227/1993 Sb., o Smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném zaměstnávání občanů

Tato smlouva se vztahuje na občany České republiky s trvalým pobytem v České republice a na občany Slovenské republiky s trvalým pobytem ve Slovenské republice, kteří budou zaměstnáváni na území druhého smluvního státu; zaměstnávání může být uskutečňováno individuálně nebo skupinově.

(1) Vzájemné zaměstnávání občanů jednoho smluvního státu u zaměstnavatele se sídlem na území druhého smluvního státu (dále jen "vzájemné zaměstnávání") vychází z právních předpisů platných ve státě, kde je sídlo zaměstnavatele, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Vzájemné zaměstnávání podle této smlouvy nevyžaduje udělení povolení k zaměstnání. Zaměstnavatel má povinnost registrovat občany druhého smluvního státu u územního orgánu práce příslušného podle sídla zaměstnavatele.

(3) Pracovní povolení se nevyžaduje ani pro zaměstnance, které zaměstnavatel se sídlem na území jednoho smluvního státu vysílá k výkonu práce na území druhého smluvního státu. Zaměstnavatel je však povinen tyto zaměstnance zaregistrovat u územního orgánu práce příslušného podle místa výkonu práce.

Občané smluvních států mají při vzájemném zaměstnávání právo pobytu po dobu zaměstnání. Povolení k pobytu se uděluje na základě potvrzení zaměstnavatele o přijetí do zaměstnání.

Příspěvek na zaměstnanost při vzájemném zaměstnávání podle této smlouvy odvádí zaměstnavatel podle právních předpisů platných na území smluvního státu, ve kterém má zaměstnavatel své sídlo.

(1) Podmínky poskytování hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání (dále jen "podpora"), jeho výše a vyplácení se řídí právními předpisy platnými na území smluvního státu, ve kterém má zaměstnavatel své sídlo.

(2) Doba zaměstnání na území druhého smluvního státu se započítává do doby rozhodné pro vznik nároku na podporu. Pro výpočet podpory se zaměstnání na území druhého státu nepovažuje za zaměstnání vykonávané v cizině.

Zdaňování mezd a platů za práci, jejich náhrad a dalších dávek poskytovaných v souvislosti se vzájemným zaměstnáváním se řídí daňovými předpisy smluvního státu, na jehož území má své sídlo zaměstnavatel, se zřetelem ke Smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o zamezení dvojího zdanění.

Finanční plnění plynoucí ze vzájemného zaměstnávání, jakož i podpory, se na území druhého smluvního státu převádějí na základě platební dohody sjednané mezi oběma smluvními státy; pokud by takové dohody nebylo, v měně směnitelné ve státě, kde má zaměstnavatel své sídlo.

Sociální zabezpečení občanů jednoho smluvního státu zaměstnaných na území druhého smluvního státu se řídí Smlouvou mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení.

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky a ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky upraví ve správním ujednání nezbytná opatření k provádění této smlouvy a způsob použití jejích ustanovení.

(1) Tato smlouva vstoupí v platnost poté, co ji podle svých ústavních předpisů schválí obě smluvní strany. Smlouva bude prozatímně prováděna od 1. ledna 1993.

(2) Smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Každý ze smluvních států ji může písemně vypovědět diplomatickou cestou.

(3) Bude-li Smlouva vypovězena, pozbude platnost po uplynutí šesti měsíců ode dne doručení výpovědi druhému smluvnímu státu.

(4) Tato smlouva může být změněna nebo doplněna se souhlasem obou smluvních států.

Tato smlouva je vyhotovena ve dvou exemplářích, každý v jazyce českém a slovenském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.