143/1965 Sb.
VYHLÁŠKA
Ústřední rady odborů
ze dne 15. prosince 1965
o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění
Změna: 95/1968 Sb.
Změna: 178/1968 Sb.
Změna: 113/1975 Sb.
Změna: 165/1979 Sb.
Změna: 79/1982 Sb.
Změna: 154/1983 Sb.
Změna: 80/1984 Sb.
Změna: 134/1984 Sb.
Změna: 239/1988 Sb.
Změna: 263/1990 Sb.
Změna: 582/1991 Sb.
Změna: 30/1993 Sb.
Změna: 313/1993 Sb.
Změna: 196/1994 Sb.
Změna: 207/1995 Sb.
Změna: 282/1995 Sb.
Změna: 133/1999 Sb.
Změna: 415/2000 Sb.
Změna: 326/2007 Sb.
Ústřední rada odborů stanoví podle § 9, § 23 , § 51 odst. 1 a § 63 odst. 2 a
3 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č.
16/1959 Sb., a podle § 5 zákona č. 67/1965 Sb., o některých změnách v nemocenském
pojištění:
ODDÍL PRVNÍ
Nemocenské
Započitatelný příjem
§ 3
Započitatelný příjem 1) se zjišťuje v organizaci, ve které je zaměstnanec
zaměstnán v době vzniku nároku na nemocenské, popřípadě vznikl-li tento nárok po
skončení zaměstnání v ochranné lhůtě,3) v organizaci, ve které byl zaměstnán naposledy.
§ 4
Rozhodné období
Jestliže zaměstnanec měl v rozhodném období započitatelný příjem, avšak
podle § 18 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve
znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., není ani jeden kalendářní den, kterým
by se dělil vyměřovací základ, postupuje se obdobně podle § 18 odst. 5 zákona č.
54/1956 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb.
nadpis vypuštěn
§ 5
Denní vyměřovací základ
(1) Při stanovení denního vyměřovacího základu podle § 18 odst. 1 zákona
č. 54/1956 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se za dny omluvené
nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, nepovažují
kalendářní dny, v nichž náležel zaměstnanci započitatelný příjem za část dne; pokud
však v tomto dni zaměstnanci náležel započitatelný příjem za část pracovní doby a
po zbývající část pracovní doby měl omluvenou nepřítomnost v práci z důvodu vzniku
pracovní neschopnosti (karantény) nezahrnuje se tento den do počtu kalendářních dnů
připadajících na rozhodné období.
(2) U zaměstnance, u něhož počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné
období, kterým se podle § 18 odst. 1 věty první a druhé zákona č. 54/1956 Sb., ve
znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., dělí vyměřovací základ, činí méně
než šest dnů, se za dny omluvené nepřítomnosti v práci, za které nenáleží náhrada
příjmu, považují z těchto dnů i dny pracovního klidu,41) za něž nenáležel započitatelný
příjem.
Pracovní úraz
§ 21
(1) Pracovním úrazem z hlediska poskytování nemocenského je úraz, který
zaměstnanec utrpěl při plnění pracovních úkolů v zaměstnání zakládajícím nemocenské
pojištění nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů.
(2) Pracovnímu úrazu se klade naroveň nemoc z povolání podle předpisů o
důchodovém pojištění.2)
(3) Vznikla-li pracovní neschopnost jako bezprostřední následek ochranného
očkování nebo jiného preventivního zdravotnického úkonu, kterým se zaměstnanec podrobil
v souvislosti se svým zaměstnáním, postupuje se při poskytování nemocenského jako
při pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu.
§ 22
Za pracovní neschopnost vzniklou (způsobenou) pracovním úrazem se z hlediska
§ 15 odst. 4 zákona č. 54/1956 Sb., považuje první pracovní neschopnost, která vznikla
jako bezprostřední následek pracovního úrazu (úrazového děje). Nastoupil-li zaměstnanec
po skončení této pracovní neschopnosti do práce a stal se nejpozději do dvou měsíců
od tohoto nástupu opět neschopným práce a je-li tato druhá pracovní neschopnost podle
lékařského posudku následkem téhož pracovního úrazu, považuje se za pokračování původní
pracovní neschopnosti vzniklé tímto pracovním úrazem.
Poskytování nemocenského
§ 25
(1) Jestliže se zaměstnanec stal neschopným práce nebo mu byla nařízena
karanténa za trvání neplaceného volna (neplacené dovolené), neposkytuje se mu nemocenské
za dobu, po kterou toto volno (dovolená) trvá.
(2) Ustanovení odstavce 1 se netýká pracovního volna poskytovaného zaměstnancům
podle předpisů o pracovních úlevách a o hospodářském zabezpečení studujících při
zaměstnání nebo podle obdobných předpisů; toto volno není překážkou pro poskytování
nemocenského.
(3) Nezískala-li zaměstnankyně v mateřské dovolené nárok na peněžitou pomoc
v mateřství, náleží jí nemocenské po dobu, kterou je neschopna práce nebo je ve zdravotnickém
zařízení ústavní péče, a to i v souvislosti s porodem. Zaměstnankyni v mateřské nebo
rodičovské dovolené náleží nemocenské, jestliže jsou splněny podmínky nároku na ně
a poskytování peněžité pomoci v mateřství bylo přerušeno; to platí obdobně pro zaměstnance,
kterému bylo přerušeno poskytování peněžité pomoci.
§ 26
Pracovní neschopností ani ústavní péčí ve zdravotnickém zařízení z hlediska
poskytování nemocenského není ošetřování zaměstnance
- v nočním sanatoriu,
- v nočním
psychiatrickém sanatoriu,
- v protialkoholním zařízení určeném pro ošetření občanů
po požití alkoholických nápojů za náhradu nákladů (v tzv. protialkoholní záchytné
stanici),
- v kosmetickém ústavě za náhradu nákladů.
Nemocenské se při ošetřování
v těchto zařízeních neposkytuje. Nemocenské při souběhu pojištění z několika zaměstnání
§ 30
Koná-li zaměstnanec souběžně práce v několika zaměstnáních zakládajících
nemocenské pojištění, náleží mu nemocenské z každého takového zaměstnání. Podmínky
pro poskytování nemocenského se v každém z těchto zaměstnání posuzují samostatně
s výjimkou zápočtu předchozích období pracovní neschopnosti podle § 15 odst. 4 zákona
č. 54/1956 Sb. a nemocenské se také v každém z nichž samostatně vyplácí.
§ 32
(1) Jestliže zaměstnanec za trvání zaměstnání vstoupil do dalšího zaměstnání,
ve kterém koná práci místo práce v prvním zaměstnání, nikoliv souběžně s ním, a pracovní
neschopnost vznikla za trvání dalšího zaměstnání, náleží mu nemocenské jen z tohoto
dalšího zaměstnání.
(2) Vstoupil-li zaměstnanec do dalšího zaměstnání v době, kdy má ve svém
základním zaměstnání dovolenou na zotavenou, posuzují se podmínky pro poskytování
nemocenského v každém z obou těchto zaměstnání samostatně. Nemocenské z důvodu zaměstnání,
vykonávaného v době dovolené na zotavenou, se však poskytne, jen vznikla-li pracovní
neschopnost (karanténa) v době, kdy toto zaměstnání trvalo; poskytuje se jen do dne,
kdy zaměstnání mělo skončit, ne však déle než do dne, kdy měla skončit dovolená na
zotavenou.
§ 34
Podpůrčí doba
(1) Podpůrčí doba pro poskytování nemocenského*) počíná dnem, od kterého
zaměstnanec byl uznán neschopným práce. Vznikla-li pracovní neschopnost přede dnem,
od něhož zaměstnanci náleží nemocenské (např. vznikla-li v době neplacené dovolené,
v době vazby apod.), počíná běh podpůrčí doby rovněž dnem vzniku pracovní neschopnosti.
(2) Předchozí období pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby
v rozsahu a za podmínek stanovených v § 15 odst. 4 zákona č. 54/1956 Sb. bez zřetele
k tomu, zda zaměstnanec byl v těchto obdobích účasten nemocenského pojištění nebo
nemocenské péče v ozbrojených silách.
(3) Do podpůrčí doby se nezapočítávají předchozí období karantény. Období
pracovní neschopnosti spadající do doby mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené
se nezapočítávají do příští podpůrčí doby, s výjimkou doby, za kterou bylo poskytnuto
nemocenské (§ 25 odst. 3).
§ 35
Poskytování nemocenského po vyčerpání podpůrčí doby
Má-li zaměstnanec vyčerpánu podpůrčí dobu (§ 15 odst. 3 a 4 zákona č. 54/1956
Sb.), zastaví se mu poskytování nemocenského ode dne následujícího po posledním dnu
podpůrčí doby. Je-li však možno na základě vyjádření příslušného orgánu očekávat,
že zaměstnanec v krátké době po uplynutí podpůrčí doby nabude opět pracovní schopnosti,
lze prodloužit poskytování nemocenského i na další dobu k tomu potřebou. Poskytování
nemocenského se zpravidla prodlouží nejprve na dobu ne delší než tři měsíce; po uplynutí
povolené doby lze podle zdravotních poměrů zaměstnance poskytování nemocenského případně
dále prodloužit. Nemocenské je možno takto poskytovat nejdéle po dobu jednoho roku
od uplynutí podpůrčí doby.
ODDÍL DRUHÝ
Podpora při ošetřování člena rodiny
§ 40
(1) Pro stanovení, poskytování a výplatu podpory při ošetřování člena rodiny
platí obdobně ustanovení prvního oddílu s tím, že skutečnosti, které se zjišťují
ke dni vzniku pracovní neschopnosti, se zde zajišťují ke dne vzniku potřeby ošetřování
člena rodiny.
(2) Podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží za dny ošetřování člena
rodiny a péče o dítě mladší 10 let, za které náleží zaměstnanci započitatelný příjem.
§ 41
(1) Nemůže-li žena, která jinak pečuje o zaměstnancovo dítě mladší než 10
let, o ně pečovat, protože porodila, posuzuje se potřeba péče o dítě jako při onemocnění
takové ženy (§ 25 odst. 1 č. 2 písm. c) zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění
zaměstnanců, ve znění zákona č. 87/1968 Sb.).
(2) Potřebě ošetřování člena rodiny z důvodu nemoci (§ 25 odst. 1 č. 3 zákona
č. 54/1956 Sb. ve znění zákona č. 87/1968 Sb.) se klade naroveň potřeba ošetřování
členky rodiny, která porodila, v době bezprostředně následující po porodu.
(3) Za zaměstnance jinak osamělého pro účely podpory při ošetřování člena
rodiny se považuje zaměstnanec (zaměstnankyně) svobodný, ovdovělý, rozvedený nebo
z jiných vážných důvodů osamělý, který nežije s družkou (druhem) nebo v registrovaném
partnerství.12)
(4) Za povinnou školní docházku se pro účely podpory při ošetřování člena
rodiny považuje též období školních prázdnin navazujících na ukončení období školního
vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky,
pokud v této době nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat
jinou trvalou pracovní činnost, ani nezačalo pobírat podporu v nezaměstnanosti nebo
podporu při rekvalifikaci.
ODDÍL TŘETÍ
Peněžitá pomoc v mateřství
§ 43
Porod a potrat
Pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství je předpokladem, že zaměstnankyně
porodila. Za porod se z tohoto hlediska považuje takové ukončení těhotenství, při
kterém bylo do matriky narozených zapsáno narozené dítě.*) Při potratu nárok na peněžitou
pomoc v mateřství nevzniká.
ODDÍL ČTVRTÝ
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
§ 47
(1) V těhotenství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže těhotná
zaměstnankyně je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,
a) je podle pracovněprávních předpisů zakázána těhotným ženám2) nebo
b) podle lékařského posudku vydaného způsobem určeným v předpisech o péči
o zdraví ohrožuje její těhotenství ze zdravotních příčin tkvících v její osobě
a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího
započitatelného příjmu než před převedením.
(2) Jako převedení podle odstavce 1 písm. a) se posuzuje také, je-li zaměstnankyně
činná v uměleckém oboru (herečka, zpěvačka, tanečnice apod.) převedena na jinou práci,
poněvadž vzhledem k těhotenství nemůže veřejně vystupovat.
(3) V mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže zaměstnankyně
je v období do konce devátého měsíce po porodu nebo v době kojení2a) převedena na
jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,
a) je podle pracovněprávních předpisů zakázána matkám do konce devátého
měsíce po porodu 2) nebo v době kojení nebo
b) podle lékařského posudku vydaného způsobem určeným v předpisech o péči
o zdraví ohrožuje její zdraví nebo mateřské poslání nebo kojení ze zdravotních příčin
tkvících v její osobě3)
a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího
započitatelného příjmu než před převedením.
(4) Jako převedení na jinou práci podle odstavců 1 a 3 také posuzuje -
i když nedochází ke změně druhu práce - taková úprava pracovních podmínek, která
spočívá
a) ve snížení normovaného výkonu práce (např. snížení počtu obsluhovaných
strojů, snížení rychlosti obsluhovaného zařízení, nižší pracovní tempo, zavedení
nutných přestávek v práci), kterým se odstraní příčiny, na základě kterých je takový
výkon práce zakázán těhotným ženám a matkám do koncem devátého měsíce po porodu nebo
v době kojení nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství ženy nebo
její zdraví nebo mateřské poslání nebo kojení ze zdravotních příčin tkvících v její
osobě, nikoli však ve zkrácení pracovního úvazku;
b) v tom, že těhotná žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu
je zproštěna výkonu některých pracovních činností z okruhu prací, které dosud vykonávala,
a to těch, které jsou zakázány těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po
porodu nebo v době kojení, nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství
ženy, nebo její zdraví nebo mateřské poslání nebo kojení ze zdravotních příčin, tkvících
v její osobě; pokud by v důsledku zproštění těhotné ženy nebo matky do konce devátého
měsíce po porodu od výkonu uvedených pracovních činností došlo ke zkrácení jejího
pracovního úvazku, nelze takovou úpravu pracovních podmínek posuzovat jako převedení
na jinou práci;
c) v přeložení těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu
na jiné pracoviště (pracovní místo) z důvodu, že její dosavadní pracoviště (pracovní
místo) patří mezi taková, která jsou zakázána těhotným ženám a matkám do konce devátého
měsíce po porodu nebo v době kojení, nebo že dojíždění na dosavadní pracoviště (pracovní
místo) ohrožuje podle lékařského posudku těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské
poslání nebo kojení;
d) v tom, že těhotná žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu
nebo v době kojení je zproštěna výkonu noční práce.
Výpočet a poskytování vyrovnávacího příspěvku
§ 51
(1) Při stanovení průměru započitatelných příjmů podle § 5 odst. 4 a 5
zákona č. 88/1968 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. a zákona
č. 308/1993 Sb., u zaměstnankyně převedené na jinou práci se za den, který se vylučuje
z počtu dnů v kalendářním měsíci, považuje i den, v němž měla zaměstnankyně neomluvenou
nepřítomnost v práci jen po část pracovní doby; za takový den se vyrovnávací příspěvek
v těhotenství a mateřství neposkytuje.
(2) Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství za kalendářní
den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Oddíl pátý
Jednorázové dávky nemocenského pojištění
(podpora při narození dítěte a pohřebné)
Oddíl šestý
Společná ustanovení
Nároky z nemocenského pojištění při službě v ozbrojených silách
§ 61
Byl-li zaměstnanec povolán k výkonu služby v ozbrojených silách České
republiky s výjimkou služby vojáků z povolání, nenáleží mu za dobu výkonu takové
služby peněžité dávky, které by jinak příslušely z jeho nemocenského pojištění jemu
osobně.*)
§ 62
Po skončení služby v ozbrojených silách České republiky s výjimkou služby
vojáků z povolání náleží zaměstnanci, jehož zaměstnání zakládající nemocenské pojištění
zůstalo i po dobu takové služby zachováno, peněžité dávky nemocenského pojištění
také tehdy, jestliže skutečnost zakládající nárok na dávku vznikla za trvání služby
nebo do šesti týdnů po jejím skončení, dříve než opět nastoupil do zaměstnání. To
platí také pro zaměstnance, jehož zaměstnání skončilo, avšak trvalo aspoň ještě toho
dne, kdy mu byl doručen povolávací rozkaz nebo kdy byla uveřejněna vyhláška obsahující
hromadný povolávací rozkaz jeho se týkající.
Nároky pracovníků při vazbě
§ 64
(1) Byl-li zaměstnanec vzat do vazby, neposkytují se mu za dobu, po kterou
je ve vazbě, dávky, které by mu jinak z jeho nemocenského pojištění příslušely.
(2) Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství mohou být vypláceny i za dobu
vazby, jsou-li jinak pro to splněny podmínky, rodinným příslušníkům zaměstnance vzatého
do vazby, a to až do výše tří čtvrtin.
(3) Byl-li zaměstnanec propuštěn z vazby a v souvisejícím trestním řízení
nebyl odsouzen, poskytne se mu zadržená dávka, popřípadě její zadržená část, jsou-li
jinak pro poskytnutí dávky splněny podmínky.
Nároky zaměstnanců v souvislosti s výkonem trestu odnětí svobody
§ 66
(1) Nemocenské pojištění zaměstnance, který byl odsouzen k trestu odnětí
svobody, zaniká po dobu výkonu tohoto trestu, i když po tuto dobu trvá pracovní poměr.
(2) Odsouzenému nenáleží po dobu výkonu trestu odnětí svobody dávky z jeho
dřívějšího nemocenského pojištění před nástupem trestu. Nastoupil-li však odsouzený
trest odnětí svobody v době, kdy byl neschopen práce a pobíral nemocenské, může být,
pokud jsou pro to splněny podmínky, toto nemocenské vypláceno jeho rodinným příslušníkům,
a to nejvýše do tří čtvrtin; předpokladem je, že u odsouzeného nemohlo pro pracovní
neschopnost vzniknout pojištění podle zvláštní úpravy nemocenského pojištění odsouzených.*)
To platí obdobně i pro peněžitou pomoc v mateřství; ženě ve výkonu trestu odnětí
svobody, která má u sebe své dítě, o které se stará,40a) může být vyplácena peněžitá
pomoc v mateřství až do výše tří čtvrtin.
§ 67
zrušen
Trvá-li dřívější pracovní vztah 3) odsouzeného zaměstnance i po jeho propuštění
na svobodu, obnovuje se nemocenské pojištění z důvodu tohoto zaměstnání dnem, kdy
byl propuštěn na svobodu. Nastal-li však důvod k poskytnutí některé dávky ještě před
propuštěním na svobodu nebo sice po propuštění, ale dříve než zaměstnanec nastoupil
opět do zaměstnání, posuzuje se nárok na takovou dávku podle zvláštní úpravy pojištění
odsouzených.
§ 70
Souběh nemocenského a důchodu***)
Zaměstnanec se může písemným prohlášením vzdát nároku na nemocenské, jestliže
pobírání nemocenského vylučuje nebo omezuje nárok na výplatu některého důchodu podle
předpisů o důchodovém pojištění;3) učiní-li tak, zaniká nárok na nemocenské ode dne,
kdy se zaměstnanec nároku vzdal, pro další trvání téže pracovní neschopnosti (karantény).
Ochranná lhůta
§ 72
(1) Zaměstnanci, kterému vznikl po skončení zaměstnání před uplynutím ochranné
lhůty nárok na poskytování důchodu z důchodového pojištění, zaniká ochranná lhůta,
pokud neprošla dříve, uplynutím posledního dne přede dnem, od něhož mu náleží výplata
důchodu; ochranná lhůta však takto nezaniká při vzniku nároku na vdovský, vdovecký
nebo sirotčí důchod, a pokud jde o nárok na peněžitou pomoc v mateřství, ani vznikne-li
zaměstnankyni po skončení zaměstnání nárok na částečný invalidní důchod.
(2) zrušen
(3) Skončilo-li zaměstnání zaměstnance, který za trvání tohoto zaměstnání
byl poživatelem důchodu z důchodového pojištění, plyne mu po skončení zaměstnání
ochranná lhůta; to však neplatí pro poživatele důchodů uvedené v § 73 odst. 1 písm.
c).
§ 73
(1) Ochranná lhůta neplyne:
a) ze zaměstnání, do kterého zaměstnanec nastoupil za trvání svého základního
zaměstnání (pracovního poměru) a ve kterém práci nevykonává souběžně s prací v tomto
základním zaměstnání, ale místo ní (§ 32 odst. 1);
b) z dočasného zaměstnání, do kterého zaměstnanec vstoupil na dobu své
dovolené na zotavenou (§ 32 odst. 2);
c) ze zaměstnání poživatele starobního důchodu, při kterém se mu dále
podle zvláštních předpisů 10) poskytuje důchod v nezměněné výši.
(2) Nastoupil-li student nebo žák do zaměstnání na dobu školních prázdnin
nebo na jejich část, ochranná lhůta z takového zaměstnání končí, pokud neuplynula
již dříve, posledním dnem školních prázdnin.
§ 78
Společná ustanovení o výplatě dávek
(1) zrušen
(2) zrušen
(3) zrušen
(4) Dávky se vyplácejí v hotovosti. Nemůže-li si však účastník dávku vyzvednout,
poukáže mu ji závod neprodleně poštou; poštovné hradí závod ze svých prostředků.
Na žádost oprávněného je závod povinen po provedení případných srážek podle příslušných
právních předpisů 2) poukazovat dávky na jeho účet u československého peněžního ústavu.
§ 79
(1) Kde se v této vyhlášce mluví o zaměstnanci (zaměstnankyni), rozumí se
tím osoby uvedené v § 2 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
(2) Kde se v této vyhlášce mluví o organizaci nebo závodu, rozumí se tím
právnické a fyzické osoby uvedené v § 17 odst. 1 nebo odst. 3 zákona České národní
rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona
České národní rady č. 590/1992 Sb.
Oddíl sedmý
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 81
(1) Byla-li peněžitá dávka nemocenského pojištění přiznána před 1. lednem
1966, posuzuje se její další poskytování a výplata i nadále podle dosavadních předpisů.
Procentní sazba, podle které se stanoví výše dávky, se však od 1. ledna 1966 nově
určí podle doby zaměstnání, kterou by zaměstnanec dovršil podle této vyhlášky k 31.
prosinci 1966 (§ 19).
(2) Vyrovnávací příspěvek se podle § 4 zákona č. 67/1965 Sb. a podle této
vyhlášky poskytne za dobu od 1. ledna 1966 také zaměstnankyni, která byla již před
1. lednem 1966 převedena z důvodu těhotenství nebo po porodu na jinou práci, jestliže
při tomto převedení jsou po 31. prosinci 1965 splněny podmínky stanovené v zákoníku
práce a v ustanoveních o vyrovnávacím příspěvku.
(3) Pro uplatňování, stanovení, poskytování a výplatu peněžitých dávek nemocenského
pojištění, o kterých se rozhoduje po 31. prosinci 1965, platí ustanovení této vyhlášky,
i když skutečnosti odůvodňující nárok na ně nastaly před 1. lednem 1966.
§ 82
Zrušují se:
a) vyhláška č. 258/1956 Ú.l., o poskytování peněžitých dávek
v nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 184/1957 Ú.l.;
b) vyhláška
č. 26/1957 Ú.l., o zvýšení nemocenského při pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulózu;
c) vyhláška č. 238/1957 Ú.l., o nemocenském pojištění dobrovolných požárníků, příslušníků
civilní obrany, zdravotníků Československého červeného kříže, dárců krve, členů Horské
služby a spolupracovníků pečovatelské služby;
d) vyhláška č. 94/1958 Ú.l., o nemocenském
pojištění advokátů - členů advokátních poraden;
e) ustanovení § 14, 15, 16 a 20 vyhlášky
č. 141/1958 Ú.l., o nemocenském pojištění odsouzených;
f) vyhláška č. 147/1958 Ú.l.,
o nemocenském pojištění účastníků organizované tělesné výchovy;
g) vyhláška č. 44/1959
Ú.l., o nemocenském pojištění učňů.
1) § 15 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve
znění zákona ČNR č. 37/1003 Sb.
2) Část druhá vyhlášky č. 7/1958 Ú.l., o nemocenském pojištění sezónních zaměstnanců
a pracovníků na nepravidelnou výpomoc.
2) § 22 odst. 2 zákona č. 101/1964 Sb.
2) § 195 odst. 3 zákoníku práce.
2) § 150 odst. 1 a 2 a § 153 zákoníku práce a seznamy prací a pracovišť vydané
podle § 150 zákoníku práce.
2) Např. § 299 odst. 1 občanského soudního řádu.
2a) § 239 zákoníku práce.
3) § 42 odst. 2 a 3 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců,
a § 71 až 74 této vyhlášky.
3) § 150 odst. 3 a § 153 zákoníku práce.
3) § 21 zákona č. 54/1956 Sb., § 54 odst. 1 zákona č. 101/1964 Sb., § 7 vládní
vyhlášky č. 28/1965 Sb.
3) § 21 zákona č. 54/1956 Sb., § 54 odst. 1 zákona č. 101/1964 Sb., § 7 vládní
vyhlášky č. 28/1965 Sb.
3) § 17 odst. 4 zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění
sociálního zabezpečení.
3) § 15 odst. 4 a § 16 a 17 zákona č. 101/1964 Sb.
4) Vyhláška ÚRO č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků
a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech.
5) Např. je-li převedena z pracoviště, kde byla vystavena účinkům rtg záření
a kde pracovní doba činila 36 hodin týdně, na jinou práci s pracovní dobou 46 hodin
týdně.
10) Nařízení vlády ČSSR č. 135/1975 Sb., o výjimečném poskytování důchodu některým
pracujícím důchodcům, ve znění pozdějších předpisů.
12) § 25 odst. 4 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců,
ve znění zákona č. 87/1968 Sb., o změnách v nemocenském pojištění a nemocenské péči.
40a) § 67 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých
souvisejících zákonů.
41) § 91 odst. 1 zákoníku práce.
*) § 15 odst. 3 a 4 zákona č. 54/1956 Sb.
*) Vyhláška č. 194/1964 Sb., o povinném hlášení živě a mrtvě narozeného plodu,
úmrtí dítěte do sedmi dnů po porodu a úmrtí matky.
*) Má po tuto dobu nárok na dávky podle zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči
v ozbrojených silách.
*) Vyhláška č. 141/1958 Ú.l., o nemocenském pojištění odsouzených.