GFŘ-D-30
Pokyn
ke stanovení daně paušální částkou
Generální finanční ředitelství
Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1
164077/16/7100-10111-401062
Čl. I.
Obecná ustanovení
[právní úprava] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů, (dále jen „zákon o daních z příjmů“), dává v § 7a správci daně možnost
stanovit poplatníkům daně z příjmů fyzických osob při splnění zákonných podmínek
daň paušální částkou.
Institut stanovení daně paušální částkou poskytuje poplatníkům splňujícím
zákonné předpoklady pro jeho uplatnění výhody vyplývající zejména ze snížení jejich
administrativní zátěže, a to:
- poplatník nemusí vést daňovou evidenci příp. účetnictví
(s výjimkou případů, na které se vztahuje § 4 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
ve znění pozdějších předpisů),
- minimální požadavky na vedení evidence pro účely
daně z příjmů fyzických osob (dále jen „DPFO“) - poplatník nemusí evidovat a prokazovat
vynaložení nákladů,
- při splnění zákonných předpokladů není poplatník povinen podávat
daňové přiznání k DPFO,
- do značné míry se snižuje riziko daňové kontroly na DPFO,
-
již v průběhu zdaňovacího období dává poplatníkovi při splnění zákonných předpokladů
jistotu výše DPFO za toto zdaňovací období.
[cíl pokynu] Generální finanční ředitelství vedeno snahou rozšířit využití
zákonné možnosti stanovení daně paušální částkou a zabezpečit v maximální možné míře
jednotné a objektivní rozhodování o žádostech poplatníků o stanovení daně paušální
částkou, vydává tento pokyn, ve kterém jsou shrnuty zákonné předpoklady pro možnost
stanovení DPFO paušální částkou a základní postupy jak ze strany správce daně, tak
poplatníka.
[předpoklady stanovení daně paušální částkou] Daň paušální částkou lze stanovit
poplatníkovi, kterému kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdanitelných zvláštní
sazbou daně plynou pouze příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) zákona o daních
z příjmů, tj. příjmy:
a) ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
b) ze živnostenského podnikání,
c) z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské
oprávnění.
Dále mu mohou plynout příjmy z úroků z vkladů na účtu, který je podle podmínek
toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka (tj. jeden z typů příjmů uvedených
v § 8 odst. 1
písm. g) zákona o daních z příjmů).
Další podmínky pro možnost stanovení daně paušální částkou:
- provozování podnikatelské
činnosti bez zaměstnanců,
- provozování podnikatelské činnosti bez spolupracujících
osob s výjimkou spolupráce druhého z manželů (viz dále),
- roční výše uvedených příjmů
(příjmů dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) zákona o daních
z příjmů a úroků z podnikatelského účtu) nepřesáhla v bezprostředně předcházejících
3 zdaňovacích obdobích 5 000 000 Kč,
- poplatník není společníkem společnosti podle
§ 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dříve účastník sdružení bez
právní subjektivity).
Daň paušální částkou nelze stanovit poplatníkovi nesplňujícímu výše uvedené
podmínky, tj. poplatníkovi majícímu jiné příjmy, než výše uvedené, které je povinen
uvádět v daňovém přiznání, případně majícímu v předcházejících 3 zdaňovacích obdobích
příjmy vyšší, než je stanovený limit 5 000 000 Kč, poplatníkovi provozujícímu podnikatelskou
činnost se zaměstnanci, poplatníkovi provozujícímu činnost za spolupráce jiných osob
než manžela/ manželky a poplatníkovi, který je společníkem společnosti.
Čl. II.
Žádost o stanovení daně paušální částkou
[lhůta] Aby mohl správce daně stanovit daň paušální částkou, musí být žádost
o stanovení daně tímto způsobem poplatníkem podána nejpozději do 31. ledna běžného
zdaňovacího období, tj. období (kalendářního roku), za které poplatník o stanovení
daně paušální částkou žádá. Žádost není zpoplatněna podle zákona č. 634/2004 Sb.,
o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Lhůta pro podání žádosti je lhůtou zákonnou a nelze ji dle zákona č. 280/2009
Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), prodloužit.
[obsah žádosti] Žádost o stanovení daně paušální částkou musí kromě obecných
náležitostí podání obsahovat:
- předpokládané příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až
c) zákona o daních z příjmů (dále jen „předpokládané příjmy“),
- předpokládané výdaje
k těmto příjmům (dále jen „předpokládané výdaje“),
- další skutečnosti rozhodné pro
stanovení daně paušální částkou.
[předpokládané příjmy] Předpokládané příjmy zahrnují veškeré předpokládané
příjmy z činnosti, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a
příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou. Zahrnují rovněž předpokládané:
- příjmy
z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního majetku,
- příjmy ze zrušení rezervy
vytvořené podle zákona o rezervách.
[předpokládané výdaje] Předpokládané výdaje zahrnují veškeré předpokládané
výdaje k předpokládaným příjmům. Jedná se o výdaje, které by mohly být v případě
uplatňování výdajů v prokázané výši dle § 24 zákona o daních z příjmů uplatněny jako
výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a to např.:
-
výdaje na nákup zboží,
- nájem provozovny,
- výdaje za energie spotřebované při provozování
činnosti,
- odpisy hmotného majetku,
- výdaje na pracovní cesty.
Do předpokládaných výdajů se zahrnuje i:
- zůstatková cena prodaného majetku,
který lze podle zákona o daních z příjmů odpisovat,
- výše rezervy vytvořené pro příslušné
zdaňovací období podle zákona o rezervách.
Předpokládané výdaje jsou nejméně ve výši podle § 7 odst. 7 zákona o daních
z příjmů, tzn., že minimální výše předpokládaných výdajů činí:
- u zemědělské výroby,
lesního a vodního hospodářství 80 % z příjmů z této činnosti, (do částky nejvýše
1 600 000 Kč),
- u živnostenského podnikání řemeslného 80 % z příjmů (do částky nejvýše
1 600 000 Kč),
- u živnostenského podnikání neřemeslného 60 % z příjmů (do částky
nejvýše 1 200 000 Kč),
- u jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění,
40 % z příjmů (do částky nejvýše 800 000 Kč).
[další skutečnosti] Dalšími skutečnostmi rozhodnými pro stanovení daně paušální
částkou uváděnými v žádosti jsou zejména:
- předpokládané nezdanitelné části základu
daně dle § 15 zákona o daních z příjmů,
- předpokládané slevy na dani dle § 35ba a
dle § 35c zákona o daních z příjmů,
- existence výdajů uplatněných dle § 24 zákona
o daních z příjmů jako daňově účinné v minulých letech, u kterých odpadl právní důvod
pro jejich uplatnění (ve smyslu § 5 odst. 6 zákona o daních z příjmů).
(Pozn. při
stanovení daně paušální částkou nelze uplatnit daňovou ztrátu dle § 34 odst. 1
zákona o daních z příjmů.)
[spolupracující osoba] Pokud provozuje poplatník s příjmy dle § 7 odst. 1 písm.
a) až c) (včetně úrokových příjmů z podnikatelského účtu) podnikání za spolupráce
druhého z manželů, může o stanovení daně paušální částkou požádat i spolupracující
manžel (manželka). Podle § 21e zákona o daních z příjmů se manželem (manželkou) pro
účely daní z příjmů rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.
V tomto případě se předpokládané příjmy a předpokládané výdaje rozdělí na spolupracující
osobu v poměru stanoveném podle § 13 zákona o daních z příjmů. To znamená, že příjmy
a výdaje se rozdělí tak, aby podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující
osobu (výše podílu na příjmech a výdajích musí být stejná) nečinil více než 50 %,
a částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila u spolupracující osoby za zdaňovací
období nejvýše 540 000 Kč a za každý započatý měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč.
Nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů a slevy
na dani (§ 35ba a § 35c zákona o daních z příjmů) uplatní poplatník (podnikatel)
i spolupracující osoba samostatně.
V případě provozování činnosti za spolupráce druhého z manželů lze tedy stanovit
daň paušální částkou oběma manželům, a to za předpokladu, že oba splňují výše uvedené
podmínky pro stanovení daně paušální částkou. Při uplatňování nezdanitelných částí
základu daně a slev na dani je nutné, aby podnikatel i spolupracující osoba dodrželi
podmínky pro jejich uplatnění, tj. např., aby nenárokovali odpočet úroků z úvěru
použitého na bytové potřeby, případně daňové zvýhodnění (slevu) na vyživované děti,
duplicitně. Zejména, co se týká případného uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované
děti, je nutné, aby se oba manželé ještě před podáním žádosti dohodli, jakým způsobem
(na které děti a v jakém pořadí) budou uplatnění daňového zvýhodnění nárokovat.
Čl. III.
Posouzení žádosti správcem daně
[ověření základních předpokladů pro možnost stanovení daně paušální částkou]
Správce daně v první řadě ověří, zda poplatník, který žádá o stanovení daně
paušální částkou, splňuje základní předpoklady pro možnost stanovení daně tímto způsobem,
tj. že:
- poplatníkovi plynou pouze příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) zákona
o daních
z příjmů včetně úroků z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede,
určen k podnikání,
- provozuje podnikatelskou činnost bez zaměstnanců,
- provozuje
podnikatelskou činnost bez spolupracujících osob s výjimkou spolupráce druhého z
manželů,
- roční výše uvedených příjmů (příjmů dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) zákona
o daních
z příjmů a úroků z podnikatelského účtu) nepřesáhla v bezprostředně předcházejících
3 zdaňovacích obdobích 5 000 000 Kč,
- není společníkem společnosti (§ 2716 a násl.
zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).
Uvedené skutečnosti lze ve většině případů ověřit z písemností založených ve
spise daňového subjektu (např. daňová přiznání, zjištění z provedených daňových kontrol,
místních šetření, vyhledávací činnosti atd.), které má správce daně k dispozici.
Správce daně může k posouzení těchto základních předpokladů využít dále znalost místních
poměrů, případně si podklady rozhodné pro posouzení předmětných skutečností vyžádat
od poplatníka neformální cestou. Správce daně bude rozhodovat na základě podkladů
předložených daňovým subjektem, pokud nebudou dostatečné, nebude žádosti vyhověno.
[ověření údajů rozhodných pro stanovení daně] Při splnění základních předpokladů
pro možnost stanovení daně paušální částkou (viz předchozí bod), posoudí správce
daně správnost a objektivnost poplatníkem uvedených údajů rozhodných pro stanovení
daně, tj.:
- předpokládaných příjmů,
- předpokládaných výdajů,
- dalších skutečností
rozhodných pro stanovení daně paušální částkou.
Správce daně bude při posuzování údajů uváděných poplatníkem vycházet ze všech
jemu dostupných informací ohledně podnikatelské činnosti poplatníka, zejména pak
z údajů vykázaných poplatníkem v daňových přiznáních, případně vlastních poznatků
získaných při správě daní, např. zjištěných skutečností z daňových řízení, tj. při
vyměření či doměření daně z příjmů za předchozí zdaňovací období, přičemž je vhodné
vycházet z údajů za předchozí 3 zdaňovací období.
Pokud o stanovení daně paušální částkou žádá plátce daně z přidané hodnoty,
bude správce daně při posuzování výše předpokládaných příjmů a výdajů vycházet také
z daňových přiznání k této dani a rovněž z evidence, kterou je poplatník povinen
vést pro účely daně z přidané hodnoty.
Při posuzování poplatníkem uváděných skutečností je třeba postupovat v úzké
součinnosti s poplatníkem, tj. správce daně může po poplatníkovi požadovat objasnění,
jak k jím uváděným údajům dospěl. V případě potřeby si správce daně pro posouzení
objektivnosti poplatníkem uváděných údajů od poplatníka vyžádá předložení evidencí
(účetnictví, daňové evidence vedené dle § 7b zákona o daních z příjmů, záznamů o
příjmech a evidenci pohledávek dle § 7 odst. 8 zákona o daních z příjmů, případně
jiných evidencí), které poplatník vedl v předchozích zdaňovacích obdobích.
V případě uplatnění daňového zvýhodnění na dítě může správce daně požadovat
součinnost druhého poplatníka vyživujícího stejné děti v jedné společně hospodařící
domácnosti k prokázání skutečnosti, že daňové zvýhodnění nebude uplatňováno dvakrát
na stejné dítě (například potvrzením jeho zaměstnavatele, že daňové zvýhodnění není
uplatňováno).
Správce daně bude dále vycházet ze znalosti okolností, za kterých poplatník
vykonává podnikatelskou činnost, z místních poměrů, případně z porovnání údajů uváděných
poplatníkem s údaji vykazovanými jinými subjekty podnikajícími za obdobných podmínek
(rozsah činnosti, místo provozování činnosti atp.). Správce daně i při stanovení
daně paušální částkou musí vycházet ze základního cíle správy daně, tj. správného
zjištění a stanovení daně a zabezpečení její úhrady.
V případě, že správce daně dospěje po posouzení a objektivním zhodnocení všech
skutečností k závěru, že daňový subjekt splňuje předpoklady pro stanovení daně paušální
částkou a na základě údajů uvedených poplatníkem lze daň paušální částkou stanovit,
projedná stanovení daně tímto způsobem s poplatníkem.
[zaznamenání jednání s poplatníkem] Veškerá jednání vedená s poplatníkem zaznamená
správce daně formou protokolu dle § 60 až § 62 daňového řádu.
Čl. IV.
Stanovení daně paušální částkou a splatnost daně
[termín pro stanovení daně] Daň paušální částkou lze stanovit nejpozději do
15. května běžného zdaňovacího období. Pokud stanovený termín nebude dodržen, nelze
pro toto zdaňovací období daň paušální částkou stanovit.
[výše daně stanovené paušální částkou] Rozdíl mezi předpokládanými příjmy a
předpokládanými výdaji (viz Čl. II tohoto Pokynu) se upraví o výdaje uplatněné podle
§ 24
zákona o daních z příjmů, u kterých odpadl právní důvod k jejich uplatnění (pokud
existují) a dále o předpokládané nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona
o daních z příjmů.
Z takto upraveného rozdílu se vypočte daň sazbou daně podle § 16 zákona o daních
z příjmů (tj. sazbou ve výši 15 %). Vypočtená daň se dále sníží o předpokládané slevy
na dani podle § 35ba a 35c zákona o daních z příjmů uplatněné poplatníkem v žádosti
o stanovení daně paušální částkou,
Daň stanovená paušální částkou činí, i po snížení o uplatněné předpokládané
slevy na dani, nejméně 600 Kč za zdaňovací období.
K předpokládanému nároku na daňový bonus podle § 35c zákona o daních z příjmů
se nepřihlíží.
Příklady stanovení daně paušální částkou jsou přílohou tohoto pokynu.
[spolupracující osoby] V případě provozování činnosti za spolupráce druhého
z manželů může být daň paušální částkou stanovena buď oběma spolupracujícím manželům,
nebo nebude stanovena žádnému z nich.
[rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou] Rozhodnutí o dani stanovené
paušální částkou se vyhlašuje při jednání a je součástí protokolu, který sepíše správce
daně o stanovení daně paušální částkou. Za předpokladu, že v rámci jednoho jednání
s poplatníkem dojde jak k projednání stanovení daně paušální částkou (viz Čl. III.
tohoto pokynu), tak ke stanovení daně tímto způsobem, může se jednat v případě obou
úkonů o jeden protokol.
Rozhodnutí musí obsahovat, kromě náležitostí vyplývajících z ustanovení §
102 daňového
řádu, zejména:
- předpokládanou výši příjmů,
- předpokládanou výši výdajů,
- rozdíl
mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji upravený podle § 7a
odst. 3 zákona o daních z příjmů o výdaje, u kterých odpadl právní důvod pro jejich
uplatnění, a nezdanitelné části základu daně,
- výši uplatněných nezdanitelných částí
základu daně podle § 15 zákona o daních
z příjmů,
- výši slevy na dani podle § 35ba nebo § 35c zákona o daních z příjmů,
-
výši daně a zdaňovací období, kterého se týká.
[doručení rozhodnutí] Rozhodnutí se doručuje podle § 39 odst. 1 písm. a) daňového
řádu při jednání.
[počet zdaňovacích období, na která lze stanovit daň paušální částkou] Daň
paušální částkou může správce daně stanovit i na více zdaňovacích období, nejdéle
však na 3.
[souhlas poplatníka se stanovenou daní] Pokud poplatník s takto stanovenou
daní souhlasí, nelze se proti vyhlášenému rozhodnutí odvolat. Takto stanovená daň
se již nevyměřuje platebním výměrem.
[nesouhlas poplatníka se stanovenou daní] V případě nesouhlasu poplatníka s
takto stanovenou daní, nebude daň paušální částkou stanovena. O této skutečnosti
správce daně poplatníka v protokolu vyrozumí.
[splatnost daně] Daň stanovená paušální částkou je splatná nejpozději do 15.
prosince běžného zdaňovacího období.
Čl. V.
Povinnosti poplatníka v případě stanovení daně paušální částkou
[vedení jednoduché evidence] Poplatník, kterému je stanovena daň paušální částkou
je povinen vést jednoduchou evidenci o výši dosahovaných příjmů, výši pohledávek
a o hmotném majetku používaném pro výkon činnosti.
Z této evidence musí jednoznačně vyplývat výše a charakter jednotlivých dosažených
příjmů.
Evidence slouží zejména pro ověření podmínek, které byly východiskem pro stanovení
daně paušální částkou.
Poplatníkovi, kterému je daň stanovena paušální částkou, mohou vznikat i další
povinnosti podle jiných právních předpisů. Může se např. jednat o:
- evidenci přijatých
a vydaných plateb v hotovosti podle ustanovení § 97 odst. 1
daňového řádu,
- zvláštní záznamy potřebné pro správné zjištění a stanovení daně pokud
tak stanoví správce daně podle § 97 odst. 2 daňového řádu,
- elektronickou evidenci
tržeb podle zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, pokud se na poplatníka tato
povinnost vztahuje.
[plátce DPH] Poplatník, který je plátcem daně z přidané hodnoty, je dále povinen
vést evidenci podle zvláštního právního předpisu upravujícího daň z přidané hodnoty.
Čl. VI.
Důsledky dosažení jiných příjmů než příjmů, z nichž bylo vycházeno při stanovení
daně paušální částkou, a postup v tomto případě
[dosažení jiných než předpokládaných příjmů] V případě, že poplatník dosáhne
v průběhu zdaňovacího období, za které byla stanovena daň paušální částkou, jiných
příjmů, které nebyly předpokládány při jejím stanovení, tj. příjmů z prodeje věci,
která byla zahrnuta v obchodním majetku nebo jiných příjmů podle § 6, § 7 odst. 1
písm. d), § 7 odst. 2, § 8 až § 10 zákona o daních z příjmů, a jejich úhrnná výše
(kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou
daně) přesáhne za zdaňovací období 15 000 Kč, je povinen po skončení zdaňovacího
období podat řádné daňové přiznání k DPFO.
[důsledek podání daňového přiznání] Podáním daňového přiznání dle předchozího
odstavce se rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou ruší ze zákona, a to i pro
následující zdaňovací období.
[lhůta pro podání daňového přiznání] Lhůta pro podání daňového přiznání se
řídí obecnou úpravou obsaženou v § 136 daňového řádu, tj. daňové přiznání se podává
do 3 měsíců (případně při splnění zákonných podmínek do 6 měsíců) po uplynutí zdaňovacího
období (kalendářního roku).
[údaje daňového přiznání] V podaném daňovém přiznání uvede poplatník veškeré
zdanitelné příjmy uvedené v prvním odstavci tohoto článku pokynu. Tyto příjmy budou
uvedeny ve skutečné výši, ve které byly ve zdaňovacím období dosaženy. Rovněž tak
budou uplatněny výdaje k těmto příjmům, a to ve výši, kterou umožňuje zákon o daních
z příjmů.
Příjmy a výdaje z činností podle § 7 odst. 1 písm. a) až c), z nichž byla původně
daň stanovena paušální částkou, uplatní poplatník v přiznání ve výši, ze které správce
daně vycházel při stanovení daně tímto způsobem. V daňovém přiznání uplatní poplatník
rovněž všechny částky snižující základ daně, slevy na dani, případně daňové zvýhodnění,
na které mu vzniká v souladu se zákonem o daních z příjmů nárok. Daň z příjmů bude
vypočtena na základě všech těchto údajů.
[zohlednění daně stanovené paušální částkou] Zaplacená daň paušální částkou,
která byla původně stanovena na zdaňovací období, za které je poplatník povinen podat
daňové přiznání, se započte na výslednou daňovou povinnost.
Čl. VII.
Postup správce daně při zjištění skutečností, které jsou v rozporu se skutečnostmi,
ze kterých bylo vycházeno při stanovení daně paušální částkou
[zrušení rozhodnutí] Zjistí-li správce daně, že daň stanovená paušální částkou
neodpovídá příjmu z činnosti, ze které byla stanovena, nebo došlo ke změně jiných
podmínek rozhodných pro její stanovení (viz Čl. I. a Čl. II. tohoto pokynu), může
rozhodnutím daň stanovenou paušální částkou zrušit, a to pro období následující po
zdaňovacím období, v němž bylo uvedené zjištěno.
Dle uvedeného se postupuje v případě, že je daň paušální částkou stanovena
na více zdaňovacích období.
Čl. VIII.
Účinnost
Tento pokyn nabývá účinnosti dnem 15. 12. 2016.
Ing. Martin Janeček
generální ředitel
Příloha
Příklady stanovení daně paušální částkou
Příklad 1
Předpoklady:
- fyzická osoba s příjmy z poskytování masérských služeb (nejde
o řemeslnou živnost)
- předpokládané příjmy za rok: 840 000 Kč,
- uplatňuje výdaje
v prokázané výši (vede daňovou evidenci),
- předpokládané výdaje za rok: 520 000 Kč,
-
uplatňuje nezdanitelnou část základu daně z titulu zaplaceného pojistného na soukromé
životní pojištění (12 000 Kč), základní slevu na poplatníka (24 840 Kč) a daňové
zvýhodnění na jedno vyživované dítě (13 404 Kč).
Výpočet daně z příjmů fyzických osob při uplatnění výdajů v prokázané výši
(dle daňové evidence):
Příjmy: 840 000 Kč Výdaje (v prokázané výši): - 520 000 Kč Základ daně (příjmy - výdaje): 320 000 Kč ---------------------------------------------------------- Pojistné na soukromé životní pojištění: - 12 000 Kč Základ daně snížený o nezdanitelnou část: 308 000 Kč ---------------------------------------------------------- Daň (15 %) 46 200 Kč Sleva na poplatníka: - 24 840 Kč Daňové zvýhodnění na dítě: - 13 404 Kč ---------------------------------------------------------- Výsledná daň po slevách: 7 956 Kč
Stanovení daně paušální částkou:
Při zachování výše uvedených předpokladů,
tj. předpokládaných příjmů a výdajů, uplatněných nezdanitelných částí a slev, stanoví
správce daň paušální částkou ve stejné výši jako v případě vedení daňové evidence
a uplatnění výdajů v prokázané výši, tj. ve výši 7 956 Kč.
Výhody stanovení daně paušální částkou:
(+) snížení administrativní zátěže
poplatníka - poplatník nemusí vést daňovou evidenci, nemusí podávat daňové přiznání,
(+)
snižuje se riziko daňové kontroly na DPFO,
(+) daňová povinnost za předmětné zdaňovací
období je stanovením a zaplacením daně paušální částkou vyřešena.
Příklad 2
Předpoklady:
- poplatníkem je fyzická osoba s příjmy z řemeslné živnosti
(např. holičství, kadeřnictví)
- předpokládané příjmy za rok: 840 000 Kč,
- uplatňuje
výdaje % z příjmů (u řemeslné živnosti ve výši 80 % z příjmů),
- neuplatňuje žádné
nezdanitelné části základu daně ani slevy na dani (kromě základní slevy na poplatníka
- 24 840 Kč).
Výpočet daně z příjmů fyzických osob při uplatnění výdajů procentem z příjmů:
Příjmy: 840 000 Kč Výdaje (80 % z příjmů): - 672 000 Kč Základ daně (příjmy - výdaje): 168 000 Kč ---------------------------------------------------------- Daň (15 %) 25 200 Kč Sleva na poplatníka: - 24 840 Kč ---------------------------------------------------------- Výsledná daň po slevě: 360 Kč
Stanovení daně paušální částkou:
Při zachování výše uvedených předpokladů,
tj. předpokládaných příjmů a výdajů, stanoví správce daň paušální částkou v minimální
výši, tj. ve výši 600 Kč.
Výhody a nevýhody stanovení daně paušální částkou:
(+) snížení administrativní
zátěže poplatníka (nemusí podávat daňové přiznání),
(+) snižuje se riziko daňové kontroly
na DPFO,
(+) daňová povinnost za předmětné zdaňovací období je stanovením a zaplacením
daně paušální částkou vyřešena,
(-) daň stanovená paušální částkou je o 240 Kč vyšší,
než by byla daň stanovená běžným způsobem s uplatněním výdajů % z příjmů.