385/2012 Sb.
ZÁKON
ze dne 24. října 2012,
kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákoníku práce
Čl. I
V § 215 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007
Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje
se písmeno i), které zní:
„i) jako zdravotničtí pracovníci vykonávají činnosti při poskytování zdravotnické
záchranné služby alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zdravotnické záchranné službě
Čl. II
V zákoně č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, se za § 28 vkládá
nový § 28a, který včetně nadpisu zní:
㤠28a
Odchodné
(1) Zdravotnickému pracovníkovi, který vykonával činnosti při poskytování
zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní
doby po dobu 15 let a dosáhl věku 50 let, přísluší odchodné při skončení pracovního
poměru u zaměstnavatele, u něhož tyto činnosti vykonával; to neplatí, jestliže jeho
pracovní poměr rozvázal zaměstnavatel okamžitým zrušením nebo výpovědí z důvodů,
pro které by s ním mohl pracovní poměr okamžitě zrušit. Pro účely odchodného se sčítají
veškeré předchozí doby, kdy zdravotnický pracovník vykonával činnosti při poskytování
zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní
doby; tyto doby lze započíst pro účely odchodného pouze jednou.
(2) Pro účely odchodného se do doby výkonu činností při poskytování zdravotnické
záchranné služby započte též doba, po kterou zdravotnický pracovník vykonával zdravotnické
povolání v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby na pracovišti
zdravotnického operačního střediska nebo jako člen výjezdové skupiny zdravotnické
záchranné služby po 6. září 1992.
(3) Základní výše odchodného činí jeden průměrný měsíční výdělek zaměstnance,
který vykonával činnosti podle odstavce 1. Za každý ukončený rok výkonu činností
podle odstavce 1 nad dobu 15 let se odchodné zvyšuje o jednu třetinu průměrného měsíčního
výdělku zaměstnance; celková výše odchodného nesmí překročit šestinásobek jeho průměrného
měsíčního výdělku.
(4) Odchodné vyplatí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším
výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se
se zdravotnickým pracovníkem nedohodne na výplatě v den skončení pracovního poměru
nebo na pozdějším termínu výplaty.
(5) Pro účely odchodného se průměrným měsíčním výdělkem rozumí průměrný
měsíční výdělek zjištěný podle zákoníku práce.
(6) Odchodné není složkou platu nebo mzdy a nezapočítává se pro účely zjišťování
průměrného výdělku podle zákoníku práce.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího
po dni jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.