528/1990 Sb., Devizový zákon

(1) Devizovými prostředky jsou peněžní prostředky v cizí měně ve formě valut nebo deviz.

(2) Valutami jsou peněžní prostředky v cizí měně ve formě bankovek, státovek a oběžných mincí.

(3) Devizami jsou peněžní prostředky v cizí měně, které jsou na účtech u tuzemských nebo zahraničních peněžních ústavů nebo s kterými lze nakládat na základě zahraničních platebních dokumentů /§ 2 písm. a)/.

(1) Devizovou bankou se pro účely tohoto zákona rozumí banka se sídlem v tuzemsku a pobočka zahraniční banky, pokud z povolení působit jako banka ¹⁾ nebylo vyloučeno obchodování s devizovými hodnotami nebo provádění platebního styku se zahraničím.

(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na devizovou banku, s výjimkou pobočky zahraniční banky, stanovení upravující právní postavení devizových tuzemců - právnických osob. Pobočka zahraniční banky není při výkonu své činnosti vyplývající z povolení působit jako banka považována za devizového cizozemce.

Devizovým povolením je povolení udělené devizovým orgánem (§6) na žádost podle jednotlivých ustanovení tohoto zákona. Devizové povolení lze vydat též k opakovaným úkonům.

(1) Devizovými tuzemci jsou fyzické osoby, které mají v tuzemsku trvalý pobyt,²⁾ a právnické osoby, které mají v tuzemsku své sídlo.

(2) Ostatní fyzické a právnické osoby jsou devizovými cizozemci. Devizovými cizozemci jsou rovněž mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku, zřízené a vyvíjející činnost v České republice podle zvláštních předpisů.³⁾

(3) Práva a povinnosti devizových tuzemců - právnických osob se vztahují rovněž ne devizové tuzemce, kteří jsou fyzickými osobami - podnikateli,^3a) při vykonávání jejich podnikatelské činnosti.

(1) Devizovými orgány podle tohoto zákona jsou Česká národní banka a ministerstvo financí.

(3) Ministerstvo financí zabezpečuje devizové soupisy a podklady pro mezistátní jednání o majetkoprávních nárocích a zajišťují vnitrostátní provedení výsledků těchto jednání.

(2) Prováděcí předpis stanoví lhůtu pro splnění ohlašovací povinnosti podle odstavce 1 a může stanovit, na které případy se tato povinnost nevztahuje. V odůvodněných případech může být devizový tuzemec - právnická osoba zproštěna ohlašovací povinnosti zcela nebo zčásti udělením devizového povolení.

(1) Devizový tuzemec - právnická osoba je povinna učinit bez odkladu všechny úkony potřebné k tomu, aby částka zaplacená v zahraničí na úhradu její pohledávky a devizové prostředky na účtech u zahraničních peněžních ústavů byly převedeny do tuzemska nebo dovezeny do tuzemska.

(2) Prováděcí předpis může stanovit, kdy devizový tuzemec - právnická osoba nemá povinnost uvedenou v odstavci 1. V odůvodněných případech může být devizový tuzemec - právnická osoba zproštěna této povinnosti udělením devizového povolení.

(1) Devizový tuzemec - právnická osoba je povinna nabídnout devizovému peněžnímu ústavu (§ 3) ke koupi devizové prostředky a zlato s výjimkou zlatých mincí za českou měnu v celkovém rozsahu nabytých devizových prostředků a zlata.

(2) Devizová banka je povinna nabídnout České národní bance ke koupi za českou měnu devizové prostředky a zlato, jež koupila od devizových cizozemců za českou měnu, a to v rozsahu a způsobem, který stanoví Česká národní banka.

(3) Nabídkové povinnosti nepodléhají devizové prostředky a zlato, kterými se devizový cizozemec podílí vkladem do základního jmění na podniku v tuzemsku podle zvláštních předpisů.⁶⁾

(4) Prováděcí předpis může stanovit, kdy devizový tuzemec - právnická osoba nemá povinnost stanovenou v odstavcích 1 a 2 nebo prodloužit lhůtu k jejímu plnění podle § 12. V odůvodněných případech může být devizový tuzemec - právnická osoba zproštěna této povinnosti udělením devizového povolení.

(5) Devizový tuzemec - právnická osoba je povinna devizové prostředky a protihodnotu zlata v cizí měně, které nepodléhají nabídkové povinnosti (odstavce 3 a 4), uložit na devizový účet u devizového peněžního ústavu, pokud prováděcí předpis nebo devizové povolení nestanoví jinak.

(6) Devizové prostředky uložené na devizovém účtu nepodléhají nabídkové povinnosti podle odstavců 1 a 2 a vlastník je může použít bez omezení, s výjimkou případů uvedených v § 7 odst. 3 a § 14 odst. 1, a pokud nebylo vydáno devizové povolení podle odstavce 4 s účelovým určením použití těchto devizových prostředků.

(1) Povinnost stanovenou v § 11 je devizový tuzemec - právnická osoba povinna splnit u valut a zlata do 30 dnů po jejich nabytí nebo poté, co se o jejich nabytí dověděla, popřípadě, kdy se stala devizovým tuzemcem. U deviz je nabídková povinnost splněna převodem protihodnoty nabytých devizových prostředků na účet devizového tuzemce - právnické osoby, vedený v české měně devizovým peněžním ústavem.

(2) Koupě valut a zlata se uskutečňuje podle kursu platného pro nákup valut nebo podle tržní ceny zlata platných v den, kdy byly valuty a zlato devizovému peněžnímu ústavu nabídnuty ke koupi. Koupě deviz se uskutečňuje podle kursu platného v den uvedený v platebním příkazu zahraniční banky. Není-li den uveden, uskutečňuje se koupě deviz podle kursu platného v den, kdy devizová banka obdržela platební příkaz zahraniční banky ve prospěch devizového tuzemce - právnické osoby. Pouze v případě, kdy devizová banka nemůže zjistit částku poukazovanou zahraniční bankou ve prospěch devizového tuzemce - právnické osoby jinak, než na základě výpisu z příslušného účtu, přepočte se tato částka podle kursu platného v den uvedený ve výpisu z účtu zahraniční banky.

(3) Odmítne-li devizový peněžní ústav devizové prostředky od devizového tuzemce - právnické osoby koupit, vydá mu o tom potvrzení. Devizový tuzemec - právnická osoba může těmito devizovými prostředky nakládat v tuzemsku i v zahraničí bez omezení.

(1) Ke splnění peněžního závazku devizového tuzemce - právnické osoby vůči devizovému cizozemci, vzniklého v souladu s tímto zákonem nebo na základě jiného obecně závazného právního předpisu, je devizový peněžní ústav povinen uhradit na žádost devizového tuzemce - právnické osoby za českou měnu devizovému cizozemci devizové prostředky. To neplatí, pokud jde o peněžní závazek devizového tuzemce - právnické osoby vyplývající z dluhopisů znějících na českou měnu se splatností do jednoho roku.

(2) Úhrada devizových prostředků podle odstavce 1 se uskutečňuje podle kursu platného v den provedení úhrady, který je nezbytný pro dodržení splatnosti peněžního závazku. Není-li den splatnosti uveden, uskutečňuje se úhrada devizových prostředků podle kursu dohodnutého mezi devizovou bankou a devizovým tuzemcem - právnickou osobou. V ostatních případech se úhrada uskutečňuje podle kursu platného v den přijetí příkazu devizového tuzemce - právnické osoby k úhradě devizovou bankou.

(3) Česká národní banka určuje postup devizových bank při uskutečňování úhrad podle odstavce 1 a vyhlašuje jej opatřením ve Sbírce zákonů.

(1) Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - právnické osobě za českou měnu devizové prostředky k úhradě výloh fyzické osoby spojených s jejím vysláním na zahraniční pracovní cestu touto právnickou osobou v rozsahu stanoveném ve zvláštním předpise.^6a)

(2) Devizová banka je povinna převést do zahraničí úhradu v devizových prostředcích, odpovídající protihodnotě české měny složené devizovým tuzemcem - právnickou osobou, určenou na krytí nákladů činnosti její organizační složky v zahraničí.

(4) Prováděcí předpis stanoví, kterým devizovým tuzemcům - právnickým osobám je devizová banka povinna prodat devizové prostředky nebo které mají právo úhrady devizových prostředků podle odstavce 3 písm. a).

Devizový orgán příslušný podle § 6 odst. 2 může v odůvodněných případech udělit devizovému tuzemci - právnické osobě devizové povolení k výjimečnému nákupu devizových prostředků nad rámec případů uvedených v § 13 odst. 1 nebo v § 13a odst. 1 až 3.

Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - právnické osobě devizové prostředky nezbytné ke splnění peněžního závazku vyplývajícího z emise tuzemských cenných papírů znějících na cizí měnu.^6b)

(2) V případech, na které se vztahuje odstavec 1, se může devizový tuzemec - právnická osoba smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci pouze po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, k nimž se toto povolení nevyžaduje.

(2) Jestliže se splnění peněžní pohledávky devizového tuzemce - fyzické osoby uskutečňuje prostřednictvím k tomu určené právnické osoby, ohlásí pohledávku do devizové evidence tato právnická osoba.

(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba je povinna učinit bez odkladu všechny úkony potřebné k tomu, aby částka uhrazená v zahraničí ke splnění její pohledávky a devizové prostředky na účtech u zahraničních peněžních ústavů byly převedeny do tuzemska nebo dovezeny do tuzemska.

(2) Devizový tuzemec - fyzická osoba zaměstnaná v zahraničí musí povinnost stanovenou v odstavci 1 splnit bez odkladu po návratu do tuzemska po skončení této nepřetržité pracovní činnosti v zahraničí.

(3) Prováděcí předpis může stanovit, kdy devizový tuzemec - fyzická osoba nemá povinnost uvedenou v odstavci 1. V odůvodněných případech může být devizový tuzemec - fyzická osoba této povinnosti zproštěna udělením devizového povolení.

(2) Devizový tuzemec - fyzická osoba je povinna ve lhůtě stanovené v odstavci 3 nabídnout devizovému peněžnímu ústavu ke koupi zlato [§ 2 písm. b)] za českou měnu nebo za devizové prostředky. Nabídková povinnost se nevztahuje na zlaté mince.

(3) Povinnost podle odstavců 1 a 2 je devizový tuzemec - fyzická osoba povinna splnit do 30 dnů po nabytí devizových prostředků a zlata nebo poté, kdy se o jejich nabytí dověděla nebo kdy se stala devizovým tuzemcem. Devizové prostředky a zlato, které devizový tuzemec - fyzická osoba nabyla během svého pobytu v zahraničí a dovezla je do tuzemska, je povinna složit na devizový účet nebo nabídnout devizovému peněžnímu ústavu ke koupi do 30 dnů po svém návratu ze zahraničí.

(4) Devizové prostředky, které nepřevyšují protihodnotu 5000 Kčs, může devizový tuzemec - fyzická osoba použít, s výjimkou případů uvedených v § 7 odst. 3 a v § 23.

(5) Pro výpočet protihodnoty 5000 Kčs je rozhodný kurs platný pro nákup valut nebo deviz v den, kdy začíná běžet lhůta pro splnění povinností podle odstavců 1 a 2.

(6) Povinnosti podle odstavce 1 nepodléhají devizové prostředky prodané nebo vydané devizovým peněžním ústavem do šesti měsíců ode dne jejich koupě nebo vydání uvedeném v potvrzení devizového peněžního ústavu. V uvedené lhůtě může devizový tuzemec - fyzická osoba s těmito devizovými prostředky nakládat, s výjimkou případů uvedených v § 7 odst. 3 a v § 23.

(7) Odmítne-li devizový peněžní ústav devizové prostředky od devizového tuzemce - fyzické osoby koupit, je povinen vydat o tom potvrzení. Devizový tuzemec - fyzická osoba může těmito devizovými prostředky nakládat v tuzemsku i v zahraničí bez omezení.

Devizová banka nezkoumá, zda při plnění povinnosti podle § 17 byla dodržena lhůta stanovená § 17 odst. 3 a nezjišťuje původ nabytí nabízených nebo ukládaných devizových prostředků.

(1) Prováděcí předpis může stanovit úlevy z povinností, které má devizový tuzemec - fyzická osoba podle § 17.

(2) Udělením devizového povolení může být devizový tuzemec - fyzická osoba zproštěna povinností stanovených v § 17 nebo jí může být prodloužena lhůta k jejich splnění.

(1) Devizový peněžní ústav je povinen prodat devizovému tuzemci - fyzické osobě a devizovému cizozemci za českou měnu devizové prostředky v případech uvedených v tomto zákoně, prováděcím předpisu k němu nebo v devizovém povolení, které v odůvodněných případech může vydat devizový orgán příslušný podle 6 odst. 2 písm. b).

(2) Prodej devizových prostředků podle odstavce 1 se uskutečňuje podle kursu platného pro prodej valut nebo deviz devizovým peněžním ústavem v den prodeje.

(1) Devizový peněžní ústav je povinen prodat devizovému tuzemci - fyzické osobě za českou měnu devizové prostředky za účelem placení výloh spojených se zahraniční cestou v rozsahu vyhlášeném Českou národní bankou pro stanovené období a vydat jí o tom potvrzení.

(2) Prodej devizových prostředků podle odstavce 1 se uskutečňuje podle kursu platného pro prodej valut nebo deviz devizovým peněžním ústavem v den, kdy složí devizový tuzemec - fyzická osoba protihodnotu kupovaných devizových prostředků v české měně u devizového peněžního ústavu.

(1) Devizový peněžní ústav je povinen devizovému tuzemci - fyzické osobě na její žádost zřídit úročený devizový účet k uložení devizových prostředků v dohodnuté měně. Tím není dotčen postup devizové banky podle zvláštního předpisu.^6c)

(2) Devizové prostředky na devizovém účtu zřízeném podle odstavce 1 může jeho vlastník nebo v rozsahu jeho zmocnění jiný devizový tuzemec - fyzická osoba používat, s výjimkou případů uvedených v § 7 odst. 3 a § 23.

(3) Devizové účty zřízené podle odstavce 1 se úročí ve měně, ve které jsou vedeny.

(3) V případech, na které se nevztahují odstavce 1 a 2 se může devizový tuzemec - fyzická osoba smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci pouze po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, k nimž se toto povolení nevyžaduje.

(2) Devizové povolení podle odstavce 1 se nevyžaduje k nakládání s hodnotami uvedenými v odstavci 1 pro případ smrti.

(3) Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se devizové povolení podle odstavce 1 nevyžaduje.

(1) K dovozu devizových hodnot (§ 1 a 2) do tuzemska není třeba devizové povolení.

(2) Dovoz zlata je devizový cizozemec povinen si nechat potvrdit orgány celní správy.

(2) Devizový cizozemec může vyvážet nebo převádět do zahraničí bez devizového povolení devizové prostředky, zahraniční platební dokumenty, zahraniční cenné papíry a vkladní knížky znějící na cizí měnu, s výjimkou případu, kdy je získal v tuzemsku v rozporu s českým právním řádem.

(3) Devizový cizozemec může vez devizového povolení vyvézt zlato /§ 2 písm. b)/, které do tuzemska dovezl a nechal si jeho dovoz potvrdit orgány celní správy, a zlaté mince rovněž v případě, že prokáže, že je v tuzemsku nabyl nákupem od osoby, jež je oprávněna k jejich prodeji. Vývoz zděděných zlatých mincí upravuje § 31 odst. 3 a 4.

Devizový tuzemec zdržující se v zahraničí za účelem pracovní činnosti nebo výkonu povolání, jakož i jeho rodinní příslušníci, mohou po dobu tohoto pobytu bez devizového povolení vyvážet do zahraničí valuty, zahraniční platební dokumenty, vkladní knížky znějící na cizí měnu a zahraniční cenné papíry, které do tuzemska dovezli během tohoto pobytu. Tyto hodnoty jsou povinni si nechat potvrdit při dovozu orgány celní správy.

(1) K vývozu devizových hodnot, na něž se nevztahují ustanovení § 27 a 28, se vyžaduje devizové povolení České národní banky.

(2) Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se devizové povolení podle odstavce 1 nevyžaduje.

(3) Česká národní banka může stanovit opatřením ve Sbírce zákonů maximální částky devizových prostředků, které lze vyvézt do zahraničí v hotovosti.

(1) Vývoz a dovoz platných českých bankovek a mincí, jejich převod ze zahraničí a do zahraničí, platebních dokumentů znějících na českou měnu, jakož i cenných papírů znějících na českou měnu, je dovolen jen s devizovým povolením České národní banky.

(2) Bez devizového povolení lze dovézt hodnoty uvedené v odstavci 1, jež byly v souladu s tímto zákonem z tuzemska vyvezeny.

(3) Bez devizového povolení může devizový tuzemec a devizový cizozemec vyvézt do zahraničí českou měnu v částkách stanovených v prováděcím předpisu.

(4) Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy k vývozu a dovozu hodnot uvedených v předchozích odstavcích se nevyžaduje devizové povolení.

(4) V případech, na které se nevztahují ustanovení odstavců 1 až 3 se vyžaduje devizové povolení vydané ministerstvem financí.

(2) Povinnost podle odstavce 1 lze plnit ve výši stanovené rozhodnutím soudu nebo soudním smírem. Výši vyživovací povinnosti, do které lze plnit na základě dohody stran a způsob tohoto plnění, stanoví prováděcí předpis.

(3) V případech, na něž se nevztahují odstavce 1 a 2, může devizový tuzemec platit výživné devizovému cizozemci do zahraničí jen s devizovým povolením. Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se toto povolení nevyžaduje.

(2) Převody, na něž se nevztahuje odstavec 1, může devizový tuzemec uskutečňovat jen po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se toto povolení nevyžaduje.

(1) Devizovou kontrolu provádějí v rámci své působnosti Česká národní banka a ostatní devizové orgány.

(2) Devizové orgány sledují při provádění devizové kontroly, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené tímto zákonem a předpisy prováděcími.

(3) Osoby, které mají povinnosti podle tohoto zákona, jsou povinny poskytnout devizovému orgánu v souvislosti s devizovou kontrolou potřebnou součinnost, zejména mu podávat na výzvu hlášení, zprávy a vysvětlení k okolnostem, které mají přímý nebo nepřímý význam pro posouzení případu s možnými devizovými důsledky, a předložit k tomu potřebné doklady, jakož i umožnit orgánům provádějícím devizovou kontrolou za tím účelem nahlížet do účetních, evidenčních a jiných dokladů tak, aby nedocházelo k porušení bankovního tajemství.

(1) Zjistí-li devizový orgán, že osoba, u níž provádí devizovou kontrolu podle § 37, poruší povinnosti, které jsou jí stanoveny tímto zákonem, uloží jí, aby zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě odstranila.

(2) Devizový orgán může uložit devizovému tuzemci - právnické osobě, která porušila povinnosti stanovené tímto zákonem, pokutu až do výše 1 milionu Kč. Devizový orgán přitom postupuje podle předpisů o správním řízení.^8b)

(3) Pokuta uložená podle odstavce 2 je splatná do 30 dnů ode dne doručení pravomocného rozhodnutí devizového orgánu o uložení pokuty osobě uvedené v odstavci 2. Pokuty jsou odváděny do státního rozpočtu republiky.

(4) Devizový orgán může uložit pokutu podle odstavce 2 do jednoho roku ode dne zjištění porušení tohoto zákona, nejpozději však do 10 let ode dne, ve kterém byla povinnost porušena.

(1) Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů k němu o dovozu a vývozu devizových hodnot (§ 26 a 27), české měny a jiných hodnot znějících na českou měnu (§ 30) vykonávají orgány celní správy. Tuto kontrolu uskutečňují v souladu s předpisy o ochraně osobní svobody a listovním tajemství.

(2) Orgány celní správy jsou oprávněny požadovat přihlášení a předložení dovážených a vyvážených hodnot podle tohoto zákona. Zároveň mohou od osob, které dovážejí nebo vyvážejí takové hodnoty, požadovat předložení potřebných dokladů.

(3) Je-li dovoz nebo vývoz devizových hodnot, české měny a jiných hodnot znějících na českou měnu vázán na povolení nebo podmíněn potvrzením nebo jiným dokladem, je dovážející nebo vyvážející osoba povinna tyto doklady při dovozu nebo vývozu předložit orgánům celní správy.

Listovní zásilky odesílané do zahraničí, které obsahují devizové hodnoty, k jejichž vývozu je třeba devizové povolení, českou měnu a jiné hodnoty znějící na českou měnu, je odesilatel povinen před podáním k poštovní přepravě předložit příslušnému orgánu celní správy ke kontrole podle tohoto zákona. Po provedení kontroly orgány celní správy opatří zásilku celní závěrou.

(1) Orgány celní správy přijímají na hraničních přechodech do úschovy hodnoty, k jejichž vývozu se vyžaduje povolení (§ 27, 29 a 30), jestliže osoba cestující do zahraničí toto povolení nemá a vzhledem k místu nebo době přechodu hranice nemůže tyto hodnoty předat do úschovy devizovému peněžnímu ústavu na hraničním přechodu nebo vrátit do tuzemska.

(2) Orgány celní správy přijímají na hraničních přechodech do úschovy rovněž českou měnu, k jejímuž dovozu se vyžaduje devizové povolení, jestliže osoba cestující do tuzemska toto povolení nemá.

(3) Úschova podle odstavce 1 a 2 se řídí občanským zákoníkem. Právo vydání předmětu úschovy však zaniká a tento předmět připadne státu, jestliže uschovatel nepožádá o jeho vrácení do jednoho roku ode dne, kdy převzal předmět do úschovy.

(1) V případech, kdy podle zvláštních předpisů ⁹⁾ platí osvobození od celní prohlídky nebo se celní prohlídka neprovádí, nevykonává se ani kontrola podle tohoto zákona.

(2) Orgány celní správy jsou povinny na požádání potvrdit dovoz devizových hodnot, jejichž vývoz bez devizového povolení je podmíněn podle § 26 odst. 2, § odst. 3 a § 28 jejich předchozím odstavcem.

(1) Devizové přestupky podle § 43 písm. a) až j) projednávají příslušné orgány místní správy,¹⁰⁾ přestupky podle § 43 písm. k), l), m) orgány celní správy, a jedná-li se o devizový přestupek podle § 43 písm. n), devizové orgány. Tyto orgány rozhodují o devizových přestupcích podle zvláštních předpisů, ¹¹⁾ pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Způsob evidence postihu devizových přestupků podle § 43 písm. a) upraví vláda nařízením.

(3) Trest propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze přestupku.

(2) Zabrat nelze věc, je-li její hodnota nápadném nepoměru k povaze přestupku.

Devizový přestupek, který byl spolehlivě zjištěn, a nestačí-li domluva osobě, která se přestupku dopustila, mohou orgány uvedené v § 44 se souhlasem této osoby projednat v blokovém řízení a uložit blokovou pokutu až do výše 5000 Kč.