Pokyn
GFŘ-D-27
pro stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně v souladu se zásadou proporcionality
Generální finanční ředitelství
Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1
Č. j.: 29402/16/7500-30091
Čl. I
1. Pokyn stanoví obecné principy, podle nichž orgány Finanční správy ČR (dále
jen „OFS“) postupují při stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně v částce,
v jaké byla porušena rozpočtová kázeň,
- podle ustanovení § 44a odst. 4 písm. c) zákona
č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla), ve znění účinném do 19. 2. 2015 (dále jen „ZRP ve znění účinném
do 19. 2. 2015“)
nebo
- podle ustanovení § 44a odst. 4 písm. b) zákona č. 218/2000
Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová
pravidla), ve znění účinném od 20. 2. 2015 (dále jen „ZRP ve znění účinném od 20.
2. 2015“), v souladu se zásadou proporcionality.
2. Metodický pokyn reflektuje judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále jen
„NSS“)1 a na ní navazující judikaturu krajských soudů2 vztahující se k stanovení
odvodů v částce, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň dle § 44a odst. 4 písm. c)
ZRP ve znění účinném do 19. 2. 2015. „Nejvyšší správní soud zde dospěl k jednoznačnému
závěru, že ze zákona o rozpočtových pravidlech přímo neplyne, že je pod pojmem částka,
v jaké byla porušena rozpočtová kázeň podle § 44a odst. 4 písm. c), třeba vždy rozumět
celou poskytnutou dotaci. ()) Naopak, z předchozí uvedené judikatury, která se otázkou
výše odvodu za porušení rozpočtové kázně zabývala, je zřejmé, že je judikatura zdejšího
soudu v tomto ohledu jednotná a reflektující, že při stanovení odvodu ve výši porušení
rozpočtové kázně je třeba vždy zvažovat okolnosti konkrétního porušení rozpočtové
kázně a vycházet z principu proporcionality mezi závažností tohoto porušení a výši
za ně předepsaného odvodu.“3
3. Cílem metodického pokynu je zabránit vzniku neodůvodněných rozdílů při rozhodování
skutkově shodných nebo obdobných případů.4
Čl. II
1. Pokyn se použije při stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně podle
ustanovení § 44a odst. 4 písm. c) ZRP, ve znění účinném do 19. 2. 2015, nebo podle
ustanovení § 44a odst. 4 písm. b) ZRP, ve znění účinném od 20. 2. 2015, pokud
- porušení
rozpočtové kázně dle § 44 odst. 1 písm. a) ZRP 5 spočívá v neoprávněném použití prostředků
státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státu6, ke kterému došlo porušením
podmínek, za kterých byly prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty
rozpočtovým opatřením a v rozporu s podmínkami vydány,
- porušení rozpočtové kázně
dle § 44 odst. 1 písm. b) ZRP spočívá v neoprávněném použití prostředků poskytnutých
ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu,
ke kterému došlo porušením podmínek, za kterých byly prostředky poskytnuty,
- k porušení
rozpočtové kázně došlo podle ustanovení § 44 odst. 1 písm. j)7 ZRP. V těchto případech,
až na výjimky, není konkrétní výše porušení rozpočtové kázně vyčíslitelná, proto
je nutno uplatnit princip proporcionality.
2. Pokyn se nepoužije, nevyplývá-li z přílohy pokynu jinak, při stanovení
odvodů za porušení rozpočtové kázně podle ustanovení § 44a odst. 4 písm. c) ZRP,
ve znění účinném do 19. 2. 2015, nebo podle ustanovení § 44a odst. 4 písm. b) ZRP,
ve znění účinném od 20. 2. 2015, pokud
- porušení rozpočtové kázně spočívá v ostatních
v čl. II bod 1 pokynu neuvedených případech neoprávněného použití prostředků státního
rozpočtu a jiných peněžních prostředků státu dle § 44 odst. 1 písm. a) ZRP, tj. pokud
porušení spočívá ve výdeji, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním
předpisem, v porušení účelu, či v neprokázání, jak byly prostředky použity,
- porušení
rozpočtové kázně spočívá v ostatních v čl. II bod 1 pokynu neuvedených případech
neoprávněného použití prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních
aktiv, státního fondu nebo Národního fondu dle § 44 odst. 1 písm. b) ZRP, tj. pokud
porušení spočívá ve výdeji, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním
předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, v porušení
účelu, či v neprokázání, jak byly prostředky použity,
- porušení rozpočtové kázně
spočívá v zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního
fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu dle § 44 odst. 1 písm. b) ZRP.
3. Pokyn se nepoužije v případech porušení rozpočtové kázně dle ustanovení
§ 44 odst. 1 písm. c) až i) ZRP.
Čl. III
1. Při stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně dle § 44a odst. 4 písm.
c) ZRP, ve znění účinném do 19. 2. 2015, nebo dle § 44a odst. 4 písm. b) ZRP, ve
znění účinném od 20. 2. 2015, je s ohledem na příslušnou judikaturu NSS a krajských
soudů nutno v každém konkrétním případě, na nějž se vztahuje tento pokyn, zvážit,
zda je dán důvod k odvodu za porušení rozpočtové kázně v plné výši čerpaných či poskytnutých
prostředků, či k odvodu nižšímu, odpovídajícímu pouze konkrétnímu dílčímu pochybení
a jeho okolnostem, tj. k odvodu stanovenému v souladu se zásadou proporcionality.
2. Je-li dán důvod ke stanovení odvodu v souladu se zásadou proporcionality,
je třeba při stanovení konkrétní výše odvodu zejména:
- posoudit rozsah porušení rozpočtové
kázně, jeho povahu, závažnost a dopad na naplnění účelu,
- zohlednit (ve prospěch
či v neprospěch) všechny zjištěné okolnosti týkající se zjištěného porušení, a to
např.:
- transparentnost čerpání či použití prostředků,
- délku trvání protiprávního stavu,
- nápravu či snahu o nápravu protiprávního stavu,
- poskytnutí či neposkytnutí součinnosti ze strany poskytovatele.
3. V příloze pokynu (dále jen „příloha“) jsou uvedeny nejčastěji se vyskytující
„typy“ porušení rozpočtové kázně společně se způsobem stanovení výše odvodu zohledňujícím
zásadu proporcionality.
K jiným „typům“ porušení, která v příloze uvedena nejsou,
je rovněž nutno přistupovat v souladu se zásadou proporcionality, a to analogicky
k „typům“ porušení rozpočtové kázně v příloze uvedeným.
4. Způsob stanovení výše odvodu uvedený v příloze tohoto pokynu je závazný.
Odvod za porušení rozpočtové kázně v částce vyšší či nižší, než která vyplývá z přílohy,
lze stanovit jen ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.
5. Obecně platí, že v případě stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně
dle tohoto pokynu, je nutné výši odvodu řádně odůvodnit ve zprávě o kontrole nebo
v odůvodnění platebního výměru8. Z odůvodnění musí být zřejmá správní úvaha správce
daně, tj. jím provedené posouzení rozsahu porušení rozpočtové kázně, jeho povahy
a závažnosti, jakož i dalších skutečností, na základě kterých byla výše odvodu stanovena.
6. V případě zjištění více jednotlivých případů porušení rozpočtové kázně9
(dále jen „jednotlivý případ“), u nichž je postupováno podle tohoto pokynu, je nutné
výši odvodu stanovit explicitně za každý jednotlivý případ zvlášť, každý jednotlivý
případ zvlášť odůvodnit, a částky poté sečíst. Výjimkou z tohoto postupu jsou případy
vícenásobného porušení rozpočtové kázně při zadávání veřejné zakázky, kdy lze výši
odvodu vyčíslit jednou částkou za všechna pochybení souhrnně10, nestanoví-li výslovně
poskytovatel dotace nebo organizační složka státu jinak.
Čl. IV.
Tento pokyn nabývá účinnosti dne 1. 4. 2016.
Ing. Martin Janeček
generální ředitel
Příloha:
Příloha Pokynu č. GFŘ - D - 27 pro stanovení odvodů za porušení rozpočtové
kázně v souladu se zásadou proporcionality
Příloha 1
Článek I
Veřejné zakázky
Odvod se stanovuje pouze z částky dotace1 nebo prostředků zařazených do
rozpočtu OSS použitých na financování předmětné veřejné zakázky (dále jen „částka
použitá na financování předmětné veřejné zakázky“).
S výjimkou níže uvedených případů,
ve kterých je stanoven odvod ve výši 100 % částky použité na financování předmětné
veřejné zakázky:
. závažné jednání zadavatele za účelem znemožnění hospodářské soutěže,
.
střet zájmů zadavatele a dodavatele,
. neprovedení výběrového/zadávacího řízení,
.
neoprávněné zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění2,
. neuveřejnění
oznámení o zahájení zadávacího řízení v Úředním věstníku EU3, se postupuje následujícím
způsobem.
1) porušení povinnosti stanovit lhůtu pro podání nabídky/podání žádosti
o účast v minimální stanovené délce
rozsah zkrácení lhůty odpovídá či je vyšší než
50 % z požadované délky lhůty odvod: 25 % z částky použité na financování předmětné
veřejné zakázky
rozsah zkrácení lhůty odpovídá či je vyšší než 30 % z požadované délky
lhůty odvod: 10 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky
rozsah
zkrácení lhůty odpovídá či je vyšší než 10 % z požadované délky lhůty odvod: 5 %
z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky
rozsah zkrácení lhůty nedosahuje
10 % z požadované délky lhůty odvod: 2 % z částky použité na financování předmětné
veřejné zakázky
2) neoprávněné stanovení kratší lhůty pro doručení žádosti o poskytnutí
zadávací dokumentace oproti délce lhůty pro podání nabídky
délka lhůty představuje
méně než 50% délky lhůty pro podání nabídek
odvod: 25 % z částky použité na financování
předmětné veřejné zakázky
délka lhůty představuje méně než 60%, minimálně však 50
% délky lhůty pro podání nabídek
odvod: 10 % z částky použité na financování předmětné
veřejné zakázky
délka lhůty představuje méně než 80 %, minimálně však 60 % délky lhůty
pro podání nabídek
odvod: 5 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky
délka
lhůty představuje méně než 100 %, minimálně však 80 % délky lhůty pro podání nabídek
odvod: 1 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky
3) neoprávněné dělení předmětu plnění, nezveřejnění oznámení o zahájení
zadávacího řízení v Úředním věstníku EU3, nevyžádání si písemného zdůvodnění podstatných
částí nabídky od uchazeče před jeho vyloučením z důvodu mimořádně nízké nabídkové
ceny
odvod: 25 % - 50 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky
4) neoprávněné zadání víceprací v jednacím řízení bez uveřejnění týkající
se překročení zákonného limitu4
odvod: 100 % částky víceprací překračující zákonný
limit hodnoty původní veřejné zakázky
5) neoprávněné zadání víceprací v jednacím řízení bez uveřejnění týkající
se nesplnění podmínky nepředvídatelnosti či krajní naléhavosti za předpokladu, že
souhrnná hodnota stavebních prací/služeb nepřekročí prahovou hodnotu pro nadlimitní
veřejné zakázky a nepřesáhne zákonný limit hodnoty původní veřejné zakázky
odvod:
25 % - 50 % z částky víceprací
6) neoprávněná podstatná změna smlouvy po jejím uzavření, hrubé porušení
povinnosti zadat zakázku v souladu se zadávacími podmínkami či nabídkou vítězného
uchazeče
odvod: 25 % - 50 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky
7) navýšení ceny veřejné zakázky v důsledku neoprávněné podstatné změny
smlouvy
odvod: 25 % - 50 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky
+ 100 % částky, o kterou byla veřejná zakázka navýšena
8) netransparentní omezení počtu zájemců/uchazečů
odvod: 25 % - 50 % z částky
použité na financování předmětné veřejné zakázky s možností snížení až na 10 % v
případě, že se jedná o podlimitní veřejnou zakázku
9) porušení povinnosti poskytnout dodavatelům dostatečné informace o předmětu
plnění, prodloužení lhůty pro podání nabídek/žádostí o účast bez uveřejnění
odvod:
10 % - 25 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky s možností snížení
až na 5 %
10) ostatní výše neuvedená pochybení zadavatele, která mohla mít vliv
na výsledek výběrového řízení (např. porušení zásady transparentnosti, rovného zacházení
a nediskriminace; nezákonné příp. diskriminační kvalifikační předpoklady či hodnotící
kritéria; neuvedení kvalifikačních předpokladů či hodnotících kritérií v požadovaném
rozsahu nebo jejich změna v průběhu řízení; změna zadávacích podmínek v průběhu řízení;
nevyloučení uchazeče, který měl být vyloučen; uzavření smlouvy s uchazečem, který
měl být vyloučen)
odvod: 25 % - 50 % z částky použité na financování předmětné veřejné
zakázky s možností snížení až na 5 %
11) ostatní výše neuvedená pochybení, která nemohla ani potenciálně mít
vliv na výsledek výběrového řízení
odvod: 1 % - 5 % z částky použité na financování
předmětné veřejné zakázky
Článek II
Termíny a povinnosti
1) pozdní splnění termínů, lhůt či povinností (např. ukončení projektu,
realizace akce, ZVA, nesplnění podmínky předložení dokumentace k finančnímu vypořádání/zúčtování
se státním rozpočtem)
odvod: 0,5 % z poskytnuté5 částky za každý započatý6 kalendářní
měsíc prodlení maximálně však 3 % z této poskytnuté částky
2) pozdní splnění jiných (administrativních) termínů, lhůt či povinností
(např. zaslání monitorovací zprávy, povinnost hlášení určitých skutečností, např.
hlášení o navýšení vlastních zdrojů, či zasílání jiných dokumentů)
odvod: 0,25 % z
poskytnuté5 částky za každý započatý6 kalendářní měsíc prodlení maximálně však 1
% z této poskytnuté částky
3) použití (poskytnutých) prostředků před nebo po stanoveném období (uskutečněný
výdej) při zachování účelovosti těchto prostředků (při dodržení pravidel způsobilosti
výdajů dle čl. 56 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 nebo dle čl. 65 nařízení Rady (ES)
č. 1303/2013 u dotací spolufinancovaných z fondů EU7
odvod: 1 % - 5 % z poskytnuté5
částky8
Článek III
Parametry
1) nenaplnění limitů, parametrů či monitorovacích indikátorů
odvod: v poměrné
výši s ohledem na míru naplnění limitů parametrů či indikátorů
2) nenaplnění limitů, parametrů či monitorovacích indikátorů při splnění
souvztažných ukazatelů kvalitativních
odvod: 1 % - 10 % z poskytnuté5 částky
Článek IV
Vlastní zdroje
1) nesplnění povinnosti vkladu vlastních zdrojů - nevložení vlastních zdrojů
v požadované výši za projekt/akci nebo případ použití nepovoleného způsobu zajištění
vlastních zdrojů9
odvod: výše poskytnutých prostředků použitých nad stanovený maximální
podíl10
2) nevložení vlastních zdrojů v požadované výši v jednotlivých letech
trvání projektu/akce, pokud byl stanovený podíl dotace a vlastních zdrojů za celý
projekt/akci dodržen
odvod: 5 % z částky poskytnutých prostředků použitých nad stanovený
maximální podíl v jednotlivých letech
3) nedodržení povinnosti přednostního proinvestování (vkladu) z vlastních
zdrojů (stanovený podíl poskytnutých prostředků nesmí být k okamžiku ukončení projektu/akce
překročen)
odvod: 5 % z částky poskytnutých prostředků použitých před použitím prostředků
vlastních
Článek V
Použití prostředků
1) porušení povinnosti spočívající v poskytnutí zálohové platby související
s účelem, bylo-li provedeno její řádné zúčtování do doby ukončení kontroly (neukončený
projekt/akce) nebo do doby finančního vypořádání projekt/akce (ukončený projekt/akce)
odvod:
0,5 % z částky použité na úhradu zálohové platby za každý započatý kalendářní měsíc
trvání protiprávního stavu, nejvýše však 20 % této částky
2) provedení mylné platby (neoprávněný výdej), pokud do doby ukončení
kontroly dojde k navrácení těchto prostředků zpět na (projektový) účet (nesmí však
dojít k zařazení tohoto mylně provedeného výdaje do žádosti o platbu podané příjemcem);
obdobně se tento bod použije v případě úhrady faktur z (projektového) účtu včetně
DPH, která není způsobilým výdajem, pokud dojde následně k přesunu těchto prostředků
zpět na (projektový) účet
odvod: 0,5 % z neoprávněně vydané částky za každý započatý
kalendářní měsíc trvání protiprávního stavu, nejvýše však 20 % této částky
3) pokles zůstatku na účtu příjemce (účet obsahuje dotační i vlastní prostředky)
v průběhu financování projektu/akce pod výši dosud nepoužité poskytnuté dotace - bilance
vlastního účtu (pokles musí být následně dofinancován z vlastních zdrojů)
odvod: 0,5
% z neoprávněně použité částky dotace (= část, o kterou byla dotace ponížena a následně
dofinancována) za každý započatý kalendářní měsíc trvání protiprávního stavu, nejvýše
však 20 % této částky
4) výdej prostředků státního rozpočtu organizační složkou státu nad výši
stanovenou závazným ukazatelem před provedením rozpočtového opatření, nebo pokud
správce kapitoly vysloví s provedeným opatřením souhlas
odvod: 1 % - 5 % z neoprávněně
použité částky
5) použití prostředků dotace na snížení výše čerpání kontokorentu na kontokorentním
účtu (tato příslušná část dotace automaticky použitá na snížení kontokorentu musí
být prokazatelně použita v souladu se stanoveným účelem)
odvod: 1 % - 10 % z neoprávněně
použité částky na snížení kontokorentu
6) porušení povinnosti provádět platby/operace prostřednictvím zvláštního
účtu
odvod: 1 % - 10 % z částky zaplacené mimo stanovený účet
7) porušení povinnosti provádět platby bezhotovostně
odvod: 1 % - 10 % z
částky zaplacené jinak než bezhotovostně
Článek VI
Účty a účetnictví
1) porušení povinnosti odděleně vedeného účtu výlučně pro financování
předmětného projektu/akce
odvod: 1 % - 10 % z poskytnuté5 částky
2) nesplnění povinnosti vedení oddělené účetní evidence či porušení povinnosti
vedení účetnictví v souladu se zákonem (je vyžadováno prokázané použití prostředků
v souladu se stanoveným účelem)
odvod: 1 % - 10 % z poskytnuté5 částky
Článek VII
Vlastnictví
1) porušení povinnosti vlastnictví/nájmu předmětu dotace
2) porušení povinnosti pojištění věci pořízené z dotace
3) porušení zákazu zřízení zástavního práva
4) nezřízení zástavního práva (dle podmínek stanovených poskytovatelem)
pokud toto porušení neovlivňuje splnění následných podmínek a účelu
odvod: 5 % - 20
% z poskytnuté5 částky
Článek VIII
Propagační a informační povinnosti (publicita)
1) nepřijetí propagačního opatření nebo přijetí propagačního opatření,
které nesplňuje základní předepsané požadavky
odvod: 25 % - 30 % z poskytnuté5 částky
2) částečné nedodržení povinnosti zajistit propagační opatření
odvod: 1
% - 5 % z poskytnuté5 částky
Článek IX
Následné podmínky a udržitelnost
1) porušení podmínky užívat věci pořízené z dotace k danému účelu po stanovenou
dobu
odvod: v poměrné výši s ohledem na dobu, po kterou byly výsledky realizace projektu
zachovány či pořízené věci užívány
2) porušení zákazu ukončení podnikání
odvod: v poměrné výši s ohledem na
dobu, po kterou byla podmínka plněna
3) nezajištění auditu projektu
odvod: 1 % - 10 % z poskytnuté5 částky
__________________
1 Peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu, státních finančních
aktiv, státního fondu nebo Národního fondu bez ohledu na formu poskytnutí.
2 Výjimkou jsou body 4 a 5.
3 V případě, že zadavatel uveřejnil informace o řízení způsobem umožňujícím
účast zahraničních dodavatelů (zveřejnění na národní úrovni), postupuje se dle bodu
3.
4 Porušení spočívá výhradně v překročení zákonného limitu vztahujícího
se k podmínkám použití jednacího řízení bez uveřejnění u zakázek na stavební práce
nebo služby, uvedeného v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, účinném v
době porušení rozpočtové kázně.
5 Poskytnutou částkou se rozumí částka uvedená poskytovatelem v Rozhodnutí,
Smlouvě či Dohodě o poskytnutí dotace nebo výše prostředků zařazených do rozpočtu
OSS.
6 Za první započatý kalendářní měsíc se pokládá měsíc, ve kterém došlo
k porušení rozpočtové kázně.
7 Při porušení časové způsobilosti výdajů dle čl. 56 nařízení Rady
(ES) č. 1083/2006 nebo dle čl. 65 nařízení Rady (ES) č. 1303/2013 odvod činí 100
% částky vynaložené v rozporu s tímto ustanovením.
8 Pokud použitá/vydaná částka před či po stanoveném období bude nižší,
než je pokynem stanovená minimální sankce, bude vyměřeno 100 % částky neoprávněně
použité/vydané.
9 Ve své podstatě totožná porušení, neboť nepovoleným způsobem zajištěné
vlastní zdroje nelze uznat do povinnosti vložení vlastních zdrojů v požadované výši.
Příjemci je tak snížen nárok na dotaci nebo její část.
10 Vychází z maximálního procentního podílu dotace na celkových nákladech
projektu uvedeného v Rozhodnutí, Smlouvě či Dohodě. Tento podíl je aplikován na skutečné
náklady.
1 Např. rozsudek NSS ze dne 11. června 2009, sp. zn. 7 Afs 107/2008, rozsudek
NSS ze dne 11. listopadu 2010, sp. zn. 1 Afs 77/2010, rozsudek NSS ze dne 30. května
2014, sp. zn. 7 Afs 91/2013, rozsudek NSS ze dne 26. září 2014, sp. zn. 2 As 106/2014,
rozsudek NSS ze dne 20. října 2014, sp. zn. 4 As 117/2014, rozsudek NSS ze dne 5.
prosince 2014, sp. zn. 4 As 215/2014. Dostupné z: http://www.nssoud.cz
2 Např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 31. března 2014, sp. zn. 2 Afs
49/2013, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. května 2014, sp. zn. 62 Af 106/2012,
rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. května 2014, sp. zn. 62 Af 22/2013. Dostupné
z: http://www.nssoud.cz
3 Rozsudek NSS ze dne 26. září 2014, sp. zn. 2 As 106/2014-46. Dostupné z: http://www.nssoud.cz
4 § 8 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů
- Správce daně dbá na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů
nevznikaly nedůvodné rozdíly.
5 Zkratka „ZRP“ bez uvedení účinnosti je použita pro zákon č. 218/2000 Sb., o
rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)
v případech, kdy znění uváděného ustanovení je stejné jak v ZRP ve znění účinném
do 19. 2. 2015, tak ve znění účinném od 20. 2. 2015.
6 § 3 písm. c) ZRP - Pro účely tohoto zákona se jinými peněžními prostředky státu
rozumí peněžní prostředky státních finančních aktiv, příspěvkových organizací, státních
fondů a fondů organizačních složek státu.
7 § 44 odst. 1 písm. j) ZRP - Porušením rozpočtové kázně je porušení povinnosti
stanovené právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí dotace nebo návratné
finanční výpomoci, které přímo souvisí s účelem, na který byla dotace nebo návratná
finanční výpomoc poskytnuta a ke kterému došlo před přijetím peněžních prostředků
poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních
finanční aktiv, a které trvá v okamžiku přijetí prostředků na účet příjemce.
8 § 147 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů - odst.
(3) Dojde-li ke stanovení daně z moci úřední, musí být rozhodnutí o stanovení daně
odůvodněno. Odst. (4) Dojde-li ke stanovení daně výlučně na základě výsledku daňové
kontroly, popřípadě výsledku postupu k odstranění pochybností, považuje se za odůvodnění
zpráva o daňové kontrole, popřípadě protokol o projednání výsledku postupu k odstranění
pochybností.
9 Jedná se o případy vícenásobného porušení rozpočtové kázně ve vztahu k jedné
poskytnuté dotaci (návratné finanční výpomoci, příspěvku,-) nebo ve vztahu k celkovým
použitým prostředkům.