D-171
POKYN
Ministerstva financí
Vymezení předmětu daně z přidané hodnoty
V Praze dne 30. prosince 1997
Č.j.: 181/92 587/1997
Vyřizuje:
Ing. Benda,
l. 2559
Od 1. ledna 1998 je zákonem č. 208/1997 Sb., kterým se mění
a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve
znění pozdějších předpisů, nově upraveno vymezení předmětu daně.
V tomto metodickém pokynu je uveden přístup k vymezení předmětu
daně podle § 7 platného znění zákona o DPH (dále jen "zákona") ,
vymezení pojmu "zdanitelné plnění" podle § 2 zákona a vymezení
plnění, která se za zdanitelná podle zákona nepovažují.
1.
Vymezení pojmu zdanitelné plnění podle § 2
Předmětem daně z přidané hodnoty jsou podle vymezení v § 7
zákona veškerá zdanitelná plnění, a to za úplatu i bez úplaty
včetně nepeněžitých plnění v tuzemsku. Pojem "zdanitelné plnění"
je definován v § 2 odst. 1 zákona. Za zdanitelné plnění je
považováno dodání zboží a převod nemovitostí, při kterém dochází
ke změněn vlastnického práva nebo práva hospodaření, a dále
poskytování služeb. Vždy je podmínkou uskutečnění v tuzemsku při
podnikání, a to i tehdy, jde-li o činnost, která vykazuje všechny
znaky podnikání, kromě toho, že je prováděna podnikatelem. Jedná
se např. o výdělečnou činnost, na kterou nemusí být živnostenské
oprávnění, prováděnou např. umělci, sportovci nebo i o výdělečnou
činnost prováděnou v rozporu se živnostenským zákonem. Při
posuzování těchto činností je podstatné zejména to, že se jedná
o soustavnou činnost a za účelem dosažení zisku.
Od 1. ledna 1998 je nově v § 2 odst. 2 písm. a) zákona
definován pojem "zboží". Za zboží se považují movité věci, tepelná
a elektrická energie, plyn a voda. Za zboží nejsou považovány
peníze a cenné papíry, s výjimkami, které vyplývají z § 2a zákona.
Peníze se považují za zboží v případě dodání bankovek a mincí
české měny výrobcem České národní bance nebo při jejich dovozu
Českou národní bankou a dále v případě prodeje bankovek, státovek
a mincí české nebo cizí měny pro sběratelské účely. Cenné papíry
jsou zbožím v případě, že se jedná o dodání cenných papírů
v listinné podobě výrobcem emitentovi nebo při dovozu listinných
cenných papírů emitentem. Operace s cennými papíry uvedené v § 28
odst. 2 zákona se považují za finanční činnosti, které jsou
zdanitelným plněním osvobozeným od daně, pokud jsou prováděny
finanční institucí. Operace s cennými papíry uvedené v § 28 odst.
1 zákona jsou finančními činnostmi, které jsou zdanitelným plněním
osvobozeným od daně vždy. Obdobně je chápán i případný převod
cenných papírů do zahraničí a ze zahraničí. Za splnění podmínek
stanovených v § 46 zákona je možno převod cenných papírů do
zahraničí považovat za zdanitelné plnění osvobozené od povinnosti
uplatnit daň na výstupu. Převod cenných papírů ze zahraničí do
tuzemska je chápán jako poskytování služeb ze zahraničí, a proto
není zdanitelným plněním. Uvedený výklad k cenným papírům vyplýval
i ze znění zákona platného v roce 1997.
Do konce roku 1997 nebyla za zboží považována lidská krev
a její složky k přímému klinickému využití, lidské orgány
a mateřské mléko. Od 1. ledna 1998 je dodání lidské krve a jejích
složek k přímému klinickému využití, lidských orgánů a mateřského
mléka považováno podle § 32 zákona za zdanitelné plnění osvobozené
od daně.
Od 1. ledna 1998 jsou nově v § 2 odst. 2 písm. b) zákona
definovány služby. Službou se rozumí všechny činnosti, které
nejsou dodáním zboží nebo převodem nemovitostí. Službou jsou od
tohoto data i převody a využití práv, které byly do konce roku
1997 definovány jako samostatná kategorie zdanitelných plnění.
Z tohoto obecného vymezení vyplývá, že služba je v podstatě
činnost na základě dohody zúčastněných stran, že pro sebe něco
dobrovolně vykonají, ať už za úplatu nebo bezplatně. Tento vztah
je prvotně založen dohodou (smlouvou), a to i ústní, nikoliv až
jako možný důsledek jiného vztahu.
Od 1. ledna 1998 se mění vzhledem k rozšíření definice služeb
přístup k vypořádání DPH při poskytování částek za přestupy
a hostování hráčů mezi kluby. Zatímco do konce roku 1997 se tyto
částky nezdaňovaly, v roce 1998 se tyto přestupy posuzují jako
poskytování služeb podléhajících sazbě daně 5 %.
Při uplatňování DPH při postoupení (cesi) leasingových smluv
je třeba i nadále rozlišovat, zda jde o cesi mezi nájemci nebo
o cesi mezi pronajímateli. Při cesi mezi nájemci nedochází
k převodu vlastnického práva, ale k převodu práva. Vypořádání již
zaplacených leasingových splátek není zdanitelným plněním.
Zdaňována by byla pouze případné provize nad úroveň těchto splátek
nebo další služby poskytnuté v souvislosti se změnou nájemce. Při
změně pronajímatele dochází k převodu vlastnického práva na
základě kupní smlouvy a tedy i ke zdanitelnému plnění podle § 2
odst. 1 písm. a) zákona o DPH. Případné finanční vypořádání
splátek před uzavřením kupní smlouvy mezi novým a původním
pronajímatelem není také zdanitelným plněním.
2.
Vymezení zdanitelných plnění podle § 7
Vedle vymezení pojmu "zdanitelné plnění" v § 2 jsou v § 7
odst. 2, 3 a 4 zákona vymezena další plnění, která se pro účely
zákona považují za zdanitelná. Podle § 7 odst. 2 zákona se za
zdanitelné plnění považuje i použití nakoupeného materiálu nebo
hotových výrobků pro vlastní osobní spotřebu nebo pro účely
nesouvisející s podnikáním. Zdanitelným plněním je i použití
osobního automobilu nebo vratných lahví vlastní výroby
v případech, kdy nelze uplatnit nárok na odpočet daně. Jedná se
např. o použití osobního automobilu, který byl prodejcem nakoupen
jako zboží, pro jeho služební potřebu. Obdobně je posuzováno
použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na
odpočet daně např. užitkového vozidla pro technické zhodnocení,
jehož výsledkem je osobní automobil.
Za zdanitelné plnění jsou od 1. ledna 1998 podle § 7 odst.
2 písm. f) zákona považovány i činnosti prováděné subjekty, které
nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, v rámci jejich
hlavní činnosti. Tyto činnosti jsou ale podle § 25 odst. 2 a 35a
zákona osvobozeny od daně.
Za zdanitelné plnění je podle § 7 odst. 3 zákona považováno
i vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě, v případě že se
jedná o vložení do právnické osoby, která není plátcem, pokud
vkladatel při nabytí takového majetku uplatnil odpočet daně.
Vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě právnické osobě,
která je plátcem, není zdanitelným plněním, stejně jako vložení
majetkového vkladu v nepeněžité podobě fyzické osobě, bez ohledu
na to zda je či není plátcem a vložení majetkového vkladu
v peněžité podobě, ať již osobě, která není plátcem nebo plátci
daně.
Za zdanitelné plnění se podle § 7 odst. 4 zákona
považuje vydání vypořádacího podílu v nepeněžité podobě nebo
podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě, pokud u něho
byl uplatněn odpočet daně nebo byly pořízeny bez daně nebo bez
daně z obratu. Toto vydání se považuje za zdanitelné plnění jak
v případě vydání plátci daně, tak i osobě, která plátcem není.
3.
Plnění, která nejsou zdanitelná
Všechna plnění podle § 2 nebo § 7 odst. 1, 2, 3 a 4 zákona
jsou zdanitelným plněním. Některá plnění, která nejsou považována
za zdanitelná, jsou uvedena v § 7 odst. 5 zákona. Tento odstavec
nelze chápat jako taxativní výčet plnění, která nejsou zdanitelná.
Zdanitelným plněním nejsou ani další dále uvedená plnění.
Podle 7 odst. 5 písm. a) zákona není zdanitelným plnění
převod pozemků a podle písmene b) vydání nebo poskytnutí majetku
v nepeněžité podobě jako náhrady podle zákona o půdě nebo zákona
o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků
v družstvech..
Zdanitelným plněním není ani podle písmene c) bezúplatné
poskytnutí reklamního a propagačního předmětu, pokud jeho vstupní
cena v úrovni bez daně nepřesahuje 200 Kč. Poskytnutí zboží, které
je předmětem spotřební daně např. alkoholických nápojů nebo
cigaret za účelem reklamy nebo propagace je zdanitelným plněním
vždy. Z tohoto vymezení vyplývá, že při poskytnutí např. tužky,
zapalovače, kalendáře nebo dalších obdobných reklamních
a propagačních předmětů nemusí být tedy za splnění výše uvedených
podmínek uplatněna daň na výstupu. Pro tyto účely lze využít jak
nakoupené, tak i vlastní výrobky, pokud z hlediska účetnictví
a daně z příjmu jsou považovány za reklamní a propagační předmět.
Od l. ledna 1998 není podle písmene d) zdanitelným plněním
ani prodej a pronájem majetku, který není součástí obchodního
majetku plátce. V případě prodeje majetku se jedná např. o prodej
osobních věcí plátce nebo rodinné chaty, kterou nemá plátce jako
fyzická osoba v obchodním majetku. Obdobně není zdanitelným
plněním ani půjčení osobní věci např. jízdního kola nebo
televizoru, kterou nemá plátce jako fyzická osoba v obchodním
majetku, jiné osobě. Zdanitelným plněním není ani pronájem bytů
v činžovním domě, pronájmem rodinného domu či chaty, pokud tyto
nemovitosti nemá plátce zahrnuty v obchodním majetku. Ve vztahu
k pronájmu těchto nemovitostí nemůže být podle § 19 odst. 8 zákona
uplatňován nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění
použitých k dosažení příjmů nebo výnosů za tyto pronájmy např. při
údržbě, opravách a rekonstrukci těchto nemovitostí.
Dle občanského zákoníku se "pronájem pronajaté movité
a nemovité věci" označuje jako podnájem. Na tento podnájem jak
movitých věcí, tak i nemovitostí se písmeno d) nevztahuje, protože
je v něm uveden pojem "pronájem", a proto je tento podnájem
zdanitelným plněním. U přijatých zdanitelných plnění použitých
k dosažení příjmů nebo výnosů z tohoto podnájmu je možno uplatnit
nárok na odpočet daně, pokud slouží plátci k podnikání.
Za podmínek stanovených v písmenech e), f) a g) není
zdanitelným plněním ani prodej osobního automobilu, při jehož
pořízení nebyl uplatněn nárok na odpočet daně. Pokud prodává
osobní automobil plátce, který jej pořídil jako hmotný investiční
majetek od jiného plátce, pro něhož byl jeho prodej zdanitelným
plněním (např. prodejce) a při jeho koupi neuplatnil nárok na
odpočet daně, je rozhodující pro posouzení, zda se jedná
o zdanitelné plnění, výše prodejní ceny. Pokud prodejní cena
nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně, není tento prodej podle
písmene e) zdanitelným plněním. V případě prodeje osobního
automobilu, který byl pořízen formou finančního pronájmu se také
nejedná o zdanitelné plnění, pokud podle písmene f) prodejní cena
nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně u vlastníka, od kterého byl
osobní automobil pořízen. Zdanitelným plněním není podle písmene
g) ani prodej osobního automobilu, který byl pořízen od osoby, pro
níž jeho prodej nebyl zdanitelným plněním, pokud prodejní cena
nepřevyšuje vstupní cenu. Jedná se např. o prodej automobilu
nakoupeného od osoby, která není plátcem daně, nebo od jiného
plátce, který jej prodává ze cenu nižší než byla vstupní a tento
prodej tedy není pro něho zdanitelným plněním. Zdanitelným plněním
není ani prodej osobního automobilu plátcem daně, který jej
pořídil před datem registrace, opět za předpokladu, že prodejní
cena nepřevyšuje vstupní cenu.
Obdobně jako prodej osobních automobilů je podle písmene h)
posuzován prodej vratných lahví, při jejichž koupi nebyl uplatněn
nárok na odpočet. I tento prodej není zdanitelným plněním, a to
bez dalších omezujících podmínek.
Zdanitelným plněním není dále podle písmene i) bezúplatné
poskytnutí zdanitelných plnění, která pořídil plátce za účelem
reprezentace a které nelze pro účely daně z příjmů uznat jako
výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů. U těchto
přijatých zdanitelných plnění nelze uplatnit nárok na odpočet daně
podle § 19 odst. 3. Jedná se např. o pohoštění, věcné dary pro
obchodní partnery apod. Pro uplatnění tohoto ustanovení není
rozhodující, zda tato plnění byla pořízena od jiného plátce nebo
od osoby, která není plátcem daně.
Od 1. ledna 1998 není podle písmene j) zdanitelným plněním
bezúplatný převod vlastnického práva k movité věci, který je
uskutečněn při poskytnutí úvěru bankou a k němuž dojde mezi
subjektem, kterému banka poskytla úvěr a touto bankou. Jedná se
o tzv. zajišťovací převod, kterým si banka zajišťuje úvěr
poskytnutý svému klientovi. Zdanitelným plněním není ani
bezúplatný zpětný převod vlastnického práva k téže movité věci
mezi bankou a subjektem, kterému byl poskytnut úvěr, a to po
splacení úvěru. Za banku se přitom považuje i pobočka zahraniční
banky zřízená na území České republiky zahraniční bankou, která má
povolení působit jako banka. Pokud by klient nesplácel úvěr
a banka by na jeho uhrazení použila movitou věc, která byla
převedena do jejího vlastnictví, a prodala by ji jinému subjektu,
jednalo by se již o zdanitelné plnění. Zdanitelným plněním není
ani v návaznosti na uvedený přístup podle písmene k) výpůjčka
movité věci, poskytne-li ji banka výpůjčiteli (klientovi)
v souvislosti s převodem vlastnického práva. Tato výpůjčka je
prováděna proto, aby klient, kterému byl poskytnut úvěr, mohl tuto
věc po dohodnutou dobu bezplatně užívat. V ostatních případech se
sice výpůjčka podle § 659 občanského zákoníku za zdanitelné plnění
považuje, ale vzhledem k tomu, že je ze zákona bezplatná, je
základ daně nulový.
Zdanitelným plněním není podle písmene l) převod obchodního
podílu a převod členství v družstvu podle příslušných ustanovení
obchodního zákoníku a podle písmene m) postoupení pohledávky,
s výjimkou prodeje pohledávek nakoupených od jiných subjektů,
které jsou podle § 28 odst. 2 písm. i) zdanitelným plněním
osvobozeným o daně, pokud je tato finanční činnost prováděna
finanční institucí.
Vedle těchto plnění, která jsou uvedena v 7 odst. 5 zákona,
se za zdanitelná plnění nepovažují ani další plnění, která
nesplňují definici zdanitelného plnění. Jedná se zejména o různá
finanční plnění, která nejsou zdanitelná, protože peníze nejsou
zbožím. Z toho tedy vyplývá, že zdanitelným plnění např. není:
- přijatý úrok z běžných nebo termínovaných účtů či vkladů,
- přijaté dividendy,
- přijatá pojistná plnění,
- přijaté náhrady škod,
- přijaté penále za neplnění sjednaných smluvních podmínek,
- finanční bonus při poskytnutí skonta,
- další finanční vypořádání, která nejsou úplatou za zdanitelné
plnění.
Předmětem daně a tedy ani zdanitelným plněním nejsou ani
plnění, která se podle místa plnění uskutečnila v zahraničí. Jedná
se např. o provádění stavebních prací v zahraničí, prodej zboží
v zahraničí nebo poskytování služeb v souvislosti s cestovním
ruchem v zahraničí.
Zdanitelným plněním nejsou dále finanční činnosti, které jsou
uvedeny v § 28 odst. 2 zákona, pokud je provádí daňový subjekt,
který není finanční institucí.
Zdanitelným plněním nejsou dále poplatky stanovené zvláštními
předpisy např. místní poplatky, správní poplatky apod.
Za zdanitelné plnění nelze považovat ani náhradu škody
a manka. Odcizení nebo zničení věci nelze chápat jako dodání
zboží. Prokázání toho, že zboží nebo majetek byl ukraden nebo
zničen např. protokolem od policie, záznamy pojišťovny je přitom
podle principů daňového řízení na plátci daně. Dostatečné
prokázání těchto skutečností je samozřejmě správci daně v praxi
vyžadováno, aby nemohlo dojít ke zneužívání, např. k zakrývání
osobní spotřeby plátcem. V uvedených případech nezaniká z tohoto
důvodu nárok na odpočet daně, který byl dříve uplatněn.
Zdanitelným plněním není ani poskytnutí platebních
prostředků nahrazujících peníze. V praxi se vedle platebních karet
lze nejčastěji setkat s nejrůznějšími poukázkami na odběr stravy,
na nichž je uvedena nominální hodnota a které jsou akceptovány
jako náhrada peněz subjekty, s nimiž má subjekt, který tyto
poukázky vydal, smlouvu. Prodej těchto poukázek např. pod
obchodním označením PRAGOTOUR, GASTROTOUR, s jejichž pomocí je
zajišťováno stravování, zaměstnancům, není zdanitelným plněním,
protože tyto poukázky jsou vlastně náhradou peněz. Obdobně je
posuzováno i vydávání různých karet za účelem poskytnutí slevy
zákazníkovi, ať již jsou vydávány za úplatu nebo bezúplatně.
Vydávání nebo zprostředkování vydání těchto poukázek nebo
slevových karet pro subjekty, které je budou akceptovat jako
platební prostředek nebo na jejich základě poskytnou slevu, je
zdanitelným plněním.
Michal Frankl v.r.
náměstek ministra financí