MF-30457/2021/3901-2
ROZHODNUTÍ
o prominutí daně z přidané hodnoty z důvodu mimořádné události
Zpracovatel: Ing. Ondřej Fasora, Ph.D.
PID: MFCRBXQHDK
Ministryně financí rozhodla podle § 260 odst. 1 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb.,
daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád"),
takto:
Osobám povinným přiznat nebo zaplatit daň z přidané hodnoty
promíjím
1. daň z přidané hodnoty za dodání elektřiny nebo plynu, u něhož vznikla povinnost
přiznat daň podle § 20a odst. 1 ve spojení s § 21 zákona č. 235/2004 Sb., o dani
z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o dani z přidané
hodnoty"), a daň z přidané hodnoty z přijaté částky úplaty, je-li přijata před uskutečněním
dodání elektřiny nebo plynu, u níž vznikla povinnost přiznat daň dle § 20a odst.
2 zákona o dani z přidané hodnoty;
2. daň z přidané hodnoty při dodání elektřiny nebo plynu, pokud vznikla při
jejich dodání povinnost přiznat daň dle § 24 zákona o dani z přidané hodnoty;
3. daň z přidané hodnoty, pokud vznikla při pořízení plynu z jiného členského
státu povinnost přiznat daň podle § 25 zákona o dani z přidané hodnoty, nebo vznikla
při dovozu plynu povinnost přiznat nebo zaplatit daň z přidané hodnoty podle § 23
zákona o dani z přidané hodnoty.
Daň z přidané hodnoty se za uvedených podmínek promíjí, pokud se zdanitelné
plnění uskutečnilo nebo úplata, u níž vznikla povinnost přiznat daň, byla přijata,
v období od 1. listopadu 2021 do 31. prosince 2021.
Toto rozhodnutí je oznámeno podle § 260 odst. 3 daňového řádu zveřejněním ve
Finančním zpravodaji a nabývá účinnosti dnem oznámení.
Odůvodnění:
V posledních měsících vzrostly ceny plynu a elektřiny na trzích s těmito komoditami
několikanásobně. Příkladně v říjnu 2020 byla průměrná cena plynu na spotovém trhu
383 Kč/MWh, v říjnu 2021 se pohybuje ve výši 2 296 Kč/MWh. U elektřiny se jedná ještě
o výraznější nárůst, kdy cena na spotovém trhu v říjnu 2020 byla ve výši 893 Kč/MWH,
aktuálně dosahuje částky 4 464 Kč/MWh. Je zřejmé, že vzrůst cen v dlouhodobém porovnání
není ovlivněn standardním cyklickým vývojem ekonomiky. Vzrůst cen energetických produktů
dopadá negativně na všechny subjekty národního hospodářství, řada podniků nebo domácností
se sice zajistila proti růstu cen, ale právě i fixace cen vedla k ukončení dodávek
energií zákazníkům u řady společností na českém trhu. Cena energií se následně promítne
do všech výstupů v ekonomice.
Vzrůst cen energií vnímají citlivě jak podnikatelské subjekty, tak i domácnosti.
Vzhledem k faktu, že s rostoucím příjmem domácnosti platba za energie zpravidla neroste
stejným tempem (pozn. méně příjmové domácnosti bydlí zpravidla ve starších stavbách
s nižším energetickým standardem, může zde proto platit dokonce i opačná úměra),
tvoří náklady na energie u méně příjmových domácností zpravidla větší díl nákladů
na provoz domácnosti. Zejména pak u nízko příjmových domácností může skokový nárůst
cen energií vést k tzv. energetické chudobě, kdy nutné výdaje na energie jdou na
vrub jiných položek, včetně úhrady dluhů. Resp. růst cen energií může být impulsem
pro zadlužení těchto domácností s následnými sociálními dopady. Tyto dopady prohlubuje
ten fakt, že vývoj cen nebyl předpokládatelný, ale byl skokový, náhlý. Plně se projevuje
s okamžitou platností u domácností, které buď nebyly kryty fixací ceny (např. výpověď
smluv ze stran distributorů), anebo jejich dodavatel přestal své služby poskytovat,
tj. oznámil pozbytí možnosti dodávat elektřinu anebo plyn.
S ohledem na fakt, že daň z přidané hodnoty je konstruována z hodnoty (ceny)
plnění, je prominutí daně v zásadě významnější u těch osob, u kterých došlo ke skokovému
zvýšení cen energií.
K řešení této události může stát využít nástrojů sociální politiky, které dokonce
mohou lépe mířit na konkrétní subjekt, avšak plošné prominutí daně pro všechny subjekty
dává možnost reagovat bez zbytečných časových prodlev s minimální výší administrativních
nákladů na straně domácností. Náklady na změnu se projeví na straně správce daně
a také u dodavatelů plynu a elektřiny (zejména pak náklady na změnu účetních, prodejních
a jiných programů).
Prominutí daně z přidané hodnoty se reálně projeví u osob, které si nemohou uplatnit
odpočet daně z dodané elektřiny a plynu (tj. projeví se to u domácností, malých podniků,
které nejsou plátci daně, ale také i u neziskových organizací, škol apod., které
si také neuplatňují nárok na odpočet daně). Z důvodu snížení administrativní náročnosti,
neboť toto rozhodnutí je vydáváno na dobu dvou kalendářních měsíců, se nerozlišuje
způsob použití plynu nebo elektřiny.
I z tohoto důvodu Vláda České republiky přijala dne 18. 10. 2021 usnesení č.
907, kdy časově omezené prominutí daně z přidané hodnoty je jedním ze čtyř kroků,
které cílí k odstranění daňového břemene domácnostem a malým podnikům při dodání
elektřiny a plynu v České republice.
Na základě výše uvedeného se ministryně financí rozhodla využít ustanovení §
260 odst. 1 písm. b) daňového řádu a za účelem zmírnění zvýšených dopadů této mimořádné
události přistoupila k prominutí daně z přidané hodnoty při dodání elektřiny a plynu,
včetně přijatých úplat (záloh) na dodání elektřiny a plynu.
Prominutí daně z přidané hodnoty se vztáhne na všechna dodání elektřiny nebo
plynu, u nichž povinnost přiznat daň z uskutečněného zdanitelného plnění, nebo z
přijatého zdanitelného plnění nastane v listopadu nebo v prosinci 2021.
Pokud před uskutečněním zdanitelného plnění při dodání elektřiny a plynu byla
přijata před datem uskutečnění zdanitelného plnění úplata, z níž má plátce povinnost
přiznat daň dle § 20a odst. 2 zákona dani z přidané hodnoty, pak se promíjí i daň
z přijaté částky této úplaty, pokud tato záloha bude přijata v období listopad až
prosinec 2021.
V souladu s principy daně z přidané hodnoty se promíjí daň na výstupu vypočtená
ze základu daně dle § 36, § 36a nebo § 37a zákona o dani z přidané hodnoty, tj. např.
včetně vedlejších výdajů spojených s dodáním tohoto zboží, které se zahrnují do základu
daně (typicky služby spojené s distribucí zemního plynu nebo elektřiny). Prominutí
se vztahuje na dovoz plynu a pořízení plynu z jiného členského státu, který nebude
dodáván sítěmi nebo soustavami (např. cisternou).
S ohledem na výše uvedené ministryně financí rozhodla tak, jak je uvedeno ve
výroku rozhodnutí.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky (§ 259 odst. 4 daňového
řádu).
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., v. r.
místopředsedkyně vlády a ministryně financí