453/2017 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 14. prosince 2017
o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s
posuzováním vlivů na životní prostředí
Změna: 109/2024 Sb.
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 19 odst. 14 a § 23 odst. 9 zákona
č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004
Sb., zákona č. 39/2015 Sb. a zákona č. 326/2017 Sb., (dále jen "zákon"):
§ 1
Zkouška odborné způsobilosti pro udělení a prodloužení autorizace
(K § 19 zákona)
(1) Odborná způsobilost pro účely § 19 odst. 4 písm. b) zákona zahrnuje
znalost
a) zákona a dalších právních předpisů k ochraně veřejného zdraví, životního
prostředí a jeho složek podle § 2 zákona1),
b) právních předpisů z oblasti územního plánování a stavebního řádu,
c) postupů zpracování dokumentů pořizovaných v průběhu posuzování vlivů
na životní prostředí,
d) přírodních a technických věd z hlediska vlivů činností na životní prostředí
a veřejné zdraví.
(2) Přihlášku ke zkoušce odborné způsobilosti (dále jen "zkouška") podává uchazeč
ministerstvu.
(3) Odbornou způsobilost ověřuje nejméně pětičlenná zkušební komise (dále jen
"komise") složená z odborníků jmenovaných ministrem životního prostředí. Členem komise
je vždy alespoň jeden zaměstnanec ministerstva a jeden odborník, jehož jmenování
navrhlo Ministerstvo zdravotnictví. Komisi, včetně určení jejího předsedy, sestavuje
ministerstvo. Komise se usnáší většinou hlasů svých členů; při rovnosti hlasů rozhoduje
hlas předsedy.
(4) Uchazeč je pozván ke zkoušce nejméně 30 dnů před jejím konáním.
(5) Zkouška konaná pro účely udělení autorizace se člení na dvě samostatně
vykonávané a hodnocené části, jimiž se rozumí písemná zkouška a ústní zkouška. Úspěšné
složení písemné zkoušky je předpokladem pro konání ústní zkoušky. Komise seznámí
uchazeče s výsledky hodnocení písemné zkoušky nejpozději při ústní zkoušce. Ústní
zkoušku musí uchazeč úspěšně složit nejpozději do 2 let od úspěšného složení písemné
zkoušky. Nevykonal-li uchazeč úspěšně ústní zkoušku, opakuje pouze tuto část zkoušky;
povinnost úspěšného složení zkoušky ve lhůtě podle předchozí věty tím není dotčena.
(6) Zkouška konaná pro účely prodloužení autorizace zahrnuje pouze ústní zkoušku.
(7) Písemnou zkoušku skládá uchazeč ve formě písemného testu. Při ústní zkoušce
uchazeč odpovídá na 4 zkušební otázky; předmětem ústní zkoušky konané pro účely prodloužení
autorizace mohou být rovněž otázky komise k dosavadní praxi uchazeče. Členové komise
mohou klást doplňující otázky. Zkouška je neveřejná.
(8) O zkoušce se pořizuje písemný záznam, v němž je uvedeno hodnocení písemné
i ústní zkoušky. Tento písemný záznam podepisují členové komise.
(9) Zkouška se hodnotí stupněm "vyhověl" nebo "nevyhověl". O úspěšně vykonané
zkoušce vydá ministerstvo doklad o vykonané zkoušce odborné způsobilosti (dále jen
"osvědčení"). Vzor osvědčení je uveden v příloze k této vyhlášce. Uchazeče, který
byl hodnocen klasifikačním stupněm "nevyhověl", poučí komise o možnosti a podmínkách
opakování zkoušky.
(10) Uchazeči, který se ke zkoušce nemohl dostavit ze závažného důvodu a svou
neúčast řádně písemně omluvil, stanoví ministerstvo náhradní termín zkoušky.
(11) Uchazeč může o vykonání zkoušky požádat opakovaně, nejdříve však po uplynutí
60 dnů ode dne konání zkoušky, u které nevyhověl nebo ke které se bez řádné omluvy
nebo bez závažného důvodu nedostavil.
(12) Nevykonal-li uchazeč ani opakovanou zkoušku nebo nedostavil-li se k ní
bez řádné omluvy, může ji opakovat znovu až po uplynutí 6 měsíců ode dne konání zkoušky.
§ 2
Rozsah požadovaného vzdělání
(K § 19 zákona)
Za ukončené vysokoškolské vzdělání podle § 19 odst. 4 písm. a) zákona se pro
účely této vyhlášky považuje vysokoškolské vzdělání v oblastech vztahujících se k
problematice posuzování vlivů na životní prostředí.
§ 3
Způsob a průběh veřejného projednání
(K § 17 zákona)
(1) Je-li nařízeno veřejné projednání, příslušný úřad zajistí, aby místo a
čas veřejného projednání odpovídaly významu projednávaného záměru s přihlédnutím
k dopravní dostupnosti, kapacitě místa konání a času umožňujícímu účast veřejnosti.
(2) Veřejné projednání konané distanční formou může příslušný úřad nařídit,
je-li to s ohledem na okolnosti vhodné pro naplnění účelu veřejného projednání, zejména
a) jedná-li se o záměr, u kterého by bylo s přihlédnutím k jeho povaze,
rozsahu, umístění a dalším okolnostem, včetně očekávané vysoké účasti veřejnosti,
technicky, organizačně nebo ekonomicky obtížné zajistit vhodné místo pro konání veřejného
projednání v prezenční formě,
b) jedná-li se o záměr, jehož dotčené území zasahuje do správního obvodu
10 nebo více obcí, nebo
c) koná-li se veřejné projednání v době, kdy platí opatření zakazující
nebo omezující styk osob.
(3) Nenařídí-li příslušný úřad veřejné projednání v distanční formě, koná se
veřejné projednání v prezenční formě. V případě potřeby může příslušný úřad u nařízené
prezenční formy zajistit současně i možnost distančního přístupu (dále jen "kombinovaná
forma"), a to zejména tehdy, shledá-li to jako účelné vzhledem k požadavkům na technické,
organizační a ekonomické zajištění této formy veřejného projednání.
(4) Postup při výběru formy veřejného projednání podle odstavců 2 a 3 příslušný
úřad uvede v odůvodnění závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na
životní prostředí vydaného pro příslušný záměr podle § 9a odst. 1 zákona.
(5) Koná-li se veřejné projednání v kombinované formě, zvolí příslušný úřad
jako místo konání veřejného projednání rovněž vybrané videokonferenční zařízení,
které umožní bezplatný přístup všem zájemcům o účast na veřejném projednání. V případě
distanční formy zvolí příslušný úřad jako místo konání veřejného projednání pouze
vybrané videokonferenční zařízení; náklady účastníků veřejného projednání na pořízení
technického vybavení umožňujícího účast na veřejném projednání, jakož i náklady na
internetové nebo telefonické připojení a další obdobné náklady příslušný úřad nehradí.
Informace o veřejném projednání v takovém případě obsahuje odkaz na webovou adresu
umožňující účast na veřejném projednání prostřednictvím videokonferenčního zařízení,
popřípadě další informace nezbytné pro připojení. V informaci o veřejném projednání
příslušný úřad dále uvede kontaktní údaje osoby odpovědné za poskytování technické
podpory v průběhu veřejného projednání a bezprostředně před ním.
(6) Průběh veřejného projednání řídí osoba pověřená příslušným úřadem (dále
jen "pověřená osoba") tak, aby vlivy záměru na životní prostředí byly projednány
ze všech podstatných hledisek.
(7) Na otázky a připomínky týkající se hodnocení vlivů projednávaného záměru
na životní prostředí odpovídají a vysvětlení podávají zejména zpracovatelé dokumentace
a posudku; oznamovatel informuje o záměru a jeho cílech. Podávání otázek a připomínek
se při všech formách veřejného projednání provádí výhradně ústně.
(8) Pokud z časových, technických či jiných organizačních důvodů není možné
zodpovědět podstatné otázky nebo vypořádat podstatné připomínky, může pověřená osoba
veřejné projednání na nezbytnou dobu přerušit. Veřejné projednání konané v distanční
nebo kombinované formě může pověřená osoba přerušit rovněž z důvodu výskytu systémových
technických potíží znemožňujících svým rozsahem, povahou a dobou trvání řádný průběh
veřejného projednání.
(9) Otázky a připomínky, které již byly v průběhu veřejného projednání zodpovězeny
a projednány, se znovu neprojednávají.
(10) Zápis z veřejného projednání pořizuje pověřená osoba; příslušný úřad jej
společně se stanoviskem zašle oznamovateli, dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným
celkům a zveřejní na internetu podle § 16 odst. 1 zákona.
§ 4
Zveřejňování informací a stanovisek
(K § 16 zákona)
Informace a stanoviska se zveřejňují prostřednictvím Informačního systému EIA
nebo Informačního systému SEA2).
§ 5
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se vyhláška č. 457/2001 Sb., o odborné způsobilosti a o úpravě některých
dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí.
Ministr:
Mgr. Brabec v. r.
Příl.
Vzor osvědčení
Ministerstvo životního prostředí
Č.j. ...
V ... dne ...
Osvědčení
o vykonané zkoušce odborné způsobilosti podle § 19 odst. 4 písm. b)
zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů
na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů
Jméno, příjmení, titul ...
Datum a místo narození ...
Adresa místa trvalého pobytu, popř. místa bydliště ...
Datum vykonání zkoušky ...
Podpis předsedy komise: Otisk úředního razítka:
1) Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní
zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,
výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/1992
Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o
ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o
lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve
znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.