262/2004 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 19. března 2004 o pravidlech pro výpočet kapitálové přiměřenosti obchodníka
s cennými papíry, který není bankou, na individuálním základě
Změna: 383/2004 Sb.
Změna: 105/2006 Sb.
Komise pro cenné papíry stanoví podle § 199 odst. 2 písm. b) ve spojení s §
9 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1)
a upravuje
a) pravidla kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry2), který
není bankou (dále jen "obchodník"), na individuálním základě (část druhá),
b) pravidla kapitálové přiměřenosti ovládajícího obchodníka na konsolidovaném
základě (dále jen "ovládající obchodník") a pravidla kapitálové přiměřenosti finanční
holdingové společnosti na konsolidovaném základě (část třetí),
c) rozsah, způsob a lhůty pro předávání informací osobou zahrnutou do
dozoru na konsolidovaném základě (část čtvrtá) a
d) rozsah a podrobnosti vnitřních kontrolních mechanismů osob tvořících
konsolidační celek (část pátá).
§ 2
Vymezení pojmů
(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) bankou ve státě zóny A osoba oprávněná
k přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů na základě povolení uděleného
orgánem státu, který se nachází v zóně A. Pobočka takovéto osoby, která působí ve
státě zóny B, se posuzuje jako banka ve státě zóny A,
b) bankou ve státě zóny B osoba
oprávněná k přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů na základě povolení
uděleného orgánem státu, který se nachází v zóně B. Pobočka takovéto osoby, která
působí ve státě zóny A, se posuzuje jako banka ve státě zóny B,
c) centrální vládou
ministerstva a oddělení úřadů centrální vlády a osoby založené nebo najaté vládou,
sloužící veřejným účelům, jejichž závazky jsou plně zaručené bezpodmínečnou, výslovnou
a neomezenou zárukou státu,
d) delta ekvivalentem opce součin reálné hodnoty podkladového
nástroje a delty opce,
e) deltou opce poměr změny reálné hodnoty opce a změny reálné
hodnoty příslušného podkladového nástroje; jedná se o první derivaci reálné hodnoty
opce podle reálné hodnoty podkladového nástroje,
f) gammou poměr změny delty opce
a změny reálné hodnoty příslušného podkladového nástroje; jedná se o derivaci derivace
reálné hodnoty opce podle reálné hodnoty podkladového nástroje,
g) globální depozitní
poukázkou (GDR) cenný papír, který reprezentuje akcie jiných osob a z jehož držení
nevyplývá hlasovací právo,
h) kapitálovou investicí účastnické cenné papíry, ostatní
podíly vyjadřující účast v právnické osobě a podřízené dluhy zahrnované do kapitálu
bank, obchodníků nebo pojišťoven,
i) komoditním nástrojem komodita nebo derivát s
komoditou jako podkladovým nástrojem,
j) komoditou fyzický produkt, se kterým se
obchoduje nebo může obchodovat na sekundárním trhu,
k) Macaulayho durací vážený průměr
dob mezi současností a splatnostmi jednotlivých peněžních závazků, kde vahami jsou
reálné hodnoty jim odpovídajících peněžních toků. Macaulayho durace D se počítá jako
tC
suma --------
t
(1+r)
D = --------------
C
suma -------
t
(1+r)
kde:
C je peněžní tok; r je výnosnost do splatnosti v procentech; t je
doba v letech,l) marží hodnota finančních nástrojů stanovená clearingovým centrem,
kterou musí osoba převést na účet clearingového centra jako kolaterál po dobu trvání
futures nebo burzovních opcí,
m) mezinárodními finančními institucemi Evropská investiční
banka (EIB) a mezinárodní rozvojové banky, a to Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj
(IBRD), Mezinárodní finanční korporace (IFC), Meziamerická rozvojová banka (IADB),
Asijská rozvojová banka (AsDB), Africká rozvojová banka (AfDB), Fond Rady Evropy
pro znovuusídlení, Severská investiční banka (NIB), Karibská rozvojová banka (CDB),
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Evropský investiční fond (EIF), Korporace
pro meziamerické investice a Mnohostranná agentura pro investiční záruky (MIGA)2a),
n)
měnovým zlatem zlato v obchodovatelných slitcích podle standardu London Bullion Market
Association (LBMA),
o) modifikovanou durací (Dmod) podíl, v jehož čitateli je Macaulayho
durace (D) a ve jmenovateli součet jedné a výnosnosti do splatnosti (r),
p) nástrojem
majetek nebo závazky podle definice mezinárodních účetních standardů,
q) obecným
rizikem riziko nepříznivého pohybu cen nástrojů souvisejícího s hodnocením ekonomického
prostředí účastníky trhu,
r) podkladovým nástrojem nástroj, ze kterého je složen
derivát,
s) pozicí majetek (dlouhé pozice) nebo závazky (krátké pozic
e) vyplývající
z daného nástroje; nástroj obsahuje jednu nebo více pozic,
t) zvláštním právem čerpání
(SDR) jednotka používaná Mezinárodním měnovým fondem pro vyjádření členského podílu,
popřípadě výše čerpání úvěru členskou zemí,
u) specifickým rizikem riziko nepříznivého
pohybu cen nástrojů souvisejícího s hodnocením emitenta nebo dlužníka účastníky trhu.
(2) Pro účely této vyhlášky se dále rozumí
a) společně řízenou osobou přidružená společnost, která je obchodníkem
nebo finanční institucí s výjimkou pojišťovny, pokud
1. se na řízení takové přidružené
společnosti podílí osoba, která je součástí regulovaného konsolidačního celku spolu
s alespoň jednou osobou nezahrnutou do regulovaného konsolidačního celku, a
2. odpovědnost
nebo ručení osoby nebo osob nezahrnutých do regulovaného konsolidačního celku podílejících
se na řízení přidružené společnosti za závazky přidružené společnosti jsou omezeny
výší jejich podílu na základním kapitálu této společnosti,
b) spotovou operací nákup nebo prodej finančních nástrojů nebo komodit
s takovým termínem dodání, kdy období od sjednání obchodu do jeho vypořádání není
delší než 2 dny, případně delší než jiné období podle zvyklostí příslušného trhu,
c) rezervami rezervy na standardní pohledávky z úvěrů vytvořené podle
zvláštního zákona,
d) uznanou burzou burza uznaná příslušnými orgány, která funguje pravidelně,
má pravidla vydaná nebo schválená příslušnými orgány země sídla burzy, která vymezují
podmínky, za nichž burza působí, podmínky přístupu na burzu a podmínky, jež musí
splňovat kontrakt, aby bylo možné s daným kontraktem na burze obchodovat. V případě
derivátové burzy clearingový mechanismus této burzy stanoví, že deriváty podléhají
denní aktualizaci marží poskytujících podle názoru příslušných orgánů vhodnou ochranu
účastníků trhu,
e) váženou modifikovanou durací součet modifikovaných durací jednotlivých
nástrojů vážených reálnými hodnotami těchto nástrojů,
f) vegou změna reálné hodnoty opce při jednotkové změně volatility podkladového
nástroje; jedná se o první parciální derivaci reálné hodnoty opce podle volatility
podkladového nástroje,
g) vládou územního celku státu ministerstva a oddělení výkonných úřadů
těchto vlád územních celků států (republik, kantonů a podobně) a jiné instituce a
agentury, jejichž závazky jsou plně zaručeny bezpodmínečnou, výslovnou a neomezenou
zárukou územního celku státu,
h) vládou podporovanou institucí každá instituce založená nebo najatá
vládou, sloužící veřejným účelům, jejíž závazky nejsou bezpodmínečně, výslovně a
neomezeně zaručené centrální vládou. Takovou institucí jsou vždy
1. státní fondy
podle zvláštních právních předpisů, zejména Státní fond kultury České republiky,
Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státní fond životního prostředí
České republiky, Státní zemědělský intervenční fond, Státní fond pro zúrodnění půdy,
Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond dopravní infrastruktury,
2. Fond pojištění
vkladů, Zajišťovací fond družstevních záložen, Garanční fond obchodníků s cennými
papíry,
3. Pozemkový fond České republiky,
4. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický
fond a
5. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s., s výjimkou závazků zaručených
výslovnou zárukou státu podle zvláštního právního předpisu,3)
i) opčním listem (warrantem) cenný papír, se kterým je spojeno právo
jeho držitele koupit nástroj za dohodnutou cenu v době do splatnosti nebo v den splatnosti
warrantu, a k jehož vypořádání může dojít buď formou dodání nástroje nebo hotovosti,
j) zahraničním obchodníkem s cennými papíry (dále jen "zahraniční obchodník")
finanční instituce, jejíž soustavnou činností je poskytování hlavních investičních
služeb pro třetí osoby, jestliže má tato finanční instituce ke své činnosti oprávnění
příslušného orgánu ve státu svého sídla a podléhá alespoň takové regulaci, jakou
požaduje právo Evropských společenství,1)
k) zónou A všechny členské státy Evropského hospodářského prostoru (EEA)
a všechny ostatní země, které jsou řádnými členy OECD a země, které uzavřely s Mezinárodním
měnovým fondem úvěrovou dohodu v rámci tzv. Všeobecné dohody o zápůjčce (GAB),
l) zónou B všechny země, které nejsou zahrnuty do zóny A.
ČÁST DRUHÁ
KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST NA INDIVIDUÁLNÍM ZÁKLADĚ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 3
Kapitálové požadavky
(1) Kapitálovým požadavkem se rozumí hodnota v korunách českých propočtená
podle postupů uvedených v části třetí až desáté této vyhlášky vyjadřující potřebu
odpovídajícího kapitálového krytí podstupovaných rizik. Kapitálový požadavek je složen
z kapitálového požadavku A a kapitálového požadavku B.
(2) Kapitálový požadavek A se rovná kapitálovému požadavku k úvěrovému
riziku investičního portfolia (hlava třetí).
(3) Kapitálový požadavek B se rovná součtu kapitálového požadavku
a) k úvěrovému riziku obchodního portfolia (hlava čtvrtá),
b) k riziku úvěrové angažovanosti obchodního portfolia (hlava pátá),
c) k obecnému úrokovému riziku (hlava šestá),
d) k obecnému akciovému riziku (hlava sedmá),
e) k měnovému riziku (hlava osmá) a
f) ke komoditnímu riziku (hlava devátá).
(4) Kapitálový požadavek k opcím obchodník přičítá podle části desáté ke
kapitálovému požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku, kapitálovému
požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku, kapitálovému požadavku k měnovému
riziku a kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku.
(5) Při splnění pravidel pro kapitálové požadavky podle odstavců 1 až 4
však kapitál obchodníka nesmí být nižší než jedna čtvrtina obchodníkovy pevné režie
za předchozí účetní období.
§ 4
Obchodní a investiční portfolio
(1) Pro účely této vyhlášky obchodník člení všechny nástroje zachycené
v účetnictví, případně také v jiné prokazatelné evidenci do obchodního portfolia
nebo investičního portfolia. Kritériem pro zařazení nástrojů do příslušného portfolia
je účel jejich nabytí, který je v souladu se strategií obchodníka schválenou jeho
statutárním orgánem při dodržení ustanovení odstavců 2 až 6. Obchodník vede evidenci,
kde zachycuje všechny nástroje podle mezinárodních účetních standardů a následně
je ocení podle § 5.
(2) Obchodník zařazuje do obchodního portfolia
a) vlastní pozice ve finančních
a komoditních nástrojích držených za účelem obchodování a dosažení zisku z cenových
rozdílů a změn úrokových měr v krátkodobém horizontu, zpravidla do 1 roku, a to v
takovém množství, jehož zobchodování na regulovaném trhu nemůže podstatně ovlivnit
jejich ceny a
b) nevypořádané operace podle § 12 odst. 2 a volné dodávky podle §
12 odst. 6.
(3) Obchodník zařazuje do investičního portfolia
a) vlastní pozice ve
finančních a komoditních nástrojích nezařazených do obchodního portfolia, zejména
nástroje, u nichž má obchodník úmysl a schopnost držet je do jejich splatnosti,
b)
cenné papíry k prodeji,
c) úvěry s výjimkou úvěrů poskytnutých nebo přijatých v rámci
reverzních rep a rep, půjček cenných papírů a komodit, pokud tyto reverzní repa a
repa, půjčky jsou zařazeny do obchodního portfolia v souladu s odstavcem 4 a
d) půjčky.
(4) Při zařazování reverzních rep a rep, půjček cenných papírů a komodit
do jednotlivých portfolií obchodník
a) repa a půjčky cenných papírů a komodit, kde
obchodník půjčuje tyto nástroje, zařadí do obchodního portfolia, pokud podkladový
nástroj je zařazen do obchodního portfolia. Do obchodního portfolia obchodník zařazuje
také repa, pokud podkladový nástroj byl přijat v reverzním repu. Ostatní repa a půjčky
cenných papírů a komodit obchodník zařazuje do investičního portfolia,
b) reverzní
repa, půjčky cenných papírů a komodit, kde si obchodník půjčuje tyto nástroje, může
zařadit do obchodního portfolia, pokud jsou splněny podmínky uvedené v bodech 1,
2 a 4 nebo bodech 3 a 4:
1. hodnota převedených nástrojů je přizpůsobována následným
změnám reálných hodnot těchto nástrojů,
2. smlouva zajišťuje, že v případě selhání
protistrany [§ 9 odst. 9 písm. b)] se pohledávky automaticky a okamžitě kompenzují
s pohledávkami partnera z těchto operací,
3. smlouva je uzavřena s centrální bankou
státu zóny A nebo bankou se sídlem ve státě zóny A, která má rizikovou váhu 0,2 podle
tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce, obchodníkem nebo zahraničním obchodníkem
se sídlem ve státě zóny A, který má rizikovou váhu 0,2 podle tabulky č. 1 v příloze
k této vyhlášce,
4. smlouva je uzavřena za podmínek obvyklých na příslušném finančním
trhu.
(5) Do investičního portfolia obchodník zařazuje deriváty,4) které byly
sjednány za účelem zajišťování nástrojů zařazených pouze do investičního portfolia.
Deriváty sjednanými za účelem zajišťování se rozumí deriváty, které splňují tyto
podmínky:
a) odpovídají strategii řízení rizik,
b) na počátku zajištění je zajišťovací
vztah písemně zdokumentován. Dokumentace obsahuje identifikaci zajišťovaných a zajišťovacích
nástrojů, dále vymezení rizika, které je předmětem zajištění, a metody vyhodnocování,
zda zajištění je efektivní,
c) zajištění je efektivní, pokud v průběhu zajišťovacího
vztahu budou změny reálných hodnot nebo peněžních toků zajišťovacích nástrojů v rozmezí
mínus 80 % až mínus 125 % změn reálných hodnot nebo peněžních závazků zajišťovaných
nástrojů.
Jiné deriváty včetně těch, které byly sjednány za účelem zajišťování nástrojů
zařazených do obchodního portfolia, obchodník zařazuje do obchodního portfolia. Úvěrové
deriváty, které jsou podle účetních postupů považovány za zajištění, obchodník zařazuje
do investičního portfolia.(6) Přesuny nástrojů z investičního do obchodního portfolia a naopak jsou
možné za předpokladu dodržení účetních postupů a pokud jsou v souladu se strategií
podle tohoto ustanovení.
§ 5
Oceňování nástrojů a pozic
(1) Nástroje obchodního portfolia obchodník denně přeceňuje reálnými hodnotami.
(2) Nástroje investičního portfolia obchodník oceňuje podle mezinárodních
účetních standardů, ledaže jde o komoditní nástroje investičního portfolia, které
se denně oceňují reálnými hodnotami.
(3) Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku lze ocenit
nástroje investičního portfolia v cizích měnách reálnými hodnotami.
(4) Úrokové, akciové, měnové a komoditní pozice obchodního portfolia obchodník
oceňuje reálnou hodnotou.
nadpis vypuštěn
HLAVA II
VYMEZENÍ KAPITÁLU
§ 7
Stanovení tier 1, tier 2 a tier 3
(1) Tier 1 se rozumí součet položek a) až e) snížený o odečitatelné položky
f) až j):
a) splacený základní kapitál zapsaný v obchodním rejstříku,
b) splacené emisní ážio,
c) povinné rezervní fondy,
d) ostatní rezervní
fondy vytvořené ze zisku po zdanění s výjimkou rezervních fondů účelově vytvořených,
e) nerozdělený zisk z předchozích období po zdanění, pokud zisk příslušných
období byl potvrzen auditorem nebo auditorskou společností (dále jen "auditor") v
auditu účetní závěrky, valná hromada účetní závěrku schválila a rozhodla o výši nerozděleného
zisku; dále hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení, pokud tento výsledek odsouhlasený
auditorem představuje zisk, do kterého byly promítnuty předpokládané dividendy a
další platby z předpokládaného rozdělení zisku,
f) neuhrazená ztráta z předchozích
období,
g) ztráta běžného období,
h) goodwill podle mezinárodních účetních standardů
(dále jen "goodwill"),
i) nehmotný majetek s výjimkou goodwillu,
j) nabyté vlastní
účastnické cenné papíry a podíly vyjadřující účast na právnické osobě.
(2) Tier 2 je tvořen
a) rezervami na krytí obecných rizik až do výše
1,25 % rizikově vážených aktiv investičního portfolia,
b) podřízeným dluhem A maximálně
do výše 50 % tier 1. Podřízený dluh A představuje emitovaný podřízený dluhopis, přijatý
úvěr nebo půjčku. Pro účely započítávání podřízeného dluhu do tier 2 musí být splněna
tato kritéria:
1. smlouva o podřízeném dluhu A nebo emisní podmínky podřízeného dluhopisu
obsahují podmínku podřízenosti podle zvláštního právního předpisu,6)
2. částka podřízeného
dluhu A byla v plné výši převedena na příslušný účet obchodníka u banky se sídlem
ve státě zóny A. Součástí podřízeného dluhu nejsou podřízené dluhopisy nabyté emitentem
před dobou jeho splatnosti,
3. podřízený dluh A je nezajištěn,
4. podřízený dluh A
má lhůtu splatnosti nejméně 5 let od data jeho převedení na příslušný účet obchodníka
u banky se sídlem ve státě zóny A, jistina podřízeného dluhu je jednorázově splatná.
Pokud smlouva o podřízeném dluhu A zahrnuje ustanovení, podle kterého lze splatit
tento dluh před stanoveným termínem splatnosti (kupní opce), může být toto právo
uplatněno nejdříve po pěti letech od data převedení částky podřízeného dluhu na příslušný
účet,
5. podřízený dluh A lze splatit nebo vyplatit před stanoveným termínem splatnosti,
pokud záměr splatit nebo vyplatit podřízený dluh A byl oznámen s doloženými dopady
na kapitál obchodníka Komisi pro cenné papíry (dále jen "Komise") a Komise předčasné
splacení neodmítla ve lhůtě jednoho měsíce ode dne úplného doložení, nebo v této
lhůtě neinformovala o prodloužení lhůty nejvýše o jeden měsíc,
6. smlouva o podřízeném
dluhu A nebo emisní podmínky podřízeného dluhopisu obsahují ujednání smluvních stran
o tom, že započtení pohledávky věřitele z podřízeného dluhu proti jeho závazkům vůči
obchodníkovi není přípustné,
7. podřízený dluh A nelze přijmout obchodníkem jako zajištění,
8.
podřízený dluh A je vykazován jako součást tier 2, pokud záměr vykazovat podřízený
dluh jako součást tier 2 včetně podmínek tohoto dluhu a jeho objemu byl oznámen a
doložen Komisi a Komise tento záměr neodmítla ve lhůtě jednoho měsíce od jeho úplného
doložení, nebo v této lhůtě neinformovala o prodloužení lhůty nejvýše o jeden měsíc,
a
c) ostatními kapitálovými fondy.
(3) Podřízený dluh A obchodník pro účely stanovení kapitálu podle odstavce
5 postupně snižuje o 20 % ročně během posledních 5 let před termínem své splatnosti,
pokud podle odstavce 4 není stanoveno jinak. Obchodník začíná snižovat den následující
po skončení pátého roku před svým termínem splatnosti, což znamená, že v posledním
roce před dnem splatnosti obchodník započítává pro účely stanovení kapitálu 20 %
celkové částky tohoto dluhu. Část podřízeného dluhu A nezapočítávanou do tier 2 nelze
zahrnout do tier 3 podle odstavce 6.
(4) Pokud smlouva o podřízeném dluhu A obsahuje kupní opci, podřízený dluh
obchodník snižuje pro účely stanovení tier 2 během posledních pěti let před dohodnutým
termínem splatnosti pouze v tom případě, jestliže navýšení úrokové sazby podřízeného
dluhu (step-up) v případě nevyužití kupní opce je maximálně 1,5 % p. a. Je-li dohodnuto
navýšení úrokové sazby podřízeného dluhu vyšší než 1,5 % p. a., částku podřízeného
dluhu pro účely stanovení tier 2 obchodník snižuje během posledních pěti let přede
dnem, kdy lze poprvé kupní opci využít. Podřízený dluh obchodník v obou případech
snižuje v souladu s odstavcem 3.
(5) Kapitálem obchodníka se rozumí součet tier 1, tier 2 a využitého
tier 3 snížený o tyto odečitatelné položky, které jsou odvozeny z rozvahy obchodníka:
a) kapitálové investice do bank a jiných finančních institucí investičního portfolia,
pokud tyto kapitálové investice přesahují 10 % základního kapitálu jednotlivých bank
nebo finančních institucí, do nichž je investováno,
b) součet kapitálových investic
do bank a jiných finančních institucí investičního portfolia přesahující 10 % kapitálu
obchodníka před odečtením položek podle písmen a) a b), pokud jednotlivé kapitálové
investice představují podíl do 10 % včetně základního kapitálu jednotlivých finančních
institucí, do nichž je investováno,
c) kapitálové investice investičního portfolia
do jiných osob než bank a finančních institucí, pokud tyto investice nejsou snadno
přeměnitelné na likvidní prostředky,
d)
hmotný majetek,
e) zásoby,
f) vklady se zbytkovou splatností větší než 90 dnů, s výjimkou
vkladů složených jako zajištění pro obchody s deriváty obchodovanými na uznaných
burzách a vkladů, které jsou podíly na právnické osobě, a
g) poskytnuté úvěry a ostatní
pohledávky se zbytkovou splatností větší než 90 dnů.
(6) Tier 3 je tvořen podřízeným dluhem B, který představuje emitovaný podřízený
dluhopis, poskytnutý úvěr nebo půjčku poskytnutou vykazujícímu obchodníkovi věřitelem.
Podřízený dluh B musí mít pevnou lhůtu splatnosti nejméně 2 roky od data jeho převedení
na příslušný účet obchodníka u banky se sídlem ve státě zóny A, jistina podřízeného
dluhu je jednorázově splatná. Podřízený dluh B musí dále splňovat kritéria kladená
na podřízený dluh A uvedená v odstavci 2 písm. b) bod 1, 2, 3, a 5 až 8.
(7) Podřízený dluh B lze započítávat za předpokladu, že jistina i příslušenství
tohoto dluhu nesmí být splaceny, a to ani v termínu splatnosti, pokud by tato platba
znamenala snížení kapitálové přiměřenosti pod limit podle § 53 odst. 3, nebo pokud
by znamenala další snížení hodnoty kapitálové přiměřenosti, která limitu podle §
53 nedosahuje.
(8) Součet tier 2 podle odstavce 2 a tier 3 podle odstavce 6 nemůže převýšit
tier 1 podle odstavce 1.
(9) Tier 3 podle odstavce 6 nesmí převýšit 200 % součtu tier 1 a tier 2
sníženého o odečitatelné položky podle odstavce 5.
(10) Využitelným tier 3 se rozumí tier 3 podle odstavce 6 omezený podmínkami
podle odstavců 8 a 9.
(11) Nevyužitelný tier 3 se rovná rozdílu tier 3 podle odstavce 6 a využitelného
tier 3 podle odstavce 10.
(12) Využitým tier 3 se rozumí 0,714 násobek kapitálového požadavku B podle
§ 3 odst. 3, maximálně však do výše využitelného tier 3 podle odstavce 10.
(13) Nevyužitý tier 3 se rovná rozdílu využitelného tier 3 podle odstavce
10 a využitého tier 3 podle odstavce 12.
(14) Česká konsolidační agentura nesnižuje kapitál o odečitatelné položky
uvedené v odstavci 5 písm. c), d), f) a g) a tyto zahrne podle obvyklých rizikových
vah do rizikově vážených aktiv.
nadpis vypuštěn
HLAVA III
KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK K ÚVĚROVÉMU RIZIKU INVESTIČNÍHO PORTFOLIA
§ 8
Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku investičního portfolia obchodník
stanoví pouze z nástrojů zařazených do investičního portfolia.
§ 9
Rizikově vážená aktiva investičního portfolia
(1) Rizikově vážená aktiva investičního portfolia představují součet rozvahových
rizikově vážených aktiv a podrozvahových rizikově vážených aktiv.
(2) Rozvahová rizikově vážená aktiva investičního portfolia včetně zohlednění
spotových operací obchodník stanoví jako součet součinů rozvahového aktiva po odečtení
opravných položek, u majetku určeného k odepisování po odečtení oprávek a opravných
položek, které byly vytvořeny k tomuto aktivu, a příslušné rizikové váhy podle tabulky
č. 1 v příloze k této vyhlášce.
(3) V případě reverzních rep a rep, půjček cenných papírů a komodit převody
nástrojů nemění původní pozice převáděných úrokových, akciových, měnových a komoditních
nástrojů. V případě reverzního repa s cennými papíry obchodník oceňuje poskytnutý
úvěr nižší rizikovou vahou z rizikových vah emitenta přijatého cenného papíru a dlužníka
(přijatý cenný papír obchodník oceňuje nulovou rizikovou vahou). V případě repa s
komoditami obchodník poskytnutý úvěr oceňuje rizikovou vahou dlužníka (přijatou komoditu
obchodník oceňuje nulovou rizikovou vahou). V případě repa s cennými papíry obchodník
poskytnutý cenný papír oceňuje rizikovou vahou emitenta tohoto cenného papíru. V
případě repa s komoditami obchodník poskytnutou komoditu oceňuje rizikovou vahou
1,00. V případě půjčování cenných papírů a komodit volí věřitel nebo dlužník u původních
nástrojů vyšší rizikovou váhu z rizikových vah původního nástroje a přijatého nástroje.
(4) Podrozvahová rizikově vážená aktiva obchodník stanoví jako součet součinů
úvěrových ekvivalentů podrozvahových aktiv podle odstavce 5 a 6 a příslušných rizikových
vah podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce. V případě úvěrových ekvivalentů
pohledávek z vkladů a úvěrů z pevných termínových operací a delta ekvivalentů pohledávek
z vkladů a úvěrů opcí, dále v případě úvěrových ekvivalentů pohledávek na dluhopisy,
směnky a akcie z pevných termínových operací a delta ekvivalentů pohledávek na dluhopisy,
směnky a akcie z opcí podle tabulky č. 2 v příloze k této vyhlášce obchodník použije
příslušnou rizikovou váhu emitenta dluhopisu nebo směnky podle tabulky č. 1 v příloze
k této vyhlášce.
(5) Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv uvedených v tabulce č. 2 v
příloze k této vyhlášce obchodník stanoví jako součin podrozvahového aktiva nebo
delta ekvivalentu pohledávky na dluhopisy, směnky a akcie z opcí a konverzního faktoru
podle tabulky č. 2 v příloze k této vyhlášce. Od tohoto součinu obchodník odečítá
rezervy, pokud tyto rezervy byly vytvořeny ke konkrétnímu podrozvahovému aktivu,
avšak pouze do výše tohoto součinu.
(6) Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv derivátů, s výjimkou derivátů
podle odstavce 8, obchodník stanoví jako součet reálné hodnoty derivátu a součinu
podrozvahového aktiva a konverzního faktoru podle tabulky č. 3 v příloze k této vyhlášce.
V případě, že reálná hodnota derivátu je záporná, obchodník ji klade pro účel výpočtu
úvěrového ekvivalentu rovnu 0. Od tohoto součtu obchodník odečítá rezervy, pokud
tyto rezervy byly vytvořeny ke konkrétnímu podrozvahovému aktivu, avšak pouze do
výše tohoto součtu. Úvěrový ekvivalent u prodaných opcí je nulový od okamžiku poslední
splátky opční prémie. V případě, že obchodník uzavřel dvoustranou dohodu o závěrečném
vyrovnání podle odstavce 9 s protistranou, se kterou uzavřel derivát, lze postupovat
při stanovení úvěrového ekvivalentu podrozvahového aktiva u těchto derivátů podle
odstavce 11 a 12.
(7) V případě derivátů, kdy riziková váha podle tabulky č. 1 v příloze
k této vyhlášce je 1,00, obchodník použije rizikovou váhu 0,50.
(8) Úvěrový ekvivalent u derivátů obchodovaných na uznaných burzách je
nulový.
(9) Obchodník může uzavřít dvoustrannou dohodu o závěrečném vyrovnání
a sledovat rozhodný právní řád s cílem ujistit se o právní vymahatelnosti takovéto
dohody, která
a) stanoví, že v případě selhání protistrany dojde k započtení kladných
a záporných reálných hodnot jednotlivých derivátů, na které se dohoda vztahuje, a
obchodník tak bude mít jedinou pohledávku nebo jediný závazek ve vztahu k danému
partnerovi,
b) definuje selhání protistrany, čímž se rozumí smlouvou definované podmínky,
například vstup partnera do likvidace, prohlášení konkurzu nebo vyrovnání,
c) není
součástí jiné dohody, která umožňuje, aby oba partneři byli oprávněni v případě selhání
protistrany nezaplatit nebo zaplatit pouze část čisté částky,
d) byla předložena
Komisi spolu s vyjádřením osoby oprávněné poskytovat právní služby, která dlouhodobě
poskytuje služby v této oblasti, přičemž toto vyjádření potvrdí, že v případě selhání
protistrany dojde k započtení podle písmena a), a Komise tuto dohodu neodmítla ve
lhůtě jednoho měsíce ode dne předložení úplných dokumentů, nebo v této lhůtě neinformovala
o prodloužení lhůty nejvýše o jeden měsíc. Komise může požádat o vyjádření k vymahatelnosti
dohody příslušný dozorový orgán, přičemž jeho negativním stanoviskem je vázána.
(10) Kriterium podle odstavce 9 písm. d) nemusí být splněno, pokud právní
vyjádření již existuje a je evidované u specializované osoby, například International
Swaps and Derivatives Asociation, Inc.
(11) Pokud obchodník postupuje podle odstavce 9, stanoví jeden úvěrový
ekvivalent podrozvahových aktiv u všech derivátů sjednaných s daným partnerem, které
jsou zařazeny do obchodního i investičního portfolia a na které se vztahuje dvoustranná
dohoda o závěrečném vyrovnání. Tento úvěrový ekvivalent je roven součtu čisté reálné
hodnoty a potenciální budoucí angažovanosti. Čistá reálná hodnota je rovna součtu
reálných hodnot derivátů sjednaných s daným partnerem. Pokud je čistá reálná hodnota
záporná, obchodník ji klade pro účel výpočtu úvěrového ekvivalentu rovnu 0. Potenciální
budoucí angažovanost obchodník stanoví podle vzorce
PCEnet = 0,4 . PCEgross + 0,6 . NGR . PCEgross,
kde
PCEgross je součtem součinů podrozvahových aktiv derivátů
a konverzních faktorů podle tabulky č. 3 v příloze k této
vyhlášce,
NGR je podílem, v jehož čitateli je
a) čistá reálná hodnota derivátů, na které se vztahuje dvoustranná dohoda o závěrečném
vyrovnání s daným partnerem (pokud je tato hodnota záporná, klade ji obchodník rovnu
0), a ve jmenovateli je hrubá reálná hodnota takových derivátů, která je rovna součtu
kladných reálných hodnot derivátů, nebo
b) součet čistých reálných hodnot derivátů,
na které se vztahují bilaterální dohody o závěrečném vyrovnání se všemi partnery,
a ve jmenovateli je hrubá reálná hodnota takových derivátů se všemi partnery, která
je rovna součtu kladných reálných hodnot derivátů se všemi partnery.
(12) Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv u derivátů sjednaných s daným
partnerem obchodník rozdělí na část náležející do investičního portfolia a část náležející
do obchodního portfolia ve stejném poměru jako je poměr úvěrových ekvivalentů u derivátů
investičního portfolia, na něž se vztahují dohody o závěrečném vyrovnání s daným
partnerem bez uvážení bilaterálních dohod o závěrečném vyrovnání a úvěrových ekvivalentů
u derivátů obchodního portfolia, na něž se vztahují dohody o závěrečném vyrovnání
s daným partnerem bez uvážení dvoustranných dohod o závěrečném vyrovnání.
(13) Rozvahovému aktivu, jež je pohledávkou nebo budoucí pohledávkou,
a které je zajištěno dále uvedenými způsoby zajištění, může být po dobu trvání zajištění
a při dodržení podmínek podle odstavce 16 přiřazena riziková váha
a) poskytovatele
zajištění nebo protistrany pevné termínové operace s úvěrovými nástroji v případě
zajištění poskytnutého nebo pevné termínové operace s úvěrovými nástroji sjednané
1. centrálními vládami států zóny A,
2. centrálními bankami států zóny A,
3. Evropskými
společenstvími,
4. vládami územních celků států zóny A,
5. orgány územní samosprávy
států zóny A,
6. mezinárodními finančními institucemi,
7. centrálními vládami a centrálními
bankami států zóny B za předpokladu, že pohledávka je denominována a financována
v národní měně společné jak pro dlužníka, tak pro poskytovatele zajištění,
8. bankami
se sídlem ve státech zóny A,
9. bankami se sídlem ve státech zóny B, pokud pohledávka
má původní splatnost do 1 roku včetně,
10. obchodníky a zahraničními obchodníky se
sídlem ve státech zóny A,
11. uznanými clearingovými centry a uznanými burzami se
sídlem ve státech zóny A,
b) nula v případě zástavního práva k
1. pohledávkám na vyplacení
vkladu z účtu vedeného u banky se sídlem ve státě zóny A, která je osobou ovládající
obchodníka, dále k pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním listem nebo
obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu vedeného u banky se sídlem ve státě
zóny A, která je osobou ovládající obchodníka, nebo k vkladním listům vydaným touto
bankou před 1. lednem 2001,
2. dluhopisu s původní splatností do 1 roku vydanému
obchodníkem a tento dluhopis je u obchodníka uložen,
c) banky se sídlem ve státě zóny
A v případě zástavního práva k pohledávce na výplatu peněžních prostředků, nebo banky
se sídlem ve státě zóny A v případě zástavního práva k vkladním listům vydaným touto
bankou před 1. lednem 2001 nebo pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním
listem nebo obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu složeného a vedeného u
této banky,
d) emitenta dluhopisu v případě zástavního práva k dluhopisu vydanému
1.
centrálními vládami států zóny A,
2. centrálními bankami států zóny A,
3. Evropskými
společenstvími,
4. vládami územních celků států zóny A,
5. orgány územní samosprávy
států zóny A,
6. mezinárodními finančními institucemi,
7. bankou se sídlem ve státě
zóny A, pokud má dluhopis původní splatnost do 1 roku včetně.
(14) Podrozvahovému aktivu, jež je pohledávkou nebo budoucí pohledávkou,
a které je zajištěno dále uvedenými způsoby zajištění, může být po dobu trvání zajištění
a při dodržení podmínek podle odstavce 16 přiřazena riziková váha
a) poskytovatele
zajištění nebo smluvní protistrany pevné termínové operace s úvěrovými nástroji,
a to v případě zajištění poskytnutého nebo pevné termínové operace s úvěrovými nástroji
sjednané s
1. centrálními vládami států zóny A,
2. centrálními bankami států zóny
A,
3. Evropskými společenstvími,
4. vládami územních celků států zóny A,
5. orgány
územní samosprávy států zóny A,
6. mezinárodními finančními institucemi,
7. centrálními
vládami a centrálními bankami států zóny B za předpokladu, že pohledávka je denominována
a financována v národní měně společné jak pro dlužníka, tak pro poskytovatele zajištění,
8. bankami se sídlem ve státech zóny A,
9. bankami se sídlem ve státech zóny B, pokud
pohledávka má původní splatnost do jednoho roku včetně,
10. obchodníky a zahraničními
obchodníky se sídlem ve státech zóny A,
11. uznanými clearingovými centry a uznanými
burzami se sídlem ve státech zóny A,
b) nula v případě zástavního práva k
1. pohledávkám
na vyplacení vkladu z účtu vedeného u banky se sídlem ve státě zóny A, která je osobou
ovládající obchodníka, dále k pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním
listem nebo obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu vedeného u banky se sídlem
ve státě zóny A, která je osobou ovládající obchodníka, nebo k vkladním listům vydaným
touto bankou před 1. lednem 2001,
2. cenným papírům emitovaným centrálními vládami
států zóny A a institucemi, jejichž závazky jsou zajištěny centrálními vládami států
zóny A, centrálními bankami států zóny A nebo Evropskými společenstvími,
c) 0,20 v
případě zástavního práva k cenným papírům emitovaným mezinárodními finančními institucemi.
(15) Jiné zajištění než podle odstavce 14 nelze pro účely snížení rizikové
váhy podrozvahového aktiva, jež je budoucí pohledávkou, použít.
(16) Zajištění úvěrového rizika rozvahového nebo podrozvahového aktiva,
jež je pohledávkou nebo budoucí pohledávkou, a které lze zohlednit pro účely snížení
rizikové váhy tohoto aktiva, musí být sjednáno tak, aby bylo dosaženo uspokojení
zajišťované pohledávky v případě, že dlužník svým závazkům nedostojí. Zajištění nelze
zohlednit, jestliže
a) závazky poskytovatele zajištění nejsou jasně specifikované
a jsou odvolatelné,
b) závazky jsou formulovány jako podmíněné nebo právo věřitele
například ze zajištění nebude uplatněno, pokud dlužník nesplní svoje závazky řádně
a včas,
c) závazky jsou formulovány tak, že umožňují poskytovateli zajištění krácení
právních nároků věřitele ze zajištění, a
d) v případě zajištění zástavním právem
podle odstavce 13 písm. b) a d) a odstavce 14 písm. b) a c) není obchodník jediným
zástavním věřitelem.
(17) Pokud aktivum podle odstavce 16 není zajištěno v plné výši podle odstavců
13 a 14 písm. a) až c), obchodník oceňuje jeho nezajištěnou část rizikovou vahou
podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce.
nadpis vypuštěn
HLAVA IV
KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK K ÚVĚROVÉMU RIZIKU OBCHODNÍHO PORTFOLIA
§ 11
Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku obchodního portfolia obchodník
stanoví pouze z nástrojů obchodního portfolia.
§ 12
(1) Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku obchodního portfolia se rovná
součtu
a) kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku (§ 21),
b) kapitálového
požadavku ke specifickému akciovému riziku (§ 30),
c) kapitálového požadavku k vypořádacímu
riziku podle odstavce 2, popřípadě podle odstavce 3,
d) kapitálového požadavku k
reverzním repům a repům, půjčkám cenných papírů a komodit podle odstavce 4,
e) kapitálového
požadavku k derivátům podle odstavce 5 a
f) kapitálového požadavku ke zbývajícím
nástrojům obchodního portfolia podle odstavce 6.
(2) Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku obchodník stanoví v případě,
kdy obchody s úrokovými, akciovými a komoditními nástroji, s výjimkou reverzních
rep a rep , půjček cenných papírů a komodit, nebyly vypořádány (nevypořádané operace)
do čtyř pracovních dnů včetně po stanoveném dni vypořádání. Obchodník ho stanoví
jako součet kladných cenových rozdílů v případě nákupů, nebo jako součet absolutních
hodnot záporných cenových rozdílů v případě prodejů násobený konverzními faktory
vypořádacího rizika uvedenými ve sloupci A tabulky č. 4 v příloze k této vyhlášce.
Cenový rozdíl obchodník stanoví jako rozdíl mezi reálnou hodnotou úrokových, akciových
a komoditních nástrojů a dohodnutou vypořádací cenou. Kapitálový požadavek k vypořádacímu
riziku obchodník stanoví uvedenou metodou vždy, pokud obchody s úrokovými, akciovými
a komoditními nástroji nebyly vypořádány počínaje čtyřicátým šestým dnem po stanoveném
dni vypořádání. V ostatních případech obchodník může postupovat podle odstavce 3.
(3) Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku, pokud obchody s úrokovými,
akciovými a komoditními nástroji nebyly vypořádány v době od 5 do 45 pracovních dnů
po stanoveném dni vypořádání, obchodník stanoví jako součet součinů dohodnutých vypořádacích
cen úrokových, akciových a komoditních nástrojů, a konverzních faktorů vypořádacího
rizika uvedených ve sloupci B tabulky č. 4 v příloze k této vyhlášce.
(4) Kapitálový požadavek k reverzním repům a repům, půjčkám cenných papírů
a komodit je roven součtu kapitálových požadavků k jednotlivým uvedeným operacím.
Kapitálový požadavek k reverznímu repu, repu, půjčce cenného papíru nebo komodity
obchodník stanoví jako součin odpovídajícího úvěrového ekvivalentu a příslušné rizikové
váhy protistrany podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce a koeficientu 0,08.
Úvěrový ekvivalent obchodník stanoví jako součet reálné hodnoty a součinu reálné
hodnoty poskytnuté hotovosti (nebo poskytnutého cenného papíru nebo poskytnuté komodity)
a konverzního faktoru podle tabulky č. 3 v příloze k této vyhlášce. V případě, že
reálná hodnota je záporná (obchodník je dlužníkem), klade ji obchodník pro účel výpočtu
úvěrového ekvivalentu rovnu 0. Konverzní faktor obchodník volí podle toho, zda obchodník
poskytl hotovost, cenný papír nebo komoditu. Reálnou hodnotu obchodník stanoví
a)
v případě rep jako rozdíl mezi reálnou hodnotou poskytnutých cenných papírů nebo
komodit a reálnou hodnotou hotovostního závazku,
b) v případě reverzních rep jako rozdíl mezi reálnou hodnotou
peněžní pohledávky a reálnou hodnotou přijatých cenných papírů nebo komodit, pokud
všechny nebo část těchto cenných papírů nebo komodit nejsou dále převedeny na jinou
osobu nebo zatíženy právem jiné osoby. Jinak se stanoví jako rozdíl mezi reálnou
hodnotou peněžní pohledávky a reálnou hodnotou těch přijatých cenných papírů nebo
komodit, které nejsou dále převedeny na jinou osobu nebo zatíženy právem jiné osoby,
c)
v případě půjčování cenných papírů nebo komodit, kde obchodník půjčuje tyto nástroje,
jako rozdíl mezi reálnou hodnotou poskytnutých cenných papírů nebo komodit a reálnou
hodnotou přijatého kolaterálu,
d) v případě
půjčování cenných papírů nebo komodit, kde si obchodník půjčuje tyto nástroje, jako
rozdíl mezi reálnou hodnotou poskytnutého kolaterálu a reálnou hodnotou přijatých
cenných papírů nebo komodit, pokud všechny nebo část těchto cenných papírů nebo komodit
nejsou dále převedeny na jinou osobu nebo zatíženy právem jiné osoby. Jinak se stanoví
jako rozdíl mezi reálnou hodnotou poskytnutého kolaterálu a reálnou hodnotou těch
přijatých cenných papírů nebo komodit, které nejsou dále převedeny na jinou osobu
nebo zatíženy právem jiné osoby.
(5) Kapitálový požadavek k derivátům obchodník stanoví jako součin součtu
podrozvahových rizikově vážených aktiv a koeficientu 0,08. Podrozvahová rizikově
vážená aktiva obchodník stanoví jako součet součinů úvěrových ekvivalentů podle §
9 odst. 6 až 12 a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v příloze k této
vyhlášce.
(6) Obchodník stanoví pro zbývající nástroje obchodního portfolia, které
představují pohledávku obchodníka, kapitálový požadavek k těmto nástrojům. Kapitálový
požadavek ke zbývajícím nástrojům obchodního portfolia se rovná součtu součinů reálných
hodnot pohledávek a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v příloze k této
vyhlášce a koeficientu 0,08. Zbývajícími nástroji jsou například pohledávky vyplývající
z uhrazených nakoupených cenných papírů nebo komodit do jejich převodu ke stanovenému
termínu, nebo pohledávky vyplývající z převedených prodaných cenných papírů nebo
komodit, do jejich úhrady ke stanovenému termínu a podobně (volné dodávky).
nadpis vypuštěn
HLAVA V
KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK K ÚVĚROVÉMU RIZIKU ANGAŽOVANOSTI OBCHODNÍHO PORTFOLIA
A LIMITY ANGAŽOVANOSTI INVESTIČNÍHO PORTFOLIA
§ 13
Hrubá a čistá angažovanost investičního portfolia
(1) Hrubou angažovaností investičního portfolia vůči osobě se rozumí veškeré
nástroje obchodníka včetně akcií a podílových listů, které jsou pro obchodníka aktivy
(rozvahovými a podrozvahovými) zahrnutými do investičního portfolia, včetně úvěrových
příslibů, pohledávek na dluhopisy a akcie z pevných termínových operací a delta ekvivalenty
pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z opcí. Pro účely hrubé angažovanosti investičního
portfolia obchodník započítává veškeré nástroje bez zohlednění opravných položek
a rezerv, které byly vytvořeny ke konkrétnímu rozvahovému nebo podrozvahovému nástroji.
(2) Deriváty obchodník započítává do hrubé angažovanosti investičního portfolia
vůči protistraně v hodnotě úvěrového ekvivalentu podle § 9 odst. 6. Pokud je uzavřena
bilaterální dohoda o závěrečném vyrovnání podle § 9 odst. 9, do hrubé angažovanosti
obchodník započítává úvěrový ekvivalent náležející do investičního portfolia podle
§ 9 odst. 11 a 12.
(3) Do hrubé angažovanosti investičního portfolia obchodník nezahrnuje
pohledávky z měnových operací s termínem vypořádání do dvou pracovních dnů ode dne
sjednání derivátu a pohledávky z operací nákupu a prodeje cenných papírů s termínem
vypořádání maximálně pět pracovních dnů ode dne sjednání obchodu, u nichž termín
vypořádání ještě nenastal. Do hrubé angažovanosti investičního portfolia obchodník
dále nezahrnuje odečitatelné položky podle § 7 odst. 1 a 5.
(4) Do hrubé angažovanosti investičního portfolia obchodník v případě reverzního
repa a repa, půjčování zahrnuje původní pozice převáděných úrokových, akciových nebo
komoditních nástrojů v návaznosti na postup podle § 9 odst. 3, například v případě
reverzního repa obchodník do hrubé angažovanosti zahrnuje poskytnutý úvěr, v případě
repa cenný papír nebo komoditu.
(5) Od hrubé angažovanosti investičního portfolia obchodníka vůči osobě
lze po dobu trvání zajištění odečíst při dodržení podmínek podle § 9 odst. 14 a 15
ty její části, které jsou plně zajištěny zástavním právem k
a) pohledávkám na vyplacení
vkladu z účtu vedeného u banky se sídlem ve státě zóny A, která je osobou ovládající
obchodníka a které přísluší podle tabulky č. 1 v příloze této vyhlášky riziková váha
do 0,20 včetně,
b) pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním listem nebo
obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu vedeného u banky se sídlem ve státě
zóny A, která je osobou ovládající obchodníka a které přísluší podle tabulky č. 1
v příloze této vyhlášky riziková váha do 0,20 včetně, nebo k vkladním listům vydaným
touto bankou před 1. lednem 2001.
(6) Od hrubé angažovanosti investičního portfolia obchodníka vůči osobě
lze po dobu trvání zajištění odečíst a převést do angažovanosti vůči jiným osobám
(tabulka č. 1 v příloze k této vyhlášce), například poskytovateli zajištění, bance,
na jejímž účtu jsou složeny peníze dané do zástavy a emitentovi dluhopisu, ty její
části, které jsou plně zajištěny a jsou splněny
podmínky podle § 9 odst. 16 a 17,
a) zajištěním poskytnutým nebo pevnou termínovou
operací s úvěrovými nástroji sjednanou s
1. centrálními vládami států zóny A,
2. centrálními
bankami států zóny A,
3. Evropskými společenstvími,
4. vládami územních celků států
zóny A,
5. orgány územní samosprávy států zóny A,
6. mezinárodními finančními institucemi,
7.
centrálními vládami a centrálními bankami států zóny B; v případě centrálních vlád
států zóny B a centrálních bank států zóny B však jenom za předpokladu, že pohledávka
je denominována a financována v národní měně společné jak pro osobu, tak pro poskytovatele
zajištění,
8. bankami se sídlem ve státech zóny A, přísluší-li těmto bankám podle
tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce riziková váha do 0,20 včetně,
9. obchodníky
a zahraničními obchodníky se sídlem ve státech zóny A, přísluší-li těmto osobám podle
tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce riziková váha do 0,20 včetně,
b) zástavním právem k dluhopisům vydaným
1. centrálními
vládami států zóny A,
2. centrálními bankami států zóny A,
3. Evropskými společenstvími,
4. vládami územních celků států zóny A,
5. orgány územní samosprávy států zóny A
a jsou splněny podmínky podle § 9 odst. 14 a 15,
c) zástavním právem k dluhopisům
vydaným
1. mezinárodními finančními institucemi,
2. bankami se sídlem ve státech zóny
A, přísluší-li těmto bankám podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce riziková
váha do 0,20 včetně,
3. obchodníky a zahraničními obchodníky se sídlem ve státech
zóny A, přísluší-li těmto osobám podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce riziková
váha do 0,20 včetně, a jsou splněny podmínky podle § 9 odst. 14 a 15. Zároveň takové
dluhopisy nesmí být vydány osobou, která je osobou ovládající7) obchodníka, nebo
osobou, kterou osoba ovládající obchodníka rovněž ovládá a osobou, kterou ovládá
obchodník (dále též "osoby propojené s obchodníkem"), nebo osobou ekonomicky spjatou
podle § 14 s osobami propojenými s obchodníkem. Dluhopisy jsou oceňovány reálnou
hodnotou. Celková hodnota takovýchto dluhopisů musí přesahovat hodnotu pohledávky
o 50 %.
(7) Od hrubé angažovanosti investičního portfolia lze dále odečíst nepoužité
části úvěrových příslibů za předpokladu, že právo kdykoliv zrušit úvěrový příslib
je bezpodmínečné, neměnitelné a neodvolatelné.
(8) Zajištění pro účely podle odstavce 6 musí být sjednáno tak, aby obchodník
mohl dosáhnout uspokojení jeho pohledávky v případě, že dlužník svým závazkům nedostojí.
(9) Čistou angažovaností investičního portfolia vůči osobě se rozumí hrubá
angažovanost investičního portfolia podle odstavce 1 až 4 po odečtení položek podle
odstavce 5 až 7 a opravných položek a rezerv, které byly vytvořeny ke konkrétnímu
rozvahovému nebo podrozvahovému nástroji.
§ 14
Ekonomicky spjatá skupina osob
(1) Ekonomicky spjatou skupinou osob se rozumí alespoň dvě osoby, vůči
nimž má obchodník angažovanost a které jsou navzájem propojeny tím, že
a) jedna z
osob ovládá7) ostatní, nebo
b) jejich vzájemné vztahy jsou takové povahy, že finanční
těžkosti jedné z osob mohou způsobit, že alespoň jedna z ostatních nebude řádně plnit
svoje platební závazky. Při vyhodnocování vzájemných vztahů obchodník vezme v úvahu
zejména zda
1. jedna osoba má kvalifikovanou účast8) na druhé osobě,
2. stejná osoba
má kvalifikovanou účast na dvou nebo více organizačně nezávislých osobách,
3. osoby
mají společného vedoucího zaměstnance, stejného člena statutárního orgánu nebo dozorčí
rady anebo vedoucí zaměstnanci, členové statutárního orgánu nebo dozorčí rady jsou
osobami blízkými,9)
4. osoby jsou propojeny zajištěním, půjčkami nebo úvěry,
5. osoby
jsou spjaty vzájemnými obchodními vztahy, například dodávkami zboží,
6. osoby jsou
osobami blízkými.
(2) Za ekonomicky spjatou skupinu osob se považuje investiční společnost
a všechny podílové fondy a investiční fondy, jejichž majetek je svěřen do obhospodařování
této investiční společnosti.
(3) Čistou angažovaností investičního portfolia vůči ekonomicky spjaté
skupině osob se rozumí součet čistých angažovaností jednotlivých osob - členů ekonomicky
spjaté skupiny podle § 13 odst. 9.
(4) Pokud by měla být daná osoba zařazena s ohledem na její vztahy ve více
ekonomicky spjatých skupinách osob, hrubou angažovanost vůči této osobě obchodník
zařadí do takové ekonomicky spjaté skupiny, ve které je zařazena osoba ovládající
danou osobu.
(5) V případě, že podíly v dané osobě mají dvě osoby zařazené do různých
ekonomicky spjatých skupin a podíly těchto osob jsou stejné, lze hrubou angažovanost
ve vztahu k této osobě rozdělit na poloviny a tyto zahrnout do angažovanosti ve vztahu
k oběma ekonomicky spjatým skupinám. V ostatních případech, kdy osoba podléhá rovnocennému
vlivu více osob, lze rozhodnout, do jaké ekonomicky spjaté skupiny bude celkový objem
angažovanosti vůči dané osobě trvale zařazen.
§ 15
Limity čisté angažovanosti investičního portfolia
(1) Čistá angažovanost investičního portfolia vůči jedné osobě nebo jedné
ekonomicky spjaté skupině osob s výjimkou osob uvedených v odstavci 2 nesmí přesáhnout
25 % kapitálu obchodníka podle § 7 odst. 5 sníženého o využitý tier 3.
(2) Čistá angažovanost investičního portfolia nesmí přesáhnout 20 % kapitálu
obchodníka podle § 7 odst. 5 sníženého o využitý tier 3 vůči
a) osobě, která je osobou
propojenou s obchodníkem,
b) ekonomicky spjaté skupině osob, v níž alespoň jedna
osoba je osobou propojenou s obchodníkem,
c) ekonomicky spjaté skupině osob, přičemž
alespoň na jedné osobě má kvalifikovanou účast osoba propojená s obchodníkem,
d)
právnickým osobám, ve kterých má obchodník kvalifikovanou účast, nebo
e) ekonomicky
spjaté skupině osob, v níž alespoň jedna osoba je právnickou osobou, ve které má
obchodník kvalifikovanou účast.
(3) Úhrn čistých angažovaností investičního portfolia vůči osobám nebo
ekonomicky spjatým skupinám osob podle odstavce 1 a 2, vůči nimž čistá angažovanost
dosahuje 10 a více procent kapitálu obchodníka sníženého o využitý tier 3, nesmí
přesáhnout 800 % kapitálu obchodníka podle § 7 odst. 5 sníženého o využitý tier 3.
Pokud je osoba zařazena ve více ekonomicky spjatých skupinách osob (kromě případu,
kdy je angažovanost rozdělena na poloviny podle § 14 odst. 5), pro účely tohoto limitu
obchodník čistou angažovanost investičního portfolia vůči této osobě zahrne pouze
do jedné ekonomicky spjaté skupiny. Pro účely sledování limitu 800 % obchodník potom
zahrnuje i čistou angažovanost investičního portfolia vůči skupině, jejíž objem klesl
pod 10 % kapitálu obchodníka podle § 7 odst. 5 sníženého o využitý tier 3.
(4) Limitům čisté angažovanosti investičního portfolia nepodléhá angažovanost
vůči
a) centrálním vládám států zóny A,
b) centrálním bankám států zóny A,
c) centrálním
vládám států zóny B, pokud příslušné pohledávky jsou denominovány a spláceny v národní
měně osoby anebo v národní měně společné jak pro osobu, tak pro poskytovatele zajištění,
a nedošlo k restrukturalizaci státního dluhu daného státu,
d) centrálním bankám států
zóny B, pokud příslušné pohledávky jsou denominovány a spláceny v národní měně osoby
anebo v národní měně společné jak pro osobu, tak pro poskytovatele zajištění, a nedošlo
k restrukturalizaci státního dluhu daného státu,
e) Evropským společenstvím a
f)
bankám se sídlem ve státech zóny A, obchodníkům a zahraničním obchodníkům, uznaným
clearingovým centrům, uznaným burzám se sídlem ve státech zóny A a Garančnímu fondu
burzy se zbytkovou splatností menší než 60 dní.
§ 16
Angažovanost obchodního portfolia
(1) Angažovaností obchodního portfolia vůči osobě nebo ekonomicky spjaté
skupině osob se rozumí součet dlouhých pozic podle odstavce 2.
(2) Obchodník stanoví vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob
tyto dlouhé pozice, které se označují kladným znaménkem, a krátké pozice, které se
označují záporným znaménkem:
a) pozice v úrokových nástrojích podle § 20,
b) pozice
v akciových nástrojích podle § 29,
c) cenové rozdíly mezi reálnou hodnotou a sjednanou
vypořádací cenou úrokových, akciových a komoditních nástrojů u obchodů nevypořádaných
do stanoveného dne vypořádání, pokud obchodník tyto nástroje nakupuje,
d) cenové
rozdíly mezi sjednanou vypořádací cenou a reálnou hodnotou úrokových, akciových a
komoditních nástrojů u obchodů nevypořádaných do stanoveného dne vypořádání, pokud
obchodník tyto nástroje prodává,
e) úvěrové ekvivalenty, stanovené podle § 12 odst.
4, reverzních rep, rep, půjček cenných papírů a komodit provedených s osobou nebo
s osobami, které tvoří ekonomicky spjatou skupinu,
f) úvěrové ekvivalenty stanovené
podle § 9 odst. 6 derivátů sjednaných s osobou nebo osobami, které tvoří ekonomicky
spjatou skupinu nebo úvěrový ekvivalent náležející do obchodního portfolia podle
§ 9 odst. 11 a 12, pokud je uzavřena dvoustranná dohoda o závěrečném vyrovnání podle
§ 9 odst. 9 a 10,
g) rozdíly dlouhých a krátkých pozic u ostatních položek obchodního
portfolia vyplývajících z dalších obchodů s osobou nebo osobami, které tvoří ekonomicky
spjatou skupinu.
(3) Obchodník zařadí každou pozici pouze do jedné z pozic podle odstavce
2 písm. a) až g).
(4) Do angažovanosti obchodního portfolia vůči osobě nebo ekonomicky spjaté
skupině osob obchodník nezahrnuje odečitatelné položky podle § 7 odst. 1 a 5 a dále
angažovanosti podle § 15 odst. 4 písm. f).
(5) Z angažovanosti obchodního portfolia vůči osobě nebo ekonomicky spjaté
skupině osob obchodník může vyloučit pozice vyplývající ze zprostředkování úpisu
akcií nebo dluhopisů v případě, že tyto akcie nebo dluhopisy jsou bezpodmínečně upsány
třetí osobou.
(6) Z angažovanosti obchodního portfolia vůči osobě nebo ekonomicky spjaté
skupině osob obchodník může vyloučit části pozic podle tabulky č. 10 v příloze k
této vyhlášce vyplývajících ze zprostředkování úpisu akcií nebo dluhopisů v případě,
že nedošlo k upsání předmětných akcií nebo dluhopisů třetí osobou do stanoveného
pracovního dne dle tabulky č. 10 v příloze k této vyhlášce ode dne, ke kterému se
obchodník zavázal sám předmětné akcie nebo dluhopisy upsat.
§ 17
Výpočet kapitálového požadavku k riziku angažovanosti obchodního portfolia
(1) Obchodník stanoví pro každou osobu rozdíl mezi čistou angažovaností
investičního portfolia odpovídající limitu podle § 15 odst. 1 nebo 2 a čistou angažovaností
investičního portfolia podle § 13 odst. 9. Tento rozdíl se nazývá zbytková angažovanost
vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob.
(2) Obchodník sečte dlouhé a krátké pozice obchodního portfolia vůči osobě
definované v § 16 odst. 2 písm. a) až g). Je-li tento součet menší než zbytková angažovanost,
kapitálový požadavek k riziku angažovanosti je roven nule. V opačném případě obchodník
počítá kapitálový požadavek k riziku angažovanosti podle postupu uvedeného v odstavcích
3 až 7.
(3) Obchodník pro účely propočtu kapitálového požadavku k riziku angažovanosti
obchodního portfolia přiřadí dlouhým pozicím podle
a) § 16 odst. 2 písm. a) koeficienty
podle tabulky č. 5 v příloze k této vyhlášce,
b) § 16 odst. 2 písm. b) koeficienty
podle § 30,
c) § 16 odst. 2 písm. c) až g) koeficienty rovné součinu 0,08 a rizikové
váhy podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce.
(4) Obchodník sečte všechny krátké pozice definované v § 16 odst. 2 písm.
a) až g). Dlouhé pozice obchodník pak uspořádá vzestupně do jedné posloupnosti podle
koeficientů. Dále postupně kompenzuje součet krátkých pozic s dlouhými pozicemi posloupnosti,
přičemž postupuje od položek s nejvyšším koeficientem. Výsledkem je posloupnost zbývajících
dlouhých pozic.
(5) Obchodník postupně kompenzuje zbytkovou angažovanost se zbývajícími
dlouhými pozicemi, přičemž postupuje od pozic s nejnižším koeficientem. Tím obdrží
výslednou posloupnost dlouhých pozic.
(6) Kapitálový požadavek k riziku angažovanosti vůči osobě nebo ekonomicky
spjaté skupině osob obchodník stanoví sečtením součinů dlouhých pozic výsledné posloupnosti
a příslušného koeficientu podle odstavce 3 a korekčního faktoru podle tabulky č.
6 v příloze k této vyhlášce.
(7) Výše korekčního faktoru je závislá na četnosti převýšení součtu dlouhých
a krátkých pozic obchodního portfolia vůči osobě ve smyslu odstavce 2 nad zbytkovou
angažovaností během 9 pracovních dnů předcházejících dni vykazování a na velikosti
převýšení v den vykazování. Korekční faktor ve sloupci A tabulky č. 6 v příloze k
této vyhlášce obchodník použije, pokud došlo k tomuto převýšení ve všech 10 pracovních
dnech. V opačném případě (převýšení trvalo méně než 10 pracovních dnů) obchodník
použije korekční faktor ve sloupci B.
(8) Obchodník uplatňuje postup podle odstavců 1 až 7 ve vztahu k osobě
pro každé převýšení limitu podle § 15 odst. 1 nebo 2 v obchodním portfoliu. V případě
ekonomicky spjaté skupiny osob obchodník uplatní postup podle § 16 odst. 2 a návazně
uplatní postup podle odstavců 1 až 7 pro každé převýšení limitu podle § 15 odst.
1 nebo 2. Jednotlivé kapitálové požadavky sečte, čímž obdrží kapitálový požadavek
k riziku angažovanosti.
(9) Rozdíl součtu dlouhých a krátkých pozic obchodního portfolia vůči osobě
podle odstavce 2 a zbytkové angažovanosti podle odstavce 1 vůči osobě nesmí přesáhnout
v den vykazování 500 % kapitálu obchodníka sníženého o využitý tier 3. Tento limit
platí pouze v případě, že limit čisté angažovanosti investičního portfolia je překračován
nejvýše 10 po sobě jdoucích pracovních dnů. V případě, že limit je překračován více
než 10 po sobě jdoucích pracovních dnů, nesmí součet všech překročení v těchto jednotlivých
dnech převýšit 600 % kapitálu obchodníka sníženého o využitý tier 3.
nadpis vypuštěn
HLAVA VI
KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK K ÚROKOVÉMU RIZIKU
Díl 1
Úrokové nástroje, jejich kompenzace a úrokové pozice
§ 18
(1) Kapitálový požadavek k úrokovému riziku obchodník stanoví pouze z
nástrojů obchodního portfolia, které mají alespoň jednu úrokovou pozici. Tyto nástroje
představují zejména dluhopisy, směnky, reverzní repa a repa a pevné termínové operace.
Úrokovými nástroji se rozumí nástroje, které mají pouze úrokové a měnové pozice.
(2) Pro účely kompenzací nástrojů podle § 19 a stanovení kapitálového
požadavku k obecnému úrokovému riziku podle § 22 lze používat úrokové pozice, které
vyplývají z úvěrů, půjček a vkladů umístěných nebo přijatých od banky se sídlem ve
státě zóny A s rizikovou vahou 0,2 podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce,
nebo od obchodníka nebo zahraničního obchodníka se sídlem ve státě zóny A s rizikovou
vahou 0,2 podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce, a které jsou zařazeny v souladu
s touto vyhláškou v investičním portfoliu. Potom obchodník použije všechny takové
úrokové pozice, které zaujal za účelem dosažení zisku v krátkodobém horizontu. Tyto
pozice musí být denně přeceněny reálnými hodnotami.
§ 19
Kompenzace nástrojů
(1) Obchodník může před stanovením kapitálového požadavku k úrokovému
riziku kompenzovat opačné úrokové nástroje, jestliže je emitoval týž emitent, jsou
si v případě likvidace nebo konkurzu emitenta rovnocenné, jsou ve stejné měně, mají
stejnou úrokovou míru, zbytkovou splatnost a časovou strukturu výplaty kuponů.
(2) Obchodník může provést u pevných termínových operací kompenzace
nad rozsah kompenzací podle odstavce 1. Musí se však jednat o stejný druh nástrojů
a tentýž druh podkladového nástroje. Tyto opačné nástroje je možné kompenzovat při
splnění následujících podmínek:
a) v případě úrokových futures se zbytkové splatnosti
futures mohou lišit o 7 dní,
b) v případě úrokových swapů a dohod o forwardové úrokové
míře musí mít tyto nástroje identickou referenční úrokovou míru, pevné úrokové míry
se mohou lišit maximálně o 15 bazických bodů a datum nejbližšího stanovení hodnoty
referenční úrokové míry se může lišit nejvýše o
1. 0 dní při zbytkové splatnosti nástroje
nižší než 1 měsíc,
2. 7 dní při zbytkové splatnosti nástroje od 1 měsíce včetně do
1 roku včetně,
3. 30 dní při zbytkové splatnosti nástroje vyšší než 1 rok.
§ 20
Úrokové pozice
(1) Dlouhé úrokové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů
obchodník označuje kladným znaménkem a krátké úrokové pozice nástrojů včetně podkladových
nástrojů derivátů označuje záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných
termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto
derivátů.
(2) Pozice dluhopisu a směnky s pevnou úrokovou mírou obchodník zařazuje
do schématu splatností nebo schématu durací podle zbytkové splatnosti a pozice dluhopisu
a směnky s proměnlivou úrokovou mírou podle nejbližšího data stanovení proměnlivé
úrokové míry. U dluhopisu s pevnou úrokovou mírou lze považovat jednotlivé kupony
a jmenovitou hodnotu za jednotlivé úrokové pozice.
(3) Převody úrokových nástrojů v rámci reverzních rep a rep, půjček cenných
papírů a komodit nemění původní úrokové pozice převáděných úrokových nástrojů protistran.
Hotovost, kterou obchodník poskytne v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici
a hotovost, kterou obchodník přijme v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.
(4) S úrokovými forwardy a úrokovými futures obchodník zachází jako s
kombinací dlouhých a krátkých pozic podkladových nástrojů. Pokud lze splnit závazek
dodáním více druhů podkladových nástrojů, obchodník použije pro účely výpočtu kapitálového
požadavku k úrokovému riziku podkladový nástroj, který je pro obchodníka majícího
ve svém portfoliu krátký nástroj nejvýhodnější dodat. Jednu úrokovou pozici obchodník
zařadí do časového pásma odpovídajícího termínu splatnosti forwardu nebo futures
a druhou úrokovou pozici zařadí do časového pásma odpovídajícího součtu termínu splatnosti
forwardu nebo futures a splatnosti příslušného podkladového nástroje.
(5) V případě měnových forwardů, měnových futures a měnových swapů obchodník
dlouhé úrokové pozice zařadí do schématu splatností nebo schématu durací nakupovaných
měn a krátké úrokové pozice zařadí do schématu splatností nebo schématu durací prodávaných
měn. Měnové pozice obchodník použije pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému
riziku.
(6) V případě akciových forwardů, akciových futures a akciových swapů
obchodník úrokové pozice použije pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému
a obecnému úrokovému riziku a akciové pozice použije pro výpočet kapitálového požadavku
ke specifickému a obecnému akciovému riziku. Měnové pozice obchodník použije pro
výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.
(7) V případě komoditních forwardů, komoditních futures a komoditních
swapů obchodník úrokovou pozici zařadí do schématu splatností nebo schématu durací
a komoditní pozici použije pro výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku
podle části deváté. Měnové pozice obchodník použije pro výpočet kapitálového požadavku
k měnovému riziku.
(8) Obchodník může vyloučit pro stanovení kapitálového požadavku ke specifickému
úrokovému riziku úrokové pozice vyplývající ze zprostředkování úpisu dluhopisů v
případě, že tyto dluhopisy jsou bezpodmínečně upsány třetí osobou.
(9) Obchodník může vyloučit pro stanovení kapitálového požadavku ke specifickému
úrokovému riziku části úrokových pozic podle tabulky č. 10 v příloze k této vyhlášce
vyplývajících ze zprostředkování úpisu dluhopisů v případě, že nedošlo k upsání předmětných
dluhopisů třetí osobou do stanoveného pracovního dne podle tabulky č. 10 v příloze
k této vyhlášce ode dne, ke kterému se obchodník zavázal sám předmětné dluhopisy
upsat za předem pevně stanovenou cenu.
nadpis vypuštěn
Díl 2
Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku
§ 21
(1) Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku obchodník stanoví
jako součet součinů absolutních hodnot úrokových pozic a odpovídajících koeficientů
uvedených v tabulce č. 5 v příloze k této vyhlášce. Kategorie vládních nástrojů v
tabulce č. 5 v příloze k této vyhlášce zahrnuje nástroje oceněné v tabulce č. 1 v
příloze k této vyhlášce rizikovou vahou 0, kategorie kvalifikovaných nástrojů zahrnuje
nástroje oceněné v tabulce č. 1 v příloze k této vyhlášce rizikovou vahou 0,20 a
kategorie ostatních nástrojů zahrnuje nástroje nezařazené do kategorie vládních ani
kvalifikovaných nástrojů.
(2) Úrokovým pozicím vyplývajícím z derivátů založených na nákupu nebo
prodeji dluhopisů nebo směnek, a odpovídajícím těmto dluhopisům nebo směnkám obchodník
přiřadí koeficient podle odstavce 1. Ostatním úrokovým pozicím vzniklým z derivátů
obchodník přiřadí koeficient 0. Úrokovým pozicím odpovídajícím penězům u rep a reverzních
rep přiřadí obchodník koeficient nula.
nadpis vypuštěn
Díl 3
Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku
§ 22
(1) Obchodník zvolí pro každou měnu metodu splatností podle § 23 nebo
metodu durací podle § 24.
(2) Dlouhé a krátké úrokové pozice obchodník zahrne do schématu splatností
podle zbytkové splatnosti nebo je zahrne do schématu durací podle modifikované durace.
(3) Pro úrokové futures obchodované na uznaných burzách lze použít metodu
marží podle § 25, přičemž úrokové pozice těchto nástrojů obchodník nezařazuje do
schématu splatností nebo durací.
§ 23
Metoda splatností
(1) Obchodník zařadí úrokové pozice do schématu splatností dané měny,
které obsahuje 13 časových pásem nebo 15 časových pásem v případě nástrojů s kuponovou
mírou nižší než 3 % podle tabulky č. 7 v příloze k této vyhlášce. Pokud nástroj neobsahuje
kupony, jeho pozice obchodník zařadí do časového pásma, které odpovídá kuponové míře
nižší než 3 %.
(2) Vážená úroková pozice v každém časovém pásmu se rovná součinu součtu
úrokových pozic a příslušného koeficientu podle tabulky č. 7 v příloze k této vyhlášce.
(3) Obchodník kompenzuje vážené úrokové pozice v jednotlivých časových
pásmech. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice a jedna zbytková úroková
pozice v každém časovém pásmu.
(4) Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových pásmech obchodník
dále kompenzuje v časových zónách 1, 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková
pozice v každé časové zóně a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.
(5) Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových zónách obchodník
kompenzuje mezi zónami 1 a 2 a mezi zónami 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná
úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 2, jedna kompenzovaná úroková pozice mezi
časovými zónami 2 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.
(6) Zbytkové úrokové pozice v časových zónách 1 a 3 obchodník dále kompenzuje.
Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 3 a jedna
zbytková úroková pozice v každé časové zóně.
(7) Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku dané měny se rovná
součtu
a) 10 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém časovém pásmu (odstavec
3),
b) 40 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 1 (odstavec 4),
c) 30 % kompenzované
úrokové pozice v časové zóně 2 (odstavec 4),
d) 30 % kompenzované úrokové pozice
v časové zóně 3 (odstavec 4),
e) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami
1 a 2 (odstavec 5),
f) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 2 a
3 (odstavec 5),
g) 150 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 1 a 3 (odstavec
6) a
h) 100 % součtu absolutních hodnot úrokových pozic v jednotlivých časových zónách
zbývajících po všech kompenzacích, tedy zbytková úroková pozice v časové zóně 2 po
provedení kompenzací podle odstavce 5 a zbytkové úrokové pozice v časových zonách
1 a 3 po provedení kompenzací podle odstavce 6.
§ 24
Metoda durací
(1) Obchodník zařadí úrokové pozice do schématu durací dané měny, které
obsahuje 15 pásem modifikovaných durací podle tabulky č. 8 v příloze k této vyhlášce.
(2) Vážená úroková pozice v každém duračním pásmu se rovná součtu součinů
úrokových pozic, příslušných modifikovaných durací těchto úrokových pozic a předpokládaných
změn úrokových měr. Změny úrokových měr pro každé durační pásmo jsou uvedeny v tabulce
č. 8 v příloze k této vyhlášce.
(3) Obchodník kompenzuje vážené úrokové pozice v jednotlivých duračních
pásmech. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice a jedna zbytková úroková
pozice v každém duračním pásmu.
(4) Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých duračních pásmech obchodník
dále kompenzuje v zónách 1, 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice
v každé zóně a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.
(5) Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých zónách obchodník kompenzuje
mezi zónami 1 a 2 a mezi zónami 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice
mezi zónami 1 a 2, jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 2 a 3 a jedna zbytková
úroková pozice v každé zóně.
(6) Zbytkové úrokové pozice v zónách 1 a 3 obchodník dále kompenzuje.
Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 1 a 3 a jedna zbytková
úroková pozice v každé zóně.
(7) Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku dané měny se rovná
součtu
a) 5 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém duračním pásmu (odstavec
3),
b) 40 % kompenzované úrokové pozice v zóně 1 (odstavec 4),
c) 30 % kompenzované
úrokové pozice v zóně 2 (odstavec 4),
d) 30 % kompenzované úrokové pozice v zóně
3 (odstavec 4),
e) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 1 a 2 (odstavec 5),
f) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 2 a 3 (odstavec 5),
g) 150 % kompenzované
úrokové pozice mezi zónami 1 a 3 (odstavec 6) a
h) 100 % součtu absolutních hodnot
úrokových pozic v jednotlivých zónách zbývajících po všech kompenzacích, tedy zbytková
úroková pozice v zóně 2 po provedení kompenzací podle odstavce 5 a zbytkové úrokové
pozice v zonách 1 a 3 po provedení kompenzací podle odstavce 6.
§ 25
Metoda marží
(1) Kapitálový požadavek k úrokovým futures obchodovaným na uznaných
burzách je roven součtu marží odpovídajících těmto úrokovým futures. Metoda marží
musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s úrokovými futures. Tímto způsobem
stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle §
23 nebo § 24.
(2) Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku obchodník
úrokové pozice v cizích měnách úrokových futures do pozic podle § 34 nezařazuje.
§ 26
Výpočet kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku
Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku je roven součtu kapitálových
požadavků pro každou jednotlivou měnu včetně zbytkových měn spočtených podle metody
splatností podle § 23 nebo metody durací podle § 24 a kapitálového požadavku k úrokovým
futures spočteného podle metody marží podle § 25.
nadpis vypuštěn
HLAVA VII
KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK K AKCIOVÉMU RIZIKU
§ 27
(1) Kapitálový požadavek k akciovému riziku obchodník stanoví pouze u akciových
nástrojů obchodního portfolia. Akciové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň
jednu akciovou pozici. Tyto nástroje představují zejména akcie, depozitní poukázky,
například globální depozitní certifikáty (GDR), a deriváty.
(2) V případě, že depozitní poukázky jsou pro účely vypořádání zaměnitelné,
je možné je konvertovat do podkladových akcií, které obchodník zařazuje do akciových
pozic daného národního trhu podle § 29.
§ 28
Kompenzace nástrojů
(1) Obchodník může před stanovením kapitálového požadavku k akciovému riziku
kompenzovat opačné akciové nástroje kromě derivátů, jestliže je emitoval týž emitent,
jsou si v případě likvidace nebo konkurzu emitenta rovnocenné a jsou ve stejné měně.
(2) V případě akciových derivátů lze kompenzovat deriváty stejného druhu,
které byly sjednány mezi dvěma stejnými osobami, mají stejnou splatnost a stejné
podkladové nástroje.
§ 29
Akciové pozice
(1) Dlouhé akciové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů pevných
derivátů obchodník označuje kladným znaménkem a krátké akciové pozice nástrojů včetně
podkladových nástrojů derivátů označuje záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi
pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů
těchto operací.
(2) Akciové pozice, jejichž emitenti jsou zapsáni v obchodním rejstříku
nebo v jiném ekvivalentním seznamu v jedné zemi, představují akciové pozice národního
trhu.
(3) Hrubá akciová pozice je rovna součtu absolutních hodnot všech akciových
pozic. Čistá akciová pozice daného národního trhu je rovna součtu dlouhých a krátkých
akciových pozic tohoto trhu.
(4) Převody akciových nástrojů v rámci reverzních rep a rep, půjček cenných
papírů a komodit nemění původní akciové pozice převáděných akciových nástrojů protistran.
Hotovost, kterou obchodník poskytne v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici
a hotovost, kterou obchodník přijme v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.
(5) U akciových forwardů, futures a swapů obchodník akciové pozice použije
pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku, úrokové
pozice použije pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému
riziku, měnové pozice obchodník použije pro propočet kapitálového požadavku k měnovému
riziku.
(6) Obchodník může vyloučit pro stanovení kapitálového požadavku k akciovému
riziku dlouhé akciové pozice vyplývající ze zprostředkování úpisu akcií v případě,
že tyto akcie jsou bezpodmínečně upsány třetí osobou.
(7) Obchodník může vyloučit pro stanovení kapitálového požadavku k akciovému
riziku části dlouhých akciových pozic podle tabulky č. 10 v příloze k této vyhlášce
vyplývajících ze zprostředkování úpisu akcií v případě, že nedošlo k upsání předmětných
akcií třetí osobou do stanoveného pracovního dne dle tabulky č. 10 v příloze k této
vyhlášce ode dne, ke kterému se obchodník zavázal sám předmětné akcie upsat za předem
pevně stanovenou cenu.
§ 30
Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku
(1) Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku se rovná součinu
koeficientu 0,04 a hrubé akciové pozice podle § 29 odst. 3 snížené o hrubou akciovou
pozici vybraného portfolia podle odstavce 2.
(2) Vybrané portfolio musí splňovat tyto podmínky:
a) nezahrnuje akcie
emitenta, v jehož případě by byl použit koeficient 0,08 podle tabulky č. 5 v příloze
k této vyhlášce pro účely stanovení kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému
riziku,
b) je sestaveno z akcií obsažených v akciových indexech podle seznamu v tabulce
č. 9 v příloze k této vyhlášce,
c) podíl kterékoliv absolutní hodnoty akciové pozice
v tomto portfoliu nesmí převyšovat 5 % hrubé akciové pozice, nebo podíl kterékoliv
absolutní hodnoty akciové pozice nesmí převyšovat 10 % hrubé akciové pozice a
d)
součet absolutních hodnot akciových pozic s podílem od 5 % do 10 % hrubé akciové
pozice nepřevyšuje 50 % hrubé akciové pozice tohoto portfolia.
(3) Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku vybraného portfolia
je roven součinu koeficientu 0,02 a hrubé akciové pozice tohoto portfolia.
(4) Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku je roven součtu
kapitálových požadavků podle odstavce 1 a 2.
§ 31
Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku
(1) Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku se rovná součtu součinů
koeficientu 0,08 a absolutních hodnot čistých akciových pozic národních trhů podle
§ 29 odst. 3.
(2) Obchodník může pro účely stanovení kapitálového požadavku k obecnému
akciovému riziku akciové futures obchodované na uznaných burzách vyjmout z akciových
pozic (metoda marží). Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku je potom roven
součtu kapitálového požadavku podle odstavce 1 a kapitálového požadavku k akciovým
futures obchodovaným na uznaných burzách, který je roven součtu marží odpovídajících
akciovým futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného
s akciovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo
roven kapitálovému požadavku podle odstavce 1. Pro účely stanovení kapitálového požadavku
k měnovému riziku obchodník akciové pozice v cizích měnách akciových futures nezařazuje
do pozic podle § 34, které jsou základem pro stanovení měnových pozic obchodníka.
§ 32
Akciové indexy
Obchodník může rozložit akciové indexy podle seznamu v tabulce č. 9 v
příloze k této vyhlášce na jednotlivé podkladové akciové nástroje, nebo je může považovat
za samostatné akciové nástroje. Akciovou pozici v akciovém indexu obchodník stanoví
buď jako vážený součet reálných hodnot podkladových akciových nástrojů nebo jako
reálnou hodnotu akciového indexu. Akciové indexy uvedené v tabulce č. 9 v příloze
k této vyhlášce obchodník pro účely stanovení kapitálového požadavku ke specifickému
akciovému riziku do příslušných akciových pozic nezařazuje.
nadpis vypuštěn
HLAVA VIII
KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK K MĚNOVÉMU RIZIKU
§ 33
(1) Kapitálový požadavek k měnovému riziku obchodník stanoví u vybraných
nástrojů obchodního a investičního portfolia obsahujících úrokové, akciové nebo komoditní
pozice v cizích měnách, včetně pozic majících charakter cizí měny. Tyto pozice jsou
měnovými pozicemi v cizích měnách. Ostatní pozice jsou měnovými pozicemi v korunách.
Měnové pozice jsou měnové pozice v cizích měnách a měnové pozice v korunách. Vybranými
nástroji jsou rozvahové nástroje, spotové operace a pevné termínové operace. Měnové
nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu měnovou pozici v cizí měně. Z měnových
pozic v cizích měnách obchodník vyjímá pozice
a) nástrojů v cizích měnách, jejichž
kurzové rozdíly nejsou zachycovány na účtech nákladů nebo výnosů, a
b) podkladových
nástrojů derivátů sjednaných za účelem zajišťování (§ 4 odst. 5) se proti měnovému
riziku plynoucího z nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zachycovány
na účtech nákladů nebo výnosů.
(2) Za cizí měnu se rovněž považuje měnové zlato.
(3) Zúčtovací jednotka, například SDR, se považuje pro účely této vyhlášky
za zvláštní měnu, kterou je možné rozdělit na jednotlivé měny podle platného poměru
složení.
§ 34
Měnové pozice
(1) Dlouhé měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů
obchodník označuje kladným znaménkem a krátké měnové pozice nástrojů včetně podkladových
nástrojů derivátů označuje záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými měnovými pozicemi
pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké měnové pozice podkladových
nástrojů těchto derivátů.
(2) Čistá měnová pozice v cizí měně je součet dlouhých a krátkých měnových
pozic v této měně. Tato pozice je dlouhá, je-li uvedený součet kladný, nebo krátká,
je-li uvedený součet záporný.
(3) Čistá měnová pozice v korunách je součin koeficientu mínus jedna a
čisté měnové pozice v cizích měnách, která je součtem jednotlivých čistých měnových
pozic v cizích měnách. Tato pozice je dlouhá, pokud je tento součet záporný, nebo
krátká, je-li tento součet kladný.
(4) Celková měnová pozice je součet
a) větší z hodnot vyjadřujících součet
všech dlouhých čistých měnových pozic v cizích měnách, nebo součet všech absolutních
hodnot krátkých čistých měnových pozic v cizích měnách (čistá měnová pozice ve zlatě
se do těchto součtů nezahrnuje) a
b) absolutní hodnoty čisté měnové pozice ve zlatě.
§ 35
Silně korelované měny
(1) Obchodník může považovat dvě měny za silně korelované v případě, že
ke ztrátě, vypočtené na základě denních kurzů České národní banky cizích měn v každém
pracovním dnu předchozích 3 nebo 5 let, u kompenzovaných měnových pozic během následujících
10 pracovních dnů ve výši 4 % nebo méně hodnoty kompenzovaných měnových pozic v daných
měnách vyjádřené ve vykazující měně, může dojít s pravděpodobností alespoň 99 % v
případě kalkulace provedené na základě tříletého sledování nebo alespoň 95 % v případě
kalkulace provedené na základě pětiletého sledování. Dvě měny nelze považovat za
silně korelované ode dne, kdy tato podmínka pozbývá platnosti. Korelace měn musí
obchodník doložit.
(2) Kompenzovanou měnovou pozicí dvou měn se rozumí menší z absolutních
hodnot dlouhé měnové pozice v jedné měně a krátké měnové pozice v druhé měně. Součet
dlouhé a krátké měnové pozice se nazývá nekompenzovanou měnovou pozicí. Nekompenzovaná
měnová pozice se považuje za čistou měnovou pozici v té měně, jejíž absolutní hodnota
měnové pozice před provedením kompenzace je větší. Obchodník zahrnuje tuto nekompenzovanou
měnovou pozici do dlouhých čistých měnových pozic nebo krátkých čistých měnových
pozic pro účely výpočtu celkové měnové pozice podle § 34 odst. 4.
§ 36
Výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku
(1) Kapitálový požadavek k měnovému riziku se rovná součtu součinu koeficientu
0,04 a kompenzovaných pozic silně korelovaných měn a součinu koeficientu 0,08 a celkové
měnové pozice.
(2) Obchodník může pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému
riziku vyjmout měnové pozice v cizích měnách měnových futures obchodovaných na uznaných
burzách z měnových pozic (metoda marží). Metoda marží musí poskytovat odpovídající
měření rizika spojeného s měnovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek
je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle odstavce 1. Kapitálový požadavek
k měnovému riziku je potom roven součtu kapitálového požadavku podle odstavce 1 a
kapitálového požadavku k měnovým futures obchodovaným na uznaných burzách, který
je součtem marží odpovídajících těmto futures.
nadpis vypuštěn
HLAVA IX
KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK KE KOMODITNÍMU RIZIKU
Díl 1
Komoditní nástroje a jejich pozice
§ 37
Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku obchodník stanoví z komoditních
nástrojů obchodního a investičního portfolia. Komoditními nástroji se rozumí nástroje,
které mají alespoň jednu komoditní pozici, zejména nástroje, které představují fyzické
držení komodit, a deriváty.
§ 38
Kompenzace nástrojů
(1) Obchodník může před stanovením kapitálového požadavku ke komoditnímu
riziku kompenzovat opačné komoditní nástroje, pokud jde o stejnou komoditu, jsou
ve stejné měně a mají stejnou splatnost a stejné protistrany v případě derivátů.
(2) Obchodník může dále kompenzovat opačné komoditní nástroje v silně
korelovaných komoditách podle § 41.
(3) Obchodník může dále kompenzovat opačné komoditní nástroje, se kterými
se obchoduje na trhu s denními dodávkami a pokud se jejich zbytkové splatnosti liší
nejvýše o 10 dnů.
§ 39
Komoditní pozice
(1) Dlouhé komoditní pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů
obchodník označuje kladným znaménkem a krátké komoditní pozice nástrojů včetně podkladových
nástrojů derivátů označuje záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných
termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto
operací.
(2) Převody komoditních nástrojů v rámci reverzních rep a rep, půjček
komodit nemění původní komoditní pozice převáděných komoditních nástrojů protistran.
Hotovost, kterou obchodník poskytne v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici
a hotovost, kterou obchodník přijme v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.
(3) U komoditních forwardů, futures a swapů obchodník komoditní pozice
použije pro výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku a úrokové pozice
použije pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku,
měnové pozice obchodník použije pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.
(4) Pokud krátká komoditní pozice je splatná před dlouhou komoditní pozicí,
je třeba, aby obchodník přijal kroky k zabezpečení se proti riziku nedostatečné likvidity,
která může nastat na některých trzích.
nadpis vypuštěn
Díl 2
Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku".
§ 40
(1) Obchodník zvolí pro každou komoditu zjednodušenou metodu podle §
42 nebo metodu splatností podle § 43. Obchodník může použít u silně korelovaných
komodit podle § 41 společné schéma splatností.
(2) Obchodník může pro komoditní futures obchodované na uznaných burzách
použít metodu marží podle § 44, přičemž komoditní pozice těchto nástrojů obchodník
nezařazuje do komoditních pozic pro účely kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku
podle zjednodušené metody i metody splatností, měnové pozice obchodník nezařazuje
do měnových pozic pro propočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.
§ 41
Silně korelované komodity
(1) Silně korelovanými komoditami se rozumí
a) komodity, které jsou
podle dohody protistran zaměnitelné, nebo
b) podobné komodity, které jsou blízkými
substituty a korelace změn cen těchto komodit v průběhu posledních 12 měsíců před
sjednáním kontraktu je vyšší než 0,9.
(2) Silně korelované komodity se považují pro účely stanovení kapitálového
požadavku ke komoditnímu riziku s využitím zjednodušené metody podle § 42 a metody
splatností podle § 43 za jednu komoditu.
§ 42
Zjednodušená metoda
Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku dané komodity je roven součtu
15 % absolutní hodnoty součtu dlouhých a krátkých komoditních pozic příslušné komodity
a 3 % součtu absolutních hodnot krátkých a dlouhých komoditních pozic příslušné komodity.
§ 43
Metoda splatností
(1) Obchodník sestaví pro každou komoditu schéma splatností s časovými
pásmy 0 až 1 měsíc včetně, 1 až 3 měsíce včetně, 3 až 6 měsíců včetně, 6 až 12 měsíců
včetně, 1 až 2 roky včetně, 2 až 3 roky včetně a nad 3 roky, ve které má alespoň
jednu komoditní pozici. Každou komoditní pozici zařadí do příslušného časového pásma.
Fyzické zásoby komodity obchodník zařadí do prvního časového pásma.
(2) Obchodník postupně kompenzuje dlouhé a krátké komoditní pozice v
jednotlivých časových pásmech od nejnižšího časového pásma s tím, že zbytkovou pozici
z nižšího časového pásma postupně přenáší do nejbližšího vyššího časového pásma.
V každém vyšším časovém pásmu obchodník opět provádí kompenzace dlouhých a krátkých
komoditních pozic včetně přenesené zbytkové pozice. Výsledkem postupných kompenzací
je výsledná dlouhá nebo krátká komoditní pozice.
(3) Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku dané komodity je dán
součtem
a) 1,5 % součtu dvojnásobku kompenzovaných pozic v každém časovém pásmu,
b) 0,6 % součtu absolutních hodnot zbytkových pozic přenášených mezi sousedními časovými
pásmy a
c) 15 % absolutní hodnoty výsledné komoditní pozice.
§ 44
Metoda marží
(1) Kapitálový požadavek ke komoditním futures obchodovaným na uznaných
burzách je roven součtu marží odpovídajících těmto komoditním futures. Metoda marží
musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s těmito futures a zároveň tímto
způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku
podle § 42 nebo § 43.
(2) Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku obchodník
komoditní pozice v cizích měnách komoditních futures nezařazuje do měnových pozic
podle § 34, které jsou základem pro stanovení měnových pozic obchodníka.
nadpis vypuštěn
HLAVA X
KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK K OPCÍM
Díl 1
Kompenzace a pozice opcí
§ 46
Kapitálový požadavek k opcím obchodník stanoví z opcí včetně warrantů
zařazených do obchodního portfolia a měnových a komoditních opcí včetně warrantů
zařazených do investičního portfolia.
§ 47
Kompenzace opcí
Obchodník může před stanovením kapitálového požadavku k opcím kompenzovat
opačné opce, jestliže jsou stejného druhu, byly sjednány mezi dvěmi stejnými osobami,
mají stejnou realizační cenu a zbytkovou splatnost a mají stejné podkladové nástroje.
§ 48
Pozice opcí
Úrokové, akciové, měnové a komoditní pozice opcí obchodník vyjadřuje
v delta ekvivalentech opcí. Delta ekvivalenty opcí se rovnají delta ekvivalentům
reálných hodnot podkladových nástrojů. Delta ekvivalent reálné hodnoty podkladové
pohledávky obchodník označuje kladným znaménkem a delta ekvivalent reálné hodnoty
podkladového závazku záporným znaménkem.
nadpis vypuštěn
Díl 2
Kapitálový požadavek k opcím
§ 49
Obchodník zvolí pro každou opci zjednodušenou metodu podle § 50, metodu
delta plus podle § 51 nebo metodu marží podle § 52.
§ 50
Zjednodušená metoda
(1) Obchodník použije zjednodušenou metodu pouze v případě, že v jeho
portfoliu jsou jen nakoupené opce nebo pokud všechny prodané opce jsou dokonale kompenzovány
stejnými nakoupenými opcemi.
(2) Obchodník nezahrnuje při použití zjednodušené metody pozice nástrojů
zajištěných opcí a pozice podkladových nástrojů opcí do pozic podle § 20, § 29, §
34 a § 39 pro účely stanovení kapitálových požadavků k úrokovému, akciovému, měnovému
a komoditnímu riziku.
(3) Kapitálový požadavek k opci je roven rozdílu součinu reálné hodnoty
podkladového nástroje a koeficientu podle odstavce 4 a vnitřní hodnoty opce (pokud
je kladný), pokud obchodník má v portfoliu zajištěný nástroj a zajišťovací opci.
Pokud obchodník nemá ve svém portfoliu zajištěný nástroj, avšak má v portfoliu nakoupenou
opci, kapitálový požadavek k opci je roven menší z hodnot, kterými jsou
a) reálná
hodnota podkladového nakupovaného nebo prodávaného nástroje násobená koeficientem
podle odstavce 4,
b) reálná hodnota opce.
(4) Obchodník zvolí koeficient v závislosti na druhu opce. V případě
a) úrokových opcí je koeficient roven součtu koeficientu, který odpovídá koeficientu
specifického úrokového rizika podle tabulky č. 5 v příloze k této vyhlášce, a koeficientu
0,08,
b) akciových opcí je koeficient roven součtu koeficientu specifického akciového
rizika podle § 30 a koeficientu 0,08,
c) měnových opcí je koeficient roven 0,08,
d) komoditních opcí je koeficient roven 0,15.
(5) Kapitálový požadavek k opcím je roven součtu kapitálových požadavků
stanovených podle odstavce 3.
(6) Kapitálový požadavek k opcím podle odstavce 5 obchodník přičítá podle
druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) k odpovídajícím kapitálovým požadavkům
k úrokovému, akciovému, měnovému a komoditnímu riziku. Kapitálový požadavek k úrokovým
opcím obchodník rozdělí na dvě části v poměru, který odpovídá poměru koeficientu
specifického úrokového rizika podle tabulky č. 5 v příloze k této vyhlášce a koeficientu
0,08. Část kapitálového požadavku k úrokovým opcím odpovídající koeficientu specifického
rizika obchodník přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku
podle § 21. Druhou část kapitálového požadavku k úrokovým opcím odpovídající koeficientu
0,08 obchodník přičítá ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle
§ 26. V případě kapitálového požadavku k akciovým opcím obchodník postupuje stejným
způsobem, což znamená že kapitálový požadavek k akciovým opcím rozdělí na dvě části
v poměru, který odpovídá poměru koeficientu specifického akciového rizika podle §
30 a koeficientu 0,08. První část kapitálového požadavku k akciovým opcím obchodník
přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku podle § 30 a druhou
část k obecnému akciovému riziku podle § 31. Kapitálový požadavek k měnovým opcím
obchodník přičte ke kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle § 36. Kapitálový
požadavek ke komoditním opcím obchodník přičte kapitálovému požadavku ke komoditnímu
riziku podle § 45.
§ 51
Metoda delta plus
(1) Obchodník stanoví delta ekvivalenty opcí. Tyto delta ekvivalenty
pak zařadí do pozic podle § 20, § 29 a § 39, které jsou základem pro výpočet kapitálového
požadavku ke specifickému úrokovému riziku podle § 21 a obecnému úrokovému riziku
podle § 26, kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku podle § 30 a
obecnému akciovému riziku podle § 31 a kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku
podle § 45.
(2) Obchodník zařadí delta ekvivalenty v cizích měnách opcí do pozic
podle § 34, které jsou základem pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku
podle § 36.
(3) Při použití metody delta plus obchodník dále stanoví kapitálový požadavek
k riziku gama a vega.
(4) Kladné a záporné hodnoty gama obchodník sečte pro jednotlivé opce,
jejichž podkladový nástroj je stejný. Pokud je tento součet záporný, počítá obchodník
kapitálový požadavek k riziku gama, který je roven součinu jedné poloviny absolutní
hodnoty gama a druhé mocniny změny reálné hodnoty podkladového nástroje. Pro účely
tohoto ustanovení se rozumí
a) stejnými podkladovými nástroji v případě
1. úrokových
měr nástroje, které jsou zařazeny do jednoho časového pásma podle tabulky č. 7 v
příloze k této vyhlášce nebo tabulky č. 8 v příloze k této vyhlášce v závislosti
na tom, jaká metoda stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku
byla zvolena,
2. akcií a akciových indexů nástroje akciové
pozice, které jsou zařazeny do jednoho národního trhu podle § 29,
3. cizích měn a
zlata jednotlivé měny a zlato,
4. komodit jednotlivé komodity,
b) změnou reálné hodnoty
podkladového nástroje v případě
1. úrokových opcí, pokud je podkladovým nástrojem
dluhopis, součin reálné hodnoty tohoto dluhopisu a koeficientu podle tabulky č. 7
v příloze k této vyhlášce. Pokud je podkladovým nástrojem úroková míra, hodnota podkladového
aktiva obchodník násobí předpokládanou změnou úrokové míry podle tabulky č. 7 v příloze
k této vyhlášce,
2. akciových a měnových opcí součin reálné hodnoty podkladového nástroje
a koeficientu 0,08,
3. komoditních opcí součin reálné hodnoty podkladového nástroje
a koeficientu 0,15.
(5) Kapitálový požadavek k riziku gama obchodník stanoví jako součet
kapitálových požadavků k riziku gama spočtených pro opce se stejnými podkladovými
nástroji.
(6) Kapitálový požadavek k riziku vega obchodník počítá pro každou opci
a je roven součinu hodnoty vega, volatility reálné hodnoty podkladového nástroje
(druh volatility, například denní, měsíční nebo implikovanou, obchodník zvolí v závislosti
na charakteru opce) a koeficientu 0,25. Kapitálový požadavek k riziku vega se rovná
součtu kapitálových požadavků k riziku vega spočtených pro každou opci.
(7) Kapitálové požadavky k riziku gama a vega obchodník přičítá podle
druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému
úrokovému riziku podle § 26, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku podle
§ 31, kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle § 36 nebo kapitálovému požadavku
ke komoditnímu riziku podle § 45.
§ 52
Metoda marží
(1) Obchodník může použít metodu marží pouze pro stanovení kapitálového
požadavku k opcím obchodovaným na uznaných burzách. Kapitálový požadavek takové opce
je roven marži. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného
s opcemi. Tímto stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku
podle § 50 nebo § 51.
(2) Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí obchodník počítá,
pokud podkladovými nástroji jsou úrokové nebo akciové nástroje. Kapitálový požadavek
ke specifickému riziku takových opcí je roven součtu součinů delta ekvivalentů úrokových
nebo akciových opcí a koeficientů specifického rizika podle tabulky č. 5 v příloze
k této vyhlášce, nebo koeficientů podle § 30. Kapitálový požadavek ke specifickému
riziku opcí obchodník přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému
riziku podle § 21 nebo ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku
podle § 30 v závislosti na podkladovém nástroji.
(3) Marže obchodník přičítá podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové
a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle § 26, kapitálovému
požadavku k obecnému akciovému riziku podle § 31, kapitálovému požadavku k měnovému
riziku podle § 36 nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle § 45.
(4) Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku obchodník
delta ekvivalenty v cizích měnách opcí do pozic podle § 34 nezařazuje.
nadpis vypuštěn
HLAVA XI
KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST
§ 53
Limit kapitálové přiměřenosti
(1) Kapitálová přiměřenost obchodníka se rovná součinu 8 % a podílu, v
jehož čitateli je kapitál obchodníka podle § 7 odst. 5 a ve jmenovateli je součet
kapitálového požadavku A podle § 3 odst. 2 a kapitálového požadavku B podle § 3 odst.
3 .
(2) Kapitálová přiměřenost nevyužitého tier 3 podle § 7 odst. 13 se rovná
součinu 8 % a podílu, v jehož čitateli je nevyužitý tier 3 a ve jmenovateli je součet
kapitálového požadavku A a kapitálového požadavku B.
(3) Kapitálová přiměřenost obchodníka podle odstavce 1 musí dosahovat nejméně
8 %.
ČÁST TŘETÍ
KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ
§ 53a
Metody konsolidace dat osob, které jsou součástí regulovaného konsolidačního
celku
Ovládající obchodník nebo finanční holdingová společnost, jejíchž konsolidační
celek podléhá dozoru Komise na konsolidovaném základě (dále jen "ovládající osoba"),
používá pro konsolidaci dat osob, které jsou součástí regulovaného konsolidačního
celku, pouze metody konsolidace podle mezinárodních účetních standardů, a to
a) plnou pro konsolidaci dat ovládající osoby a ovládaných osob,
b) poměrnou pro konsolidaci dat ovládající osoby a společně řízených
osob.
§ 53b
Pravidla kapitálové přiměřenosti na konsolidovaném základě
(1) Pro účely vymezení pravidel kapitálové přiměřenosti ovládajících osob
se postupuje přiměřeně podle části druhé, pokud není v této části stanoveno jinak.
(2) Osobou, která je součástí konsolidačního celku a jejíž zahrnutí do
konsolidačního celku není vhodné nebo může zkreslit výsledky dozoru na konsolidovaném
základě [§ 152 odst. 2 písm. c) zákona], je ovládaná osoba nebo společně řízená osoba,
pokud prokazatelně
a) ovládaná osoba nebo společně řízená osoba sídlí v zemi, kde existují
právní překážky pro poskytování potřebných informací nebo existují překážky pro převod
zisků,
b) hodnota aktiv jednotlivé ovládané osoby nebo jednotlivé společně řízené
osoby je menší než 1 % včetně celkové hodnoty aktiv ovládající osoby. Pokud však
celkový součet aktiv takových osob přesáhne 1 % celkové hodnoty aktiv ovládající
osoby, tyto ovládané osoby a společně řízené osoby se do regulovaného konsolidačního
celku zahrnují,
c) podíl na ovládané osobě, přidružené společnosti nebo na společně řízené
osobě je držen se záměrem prodeje v blízké budoucnosti; nedojde-li k prodeji do jednoho
roku od nabytí podílu, tato výjimka neplatí a ovládaná osoba nebo společně řízená
osoba se do regulovaného konsolidačního celku zahrne, nebo
d) ovládaná osoba nebo společně řízená osoba je v likvidaci nebo je na
její majetek prohlášen konkurs.
(3) Kapitálem regulovaného konsolidačního celku se rozumí součet kapitálu
odvozeného z konsolidované rozvahy sestavené ovládající osobou za regulovaný konsolidační
celek, vymezený podle § 7 odst. 5 a části menšinového vlastního kapitálu (kreditní
zůstatek) zahrnující podíl menšinových společníků na
a) splaceném základním kapitálu,
b) splaceném emisním ážiu,
c) povinných rezervních fondech,
d) ostatních rezervních fondech vytvořených ze zisku s výjimkou rezervních
fondů účelově vytvořených,
e) nerozděleném zisku z předchozích období po zdanění, pokud zisk příslušných
období byl potvrzen auditorem v auditu účetní závěrky, společníci nebo valná hromada
tuto roční závěrku schválili a rozhodli o výši nerozděleného zisku,
f) hospodářském výsledku ve schvalovacím řízení v případě, že tento výsledek
odsouhlasený auditorem představuje zisk, do kterého byly promítnuty předpokládané
dividendy a další platby z předpokládaného rozdělení zisku,
snížený o podíl menšinových společníků na vlastním kapitálu (debetní
zůstatek), včetně jejich podílu na neuhrazené ztrátě z předchozích let, a dále na
hospodářském výsledku ve schvalovacím řízení, pokud tento výsledek představuje ztrátu.
§ 53c
Kapitálové požadavky
(1) Kapitálovým požadavkem se rozumí hodnota v korunách českých propočtená
podle § 7 odst. 5 a vyjadřující potřebu odpovídajícího kapitálového krytí podstupovaných
rizik regulovaného konsolidačního celku. Kapitálový požadavek je složen z kapitálového
požadavku A a kapitálového požadavku B.
(2) Kapitálový požadavek A se rovná kapitálovému požadavku k úvěrovému riziku
investičního portfolia podle části druhé hlavy třetí.
(3) Kapitálový požadavek B se rovná součtu kapitálových požadavků
a) k úvěrovému riziku obchodního portfolia podle části druhé hlavy čtvrté,
b) k riziku angažovanosti obchodního portfolia podle části druhé hlavy
páté,
c) k obecnému úrokovému riziku podle části druhé hlavy šesté,
d) k obecnému akciovému riziku podle části druhé hlavy sedmé,
e) k měnovému riziku podle části druhé hlavy osmé a
f) ke komoditnímu riziku podle části druhé hlavy deváté.
Kapitálový požadavek k opcím se přičítá ke kapitálovému požadavku ke
specifickému a obecnému úrokovému riziku, kapitálovému požadavku ke specifickému
a obecnému akciovému riziku, kapitálovému požadavku k měnovému riziku a kapitálovému
požadavku ke komoditnímu riziku.
(4) Pro konsolidaci úrokových a akciových pozic nástrojů obchodního portfolia
a měnových a komoditních pozic nástrojů investičního a obchodního portfolia ovládající
osoby a ovládané osoby nebo společně řízeného podniku může ovládající osoba použít
metodu plné konsolidace nebo poměrné konsolidace, pokud
a) ovládající osoba řídí rizika na konsolidovaném základě,
b) ovládaná osoba nebo společně řízená osoba jsou povinny dodržovat stanovený
limit kapitálové přiměřenosti na individuálním základě podle zvláštního právního
předpisu nebo zahraniční právní úpravy odpovídající právu Evropských společenství
a tento limit splňují, a
c) právo země sídla ovládající osoby, ovládané osoby anebo společně řízeného
podniku nezakazuje převod jednotlivých složek kapitálu v rámci regulovaného konsolidačního
celku.
(5) Pokud kritéria uvedená v odstavci 4 nejsou splněna, použije se pro stanovení
kapitálových požadavků k úrokovému, akciovému a úvěrovému riziku obchodního portfolia
nebo měnovému a komoditnímu riziku nástrojů investičního a obchodního portfolia regulovaného
konsolidačního celku metoda agregace plus.
(6) Metodou agregace plus se rozumí metoda, podle které se kapitálové požadavky
stanovené na individuálním základě podle části druhé nebo zahraniční právní úpravy
odpovídající příslušným požadavkům práva Evropských společenství ovládající osobou,
ovládanou osobou a společně řízenou osobou sečtou. Kompenzace dlouhých a krátkých
pozic nástrojů není možná. Metoda agregace plus se nepovažuje za metodu konsolidace.
§ 53d
Limit kapitálové přiměřenosti na konsolidovaném základě
(1) Kapitálová přiměřenost ovládající osoby na konsolidovaném základě se
rovná součinu 8 % a podílu, v jehož čitateli je kapitál regulovaného konsolidačního
celku podle § 53b odst. 3 a ve jmenovateli je součet kapitálového požadavku A regulovaného
konsolidačního celku podle § 53c odst. 2 a kapitálového požadavku B regulovaného
konsolidačního celku podle § 53c odst. 3. Pokud byla použita metoda agregace plus
podle § 53c odst. 5 a 6, ve jmenovateli se uvádí součet kapitálového požadavku A
regulovaného konsolidačního celku a součtu kapitálových požadavků B osob, které jsou
součástí regulovaného konsolidačního celku, které byly stanoveny na individuálním
základě.
(2) Kapitálová přiměřenost ovládající osoby na konsolidovaném základě nevyužitého
tier 3 se rovná součinu 8 % a podílu, v jehož čitateli je nevyužitý tier 3 regulovaného
konsolidačního celku podle § 7 odst. 13 a ve jmenovateli je součet kapitálového požadavku
A regulovaného konsolidačního celku a kapitálového požadavku B regulovaného konsolidačního
celku. Pokud byla použita metoda agregace plus podle § 53c odst. 5 a 6, ve jmenovateli
se uvádí součet kapitálového požadavku A regulovaného konsolidačního celku a součtu
kapitálových požadavků B osob, které jsou součástí regulovaného konsolidačního celku,
které byly stanoveny na individuálním základě.
(3) Kapitálová přiměřenost ovládající osoby na konsolidovaném základě podle
odstavce 1 musí dosahovat alespoň 8 %.
§ 53e
Limity čisté angažovanosti investičního portfolia na konsolidovaném základě
(1) Čistá angažovanost investičního portfolia (§ 13 odst. 9) regulovaného
konsolidačního celku vůči jedné osobě nebo jedné ekonomicky spjaté skupině osob (§
14) s výjimkou osob uvedených v odstavci 2 nesmí přesáhnout 25 % kapitálu regulovaného
konsolidačního celku podle § 53b odst. 3 sníženého o využitý tier 3 regulovaného
konsolidačního celku podle § 7 odst. 12.
(2) Čistá angažovanost investičního portfolia regulovaného konsolidačního
celku nesmí přesáhnout 20 % kapitálu regulovaného konsolidačního celku podle § 53b
odst. 3 sníženého o využitý tier 3 regulovaného konsolidačního celku vůči
a) osobě, která je osobou propojenou s obchodníkem7),
b) ekonomicky spjaté skupině osob, v níž alespoň jedna osoba je osobou
propojenou s obchodníkem,
c) ekonomicky spjaté skupině osob s tím, že alespoň na jedné osobě má
kvalifikovanou účast osoba propojená s obchodníkem,
d) právnickým osobám, ve kterých má obchodník kvalifikovanou účast, nebo
e) ekonomicky spjaté skupině osob, v níž alespoň jedna osoba je právnickou
osobou, ve které má obchodník kvalifikovanou účast.
(3) Úhrn čistých angažovaností investičního portfolia regulovaného konsolidačního
celku vůči osobám nebo ekonomicky spjatým skupinám osob podle odstavců 1 a 2, vůči
nimž čistá angažovanost dosahuje 10 a více procent kapitálu regulovaného konsolidačního
celku sníženého o využitý tier 3, nesmí přesáhnout 800 % kapitálu regulovaného konsolidačního
celku podle § 53b odst. 3 sníženého o využitý tier 3. Pokud je osoba zařazena ve
více ekonomicky spjatých skupinách osob, zahrne pro účely tohoto limitu ovládající
osoba čistou angažovanost investičního portfolia vůči této osobě pouze do jedné ekonomicky
spjaté skupiny. Pro účely sledování limitu 800 % ovládající osoba zahrnuje i čistou
angažovanost investičního portfolia vůči skupině, jejíž objem klesl pod 10 % kapitálu
regulovaného konsolidačního celku podle § 53b odst. 3, sníženého o využitý tier 3.
(4) Limitům čisté angažovanosti investičního portfolia regulovaného konsolidačního
celku nepodléhá angažovanost vůči subjektům uvedeným v § 15 odst. 4.
ČÁST ČTVRTÁ
ROZSAH, ZPŮSOB A LHŮTY PRO PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ
HLAVA I
OBCHODNÍCI S CENNÝMI PAPÍRY DODRŽUJÍCÍ KAPITÁLOVOU PŘIMĚŘENOST NA INDIVIDUÁLNÍM
ZÁKLADĚ
§ 53f
(1) Obchodník, který dodržuje kapitálovou přiměřenost na individuálním
základě, bez zbytečného odkladu ohlásí Komisi pokles kapitálové přiměřenosti podle
§ 53 pod 8 % a překročení limitů čisté angažovanosti investičního portfolia obchodníka
podle § 15.
(2) Informace podle odstavce 1 obchodník Komisi zašle spolu se standardizovaným
datovým formulářem určeným k hlášení kapitálové přiměřenosti a angažovanosti obchodníka
s údaji ke dni poklesu kapitálové přiměřenosti, případně překročení limitů čisté
angažovanosti investičního portfolia, a s účetními doklady a daty potřebnými pro
výpočet kapitálové přiměřenosti a čisté angažovanosti investičního portfolia k danému
dni.
HLAVA II
OSOBY ZAHRNUTÉ DO KONSOLIDAČNÍHO CELKU
§ 53g
Rozsah informací
(1) Ovládající osoba a smíšená holdingová společnost [§ 151 odst. 1
písm. e) zákona] předloží Komisi grafické znázornění struktury konsolidačního celku
a seznam jí ovládaných osob a přidružených společností s tím, že u každé z nich uvede
a) obchodní firmu nebo název a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b) výši upsaného a výši splaceného základního kapitálu,
c) výši přímého a nepřímého podílu ovládající osoby nebo smíšené holdingové
společnosti na základním kapitálu a hlasovacích právech, případně jiný způsob, kterým
vykonává rozhodující nebo významný vliv v ovládaných osobách nebo přidružených společnostech,
d) údaje o osobách [§ 2 písm. b) zákona], které jsou statutárním orgánem,
členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu obchodních
společností, a předmět podnikání těchto společností,
e) předmět podnikání nebo činnosti zapsaný v obchodním rejstříku a
vymezení činností skutečně prováděných,
f) název a adresu orgánu, který v zahraničí vykonává dohled nad poskytováním
služeb na finančním trhu ovládané osoby nebo přidružené společnosti,
g) přehled služeb poskytovaných ovládající osobě a smíšené holdingové
společnosti,
h) seznam dalších osob, které mají kvalifikovanou účast na ovládané
osobě, s uvedením výše jejich přímého nebo nepřímého podílu na základním kapitálu
a hlasovacích právech, případně jiného způsobu, jakým tyto osoby vykonávají v ovládané
osobě významný vliv, a
i) informaci, zda a který auditor provádí audit.
(2) Ovládající osoba a smíšená holdingová společnost předloží Komisi informace
o sobě v rozsahu podle odstavce 1 písm. a), b), d), e), f) a i).
(3) Ovládající osoba předloží Komisi dále
a) grafické znázornění struktury regulovaného konsolidačního celku
s uvedením používané metody konsolidace podle § 53a, popřípadě uvede, zda bude využívána
metoda agregace plus podle § 53c odst. 5 a 6, a to u každé jednotlivé ovládané osoby,
přidružené společnosti a společně řízené osoby,
b) údaje o osobách [§ 2 písm. b) zákona], které jsou statutárním orgánem,
členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu ovládané
osoby, přidružené společnosti a společně řízené osoby nebo jiné obchodní společnosti,
a předmět podnikání těchto společností,
c) seznam dalších osob, které mají kvalifikovanou účast na ovládané
osobě, přidružené společnosti a společně řízené osobě s uvedením výše jejich přímého
nebo nepřímého podílu na základním kapitálu a hlasovacích právech, případně jiného
způsobu, jakým tyto osoby vykonávají v ovládané osobě, přidružené společnosti a společně
řízené osobě, významný vliv,
d) seznam ovládaných osob, přidružených společností a společně řízených
osob nezahrnutých do regulovaného konsolidačního celku spolu s průkazným odůvodněním,
e) seznam osob s kvalifikovanou účastí na ovládající osobě s uvedením
výše jejich přímého a nepřímého podílu na základním kapitálu a hlasovacích právech,
případně jiného způsobu, jakým je vykonáván rozhodující nebo významný vliv v ovládající
osobě,
f) přehled služeb poskytovaných ovládající osobou dalším osobám, které
jsou součástí konsolidačního celku, a přehled služeb vzájemně poskytovaných mezi
osobami, které jsou součástí konsolidačního celku, a
g) další informace, jsou-li zapotřebí k objasnění struktury a vazeb
konsolidačního celku a regulovaného konsolidačního celku.
(4) Ovládající osoba doloží zprávou auditora, že informace předkládané
podle odstavců 1 až 3 jsou úplné a správné, a to vždy o stavu k 31. prosinci.
§ 53h
Informování o kapitálové přiměřenosti
(1) Obchodník, který je součástí regulovaného konsolidačního celku, informuje
Komisi o dodržování pravidel kapitálové přiměřenosti ovládajícími osobami regulovaného
konsolidačního celku v elektronické podobě ve formě datové zprávy8) vypracované podle
standardizovaného datového formuláře, jehož vzor je přílohou této vyhlášky, a to
o stavu k 30. červnu a k 31. prosinci kalendářního roku, vždy nejpozději do 1 měsíce
po uplynutí těchto termínů. Standardizovaný datový formulář uveřejňuje Komise způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(2) Systém sestavování informace podle odstavce 1 musí být ověřen interním
auditorem nebo auditorem. Při ověřování informací od osob zahrnutých do regulovaného
konsolidačního celku lze využít interního auditora těchto osob nebo auditora. Ovládající
osoba doloží zprávou auditora, že informace podle odstavce 1 jsou úplné a správné,
a to vždy o stavu k 31. prosinci.
§ 53i
Způsob a lhůty pro předávání informací
(1) Ovládající osoba a smíšená holdingová společnost předkládají informace
v elektronické podobě ve formě datové zprávy8) vypracované podle standardizovaného
datového formuláře, jehož vzor je přílohou č. 2 této vyhlášky, podle stavu k 31.
prosinci vždy nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku.
(2) Osoba, která se stane ovládající osobou nebo smíšenou holdingovou společností,
předloží první informace podle § 53g, včetně informace podle § 53b odst. 2, které
prokazují důvody pro nezahrnutí osoby do konsolidačního celku, v podobě podle odstavce
1 do 30 dnů ode dne, kdy se stala ovládající osobou nebo smíšenou holdingovou společností,
a to s údaji ke dni, kdy se stala ovládající osobou nebo smíšenou holdingovou společností.
Ovládající osoba a smíšená holdingová společnost informují Komisi neprodleně o všech
změnách údajů, které jsou předmětem informační povinnosti. Pokud se změna týká struktury
konsolidačního celku nebo regulovaného konsolidačního celku, přikládají nové grafické
znázornění struktury tohoto celku.
(3) Informace podle § 53h a podle odstavců 1 a 2 ovládající osoba a smíšená
holdingová společnost zasílají Komisi elektronickou poštou, na záznamovém médiu nebo
na základě připojení prostřednictvím pevného telekomunikačního okruhu9). Informace
musí být opatřena zaručeným elektronickým podpisem10) založeným na kvalifikovaném
certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb11).
ČÁST PÁTÁ
VNITŘNÍ KONTROLNÍ MECHANISMY
HLAVA I
OBCHODNÍCI DODRŽUJÍCÍ KAPITÁLOVOU PŘIMĚŘENOST NA INDIVIDUÁLNÍM ZÁKLADĚ
§ 53j
(1) Obchodník uchovává data potřebná pro výpočet kapitálové přiměřenosti
a sledování všech limitů stanovených touto vyhláškou nejméně po dobu 5 let; tím nejsou
dotčena pravidla stanovená zvláštními právními předpisy o archivnictví, která obsahují
lhůtu delší.
(2) Obchodník používá pro účely výpočtů podle této vyhlášky pozice, které
zohledňují veškeré operace sjednané do 24. hodiny daného dne.
(3) S nástroji, které nejsou uvedeny v § 18, 27 a 37 a se složenými nástroji
nakládá obchodník podle postupů, které vycházejí z postupů pro účtování. Komise může
požádat o předložení těchto postupů a jejich úpravu, pokud to vyžaduje zejména charakter
podstupovaných rizik.
§ 53k
(1) Obchodník vytvoří systém řízení rizik, který odpovídá rozsahu a složitosti
činností tak, aby poskytl nezkreslený obraz o míře podstupovaných rizik obchodníka.
Systém musí rovněž soustavně na denní bázi poskytovat informace o pozicích zaujímaných
obchodníkem, o jeho angažovanosti vůči jednotlivým osobám či ekonomicky spjatým skupinám.
(2) Obchodník upraví v souladu s touto vyhláškou vnitřním předpisem
zásady řízení rizik. Tento předpis musí obsahovat alespoň
a) typy činností, které budou při řízení rizik obchodníkem prováděny,
b) postupy pro identifikaci, měření, sledování a omezování rizik,
c) postupy stanovení reálných hodnot nástrojů podle § 5,
d) soustavu limitů používanou při řízení rizik, včetně postupů při
překročení limitů,
e) způsob organizování toku informací zejména o výsledných pozicích
z realizovaných operací a o vyhodnocení vnitřních limitů,
f) vymezení pravomocí a povinností odpovědných zaměstnanců při řízení
rizik a
g) povinnosti útvaru interního auditu při prověřování systému řízení
rizik.
(3) Vnitřní předpis podle odstavce 2 musí být schválen statutárním orgánem
obchodníka. Obchodník zabezpečí, aby na jeho dodržování dohlížela dozorčí rada obchodníka.
(4) Statutární orgán obchodníka musí být pravidelně a spolehlivě informován
o dodržování postupů a zásad definovaných ve vnitřním předpisu podle odstavce 3,
včetně dodržování limitů kapitálové přiměřenosti a dalších vnitřních limitů stanovených
obchodníkem.
HLAVA II
OSOBY ZAHRNUTÉ DO KONSOLIDAČNÍHO CELKU
§ 53l
(1) Ovládající osoba zajistí, aby u všech osob, které jsou součástí regulovaného
konsolidačního celku, existovaly dostatečné vnitřní kontrolní mechanismy zajišťující
úplnost a správnost veškerých údajů a informací předávaných Komisi. Postupy uplatňované
v systému pro předávání těchto údajů a informací v rámci regulovaného konsolidačního
celku musí být dostatečně transparentní.
(2) Ovládající osoba vytvoří systém řízení rizik, který odpovídá rozsahu
a složitosti činností tak, aby poskytl nezkreslený obraz o míře podstupovaných rizik
regulovaného konsolidačního celku. Systém musí zejména soustavně poskytovat informace
o pozicích zaujímaných osobami, které jsou součástí regulovaného konsolidačního celku,
a o angažovanosti vůči jednotlivým osobám a ekonomicky spjatým skupinám osob, včetně
angažovanosti z titulu úpisu cenných papírů.
(3) Ovládající osoba vytvoří v rámci řízení rizik takový systém vlastních
limitů, který zajistí soustavné dodržování limitů stanovených touto vyhláškou. Ovládající
osoba musí dodržování limitů na vyžádání Komise věrohodně doložit.
(4) Ovládající osoba uchovává data potřebná pro sledování dodržování limitů
stanovených touto vyhláškou nejméně po dobu pěti let; tím nejsou dotčena pravidla
stanovená zvláštními právními předpisy o archivnictví, která stanoví lhůtu delší.
(5) Ovládající osoba zajistí existenci a funkčnost dostatečných kontrolních
mechanismů při sestavování informace podle § 53h odst. 1.
ČÁST ŠESTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 54
Společná ustanovení
(1) Obchodník je povinen Komisi oznámit bez zbytečného odkladu pokles kapitálové
přiměřenosti podle § 53 pod 8 % a překročení limitů čisté angažovanosti investičního
portfolia obchodníka podle § 15.
(2) Oznámení podle odstavce 1 obchodník Komisi zašle spolu se standardizovaným
datovým formulářem určeným k hlášení kapitálové přiměřenosti a angažovanosti obchodníka
sestaveným ke dni poklesu kapitálové přiměřenosti, případně překročení limitů čisté
angažovanosti investičního portfolia, a s účetními doklady a daty potřebnými pro
výpočet kapitálové přiměřenosti a čisté angažovanosti investičního portfolia k danému
dni.
§ 55
(1) Obchodník dodržuje limity stanovené touto vyhláškou soustavně. Dodržování
limitů musí obchodník věrohodně doložit.
(2) Obchodník uchovává účetní doklady a data potřebná pro výpočet kapitálové
přiměřenosti a sledování všech limitů stanovených touto vyhláškou nejméně po dobu
5 let.
(3) Obchodník používá pro účely výpočtů podle této vyhlášky pozice, které
zohledňují veškeré operace sjednané do 24. hodiny daného dne.
(4) S nástroji, které nejsou uvedeny v § 18, § 27 a § 37 a se složenými nástroji
obchodník nakládá podle vlastních postupů, které vycházejí z postupů pro účtování.
Komise může požádat o předložení těchto vlastních postupů a jejich úpravu, pokud
to bude vyžadovat zejména charakter podstupovaných rizik.
§ 56
(1) Obchodník zabezpečí, aby byla zajištěna úplnost a správnost výpočtů požadovaných
touto vyhláškou a údajů předávaných Komisi.
(2) Obchodník vytvoří systém řízení rizik, který odpovídá rozsahu a složitosti
činností tak, aby poskytl nezkreslený obraz o míře podstupovaných rizik obchodníka.
Systém musí mimo jiné soustavně (na denní bázi) poskytovat informace o pozicích zaujímaných
obchodníkem, o jeho angažovanosti vůči jednotlivým osobám či ekonomicky spjatým skupinám.
(3) Obchodník vydá vnitřní předpis, kterým v souladu s touto vyhláškou
upraví zásady řízení rizik. Tento předpis musí obsahovat alespoň
a) typy činností,
které budou obchodníkem prováděny,
b) postupy pro identifikaci, měření, sledování
a omezování rizik,
c) postupy stanovení reálných hodnot nástrojů podle § 5,
d) soustavu
limitů používanou při řízení rizik, včetně postupů při překročení limitů,
e) způsob
organizování toku informací zejména o výsledných pozicích z realizovaných operací
a o vyhodnocení vnitřních limitů,
f) vymezení pravomocí a povinností odpovědných
zaměstnanců při řízení rizik a
g) povinnosti útvaru interního auditu při prověřování
systému řízení rizik.
(4) Vnitřní předpis podle odstavce 3 musí být schválen statutárním orgánem
obchodníka. Obchodník zabezpečí, aby na jeho dodržování dohlížela dozorčí rada obchodníka.
(5) Obchodník zajistí pravidelné a spolehlivé informování statutárního orgánu
o dodržování postupů a zásad definovaných ve vnitřním předpisu podle odstavce 3,
včetně dodržování limitů kapitálové přiměřenosti a dalších vnitřních limitů stanovených
obchodníkem.
Člen prezidia vykonávající funkci předsedy:
Ing. Šimáček v. r.
Příl.1
Tabulka č. 1 až 10
Tabulka č. 1 Rizikové váhy aktiv
---------------------------------------------------------------------
riziková váha druh rozvahového aktiva
---------------------------------------------------------------------
0 1. pokladní hodnoty,
2. pohledávky za centrálními vládami států zóny
A, popřípadě přímo za těmito státy, včetně
pohledávek, které jsou těmito vládami,
popřípadě státy zaručeny, například
pohledávky
a) pojištěné Exportní garanční a pojišťovací
společnosti, a. s., podle § 8 odst. 1
písm. a) zákona č. 58/1995 Sb.,
o pojišťování a financování vývozu se
státní podporou, nebo pojištěné jinou
osobou, pokud rizikovou váhu 0 přiznává
pojištění poskytovanému touto osobou
příslušný zahraniční orgán bankovního
dohledu,
b) za Českou exportní bankou, a. s., které
jsou zaručeny zárukou státu podle § 8
odst. 1 písm. b) zákona č. 58/1995 Sb.,
o pojišťování a financování vývozu se
státní podporou,
c) za Fondem národního majetku, které jsou
zaručeny zárukou státu podle § 24 odst.
2 zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti
orgánů České republiky ve věcech převodů
majetku státu na jiné osoby a o Fondu
národního majetku České republiky, ve
znění zákona č. 120/1995 Sb.,
d) za Českou konsolidační agenturou,
3. pohledávky za Evropskými společenstvími,
4. pohledávky za centrálními bankami států zóny
A,
5. pohledávky za centrálními vládami států zóny
B denominované a splácené v národní měně
osoby, pokud nedošlo k restrukturalizaci
státního dluhu daného státu - příloha č. 2,
6. pohledávky za centrálními bankami států zóny
B denominované a splácené v národní měně
osoby, pokud nedošlo k restrukturalizaci
státního dluhu daného státu - příloha č. 2,
7. reálné hodnoty derivátů,
8. aktiva, která jsou odečitatelnou položkou
podle § 7,
9. pohledávky zajištěné zástavním právem
k dluhopisům, vkladním listům podle § 9 odst.
13,
10. pohledávky za vládami územních celků států
zóny A a za orgány územní samosprávy států
zóny A, pokud těmto vládám a orgánům přiznává
rizikovou váhu 0 příslušný zahraniční orgán
bankovního dohledu a tuto skutečnost oznámil
Evropské komisi,
---------------------------------------------------------------------
0,20 1. pohledávky za bankami se sídlem ve státech
zóny A kromě pohledávek, které jsou součástí
kapitálových investic odečítaných podle § 7
a kromě pohledávek, kterým přísluší riziková
váha 1,00,
2. pohledávky za bankami se sídlem ve státech
zóny B s původní splatností nejvýše 1 rok
kromě pohledávek, kterým přísluší riziková
váha 1,00,
3. pohledávky za mezinárodními finančními
institucemi,
4. pohledávky za vládami územních celků států
zóny A,
5. pohledávky za orgány územní samosprávy států
zóny A,
6. pohledávky za obchodníky s cennými papíry se
sídlem ve státech zóny A (§ 2) kromě
pohledávek, které jsou součástí kapitálových
investic odečítaných podle § 7, a kromě
pohledávek, kterým přísluší riziková váha
1,00,
7. pohledávky za uznanými clearingovými centry
a uznanými burzami se sídlem ve státech zóny
A,
8. finanční nástroje v procesu inkasa,
---------------------------------------------------------------------
1,00 Všechna ostatní aktiva, která nejsou uvedena
výše, zejména
1. kapitálové investice do bank a finančních
institucí, které nejsou odečitatelnou
položkou podle § 7,
2. kapitálové investice do právnických osob
kromě bank a finančních institucí,
3. pohledávky za bankami se sídlem ve státech
zóny A a obchodníky s cennými papíry se
sídlem ve státech zóny A (§ 2), u kterých byl
prohlášen konkurz nebo byla odebrána licence
a nezačalo vyrovnání nebo bylo povoleno
vyrovnání nebo jsou v likvidaci nebo
u kterých byla zavedena nucená správa.
Zahrnují se pohledávky, které nejsou
odečitatelnou položkou podle § 7;
4. pohledávky za právnickými osobami kromě bank
a obchodníků s cennými papíry, kromě
pohledávek odečítaných podle § 7,
a pohledávky za fyzickými osobami,
5. pohledávky za centrálními vládami států zóny
B, kterým nepřísluší riziková váha 0, a za
institucemi podporovanými centrálními vládami
států zóny B,
6. pohledávky za centrálními bankami států zóny
B, kterým nepřísluší riziková váha 0,
7. pohledávky za vládami územních celků států
zóny B a za orgány územní samosprávy států
zóny B,
8. pohledávky za bankami se sídlem ve státech
zóny B s původní splatností nejvýše 1 rok,
u kterých byla zavedena nucená správa,
prohlášen konkurz nebo povoleno vyrovnání
nebo jsou v likvidaci,
9. pohledávky za bankami se sídlem ve státech
zóny B s původní splatností delší než 1 rok,
které nejsou odečitatelnou položkou podle
§ 7,
10. pohledávky za právnickými osobami
- finančními institucemi, kterým nepřísluší
riziková váha 0,2,
11. hmotný majetek, který je poskytnutou
nemovitou zástavou,
12. pohledávky za vládou podporovanými
institucemi (§ 2).
---------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 2 Konverzní faktory podrozvahových aktiv
---------------------------------------------------------------------
konverzní faktor Vybrané podrozvahové aktivum
---------------------------------------------------------------------
0 poskytnuté odvolatelné úvěrové přísliby včetně
příslibů k uložení vkladu, s původní splatností
do 1 roku včetně, odvolatelné bezpodmínečně,
kdykoliv a bez výpovědní lhůty,
---------------------------------------------------------------------
0,50 poskytnuté úvěrové přísliby včetně příslibů
k uložení vkladu, kterým nepřísluší konverzní
faktor 0
---------------------------------------------------------------------
1,00 1. poskytnuté záruky z prodaných směnek,
2. poskytnutá směnečná rukojemství,
3. poskytnutá přijetí směnek,
4. pohledávky z vkladů a úvěrů z pevných
termínových operací a delta ekvivalenty
pohledávek z vkladů a úvěrů opcí, pohledávky
na dluhopisy, směnky a akcie z pevných
termínových operací a delta ekvivalenty
pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z
opcí.
---------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 3 Konverzní faktory derivátů
----------------------------------------------------------------------------------------------------
deriváty
----------------------------------------------------------------------------------------------------
úrokové2) měnové včetně akciové na drahé kovy na ostatní
derivátů a úvěrové kromě derivátů komodity3)
na měnové zlato na měnové zlato
----------------------------------------------------------------------------------------------------
zbytková splatnost:1)
1. do 1 roku včetně 0 0,01 0,06 0,07 0,10
2. od 1 roku do 5 let 0,005 0,05 0,08 0,07 0,12
3. nad 5 let 0,015 0,075 0,10 0,08 0,15
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 4 Úvěrové riziko obchodního portfolia - konverzní faktory vypořádacího rizika ----------------------------------------------------------------------------- počet pracovních dnů po stanoveném dnu vypořádání sloupec A sloupec B ----------------------------------------------------------------------------- 5 - 15 0,08 0,005 16 - 30 0,50 0,040 31 - 45 0,75 0,090 46 a více 1,00 - -----------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 5 Specifické úrokové riziko - koeficienty ---------------------------------------------------------------------------------------- nástroj koeficient ---------------------------------------------------------------------------------------- Vládní nástroje 0 ---------------------------------------------------------------------------------------- Kvalifikované nástroje se zbytkovou splatností nižší než 6 měsíců včetně 0,0025 ---------------------------------------------------------------------------------------- Kvalifikované nástroje se zbytkovou splatností od 6 do 24 měsíců včetně 0,01 ---------------------------------------------------------------------------------------- Kvalifikované nástroje se zbytkovou splatností vyšší než 24 měsíců 0,016 ---------------------------------------------------------------------------------------- Ostatní nástroje 0,08 ----------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 6 Kapitálový požadavek k riziku angažovanosti obchodního portfolia - korekční
faktor
----------------------------------------------------------------------------------------
převýšení podle § 17 odst. 7 v den vykazování korekční faktor
----------------------------------------------------------------------------------------
A B
----------------------------------------------------------------------------------------
do 40 % kapitálu obchodníka 2 2
od 40 do 60 % kapitálu obchodníka 3 2
od 60 do 80 % kapitálu obchodníka 4 2
od 80 do 100 % kapitálu obchodníka 5 2
od 100 do 250 % kapitálu obchodníka 6 2
nad 250 % kapitálu obchodníka 9 2
----------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 7 Obecné úrokové riziko, metoda splatnosti - koeficienty
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
časové pásmo koeficient předpokládaná změna
úrokových měr v %
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
kuponová míra 3 % a vyšší kuponová míra nižší než 3 %
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
zóna 1 do 1 měsíce včetně do 1 měsíce včetně 0 1,00
1 až 3 měsíce včetně 1 až 3 měsíce včetně 0,002 1,00
3 až 6 měsíců včetně 3 až 6 měsíců včetně 0,004 1,00
6 až 12 měsíců včetně 6 až 12 měsíců včetně 0,007 1,00
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
zóna 2 1 až 2 roky včetně 1,0 až 1,9 roky včetně 0,0125 0,90
2 až 3 roky včetně 1,9 až 2,8 roky včetně 0,0175 0,80
3 až 4 roky včetně 2,8 až 3,6 roky včetně 0,0225 0,75
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
zóna 3 4 až 5 let včetně 3,6 až 4,3 let včetně 0,0275 0,75
5 až 7 let včetně 4,3 až 5,7 let včetně 0,0325 0,70
7 až 10 let včetně 5,7 až 7,3 let včetně 0,0375 0,65
10 až 15 let včetně 7,3 až 9,3 let včetně 0,045 0,60
15 až 20 let včetně 9,3 až 10,6 let včetně 0,0525 0,60
nad 20 let 10,6 až 12 let včetně 0,06 0,60
12 až 20 let včetně 0,08 0,60
nad 20 let 0,125 0,60
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 8 Obecné úrokové riziko, metoda durací - předpokládané změny úrokových měr
------------------------------------------------------------------------------------------
modifikované durace předpokládaná změna modifikované durace předpokládaná změna
úrokových měr v % úrokových měr v %
------------------------------------------------------------------------------------------
zóna 1 zóna 3
do 1 měsíce včetně 1,00 3,3 až 4,0 roky včetně 0,75
1 až 3 měsíce včetně 1,00 4,0 až 5,2 roky včetně 0,70
3 až 6 měsíců včetně 1,00 5,2 až 6,8 roky včetně 0,65
6 až 12 měsíců včetně 1,00 6,8 až 8,6 roky včetně 0,60
8,6 až 9,9 roky včetně 0,60
zóna 2 9,9 až 11,3 roky včetně 0,60
1,0 až 1,8 let včetně 0,90 11,3 až 16,6 roky včetně 0,60
1,8 až 2,6 let včetně 0,80 nad 16,6 let 0,60
2,6 až 3,3 let včetně 0,75
------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 9 Akciové riziko - indexy ------------------------------------------------------------------------------------------ Austrálie All Ords Mexiko Price and Quotat. Index Belgie BEL 20 Polsko WIG Česká republika PX-50 Portugalsko BVL General Index Francie CAC 40 Rakousko ATX Hong Kong Hang Seng Řecko General Price Index Irsko ISEQ Index Singapore SES All Share Price Index Itálie MIB-30 Španělsko IBEX 35 Japonsko Nikkei 225 Švédsko OMX Kanada TSE 35 Švýcarsko SMI Lucembursko Share Price Index Velká Británie FTSE 100 Německo DAX Spojené státy americké S&P 500 Nizozemí EOE 25 neuvedené státy OECD oficiální akciové indexy Maďarsko BUX organizovaných trhů ------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 10 Upisování akcií a dluhopisů ------------------------------------------------------------------ Počet pracovních dnů po dni, Dluhopisy Akcie ke kterému se obchodní zavázal sám předmětné nástroje upsat ------------------------------------------------------------------ 0 dnů 0 % 10 % 1 den 10 % 10 % 2 dny 25 % 25 % 3 dny 25 % 25 % 4 dny 50 % 50 % 5 dny 75 % 75 % 6 a více dnů 100 % 100 % ------------------------------------------------------------------
Příl.2
Standardizovaný formulář pro podávání hlášení o kapitálové přiměřenosti a angažovanosti
ovládající osoby za regulovaný konsolidovaný celek
Vybraná ustanovení novel
Čl.II vyhlášky č. 105/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ovládající osoba a smíšená holdingová společnost poprvé předloží Komisi
informace v rozsahu § 53g odst. 1 a 2 podle stavu k 30. červnu 2006 do 31. července
2006.
2. Ovládající osoba, která sestavuje regulovaný konsolidační celek, poprvé
předloží Komisi informace v rozsahu § 53g odst. 3 podle stavu k 30. červnu 2006 současně
s informacemi podle odstavce 1 a informacemi podle § 53b odst. 2, které prokazují
důvody pro nezahrnutí osoby do konsolidačního celku.
3. Informace podle § 53i odst. 1 obchodník poprvé zašle Komisi podle stavu
k 30. červnu 2006 do 31. července 2006 způsobem podle § 53i odst. 2.
1) Směrnice Rady 93/6/EHS ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti
investičních podniků a úvěrových institucí, ve znění směrnic Evropského parlamentu
a Rady 98/31/ES, 98/33/ES a 2002/87/ES.
Směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti
cenných papírů, ve znění směrnic 95/26/ES, 97/9/ES a 2000/64/ES.
1) U derivátů, u kterých dochází k vypořádání v určitých přesně stanovených datech
a kde podmínky vypořádání jsou takové, že reálná hodnota derivátů k těmto datům je
nulová, se za zbytkovou splatnost považuje doba do následujícího takového data. U
těchto derivátů v případě úrokových nástrojů se zbytkovou splatností nad jeden rok
konverzní faktor nemůže být nižší než 0,005. Důvodem pro toto spodní omezení je,
že i když výše uvedené charakteristiky derivátů omezují potenciální cenové pohyby
dlouhodobých derivátů do nejbližšího data vypořádání, takový derivát přesto představuje
dlouhodobý závazek a tudíž větší riziko než derivát s krátkou zbývající splatností.
Spodní hranice zajišťuje, že kapitálový požadavek k takovému derivátu není nikdy
nulový.
2) § 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
2) U úrokových swapů typu proměnlivá úroková míra/proměnlivá úroková míra v jedné
měně je propočet úvěrového ekvivalentu založen pouze na stanovení reálné hodnoty
nástroje a konverzní faktory se považují za nulové.
2a) Čl. 1 bod 19 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20.
března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, ve znění
směrnice 2004/69/ES.
3) § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu
se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu,
ve znění pozdějších předpisů.
3) Do této kategorie derivátů se zařazují deriváty na komodity kromě měnového
zlata a drahých kovů.
4) § 3 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
5) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech.
7) § 66a odst. 9 obchodního zákoníku.
8) § 2 písm. c) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých
dalších zákonů, ve znění zákona č. 440/2004 Sb.
9) § 2 odst. 16 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších
zákonů, ve znění zákona č. 167/2004 Sb.
10) § 2 písm. b) zákona o elektronickém podpisu, ve znění zákona č. 440/2004
Sb.
11) § 11 zákona o elektronickém podpisu, ve znění zákona č. 226/2002 Sb. a zákona
č. 440/2004 Sb.