahy, závažnosti, způsobu, doby trvání a následků
protiprávního jednání.
(5) Řízení o uložení pokuty podle odstavce 2 písm. b) lze
zahájit do 6 měsíců ode dne, kdy se Komise dověděla
o skutečnostech rozhodných pro její uložení, nejpozději však do
10 let ode dne, kdy k těmto skutečnostem došlo.
(6) Pokuta uložená podle odstavce 2 písm. b) je splatná do
30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
§ 25a
Česká republika jednající prostřednictvím Ministerstva
financí je oprávněna v rámci výkonu řízení dluhové služby České
republiky nabývat, zcizovat a právně zatěžovat dluhopisy vydávané
Českou republikou a nabývat a zcizovat dluhopisy vydávané Českou
národní bankou.
§ 26
Fyzické osoby mohou do konce roku 1992 přikládat k žádosti
o povolení vydání dluhopisů roční účetní závěrku (§ 8 odst. 3) bez
přezkoušení ověřovatelem (auditorem).
§ 27
(1) Dluhopisy vydané na základě povolení Federálního
ministerstva financí před účinností tohoto zákona se považují za
dluhopisy vydané podle tohoto zákona; emitent může požádat
Ministerstvo financí (§ 7 odst. 1) o povolení změny schválených
podmínek vydání do jednoho roku po nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) V žádosti uvede emitent charakteristiku změny a její
zdůvodnění. O žádosti rozhodne Ministerstvo financí do jednoho
měsíce od doručení žádosti.
(3) Pokud majitel dluhopisu se změnou emisních podmínek
nesouhlasí, musí mu emitent na požádání splatit jmenovitou hodnotu
dluhopisu a splatný úrok.
(4) Změny emisních podmínek je emitent povinen uveřejnit
obdobným způsobem jako původní emisní podmínky.
* * *
Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, nabyl účinnosti
dnem 1. ledna 1993.
Zákon č. 84/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.
530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění
pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 1995.
Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně
a doplnění dalších zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 1998.
Zákon č. 165/1999 Sb., o státním dluhopisovém programu, nabyl
účinnosti dnem vyhlášení (28. července 1999).
Zákon č. 362/1999 Sb., o státním dluhopisovém programu na
úhradu schodku státního rozpočtu za rok 1998 a o změně zákona č.
530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů,
a zákona č. 22/1999 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok
1999, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (30. prosince 1999).
Zákon č. 368/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 530/1990 Sb.,
o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991
Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, nabyl
účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
1) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších
předpisů.
2) § 136 až 142 občanského zákoníku.
3) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů.
4) § 69 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 183a a 183b obchodního zákoníku, ve znění pozdějších
předpisů.
6) § 190b obchodního zákoníku.
7) § 488a a 488b obchodního zákoníku.
8) § 121 odst. 3 a § 155 občanského zákoníku, ve znění zákona č.
367/2000 Sb.
9) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře
stavebního spoření a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb.
11) § 33 a § 36 písm. d) zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní
bance.
12) § 160 a 207 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších
předpisů.