FZ03/2004
České účetní standardy
pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 501/2002 Sb., ve znění
pozdějších předpisů (dále jen "České účetní standardy pro finanční instituce")
Změna: 28/117 492/2005
Změna: 281/104 628/2008
Změna: 28/115 402/2010-281
Změna: MF-115 051/2012/28
Změna: FZ03/2014
Změna: MF-34272/2017/28-1 (část)
Změna: MF-34272/2017/28-1
Změna: MF-37307/2023/28-3
Ministerstvo financí podle § 36 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění
pozdějších předpisů, oznamuje vydání změn Českých účetních standardů pro finanční
instituce v jejich úplném znění.
Toto úplné znění Českých účetních standardů pro účetní jednotky, které účtují
podle vyhlášky č. 501/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nahrazuje jejich znění
uveřejněné pod č. 49 ve Finančním zpravodaji č. 11-12/1/2003 ze dne 31.12.2003.
Toto úplné znění Českých účetních standardů pro finanční instituce se použije
pro účetní období začínající dnem 1. ledna 2005 nebo dnem pozdějším.
České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č.
501/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "České účetní standardy pro
finanční instituce")
1. Cíl
Cílem těchto standardů je stanovit podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), a vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou
se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších
předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška") základní postupy účtování.
2. Obsah
--------------------------------------------------------------------- Číslo Název --------------------------------------------------------------------- 101 Účty a zásady účtování na účtech, vnitropodnikové účetnictví 102 Otevírání a uzavírání účetních knih, účetní závěrka 103 Zásady pro účtování nákladů a výnosů a pro jejich časové rozlišování 104 Použití způsobů oceňování - standard zrušen 105 Kurzové rozdíly 106 Opravné položky 107 Rezervy 108 Cenné papíry 109 Účasti s podstatným a rozhodujícím vlivem 110 Deriváty 111 Operace s cennými papíry a deriváty pro klienty 112 Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek 113 Daň z příjmu a daň z přidané hodnoty 114 Inventarizační rozdíly 115 Konsolidace Příloha Společná ustanovení ke směrné účtové osnově ---------------------------------------------------------------------
Český účetní standard pro finanční instituce č. 101 Účty a zásady účtování
na účtech, vnitropodnikové účetnictví
1. Hlediska pro vytváření syntetických a analytických účtů
1.1. Účty zřizuje účetní jednotka podle § 14 zákona a § 66 vyhlášky.
2. Okamžik uskutečnění účetního případu
2.1. Okamžikem uskutečnění účetního případu je zejména den výplaty nebo
převzetí oběživa, den nákupu nebo prodeje valut, deviz, popř. cenných papírů, den
provedení platby, popř. inkasa z účtu klienta, den příkazu na korespondenta k provedení
platby, den zúčtování příkazů banky s clearingovým centrem ČNB, den připsání (valuty)
prostředků podle zprávy došlé od korespondenta banky (zprávou se rozumí zpráva v
systému SWIFT, avízo banky, převzaté medium, výpis z účtu, popř. jiné dokumenty),
den sjednání a den vypořádání spotových obchodů (účetní jednotka zvolí, zda pro spotové
obchody použije účtování dle dne obchodu nebo dne vypořádání a zvolený způsob důsledně
dodržuje v rámci každé skupiny), den sjednání a den vypořádání obchodů s deriváty,
den vydání nebo převzetí záruky, popř. úvěrového příslibu, den převzetí hodnot do
úschovy, den v souladu s bodem 2.3.
2.2. V případech, na které se nevztahuje bod 2.1., se tímto dnem rozumí
zejména den, ve kterém dojde k nabytí nebo zániku vlastnictví, popř. práv k cizím
věcem, ke ztrátě kontroly nad smluvními právy k finančnímu aktivu, ke vzniku pohledávky
a závazku, jejich změně nebo zániku, ke zjištění škody, manka, schodku, přebytku,
k pohybu majetku uvnitř účetní jednotky a k dalším skutečnostem, které jsou předmětem
účetnictví a které nastaly, popř. o nichž jsou k dispozici potřebné doklady tyto
skutečnosti dokumentující, nebo které vyplývají z vnitřních podmínek účetní jednotky
anebo ze zvláštních předpisů.
2.3. Finanční aktivum nebo jeho část účetní jednotka odúčtuje z rozvahového
účtu v případě, že ztratí kontrolu nad smluvními právy k tomuto finančnímu aktivu
nebo jeho části. Účetní jednotka tuto kontrolu ztratí, jestliže uplatní práva na
výhody definované smlouvou, tato práva zaniknou nebo se těchto práv vzdá. Jestliže
postavení účetní jednotky nebo postavení druhé strany (přejímající subjekt) naznačuje,
že si převádějící účetní jednotka udržela kontrolu nad finančním aktivem, nebude
finanční aktivum z rozvahového účtu převádějící účetní jednotky odúčtováno.
2.4. Finančními aktivy se rozumí
a) hotovost (tzn. peněžní prostředky, kterými se rozumí oběživo
a jiné peněžní prostředky splatné na požádání),
b) právo na získání hotovosti nebo jiného finančního aktiva jiného
subjektu, vzniklé na základě smlouvy,
c) právo na směnu finančních nástrojů za potenciálně příznivých
podmínek, vzniklé na základě smlouvy,
d) kapitálový nástroj jiného subjektu.
2.5. Převede-li účetní jednotka část finančního aktiva na přejímající
subjekt a část si ponechá, rozdělí účetní hodnotu finančního aktiva na základě jeho
reálné hodnoty k okamžiku převodu na část, kterou si ponechá, a na část, kterou převádí.
Rozdíl mezi příjmy z převáděné části finančního aktiva a účetní hodnotou převáděné
části se zúčtuje jako zisk nebo ztráta z převodu části finančního aktiva. Nelze-li
postupovat podle předchozí věty, celá účetní hodnota finančního aktiva se přiřadí
převáděné části a rozdíl mezi příjmy a předchozí účetní hodnotou finančního aktiva
se zúčtuje jako zisk nebo ztráta z převáděné části finančního aktiva. Účetní jednotka
uplatní tento postup i při prodeji portfolia pohledávek, jestliže si podrží právo
spravovat tyto pohledávky se ziskem za určitý poplatek, čímž jí vznikne nové aktivum.
2.6. Převede-li účetní jednotka kontrolu nad určitým finančním aktivem
a současně tím na sebe převezme nový finanční závazek (např. účetní jednotka prodá
pohledávku a zároveň se zaváže odškodnit kupujícího, pokud inkaso pohledávky nedosáhne
určité úrovně), účtuje na rozvahovém účtu o finančním závazku (účtová skupina 16,
např. účet Závazky z jiných hodnot). Jestliže příjmy za finanční aktivum převyšují
jeho účetní hodnotu a hodnota finančního závazku je předem stanovena, účetní jednotka
zaúčtuje do výnosů rozdíl mezi příjmy za finanční aktivum a jeho účetní hodnotou
snížený o hodnotu finančního závazku, který zaúčtuje na rozvahovém účtu. Jestliže
hodnota finančního závazku není předem stanovena, účetní jednotka rozdíl mezi příjmy
za finanční aktivum a jeho účetní hodnotou nezaúčtuje do výnosů, ale zaúčtuje jej
na rozvahovém účtu jako závazek. V případě, že příjmy za finanční aktivum nepřevyšují
jeho účetní hodnotu, účetní jednotka tvoří na tento nový finanční závazek rezervu
v souladu s Českým účetním standardem pro finanční instituce č. 107.
2.7. Finančními závazky se rozumí
a) dluh uhradit hotovost jinému subjektu, vzniklý na základě smlouvy,
b) závazek směnit finanční nástroje za potenciálně nepříznivých podmínek,
vzniklý na základě smlouvy.
2.8. Účetní jednotka, která převzala kontrolu nad určitým finančním aktivem
a zároveň od převádějící účetní jednotky přijala záruku (např. účetní jednotka nakoupila
pohledávku a zároveň přijala od prodávající záruku, že bude odškodněna, pokud inkaso
pohledávky nedosáhne určité úrovně), nezvýší o tuto přijatou záruku pořizovací cenu
přebíraného finančního aktiva, ale zaúčtuje ji na podrozvahových účtech.
2.9. Finanční závazek nebo jeho část zanikne tím, že je povinnost definovaná
smlouvou splněna, zrušena nebo skončí její platnost a účetní jednotka již dále nebude
finanční závazek nebo jeho část vykazovat v rozvaze. Rozdíl mezi hodnotou finančního
závazku v účetnictví, resp. jeho části, který zanikl nebo byl převeden na jiný subjekt
a mezi částkou za příslušný dluh uhrazenou se zúčtuje do nákladů nebo výnosů.
3. Vnitropodnikové účetnictví
3.1. Formu, organizaci a zaměření vnitropodnikového účetnictví si určí
účetní jednotka sama vnitřním předpisem.
3.2. Vnitropodnikové účetnictví lze organizovat
a) přímo v rámci analytického členění nákladů a výnosů (účtové třídy
6 a 7),
b) prostřednictvím účtů v účtových skupinách 69 a 79,
c) kombinací postupu podle písm. a) a b),
d) v samostatném účetním okruhu v účtové třídě 8.
3.3. Finanční aktiva sjednaná mezi různými organizačními útvary v rámci
účetní jednotky nesmí ovlivnit aktiva, závazky ani výsledek hospodaření účetní jednotky.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 102 Otevírání a uzavírání
účetních knih, účetní závěrka
1. Otevírání účetních knih
1.1. Při otevírání a uzavírání účetních knih v souladu se zákonem postupují
účetní jednotky dále uvedeným způsobem. Závěrkové účty (účtová skupina 58) se nepoužijí
v případě, že otevírání a uzavírání účetních knih se uskutečňuje jiným průkazným
způsobem (např. při použití výpočetní a jiné techniky).
1.2. Syntetické účty hlavní knihy se otevírají účetními zápisy. Stavy
jednotlivých rozvahových položek (aktiva a pasiva) vykázané v účtové skupině 58 na
účtu Konečný účet rozvažný musí navazovat na stavy jednotlivých rozvahových položek
(aktiva a pasiva) v účtové skupině 58 na účtu Počáteční účet rozvažný.
1.3. Účetními zápisy na vrub účtové skupiny 58, účtu Počáteční účet rozvažný
a ve prospěch příslušných nově otevíraných účtů pasiv a účetními zápisy ve prospěch
účtu Počáteční účet rozvažný a na vrub příslušných nově otevíraných účtů aktiv se
zaúčtují jejich počáteční zůstatky.
1.4. Zisk, popř. ztráta zaúčtovaná ve prospěch, popř. na vrub účtové
skupiny 58, účtu Konečný účet rozvažný se při otevírání účtů hlavní knihy zaúčtuje
ve prospěch, příp. na vrub účtové skupiny 59, účtu Hospodářský výsledek ve schvalovacím
řízení se souvztažným zápisem na vrub, příp. ve prospěch účtové skupiny 58, účtu
Počáteční účet rozvažný.
1.5. Po otevření účetních knih se případné rozdíly ze změn použitých
účetních metod zúčtují jako první účetní případ běžného účetního období.
1.6. Stav účtové skupiny 59, účtu Hospodářský výsledek ve schvalovacím
řízení se vyrovná po schválení návrhu na rozdělení zisku, příp. na úhradu ztráty
příslušným orgánem účetní jednotky s příslušným rozvahovým účtem.
1.7. Pořadí rozdělení zisku, popř. způsob úhrady ztráty stanoví právní
předpis, stanovy účetní jednotky nebo rozhodnutí valné hromady.
2. Uzavírání účetních knih a účetní závěrka
2.1. Obsahové vymezení účetní závěrky stanoví vyhláška.
2.2. Uzavírání účetních knih je činnost, při níž se:
a) zjišťují obraty stran Má dáti a Dal jednotlivých syntetických
účtů,
b) zjišťují konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné
stavy účtů nákladů a výnosů,
c) zjistí základ daně z příjmů a daňová povinnost účetní jednotky
za účetní období (splatná, popř. odložená),
d) zjistí účetní výsledek hospodaření,
e) uzavřou účetní knihy převodem zůstatků rozvahových účtů a zůstatku
účtu Účet zisků a ztrát (účtová skupina 58) na účet Konečný účet rozvažný (účtová
skupina 58).
2.3. Syntetické účty hlavní knihy se uzavírají účetními zápisy.
2.4. Konečné stavy účtů nákladů se přeúčtují na vrub Účtu zisku a ztráty
(účtová skupina 58), konečné stavy účtů výnosů se přeúčtují ve prospěch Účtu zisku
a ztráty (účtová skupina 58). Výsledný zůstatek Účtu zisku a ztráty (účtová skupina
58) se podle své povahy přeúčtuje ve prospěch, příp. na vrub Konečného účtu rozvažného
(účtová skupina 58).
2.5. Konečné zůstatky aktivních účtů se přeúčtují na vrub Konečného účtu
rozvažného (účtová skupina 58), konečné zůstatky pasivních účtů se přeúčtují ve prospěch
tohoto účtu. Na vrub Konečného účtu rozvažného (účtová skupina 58) se přeúčtuje též
zůstatek Účtu zisku a ztráty (účtová skupina 58) v případě ztráty. Ve prospěch Konečného
účtu rozvažného (účtová skupina 58) se přeúčtuje též zůstatek Účtu zisku a ztráty
(účtová skupina 58) v případě zisku.
2.6. Výsledek hospodaření před zdaněním se zjistí jako rozdíl výnosů
účtovaných na účtech účtové třídy 7 a nákladů účtovaných na účtech účtové třídy 6
s výjimkou účtů účtové skupiny 68.
2.7. Výsledek hospodaření po zdanění - účetní zisk, popř. účetní ztráta
- se zjistí jako rozdíl výnosů účtovaných na účtech účtové třídy 7 a nákladů účtovaných
na účtech účtové třídy 6.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 103 Zásady pro účtování
nákladů a výnosů a pro jejich časové rozlišování
1. Náklady a výnosy se účtují podle těchto zásad:
a) náklady a výnosy
se účtují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisí. Pokud by při použití
této zásady účetní jednotka nemohla podat věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví
účetní jednotky, postupuje odchylně (např. účtování úroků z vybraných pohledávek
po splatnosti). Opravy nákladů nebo výnosů minulých účetních období se účtují na
účtech nákladů nebo výnosů běžného období, pokud se nejedná o opravy zásadních chyb
týkajících se předchozích období, které se účtují v účtové skupině 57,
b) přijaté
náhrady vynaložených nákladů minulých účetních období se účtují do výnosů běžného
účetního období,
c) náklady a výdaje, které se týkají budoucích účetních období,
je nutno časově rozlišit ve formě
1. nákladů příštích období (účtová skupina 35,
účet Náklady příštích období),
2. výdajů příštích období (účtová skupina 35, účet
Výdaje příštích období),
d) výnosy a příjmy, které se týkají budoucích účetních období,
je nutno časově rozlišit ve formě
1. výnosů příštích období (účtová skupina 35,
účet Výnosy příštích období),
2. příjmů příštích období (účtová skupina 35, účet
Příjmy příštích období).
2. Časové rozlišení není nutno používat v případech, kdy se jedná o nevýznamné
částky, kdy jejich zúčtováním do nákladů nebo do výnosů bez časového rozlišení není
dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrnou
úpravu výsledku hospodaření, nebo jde-li o pravidelně se opakující výdaje, popř.
příjmy.
3. Účetní případy, které se týkají pouze jednoho účetního období, se nemusí
časově rozlišovat, pokud tím nejsou významně ovlivněny mezitímní výkazy zisku a ztráty
a výkazy sestavené podle zvláštních právních předpisů.
4. Účty časového rozlišení podléhají dokladové inventuře, při které se
posuzuje jejich výše a odůvodněnost.
5. Postup při časovém rozlišení účetní jednotka upraví vnitřním předpisem
a nesmí jej každoročně měnit. Ke změně může dojít jen zcela výjimečně.
6. Naběhlé úrokové výnosy a náklady vztahující se k aktivům a dluhům účetní
jednotka zaúčtuje k datu sestavení řádné, mimořádné a mezitímní účetní závěrky nebo
k datu sestavení výkazů podle zvláštních právních předpisů společně s těmito aktivy
a dluhy. Naběhlé úroky jsou součástí účtových skupin, v nichž je o aktivech a dluzích
účtováno.
7. Účetní jednotka v pozici věřitele vyúčtuje v běžném účetním období ve
prospěch výnosů smluvně stanovené úroky včetně úroků z prodlení a zvýší svoji pohledávku
vůči dlužníkovi. Obdobně účetní jednotka postupuje, pokud uplatnění úroků z prodlení
není smluvně podloženo, ale účetní jednotka své právo uplatnila písemnou formou.
Účetní jednotka může rozhodnout o úrocích z prodlení, že tyto úroky neuplatní nebo
je promine, anebo u ohrožených pohledávek nepoužije pro úroky z prodlení akruální
princip. V případě, že účetní jednotka úroky z prodlení neuplatní nebo je promine,
uvede výši takto neuplatněných nebo prominutých úroků v příloze k účetní závěrce
(vliv na výši výsledku hospodaření).
8. Účetní jednotka v pozici dlužníka vyúčtuje v běžném účetním období na
vrub nákladů smluvně stanovené úroky včetně úroků z prodlení a zvýší svůj dluh vůči
věřiteli. Obdobně účetní jednotka postupuje, pokud uplatnění úroků z prodlení není
smluvně podloženo, ale věřitel své právo uplatnil písemnou formou.
9. Na účtech účtové skupiny 35 - Časové rozlišení, dohadné účty, uspořádací
účet se při sestavování účetní závěrky účtují položky, které nelze zaúčtovat jako
obvyklé pohledávky nebo závazky z důvodu jejich dohadné výše. Jde například o pohledávky
za pojišťovnou v důsledku pojistných událostí v případech, kdy nebyla ještě poskytnuta
pojistná náhrada a pojišťovna nepotvrdila do data uzavírání účetních knih konečnou
výši této náhrady. Na dohadných účtech se rovněž účtují třetími osobami splněné a
nevyúčtované dodávky, které se při uzavírání účetních knih ocení v souladu s uzavřenými
smlouvami, popř. odhadem. Po doručení příslušného vyúčtování se v následujícím účetním
období uvedený účetní zápis zruší a nahradí se v případě dohadných položek pasivních
zápisem na účet v účtové skupině 34, např. účet Různí věřitelé a v případě dohadných
položek aktivních zápisem na účet v účtové skupině 34, např. účet Různí dlužníci.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 104 Použití způsobů oceňování
- standard zrušen
Český účetní standard pro finanční instituce č. 105 Kurzové rozdíly
1. Kurzové rozdíly vzniklé zpravidla denním přeceňováním cizoměnových
aktiv a pasiv se účtují na účty nákladů nebo výnosů (účtová skupina 61, účtová skupina
71) s výjimkou kurzových rozdílů:
a) z čistých investic spojených s cizoměnovými účastmi s rozhodujícím
nebo podstatným vlivem; o nich se účtuje na rozvahovém účtu (účtová skupina 56, např.
účet Oceňovací rozdíly z přepočtu účastí) a na účty nákladů nebo výnosů (účtová skupina
66, např. účet Ztráty z převodu účastí, účtová skupina 76, např. účet Zisky z převodu
účastí) jsou zúčtovány při úbytku těchto účastí. Čistými investicemi spojenými s
cizoměnovými účastmi se rozumí rovněž dlouhodobé pohledávky a závazky, které tvoří
v podstatě část čisté investice v dceřiné nebo přidružené společnosti, jejichž vypořádání
není ani plánováno, ani není pravděpodobné, že by v dohledné budoucnosti nastalo,
a ve své podstatě představují zvýšení či snížení účasti v dceřiné nebo přidružené
společnosti,
b) týkajících se zajišťovacích a zajišťovaných nástrojů, u kterých
se postupuje v souladu s Českým účetním standardem č. 110 Deriváty,
c) z cizoměnových akcií nebo podílových listů oceněných v souladu
s Českým účetním standardem č. 108 Cenné papíry reálnou hodnotou, které se účtují
společně s ostatními změnami reálné hodnoty na stejné účty,
d) z cizoměnových účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem oceňovaných
ekvivalencí, které se účtují společně s ostatními změnami z ocenění ekvivalencí.
2. Účetní jednotka může v průběhu účetního období kurzové rozdíly účtovat
na rozvahovém účtu (účtová skupina 35, např. Uspořádací účet kurzových rozdílů) s
tím, že nejpozději ke dni sestavení účetní závěrky kurzové zisky nebo kurzové ztráty
zúčtuje na účty nákladů nebo výnosů (účtová skupina 61, např. účet Náklady na devizové
operace, účtová skupina 71, např. účet Výnosy z devizových operací).
3. Kurzové rozdíly vznikající z přepočtu cizoměnových pohledávek a závazků
na podrozvahových účtech pohledávek a závazků ze spotových operací (účtová skupina
94) jsou součástí výsledku hospodaření účetní jednotky a účtuje se o nich na účtech
nákladů nebo výnosů (účtová skupina 61, např. účet Náklady na devizové operace, účtová
skupina 71, např. účet Výnosy z devizových operací) se souvztažným zápisem na rozvahovém
účtu (účtová skupina 35, např. Uspořádací účet kurzových rozdílů). Účetní jednotky
s výjimkou bank a České národní banky mohou účetním předpisem stanovit, že o tomto
přecenění neúčtují.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 106 Opravné položky
1. Obecné zásady
1.1. Opravné položky se tvoří k účtům majetku a jiných aktiv, který
se neoceňuje reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, v případech, kdy snížení hodnoty
majetku v účetnictví je prokázáno na podkladě údajů zjištěných zejména při inventarizaci
a není trvalého charakteru.
1.2. Účtování tvorby a použití opravné položky přímo ve prospěch nebo
na vrub příslušného účtu majetku není dovoleno. Opravné položky se tvoří na vrub
účtové skupiny 65 a jejich použití se účtuje ve prospěch účtové skupiny 65 nebo 75.
Rozpuštění opravných položek pro nepotřebnost se účtuje ve prospěch účtové skupiny
75.
1.3. Opravné položky se netvoří:
a) na zvýšení hodnoty aktiv, tzn.
že opravné položky jsou tvořeny maximálně do výše ocenění v účetnictví (účty opravných
položek nesmí mít aktivní zůstatek),
b) k aktivům oceňovaným reálnou hodnotou nebo
ekvivalencí.
1.4. Při stanovení výše opravných položek účetní jednotka zohledňuje
jejich zajištění, které je ve formě např. finančního aktiva přijatého v reverzním
repu (přijatý kolaterál), zástavy, přijaté záruky, úvěrového derivátu, pokud současně
vyhoví následujícím podmínkám:
a) má právní jistotu, že se při selhání dlužníka
může ze zajištění uspokojit (např. realizací zástavy, prodejem kolaterálu),
b) zajištění
zohlední nejvýše v současné čisté realizovatelné hodnotě zajištění, pouze ve výši,
která neslouží k zajištění jiných jejich aktiv nebo aktiv třetích osob (mají-li nárok
na uspokojení před účetní jednotkou) a maximálně do výše ocenění zajišťovaných aktiv
v účetnictví.
2. Opravné položky k účastem a ostatním podílům
2.1. Opravná položka k účasti a podílu se při zřetelném snížení hodnoty
tvoří ve výši rozdílu mezi oceněním účasti a podílu v účetnictví a jejich reálnou
hodnotou. Reálná hodnota může být nahrazena zpětně získatelnou hodnotou, tj. současnou
hodnotou očekávaných budoucích peněžních toků z účasti a podílu.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 107 Rezervy
1. Rezerva se tvoří v případě, pro který platí následující kritéria:
a) existuje povinnost (právní nebo věcná) plnit, která je výsledkem
minulých událostí,
b) je pravděpodobné, že plnění nastane a vyžádá si odtok prostředků
představujících ekonomický prospěch, přičemž "pravděpodobné" znamená pravděpodobnost
vyšší než 50 %,
c) je možné provést přiměřeně spolehlivý odhad plnění.
2. Účetní jednotka člení rezervy podle účelu jejich použití.
3. Rezerva se tvoří na vrub nákladů v účtové skupině 65 se souvztažným
zápisem ve prospěch účtu v účtové skupině 54 Rezervy, a to ve výši, která je nejlepším
odhadem výdajů nezbytných k vypořádání existujícího dluhu. Pro dosažení nejlepšího
odhadu rezervy se berou v úvahu veškerá rizika a nejistoty, které nevyhnutelně provázejí
mnoho souvisejících událostí a okolností. Budoucí události, které mohou mít vliv
na částku nezbytnou k vypořádání dluhu, se zohledňují v částce rezervy v případě,
že existuje dostatečně objektivní jistota, že k nim dojde. Při vyčíslení rezervy
se neberou v úvahu zisky z očekávaných vyřazení aktiv, a to ani v případě, kdy očekávaná
vyřazení jsou těsně spojena s událostí, která je příčinou tvorby rezervy.
4. Očekává-li se vypořádání dluhů ve vzdálenější budoucnosti, je odhad
výdajů nezbytných k vypořádání dluhů diskontován na současnou hodnotu použitím současné
tržní úrokové míry, je-li diskont významný. Postupné navyšování rezervy do předpokládané
výše dluhu je v dalších účetních obdobích účtováno v úrokových nákladech.
5. Použití rezervy se účtuje ve prospěch výsledkových účtů se souvztažným
zápisem na vrub účtu v účtové skupině 54 Rezervy. Je-li použití rezervy nižší než
její tvorba ke stanovenému účelu, nepoužitá část rezervy se rozpustí pro nepotřebnost
ve prospěch výnosů.
6. Rezerva na restrukturalizaci se tvoří v případě, že účetní jednotka
má oficiální neodvolatelný podrobný plán restrukturalizace, který určuje alespoň:
- obor nebo část oboru, kterým se zabývá,
- hlavní místo, kterého se týká,
- umístění, funkci a přibližný počet zaměstnanců, kteří budou odškodněni
z důvodu ukončení poskytování jejich služeb,
- výdaje, které budou vynaloženy,
- dobu, kdy bude plán implementován.
Zároveň u účastníků restrukturalizace existuje očekávání, že restrukturalizace
bude provedena, a to v důsledku zahájení realizace jejího plánu nebo zveřejněním
jejích hlavních rysů.
7. Restrukturalizace je program, který je plánován a řízen vedením
účetní jednotky a významně mění buď předmět činnosti účetní jednotky nebo způsob,
jakým je činnost účetní jednotky prováděna. Restrukturalizace se může projevit např.:
- prodejem nebo ukončením části podnikatelských aktivit,
- uzavřením podnikatelských provozů v některé zemi nebo oblasti nebo
přemístěním podnikatelských aktivit z jedné země nebo oblasti do jiné,
- změnami ve struktuře vedení účetní jednotky, např. zrušením některé
úrovně řízení,
- zásadní reorganizací, která má významný dopad na podstatu a zaměření
činnosti účetní jednotky.
8. Rezervy při vkladu majetku v souvislosti se zánikem bez likvidace se
zruší, pokud příslušný zákon, popř. smlouva o přeměně obchodní korporace nestanoví
jinak.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 108 Cenné papíry
1. Cenné papíry, o kterých je účtováno v aktivech a které nejsou považovány
za účasti s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, se člení na cenné papíry:
a) oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů,
b) realizovatelné,
c) držené do splatnosti,
d) dluhové cenné papíry neurčené k obchodování (pro účely tohoto Českého
účetního standardu se jimi rozumí veřejně neobchodovatelné dluhové cenné papíry pořízené
v primárních emisích).
2. Cenné papíry, o kterých je účtováno v závazcích, se člení na:
a) závazky z cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou (dále jen
"závazek z krátkého prodeje"),
b) emitované cenné papíry.
3. Cenným papírem oceňovaným reálnou hodnotou se rozumí cenný papír,
který splňuje jednu z těchto podmínek:
a) je klasifikován jako cenný papír k obchodování. Cenný papír je
klasifikován jako cenný papír k obchodování, pokud:
1. je pořízen nebo získán za
účelem prodeje nebo vypořádání v blízké budoucnosti, nebo
2. je součástí definovaného
portfolia finančních nástrojů, které jsou společně řízeny za účelem dosahování zisků
z cenových rozdílů v krátkodobém časovém období.
b) při prvotním zaúčtování je účetní jednotkou označen za cenný papír
oceňovaný reálnou hodnotou. Jakýkoliv cenný papír, který je finančním aktivem nebo
cenným papírem účtovaným v závazcích, který je předmětem tohoto standardu, může být
při prvotním zaúčtování zařazen jako cenný papír oceňovaný reálnou hodnotou, s výjimkou
účastnických cenných papírů a podílů, které nejsou veřejně obchodovány a jejich reálnou
hodnotu nelze spolehlivě odhadnout, a s výjimkou emitovaných cenných papírů.
4. Závazkem z krátkého prodeje se rozumí finanční závazek vyjadřující dluh
vzniklý prodejem cenného papíru, který byl přijat v repo obchodech nebo který si
účetní jednotka půjčila.
5. Cenným papírem drženým do splatnosti se rozumí cenný papír, který je
finančním aktivem se stanovenou splatností, u něhož má účetní jednotka zřejmý úmysl
a schopnost držet jej do splatnosti a nerozhodne se jej klasifikovat jako cenný papír
oceňovaný reálnou hodnotou nebo jako realizovatelný cenný papír. Účetní jednotka
nemá prokazatelnou schopnost držet cenný papír do splatnosti, jestliže nemá finanční
zdroje pro držení cenného papíru až do splatnosti nebo podléhá právnímu nebo jinému
omezení, které by mohlo zmařit její záměr držet cenný papír do splatnosti. Cenný
papír s nakoupenou prodejní opcí na tento cenný papír je možné zaúčtovat jako cenný
papír držený do splatnosti pouze v případě, že účetní jednotka má úmysl držet tento
cenný papír až do jeho splatnosti a nemá v úmyslu uplatnit prodejní opci. Cenným
papírem drženým do splatnosti není akcie, zatímní list, podílový list ani dluhopis,
u něhož má emitent právo jej svolat za hodnotu významně nižší než je jeho naběhlá
hodnota. Na účtech cenných papírů držených do splatnosti se neúčtuje o účastech s
rozhodujícím vlivem, o účastech s podstatným vlivem ani o podílech, které nejsou
účastmi.
6. Realizovatelným cenným papírem se rozumí cenný papír, který je finančním
aktivem a účetní jednotka se rozhodne jej takto klasifikovat a který není klasifikován
jako cenný papír oceňovaný reálnou hodnotou, ani cenný papír držený do splatnosti
a ani dluhový cenný papír neurčený k obchodování. Na účtech realizovatelných cenných
papírů se rovněž účtuje o podílech v jiných než akciových společnostech, které nejsou
účastmi (např. podíl ve společnosti s ručením omezeným, který nesplňuje charakteristiky
účasti s rozhodujícím nebo podstatným vlivem).
7. Cenné papíry poskytnuté zápůjčkou a cenné papíry poskytnuté v repo obchodech
se účtují na samostatných analytických účtech syntetických účtů, kde o nich bylo
účtováno před zápůjčkou nebo poskytnutím v repu a pokračuje se ve způsobu oceňování
použitém před jejich půjčením nebo poskytnutím v repu. Pro tyto obchody lze využít
jakékoliv cenné papíry. Cenné papíry, které byly účetní jednotce poskytnuty zápůjčkou
nebo cenné papíry přijaté v repo obchodech, včetně těch, které jsou následně poskytnuty
v repo obchodech nebo jsou poskytnuty zápůjčkou, se účtují v podrozvaze. Při prodeji
cenných papírů, které byly účetní jednotce poskytnuty zápůjčkou nebo cenných papírů
přijatých v repo obchodech vzniká účetní jednotce závazek z krátkého prodeje ve výši
prodejní ceny cenných papírů (účtová skupina 17). Cenné papíry, které jsou předmětem
krátkého prodeje se odúčtují z podrozvahy.
8. Cenné papíry jsou při prvotním zaúčtování oceněny pořizovací cenou,
jejíž součástí jsou přímé transakční náklady.
9. Změny reálných hodnot cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou jsou
účtovány na účty nákladů nebo výnosů souvztažně s příslušnými účty cenných papírů.
Účetní jednotka může účtovat i o úrokovém výnosu nebo nákladu. V okamžiku realizace
(zejména prodeje) se na příslušné účty účtové skupiny 61 nebo 71 zaúčtuje případný
zisk nebo ztráta z prodeje cenných papírů, tj. rozdíl mezi oceněním cenného papíru
v účetnictví k okamžiku prodeje a prodejní cenou (netto způsob).
10. Změny reálných hodnot realizovatelných cenných papírů jsou účtovány
prostřednictvím rozvahových účtů ve vlastním kapitálu (účtová skupina 56), s výjimkou
jejich znehodnocení (viz Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky,
které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů),
podílů na zisku, kursových rozdílů u dluhových cenných papírů a úrokových výnosů
z kuponu, diskontu nebo prémie, které jsou při respektování jejich věcné a časové
souvislosti účtovány přímo na příslušné účty nákladů nebo výnosů. V okamžiku realizace
(zejména prodeje) se vzniklé oceňovací rozdíly převedou na příslušné účty výnosů
a nákladů, účtové skupiny 61 a 71. Dále se na příslušné účty účtové skupiny 61 nebo
71 zaúčtuje případný zisk nebo ztráta z prodeje cenných papírů, tj. rozdíl mezi oceněním
cenného papíru v účetnictví k okamžiku prodeje a prodejní cenou (netto způsob).
11. V případě, že ztráta ze změny reálné hodnoty u realizovatelných cenných
papírů je účtována ve vlastním kapitálu (účtová skupina 56) v souladu s odst. 10
a existují objektivní důkazy, že došlo ke snížení hodnoty cenného papíru, potom je
tato ztráta z vlastního kapitálu odúčtována proti účtu nákladů v účtové skupině 61.
Výše této ztráty odpovídá rozdílu mezi pořizovací cenou (sníženou o splátky jistiny
a případnou amortizaci) a stávající reálnou hodnotou se zohledněním předchozích ztrát
ze snížení hodnoty zaúčtovaných na účet nákladů. V případě ztráty ze snížení hodnoty
majetkových cenných papírů je takto zaúčtovaný náklad nevratný, ztráty ze snížení
hodnoty dluhových cenných papírů mohou být zrušeny v případě, že po jejich zaúčtování
na účet nákladů dojde ke zvýšení reálné hodnoty z objektivních, účetní jednotkou
identifikovatelných důvodů.
12. U cenných papírů držených do splatnosti a dluhových cenných papírů
neurčených k obchodování je ocenění cenných papírů od okamžiku vypořádání nákupu
do okamžiku jejich splatnosti, příp. okamžiku vypořádání prodeje postupně zvyšováno
(snižováno) o nabíhající úrokové výnosy (náklady). Dojde-li k prodeji cenných papírů
držených do splatnosti nebo dluhových cenných papírů pořízených v primárních emisích
neurčených k obchodování, je rozdíl mezi naběhlou hodnotou neupravenou o opravné
položky a prodejní cenou v okamžiku sjednání prodeje, příp. v okamžiku vypořádání
prodeje zúčtován do výnosů nebo nákladů jako zisk nebo ztráta z prodeje cenných papírů.
13. U závazků z krátkého prodeje cenných papírů jsou změny reálných hodnot
účtovány na účty nákladů nebo výnosů souvztažně s příslušnými účty závazků z cenných
papírů.
14. zrušen
15. Pro přesuny mezi cennými papíry oceňovanými reálnou hodnotou, realizovatelnými
cennými papíry a cennými papíry drženými do splatnosti, platí následující ustanovení:
a) přesuny do a z cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou nejsou
přípustné,
b) přesuny z realizovatelných cenných papírů do cenných papírů držených
do splatnosti jsou uskutečňovány buď při změně záměru, nebo po uplynutí lhůty podle
písm. d), v níž nebylo povoleno zařazovat cenné papíry do cenných papírů držených
do splatnosti,
c) přesuny z cenných papírů držených do splatnosti do realizovatelných
cenných papírů jsou uskutečňovány, dojde-li ke změně záměru nebo schopnosti držet
cenné papíry do splatnosti,
d) jestliže dojde k prodeji (včetně prodeje na základě uplatnění prodejní
opce) nebo k přesunu více než nevýznamné části cenných papírů držených do splatnosti,
účetní jednotka přesune zbývající část všech cenných papírů do splatnosti do realizovatelných
cenných papírů. Do konce účetního období, v němž se uskutečnil prodej (včetně prodeje
na základě uplatnění prodejní opce) nebo přesun více než nevýznamné části cenných
papírů držených do splatnosti do realizovatelných cenných papírů a po dobu následujících
dvou účetních období nesmí účetní jednotka zařadit žádné cenné papíry do cenných
papírů držených do splatnosti,
e) ustanovení podle písm. d) se nevztahuje na případy:
1. uskutečněné
do 3 měsíců před splatností nebo datem možného uplatnění kupní opce ze strany emitenta,
kdy změna úrokových měr by neměla významně ovlivnit hodnotu těchto cenných papírů,
2. uskutečněné poté, co účetní jednotka přijala od emitenta kromě naběhlých kuponů
za dobu držby těchto cenných papírů také alespoň 90 % pořizovací ceny těchto cenných
papírů,
3. ke kterým došlo v důsledku ojedinělé události, jež nemohla být účetní
jednotkou předpokládána nebo kterou účetní jednotka nemohla ovlivnit (např. v důsledku
výrazného zhoršení rizikovosti emitenta, v důsledku změn daňových předpisů, které
redukují výhody plynoucí z daňově osvobozených příjmů z těchto cenných papírů, v
důsledku změn regulatorních předpisů).
16. Při přesunu cenného papíru ze skupiny realizovatelných cenných papírů
do skupiny cenných papírů držených do splatnosti se reálná hodnota k okamžiku přesunu
považuje za novou naběhlou hodnotu, která je dále zvyšována o nabíhající úrokové
výnosy. Změny reálné hodnoty zachycené ke dni přesunu v rozvaze (účtová skupina 56)
zůstanou v rozvaze a odúčtovány budou až při prodeji, v případě dluhového cenného
papíru budou odúčtovány postupně po dobu do splatnosti takového cenného papíru. Při
přesunu cenného papíru ze skupiny cenných papírů držených do splatnosti do skupiny
realizovatelných cenných papírů je cenný papír k okamžiku přesunu oceněn reálnou
hodnotou se současným zachycením rozdílu z ocenění způsobem, kterým se zachycují
změny reálné hodnoty realizovatelných cenných papírů. Pokud je k přesunovanému cennému
papíru zařazenému do skupiny cenných papírů držených do splatnosti vytvořena opravná
položka, je před přesunem zrušena zúčtováním na účet cenných papírů držených do splatnosti.
17. O vlastních akciích je bez ohledu na účel nabytí účtováno v pasivech
na samostatném účtu snižujícím vlastní kapitál účetní jednotky. Rozdíl mezi jmenovitou
hodnotou vlastních akcií a pořizovací cenou se při snížení základního kapitálu zúčtuje
jako zvýšení nebo snížení emisního ážia, popř. snížení rezervního fondu. Dojde-li
k prodeji vlastních akcií, rozdíl mezi prodejní cenou a pořizovací cenou se zúčtuje
k okamžiku sjednání prodeje, příp. k okamžiku vypořádání prodeje jako zvýšení nebo
snížení emisního ážia, popř. snížení rezervního fondu. Dojde-li k bezplatnému předání
vlastních akcií, pořizovací cena vlastních akcií se zúčtuje jako snížení emisního
ážia, popř. snížení rezervního fondu.
18. O vlastních dluhových cenných papírech je účtováno v pasivech na samostatných
účtech v rámci účtových skupin emitovaných cenných papírů. Při prvotním zachycení
jsou vlastní dluhové cenné papíry oceněny pořizovací cenou, jejíž součástí jsou přímé
transakční náklady. Rozdíl mezi pořizovací cenou zpětně nakoupených vlastních dluhových
cenných papírů a účetní hodnotou emitovaných cenných papírů je zúčtován do výnosů
nebo nákladů jako zisk nebo ztráta z obchodování s cennými papíry. O hodnoty odpovídající
postupnému zvyšování ocenění (nabíhající úrokové výnosy) zpětně nakoupených vlastních
dluhových cenných papírů jsou snižovány úrokové náklady na emitované dluhové cenné
papíry.
19. O poskytnutých maržích, jsou-li při obchodování s cennými papíry po
účetní jednotce požadovány, a vkladech v garančních fondech burz se účtuje v účtové
skupině 37.
20. Jestliže účetní jednotka cenné papíry, o nichž účtuje v aktivech, předá
k obhospodařování, do úschovy, správy nebo k uložení jinému subjektu, účtuje o nich
také na podrozvahových účtech (účtová skupina 98, např. účty Hodnoty předané do úschovy,
Hodnoty předané do správy, Hodnoty předané k uložení, Hodnoty předané k obhospodařování).
21. Pro účtování o pohledávkách, které účetní jednotka nabyla, se použijí
přiměřeně ustanovení tohoto standardu. Přesuny ze skupiny a do skupiny pohledávek,
které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, nejsou přípustné.
22. Přechodné ustanovení: účtování o změnách reálné hodnoty realizovatelných
cenných papírů prostřednictvím rozvahových účtů ve vlastním kapitálu (účtová skupina
56) od 1. 1. 2005 v souladu s ustanovením odst. 10 se nepovažuje za změnu metody.
23. Při přesunu (reklasifikaci) cenných papírů mezi skupinami cenných papírů,
může účetní jednotka postupovat podle Mezinárodních účetních standardů (IAS) 39 a
(IFRS) 7 upravených právem ES ve znění Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 respektive
č. 1004/2008, včetně povinnosti týkající se zveřejňování informací v příloze účetní
závěrky. Použitím Mezinárodních účetních standardů (IAS) 39 a (IFRS) 7 při přesunu
(reklasifikaci) cenných papírů mezi skupinami cenných papírů nejsou dotčeny povinnosti
účetní jednotky stanovené zákonem o účetnictví, jeho prováděcími vyhláškami a zvláštními
právními předpisy. Okamžikem přesunu (reklasifikaci) cenných papírů mezi skupinami
je okamžik rozhodnutí účetní jednotky o tomto přesunu (reklasifikaci); do 31. prosince
2008 může účetní jednotka rozhodnout, že okamžikem přesunu (reklasifikace) cenných
papírů mezi skupinami cenných papírů je zpětně zvolený den v období od 1. července
2008 do 31. prosince 2008.
24. Český účetní standard č. 108 - Cenné papíry, nepoužije účetní jednotka
podle § 2 odst. 1 písm. a), b), e), f), h) a i) vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou
se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších
předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi,
ve znění pozdějších předpisů.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 109 Účasti s podstatným
a rozhodujícím vlivem
1. Účastí s rozhodujícím vlivem se rozumí účast v dceřiné společnosti.
2. Účastí s podstatným vlivem se rozumí účast v přidružené společnosti.
3. Dceřinou společností (ovládanou osobou) se rozumí společnost, v níž
účetní jednotka fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv
(kontrolu) na řízení nebo provozování účetní jednotky.
4. Přidruženou společností se rozumí společnost, která není dceřinou společností,
a konsolidující účetní jednotka v ní vykonává podstatný (významný) vliv.
5. Rozhodujícím vlivem se rozumí schopnost účetní jednotky řídit finanční
a operativní politiku jiné společnosti, a tak dosahovat prospěchu z jejich aktivit.
6. Rozhodující vliv účetní jednotka vykonává vždy, když splňuje alespoň
jednu z následujících podmínek:
a) je většinovým společníkem,
b) disponuje většinou hlasovacích práv na základě dohody uzavřené
s jiným společníkem nebo společníky účetní jednotky, nebo
c) může prosadit jmenování nebo volbu nebo odvolání většiny osob,
které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem anebo většiny osob, které jsou členy
dozorčího orgánu právnické osoby, jejímž je společníkem.
7. Osoby jednající ve shodě, které společně disponují většinou hlasovacích
práv na určité osobě, vždy vykonávají rozhodující vliv (společné podniky). Pro účely
tohoto standardu jsou však účasti, v nichž účetní jednotka vykonává rozhodující vliv
pouze jako jedna z osob jednajících ve shodě, považovány za účasti s podstatným vlivem,
které mají charakter společných podniků.
8. Podstatným vlivem se rozumí schopnost účetní jednotky podílet se na
finanční a operativní politice jiné společnosti, ale bez schopnosti vykonávat rozhodující
vliv.
9. Podstatný vliv účetní jednotka vykonává, když má přímý nebo nepřímý
podíl nejméně 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech v jiné společnosti,
pokud v této společnosti nevykonává rozhodující vliv nebo pokud zřetelně neprokáže,
že podstatný vliv není schopna vykonávat. Při menším než 20 % podílu se podstatný
vliv nepředpokládá, pokud není zřetelné, že existuje.
10. Podstatný vliv se projevuje zejména:
- zástupcem ve statutárním orgánu přidružené společnosti,
- účastí při tvorbě politiky přidružené společnosti,
- významnými operacemi mezi přidruženou společností a účetní jednotkou,
která v ní uplatňuje podstatný vliv,
- výměnou řídících pracovníků mezi přidruženou společností a účetní
jednotkou, která v ní uplatňuje podstatný vliv,
- přístupem k podstatným technickým informacím přidružené společnosti.
11. Akcie, o nichž je účtováno na účtech účastí s rozhodujícím nebo podstatným
vlivem, které byly poskytnuty zápůjčkou nebo poskytnuty v repo obchodech, a i nadále
je vykonáván rozhodující nebo podstatný vliv, se účtují na samostatných analytických
účtech syntetických účtů, kde o nich bylo účtováno poskytnutím zápůjčky nebo poskytnutím
v repo obchodu a oceňují se způsobem použitým před poskytnutím zápůjčkou nebo poskytnutím
v repo obchodu.
12. Jestliže nejsou nadále podmínky pro vykonávání rozhodujícího nebo podstatného
vlivu splněny, účetní jednotka o veškerých akciích daného subjektu účtuje na účtech
realizovatelných cenných papírů, popř. cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou.
13. Účasti s rozhodujícím nebo podstatným vlivem jsou oceňovány pořizovacími
cenami nebo ekvivalencí.
14. Ocenění ekvivalencí se nepoužije a účast s rozhodujícím nebo podstatným
vlivem se ocení nulou v případech, pokud se jedná o společnost:
a) která je ve vyrovnacím řízení,
b) na jejíž majetek byl prohlášen konkurz,
c) u níž byl zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku,
d) u níž byl zrušen konkurz z důvodu, že majetek společnosti nepostačuje
k úhradě nákladů konkurzu.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 110 Deriváty
1. Derivátem se pro účely účetnictví rozumí finanční nástroj (finančním
nástrojem se rozumí jakákoliv právní skutečnost, na jejímž základě vzniká finanční
aktivum jednoho subjektu a finanční závazek nebo kapitálový nástroj jiného subjektu)
současně splňující tyto podmínky:
a) jeho reálná hodnota se mění v závislosti na změně úrokové sazby,
ceny cenného papíru, ceny komodity, měnového kurzu, cenového indexu, na úvěrovém
hodnocení (ratingu) nebo indexu, resp. v závislosti na jiné proměnné (tzv. podkladovém
aktivu),
b) který ve srovnání s ostatními typy kontraktů, v nichž je založena
podobná reakce na změny tržních podmínek, vyžaduje malou nebo nevyžaduje žádnou počáteční
investici,
c) který bude vypořádán v budoucnosti, přičemž doba sjednání obchodu
do jeho vypořádání je u něho delší než u spotové operace.
2. Za deriváty se nepovažují:
a) repo obchody,
b) smlouvy o nákupu, nájmu, pachtu nebo prodeji dlouhodobého hmotného
a nehmotného majetku, zásob s výjimkou komodit, se kterými se obchoduje nebo může
obchodovat na sekundárním trhu, jako jsou např. zemědělské produkty, nerostné produkty
(včetně ropy), drahé kovy a energie, kdy jedna ze smluvních stran je oprávněna finančně
se vypořádat. Výjimka se nevztahuje na smlouvy o komoditách uzavřené za účelem koupě,
prodeje nebo užívání komodity, u nichž se očekává, že budou vypořádány dodáním komodity,
c) smlouvy o nákupu nebo prodeji vlastních akcií, které budou vypořádány
dodáním vlastních akcií,
d) smlouvy, které vyžadují úhradu v souvislosti s klimatickými, geologickými
nebo jinými fyzikálními faktory, pokud jsou považovány za pojistky. Splatná částka
v případech pojistek vychází z výše ztráty vzniklé v účetní jednotce,
e) finanční záruky včetně akreditivů, které zajistí zaplacení dluhu
v případě, že dlužník jej k datu splatnosti neuhradí.
3. Deriváty zahrnují pevné termínové operace a opční kontrakty.
4. Pevnými termínovými operacemi se rozumí forwardy, futures a swapy.
5. Deriváty se člení na deriváty k obchodování a deriváty zajišťovací (tj.
deriváty sjednané za účelem zajišťování a deriváty označené později jako zajišťovací,
vždy však splňující podmínky odst. 17).
6. Z hlediska podkladových nástrojů se deriváty člení na deriváty úrokové,
měnové, akciové, komoditní a úvěrové a jejich kombinace.
7. O derivátech se účtuje na podrozvahových i rozvahových účtech od okamžiku
jejich sjednání do okamžiku posledního vypořádání, ukončení, uplatnění, prodeje nebo
zpětného nákupu.
8. Na podrozvahových účtech se účtují od okamžiku sjednání derivátu pohledávky
a závazky z úrokových, měnových, akciových, komoditních a úvěrových derivátů v hodnotě
podkladového nástroje.
9. O reálných hodnotách derivátů se účtuje na rozvahových účtech.
10. Pohledávky a závazky dle odst. 8 může účetní jednotka dále oceňovat
z důvodů změn úrokových měr, spotových měnových kurzů, změn cen akcií a změn cen
komodit, v tom případě účetní jednotka na rozvahových účtech vykazuje reálné hodnoty
derivátů pouze v měně účetnictví.
11. Zisky nebo ztráty vzniklé ze změn reálných hodnot derivátů k obchodování
jsou účtovány do nákladů (účtová skupina 61, např. účet Náklady na derivátové operace)
nebo do výnosů (účtová skupina 71, např. účet Výnosy z derivátových operací) v okamžiku
ocenění derivátů.
12. Pokud je podkladový nástroj aktivem nebo závazkem oceňovaným reálnou
hodnotou, odúčtuje se v případě jeho přijetí nebo dodání reálná hodnota derivátu
z účtové skupiny 31, resp. 39 na příslušný účet používaný pro ocenění tohoto aktiva
nebo závazku podle charakteru podkladového nástroje. V případě realizace americké
opce se účtuje ve sjednané ceně a vnitřní hodnota opce (vnitřní hodnotou se u kupní
opce rozumí rozdíl mezi spotovou cenou podkladového nástroje a realizační cenou v
okamžiku uplatnění opce v případě, jeli tento rozdíl kladný; u prodejní opce rozdíl
mezi realizační cenou a spotovou cenou podkladového nástroje, je-li tento rozdíl
kladný) se z účtové skupiny 39 odúčtuje na příslušný účet používaný pro ocenění aktiva
nebo závazku podle charakteru podkladového nástroje, časová hodnota opce se z účtové
skupiny 39 odúčtuje na účet výnosů nebo nákladů. Vypořádané změny reálných hodnot
burzovních derivátů jsou zaúčtovány na účtu marží (účtová skupina 31, např. účet
Zúčtování marží burzovních derivátů).
13. V případě, že nedojde k realizaci opce, je v den splatnosti opce její
reálná hodnota v účtové skupině 39 odúčtována na účet výnosů (účtová skupina 71)
nebo nákladů (účtová skupina 61).
14. Marže v hotovosti složené pro burzovní deriváty se účtují na rozvahovém
účtu (účtová skupina 31, např. účet Zúčtování marží burzovních derivátů) na samostatných
analytických účtech pro futures a pro opce, a dále v členění na marže v hotovosti
složené pro burzovní deriváty na vlastní účet a pro burzovní deriváty pro klienta.
Účtují se zde také vypořádané změny reálných hodnot burzovních derivátů. O maržích
složených v cenných papírech se účtuje v samostatné analytické evidenci účtů, kde
o nich bylo účtováno před poskytnutím.
15. Marže v hotovosti složené pro mimoburzovní deriváty se účtují na rozvahových
účtech v účtové třídě 1 a 2 (účtová skupina 13, např. účet Ostatní pohledávky za
jinými bankami, jde-li o marže složené u bank; účtová skupina 21, např. účet Ostatní
pohledávky za klienty, jde-li o marže složené u jiných subjektů než bank). O maržích
složených v cenných papírech se účtuje v samostatné analytické evidenci účtů, kde
o nich bylo účtováno před poskytnutím.
16. Marže v hotovosti přijaté pro mimoburzovní deriváty se účtují na rozvahových
účtech v účtové třídě 1 a 2 (účtová skupina 13, např. účet Ostatní závazky vůči bankám,
jde-li o marže přijaté od bank; účtová skupina 22, např. účet Běžné účty klientů,
jde-li o marže přijaté od jiných subjektů než bank). O maržích přijatých v cenných
papírech se účtuje v reálné hodnotě na podrozvahovém účtu pro přijaté kolaterály
(účtová skupina 97).
Zajišťovací deriváty
17. Zajišťovacími deriváty se rozumí deriváty, které splňují současně
tyto podmínky:
a) odpovídají strategii účetní jednotky v řízení rizik,
b) na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován,
dokumentace obsahuje identifikaci zajišťovaných a zajišťovacích nástrojů, jednoznačné
vymezení rizika, které je předmětem zajištění, přístup k zjišťování a doložení efektivnosti
zajištění,
c) zajištění je efektivní, jestliže v průběhu zajišťovacího vztahu
budou změny reálných hodnot nebo peněžních toků zajišťovacích nástrojů odpovídající
zajišťovanému riziku, popř. celkové změny reálných hodnot nebo peněžních toků zajišťovacích
nástrojů, v rozmezí 80 % až 125 % změn reálných hodnot nebo peněžních toků zajišťovaných
nástrojů odpovídajících zajišťovanému riziku. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění
je efektivní na počátku zajištění a dále efektivnost zajištění posuzuje alespoň k
datu sestavení řádné, mimořádné a mezitímní účetní závěrky a k datu sestavení výkazů
podle zvláštních právních předpisů,
d) v případě zajištění peněžních toků musí být očekávaná transakce,
která je předmětem zajištění vysoce pravděpodobná a musí představovat riziko, že
v peněžních tocích dojde ke změnám, které ovlivní zisk nebo ztrátu.
18. Zajišťovacím nástrojem se rozumí zajišťovací derivát nebo v omezených
případech jiné finanční aktivum nebo závazek splňující shodné požadavky jako zajišťovací
derivát. Finanční aktivum nebo závazek, které nemají charakter derivátu, je možné
použít jako zajišťovací nástroj pouze pro zajišťování měnového rizika. Jeden zajišťovací
nástroj může sloužit pro zajištění více než jednoho druhu nebo kategorie rizika.
Pro účely zajišťovacího vztahu je možné použít celý nebo část zajišťovacího nástroje.
Jako zajišťovací nástroj lze rovněž použít vnitřní hodnotu opce nebo promptní (spotovou)
cenu termínové smlouvy. Zajišťovací vztah však nemůže trvat pouze část období, po
kterou existuje zajišťovací nástroj. Funkci zajišťovacího nástroje ani zajišťované
položky nemohou plnit vlastní akcie, neboť nejsou finančními aktivy ani finančními
závazky účetní jednotky. Vystavenou opci nelze použít jako zajišťovací nástroj s
výjimkou případu, kdy je použita jako zajištění držené opce.
19. Zajišťovanými nástroji mohou být:
a) rozvahová aktiva nebo závazky,
b) smlouvy, o nichž není účtováno na rozvahových účtech, zavazující
obě strany a obsahující všechny významné podmínky (tzv. pevné přísliby); zajištění
pevných příslibů se považuje za zajištění reálné hodnoty,
c) očekávané budoucí transakce dosud smluvně nepokryté, jejichž
uskutečnění je vysoce pravděpodobné,
d) čisté investice do cizoměnových účastí.
20. Zajištění nelze použít pro úrokové riziko aktiv držených do splatnosti.
21. Zajišťované nástroje mohou mít charakter:
a) jednotlivého aktiva, závazku, pevného příslibu, očekávané budoucí
transakce či čisté investice do cizoměnové účasti, nebo
b) skupiny aktiv, skupiny závazků, pevných příslibů, očekávaných
budoucích transakcí či čistých investic do cizoměnových účastí s obdobnými charakteristikami,
u nichž je předmětem zajištění stejný druh a kategorie rizika.
22. Pro zajišťovací deriváty se používají účetní metody podle typu
zajišťovacího vztahu, kterým může být buď:
a) zajištění reálné hodnoty: zajištění změn reálné hodnoty aktiva,
závazku, skupin aktiv, skupin závazků, pevného příslibu, skupin pevných příslibů
nebo identifikovatelné části tohoto aktiva, závazku nebo pevného příslibu, které
jsou důsledkem konkrétního rizika a které budou mít vliv na zisk nebo ztrátu; zajištění
měnového rizika pevného příslibu lze účtovat jako zajištění reálné hodnoty nebo jako
zajištění peněžních toků,
b) zajištění peněžních toků: zajištění změn peněžních toků, které
jsou důsledkem konkrétního rizika souvisejícího s aktivem, závazkem nebo očekávanou
transakcí, a které budou mít vliv na zisk nebo ztrátu,
c) zajištění čisté investice spojené s cizoměnovými účastmi s rozhodujícím
nebo podstatným vlivem, případně zahraniční organizační složky.
Zajištění reálné hodnoty
23. Zisky nebo ztráty vzniklé ze změn reálných hodnot zajišťovacích derivátů
při zajištění reálné hodnoty jsou účtovány do nákladů (účtová skupina 61, např. účet
Náklady na derivátové operace) nebo do výnosů (účtová skupina 71, např. účet Výnosy
z derivátových operací) v okamžiku ocenění derivátů. V případě, že zajišťovaný nástroj
je oceňován pořizovací cenou, upravují zisky nebo ztráty ze změn reálných hodnot
zajišťovaných nástrojů odpovídající zajišťovanému riziku účetní hodnotu zajišťovaných
nástrojů a jsou účtovány na účty nákladů nebo výnosů. V případě, že je zajišťovaný
nástroj realizovatelným finančním aktivem (cenným papírem), jsou zisky nebo ztráty
odpovídající zajišťovanému riziku účtovány na účty nákladů nebo výnosů. Zisky nebo
ztráty ze změn reálných hodnot zajišťovaných nástrojů odpovídající nezajištěným rizikům
jsou účtovány na účty nákladů nebo výnosů, případně na účet v účtové skupině 56,
a to podle pravidel pro účtování zisků nebo ztrát ze změn reálných hodnot pro jednotlivá
portfolia finančních aktiv (cenných papírů) v souladu s Českým účetním standardem
č. 108 Cenné papíry, případně podle jiných Českých účetních standardů vztahujících
se k těmto zajišťovaným nástrojům.
24. Účetní jednotka přestane účtovat o derivátu jako o zajišťovacím
derivátu, jestliže nastane některá z těchto událostí:
a) uplyne doba platnosti zajišťovacího derivátu nebo je tento derivát
prodán, ukončen nebo uplatněn (pro tento účel se náhrada, transformace zajišťovacího
nástroje na jiný nástroj nebo obnovení zajišťovacího nástroje na další období nepovažuje
za vypršení nebo skončení nástroje, pokud je tato náhrada, transformace nebo obnovení
součástí zajišťovací strategie účetní jednotky),
b) zajištění již nesplňuje podmínky pro zahrnutí derivátu do zajišťovacích
derivátů,
c) účetní jednotka se rozhodne, že již nebude derivát klasifikovat
jako zajišťovací.
25. Nastane-li některá ze skutečností uvedených v bodu 24, veškeré úpravy
vzniklé ze změn reálných hodnot zajišťovaných nástrojů, které jsou oceňovány pořizovací
cenou, jsou od tohoto okamžiku odúčtovávány do nákladů či výnosů. Nejpozději v době
splatnosti zajištěné položky musí být úprava plně odúčtována.
Zajištění peněžních toků
26. Zisky nebo ztráty vzniklé při zajištění peněžních toků zajišťovacích
derivátů, které odpovídají zajištěným rizikům, jsou účtovány na rozvahových účtech
(účtová skupina 56). Zisky nebo ztráty ze zajišťovacích derivátů, které odpovídají
nezajištěným rizikům, jsou zúčtovány v okamžiku ocenění do nákladů (účtová skupina
61) nebo výnosů (účtová skupina 71).
27. Pokud v důsledku zajištěné očekávané transakce dojde k zaúčtování
finančního aktiva nebo finančního závazku, potom se související zisky nebo ztráty
účtované na rozvahových účtech (účtová skupina 56) účtují na účty nákladů nebo výnosů
ve stejných obdobích, kdy jsou zúčtovávány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými
nástroji. Takto účetní jednotka postupuje i v jiných případech zajištění peněžních
toků, není-li dále stanoveno jinak. V případě, že účetní jednotka očekává, že ztráta
nebo její část účtovaná na rozvahových účtech (účtová skupina 56), nebude v budoucích
obdobích pokryta výnosem ze zajištěného nástroje, potom musí tuto ztrátu nebo její
část odúčtovat na účet nákladů.
28. Pokud v důsledku zajištěné očekávané transakce dojde k zaúčtování
nefinančního aktiva nebo nefinančního závazku nebo výsledkem očekávané transakce
je pevný závazek, u kterého je využito zajištění reálné hodnoty, potom účetní jednotka
použije následující postup a) nebo b):
a) související zisky nebo ztráty účtované
na rozvahových účtech (účtová skupina 56) odúčtuje na účty nákladů nebo výnosů ve
stejných obdobích, kdy jsou zúčtovávány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými
nástroji; v případě, že účetní jednotka očekává, že ztráta nebo její část účtovaná
na rozvahových účtech (účtová skupina 56), nebude v budoucích obdobích pokryta výnosem
ze zajištěného nástroje, potom musí tuto ztrátu nebo její část odúčtovat na účet
nákladů,
b) související zisky nebo ztráty účtované na rozvahových účtech zahrne do
pořizovací ceny nebo jiné účetní hodnoty nefinančního aktiva nebo závazku. Zvolený
způsob a) nebo b) účetní jednotka důsledně uplatňuje u všech zajištění peněžních
toků podle odst. 27
.29. Účetní jednotka ukončí účtování o derivátu jako o zajišťovacím
derivátu, jestliže nastane některá z těchto událostí:
a) uplyne doba platnosti zajišťovacího derivátu nebo je tento derivát
prodán, ukončen nebo uplatněn (pro tento účel se náhrada, transformace zajišťovacího
nástroje na jiný nástroj nebo obnovení zajišťovacího nástroje na další období nepovažuje
za vypršení nebo ukončení nástroje, pokud je tato náhrada, transformace nebo obnovení
součástí zajišťovací strategie účetní jednotky),
b) zajištění již nesplňuje podmínky pro označení derivátu jako zajišťovacího,
c) již se nepředpokládá, že dojde k realizaci očekávané budoucí
transakce,
d) účetní jednotka se rozhodne, že již nebude derivát označovat
jako zajišťovací.
30. Nastane-li některá ze skutečností uvedených v odst. 29, písm. a)
a b), zisk nebo ztráta ze zajišťovacího nástroje, který byl v době účinnosti zajištění
účtován na rozvahových účtech (účtová skupina 56), je i nadále vykazován v rozvaze
na zvláštním účtu v účtové skupině 56, dokud nedojde k realizaci očekávané transakce.
Poté se postupuje v souladu s odst. 27 a 28 tohoto standardu.
31. Nastane-li skutečnost uvedená v odst. 29, písm. c), potom zisk nebo
ztráta ze zajišťovacího nástroje, který byl v době účinnosti zajištění účtován na
rozvahových účtech (účtová skupina 56), je odúčtován na účty nákladů nebo výnosů.
32. Nastane-li skutečnost uvedená v odst. 29, písm. d) a dojde k realizaci
očekávané transakce, postupuje účetní jednotka v souladu s odst. 30 tohoto standardu.
Pokud se nepředpokládá uskutečnění očekávané transakce, postupuje účetní jednotka
v souladu s odst. 31 tohoto standardu.
Zajištění čisté investice do cizoměnových účastí
33. Zajištěním čistých investic do cizoměnových účastí s rozhodujícím
nebo podstatným vlivem nebo zahraniční organizační složky se rozumí zajištění se
proti měnovému riziku plynoucímu z těchto investic. Zisky nebo ztráty vzniklé po
dobu trvání zajištění ze změn reálných hodnot těchto zajišťovacích derivátů odpovídající
měnovému riziku jsou účtovány na rozvahových účtech (účtová skupina 56, např. účet
Oceňovací rozdíly z přepočtu účastí). Do nákladů (účtová skupina 66, např. účet Ztráty
z převodu účastí) nebo výnosů (účtová skupina 76, např. účet Zisky z převodu účastí)
jsou zúčtovány ve stejném období, kdy jsou zúčtovány náklady nebo výnosy spojené
s odúčtováním zajišťovaných čistých investic do cizoměnových účastí. Zisky nebo ztráty
vzniklé ze změn reálných hodnot těchto zajišťovacích derivátů, které odpovídají jinému
než měnovému riziku, jsou zúčtovány v okamžiku ocenění do nákladů nebo výnosů.
Vložené deriváty
34. V některých případech může být derivát součástí složeného finančního
nástroje, který zahrnuje jak hostitelský nástroj, tak i derivát (tzv. vložený derivát),
který ovlivňuje peněžní toky nebo z jiného hlediska modifikuje vlastnosti hostitelského
nástroje. Vložený derivát se odděluje od hostitelského nástroje a účtuje se podle
ustanovení pro deriváty, jestliže jsou splněny současně tyto podmínky:
a) ekonomické vlastnosti a rizika vloženého derivátu nejsou v těsném
vztahu s ekonomickými vlastnostmi a riziky hostitelského nástroje,
b) finanční nástroj se stejnými podmínkami jako vložený derivát
by jako samostatný nástroj splňoval definici derivátu,
c) hostitelský nástroj není oceňován reálnou hodnotou nebo je oceňován
reálnou hodnotou, ale změny z ocenění jsou účtovány na rozvahovém účtu.
35. Ekonomické vlastnosti a rizika vloženého derivátu nejsou v těsném
vztahu s ekonomickými vlastnostmi a riziky hostitelského nástroje a vložený derivát
se od hostitelského nástroje odděluje např. v případě:
- prodejní opce vložené do kapitálového nástroje,
- kupní opce vložené do kapitálového nástroje,
- měnové opce vložené do úrokového nástroje,
- opce na prodloužení splatnosti přesahující splatnost úrokového
hostitelského nástroje, pokud při splatnosti úrokového hostitelského nástroje neexistuje
korekce na tržní úrokovou míru,
- derivátu, kterým se mění úrokový hostitelský nástroj na nástroj
s charakteristikami kapitálového nástroje nebo komodity,
- derivátu, který je vložen do úrokového nástroje, čímž umožňuje
konvertovat úrokový nástroj na kapitálový nástroj,
- kupní nebo prodejní opce na úrokový nástroj emitovaný s velkým
diskontem či prémií, s výjimkou opcí s realizační cenou rovnající se ceně pořízení
úrokového nástroje zvýšené nebo snížené o úrokové výnosy nebo náklady,
- úvěrového derivátu vloženého do hostitelského nástroje.
36. Ekonomické vlastnosti a rizika vloženého derivátu jsou v těsném
vztahu s ekonomickými vlastnostmi a riziky hostitelského nástroje a vložený derivát
se od hostitelského nástroje neodděluje např. v případě:
- úrokového swapu vloženého do úrokového nástroje,
- úrokové opce vložené do úrokového nástroje, jestliže je při pořízení
opce mimo peníze,
- měnového swapu nebo forwardu vloženého do úrokového nástroje,
- opce na předčasné splacení hostitelského nástroje s realizační
cenou, která za běžných okolností nepovede ke značným ziskům nebo ztrátám.
37. Český účetní standard č. 110 - Deriváty, nepoužije účetní jednotka
podle § 2 odst. 1 písm. a), b), e), f), h) a i) vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou
se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších
předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi,
ve znění pozdějších předpisů.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 111 Operace s cennými papíry
a deriváty pro klienty
1. K operacím s cennými papíry pro klienty patří zejména:
a) obstarání koupě nebo prodeje cenného papíru,
b) obhospodařování cenných papírů,
c) úschova cenných papírů,
d) správa cenných papírů,
e) uložení cenných papírů,
f) obstarání emise cenného papíru.
2. Je-li účetní jednotka bankou nebo ČNB a provádí-li pro klienta na základě
obstaravatelských smluv nákupy nebo prodeje cenných papírů, účtuje na rozvahových
účtech o pohledávkách za klienty a dluzích vůči klientům souvisejících s vypořádáním
těchto obchodů (účtová skupina 37, např. účet Zúčtování s příkazci). Tzn. že na tomto
účtu zachytí zálohy přijaté od klienta před vypořádáním nákupu cenných papírů, výdaje
za nakoupené cenné papíry pro klienta a přijaté úhrady od klienta nebo převody z
poskytnutých úvěrů klientovi, vratky nevyčerpaných záloh klienta, příjmy z prodeje
cenných papírů klienta a převody těchto příjmů klientovi. Poskytne-li klientovi úvěr
(popř. zápůjčku) na nákup cenného papíru, účtuje o něm v závislosti na původní splatnosti
úvěru na samostatném rozvahovém účtu v účtové třídě 2 jako o poskytnutém úvěru, odděleně
od ostatních úvěrů (popř. zápůjček). O cenných papírech klienta se na rozvahových
ani podrozvahových účtech neúčtuje. O rámcích (linkách) stanovených pro klienta v
případech, kdy nepožaduje od klienta do okamžiku vypořádání nákupu cenných papírů
složení hotovosti, se neúčtuje.
3. Není-li účetní jednotka bankou nebo ČNB a provádí-li pro klienta na
základě obstaravatelských smluv nákupy nebo prodeje cenných papírů, účtuje o peněžních
prostředcích klienta, které jí jsou svěřeny, v členění podle jednotlivých klientů
v účtové skupině 37, např. účet Zúčtování s příkazci. Poskytne-li klientovi úvěr
(popř. zápůjčku) na nákup cenného papíru, účtuje o něm v závislosti na původní splatnosti
úvěru na samostatném rozvahovém účtu v účtové třídě 2 jako o poskytnutém úvěru, odděleně
od ostatních úvěrů (popř. zápůjček). O rámcích (linkách) stanovených pro klienta
v případech, kdy nepožaduje od klienta do okamžiku vypořádání nákupu cenných papírů
složení hotovosti, se neúčtuje. Pro vypořádání pohledávek, resp. dluhů vůči trhu
cenných papírů účetní jednotka používá účet v účtové skupině 37, např. účet Zúčtování
s trhem cenných papírů (v oddělené analytické evidenci podle trhů), pro vypořádání
pohledávek, resp. dluhů vůči klientům účet v účtové skupině 37, např. účet Zúčtování
s příkazci (v oddělené analytické evidenci podle klientů). Tzn. že na tomto účtu
zachytí výdaje za nakoupené cenné papíry pro klienta a přijaté úhrady od klienta
nebo převody z poskytnutých úvěrů klientovi, vratky nevyčerpaných záloh klienta,
příjmy z prodeje cenných papírů klienta a převody těchto příjmů klientovi.
4. Poplatky a provize od klienta vyplývající z obstaravatelských smluv
jsou zúčtovány do výnosů (účtová skupina 71, např. účet Výnosy z ostatních operací).
5. Účetní jednotka, která na základě smluv o obhospodařování finančních
nástrojů obhospodařuje cenné papíry nebo jiné finanční nástroje klienta, účtuje na
rozvahových účtech o dluzích vůči klientovi z přijaté hotovosti určené ke koupi cenných
papírů nebo umístění do jiných finančních nástrojů a z hotovosti určené k vrácení
klientovi (účtová skupina 37, analytický účet pro závazky z obhospodařování v rámci
účtu Závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice účetní jednotky). Na
pasivním podrozvahovém účtu (účtová skupina 98, účet Hodnoty převzaté k obhospodařování)
účetní jednotka účtuje k datu sestavení řádné, mimořádné a mezitímní účetní závěrky
nebo k datu sestavení výkazů podle zvláštních právních předpisů hodnotu majetku přijatého
k obhospodařování.
6. Prostřednictvím účtu závazků z obhospodařování (účtová skupina 37, účet
Závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice účetní jednotky) účetní jednotka
provede vyúčtování nákupů a prodejů obhospodařovaných cenných papírů. Tzn. že na
tomto účtu zachytí výdaje za nakoupené obhospodařované cenné papíry, příjmy z prodejů
obhospodařovaných cenných papírů, přijaté úroky nebo podíly na zisku.
7. V případě, že jsou nákupy nebo prodeje obhospodařovaných cenných papírů
vypořádány společně, resp. obdobně jako obchody na vlastní účet, účetní jednotka
zúčtuje výdaje za nákup obhospodařovaných cenných papírů a příjmy z prodeje obhospodařovaných
cenných papírů prostřednictvím samostatného rozvahového účtu pro zúčtování s trhem
cenných papírů (účtová skupina 37, např. účet Zúčtování s trhem cenných papírů).
Účetní případy týkající se obchodů s obhospodařovanými cennými papíry současně převede
na účet závazků z obhospodařování (účtová skupina 37, např. účet Závazky z cenných
papírů klientů svěřených do dispozice účetní jednotky).
8. Poplatky a provize od klientů za obhospodařování cenných papírů jsou
účtovány do výnosů (účtová skupina 71, např. účet Výnosy z ostatních operací).
9. Přijímá-li účetní jednotka do samostatné nebo hromadné úschovy cenné
papíry, účtuje o hodnotě těchto cenných papírů na pasivním podrozvahovém účtu pro
hodnoty převzaté do úschovy (účtová skupina 98, např. účet Hodnoty převzaté do úschovy).
Na stejném účtu se odděleně od cenných papírů v úschově účtuje podle jednotlivých
klientů o zaknihovaných cenných papírech klientů, které účetní jednotka drží na vlastním
účtu a přitom nečiní žádné úkony nutné k výkonu a zachování práv spojených s těmito
cennými papíry (např. účetní jednotka může držet na vlastním účtu ve Středisku cenných
papírů cenné papíry zahraničních klientů nebo může na účtu cenných papírů, který
je v zahraničí veden na její jméno, držet cenné papíry svých klientů - tzv. nominee
princip).
10. Cenné papíry převzaté do úschovy a dále předané do úschovy jinému schovateli
(druhotná úschova) jsou po dobu trvání druhotné úschovy ponechány na podrozvahovém
účtu pro hodnoty převzaté do úschovy (účtová skupina 98, např. účet Hodnoty převzaté
do úschovy). Tzn. že účetní jednotka o nich neúčtuje na aktivním podrozvahovém účtu
pro hodnoty předané do úschovy (účtová skupina 98, např. účet hodnoty předané do
úschovy) určeném pro vlastní cenné papíry předané do úschovy.
11. Poplatky a provize od klientů za úschovu cenných papírů jsou zúčtovány
do výnosů (účtová skupina 71, např. účet Výnosy z ostatních operací). Poplatky a
provize placené za druhotnou úschovu, pokud nejsou refundovány klientem, účetní jednotka
zahrne do nákladů (účtová skupina 61, např. účet Náklady na ostatní operace).
12. Přijímá-li účetní jednotka cenné papíry do správy, účtuje o hodnotě
těchto cenných papírů na pasivním podrozvahovém účtu pro hodnoty převzaté do správy
(účtová skupina 98, např. účet Hodnoty převzaté do správy). Na rozvahovém účtu (účtová
skupina 37, analytický účet pro závazky ze správy v rámci účtu Závazky z cenných
papírů klientů svěřených do dispozice banky) účetní jednotka účtuje o dluzích vůči
klientům z cenných papírů ve správě, např. při přijetí úroků nebo podílů na zisku
z cenných papírů ve správě, a to do doby převodu klientovi.
13. Poplatky a provize od klientů za správu cenných papírů jsou zúčtovány
do výnosů (účtová skupina 71, např. účet Výnosy z ostatních operací).
14. Přijímá-li účetní jednotka cenné papíry k uložení, účtuje o hodnotě
těchto cenných papírů na pasivním podrozvahovém účtu pro hodnoty převzaté k uložení
(účtová skupina 98, např. účet Hodnoty převzaté k uložení). Na rozvahovém účtu (účtová
skupina 37, na stejném analytickém účtu jako jsou závazky ze správy v rámci účtu
Závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice účetní jednotky) účetní jednotka
účtuje o dluzích vůči klientům z cenných papírů převzatých k uložení, např. při přijetí
úroků nebo podílů na zisku z těchto cenných papírů, a to do doby převodu klientovi.
15. Cenné papíry převzaté k uložení a dále předané do úschovy jinému schovateli
(druhotná úschova) nebo předané do správy jsou po dobu trvání smlouvy o uložení ponechány
na podrozvahovém účtu pro hodnoty převzaté k uložení (účtová skupina 98, např. účet
Hodnoty převzaté k uložení). Tzn. že účetní jednotka o nich neúčtuje na aktivních
podrozvahových účtech pro hodnoty předané do úschovy (účtová skupina 98, např. účet
Hodnoty předané do úschovy) nebo do správy (účtová skupina 98, např. účet Hodnoty
předané do správy) určených pro vlastní cenné papíry předané do úschovy nebo správy.
16. Poplatky a provize od klientů za uložení cenných papírů jsou zúčtovány
do výnosů (účtová skupina 71, např. účet Výnosy z ostatních operací).
17. Účetní jednotka, která pro klienta obstarává emisi cenných papírů
klienta a přitom se nestává prvním nabyvatelem emise, o těchto cenných papírech neúčtuje.
Rozvahový účet pro upsané cenné papíry (účtová skupina 37, např. účet Upsané cenné
papíry určené k umístění na veřejnosti) může použít pro složení hotovosti od prvních
nabyvatelů a její vypořádání emitentovi. Do výnosů zúčtuje jen poplatky a provize
od klientů za obstarání emise (účtová skupina 71, např. účet Výnosy z ostatních operací).
18. Účetní jednotka, která obstarává emisi cenných papírů klienta a přitom
se stává prvním nabyvatelem emise, účtuje při sjednání smlouvy o obstarání emise
na podrozvahovém účtu pro poskytnuté úvěrové přísliby. Při vypořádání nákupu od emitenta
účetní jednotka zruší podrozvahový zápis a účtuje o cenných papírech v pořizovací
ceně na rozvahovém účtu pro upsané cenné papíry (účtová skupina 37, např. účet Upsané
cenné papíry určené k umístění na veřejnosti). Při jejich prodeji rozdíl mezi pořizovací
cenou a prodejní cenou zahrne do výnosů (účtová skupina 71, např. účet Výnosy z operací
s cennými papíry). Cenné papíry nakoupené od emitenta, které současně neprodá dalším
nabyvatelům, převede na účty cenných papírů, a to podle záměru buď do cenných papírů
oceňovaných reálnou hodnotou, realizovatelných nebo dluhových cenných papírů pořízených
v primárních emisích neurčených k obchodování.
19. Účetní jednotka, která pro klienta zprostředkovává burzovní deriváty,
účtuje na rozvahovém účtu pro zúčtování s příkazci (účtová skupina 37, analytické
účty v rámci účtu Zúčtování s příkazci) o maržích přijatých od klienta, které upravuje
o vypořádané změny reálných hodnot. O poplatcích a provizích od klientů za toto zprostředkování
účtuje do výnosů (účtová skupina 71, např. účet Výnosy z ostatních operací). Přijme-li
účetní jednotka marži nebo část marže v cenných papírech, účtuje o nich v reálné
hodnotě na podrozvahovém účtu pro přijaté kolaterály (účtová skupina 97, např. účet
Přijaté kolaterály - cenné papíry).
20. Poskytne-li účetní jednotka klientovi úvěr (popř. zápůjčku) na marži
nebo na vypořádání derivátu, účtuje o něm v závislosti na původní splatnosti úvěru
na samostatném rozvahovém účtu v účtové třídě 2 jako o poskytnutém úvěru, odděleně
od ostatních úvěrů (popř. zápůjček).
Český účetní standard pro finanční instituce č. 112 Dlouhodobý hmotný a
nehmotný majetek
Pro účtování o dlouhodobém hmotném a nehmotném majetku se použije přiměřeně
Český účetní standard pro podnikatele č. 013.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 113 Daň z příjmu a daň
z přidané hodnoty
1. Daň z příjmů
1.1. Splatná daň je částka daně z příjmu k úhradě (k nároku) s ohledem
na základ daně (daňovou ztrátu) za období. Tvoří složku nákladů účetní jednotky (účtová
skupina 68, účet Daň z příjmů - splatná). Součástí daňového nákladu účetní jednotky
je i částka rozdílu mezi splatnou daní stanovenou k datu podpisu minulé účetní závěrky
a splatnou daní vyčíslenou k datu podání přiznání k dani z příjmů za minulé období.
2. Odložená daň z příjmů
2.1. Účetní jednotka účtuje o odložené dani (účtová skupina 68, účet
Daň z příjmů - odložená), a to podle závazkové metody rozvahového přístupu, která
vychází z přechodných rozdílů mezi daňovou základnou aktiva nebo závazku a jeho účetní
hodnotou vykázanou v rozvaze. Daňovou základnou aktiva nebo závazku se rozumí hodnota
tohoto aktiva nebo závazku pro daňové účely.
2.2. Přechodné rozdíly mohou být:
a) zdanitelné; což jsou přechodné rozdíly, které vyústí ve zdanitelné
výnosy při určování základu daně (daňové ztráty) budoucích období, kdy je účetní
hodnota aktiva nebo závazku nárokována nebo uhrazena, tzn. že vedou k odloženému
daňovému dluhu (např. je-li účetní hodnota dlouhodobého hmotného majetku zohledňující
účetní odpisy vyšší než hodnota tohoto majetku pro daňové účely),
b) odčitatelné; což jsou přechodné rozdíly, které vyústí v částky,
které jsou odčitatelné při určování základu daně (daňové ztráty) budoucích období,
kdy účetní hodnota aktiva nebo závazku je nárokována nebo uhrazena, tzn. že vedou
k odložené daňové pohledávce (např. je-li účetní hodnota pohledávek po zohlednění
opravných položek nižší než hodnota těchto pohledávek po zohlednění daňově uznatelných
opravných položek).
2.3. Účetní jednotka o odložené daňové pohledávce vzniklé z odčitatelných
přechodných rozdílů účtuje (účtová skupina 34, účet Odložená daňová pohledávka a
závazek) pouze tehdy, je-li pravděpodobné, že základ daně, proti kterému bude možné
využít odčitatelné přechodné rozdíly, je dosažitelný. Je pravděpodobné, že základ
daně, proti kterému se odčitatelné přechodné rozdíly budou moci využít, je dosažitelný,
jestliže existují dostatečné zdanitelné přechodné rozdíly, které se vztahují ke stejným
správcům daní z příjmů a k téže zdaňované jednotce, u níž se očekává vrácení:
a) ve stejném období, ve kterém je očekáván návrat odčitatelných
přechodných rozdílů; nebo
b) v obdobích, ve kterých daňová ztráta, která vyplývá z odložené
daňové pohledávky, může být zpětně uplatnitelná nebo převedena do dalších období.
Za těchto okolností je odložená daňová pohledávka uznána v období,
ve kterém odčitatelné přechodné rozdíly vznikají.
2.4. K datu sestavení účetní závěrky účetní jednotka prověřuje účetní
hodnotu odložené daňové pohledávky a v případě, že je nepravděpodobné, že bude dosažen
dostatečný základ daně, který by umožnil využití části nebo celé odložené daňové
pohledávky, účetní hodnota odložené daňové pohledávky se snižuje. Snížení se provádí
v rozsahu, v jakém je pravděpodobné, že dostatečný základ daně nebude dosažitelný.
2.5. Účetní jednotka o odložené daňové pohledávce vzniklé z převedených
nevyužitých daňových ztrát nebo převedených nevyužitých daňových odpočtů účtuje (účtová
skupina 34, účet Odložená daňová pohledávka a závazek) v rozsahu, v němž je pravděpodobné,
že budoucím základem daně bude možné pokrýt nevyužité daňové ztráty a nevyužité daňové
odpočty budou moci být využity.
2.6. Odložené daňové pohledávky ani odložené daňové dluhy se nediskontují.
2.7. Odložená daň se neúčtuje v případě přechodných rozdílů vzniklých
z goodwillu nebo záporného goodwillu.
3. Daň z přidané hodnoty
3.1. Účetní jednotka, která je plátcem daně z přidané hodnoty (DPH) zaúčtuje
tuto daň na vstupu za veškerá nakoupená zdanitelná plnění na vrub rozvahového účtu
(účtová skupina 34, analytický účet v rámci účtu Zúčtování se státním rozpočtem)
a na vrub příslušných účtů majetku či nakoupených výkonů zaúčtuje cenu bez daně s
výjimkou případů, kdy je DPH součástí pořizovací ceny majetku (např. při pořizování
osobních automobilů nebo plnění nesouvisejících s podnikáním). DPH na výstupu za
uskutečněná zdanitelná plnění zaúčtuje ve prospěch rozvahového účtu (účtová skupina
34, analytický účet v rámci účtu Zúčtování se státním rozpočtem).
3.2. Účetní jednotka, která jako plátce DPH neuplatní nárok na odpočet
DPH nebo není plátcem daně z přidané hodnoty účtuje nakoupený majetek včetně daně
z přidané hodnoty na příslušné účty majetku a veškeré nakoupené výkony účtuje včetně
DPH na účet nakoupených výkonů.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 114 Inventarizační rozdíly
1. Nestanoví-li tento standard jinak, postupují účetní jednotky v souladu
s Českými účetními standardy pro podnikatele č. 007 a č. 022.
2. Za inventarizační rozdíl, jako rozdíl mezi účetním stavem majetku
a závazků a skutečným stavem majetku a závazků zjištěným inventurou, se považují
zpravidla případy, kdy:
a) skutečný stav je nižší (manko, popř. schodek u pokladních hotovostí
a cenin) než účetní stav a rozdíl mezi těmito stavy nelze doložit účetním dokladem
nebo prokázat jiným způsobem stanoveným zákonem. Rozdíl se dále posuzuje zejména
v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích,
nebo zákoníku práce o odpovědnosti za škodu,
b) skutečný stav je vyšší (přebytek) než účetní stav a rozdíl mezi
těmito stavy nelze doložit účetním dokladem nebo prokázat jiným způsobem stanoveným
zákonem. Rozdíl se dále posuzuje zejména v souladu s příslušnými ustanoveními občanského
zákoníku o věci ztracené, skryté, opuštěné, majetkovém prospěchu.
3. Rozdíly podle odstavce 2 se zaúčtují do účtové skupiny 66, např. účet
Jiné provozní náklady, popř. účtové skupiny 76, např. účet Jiné provozní výnosy s
výjimkou:
a) schodku u pokladní hotovosti, záloh k vyúčtování, cenin a podobně,
které se zaúčtují zpravidla jako pohledávka,
b) chybějících cenných papírů, kdy je
nutno jejich úbytek účtovat na oddělených analytických účtech "Cenné papíry v umořovacím
řízení" a zahájit umořovací řízení.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 115 Konsolidace
1. Vymezení pojmů pro účely konsolidace
1.1. V případě vymezení základních pojmů, například konsolidovaná účetní
závěrka, konsolidační celek, konsolidující účetní jednotka, konsolidovaná účetní
jednotka, účetní jednotka pod společným vlivem a účetní jednotka přidružená, účetní
jednotka postupuje podle příslušných ustanovení zákona a vyhlášky.“.
1.2
zrušen
1.3. Podíly se zpětnou vazbou se rozumí cenné papíry a podíly konsolidující
účetní jednotky v držení konsolidovaných účetních jednotek. Totéž platí i vůči konsolidujícím
účetním jednotkám v dílčích konsolidačních celcích.
1.4. Konsolidačním rozdílem se rozumí rozdíl mezi pořizovací cenou podílů
konsolidované účetní jednotky upravenou o opravné položky a jejich oceněním podle
podílové účasti mateřské společnosti na skutečné výši vlastního kapitálu dceřiné
nebo přidružené společnosti k datu získání rozhodujícího nebo podstatného vlivu (příp.
ke dni dalšího zvýšení účasti).
2. Konsolidační pravidla
2.1. Mateřská společnost před zahájením konsolidace stanoví a vyhlásí
konsolidační pravidla, podle kterých konsolidující účetní jednotky upraví předkládané
údaje pro sestavení konsolidované účetní závěrky.
2.2. Mateřská společnost vyhlásí kromě konsolidačních pravidel také vymezení
konsolidačního celku, popř. dílčího konsolidačního celku ve formě organizačního schématu
s uvedením názvu a sídla konsolidovaného subjektu, stupně vlivu a procenta účasti
v jednotlivých konsolidovaných účetních jednotkách.
2.3. Konsolidační pravidla obsahují zejména:
a) způsoby oceňování
majetku a závazků,
b) kurz pro přepočet cizích měn na měnu účetnictví,
c) požadavky na úpravu údajů účetní závěrky, které konsolidované účetní jednotky
poskytují mateřské společnosti, popř. požadavky na další údaje a informace potřebné
pro uvedení v příloze konsolidované účetní závěrky za konsolidační celek, které nejsou
obsaženy v účetních závěrkách konsolidovaných účetních jednotek, jakož i stanovení
způsobu při vylučování vzájemných účetních případů.
d) vypořádání konsolidačního
rozdílu
e) termíny předkládání řádných účetních závěrek a ostatních údajů, termíny
předložení konsolidovaných účetních závěrek nižších konsolidačních celků zařazených
do konsolidačního celku mateřské společnosti a termín (den) sestavení konsolidované
účetní závěrky konsolidačního celku, a to pro případy sestavování konsolidace po
jednotlivých úrovních.
2.4. Mateřská společnost určí termín pro sestavení konsolidované účetní
závěrky po dohodě se subjekty konsolidačního celku tak, aby byla konsolidovaná účetní
závěrka sestavena a ověřena v termínech stanovených zvláštními právními předpisy
nebo předpisy vydanými regulatorními a dohledovými orgány. Konsolidovaná účetní závěrka
musí být sestavena v termínu umožňujícím její schválení k tomu příslušným orgánem
podle zvláštních právních předpisů tak, aby mohla být v návaznosti na to zveřejněna
do konce bezprostředně následujícího účetního období.
3. Charakteristika a etapy metody plné konsolidace
3.1. Plnou metodou konsolidace se rozumí:
a) začlenění jednotlivých položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty
konsolidovaných účetních jednotek v plné výši po případném přetřídění a úpravách
rozvahy a výkazu zisku ztráty mateřské společnosti,
b) vyloučení vzájemných pohledávek a dluhů, nákladů a výnosů mezi
subjekty konsolidačního celku,
c) vypořádání konsolidačního rozdílu a jeho odpis,
d) rozdělení vlastního kapitálu a výsledku hospodaření běžného účetního
období konsolidovaných účetních jednotek na podíl připadající mateřské společnosti
a ostatním (menšinovým) držitelům podílů v konsolidovaných účetních jednotkách,
e) vyloučení podílů mateřské společnosti v konsolidovaných účetních
jednotkách a vyloučení jejich vlastního kapitálu, které se vztahuje k těmto podílům,
f) vypořádání podílů se zpětnou vazbou.
3.2. Konsolidované účetní jednotky:
a) v závislosti na konsolidačních pravidlech a organizaci konsolidace
přetřídí a upraví údaje svých účetních závěrek,
b) uskuteční úpravy oceňování podle principů oceňování vyhlášených
v konsolidačních pravidlech. Úpravy provedou pouze ty konsolidované účetní jednotky,
jejichž oceňovací principy se odlišují od principů stanovených konsolidačními pravidly
a podstatným způsobem by ovlivnily pohled na ocenění majetku a závazků v konsolidované
účetní závěrce včetně vykázaného konsolidovaného výsledku hospodaření,
c) v případě, že mají pobočky v zahraničí ve formě vnitřní organizační
jednotky, vyloučí rovněž dlouhodobě poskytnuté prostředky a poskytnuté dlouhodobé
úvěry.
3.3. Mateřská společnost:
a) sečte přetříděné a upravené údaje ze své účetní závěrky s přetříděnými
a upravenými údaji účetních závěrek konsolidovaných subjektů,
b) vyloučí veškeré vzájemné pohledávky a dluhy mezi všemi konsolidovanými
účetními jednotkami,
c) vyloučí náklady a výnosy ze zúčtovaných výkonů ze služeb,
pokud mají významnější vliv na konsolidovaný výsledek hospodaření a dále vyloučí
veškeré vzájemné účetní případy z finančních operací, a to zpravidla v těchto případech:
- úrokové náklady a výnosy,
- jiné náklady a výnosy,
- zisky a ztráty ze vzájemných obchodů s cennými papíry a deriváty,
- přijaté a vyplacené podíly na zisku mezi konsolidovanými účetními
jednotkami,
- vzájemné vztahy z poskytnutých úvěrů a přijatých vkladů, přijatých
úvěrů a poskytnutých vkladů,
- nakoupené cenné papíry emitované subjekty zařazenými do konsolidačního
celku,
- cese pohledávek a k nim se vztahující zástavní operace,
- pohledávky a dluhy z finančního leasingu,
- nedokončené devizové a finanční operace bez kurzových rozdílů
vznikajících z přepočtu cizí měny na měnu účetnictví,
- vzájemné účetní případy účtované na podrozvahových účtech,
d) vypořádá konsolidační rozdíl,
e) v konsolidované rozvaze sníží položku "Kladný konsolidační rozdíl"
nebo zvýší položku "Záporný konsolidační rozdíl" o přijaté podíly na zisku, které
pocházejí ze zisku před datem zahrnutí subjektu do konsolidačního celku,
f) rozdělí vlastní kapitál (bez výsledku hospodaření běžného účetního
období) v konsolidované rozvaze na podíl připadající mateřské společnosti a na podíl
ostatních (menšinových) držitelů podílů v konsolidovaných účetních jednotkách. Rozdělení
se provede v poměru procentní výše podílu mateřské společnosti na základním kapitálu
nebo hlasovacích právech konsolidovaných účetních jednotek. Rozdělí zisk (ztrátu)
běžného účetního období v konsolidovaném výkazu zisku a ztráty na "Zisk (ztrátu)
za účetní období bez menšinových podílů" připadající mateřské společnosti a na "Menšinový
zisk (ztrátu) běžného účetního období" připadající ostatním (menšinovým) držitelům
podílů v dceřiné společnosti. Rozdělení se provede v poměru procentní výše podílu
mateřské společnosti na základním kapitálu nebo hlasovacích právech dceřiných společností,
g) vypořádá v konsolidované účetní závěrce podíly se zpětnou vazbou,
pokud jejich pořízení není zakázáno zvláštními předpisy tak, že je vykáže jako vlastní
akcie.
4. Charakteristiky a etapy metody ekvivalence
4.1. Podíly v přidružených společnostech mateřská společnost ocení v
konsolidované rozvaze metodou ekvivalence v souladu s vyhláškou.
5. Charakteristiky a etapy konsolidace poměrnou metodou
5.1. Poměrnou metodou se rozumí:
a) začlenění jednotlivých položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty
společných podniků v poměrné výši odpovídající podílu mateřské společnosti na společném
podniku, po případném přetřídění a úpravách do rozvahy a výkazu zisku a ztráty mateřské
společnosti,
b) vyloučení vzájemných pohledávek a dluhů, nákladů a výnosů mezi
subjekty konsolidačního celku,
c) vypořádání konsolidačního rozdílu a jeho odpis,
d) vyloučení vlastního kapitálu společných podniků, který se váže
k vylučovaným podílovým cenným papírům a vkladům. Při použití poměrné metody konsolidace
se nevykazují žádné menšinové podíly,
e) vyloučení podílů mateřské společnosti ve společných podnicích,
f) vypořádání podílů se zpětnou vazbou.
5.2. Postup při konsolidaci poměrnou metodou je obdobný postupu při použití
konsolidace plnou metodou (bod 3. tohoto standardu) s tím, že vyloučení vzájemných
operací mezi společným podnikem a ostatními účetními jednotkami v konsolidačním celku
a vyloučení podílů se zpětnou vazbou se předřadí sumarizaci údajů účetních závěrek
mateřské společnosti a společných podniků.
5.3. Konsolidační rozdíl se řeší shodně s řešením konsolidačního rozdílu
u plné metody.
6. Obecná pravidla
6.1. Konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje ke dni stanovenému v konsolidačních
pravidlech a na základě účetních závěrek mateřské společnosti, dceřiných a přidružených
společností a společných podniků za příslušné účetní období k rozvahovému dni řádné
účetní závěrky mateřské společnosti, popř. na základě konsolidovaných účetních závěrek
dílčích konsolidačních celků a dalších údajů, které na základě konsolidačních pravidel
poskytují konsolidované účetní jednotky mateřské společnosti.
6.2. Konsolidovaná rozvaha, výkaz zisku a ztráty a přílohy musí být
podepsány odpovědnými osobami, tzn. statutárním orgánem konsolidující účetní jednotky.
Připojením podpisového záznamu se považuje konsolidovaná účetní závěrka za sestavenou.
6.3. Mateřská společnost je povinna umožnit každému nahlédnout do výroční
zprávy. Mateřská společnost zveřejní v oznámení o vydání konsolidované výroční zprávy
místo, kde lze získat kopii celé nebo části této zprávy.
7. Společné ustanovení
Pokud se k prvnímu dni účetního období mění vymezení některého pojmu
v souvislosti se sestavením konsolidované účetní závěrky, například konsolidovaná
účetní závěrka, konsolidační celek, konsolidující účetní jednotka, konsolidovaná
účetní jednotka, účetní jednotka pod společným vlivem a účetní jednotka přidružená,
potom se použije v dotčených ustanoveních tohoto standardu vymezení příslušného pojmu
v souladu s úpravou podle zákona a vyhlášky.
Příloha k Českým účetním standardům pro finanční instituce Společná ustanovení
ke směrné účtové osnově
Účtová třída 0 - Zúčtovací vztahy ČNB
Na účtech účtových skupin 01 a 02 účtuje ČNB pohledávky a dluhy vůči Mezinárodnímu
měnovému fondu, bankám Evropského systému centrálních bank a ostatním zahraničním
subjektům, pohledávky a dluhy vůči tuzemským bankám, emitované krátkodobé cenné papíry
ČNB a emitované oběživo.
Účtová třída 1 - Pokladní, bankovní a mezibankovní účty
1. V účtové třídě 1 se účtuje o:
a) pokladní hotovosti, zlatu, jiných pokladních hodnotách (účtová skupina
11),
b) vkladech, úvěrech a ostatních dluzích a pohledávkách za centrálními
bankami (účtová skupina 12),
c) vkladech, úvěrech a ostatních dluzích a pohledávkách za jinými bankami
(účtová skupina 13),
d) vkladech, úvěrech družstevních záložen (účtová skupina 14, 15),
e) dluzích z cenných papírů a jiných hodnot (účtové skupiny 16 a 17).
2. Účetní případy vyplývající z mezibankovních operací se účtují přímo na
vrub nebo ve prospěch loro účtu či nostro účtu se souvztažným zápisem ve prospěch
nebo na vrub příslušného souvztažného účtu.
3. Účty třídy 1 se člení na měnu účetnictví a cizí měnu podle měny, ve které
je otevřen účet, poskytnut nebo přijat úvěr, zúčtovány dluhy z cenných papírů a z
jiných hodnot. Pokladní hodnoty se člení na měnu účetnictví a cizí měnu podle banky
emitující bankovky a mince.
4. V účtové skupině 11 se účtuje o:
a) bankovkách a mincích v měně účetnictví a hodnotě bankovek a mincí
v cizí měně, o oběžných zlatých a oběžných stříbrných mincích v měně účetnictví,
b) o zlatu raženém a neraženém, které je v majetku účetní jednotky a
nejde o sbírku mincí, nebo se nejedná o oběžné zlaté mince v měně účetnictví,
c) o jiných pokladních hodnotách, kterými se rozumí zejména drahé kovy
s výjimkou zlata, nakoupené cestovní šeky bank, hodnoty na cestě, zásoba kolků a
známek. O nakoupených ostatních ceninách se účtuje jako o nákladech příštích období,
nejsou-li přísně zúčtovatelnými tiskopisy. O ceninách, které jsou přísně zúčtovatelnými
tiskopisy (stravenky závodního stravování vlastní závodní jídelny apod.) se účtuje
v podrozvaze v účtové skupině 99 jako o hodnotách v evidenci.
Na účtech účtové skupiny 11 se neúčtují bezhotovostní platby na cestě,
o kterých se účtuje na účtech v účtové skupině 21, popř. 22 nebo účtové skupině 32.
5. V účtové skupině 12 se účtuje o:
a) peněžních prostředcích bank na běžných účtech u ČNB a u ostatních
centrálních bank,
b) povinných minimálních rezervách bank a peněžních rezervách u ČNB,
c) o úvěrech poskytnutých bankami centrálním bankám včetně poskytnutých
úvěrů v rámci repo obchodů,
d) o přijatých úvěrech od centrálních bank včetně přijatých úvěrů v
rámci repo obchodů,
e) o termínových vkladech u centrálních bank,
f) termínových vkladech centrálních bank.
V této účtové skupině se neúčtuje o šecích, o šecích předaných ČNB k
inkasu, o nichž se účtuje v účtové skupině 32.
6. V účtové skupině 13 se účtuje o:
a) peněžních prostředcích na běžných účtech u jiných bank,
b) termínových vkladech u jiných bank,
c) poskytnutých úvěrech jiným bankám včetně poskytnutých úvěrů v rámci
repo obchodů,
d) ostatních pohledávkách za jinými bankami (např. z plateb ze záruk,
faktoringu, akreditivu apod.),
e) klasifikovaných úvěrech, vkladech a ostatních pohledávkách za jinými
bankami a opravné položce k nim,
f) o peněžních prostředcích na běžných účtech jiných bank,
g) termínových vkladech jiných bank,
h) přijatých úvěrech od jiných bank včetně přijatých úvěrů v rámci repo
obchodů,
i) ostatních dluzích vůči jiným bankám (např. z plateb ze záruk, faktoringu,
akreditivu apod.).
V této účtové skupině se účtuje také o poskytnutém úvěru, ke kterému
se spojí několik bank s rozdělením peněžní účasti, rizika a úroku na každou banku
(gestor, účastník, spoluúčastník). Účtují se zde také operace prováděné s následujícími
subjekty: European Investment Bank, African Development Bank, Asian Development Bank,
Caribbean Development Bank, Council of Europe Resettlement Fund, Council of Europe
Social Development Fund, European Bank for Reconstruction and Development, European
Investment Fund, Inter-American Development Bank, International bank for Reconstruction
and Development, Nordic Investment Bank, International Finance Corporation, Inter-American
Investment Corporation.
7. V účtových skupinách 14 a 15 se účtuje o (jen družstevní záložny):
a) běžných účtech družstevních záložen,
b) krátkodobých termínových vkladech družstevních záložen,
c) dlouhodobých termínových vkladech družstevních záložen,
d) běžných účtech jiných družstevních záložen,
e) krátkodobých termínových vkladech jiných družstevních záložen,
f) dlouhodobých termínových vkladech jiných družstevních záložen,
g) poskytnutých úvěrech jiným družstevním záložnám,
h) přijatých úvěrech od jiných družstevních záložen nebo bank,
i) klasifikovaných úvěrech poskytnutých družstevním záložnám,
j) opravné položce ke klasifikovaným úvěrům.
Neúčtují se zde přijaté vklady a poskytnuté úvěry členům družstev, vklady
jiných právnických osob a úvěry poskytnuté obcím v České republice. Neúčtují se zde
ani ostatní pohledávky a dluhy vůči členům, o nichž se účtuje na účtech v účtové
skupině 34.
8. V účtové skupině 16 se účtuje o závazcích z jiných hodnot (např. rekurzy
při převodu finančních aktiv, tzn. že účetní jednotka účtuje o finančním závazku,
jestliže prodá pohledávku a zároveň se zaváže odškodnit kupujícího, pokud inkaso
pohledávky nedosáhne určité úrovně).
9. V účtové skupině 17 se účtuje o dluzích, které vznikly účetní jednotce
při prodeji cenných papírů, které byly účetní jednotce poskytnuty zápůjčkou nebo
cenných papírů přijatých v reverzních repo obchodech (dluhy z krátkých prodejů).
Účtová třída 2 - Účty klientů
1. V účtové třídě 2 se účtuje o:
a) poskytnutých úvěrech vč. poskytnutých úvěrů v rámci repo obchodů,
spotřebních úvěrech nekategorizovaných,
b) ostatních pohledávkách za subjekty, které nejsou bankami nebo dalšími
subjekty podle ustanovení k účtové skupině 13 (účtová skupina 21, 24),
c) vkladech a úvěrech přijatých od subjektů, které nejsou bankami, družstevními
záložnami nebo dalšími subjekty podle ustanovení k účtové skupině 13 včetně přijatých
úvěrů v rámci repo obchodů (účtová skupina 22, 23),
d) emitovaných krátkodobých cenných papírech (účtová skupina 26),
e) účelových pohledávkách a dluzích vůči klientům (účtová skupina 27),
f) operacích na zvláštních účtech ČNB a ČSOB (účtová skupina 20, 25),
g) vkladech a úvěrech, klasifikovaných úvěrech a opravných položkách
ke klasifikovaným úvěrům družstevní záložny vůči členům (účtová skupina 28),
h) zúčtování s orgány státu a obdobnými orgány (účtová skupina 29 -
jen ČNB).
2. Na účtech účtové skupiny 20 účtuje ČNB v souladu se zvláštními předpisy.
3. Na účtech účtové skupiny 21 se účtují:
a) standardní úvěry (krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé včetně úvěrů
poskytnutých podle zákona o stavebním spoření, hypotéčních úvěrů a úvěrů, které mají
charakter podřízeného aktiva) poskytnuté klientům,
b) spotřební úvěry nekategorizované, kterými se rozumí úvěry poskytnuté
fyzickým osobám pro osobní účely (nejsou to úvěry pro účely podnikání ani úvěry hypoteční)
a pohledávky z karet (např. kreditních). Na samostatném účtu spotřebních úvěrů nekategorizovaných
se účtuje za předpokladu, že je přípustné posuzovat snížení hodnoty těchto úvěrů
za portfolio úvěrů (zvláštní předpis ČNB). Na samostatném účtu v této účtové skupině
se účtuje opravná položka ke spotřebním úvěrům nezařazeným do kategorií podle předpisu
ČNB, kterou účetní jednotka tvoří ve výši statistického odhadu očekávaného nesplacení
tohoto portfolia,
c) ostatní pohledávky za klienty (např. ze záruk, akreditivů, faktoringu,
debetních zůstatků na účtech klientů, lze účtovat také o pohledávkách z kontokorentních
účtů),
d) účtovou skupinu 21 použijí družstevní záložny pro úvěry poskytnuté
obcím v ČR a poskytnuté zápůjčky Zajišťovacímu fondu družstevních záložen.
V této účtové skupině se účtuje také o poskytnutém úvěru, ke kterému
se spojí několik subjektů s rozdělením peněžní účasti, rizika a úroku na každý subjekt
(gestor, účastník, spoluúčastník).
4. Na účtech účtové skupiny 22 se účtují:
a) peněžní prostředky na běžných účtech (i kontokorentních účtech) klientů,
b) úsporné vklady přijaté od klientů, kterými se rozumí vklady na vkladních
knížkách fyzických a právnických osob; na účtu úsporných vkladů se účtuje také stavební
spoření klientů,
c) termínové vklady klientů,
d) ostatní dluhy vůči klientům, např. platby přijaté účetní jednotkou
pro klienty do doby jejich vyplacení nebo připsání na účet,
e) vkladní listy,
f) vkladové certifikáty,
g) v účtové skupině 22 účtují družstevní záložny přijaté vklady od jiných
právnických osob.
Za vklady se splatností jsou považovány vklady, jejichž ukončení před
dohodnutou splatností není možné, nebo je možné, ale s určitou sankcí. Za vklady
s výpovědní lhůtou jsou považovány vklady, jejichž ukončení není možné před uplynutím
výpovědní lhůty, nebo je možné, ale s určitou sankcí. Neúčtuje se zde o dluzích účetní
jednotky, které vyplývají z emise vlastních cenných papírů, a jiných závazcích vůči
třetím osobám, o nichž se účtuje v účtové třídě 3.
5. Na účtech účtové skupiny 23 se účtují přijaté úvěry od klientů, kteří
nejsou bankami, včetně přijatých úvěrů v rámci repo obchodů.
6. Na účtech účtové skupiny 24 se účtují úvěry a ostatní pohledávky za klienty,
dojde-li ke snížení jejich hodnoty a účetní jednotka k nim tvoří opravné položky.
Na účtech účtové skupiny 25 účtuje ČSOB agendy z pověření.
Na účtech účtové skupiny 26 se účtují:
a) emitované dluhopisy peněžního
trhu, jestliže účetní jednotka je bankou a dluhopisy odpovídají charakteristice cenných
papírů peněžního trhu,
b) ostatní emitované dluhopisy se splatností do 1 roku včetně,
c) emitované vlastní směnky a akceptované cizí směnky, kdy je účetní jednotka prvním
akceptantem, se splatností do 1 roku včetně.
Neúčtují se zde vkladní listy ani vkladové
certifikáty, o nich se účtuje v účtové skupině 22.
V účtové skupině 27 se účtují vklady obligatorně vázané účetní jednotkou
podle zvláštních právních předpisů (jistiny a kauce složené při privatizaci). V této
účtové skupině se může účtovat i např. správa splacených vkladů před vznikem účetní
jednotky např. podle § 18 zákona o obchodních korporacích. Vykonává-li účetní jednotka
pro jiný subjekt např. správu pohledávek na základě mandátních nebo komisionářských
smluv, může pro tyto účely použít účty v účtové skupině 27 s tím, že zůstatky na
těchto účtech neovlivní rozvahu ani výkaz zisku a ztráty účetní jednotky.
V účtové skupině 28 se účtuje o (jen družstevní záložny):
a) běžných účtech členů,
b) krátkodobých termínových vkladech členů,
c) dlouhodobých termínových vkladech členů,
d) úsporných vkladech členů,
e) poskytnutých krátkodobých úvěrech členům,
f) poskytnutých střednědobých úvěrech členům,
g) poskytnutých dlouhodobých úvěrech členům,
h) klasifikovaných úvěrech poskytnutých členům,
i) opravných položkách ke klasifikovaným úvěrům.
V účtové skupině 29 účtuje ČNB o příjmech a výdajích státního rozpočtu, rozpočtu
územních samosprávných celků a o prostředcích státních fondů, orgánů státu nebo územních
samosprávných celků. Dále v této účtové skupině účtuje ČNB státní finanční aktiva
a pasiva, pohledávky a dluhy vlády ve vztahu k zahraničí a zúčtování prostředků České
republiky.
Účtová třída 3 - Cenné papíry, deriváty, ostatní pohledávky a závazky a přechodné
účty
1. V účtové třídě 3 se účtuje o:
a) pohledávkách a dluzích z inkasa a ze zúčtování (účtová skupina 32),
b) prostředcích přijatých, popř. poskytnutých tuzemským pobočkám a jednatelstvím
a provozních prostředcích ve vztahu k zahraničním pobočkám a jednatelstvím (účtová
skupina 33),
c) různých pohledávkách a dluzích z nefinančních činností, zúčtování
se zaměstnanci, orgány sociálního zabezpečení a zdravotními pojišťovnami, zúčtování
se státním rozpočtem (účtová skupina 34),
d) účetních případech na účtech časového rozlišení, dohadných položek
a uspořádacím účtu (účtová skupina 35),
e) pohledávkách a dluzích z obchodování s cennými papíry a z emise vlastních
cenných papírů, operacích s cennými papíry a deriváty pro klienty (účtová skupina
37),
f) realizovatelných cenných papírech (účtová skupina 36) a cenných papírech
oceňovaných reálnou hodnotou (účtová skupina 38), dluhy z příspěvků penzijního připojištění,
důchodového spoření nebo doplňkového penzijního spoření,
g) derivátech (účtové skupiny 31, 39).
2. V účtové skupině 31 se účtují:
a) marže pro burzovní deriváty v členění na marže pro futures a pro
opce a dále v členění na marže složené pro burzovní deriváty na vlastní účet a pro
burzovní deriváty pro klienta, a také vypořádané změny reálných hodnot burzovních
derivátů,
b) reálné hodnoty pevných termínových operací,
c) změny reálných hodnot přijatých záruk, jestliže účetní jednotka je
nesjednala za účelem zajištění finančního aktiva (o takovýchto přijatých zárukách
je účtováno jako o úvěrových derivátech).
3. Na účtech účtové skupiny 32 se účtuje o šecích, směnkách a ostatních hodnotách
přijatých k inkasu od korespondentů nebo klientů. V případě, že uvedené hodnoty jsou
účtovány ve prospěch účtu korespondenta nebo klienta okamžitě, jsou souvztažnými
účty k účtům této účtové skupiny přímo příslušné účty účtové třídy 1 nebo 2. V této
účtové skupině se vedou uspořádací účty pro zúčtování s clearingovým centrem používané
v případě, že banka neúčtuje přímo mezi účtem v účtové skupině 12 a příslušnými účty
v jednotlivých účtových třídách.
4. V účtové skupině 33 se účtují prostředky přijaté centrálou účetní jednotky
od tuzemských poboček a jednatelství nebo svěřené centrálou účetní jednotky tuzemským
pobočkám a jednatelstvím. Účtují se zde také krátkodobé a střednědobé prostředky
přijaté od zahraničních poboček a jednatelství nebo krátkodobé a střednědobé prostředky
svěřené jim centrálou účetní jednotky v běžném provozním styku. Neúčtují se zde prostředky
dlouhodobě svěřené pobočkám a jednatelstvím v zahraničí, o těchto prostředcích se
účtuje na účtech účtové skupiny 42 v centrále účetní jednotky a účtové skupiny 56
popř. 53 v zahraničních pobočkách nebo jednatelstvích.
5. V účtové skupině 34 se účtují zejména:
a) pohledávky a dluhy vyplývající ze vztahů, které nejsou finančními
činnostmi účetní jednotky,
b) poskytnuté nebo přijaté provozní zálohy,
c) dluhy popř. pohledávky z pracovně právních vztahů včetně poskytnutých
záloh na mzdy a platy,
d) dluhy a pohledávky vyplývající ze vztahů účetní jednotky k sociálním
institucím (sociální a zdravotní pojištění apod.),
e) pohledávky a dluhy účetní jednotky ke státnímu rozpočtu, zejména
daň z příjmů a daň z přidané hodnoty,
f) odložené daňové pohledávky a dluhy daně z příjmů,
g) opravná položka k pohledávkám a poskytnutým zálohám,
h) na účtech v účtové skupině 34 se účtují ostatní pohledávky a dluhy
vůči členům z činností, které družstevní záložny poskytují svým členům. V této účtové
skupině se na samostatném účtu účtují rovněž pohledávky a dluhy vůči Zajišťovacímu
fondu družstevních záložen.
V této účtové skupině se neúčtuje o pohledávkách z finančních činností
za bankami a družstevními záložnami (účtová třída 1) a za klienty a členy družstevních
záložen (účtová třída 2), o zálohách poskytnutých na pořízení majetku (účtová třída
4).
6. V účtové skupině 35 se účtuje o časovém rozlišení nákladů a výnosů, příjmů
a výdajů, dohadných položkách aktivních a pasivních a kurzových rozdílech. Součástí
této účtové skupiny nejsou naběhlé úroky (účtované souvztažně s účty výnosů či nákladů)
vztahující se k finančním nástrojům. Naběhlé úroky jsou součástí účtových skupin,
v nichž je o finančních nástrojích účtováno.
7. Na účtech účtové skupiny 36 se účtuje o realizovatelných cenných papírech.
Na příslušných účtech této účtové skupiny se účtují také realizovatelné cenné papíry,
které byly poskytnuty jako kolaterál v repo obchodech nebo byly zapůjčeny. Účtují
se zde i opravné položky k ostatním podílům, které se neoceňují na reálnou hodnotu.
8. V účtové skupině 37 se účtují:
a) dluhy a pohledávky z nákupů a prodejů cenných papírů prováděných
prostřednictvím burzy nebo jiných subjektů včetně obchodníků s cennými papíry, vypořádání
nákupů nebo prodejů cenných papírů, jestliže účetní jednotka neúčtuje přímo mezi
účty cenných papírů a peněžních prostředků, poskytnuté marže, jsou-li při obchodování
s cennými papíry po účetní jednotce požadovány,
b) upsané cenné papíry určené k umístění na veřejnosti, jestliže účetní
jednotka obstarává emisi cenných papírů klienta,
c) pohledávky a dluhy z obchodů s cennými papíry a deriváty pro klienta,
zejména závazky z přijaté hotovosti určené ke koupi cenných papírů nebo umístění
do jiných finančních nástrojů a z hotovosti určené k vrácení klientovi,
d) dluhy vůči klientovi z obhospodařování nebo správy finančních nástrojů,
e) pohledávky za akcionáři z upsaného základního kapitálu,
f) dluhy z nevyplacených podílů na zisku a závazky z upsaného kapitálu
do doby zapsání základního kapitálu nebo jeho zvýšení do obchodního rejstříku,
g) dluhy z vylosovaných nebo splatných dluhopisů a hypotéčních zástavních
listů a neproplacených kupónů, které nebyly dosud proplaceny věřitelům,
h) dluhy z příspěvků penzijního připojištění přijaté od účastníků penzijního
připojištění, důchodového spoření nebo doplňkového penzijního spoření a od státu
včetně státního příspěvku a zhodnocení podle rozdělení zisku,
i) na účtech v účtové skupině 37 se účtuje o pohledávkách a dluzích
vůči členům družstevní záložny, např. z titulu uhrazovací povinnosti člena.
9. Na účtech účtové skupiny 38 se účtuje o cenných papírech oceňovaných reálnou
hodnotou. Na příslušných účtech této účtové skupiny se účtují tyto cenné papíry,
které byly poskytnuty jako kolaterál v repo obchodech nebo byly poskytnuty zápůjčkou.
10. V účtové skupině 39 se účtuje o reálných hodnotách opčních kontraktů.
Účtová třída 4 - Dlouhodobý nehmotný, dlouhodobý hmotný majetek, účasti,
cenné papíry držené do splatnosti a ostatní dlouhodobé finanční investice, zahraniční
pobočky a jednatelství
1. V této účtové třídě se účtují:
a) účasti, dluhové cenné papíry pořízené v primárních emisích neurčené
k obchodování a cenné papíry držené do splatnosti (účtová skupina 41),
b) prostředky poskytnuté zahraničním pobočkám a jednatelstvím (účtová
skupina 42),
c) dlouhodobý hmotný majetek a jeho pořízení, zásoby (účtové skupiny
43 a 48),
d) dlouhodobý nehmotný majetek a jeho pořízení (účtová skupina 47).
2. Na účtech účtové skupiny 41 se účtují:
a) účasti s podstatným a rozhodujícím vlivem,
b) dluhové cenné papíry neurčené k obchodování a cenné papíry držené
do splatnosti.
c) opravné položky.
3. V účtové skupině 42 se účtují prostředky dlouhodobě poskytnuté pobočkám
a jednatelstvím v zahraničí (nejde o účasti). Účtují se zde i prostředky, které poskytla
centrála pro jejich prostřednictvím poskytnuté dlouhodobé úvěry zvláštního charakteru.
4. Na účtech účtové skupiny 43 se účtuje o dlouhodobém hmotném majetku a
oprávkách k dlouhodobému hmotnému majetku. Účtuje se zde též o výdajích na pořízení
dlouhodobého hmotného majetku a poskytnutých zálohách na pořízení dlouhodobého hmotného
majetku a opravných položkách k těmto zálohám (při přechodném snížení jejich hodnoty).
5. Na účtech účtové skupiny 47 se účtuje o dlouhodobém nehmotném majetku
a oprávkách k dlouhodobému nehmotnému majetku. Účtuje se zde též o výdajích na pořízení
dlouhodobého nehmotného majetku a poskytnutých zálohách na pořízení dlouhodobého
nehmotného majetku a opravných položkách k těmto zálohám (při přechodném snížení
jejich hodnoty).
6. V účtové skupině 48 se účtuje o zásobách, pokud se o nich neúčtuje jako
o časovém rozlišení (účtová skupina 35, účet Náklady příštích období). Pořízení zásob
v průběhu běžného účetního období se účtuje přímo na vrub nákladů v účtové skupině
63. Počáteční zůstatek (skutečný stav zásob zjištěný inventurou za předchozí účetní
období) se na počátku následujícího účetního období odúčtuje z účtové skupiny 48
na vrub nákladů v účtové skupině 63. Na konci účetního období se skutečný stav zásob
zjištěný inventurou účtuje ve prospěch nákladů v účtové skupině 63 a na vrub účtu
v účtové skupině 48.
Účtová třída 5 - Kapitálové účty, dlouhodobé závazky a závěrkové účty
1. Na účtech účtové třídy 5 se účtuje o:
a) dotacích a obdobných prostředcích (účtová skupina 50),
b) emitovaných dlouhodobých cenných papírech (účtová skupina 52),
c) podřízených finančních závazcích (účtová skupina 53),
d) rezervách (účtová skupina 54),
e) rezervních fondech a ostatních fondech ze zisku (účtová skupina 55),
f) základním kapitálu, kapitálových fondech a dlouhodobých závazcích
zahraniční pobočky k centrále (účtová skupina 56),
g) výsledku hospodaření (účtová skupina 57 a 59),
h) závěrkových účtech (účtová skupina 58).
2. Na účtech účtové skupiny 50 se účtuje o dotacích a obdobných prostředcích,
které účetní jednotky obdržely od státu nebo jiných subjektů. Účty se dále člení
podle subjektů, které prostředky poskytly a podle účelu, na které byly poskytnuty.
Při přijetí prostředků od poskytovatele, popř. jejich vrácení poskytovateli, je účtováno
se souvztažnými zápisy na účtech v účtové skupině 12 nebo 13. Podle účelu dotace,
resp. účelu obdobných prostředků, jsou souvztažnými zápisy při jejich použití zápisy
na účtech účtové skupiny 56, 43, 47 nebo na příslušné účty účtové třídy 7 s případným
časovým rozlišením.
3. Na účtech účtové skupiny 52 se účtuje o emitovaných cenných papírech se
splatností nad 1 rok. Účtuje se zde také o pořízených vlastních dluhopisech. Neúčtuje
se zde o emitovaných podřízených cenných papírech; o nich je účtováno v účtové skupině
53, neprodaných listinných cenných papírech, o nichž se účtuje na podrozvahových
účtech v účtové skupině 99. Při splatnosti se dosud neproplacené cenné papíry přeúčtují
na vrub účtu v účtové skupině 52 a ve prospěch účtu v účtové skupině 37 (účet Závazky
z emitovaných dluhopisů).
4. Na účtech účtové skupiny 53 se účtují finanční závazky, o kterých bylo
smluvně dohodnuto, že v případě likvidace, konkurzu, nuceného vyrovnání nebo jiného
vyrovnání účetní jednotky budou splaceny až po uspokojení ostatních pohledávek věřitelů.
Účtují se zde podřízené finanční závazky ve formě přijatých úvěrů, přijatých vkladů
nebo emitovaných cenných papírů.
5. V účtové skupině 54 se účtuje o rezervách, které se člení podle účelu,
na nějž jsou rezervy tvořeny.
6. V účtové skupině 55 se účtuje o rezervním fondu a ostatních rezervních
a účelových fondech vytvářených ze zisku po zdanění v souladu se zvláštními předpisy
nebo vnitřními předpisy účetních jednotek.
7. V účtové skupině 56 se účtuje o:
a) základním kapitálu podle zákona o obchodních korporacích zapsaném
do obchodního rejstříku,
b) prostředcích dlouhodobě svěřených pobočce zahraniční centrálou,
c) ažiu při emisi cenných papírů základního kapitálu účetní jednotky
a popř. z ažia při zvýšení základního kapitálu, z aktivního rozdílu při přeměně konvertibilních
dluhopisů na akcie,
d) ostatních kapitálových fondech, kapitálovém fondu podílových fondů
(emitovaných podílových listech), o vlastních akciích, o kurzových rozdílech z čistých
investic spojených s cizoměnovými účastmi z rozhodujícím nebo podstatným vlivem,
o oceňovacích rozdílech a tvorbě a použití fondu na nové ocenění zlata (jen ČNB).
8. V účtové skupině 57 se účtuje o nerozděleném zisku předchozích účetních
období, neuhrazené ztrátě předchozích účetních obdobích. Na účtech této účtové skupiny
se účtují opravy účtování nákladů a výnosů minulých období pokud jsou zásadní a změny
účetních metod.
9. V účtové skupině 59 se účtuje o výsledku hospodaření ve schvalovacím řízení.
Účtová třída 6 - Náklady
1. V této účtové třídě se účtují veškeré náklady související s finančními
a ostatními činnostmi účetní jednotky, u nichž se uplatňuje zásadně účelové členění.
Náklady se účtují časově rozlišené za účetní období. V této účtové třídě se účtuje
rovněž o tvorbě a použití rezerv, o tvorbě a použití opravných položek, daních a
o vnitrobankovních nákladech. Při prodeji finančních aktiv se za náklady považují
rozdíly (ztráty) mezi prodejní cenou a oceněním v účetnictví k okamžiku vypořádání
prodeje (netto způsob).
2. Na účtech účtové skupiny 61 se účtují náklady na finanční činnosti,
zejména:
a) nákladové úroky včetně úroků na emitované cenné papíry,
b) náklady na poplatky a provize, které přímo souvisejí s operacemi
při vedení účtů a provádění platebního styku, náklady na poplatky a provize ve vztahu
k bankám a zúčtovacím centrům, SWIFT, k družstevním záložnám, apod.,
c) snížení reálné hodnoty při ocenění cenných papírů reálnou hodnotou,
ztráty z prodeje cenných papírů, poplatky nebo provize související s prodejem nebo
jiným úbytkem cenných papírů,
d) náklady na devizové operace, zejména ztráty z kurzových rozdílů a
náklady z nákupu a prodeje valut a deviz,
e) náklady na ostatní finanční operace, o nichž se účtuje v účtové skupině
32, v podrozvaze (účtové skupiny 91 až 93, 97, 98), např. náklady na poplatky za
inkaso šeků, za správu, uložení, úschovu nebo obhospodařování cenných papírů, za
přijaté záruky, úvěrové přísliby,
f) záporné reálné hodnoty z pevných termínových operací a opcí,
g) náklady na tisk bankovek a ražbu mincí (jen ČNB).
3. Na účtech účtové skupiny 63 se zejména účtují mzdové náklady zaměstnanců
účetní jednotky a odměny za práce konané na základě dohod o pracích konaných mimo
pracovní poměr, sociální náklady (náklady sociálního a zdravotního pojištění, pojištění
v nezaměstnanosti), daně a poplatky, místní daně a poplatky, clo apod., pořizované
výkony (materiál, služby, cestovné apod.), odpisy dlouhodobého hmotného majetku a
odpisy dlouhodobého nehmotného majetku. V této účtové skupině se účtují rovněž i
náklady na různé činnosti zaměstnanců, které vyplývají z platné kolektivní smlouvy
uzavřené mezi účetní jednotkou jako zaměstnavatelem a zaměstnanci a nejsou hrazeny
ze sociálního fondu.
4. V účtové skupině 65 se zejména účtuje tvorba a použití opravných položek
a tvorba a použití rezerv.
5. V účtové skupině 66 se zejména účtují:
a) částky odepsaných pohledávek za bankami, za klienty, členy družstevních
záložen a ostatními dlužníky,
b) ztráty související s postoupením pohledávky za bankami, za klienty,
členy družstevních záložen a ostatními dlužníky,
c) ztráty z převodů účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem účtovaných
v účtové skupině 41 na třetí osoby,
d) podíl na ztrátě účastí v ekvivalenci včetně změn ocenění,
e) náklady na daň z přidané hodnoty (nejsou-li účtovány společně s pořizovanými
výkony), pokuty a penále, inventarizační rozdíly, škody, příspěvky Fondu pojištění
vkladů, Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, příspěvky Zajišťovacímu fondu
družstevních záložen, a jiné provozní náklady, které nelze zaúčtovat v účtové skupině
63,
f) úroky z prodlení z dluhů z jiných než finančních činností.
6.
zrušen
7. V účtové skupině 68 se účtuje daň z příjmů (u ČNB odvod volného zůstatku
zisku) v členění na daň splatnou a daň odloženou, doměrky a vratky daně z příjmů
za minulá léta.
8. V účtové skupině 69 se účtují vnitropodnikové náklady vyplývající z vnitřních
vztahů účetní jednotky. Účtová skupina 69 musí mít ke dni sestavení účetní závěrky
shodný zůstatek s účtovou skupinou 79.
Účtová třída 7 - Výnosy
1. V této účtové třídě se účtují veškeré výnosy z finančních a ostatních
činností účetní jednotky, u nichž se uplatňuje zásadně účelové členění. Výnosy se
účtují časově rozlišené za účetní období. V této účtové třídě se účtuje rovněž o
vnitrobankovních výnosech a o rozpuštění opravných položek a rezerv pro nepotřebnost.
V této účtové třídě lze účtovat o použití rezerv a opravných položek, není-li o nich
účtováno v účtové třídě 6 - Náklady. Při prodeji finančních aktiv se za výnosy považují
rozdíly (zisky) mezi prodejní cenou a oceněním v účetnictví k okamžiku vypořádání
prodeje (netto způsob).
2. Na účtech účtové skupiny 71 se účtují veškeré výnosy z finančních
činností, zejména:
a) úrokové výnosy včetně úroků z cenných papírů,
b) výnosy z poplatků a provizi, které přímo souvisejí s operacemi při
vedení účtů a provádění platebního styku ve vztahu k bankám a zúčtovacím centrům,
SWIFT a klientům (členům),
c) zvýšení reálné hodnoty při ocenění cenných papírů reálnou hodnotou
a zisky z prodeje cenných papírů,
d) výnosy z devizových operací, zejména zisky z kurzových rozdílů a
výnosy z nákupu a prodeje valut a deviz,
e) výnosy z ostatních finančních operací, o nichž se účtuje v účtové
skupině 32, v podrozvaze (účtové skupiny 91 až 93, 97, 98), např. výnosy z poplatků
za inkaso šeků, za úschovu, uložení, správu nebo obhospodařování cenných papírů,
a dále např. výnosy z vkladů v garančních fondech burz,
f) kladné reálné hodnoty z pevných termínových operací a opcí,
g) výnosy z emise bankovek a mincí (jen ČNB).
3. V účtové skupině 75 se na samostatných syntetických, popř. analytických
účtech účtuje zejména o rozpuštění opravných položek a rezerv pro nepotřebnost, lze
zde účtovat o použití opravných položek a rezerv, není-li o nich účtováno v účtové
skupině 65.
4. V účtové skupině 76 se zejména účtují:
a) výnosy z odepsaných pohledávek za bankami, za klienty, členy družstevních
záložen a ostatními dlužníky,
b) zisky související s postoupením pohledávky za bankami, za klienty,
členy družstevních záložen a ostatními dlužníky,
c) zisky z převodů účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem účtovaných
v účtové skupině 41 na třetí osoby,
d) podíl na zisku účastí v ekvivalenci včetně změn ocenění,
e) výnosy z převodu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku účetní
jednotky na třetí osoby, výnosy z prodeje majetku uskutečněného prostřednictvím realitních
kanceláří, náhrady škod a mank, pokuty a penále, ostatní výnosy, které nelze zaúčtovat
v jiných účtových skupinách účtové třídy 7,
f) úroky z prodlení z pohledávek z jiných než finančních činností.
5.
zrušen
6. Na účtech účtové skupiny 79 se účtují vnitropodnikové výnosy vyplývající
z vnitřních vztahů účetní jednotky. Účtová skupina 79 musí mít ke dni sestavení účetní
závěrky shodný zůstatek s účtovou skupinou 69.
Účtová třída 9 - Podrozvahové účty
1. Na účtech účtové třídy 9 se účtuje podvojně o majetku a závazcích, o kterých
se neúčtuje na rozvahových účtech. Jde o budoucí pevné a potencionální pohledávky
a závazky.
2. Na podrozvahových účtech se účtuje podle povahy účetních případů; o pohledávkách
se účtuje na účtech aktivních, o závazcích na účtech pasivních.
3. Pro vedení syntetických a analytických účtů k účtové třídě 9 platí hlediska
stanovená v Českém účetním standardu pro finanční instituce č. 101. Kromě toho u
účtové skupiny 95 jsou syntetické a analytické účty vedeny podle forwardů, futures
a swapů a u účtové skupiny 96 podle kupních a prodejních opcí.
4. V účtové skupině 91 se účtuje o poskytnutých a přijatých příslibech úvěrů
a zápůjček podle zvláštních předpisů, sjednaných nevyčerpaných rámcích na kontokorentních
účtech, o rámcích sjednaných při obstarávání emise cenných papírů klienta, stane-li
se účetní jednotka jejich prvním nabyvatelem.
5. V účtové skupině 92 se účtuje o poskytnutých a přijatých zárukách podle
příslušných právních předpisů, o poskytnutých a přijatých přijetí směnek (akceptech)
směnečníkem podle směnečného a šekového zákona nebo jiných obdobných právních předpisů,
o poskytnutých a přijatých zárukách z indosamentu směnek, o poskytnutých a přijatých
směnečných rukojemstvích (avalech) podle směnečného a šekového zákona nebo jiných
obdobných právních předpisů. Účtuje se zde také o příslibech k zárukám.
6. V účtové skupině 93 se účtuje o otevření akreditivů z příkazu příkazce,
o otevření akreditivů z příkazu účetní jednotky podle příslušných právních předpisů,
o potvrzeních otevření akreditivů a o přijatých potvrzeních akreditivů. Neúčtuje
se zde o krytých akreditivech, o nichž se účtuje na účtech účtové skupiny 22 (převod
z účtu klienta), nebo na účtech účtové skupiny 91 (přísliby úvěrů), 92 (poskytnutá
záruka), nebo přímé poskytnutí úvěru (účtové třídy 1 a 2). V této účtové skupině
se neúčtuje o avizovaných akreditivech.
7. V účtové skupiny 94 se účtuje o pohledávkách a závazcích ze spotových
operací s cennými papíry, cizími měnami nebo komoditami v období mezi dnem sjednání
obchodu a dnem vypořádání obchodu. Spotovými operacemi se rozumí operace nákupu a
prodeje finančních aktiv s obvyklým termínem dodání (období od uzavření obchodu do
jeho vypořádání není delší než 2 dny, případně jiné období v závislosti na zvyklostech
trhu).
8. V účtové skupině 95 se účtuje o pohledávkách a závazcích z pevných termínových
operací.
9. V účtové skupině 96 se účtuje o pohledávkách a závazcích z opčních kontraktů
10. V účtové skupině 97 se účtuje o poskytnutých a přijatých nemovitých zástavách,
peněžních zástavách, zástavách - cenných papírech a o ostatních zástavách, o kolaterálech
přijatých v repo obchodech.
11. V účtové skupině 98 se účtuje o hodnotách převzatých a předaných k obhospodařování,
do úschovy, do správy, k uložení podle zvláštních právních předpisů. ČNB zde dále
účtuje bankovky a mince v zásobě a na cestě, vyrobené a zničené bankovky a mince
tuzemské měny.
12. Účtovou skupinu 99 tvoří uspořádací účty a evidenční účty. Na evidenčních
účtech účtuje účetní jednotka odepsané pohledávky, které jsou předmětem dalšího sledování,
upomínání a vymáhání, hodnoty v evidenci (např. přísně zúčtovatelné tiskopisy, neprodané
listinné cenné papíry, jiné hodnoty v evidenci apod.). Neúčtují se zde nakoupené
ceniny, jejichž hodnota se účtuje v účtové skupině 11 nebo účtové skupině 35. Dále
se v této účtové skupině účtují položky vyplývající z podvojného účtování na podrozvahových
účtech v případech, pro které nevyplývá souvztažnost s jiným podrozvahovým účtem.