438/2003 Sb.
ZÁKON
ze dne 2. prosince 2003,
kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů, a některé další zákony
Změna: 237/2004 Sb.
Změna: 112/2006 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 164/2013 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl.I
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb.,
zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č.
323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb.,
zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995
Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona
č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997
Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona
č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999
Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu
Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000
Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona
č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000
Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona
č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002
Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona
č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb. a zákona č. 162/2003
Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 4 písmeno b) zní:
"b) úvěry a půjčky s výjimkou
1. příjmu, který věřitel nabyl z vrácené
půjčky nebo úvěru úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky
nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmem plynoucím z vrácení půjčky
nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena,
2. příjmu plynoucího poplatníkovi,
který vede daňovou evidenci, z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka,".
2. V § 3 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno
d), které včetně poznámky pod čarou č. 1c) zní:
"d) příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským
soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo
z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve
výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit.1c)
1c) Článek 37 odst. 1 a články 39 a 41 Úmluvy o ochraně lidských práv
a základních svobod, uveřejněné pod č. 209/1992 Sb., ve znění Protokolu č. 11 k Úmluvě
o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněného pod č. 243/1998 Sb.".
3. V § 4 odst. 1 písm. a) se za větu první vkládá věta "Pro osvobození
příjmů plynoucích manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho
osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká,
není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů.".
4. V § 4 odst. 1 písm. a) větě poslední se za slova "spoluvlastnického
podílu" vkládají slova "na tomto majetku".
5. V § 4 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje
se věta "V případě prodeje pozemku nabytého prodávajícím od pozemkového úřadu výměnou
v rámci pozemkových úprav podle zvláštního právního předpisu,87) se doba 5 let zkracuje
o dobu, po kterou prodávající vlastnil původní pozemek, který byl směněn, a tato
doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení směněného pozemku z obchodního
majetku,".
Poznámka pod čarou č. 87) zní:
"87) Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech
a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému
majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb.".
6. V § 4 odst. 1 písm. e) větě první a v § 19 odst. 1 písm. d) větě první
se slova "jiné způsoby výroby" nahrazují slovem "výrobu".
7. V § 4 odst. 1 písm. e) a v § 19 odst. 1 písm. d) se věta druhá nahrazuje
větou "Za první uvedení do provozu se považuje i uvedení zařízení do zkušebního provozu,
na základě něhož plynuly nebo plynou poplatníkovi příjmy, a dále případy, kdy malá
vodní elektrárna do výkonu 1 MW byla rekonstruována, pokud příjmy z této malé vodní
elektrárny do výkonu 1 MW nebyly již osvobozeny.".
8. V § 4 odst. 1 písm. f) se slova " , z reklamního slosování" nahrazují
slovy "nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii podle
zvláštního právního předpisu12)" a slova " a v § 20 odst. 8" se zrušují.
9. V § 4 odst. 1 písmeno l) zní:
"l) plnění z pojištění osob s výjimkou plnění pro případ dožití z pojištění
pro případ dožití, plnění pro případ dožití z pojištění pro případ smrti nebo dožití
a plnění pro případ dožití z důchodového pojištění a s výjimkou jiného příjmu z pojištění
osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,".
10. V § 4 odst. 1 písm. r) se za větu první vkládají věty "Doba 5 let mezi
nabytím a převodem členských práv družstva, majetkových podílů na transformovaném
družstvu13) nebo účasti na obchodní společnosti, nejde-li o prodej cenných papírů,
se zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo
členem družstva před přeměnou této společnosti nebo družstva. Jsou-li splněny podmínky
uvedené v § 23b nebo § 23c, doba 5 let mezi nabytím a převodem se nepřerušuje při
výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti.".
11. V § 4 odst. 1 písmeno t) včetně poznámek pod čarou č. 13c) a 20) zní:
"t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí, krajů, státních fondů,
Národního fondu, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý
podle zvláštního právního předpisu13c) a nebo dotace, granty a příspěvky z prostředků
Evropských společenství, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení
nebo na odstranění následků živelní pohromy (§ 24 odst. 10), s výjimkou dotací a
příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu,20)
13c) § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č.
141/2001 Sb.
20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.".
12. V § 4 odst. 1 písm. w) větě první se slova "nebo příjmy z vrácení zaměstnaneckých
akcií" zrušují.
13. V § 4 odst. 1 písm. w) větě šesté se slova "změnou právní formy" nahrazují
slovem "přeměnou".
14. V § 4 odst. 1 se na konci písmene w) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje
se věta "Osvobození se nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího
prodeje cenných papírů, uskutečněného v době do 6 měsíců od nabytí, a z budoucího
prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to
do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§
7), i když kupní smlouva bude uzavřena až po 6 měsících od nabytí nebo po 6 měsících
od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),".
15. V § 4 odst. 1 písm. w) se na konci věty sedmé tečka nahrazuje středníkem
a doplňují se slova "obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností nebo
rozdělení společnosti, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo § 23c,".
16. V § 4 odst. 1 písm. x) se za slova "při vyrovnání" vkládají slova "nebo
při nuceném vyrovnání".
17. V § 4 odst. 1 písm. za) se částka "200 Kč" nahrazuje částkou "500 Kč".
18. V § 4 odst. 1 se písmena zh) a zi) zrušují.
Dosavadní písmena zj), zk) a zl) se označují jako písmena zh), zi) a zj).
19. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena
zk), zl) a zm), která včetně poznámky pod čarou č. 70a) znějí:
"zk) příjmy vlastníka bytu nebo nebytového prostoru
1. plynoucí jako
důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a technické zhodnocení společných
částí domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zvláštního právního
předpisu o vlastnictví bytů60) ve věcném plnění, pokud tak vyplývá ze smlouvy o výstavbě
dalšího bytu, nebo nebytového prostoru, popřípadě jejich částí za předpokladu, že
se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedených
nákladů a výdajů jinak, než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech
domu, nebo tak stanoví zvláštní právní předpis,60)
2. plynoucí jako důsledek úhrady
výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a technické zhodnocení společných částí domu s
byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu o vlastnictví
bytů60) jiným vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru v domě ve věcném plnění, a
to ve výši rozdílu převyšujícího povinnost vlastníka bytu nebo nebytového prostoru
v domě hradit uvedené náklady a výdaje podle velikosti spoluvlastnického podílu na
společných částech domu, za předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů
v domě písemně dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak, než podle výše
spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví zvláštní právní
předpis,60)
zl) příjem plynoucí z doplatku na dorovnání70a) při přeměně, výměně podílů,
fúzi společností nebo rozdělení společnosti, na který vznikl společníkovi nárok v
souladu se zvláštním právním předpisem,70a) je osvobozen, vztahuje-li se k
1. akciím,
u nichž doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny, výměny podílů, fúze společností
nebo rozdělení společnosti přesáhla dobu 6 měsíců. Osvobození se nevztahuje k akciím,
které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to po dobu 6 měsíců od ukončení
podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),
2. podílu na obchodní
společnosti, u něhož doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny, výměny podílů, fúze
společností nebo rozdělení společnosti přesáhla dobu 5 let. Osvobození se nevztahuje
k podílům, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to po dobu 5 let
od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),
zm) náhrady (příspěvky) pobytových výloh poskytované orgány Evropské unie
zaměstnancům (národním expertům) vyslaným k působení do institucí Evropské unie.
70a) Například § 220a odst. 5 a § 220k odst. 1 obchodního zákoníku.".
20. V § 4 odst. 4 větě první se za slovo "účtováno" vkládají slova "anebo
jsou nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně
a daně z příjmů (dále jen "daňová evidence")".
21. V § 4 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova "nebo jej naposledy
uváděl v daňové evidenci".
22. V § 5 odst. 3 větě první se slovo "nebo" nahrazuje slovy " , daňové
evidence nebo podle".
23. V § 5 odst. 5 větě první se slova "s výjimkou příjmů, u nichž se daň
vybíraná srážkou podle zvláštní sazby započte na celkovou daňovou povinnost v daňovém
přiznání (§ 8 odst. 4, § 36 odst. 6)" zrušují.
24. V § 5 odst. 6 větách první a třetí se za slovo "účetnictví" vkládají
slova "nebo v daňové evidenci".
25. V § 5 odst. 8 se věta první nahrazuje větou "Při přechodu z vedení
účetnictví na daňovou evidenci se postupuje podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu.".
26. V § 5 odst. 8 se věta druhá nahrazuje větou "Při přechodu z daňové
evidence na vedení účetnictví se postupuje podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu.".
27. V § 5 se na konci odstavce 9 doplňuje věta "U poplatníků, kteří jsou
plátci daně z přidané hodnoty nebo jimi byli v době vzniku pohledávky, se hodnota
pohledávky snižuje o výši daně z přidané hodnoty, pokud byla splněna vlastní daňová
povinnost na výstupu.".
28. V § 5 se doplňují odstavce 10 a 11, které včetně poznámky pod čarou
č. 88) znějí:
"(10) Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o
a) částku závazku, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením
dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem
novým, a narovnáním podle zvláštního právního předpisu.88) Toto se nevztahuje na
závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí
ze závazkových vztahů, a dále na závazky, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím
základ daně nebo zvyšující daňovou ztrátu,
b) hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede
účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je osobou ekonomicky
nebo personálně a nebo jinak spojenou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh
z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, nedošlo-li
k vyúčtování celkového závazku v tom zdaňovacím období, ve kterém byly zálohy uhrazeny,
c) příjem plynoucí poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, ze směnky,
kterou je hrazena pohledávka, jedná-li se o příjem, který je předmětem daně podle
§ 3,
d) částku ve výši ocenění nepeněžitého vkladu sníženou o výši vkladu,
která je vyplácená obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva.
(11) Rozdíl mezi příjmy a výdaji se snižuje o hodnotu záloh uhrazených
poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle
§ 24, poplatníkovi, který je osobou ekonomicky nebo personálně a nebo jinak spojenou
(§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu
s následnou koupí najaté věci, o které se zvýšil základ daně podle odstavce 10, ve
zdaňovacím období, ve kterém byl vyúčtován celkový závazek.
88) § 585 a násl. občanského zákoníku.".
29. V § 6 odst. 4 větě první se částka "3 000 Kč" nahrazuje částkou "5
000 Kč".
30. V § 6 se na konci odstavce 6 doplňují věty "Poskytne-li zaměstnavatel
zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových
vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance
částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel
zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně,
považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech
motorových vozidel používaných pro služební i soukromé účely.".
31. V § 6 odst. 9 písm. d) větě první se slova "a u zaměstnavatelů, kteří
nevytvořili zisk," nahrazují slovem "anebo" a slova "zahraniční" a "zahraničních"
se zrušují a číslo "10 000" se nahrazuje číslem "20 000".
32. V § 6 odst. 9 písm. e) se slova "a na pojistné na zdravotní pojištění"
nahrazují slovy " , na pojistné na zdravotní pojištění a u zaměstnanců, na které
se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky na toto zahraniční
pojištění".
33. V § 6 odst. 9 se písmeno h) zrušuje.
Dosavadní písmena ch) až z) se označují jako písmena h) až y).
34. V 6 odst. 9 písm. ch) se slova "u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili
zisk," nahrazují slovem "anebo".
35. V § 6 odst. 9 se písmeno m) zrušuje.
Dosavadní písmena n) až y) se označují jako písmena m) až x).
36. V § 6 odst. 9 písm. w) větě první se za slova "zaměstnance na" vkládá
slovo "jeho" a slova "sjednané zaměstnancem jako pojistníkem" se nahrazují slovy
"uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k
provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního
předpisu,89)".
Poznámka pod čarou č. 89) zní:
"89) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.".
37. V § 6 se na konci textu odstavce 13 doplňují slova "a sražených nebo
zaměstnancem uhrazených příspěvků na pojištění povinně placené podle první věty".
38. V § 7 odst. 2 písm. c) se slova "a správce konkursní podstaty za činnost
podle zvláštního právního předpisu19a)" zrušují.
39. V § 7 odst. 2 písmeno d) zní:
"d) příjmy z činnosti správce konkursní podstaty, včetně příjmů z činnosti
předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnacího správce,
které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu.19a)".
40. V § 7 se na konci odstavce 4 doplňuje věta "Při stanovení základu daně
společníka veřejné obchodní společnosti se nepřihlíží k ustanovení věty první § 18
odst. 9.".
41. V § 7 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 9c) zní:
"(5) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí
základu daně část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti určená ve
stejném poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto
komplementáře podle zvláštního právního předpisu.9c)
9c) § 100 obchodního zákoníku.".
42. V § 7 odst. 13 větě první se slova "účtující v soustavě podvojného
účetnictví zaplatí částky pojistného podle § 23 odst. 4 písm. d)" nahrazují slovy
" , který vede účetnictví, zaplatí částky pojistného podle § 23 odst. 3 písm. a)
bodu 5".
43. V § 7 se na konci odstavce 14 doplňují věty "Uplatní-li poplatník v
období, kdy účtuje v hospodářském roce, postup podle odstavců 9, 10, § 7a, 12, 13
nebo § 14, anebo má příjmy podle odstavce 1 písm. c), d) nebo podle odstavce 2, změní
v tomto období způsob účtování na účtování v kalendářním roce. Obdobně postupuje
poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d), pokud veřejná obchodní společnost
nebo komanditní společnost uplatní jako účetní období hospodářský rok.".
44. V § 7 odstavec 15 zní:
"(15) Poplatníci s příjmy podle odstavců 1 a 2, kteří nevedou účetnictví
a neuplatňují výdaje podle odstavce 9, postupují podle § 7b.".
45. V § 7a odst. 1 větě první se slova "na běžném účtu, které podle podmínek
banky jsou určeny" nahrazují slovy "z vkladů na běžném účtu, který je podle podmínek
banky určen".
46. V § 7a odst. 2 větě čtvrté se slova "a o nezdanitelné" nahrazují slovy
"a o předpokládané nezdanitelné".
47. V § 7a odst. 3 větě první se za slova "zdaňovacího období" vkládají
slova "příjmů z prodeje věci nebo práva, které byly zahrnuty do obchodního majetku
nebo" a částka "4 000 Kč" se nahrazuje částkou "6 000 Kč".
48. Za § 7a se vkládají nové § 7b a 7c, které včetně nadpisů a poznámek
pod čarou č. 20h), 90) a 91) znějí:
"§ 7b
Daňová evidence
(1) Daňová evidence zajišťuje zjištění základu daně z příjmů a obsahuje
údaje o
a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu
daně,
b) majetku a závazcích.
(2) Pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se použijí
zvláštní právní předpisy o účetnictví, není-li dále stanoveno jinak.
(3) Pro ocenění majetku a závazků v daňové evidenci se hmotný majetek
oceňuje podle § 29, pohledávky se oceňují podle § 5. Ostatní majetek se oceňuje pořizovací
cenou,31) je-li pořízen úplatně, vlastními náklady,31) je-li pořízen ve vlastní režii,
nebo cenou zjištěnou pro účely daně dědické nebo darovací u majetku nabytého děděním
nebo darem. Závazky se oceňují při vzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovací
cenou. Peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich jmenovitými hodnotami. Pořizovací
cenou pozemku je cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých
porostů (§ 26). Do pořizovací ceny majetku pořízeného formou finančního pronájmu
s následnou koupí najaté věci se zahrnou výdaje s jeho pořízením související, hrazené
nájemcem. V případě úplatného pořízení nemovitých a movitých věcí, majetkových práv,
pohledávek a závazků nebo části uvedeného majetku a závazků, za jednu pořizovací
cenu, se cena jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých
složek majetku oceněných podle zvláštního právního předpisu,1a) s výjimkou peněz,
cenin, pohledávek a závazků.
(4) Zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků
provede poplatník k poslednímu dni zdaňovacího období. O tomto zjištění provede zápis.
O případné rozdíly upraví základ daně podle § 24 a 25.
(5) Poplatník je povinen uschovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací
období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně stanovená tímto zákonem nebo
zvláštním právním předpisem.28b)
§ 7c
Minimální základ daně
(1) U poplatníka s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) musí
základ daně podle § 5 a 23 činit alespoň 50 % částky, která se stanoví jako součin
všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní
rok, který o 2 roky předchází zdaňovacímu období, přepočítacího koeficientu podle
zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného základu a počtu kalendářních
měsíců, v jejichž průběhu poplatník provozoval podnikatelskou činnost nebo jinou
samostatnou výdělečnou činnost. Tato částka se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.
(2) Minimální základ daně podle odstavce 1 se nesnižuje o položky odčitatelné
od základu daně uvedené v § 34. Daňovou ztrátu zjištěnou podle § 5 a 23 dosaženou
ve zdaňovacím období, ve kterém byl stanoven minimální základ daně, lze uplatnit
v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje na poplatníka ve zdaňovacím
období
a) ve kterém zahájil nebo ukončil podnikatelskou činnost,
b) bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém zahájil
podnikatelskou činnost.
(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje dále na poplatníka,
a) kterému byla stanovena daň paušální částkou podle § 7a,
b) kterému náležel rodičovský příspěvek podle zvláštního právního
předpisu,44) a to i po část zdaňovacího období,
c) kterému náležel příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu
podle zvláštního právního předpisu,45) a to i po část zdaňovacího období,
d) který je poživatelem starobního důchodu, plného invalidního důchodu
nebo částečného invalidního důchodu,
e) který na počátku zdaňovacího období nedovršil věk 26 let a který
se v souladu se zvláštním předpisem14d) soustavně připravuje na budoucí povolání
studiem nebo předepsaným výcvikem,
f) který ve zdaňovacím období podá daňové přiznání podle § 38gb a
který do konce téhož zdaňovacího období neukončil podnikatelskou činnost,
g) který má ve zdaňovacím období nárok na slevu na dani podle § 35,
35a a 35b.
20h) § 6 až 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky,
které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.
90) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
91) § 17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb.".
49. V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova " , příjmy
z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy (dále jen "mimo stojící společník"),
dosažené na základě smlouvy o převodu zisku podle zvláštního právního předpisu (dále
jen "smlouva o převodu zisku") nebo ovládací smlouvy podle zvláštního právního předpisu
(dále jen "ovládací smlouva")".
50. V § 8 odst. 1 písm. e) se číslo "7" nahrazuje číslem "6".
51. V § 8 odst. 1 písm. f) se za slova "soukromého životního pojištění"
vkládají slova "nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a
nezakládá zánik pojistné smlouvy," a číslo "8" se nahrazuje číslem "7".
52. V § 8 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 2 až 8.
53. V § 8 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
54. V § 8 odst. 5 větě první se slova "z depozitní směnky vystavené bankou"
nahrazují slovy "ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu
věřitele".
55. V § 8 odstavec 7 zní:
"(7) Plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění
osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se považuje
za základ daně po snížení o zaplacené pojistné. V případě jiného příjmu z pojištění
osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se za základ
daně považuje tento příjem snížený o zaplacené pojistné ke dni výplaty, a to až do
výše tohoto příjmu. Plyne-li jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním
a nezakládá zánik pojistné smlouvy opakovaně v průběhu trvání pojistné smlouvy, nelze
tento příjem snižovat o dříve uplatněné zaplacené pojistné. U plnění ve formě dohodnutého
důchodu (penze) se považuje za základ daně plnění z pojištění snížené o zaplacené
pojistné, rovnoměrně rozdělené na období pobírání důchodu. Není-li období pobírání
důchodu vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnosti
z tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. Plnění
ze soukromého životního pojištění se pro zjištění základu daně nesnižuje o zaplacené
pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob,
který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Odbytné se pro zjištění
základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance po 1.
lednu 2001 a dále o zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti
s jiným příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik
pojistné smlouvy.".
56. V § 8 se na konci odstavce 8 doplňuje věta "Jedná-li se o příjem podle
odstavce 1 nebo 3 plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který není vložen
do obchodního majetku žádného z manželů, zdaňuje se jen u jednoho z nich.".
57. V § 9 odst. 6 větě první se slova "a nehmotného" zrušují.
58. V § 9 odst. 6 větě druhé se slova "účtovat v soustavě jednoduchého
nebo podvojného" nahrazují slovem "vést".
59. V § 9 se doplňuje odstavec 7, který zní:
"(7) Při nájmu podniku podle zvláštního právního předpisu70) je příjmem
pronajímatele, který nevede účetnictví, také
a) hodnota pohledávek a závazků, s výjimkou
závazků, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, které přecházejí
na nájemce, není-li dohodnuta jejich úhrada. Je-li dohodnuta částečná úhrada pohledávek
a závazků, s výjimkou závazků, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně,
je příjmem jejich hodnota. Je-li dohodnuta úhrada pohledávek a závazků, s výjimkou
závazků, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, vyšší, než je jejich
hodnota, je příjmem tato vyšší cena,
b) neuhrazený rozdíl mezi hodnotou nemovitostí
a věcí movitých v podniku na začátku nájmu a jejich vyšší hodnotou při ukončení nájmu
stanovenou podle zvláštního právního předpisu1a) nebo podle údajů uvedených v účetnictví
nájemce, vedeném podle zvláštních právních předpisů.20)
Základ daně se nebude zvyšovat
dle tohoto ustanovení v případech, kdy bude z titulu operací popsaných v tomto ustanovení
zvyšován na základě jiných ustanovení tohoto zákona. Pro účely tohoto ustanovení
se nepoužije ustanovení § 23 odst. 13.".60. V § 10 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova "a nebo
podíl majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení
podílového fondu, s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu".
61. V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno j), které zní:
"j) příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle zvláštního
právního předpisu.70)".
62. V § 10 odstavec 2 zní:
"(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům ze společného jmění manželů,
se zdaňují u jednoho z nich. Příjmy plynoucí manželům z prodeje nebo převodu majetku
nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku, se
zdaňují u toho z manželů, který měl takový majetek nebo právo zahrnuty v obchodním
majetku. U příjmů plynoucích z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném
jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku zemřelého manžela (manželky),
které plynou pozůstalému manželovi (manželce), se ke lhůtě uvedené v § 4 odst. 1
písm. a), b), c), r) a w) vztahující se k majetku nebo právu zahrnutým v obchodním
majetku, nepřihlíží.".
63. V § 10 odst. 3 písmeno a) zní:
"a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne
ve zdaňovacím období 20 000 Kč; přitom příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z
chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 40, je částka
500 Kč na jedno včelstvo,".
64. V § 10 se na konci odstavce 5 doplňuje věta "U příjmů podle odstavce
1 písm. b) je výdajem vrácená záloha, i když je vrácena v jiném zdaňovacím období.".
65. V § 10 se na konci odstavce 6 doplňují věty "U příjmů z převodu jmění
na společníka se za výdaj považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných
papírů, převzaté závazky, které byly následně uhrazeny, a uhrazené vypořádání, i
když k uhrazení dojde v jiném zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjem z
převodu jmění na společníka. U příjmů z vypořádání se za výdaj považuje nabývací
cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů.".
66. V § 10 se na začátek odstavce 8 vkládají věty "Příjmem podle odstavce
1 písm. f) a g) je také kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle zvláštního právního
předpisu1a) a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní společnosti nebo
družstva v souladu se zvláštním právním předpisem,20) při zániku účasti společníka
v obchodní společnosti nebo členství v družstvu, pokud je podíl na likvidačním zůstatku
nebo vypořádací podíl vypořádáván v nepeněžní formě. Pokud společníkovi nebo členovi
družstva při zániku jeho účasti v obchodní společnosti nebo družstvu vznikne vedle
práva na vypořádací podíl v nepeněžní formě současně i závazek vůči obchodní společnosti
nebo družstvu, sníží se tento kladný rozdíl o částku závazku.".
67. V § 11 se věta druhá nahrazuje větou "Plynou-li příjmy z užívání věci
ve spoluvlastnictví na základě písemné smlouvy uzavřené všemi spoluvlastníky jen
určitým spoluvlastníkům nebo jinak, než odpovídá jejich spoluvlastnickým podílům,
rozdělují se tyto příjmy a výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů
podle této smlouvy; přitom výdaje musí být pro účely tohoto ustanovení rozdělovány
ve stejném poměru jako příjmy.".
68. V § 11 větě poslední se za slovo "mohou" vkládá slovo "spoluvlastníci".
69. V § 14 odst. 1 větě třetí se slova "předběžného konkursního zvláštního
zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle
zvláštního právního předpisu,66)" nahrazují slovy "podle § 7 odst. 2 písm. d)".
70. V § 14 odst. 2 písmeno c) zní:
"c) uvedené v § 7 odst. 2 písm. d).".
71. V § 15 odst. 1 písm. b) se částka "23 520 Kč" nahrazuje částkou "25
560 Kč".
72. V § 15 odst. 3 se věta první nahrazuje větou "U poplatníka uvedeného
v § 2 odst. 3 se základ daně sníží za zdaňovací období o částky uvedené v odstavci
1 písm. b) až f), pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22)
činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně
podle § 3, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6, 8 a 10.".
73. V § 15 odst. 3 větě druhé se slova "v samostatném přiznání k dani"
zrušují.
74. V § 15 odst. 8 větě první se za slova "na ochranu zvířat" vkládají
slova "a jejich zdraví".
75. V § 15 odst. 10 větě poslední se slova "Použije-li nebo používá-li
poplatník bytovou potřebu" nahrazují slovy "Použije-li se nebo používá-li se bytová
potřeba".
76. V § 15 odstavec 11 včetně poznámky pod čarou č. 32) zní:
"(11) V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby
je více zletilých osob,62) uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich,
a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. a)
až c) a e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou
dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. a) až c) vlastnil
a předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu
trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů
obou manželů a v případě výstavby, změny stavby32) nebo koupě rozestavěné stavby
užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení
druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po nabytí právní moci
kolaudačního rozhodnutí.63) V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět
bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Jde-li o předmět bytové
potřeby uvedený v odstavci 10 písm. d), f), g), může být základ daně snížen pouze
ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt, rodinný dům nebo bytový dům získaný podle
odstavce 10 písm. d), f), g) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému
bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. Úhrnná částka
úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 10 ze všech úvěrů poplatníků
v téže domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku
nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý
měsíc placení úroků.
32) § 139b zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.".
77. V § 15 odst. 12 větě první se za slova "poplatníkem na" vkládá slovo
"jeho".
78. V § 15 odst. 12 se věta druhá nahrazuje větou "Částka, kterou lze takto
odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění
se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 6 000 Kč.".
79. V § 15 odst. 13 se věta první nahrazuje tímto textem: "Od základu daně
za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené běžné pojistné ve zdaňovacím
období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem
jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování
pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu,89)
za předpokladu, že výplata pojistného plnění důchodu nebo jednorázového plnění je
ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním
roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Jednorázově zaplacené pojistné
se poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností
na dny.".
80. V § 15 odst. 13 se věta poslední nahrazuje větou "Při nedodržení těchto
podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok
na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10
ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl
poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.".
81. V § 15 se doplňuje odstavec 14, který zní:
"(14) Od základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky člena odborové
organizace této organizaci podle jejích stanov, která uskutečňuje činnosti spočívající
v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním
právním předpisem.82) Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů,
s výjimkou příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do
výše 3 000 Kč za zdaňovací období.".
82. V § 18 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno d), které zní:
"d) příjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským
soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo
z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve
výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit.1c)".
83. V § 18 odst. 4 se na konci písmene b) doplňují slova "a dále příjmy
obcí a krajů plynoucí z výnosů daní nebo podílu na nich, výnosů poplatků a peněžních
odvodů, které jsou podle zvláštních zákonů příjmem obcí nebo krajů,".
84. V § 18 odst. 8 se slova "vyšší územní samosprávné celky" nahrazují
slovem "kraje".
Poznámka pod čarou č. 17d) zní:
"17d) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších
předpisů.".
85. V § 18 se na konci odstavce 9 doplňuje věta "Při stanovení základu
daně společníka veřejné obchodní společnosti se k předchozí větě nepřihlíží.".
86. V § 18 odst. 12 se slova "připadající komplementářům; přitom tato část
základu daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku připadající
na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c)" nahrazují slovy
"určená ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti
na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu.9c)".
87. V § 18 odst. 13 úvodní části textu se za slovo "zřízených" vkládají
slova "zvláštním právním předpisem nebo".
88. V § 18 se doplňuje odstavec 14, který včetně poznámky pod čarou č.
17o) zní:
"(14) U poplatníků zřízených zvláštním právním předpisem k poskytování
veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém vysílání17o) jsou předmětem daně všechny
příjmy s výjimkou příjmů
a) z investičních dotací,
b) z úroků z vkladů na běžném účtu.
17o) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.".
89. V § 19 odst. 1 písmeno c) zní:
"c) příjmy
1. z cenově regulovaného18d) nájemného z bytů, z nájemného
z garáží a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a garáží v domech
ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, zřízených po roce 1958, na jejichž
výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních právních
předpisů,18e)
2. z nájemného z bytů a garáží v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví
bytových družstev, označovaných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva,18f)
a z nájemného z bytů a garáží užívaných společníky nebo členy poplatníků, vzniklých
proto, aby se stali vlastníky domů, a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním uvedených
bytů a garáží, a to za předpokladu, že u nájemného z bytů budou dodržena pravidla
regulace nájemného z bytů platná do 17. prosince 2002 týkající se uvedených bytů,
pokud zvláštní právní předpis nestanoví pravidla jiná,".
90. V § 19 odst. 1 písmeno h) zní:
"h) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání nebo při nuceném vyrovnání,19a)
pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) zaúčtovány ve prospěch výnosů,".
91. V § 19 odst. 1 písmeno ch) včetně poznámky pod čarou č. 92) zní:
"ch) příjmy poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání,
které jim plynou jako odvod části výtěžku loterií a jiných podobných her povolených
podle zvláštního právního předpisu,92)
92) § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných
hrách, ve znění pozdějších předpisů.".
92. V § 19 odst. 1 písm. t) se za slovo "zřízené" vkládají slova "zvláštním
právním předpisem nebo".
93. V § 19 odst. 1 písm. u) se slova "úrokových příjmů z vkladů u bank
a dividendových příjmů plynoucích" nahrazují slovy "příjmy z účasti v akciové společnosti
a příjmy z podílu na zisku z podílového listu (dále jen "dividendové příjmy") a úrokové
příjmy z vkladů u bank plynoucí".
94. V § 19 odst. 1 se písmeno zd) zrušuje.
Dosavadní písmena ze) a zf) se označují jako písmena zd) a ze).
95. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena zf) až zl), která znějí:
"zf) příjmy z dividend a jiných podílů na zisku, vyplácené dceřinou společností,
která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, mateřské společnosti. Toto se nevztahuje
na podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci,
zg) příjmy mateřské společnosti při snížení základního kapitálu dceřiné
společnosti, a to nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá
hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti podle
zvláštního právního předpisu,70) byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo
fond vytvořený ze zisku,
zh) zisk převáděný řídící nebo ovládající osobě na základě smlouvy o převodu
zisku nebo ovládací smlouvy, jedná-li se o příjmy plynoucí od dceřiné společnosti
mateřské společnosti,
zi) příjem mimo stojícího společníka z vyrovnání na základě smlouvy o převodu
zisku nebo ovládací smlouvy, pokud je tento mimo stojící společník mateřskou společností
ve vztahu k ovládané nebo řízené osobě,
zj) příjmy z dividend a jiných podílů na zisku u mateřské společnosti,
která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, plynoucí od dceřiné společnosti, která
je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie. Toto se nevztahuje na
podíly na likvidačním zůstatku, vypořádací podíly a podíly na zisku vyplácené dceřinou
společností, která je v likvidaci,
zk) licenční poplatky plynoucí společnosti, která je daňovým rezidentem
jiného členského státu Evropské unie, od obchodní společnosti, která je poplatníkem
uvedeným v § 17 odst. 3, nebo od stálé provozovny společnosti, která je daňovým rezidentem
jiného členského státu Evropské unie na území České republiky,
zl) úroky z úvěrů, půjček, dluhopisů, vkladních listů, vkladových certifikátů
a vkladů jim na roveň postavených a ze směnek, jejichž vydáním získává směnečný dlužník
peněžní prostředky, a obdobných právních vztahů vzniklých v zahraničí (dále jen "úvěry
a půjčky") plynoucí společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu
Evropské unie, od obchodní společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst.
3, nebo od stálé provozovny společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského
státu Evropské unie na území České republiky. Toto se nevztahuje na úroky z úvěrů
a půjček, které jsou považovány za podíly na zisku podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu
3, a dále na úroky z úvěrů a půjček, pokud věřitel má právo
1. podílet se na zisku
dlužníka, nebo
2. změnit právo na úroky z úvěrů a půjček na právo podílet se na zisku
dlužníka.".
96. V § 19 se doplňují odstavce 3 až 7, které včetně poznámky pod čarou
č. 93) znějí:
"(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu
Evropské unie, společnost, která není poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a
1. má
některou z forem uvedených v předpisech Evropských společenství;93) tyto formy uveřejní
Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem
a
2. podle daňových zákonů členských států Evropské unie je považována za daňového
rezidenta a není považována za daňového rezidenta mimo Evropskou unii podle ustanovení
smlouvy o zamezení dvojího zdanění s třetím státem a
3. podléhá některé z daní uvedených
v příslušném právním předpisu Evropských společenství,93) které mají stejný nebo
podobný charakter jako daň z příjmů. Seznam těchto daní uveřejní Ministerstvo financí
ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem. Za společnost
podléhající těmto daním se nepovažuje společnost, která je od daně osvobozena nebo
si může zvolit osvobození od daně,
b) mateřskou společností obchodní společnost, která je poplatníkem
uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením
omezeným, nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské
unie, a která má nejméně po dobu 24 měsíců nepřetržitě alespoň 25% podíl na základním
kapitálu jiné společnosti,
c) dceřinou společností obchodní společnost, která je poplatníkem uvedeným
v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným,
nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie,
na jejímž základním kapitálu má mateřská společnost nejméně po dobu 24 měsíců nepřetržitě
alespoň 25% podíl,
d) třetím státem stát, který není členským státem Evropské unie.
(4) Osvobození podle odstavce 1 písm. zf) až zj) lze uplatnit při splnění
podmínky 25% podílu na základním kapitálu, i před splněním podmínky 24 měsíců nepřetržitého
trvání podle odstavce 3, avšak následně musí být tato podmínka splněna. Nebude-li
splněna minimální výše podílu 25 % na základním kapitálu nepřetržitě po dobu nejméně
24 měsíců, posuzuje se osvobození od daně podle
a) odstavce 1 písm. zg) až zj) uplatněné poplatníkem uvedeným v § 17
odst. 3 jako nesplnění jeho daňové povinnosti ve zdaňovacím období nebo období, za
něž je podáváno daňové přiznání, za které bylo osvobození od daně uplatněno,
b) odstavce 1 písm. zf) až zi) uplatněné plátcem daně jako nesplnění
povinnosti plátce daně a postupuje se podle § 38s.
(5) Osvobození podle odstavce 1 písm. zk) a zl) lze uplatnit, pokud
1.
plátce úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků a příjemce úroků z úvěrů a
půjček nebo licenčních poplatků jsou osobami přímo kapitálově spojenými po dobu alespoň
24 měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích a
2. příjemce úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních
poplatků je jejich skutečným vlastníkem a
3. úroky z úvěrů a půjček nebo licenční
poplatky nejsou přičitatelné stálé provozovně umístěné na území České republiky nebo
třetího státu a
4. příjemci úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků bylo vydáno
rozhodnutí podle § 38nb.
(6) Příjemce úroků z úvěrů a půjček a licenčních poplatků je jejich skutečným
vlastníkem, pokud tyto platby přijímá ve svůj vlastní prospěch a nikoliv jako zprostředkovatel,
zástupce nebo zmocněnec pro jinou osobu.
(7) Licenčním poplatkem se rozumí platba jakéhokoliv druhu, která představuje
náhradu za užití nebo za poskytnutí práva na užití autorského nebo jiného obdobného
práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně filmu a filmových děl,
počítačového programu (software), dále práva na patent, ochrannou známku, průmyslový
vzor, návrh nebo model, plán, tajný vzorec nebo výrobní postup, nebo za výrobně technické
a obchodní poznatky (know-how). Licenčním poplatkem se rozumí také příjem za pronájem
nebo za jakékoliv jiné využití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení.
93) Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23.7.1990 o společném systému zdanění
mateřských a dceřiných společností z různých členských států a Směrnice Rady 90/434/EHS
ze dne 23.7.1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech majetku
a výměnách podílů a Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3.6.2003 o společném systému
zdanění úroků a licenčních poplatků mezi spojenými osobami.".
97. V § 20 odstavec 2 zní:
"(2) U poplatníka, u něhož dochází ke zrušení s likvidací, je základem
daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení výsledek hospodaření upravený podle
§ 23 až 33.".
98. Poznámka pod čarou č. 19b) se zrušuje.
99. V § 20 odst. 3 se ve větě třetí na konci doplňují slova "nebo k přeměně
investiční společnosti podle zvláštního právního předpisu70)".
100. V § 20 odstavec 6 zní:
"(6) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí
základu daně část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti určená ve
stejném poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto
komplementáře podle zvláštního právního předpisu.9c)".
101. V § 20 odstavec 7 zní:
"(7) Poplatníci vymezení v § 18 odst. 3, kteří nejsou založeni nebo zřízeni
za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle §
34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané
takto dosaženou úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících
s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve třech
bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích; přitom u poplatníků zřízených k
poskytování veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém vysílání pouze tehdy, použijí-li
takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů)
spojených s poskytováním veřejné služby, u společenství vlastníků jednotek pouze
tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí
nákladů (výdajů) spojených se správou domu a u veřejných vysokých škol pouze tehdy,
použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů
(výdajů) vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti. V případě,
že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně
však do výše základu daně.".
102. V § 20 odst. 8 větě první se za slova "na ochranu zvířat" vkládají
slova "a jejich zdraví".
103. V § 20b odst. 2 se slova "ve stejném poměru, v jakém je rozdělován
zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem" nahrazují textem
"a) u společníka veřejné obchodní společnosti ve stejném poměru, v jakém
je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,9b)
b) u komplementáře komanditní společnosti ve stejném poměru, jakým je rozdělován
zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního
právního předpisu9c)".
104. V § 21 odst. 1 se číslo "31" nahrazuje číslem "28".
105. V § 21 odst. 1 se číslo "28" nahrazuje číslem "26".
106. V § 21 odst. 1 se číslo "26" nahrazuje číslem "24".
107. V § 21 odst. 5 se slova "platná k poslednímu dni zdaňovacího období
nebo jeho části" nahrazují slovy "účinná k poslednímu dni zdaňovacího období nebo
období, za něž je podáváno daňové přiznání".
108. V § 22 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňují
se body 10 a 11, které znějí:
"10. příjmy plynoucí společníkovi obchodní společnosti v souvislosti se
snížením základního kapitálu,
11. příjmy z úhrad pohledávky nabyté postoupením.".
109. V § 22 odst. 3 se slova "písm. b) a odst. 4 písm. b)" zrušují.
110. V § 23 odstavec 2 zní:
"(2) Pro zjištění základu daně se vychází
a) z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu Mezinárodních
účetních standardů, u poplatníků, kteří vedou účetnictví.20) Poplatník, který sestavuje
účetní závěrku podle Mezinárodních účetních standardů, pro účely tohoto zákona použije
k zjištění výsledku hospodaření zvláštní právní předpis.20i) Při stanovení základu
daně se nepřihlíží k zápisům v knihách podrozvahových účtů, není-li v tomto zákoně
stanoveno jinak. Pro zjištění základu daně veřejné obchodní společnosti a komanditní
společnosti se vychází z výsledku hospodaření upraveného o převod podílů na výsledku
hospodaření společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní
společnosti,
b) z rozdílu mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteří nevedou účetnictví.
20i) Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky,
které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.
Vyhláška č. 501/2002
Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními
institucemi.
Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky,
které jsou pojišťovnami.".
111. V § 23 odst. 3 se slova "Hospodářský výsledek" nahrazují slovy "Výsledek
hospodaření" a slova "hospodářský výsledek" se nahrazují slovy "výsledek hospodaření".
112. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 4 se slova "nebo rozdíl mezi příjmy a
výdaji" zrušují a za slovo "provedena" se doplňuje text "a ovlivnila výsledek hospodaření.
Výsledek hospodaření se zvyšuje dále o částku, o kterou byl snížen výsledek hospodaření
podle písmene c) bodu 1 za předchozí zdaňovací období, a to v tom zdaňovacím období,
kdy je oprava nesprávností zaúčtována rozvahově".
113. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 5 větě první se slova "účtujícím v soustavě
podvojného účetnictví" nahrazují slovy " , který vede účetnictví,".
114. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 6 větě první se slova "účtujícího v soustavě
podvojného účetnictví" nahrazují slovy " , který vede účetnictví,".
115. V § 23 odst. 3 písm. a) se čárka na konci bodu 6 nahrazuje tečkou
a doplňuje se věta "Věřitel, který vede účetnictví a postoupí pohledávku z těchto
smluvních sankcí nebo u kterého pohledávka z těchto sankcí zanikne jiným způsobem
než jejím zaplacením a její výše byla podle písmene b) bodu 1 položkou snižující
výsledek hospodaření v předchozích zdaňovacích obdobích, je povinen o částku této
pohledávky zvýšit výsledek hospodaření.".
116. V § 23 odst. 3 se na konci písmene a) doplňují body 7 až 12, které
včetně poznámky pod čarou č. 94) znějí:
"7. částku zrušené rezervy, jejíž způsob tvorby a výši pro daňové účely
stanoví zvláštní právní předpis,22a) u poplatníka, který nevede účetnictví,
8. rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplácený obchodní
společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva94) nebo část tohoto rozdílu,
o který nebyla snížena nabývací cena podílu (§ 24 odst. 7), a to ke dni vzniku obchodní
společnosti nebo družstva při založení nové obchodní společnosti nebo družstva, v
ostatních případech ke dni splacení vkladu.70) Toto se nevztahuje na poplatníky uvedené
v § 2,
9. prostředky nebo jejich část, o které byl snížen základ daně podle §
20 odst. 7, a to v takové výši, v jaké takto získané prostředky nebyly použity v
souladu s podmínkou pro snížení základu daně, a to v tom zdaňovacím období, kdy poplatník
končí činnost nebo končí stanovená lhůta pro použití prostředků,
10. kladný rozdíl mezi vzájemnými závazky a pohledávkami zúčastněných a
nástupnických obchodních společností nebo družstev, u nichž dochází k zániku v důsledku
přeměny splynutím osoby dlužníka a věřitele, vyloučený v zahajovací rozvaze ve prospěch
vlastního kapitálu, a to u nástupnické společnosti nebo družstva v prvním zdaňovacím
období nebo období, za něž je nástupnická společnost povinna podat daňové přiznání,
přičemž tento rozdíl se stanoví bez vlivu ocenění reálnou hodnotou pro účely přeměny.
Tento rozdíl se snižuje o tu část pohledávky zanikající v důsledku splynutí osoby
dlužníka a věřitele, která byla u věřitele odepsána do nákladů, které nebyly považovány
za daňově uznatelné podle § 24. Toto ustanovení se nevztahuje na pohledávky a závazky
z titulu závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků prodlení, penále a jiných
sankcí ze smluvních vztahů,
11. kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle zvláštního právního předpisu1a)
a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní společnosti nebo družstva v souladu
se zvláštním právním předpisem20) u společníka nebo člena družstva při zániku jeho
účasti v obchodní společnosti nebo členství v družstvu, pokud je podíl na likvidačním
zůstatku nebo vypořádací podíl vypořádáván v nepeněžní formě. Pokud společníkovi
nebo členovi družstva při zániku jeho účasti v obchodní společnosti nebo družstvu
vznikne vedle práva na vypořádací podíl v nepeněžní formě současně i závazek vůči
obchodní společnosti nebo družstvu, sníží se tento kladný rozdíl o částku závazku,
12. částku závazku zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než jeho splněním,
započtením, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje
závazkem novým, a narovnáním podle zvláštního právního předpisu,88) pokud nebyla
podle zvláštního právního předpisu20) zaúčtována ve prospěch výnosů. Toto se nevztahuje
na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů
a dále na závazky, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem)
na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen.
94) § 163a odst. 3 obchodního zákoníku.".
117. V § 23 odst. 3 písm. b) bodech 1 a 2 se slova "účtujícího v soustavě
podvojného účetnictví" nahrazují slovy " , který vede účetnictví,".
118. V § 23 odst. 3 se na konci písmene b) doplňuje bod 3, který zní:
"3. částky dalších výdajů (nákladů), které lze uplatnit jako výdaje (náklady)
na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byly zaplaceny, dojde-li
k jejich zaplacení v jiném zdaňovacím období, než ve kterém tyto náklady ovlivnily
výsledek hospodaření. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého
bez provedení likvidace. Základ daně nelze snížit o zaplacené úroky, které nebyly
výdajem (nákladem) na dosažení, udržení a zajištění příjmů z důvodů uvedených v §
25 odst. 1 písm. w),".
119. V § 23 odst. 3 písm. c) bodě 3 se slova "zúčtovány ve prospěch výnosů"
nahrazují slovy "zaúčtovány ve prospěch nákladů nebo výnosů".
120. V § 23 odst. 3 písm. c) bod 4 zní:
"4. oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí majetku, není-li v tomto zákoně
dále stanoveno jinak,".
121. V § 23 odst. 3 se na konci písmene c) doplňuje bod 5, který zní:
"5. částky ve výši záporného rozdílu mezi oceněním podniku nebo části podniku
tvořící samostatnou organizační složku při nabytí vkladem nebo přeměnou70) a souhrnem
jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill),
pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) zaúčtovány ve prospěch výnosů.".
Na konci odstavce 3 se doplňuje věta "Obdobně se postupuje, je-li daňové
přiznání podáváno za jiné období, než je zdaňovací období.".
122. V § 23 odst. 4 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 35a) zní:
"a) u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, v § 17 odst. 3 a u stálé provozovny
(§ 22 odst. 2) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36. U penzijních
fondů se do základu daně nezahrnují také úrokové příjmy z dluhopisu,35a) ze směnky
vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, z vkladního listu
a vkladu mu na roveň postavenému,35b) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladu na vkladní
knížce a vkladovém účtu,35d)
35a) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.".
123. V § 23 odst. 4 písm. e) se slovo "zúčtované" nahrazuje slovem "zaúčtované".
124. V § 23 odst. 4 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje
se věta "Obdobně postupují poplatníci uvedení v § 2, kteří nevedou účetnictví,".
125. V § 23 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena g) až k), která včetně poznámky pod čarou č. 95) znějí:
"g) částka zaúčtovaná do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu,20)
pokud souvisí s výdajem (nákladem) vynaloženým na příjem, který nebyl v předchozích
zdaňovacích obdobích předmětem daně nebo byl od daně osvobozen, a to maximálně do
výše tohoto souvisejícího výdaje (nákladu),
h) částka vyplacená společníkovi obchodní společnosti nebo členovi družstva
z titulu účasti v obchodní společnosti nebo družstvu při snížení základního kapitálu,
která snižuje nabývací cenu podílu (§ 24 odst. 7),
i) změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) cenného papíru nebo podílu v
obchodní společnosti nebo v družstvu a změna ocenění podílu ekvivalencí (protihodnotou),
o které je účtováno jako o nákladu nebo výnosu podle zvláštního právního předpisu.20)
Toto se nevztahuje na změnu reálné hodnoty cenného papíru, který je obchodovatelný
na veřejném trhu, a to i zahraničním, nachází-li se tento zahraniční trh v členském
státě Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo bylo-li obchodování prostřednictvím
zahraničního trhu schváleno Komisí pro cenné papíry95) (dále jen "registrovaný cenný
papír") a na změnu reálné hodnoty dluhopisu, podílového listu16) a cenného papíru
představujícího účast na základním kapitálu investičního fondu. Pro stanovení, zda
se jedná o cenný papír podle předchozí věty, je rozhodující stav ke dni prodeje tohoto
cenného papíru. Ocenění ekvivalencí (protihodnotou) se pro účely tohoto zákona nepovažuje
za ocenění reálnou hodnotou,20)
j) u poplatníka uvedeného v § 17 částka zaúčtovaná ve prospěch výnosů ve
výši rozdílu mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplácená obchodní společností
společníkovi nebo družstvem členovi družstva,94) pokud se o ni snižuje nabývací cena
podílu,
k) změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) u pohledávek, které poplatník
nabyl a určil k obchodování, o kterých je účtováno jako o nákladu nebo výnosu podle
zvláštního právního předpisu.20)
95) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.".
126. V § 23 odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 20d) zní:
"(7) Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by
byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných
nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce
daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl; nelze-li určit cenu, která by byla
sjednávána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo
obdobných podmínek, použije se cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu.1a)
Za cenu, která by byla sjednána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích
při stanovení výše úroků u půjček,20d) se pro účely tohoto ustanovení považuje úrok
ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření
smlouvy; toto se nepoužije v případě, kdy sjednaná výše úroků u půjčky je nižší než
úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření
smlouvy, a věřitelem je osoba s bydlištěm nebo se sídlem v zahraničí nebo je věřitelem
společník nebo člen družstva uvedený v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3. Toto ustanovení
se nepoužije při úplatném poskytnutí místnosti s nezbytným vybavením zaměstnavatelem
odborové organizaci pro nezbytnou provozní činnost. Spojenými osobami se pro účely
tohoto zákona rozumí
a) kapitálově spojené osoby, přitom
1. jestliže se jedna osoba
přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba
přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl
představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob,
jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami přímo kapitálově spojenými,
2. jestliže se
jedna osoba nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo
se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více
osob; a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 %
hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami kapitálově
spojenými,
b) jinak spojené osoby, kterými jsou osoby
1. kdy se jedna osoba podílí
na vedení nebo kontrole jiné osoby,
2. kdy se shodné osoby nebo osoby blízké20c) podílejí
na vedení nebo kontrole jiných osob, tyto jiné osoby jsou vzájemně osobami jinak
spojenými,
3. ovládající a ovládaná a také osoby ovládané stejnou ovládající osobou,
4.
blízké,20c)
5. které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně
nebo zvýšení daňové ztráty.
20d) § 657 a násl. občanského zákoníku.".
127. V § 23 odst. 8 se v úvodní části textu slova "Hospodářský výsledek"
nahrazují slovy "Výsledek hospodaření".
128. V § 23 odst. 8 písm. a) se slova "účtujících v soustavě podvojného
účetnictví" nahrazují slovy " , kteří vedou účetnictví,".
129. V § 23 odst. 8 písm. b) bodě 1 se slova "účtují v soustavě podvojného"
nahrazují slovy "vedou".
130. V § 23 odst. 8 písm. b) bodě 2 větě první se slova "účtují v soustavě
jednoduchého účetnictví" nahrazují slovy "vedou daňovou evidenci" a za slovo "přijatých"
se vkládají slova "a zaplacených".
131. V § 23 odst. 8 písm. b) bod 3 zní:
"3. v případech, kdy poplatník nevede účetnictví s výjimkou uvedenou v
bodě 2, ani nevede daňovou evidenci, o cenu nespotřebovaných zásob, o výši pohledávek
[s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y)] a zaplacených záloh.".
132. V § 23 odst. 8 větě poslední se v závěrečné části textu slova "jestliže
nebyli účetní jednotkou.20)" nahrazují slovy "nebo při zahájení vedení daňové evidence.".
133. V § 23 odst. 13 větě první se slova "neúčtujících v soustavě podvojného"
nahrazují slovy " , kteří nevedou".
134. V § 23 odst. 14 se věta první nahrazuje větou "Při přechodu z daňové
evidence na vedení účetnictví u poplatníka s příjmy podle § 7 lze hodnotu zásob a
pohledávek, které poplatník evidoval v době zahájení vedení účetnictví, zahrnout
do základu daně buď jednorázově v době zahájení vedení účetnictví nebo postupně po
5 následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení vedení účetnictví.".
135. V § 23 odst. 14 se věta druhá nahrazuje větou, která zní: "Ukončí-li
nebo přeruší-li poplatník činnost nebo ukončí-li vedení účetnictví před uplynutím
doby zahrnování zásob a pohledávek do základu daně, zvýší ve zdaňovacím období, ve
kterém byla činnost přerušena nebo ukončena nebo ve kterém bylo ukončeno vedení účetnictví,
základ daně o hodnotu zásob a pohledávek, které nezahrnul do základu daně.".
136. V § 23 odstavec 15 zní:
"(15) Do základu daně se zahrnuje i rozdíl mezi oceněním podniku nebo části
podniku, tvořící samostatnou organizační složku,70) nabytého koupí a souhrnem ocenění
jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví prodávajícího sníženým o převzaté závazky
(dále jen "oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku"). Kladný oceňovací
rozdíl při koupi podniku nebo části podniku se zahrnuje do výdajů (nákladů) rovnoměrně
během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím
období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. Záporný oceňovací rozdíl
při koupi podniku nebo části podniku je částkou zvyšující výsledek hospodaření nebo
rozdíl mezi příjmy a výdaji rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající
na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové
přiznání, pokud nebyl ve stejné výši podle zvláštního právního předpisu20) součástí
příjmů (výnosů). Neodepsanou část záporného oceňovacího rozdílu při koupi podniku
nebo části podniku je poplatník povinen zahrnout do základu daně při vyřazení poslední
složky dlouhodobého nehmotného majetku nebo hmotného majetku; obdobně lze postupovat
i u neodepsané části kladného oceňovacího rozdílu při koupi podniku nebo části podniku.
Při postupném vyřazování majetku tvořícího koupený podnik nebo část podniku se oceňovací
rozdíl nemění. Při nájmu podniku,70) jehož pronajímatel odpisoval oceňovací rozdíl
při koupi podniku nebo části podniku, může nájemce na základě písemné smlouvy s pronajímatelem
pokračovat v zahrnování tohoto oceňovacího rozdílu do základu daně obdobně po dobu
trvání nájmu. Při fúzi nebo při převodu jmění na společníka nebo při rozdělení obchodní
společnosti nebo družstva70) se neodepsaná část kladného nebo záporného oceňovacího
rozdílu při koupi podniku nebo části podniku zahrne do základu daně zanikající obchodní
společnosti nebo družstva, pokud nebylo dohodnuto, že nástupnická obchodní společnost
nebo družstvo pokračuje v zahrnování do základu daně obdobně, jako by k přeměně nedošlo.
Kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou
organizační složku,70) nabytého koupí a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek
majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill) se zahrnuje do základu daně obdobně
jako oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku.".
137. V § 23 odst. 16 se slova "účetní" zrušují.
138. V § 23 odst. 16 se věta první nahrazuje větou "Při prodeji podniku
nebo jeho části poplatníkem, který nevede účetnictví, vstupuje do základu daně příjem
z prodeje a hodnota všech postupovaných závazků.".
139. Za § 23 se vkládají nové § 23a až 23d, které včetně nadpisů znějí:
"Společný systém zdanění při převodu podniku, výměně podílů, fúzi a rozdělení
§ 23a
Převod podniku nebo jeho samostatné části na společnost
(1) Převodem podniku nebo jeho samostatné části na společnost (dále
jen "převod podniku nebo jeho samostatné části") se pro účely tohoto zákona rozumí
postup, při kterém společnost převádí, bez toho, aby zanikla (dále jen "převádějící
společnost"), podnik nebo jeho část, která představuje samostatný organizační a funkční
celek sloužící k provozování jednoho nebo více předmětů podnikání (dále jen "podnik
nebo jeho samostatná část"), na jinou společnost (dále jen "přijímající společnost")
tak, že za převedený podnik nebo jeho samostatnou část získá převádějící společnost
podíl v přijímající společnosti nebo se zvýší její vklad do základního kapitálu přijímající
společnosti.
(2) Nabývací cenou podílu v přijímající společnosti je cena převedeného
podniku nebo jeho samostatné části, jak byl oceněn pro nepeněžitý vklad podle zvláštního
právního předpisu,70) v ostatních případech cena zjištěná podle zvláštního právního
předpisu.1a)
(3) Příjmy (výnosy) vzniklé u převádějící společnosti při převodu podniku
nebo jeho samostatné části v souvislosti s oceněním převedeného majetku a závazků
pro účely převodu podniku nebo jeho samostatné části se nezahrnují do základu daně.
(4) Přijímající společnost nebo přijímající společnost prostřednictvím
své stálé provozovny umístěné na území České republiky pokračuje v odpisování započatém
převádějící společností u převedeného hmotného a nehmotného majetku, který lze odpisovat
podle tohoto zákona [§ 30 odst. 12 písm. m)].
(5) Přijímající společnost nebo přijímající společnost prostřednictvím
své stálé provozovny umístěné na území České republiky je oprávněna
a) převzít rezervy a opravné položky související s převedeným podnikem
nebo s jeho samostatnou částí, vytvořené převádějící společností podle zvláštního
právního předpisu22a) za podmínek, které by platily pro převádějící společnost, pokud
by se převod podniku nebo jeho samostatné části neuskutečnil,
b) převzít daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty vyměřené převádějící
společnosti, která souvisí s převedeným podnikem nebo jeho samostatnou částí a dosud
nebyla uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně převádějící společností.
Tuto daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacích
obdobích zbývajících do pěti zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím
období, za které byla daňová ztráta převádějící společnosti vyměřena za podmínek
stanovených tímto zákonem. Neprokáže-li poplatník, jaká část daňové ztráty se vztahuje
k převedenému podniku nebo k jeho samostatné části, stanoví se tato část daňové ztráty
podle poměru hodnoty převedeného majetku zachycené v účetnictví převádějící společnosti
podle zvláštního právního předpisu20) bezprostředně před převodem snížené o převedené
závazky při převodu podniku nebo jeho samostatné části a hodnoty veškerého majetku
zachycené v účetnictví převádějící společnosti podle zvláštního právního předpisu20)
snížené o veškeré závazky převádějící společnosti bezprostředně před provedením převodu,
c) převzít položky odčitatelné od základu daně vztahující se k
převedenému podniku nebo jeho samostatné části, na něž vznikl nárok převádějící společnosti
v souladu s § 34 odst. 3 a násl., a které dosud nebyly uplatněny převádějící společností,
za podmínek, které by platily pro převádějící společnost, pokud by se převod podniku
nebo jeho samostatné části neuskutečnil.
(6) Ustanovení odstavců 2, 3 a 5 se použijí, pokud
a) převádějící společnost i přijímající společnost jsou poplatníky
uvedenými v § 17 odst. 3 a mají formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením
omezeným,
b) převádějící společnost je společností, která je daňovým rezidentem
jiného členského státu Evropské unie a přijímající společnost je poplatníkem uvedeným
v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným
a převedený majetek a závazky nejsou po převodu součástí stálé provozovny přijímající
společnosti umístěné mimo území České republiky, nebo
c) převádějící společnost je poplatníkem uvedeným v § 17 odst.
3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným nebo je společností,
která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, a přijímající společnost
je společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie
a převedený majetek a závazky jsou po převodu součástí stálé provozovny přijímající
společnosti umístěné na území České republiky.
§ 23b
Výměna podílů
(1) Výměnou podílů se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém
jedna společnost (dále jen "nabývající společnost") získá podíl v jiné společnosti
(dále jen "nabytá společnost") v rozsahu, který představuje většinu hlasovacích práv
nabyté společnosti, a to tak, že poskytne společníkům nabyté společnosti za podíl
v nabyté společnosti podíl v nabývající společnosti s případným doplatkem na dorovnání.
Většinou hlasovacích práv se rozumí více než 50 % všech hlasovacích práv. Nabytí
podílu v nabyté společnosti provedené nabývající společností prostřednictvím obchodníka
s cennými papíry95) nebo osoby s obdobným postavením v zahraničí se posuzuje jako
jedna transakce, a to za předpokladu, že se uskuteční v rámci šestiměsíčního období.
(2) Doplatkem na dorovnání se při výměně podílů rozumí platba poskytnutá
bývalým majitelům podílu v nabyté společnosti k podílu v nabývající společnosti při
výměně podílů, jež nesmí přesáhnout 10 % jmenovité hodnoty všech podílů v nabývající
společnosti, nebo nelze-li určit jmenovitou hodnotu podílu v nabývající společnosti,
10 % účetní hodnoty všech podílů v nabývající společnosti.
(3) Nabývací cenou podílu v nabývající společnosti je u společníka
nabyté společnosti hodnota, jakou měl podíl v nabyté společnosti pro účely tohoto
zákona v době výměny. Stejným způsobem se stanoví nabývací cena podílu v nabývající
společnosti, který není zahrnut v obchodním majetku u poplatníka uvedeného v § 2.
(4) Příjmy (výnosy) vzniklé u společníka nabyté společnosti z důvodu
přecenění podílu v nabyté společnosti při převodu podílu se nezahrnují při výměně
podílů do základu daně. Toto se nevztahuje na doplatek na dorovnání.
(5) Nabývací cena podílu v nabyté společnosti se u nabývající společnosti
stanoví jako jejich reálná hodnota podle zvláštního právního předpisu.20)
(6) Ustanovení odstavců 3 až 5 se použijí, pokud nabývající společnost
i nabytá společnost jsou poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3, kteří mají formu akciové
společnosti nebo společnosti s ručením omezeným nebo jsou společnostmi, které jsou
daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie a společník nabyté společnosti
a) je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, nebo
b) není poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3,
ale držel podíl v nabyté společnosti a drží podíl v nabývající společnosti prostřednictvím
stálé provozovny, umístěné na území České republiky.
§ 23c
Fúze a rozdělení společností
(1) Fúzí společností se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při
kterém
a) veškerý majetek a závazky jedné nebo více společností, která
zaniká a je zrušena bez likvidace (dále jen "zanikající společnost"), přechází na
jinou existující společnost (dále jen "nástupnická existující společnost"), přičemž
společníci zanikající společnosti nabudou podíl v nástupnické existující společnosti
s případným doplatkem na dorovnání,
b) veškerý majetek a závazky dvou nebo více zanikajících společností
přechází na nově vzniklou společnost (dále jen "nástupnická založená společnost"),
kterou tyto zanikající společnosti založily, přičemž společníci zanikajících společností
nabudou podíl v nástupnické založené společnosti s případným doplatkem na dorovnání,
c) veškerý majetek a závazky zanikající společnosti přechází na
jinou společnost, která je jediným společníkem zanikající společnosti (dále jen "nástupnická
společnost, která je jediným společníkem").
(2) Rozdělením společnosti se pro účely tohoto zákona rozumí postup,
při kterém veškerý majetek a závazky zanikající společnosti přechází na dvě nebo
více existující nebo nově vzniklé společnosti (dále jen "nástupnické společnosti
při rozdělení"), přičemž společníci zanikající společnosti nabudou podíl v nástupnických
společnostech při rozdělení s případným doplatkem na dorovnání.
(3) Za fúzi společností a rozdělení společnosti se považují také přeměny
společnosti podle zvláštního právního předpisu,70) přitom převod jmění na společníka
se považuje za fúzi společností, pouze jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci
1 písm. c).
(4) Příjmy (výnosy) nástupnické existující společnosti, nástupnické
založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem, nebo
nástupnické společnosti při rozdělení společnosti vzniklé z důvodu přecenění majetku
a závazků pro účely fúze společností nebo rozdělení společnosti se nezahrnují do
základu daně.
(5) Příjmy (výnosy) společníka zanikající společnosti vzniklé z
důvodu přecenění majetku a závazků pro účely fúze společností nebo rozdělení společnosti
se nezahrnují do základu daně. Toto se nevztahuje na doplatek na dorovnání. Ustanovení
tohoto odstavce se použije, pokud zanikající společnost i nástupnická existující
společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným
společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení jsou poplatníky uvedenými
v § 17 odst. 3, kteří mají formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným,
nebo jsou společnostmi, které jsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské
unie a společník zanikající společnosti
a) je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, nebo
b) není poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3,
ale držel podíl v zanikající společnosti a drží podíl v nástupnické existující společnosti,
nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem,
nebo nástupnické společnosti při rozdělení prostřednictvím stálé provozovny umístěné
na území České republiky.
(6) Nabývací cenou podílu v nástupnické existující společnosti, nástupnické
založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem, nebo
nástupnické společnosti při rozdělení získaného při fúzi společností nebo rozdělení
společnosti je u společníka zanikající společnosti hodnota, jakou měl podíl v zanikající
společnosti pro účely tohoto zákona ke dni předcházejícímu rozvahový den před rozhodným
dnem fúze nebo rozdělení. Stejným způsobem se stanoví nabývací cena podílu v nástupnické
existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti,
která je jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti při rozdělení, který není
zahrnut v obchodním majetku u poplatníka uvedeného v § 2.
(7) Nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost,
nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost
při rozdělení nebo nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost,
nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost
při rozdělení prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky
pokračuje v odpisování započatém zanikající společností u hmotného a nehmotného majetku,
jež přešel v důsledku fúze společností nebo rozdělení společnosti, a který lze odpisovat
podle tohoto zákona [§ 30 odst. 12 písm. m)].
(8) Nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost,
nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost
při rozdělení nebo nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost,
nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost
při rozdělení prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky,
je oprávněna
a) převzít rezervy a opravné položky vytvořené zanikající společností
podle zvláštního právního předpisu22a) za podmínek, které by platily pro zanikající
společnost, pokud by se fúze společností nebo rozdělení společnosti neuskutečnily,
b) převzít daňovou ztrátu vyměřenou zanikající společnosti, která
dosud nebyla uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně zanikající společností.
Tuto daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacích
obdobích zbývajících do pěti zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím
období, za které byla daňová ztráta zanikající společnosti vyměřena za podmínek stanovených
tímto zákonem,
c) převzít položky odčitatelné od základu daně, na něž vznikl nárok
zanikající společnosti, v souladu s § 34 odst. 3 a násl., a které dosud nebyly uplatněny
zanikající společností za podmínek, které by platily pro zanikající společnost, pokud
by se fúze společností nebo rozdělení společnosti neuskutečnily.
(9) Ustanovení odstavců 4, 5, 6 a 8 se použijí, pokud
a) zanikající společnost i nástupnická existující společnost, nástupnická
založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická
společnost při rozdělení jsou poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3 a mají formu akciové
společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo
b) zanikající společnost je společností, která je daňovým rezidentem
jiného členského státu Evropské unie a nástupnická existující společnost, nástupnická
založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická
společnost při rozdělení je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové
společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, a pokud majetek a závazky, jež přešly
ze zanikající společnosti na nástupnickou existující společnost, nástupnickou založenou
společnost, nástupnickou společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnickou
společnost při rozdělení v důsledku fúze společností nebo rozdělení společnosti,
nejsou součástí stálé provozovny nástupnické existující společnosti, nástupnické
založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem, nebo
nástupnické společnosti při rozdělení mimo území České republiky, nebo
c) zanikající společnost je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3
a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným nebo je společností,
která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie a nástupnická existující
společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným
společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení je společností, která je daňovým
rezidentem v jiném členském státu Evropské unie, a pokud majetek a závazky, jež přešly
ze zanikající společnosti na nástupnickou založenou společnost, nástupnickou společnost,
která je jediným společníkem, nebo nástupnickou společnost při rozdělení v důsledku
fúze společností nebo rozdělení společnosti, jsou součástí stálé provozovny nástupnické
existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti,
která je jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti při rozdělení umístěné
na území České republiky.
§ 23d
(1) Poplatník, který splňuje podmínky uvedené v § 23a, 23b nebo § 23c,
oznámí před převodem podniku nebo jeho samostatné části nebo před výměnou podílů
svému místně příslušnému správci daně, že bude postupovat podle § 23a, 23b nebo §
23c.
(2) Ustanovení § 23a odst. 5 písm. b) a c) a § 23c odst. 8 písm. b)
a c) nelze použít, pokud hlavním důvodem nebo jedním z hlavních důvodů převodu podniku
nebo jeho samostatné části, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti
je snížení nebo vyhnutí se daňové povinnosti, zejména je-li zjevné, že pro převod
podniku nebo jeho samostatné části, výměnu podílů, fúzi společností nebo rozdělení
společnosti neexistují řádné ekonomické důvody jako restrukturalizace nebo zvyšování
efektivity činnosti společností, které se převodu podniku nebo jeho samostatné části,
výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti účastní.
(3) Je-li při převodu podniku nebo jeho samostatné části přijímající
společností nebo při fúzi společností nebo rozdělení společnosti zanikající společností
nebo nástupnickou existující společností, nástupnickou založenou společností, nástupnickou
společností, která je jediným společníkem, nebo nástupnickou společností při rozdělení
společnost, která po dobu delší než 12 měsíců předcházejících převodu podniku nebo
jeho samostatné části nebo rozhodnému dni fúze nebo rozdělení ve skutečnosti nevykonávala
činnost, má se za to, že neexistují řádné ekonomické důvody pro operaci, neprokáže-li
některý z dotčených poplatníků opak.
(4) Při nedodržení podmínek stanovených v § 23a až 23c se základ daně
stanovený s využitím § 23a až 23c posuzuje jako nesplnění daňové povinnosti poplatníkem.".
140. Nadpis pod § 24 se přesouvá nad § 24.
141. V § 24 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova "a dále
členský příspěvek poplatníka organizacím zaměstnavatelů založeným podle zvláštního
právního předpisu96) do výše 0,5 % úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na sociální
zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti21) za zdaňovací období nebo
období, za které je podáváno daňové přiznání,".
Poznámka pod čarou č. 96) zní:
"96) § 9a zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších
předpisů.".
142. V § 24 odst. 2 písm. f) větě druhé se slova "účtujících v soustavě
podvojného účetnictví" nahrazují slovy " , kteří vedou účetnictví,".
143. V § 24 odst. 2 písm. h) se na konci bodu 1 čárka nahrazuje středníkem
a doplňují se slova "přitom uplatňuje-li odpisy nájemce z hmotného majetku a nehmotného
majetku najatého podle smlouvy o nájmu podniku,70) je výdajem (nákladem) pouze část
nájemného, která převyšuje nájemcem uplatňované odpisy,".
144. V § 24 odst. 2 písm. h) bodě 2 se slova "účtujících v soustavě jednoduchého
účetnictví" nahrazují slovy " , kteří vedou daňovou evidenci".
145. V § 24 odst. 2 písmeno ch) zní:
"ch) daň z převodu nemovitostí, a to i v případě zaplacení ručitelem za
původního vlastníka,26ch) a daň z nemovitostí, jen pokud byly zaplaceny, dále ostatní
daně a poplatky s výjimkami uvedenými v § 25. Daň z příjmů zaplacená v zahraničí
je výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, případně
do samostatného základu daně podle § 16 odst. 2 nebo § 20b, a to pouze v rozsahu,
v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f. Tento výdaj
(náklad) se uplatní ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání,
následujícím po zdaňovacím období, nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání,
jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku,".
146. V § 24 odst. 2 písm. i) se slova "odstavce 8 a 9 pro případy, kdy
pohledávka byla nabyta vkladem společníka nebo člena družstva" nahrazují slovy "odstavec
9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta přeměnou70)".
147. V § 24 odst. 2 písm. k) bodě 2 se slovo "sídlo" nahrazuje slovem "místo".
148. V § 24 odst. 2 písm. k) bodě 3 se slova "zvýšená na dvojnásobek" zrušují.
149. V § 24 odst. 2 písm. o) se slova "účtujících v soustavě jednoduchého
účetnictví" nahrazují slovy " , kteří vedou daňovou evidenci".
150. V § 24 odst. 2 písm. s) se v úvodní části textu slova "u poplatníků
účtujících v soustavě podvojného účetnictví" nahrazují slovy "u poplatníka, který
vede účetnictví".
151. V § 24 odst. 2 písm. s) bodě 1 se slova "s výjimkou uvedenou v § 25
odst. 1 písm. zg)," zrušují.
152. V § 24 odst. 2 písm. s) se na konci bodu 2 tečka nahrazuje čárkou
a doplňuje se bod 3, který zní:
"3. hrazená daň darovací u pohledávky nabyté bezúplatně, a to do výše příjmu
plynoucího z jejího postoupení.".
Ve větě první na konci textu za bodem 3 se slova "1 a 2" nahrazují slovy
"1 až 3".
153. V § 24 odst. 2 písm. t) větě první se za slovo "vkladem" vkládají
slova "nebo přeměnou70)".
154. V § 24 odst. 2 písm. t) větě druhé se za slovo "vkladem" vkládají
slova "nebo přeměnou70)" a za slovo "vložením" se vkládají slova "nebo přeměnou bez
vlivu ocenění reálnou hodnotou20)".
155. V § 24 odst. 2 písm. v) se v úvodní části textu za slovo "odpisy,20)"
vkládají slova "s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg),".
156. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 1 se slova "(s výjimkou změny právní
formy)" zrušují a slova "nebo u zrušované obchodní společnosti (družstva) ke dni
zrušení bez likvidce" se nahrazují slovy "nebo u zanikající obchodní společnosti
nebo družstva ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou
hodnotou,20)".
157. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 2 větě první se slova "vymezeného zvláštními
právními předpisy20)" nahrazují slovy " , který se neodpisuje podle tohoto zákona
(§ 32a)" a slova "(s výjimkou změny právní formy)" se zrušují.
158. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 2 se věta třetí nahrazuje větou "U nehmotného
majetku nabytého přeměnou jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) u nástupnické obchodní
společnosti nebo družstva jen do výše zůstatkové ceny20) evidované u zanikající obchodní
společnosti nebo družstva ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění
reálnou hodnotou,20) a to za podmínky, že byl tento nehmotný majetek u zanikající
obchodní společnosti nebo družstva pořízen úplatně.".
159. V § 24 odst. 2 písm. v) se na konci bodu 2 čárka nahrazuje tečkou
a doplňuje se věta "Toto ustanovení se nevztahuje na kladný nebo záporný rozdíl mezi
oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku,70) nabytého
zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společností,
a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky
(goodwill),".
160. V § 24 odst. 2 písm. y) úvodní část textu zní: "u poplatníků, kteří
vedou účetnictví, jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté
postoupením, vkladem a při přeměně společnosti,70) případně hrazená daň darovací
u pohledávky nabyté bezúplatně, a to za předpokladu, že o pohledávce při jejím vzniku
bylo účtováno ve výnosech, byla zahrnuta do základu daně zjištěného podle § 23 až
33 a k níž lze tvořit opravné položky podle písmene i), za dlužníkem,".
161. V § 24 odst. 2 písm. y) bod 1 zní:
"1. u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkursu26i) nebo u něhož soud
zrušil konkurs pro nedostatek majetku a pohledávka byla poplatníkem přihlášena do
konkursu a měla být vypořádána z konkursní podstaty,".
162. V § 24 odst. 2 písm. y) se slova "hospodářského výsledku" nahrazují
slovy "výsledku hospodaření".
163. V § 24 odst. 2 písm. za) se slova "hospodářský výsledek" nahrazují
slovy "výsledek hospodaření".
164. V § 24 odst. 2 písmeno zc) zní:
"zc) výdaje (náklady), které nejsou podle § 25 výdaji (náklady) na dosažení,
zajištění a udržení příjmů, a to jen do výše příjmů (výnosů) s nimi přímo souvisejících
za podmínky, že tyto příjmy (výnosy) ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném zdaňovacím
období nebo ve zdaňovacích obdobích předcházejících. Obdobně postupují poplatníci
uvedení v § 2, kteří nevedou účetnictví,".
165. V § 24 odst. 2 písmena zg) až zi) znějí:
"zg) úhrn výdajů (nákladů) na deriváty,95) a to jen do výše úhrnu příjmů
(výnosů) z derivátů za zdaňovací období; přitom písmeno zc) a § 23 odst. 4 písm.
e) v tomto případě nelze využít. Do úhrnu výdajů (nákladů) na deriváty a úhrnu příjmů
(výnosů) z derivátů se zahrnuje i změna reálné hodnoty, o které nebylo účtováno při
dílčím nebo konečném vypořádání. Pokud tento úhrn výdajů (nákladů) na deriváty je
za zdaňovací období vyšší než úhrn příjmů (výnosů) z derivátů, lze tento rozdíl uplatnit
jako výdaj (náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích
nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích maximálně
ve výši částky, o kterou úhrn příjmů (výnosů) z derivátů převýší úhrn výdajů (nákladů)
na deriváty v tomto jednotlivém období. Při zániku poplatníka bez provedení likvidace
může tento rozdíl nebo jeho část, který neuplatnil poplatník zaniklý bez provedení
likvidace, uplatnit jako výdaj (náklad) právní nástupce poplatníka zaniklého bez
provedení likvidace za stejných podmínek, jako by k zániku bez provedení likvidace
nedošlo. Toto ustanovení se použije obdobně pro období, za něž je podáváno daňové
přiznání. Toto ustanovení se nevztahuje na deriváty, které poplatník prokazatelně
sjednal za účelem zajištění,
zh) náhrady cestovních výdajů do maximální výše stanovené zvláštním právním
předpisem,5) s výjimkou náhrad při přijetí zaměstnance do zaměstnání a při přeložení
na žádost zaměstnance. Náhradami cestovních výdajů se pro účely tohoto zákona rozumí
též stravné při tuzemských pracovních cestách do výše horní hranice stravného a stravné
dohodnuté v kolektivní smlouvě ve spojitosti s odchylně sjednanými podmínkami pro
poskytování stravného u zaměstnanců, u nichž častá změna pracoviště vyplývá ze zvláštní
povahy povolání, a při zahraničních pracovních cestách též kapesné do výše 40 % stravného,
zvýšení stravného až do výše 15 % u zaměstnanců vymezených zvláštním právním předpisem,5)
a dále úhrada jednorázového havarijního pojištění pro pracovní cestu nebo úměrná
část ročního havarijního pojištění soukromých silničních motorových vozidel při pracovních
cestách a pojištění léčebných výloh zaměstnanců při zahraničních pracovních cestách,
zi) smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné
sankce ze závazkových vztahů, jen pokud byly zaplaceny; a dále úroky z úvěrů a půjček
v případě, kdy věřitelem je poplatník uvedený v § 2, který nevede účetnictví, jen
pokud byly zaplaceny,".
166. V § 24 odst. 2 písmeno zn) zní:
"zn) výdaje na pořízení nehmotného majetku20) u poplatníků s příjmy podle
§ 7 nebo § 9, pokud nevedou účetnictví,".
167. V § 24 odst. 2 písm. zo) se slova "maximálně však" nahrazují slovy
"která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle
zvláštního právního předpisu,89) maximálně však v úhrnu za jednoho zaměstnance".
168. V § 24 odst. 2 se písmeno zp) zrušuje.
Dosavadní písmeno zr) se označuje jako písmeno zp).
169. V § 24 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno zr), které včetně poznámky pod čarou č. 6a) zní:
"zr) u poplatníků uvedených v § 18 odst. 3 výdaje (náklady) na tvorbu fondu
kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního právního předpisu,6a) a to až do
výše 2 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení
a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období, v jakém lze mzdu
zaměstnance uplatnit jako výdaj související s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných
příjmů.
6a) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb,
ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.".
170. V § 24 se na konci odstavce 4 doplňuje věta "U osobního automobilu
kategorie M1 s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové
dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh
sanitní a druh pohřební,97) přesáhne-li nájemné podle smlouvy o finančním pronájmu
s následnou koupí za celou dobu trvání nájmu částku 900 000 Kč, uznává se jako výdaj
(náklad) za celou dobu trvání nájmu pouze nájemné ve výši 900 000 Kč a v jednotlivých
zdaňovacích obdobích pouze poměrná část z 900 000 Kč připadající na příslušné zdaňovací
období.".
Poznámka pod čarou č. 97) zní:
"97) Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a
o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky
č. 100/2003 Sb.".
171. V § 24 odstavec 5 zní:
"(5) Prodává-li se majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy po jejím
ukončení nájemci, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní
cena
a) hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude nižší než
zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem podle § 31 ze vstupní ceny evidované
u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován;
přitom při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní
ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem nebo pronajímatelem poplatník,
který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 12,
stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nebo pronajímatele
nedošlo,
b) pozemku nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,1a)
platná ke dni nabytí pozemku. Je-li mezi nájemcem a pronajímatelem sjednána dohoda
o budoucí koupi pozemku v souvislosti se smlouvou o finančním pronájmu s následnou
koupí stavebního díla umístěného na tomto pozemku, uznává se nájemné do výdajů (nákladů)
za podmínky, že bude kupní cena pozemku vyšší než cena zjištěná podle zvláštního
právního předpisu1a) ke dni prokazatelného sjednání dohody o budoucí koupi pozemku,
c)
hmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27) nebude nižší než cena zjištěná podle
zvláštního právního předpisu,1a) platná ke dni sjednání kupní smlouvy.
Při koupi hmotného
majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, podle smlouvy o finančním pronájmu
s následnou koupí najatého hmotného majetku se sjednanou dobou nájmu kratší, než
je stanoveno v odstavci 4 písm. a), uznává se nájemné jako výdaj (náklad) u nájemce
jen při splnění podmínek uvedených v písmenu a) a u poplatníků uvedených v § 2 při
současném splnění podmínky stanovené v odstavci 4 písm. c). Za nájemní smlouvu se
pro účely tohoto zákona považuje i smlouva, na základě níž nájemce užívající předmět
nájmu podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechal
tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu.".172. V § 24 odst. 6 se za slovo "nájemného" vkládají slova " , které je
výdajem (nákladem) podle odstavce 4,".
173. V § 24 odst. 7 se slova "do vlastního kapitálu" zrušují.
174. V § 24 odst. 7 písm. b) bodě 1 se věta druhá nahrazuje větou "Hmotný
majetek a nehmotný majetek, který byl zahrnut v obchodním majetku poplatníka, se
ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a ostatní majetek pořizovací cenou, je-li
pořízen úplatně, vlastními náklady, je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou zjištěnou
pro účely daně dědické nebo darovací u majetku nabytého děděním nebo darem.".
175. V § 24 odst. 7 písm. b) bod 2 zní:
"2. poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, ve výši zůstatkové ceny (§ 29
odst. 2) vkládaného hmotného majetku a nehmotného majetku a dále ve výši účetní hodnoty20)
ostatního vkládaného majetku,".
176. V § 24 se v závěrečné části textu odstavce 7 větě čtvrté slovo "hmotnému"
zrušuje a věta pátá se nahrazuje textem "Nabývací cena se u poplatníků uvedených
v § 17 snižuje o rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplácený
obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva94) nebo o část
tohoto rozdílu, a dále o doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích, na který
vznikne poplatníkovi nárok podle zvláštního právního předpisu,70a) pokud byl tento
doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích zaúčtován v rozvaze. Nabývací cena
nedosahuje záporných hodnot. Vkladem se pro účely tohoto zákona rozumí vklad do základního
kapitálu včetně jiného plnění ve prospěch vlastního kapitálu.".
177. V § 24 odstavce 8 a 9 včetně poznámky pod čarou č. 98) znějí:
"(8) Při prodeji podniku nebo části podniku tvořící samostatnou organizační
složku98) se nepoužijí ustanovení odstavce 2, která omezují uplatnění výdajů (nákladů)
výší souvisejících příjmů u jednotlivě prodávaných majetků.
(9) U pohledávky nabyté při přeměně společnosti,70) nebyla-li nikdy součástí
podrozvahových účtů zanikající obchodní společnosti nebo družstva, pokračuje nástupnická
obchodní společnost nebo družstvo v odpisu pohledávky22b) nebo v tvorbě opravné položky,22a)
jako by ke změně v osobě věřitele nedošlo, a to ve výši odpovídající hodnotě pohledávky
zaúčtované podle zvláštního právního předpisu20) u zanikající obchodní společnosti
nebo družstva.
98) § 476 až 488 obchodního zákoníku.".
178. V § 24 se doplňují odstavce 11 až 14, které znějí:
"(11) Při prodeji majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani
podle zvláštního právního předpisu20) a byl nabyt přeměnou nebo fúzí společností
nebo rozdělením společnosti, lze související náklad (výdaj) na dosažení, zajištění
a udržení příjmů uplatnit jen do výše jeho hodnoty evidované v účetnictví u zanikající
společnosti před oceněním tohoto majetku reálnou hodnotou20) pro účely přeměny nebo
fúze společností nebo rozdělení společnosti zvýšené o případné opravné položky vytvořené
k tomuto majetku, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení,
zajištění a udržení příjmů, není-li stanoveno v tomto zákoně jinak. Obdobně se postupuje
při vyřazení majetku z důvodu spotřeby podle zvláštního právního předpisu. Takto
stanovený výdaj (náklad) se použije i při následné přeměně nebo fúzi společností
nebo rozdělení společnosti.
(12) Při prodeji podniku nebo jeho části poplatníkem, který nevede účetnictví,
pokud neuplatňuje výdaje podle § 7 odst. 9, je výdajem na dosažení, zajištění a udržení
příjmů
a) součet zůstatkových cen hmotného majetku,
b) součet zůstatkových cen nehmotného majetku evidovaného v majetku
poplatníka do 31. prosince 2000, který může být odpisován,
c) hodnota peněžních prostředků a cenin,
d) hodnota finančního majetku,
e) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování,
f) pořizovací cena pozemku,
g) hodnota pohledávky, jejíž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem,
h) částka nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého
hmotného majetku zaplaceného nájemcem, která převyšuje poměrnou část nájemného uznaného
jako daňový výdaj podle odstavce 2 písm. h), přechází-li nájemní smlouva na kupujícího,
i) hodnota závazků, jejichž úhrada by byla výdajem.
(13) Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely odstavce
12 hodnotou závazků hodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li uplatněn odpočet daně
z přidané hodnoty na vstupu. U pohledávek, jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem,
je výdajem daň z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu.
(14) Úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejich částí, které nelze uznat
jako výdaj (náklad) podle ostatních ustanovení tohoto zákona, je možné u poplatníků,
jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, uznat
jako daňový výdaj (náklad) až do výše úhrnu zisků z jiných pohledávek v rámci stejného
souboru pohledávek v daném zdaňovacím období. Ziskem z pohledávky v daném zdaňovacím
období se pro účely tohoto ustanovení rozumí úhrn příjmů plynoucích v daném zdaňovacím
období z úhrad pohledávky dlužníkem nebo postupníkem při následném postoupení pohledávky
zvýšený o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona22a)
ve výši převyšující pořizovací cenu20) pohledávky sníženou o částky úhrad pohledávky
dlužníkem plynoucí v předchozích zdaňovacích obdobích a o části pořizovací ceny pohledávky
odepsané v předchozích zdaňovacích obdobích. Pro účely výpočtu zisku z pohledávky
nelze pořizovací cenu pohledávky snížit o částku vyšší, než je pořizovací cena pohledávky.
Pokud celkový úhrn pořizovacích cen nebo jejích částí, které nelze uznat jako výdaj
(náklad) podle ustanovení tohoto zákona, je za zdaňovací období vyšší než celkový
úhrn zisků z jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledávek, lze tento rozdíl
u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek,
uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích
obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích
maximálně ve výši částky, o kterou úhrn zisků z pohledávek v rámci tohoto stejného
souboru pohledávek převýší úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejích částí, které
nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto zákona. Za poplatníky, jejichž
hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, se pro účely tohoto
zákona považují poplatníci, u nichž alespoň 80 % veškerých příjmů (výnosů) tvoří
příjmy (výnosy) plynoucí v souvislosti s nákupem, prodejem, držbou a vymáháním nakoupených
pohledávek. Souborem pohledávek se pro účely tohoto ustanovení rozumí soubor pohledávek
nakoupený poplatníkem od jedné osoby v jednom zdaňovacím období. Toto ustanovení
se použije obdobně pro období, za něž je podáváno daňové přiznání.".
179. V § 25 odst. 1 se na konci písmene l) doplňují slova "s výjimkou uvedenou
v § 24 odst. 2 písm. zr),".
180. V § 25 odst. 1 se na konci textu písmene s) doplňují slova "a dále
odloženou daň podle zvláštního právního předpisu20)".
181. V § 25 odst. 1 písm. t) se částka "200 Kč" nahrazuje částkou "500
Kč" a slova " , nejde-li o zboží, které je" se nahrazují slovy "a který není".
182. V § 25 odst. 1 se na konci písmene u) čárka nahrazuje středníkem a
doplňují se slova "včetně výdajů vynaložených na opravu, údržbu nebo technické zhodnocení
majetku sloužícího k podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), který
poplatník uvedený v § 2 nezařadí do obchodního majetku podle § 4 odst. 4,".
183. V § 25 odst. 1 písmeno w) včetně poznámky pod čarou č. 28a) zní:
"w) úroky z úvěrů a půjček, u nichž je věřitel osobou spojenou ve vztahu
k dlužníkovi, a to ve výši úroků z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček od spojených
osob, v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání,
přesahuje šestinásobek výše vlastního kapitálu, je-li příjemcem úvěru a půjčky banka
nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěrů
a půjček. Do úvěrů a půjček se nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž
úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné
úvěry a půjčky. Toto ustanovení se nevztahuje na osoby jinak spojené uvedené v §
23 odst. 7 písm. b) bodě 5, na poplatníky uvedené v § 18 odst. 3, na burzu cenných
papírů,28a) na Fond národního majetku18) a na poplatníky uvedené v § 2,
28a) Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších
předpisů.".
184. V § 25 odst. 1 písm. zb) se slova "neúčtujících v soustavě podvojného"
nahrazují slovy " , kteří nevedou".
185. V § 25 odst. 1 písm. zc) se slova "nabytých vkladem v souvislosti
se zánikem obchodní společnosti nebo družstva bez likvidace,22c)" nahrazují slovy
"uvedených v § 24 odst. 9,".
186. V § 25 odst. 1 písm. zd) se slovo "závazek" nahrazuje slovy "výdaje
spojené s úhradou závazku" a slovo "vzniklý" se nahrazuje slovem "vzniklého".
187. V § 25 odst. 1 písmena zg) a zh) znějí:
"zg) účetní odpisy dlouhodobého majetku,20) a hodnota majetku nebo její
část zaúčtovaná na vrub nákladů, který není dlouhodobým majetkem podle zvláštního
právního předpisu,20) ale zároveň je hmotným majetkem nebo nehmotným majetkem podle
§ 26 až 33,
zh) oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí, pokud je podle zvláštního
právního předpisu20) výdajem (nákladem), není-li v tomto zákoně stanoveno jinak,".
188. V § 25 se na konci odstavce 1 doplňují písmena zi) a zj), která znějí:
"zi) kladný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku tvořící samostatnou
organizační složku při nabytí vkladem nebo přeměnou70) a souhrnem jeho individuálně
přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill), pokud jsou podle
zvláštního právního předpisu20) výdajem (nákladem),
zj) výdaje (náklady) z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotou při
následném snížení základního kapitálu,".
189. V § 25 se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno zk), které zní:
"zk) výdaje (náklady) mateřské společnosti související s držbou podílu
v dceřiné společnosti. Úroky z úvěrů a půjček přijatých v období šesti měsíců před
nabytím tohoto podílu se považují za výdaj (náklad) přímo související s držbou podílu
v dceřiné společnosti po dobu trvání této držby a po dobu, kdy podíl drží osoba,
která je s osobou, která úvěr nebo půjčku přijala, spojenou osobou, pokud poplatník
neprokáže, že úvěr nebo půjčka s držbou tohoto podílu nesouvisí.".
190. V § 25 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
191. V § 26 odst. 3 písm. c) se za slovo "předpisů20)" vkládají slova "nebo
podle daňové evidence".
192. V § 26 odst. 5 se slova "v majetku" nahrazují slovem "u" a na konci
odstavce 5 se doplňují věty "Odpisování lze zahájit po uvedení pořizované věci do
stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických
funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. Obdobně
to platí pro technické zhodnocení (§ 33). Poplatník s příjmy podle § 7 a 9, který
nevede účetnictví a uplatňuje výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle
§ 24, může zahájit odpisování hmotného majetku, jedná-li se o hmotný majetek v daňové
evidenci nebo pronajímaný hmotný majetek, evidovaný podle § 9 odst. 6; přitom zvířata
z vlastního chovu, nakoupená a darovaná zvířata po dosažení dospělosti zůstávají
součástí zásob.".
193. V § 26 odst. 6, v § 26 odst. 7 písm. a) a v § 26 odst. 7 písm. c)
se slova "v majetku" nahrazují slovem "u".
194. V § 26 odst. 7 písm. a) bodě 3 větě první se slova "(s výjimkou změny
právní formy)" zrušují a za slovo "rozdělení" se vkládá slovo "obchodní".
195. V § 26 odst. 7 písm. b) se slova "evidovaného v majetku" nahrazují
slovy "evidovaného u", slova "až l" se nahrazují slovy "až m" a slova "evidován v
majetku na konci" se nahrazují slovy "evidován na konci".
196. V § 26 odst. 7 písm. d) se slova "evidovaného v majetku" nahrazují
slovy "evidovaného u", slova "do majetku" se nahrazují slovem "u" a slova "§ 38m
odst. 3 písm. b)" se nahrazují slovy "§ 38m odst. 3 písm. a)".
197. V § 27 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a na konci písmene
g) se doplňují slova " , pokud nebyly při zjištění zaúčtovány ve prospěch výnosů,".
198. V § 27 se doplňuje odstavec 2, který zní:
"(2) Hmotným majetkem vyloučeným z odpisování je také technické zhodnocení
provedené nájemcem na osobním automobilu kategorie M1 najatém podle smlouvy o finančním
pronájmu s následnou koupí, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem
silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese,
a automobilu druh sanitní a druh pohřební,97) a dále výdaje související s jeho pořízením
podle § 26 odst. 3 písm. c) vynaložené nájemcem, pokud celkové nájemné je rovno nebo
vyšší než 900 000 Kč. V případě, kdy je celkové nájemné nižší než 900 000 Kč, avšak
v úhrnu s technickým zhodnocením provedeným nájemcem a s výdaji podle § 26 odst.
3 písm. c) vynaloženými nájemcem převýší 900 000 Kč, je z odpisování vyloučen rozdíl,
o který součet nájemného, technického zhodnocení a výdajů podle § 26 odst. 3 písm.
c) převyšuje 900 000 Kč.".
199. V § 29 odst. 1 písm. a) větě prvé se za slovo "úplatně" vkládají slova
"s výjimkou uvedenou v odstavci 10".
200. V § 29 odst. 1 písm. a) se věta třetí nahrazuje větou "Nejsou-li při
bezprostředním odkoupení hmotného majetku po ukončení nájemní smlouvy nebo smlouvy
o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku dodrženy podmínky
uvedené v § 24 odst. 4 nebo odst. 5, lze do vstupní ceny zahrnout veškeré nájemné
uhrazené nájemcem do data ukončení smlouvy, které nebylo výdajem (nákladem) podle
§ 24; přitom u poplatníka, který nevede účetnictví, lze do vstupní ceny zahrnout
i zálohy na nájemné uhrazené do data ukončení smlouvy.".
201. V § 29 odst. 1 písm. a) větě čtvrté se za slovo "U" vkládá slovo "nemovitého".
202. V § 29 odst. 1 písm. a) větě poslední se slova "nemovitostí, které"
nahrazují slovy "nemovitého majetku, který".
203. V § 29 odst. 1 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje
se věta "U movitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době
delší než 1 rok před vložením do obchodního majetku, je vstupní cenou cena podle
písmene d) s výjimkou majetku nabytého formou finančního pronájmu s následnou koupí
najaté věci,".
204. V § 29 odst. 1 písm. b) se slova "nejsou účetní jednotkou" nahrazují
slovy "nevedou účetnictví".
205. V § 29 odst. 1 se v závěrečné části textu větě první slova "zaevidování
hmotného majetku v majetku poplatníka" nahrazují slovy "uvedení věci do stavu způsobilého
obvyklému užívání" a ve větě třetí se slova "vyšších územních samosprávných celků"
nahrazují slovem "krajů" a slovo "měst," se zrušuje.
206. V § 29 odst. 3 větě první se slova "uvedeno do užívání podle zvláštního
předpisu20)" nahrazují slovy "dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému
užívání" a na konci se doplňují slova " ; přitom poplatník, který samostatně eviduje
a odpisuje technické zhodnocení hmotného majetku podle § 26 odst. 3 písm. a) nebo
výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) zvyšuje o každé další technické zhodnocení
dokončené na původním majetku vstupní cenu a zároveň u majetku odpisovaného podle
§ 32 i zůstatkovou cenu již evidovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy
je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání".
207. V § 29 odst. 4 se za slova "§ 26 odst. 3 písm. c)" vkládají slova
"nebo jejich část, která není vyloučena z odpisování (§ 27 odst. 2)".
208. V § 29 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí:
"(9) Vstupní cena hmotného majetku se nemění,
a) dochází-li k ocenění jmění zanikající společnosti nebo družstva
podle zvláštního právního předpisu20) v případě, kdy to vyžaduje zvláštní právní
předpis,70)
b) dojde-li k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením
věci podle zvláštního právního předpisu,52) nebo
c) jsou-li v budově vymezeny byty nebo nebytové prostory jako jednotky
podle zvláštního právního předpisu.60)
(10) U osobního automobilu kategorie M1, s výjimkou automobilu, který je
využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby
na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební,97) může být
pro účely tohoto zákona vstupní cena nebo zvýšená vstupní cena maximálně ve výši
900 000 Kč.".
209. V § 30 odst. 1 se na konci věty třetí tečka zrušuje a pod nadpisem
"Odpisová skupina" se pod číslo "5" doplňuje číslo "6", pod nadpisem "Doba odpisování"
se pod slova "30 let" doplňují slova "50 let.".
210. V § 30 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větami "Stavební dílo (dům,
budova, stavba) se zařazuje do odpisové skupiny podle jeho hlavního užívání. Při
rozdílném užívání budovy se hlavní užívání stanoví převažujícím podílem na celkové
využitelné podlahové ploše. Hmotný majetek, který nelze zařadit do odpisových skupin
podle přílohy č. 1 k zákonu, s výjimkou uvedenou v odstavcích 6 až 8, zatříděný podle
Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem99) se zařadí do
odpisové skupiny 5 a ostatní hmotný majetek zatříděný podle Standardní klasifikace
produkce se zařadí do odpisové skupiny 2.".
Poznámka pod čarou č. 99) zní:
99) Sdělení Českého statistického úřadu č. 321/2003 Sb., k zavedení Klasifikace
stavebních děl CZ-CC.".
211. V § 30 odst. 9 věta druhá zní: "U odpisů podle odstavce 4 je dnem
splnění podmínek pro odpisování den, kdy byl pronajatý hmotný majetek přenechán nájemci
v souladu se smlouvou ve stavu způsobilém obvyklému užívání.".
212. V § 30 odst. 12 se v úvodní části textu za slova "původní vlastník"
vkládají slova " , s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 7,".
213. V § 30 odst. 12 písm. b) se slova "(s výjimkou změny právní formy)"
zrušují.
214. V § 30 se na konci odstavce 12 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno m), které zní:
"m) poplatník v případech uvedených v § 23a odst. 4 a § 23c odst. 7.".
215. V § 31 se tečka na konci odstavce 1 zrušuje a pod nadpisem "Odpisová
skupina" se pod číslo "5" doplňuje číslo "6", pod nadpisem "v prvním roce odpisování"
se pod číslo "1,4" doplňuje číslo "1,02", pod nadpisem "v dalších letech odpisování"
se pod číslo "3,4" doplňuje číslo "2,02" a pod nadpisem "pro zvýšenou vstupní cenu"
se pod číslo "3,4" doplňuje číslo "2.".
216. V § 31 se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Sazby nižší než maximální
sazby uvedené v odstavci 1 nemůže použít poplatník uvedený v § 2, který uplatňuje
výdaje podle § 7 odst. 9 nebo § 9 odst. 4 a je povinen vést odpisy pouze evidenčně
podle § 26 odst. 8 anebo používá hmotný majetek pouze zčásti k zajištění zdanitelného
příjmu a do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrnou část odpisů
podle § 28 odst. 5.".
217. V § 32 se na konci odstavce 1 tečka zrušuje a pod nadpisem "Odpisová
skupina" se pod číslo "5" doplňuje číslo "6", pod nadpisem "v prvním roce odpisování"
se pod číslo "30" doplňuje číslo "50", pod nadpisem "v dalších letech odpisování"
se pod číslo "31" doplňuje číslo "51" a pod nadpisem "pro zvýšenou zůstatkovou cenu"
se pod číslo "30" doplňuje číslo "50.".
218. Za § 32 se vkládají nové § 32a a 32b, které včetně nadpisů znějí:
"§ 32a
Odpisy nehmotného majetku
(1) Pro účely tohoto zákona se odpisují zřizovací výdaje, nehmotné
výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný majetek, který je veden
v účetnictví jako nehmotný majetek vymezený zvláštním právním předpisem20) (dále
jen "nehmotný majetek"), pokud
a) byl
1. nabyt úplatně, vkladem společníka nebo tichého společníka
nebo člena družstva, přeměnou,70) darováním nebo zděděním, nebo
2. vytvořen vlastní
činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování a
b) vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč a
c) doba použitelnosti je delší než jeden rok; přitom dobou použitelnosti
se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou činnost nebo uchovatelný
pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo
jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků.
(2) Za nehmotný majetek se pro účely tohoto zákona nepovažuje kladný
nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou
organizační složku,70) nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků
v rámci přeměn společností, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku
sníženým o převzaté závazky (goodwill).
(3) Nehmotný majetek může kromě vlastníka odpisovat poplatník, který
k němu nabyl právo užívání za úplatu.
(4) U nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání na dobu
určitou, se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané kupní smlouvou.
Není-li smlouva sjednána na dobu určitou, odpisuje se rovnoměrně software 48 měsíců,
zřizovací výdaje 60 měsíců a ostatní nehmotný majetek 72 měsíců. U nehmotného majetku,
nabytého vkladem nebo přeměnou,70) pokračuje nabyvatel v odpisování započatém původním
vlastníkem za podmínky, že byl tento nehmotný majetek nabyt vkladatelem nebo zanikající
obchodní společností nebo družstvem úplatně, darováním nebo zděděním a nebo vytvořen
vlastní činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování.
U nehmotného majetku vloženého poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4
může nabyvatel uplatnit v úhrnu odpisy jako výdaje (náklady) jen do výše úhrady prokázané
vkladatelem.
(5) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro nehmotný majetek
obdobně ustanovení pro hmotný majetek.
§ 32b
Nájem podniku
(1) Nájemce, který má najatý podnik na základě smlouvy o nájmu podniku
podle zvláštního právního předpisu70) a současně má písemný souhlas pronajímatele
k odpisování, použije při uplatňování odpisů hmotného majetku a nehmotného majetku
přiměřeně ustanovení tohoto zákona o odpisování při zajištění závazku převodem práva.
(2) Převyšují-li odpisy uplatněné nájemcem podle odstavce 1 nájemné,
snížené o jeho část určenou k úhradě závazků vůči pronajímateli podniku, je nájemce
povinen zvýšit základ daně o rozdíl mezi uplatněnými odpisy a takto upraveným nájemným.
Obdobně to platí pro částku uplatněných odpisů, pokud nájemce neúčtuje nájemné na
vrub příslušného účtu dlouhodobého závazku.
(3) Nehradí-li nájemce pronajímateli podniku hodnotu pohledávky nebo
její část, která přechází na nájemce podle zvláštního právního předpisu70) na základě
smlouvy o nájmu podniku, je nájemce povinen zvýšit o hodnotu převáděné pohledávky
nebo její části základ daně, pokud nebude tato hodnota pohledávky nebo její část
zaúčtována u nájemce podle zvláštního právního předpisu20) ve prospěch výnosů.
(4) Nehradí-li pronajímatel nájemci závazek nebo jeho část zachycený
na rozvahových účtech, který přechází na nájemce podle zvláštního právního předpisu70)
na základě smlouvy o nájmu podniku, je pronajímatel povinen zvýšit o hodnotu převáděného
závazku nebo jeho části základ daně, pokud nebude hodnota závazku nebo jeho část
u pronajímatele zaúčtována podle zvláštního právního předpisu20) ve prospěch výnosů.
Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení a jiných sankcí
ze závazkových vztahů a dále na závazky, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad),
ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen
pokud byl zaplacen.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se použijí pouze u poplatníků, kteří vedou
účetnictví.".
219. V § 33 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
"(4) Technickým zhodnocením jsou také výdaje podle odstavce 1, pokud je
hradí budoucí nájemce na cizím hmotném majetku v průběhu jeho pořizování za podmínky,
že se stane nájemcem tohoto hmotného majetku nebo jeho části, a vlastník tohoto hmotného
majetku nezahrne výdaje vynaložené budoucím nájemcem do vstupní ceny.
(5) Ustanovení odstavce 1 se použije i na technické zhodnocení, podává-li
se daňové přiznání za jiné období, než je zdaňovací období vymezené tímto zákonem.".
220. § 33a se zrušuje.
221. V § 34 odst. 1 větě první se slovo "sedmi" nahrazuje číslem "5".
222. V § 34 odst. 1 se věta třetí nahrazuje větou "U poplatníka, který
je komplementářem komanditní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu
daně nebo část daňové ztráty komanditní společnosti určené ve stejném poměru, v jakém
je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti podle zvláštního právního předpisu.9c)".
223. V § 34 odst. 2 větě druhé za slovem "komplementářům" se odkaz na poznámku
pod čarou č. 20a) nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 9c).
224. V § 34 odst. 3 písm. a) se slova "přílohy č. 1 k tomuto zákonu" nahrazují
slovy "tohoto zákona".
225. V § 34 odst. 3 písm. b) se slova "klasifikovaných kódem Standardní
klasifikace produkce 46.21.64" nahrazují slovy "zařazených podle Klasifikace stavebních
děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem99) do podtřídy 125113".
226. V § 34 na konci odstavce 3 se doplňuje věta "Prvním nájemcem podle
písmene e) se v případě přeměn podle zvláštního zákona70) rozumí počínaje rozhodným
dnem přeměny i nástupnická společnost nebo družstvo, pokud byl hmotný majetek přenechán
podle § 34 odst. 4 písm. b) zanikající společnosti nebo družstvu v době od rozhodného
dne fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva
do dne zápisu fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti
nebo družstva do obchodního rejstříku, a to pouze za podmínky, že bude přeměna do
obchodního rejstříku zapsána.".
227. V § 34 odst. 4 se v úvodní části textu za slovo "období" vkládají
slova "nebo období, za něž se podává daňové přiznání".
228. V § 34 odst. 4 písm. a) se slova "evidován v majetku" nahrazují slovy
"zaevidován u" a věta druhá se zrušuje.
229. V § 34 odst. 5 písm. h) se slova "v majetku" nahrazují slovem "u".
230. V § 34 odst. 6 větě první se za slova "vyřazení majetku" vkládají
slova "z evidence u poplatníka".
231. V § 34 odst. 6 větě druhé se slova "hospodářský výsledek" nahrazují
slovy "výsledek hospodaření".
232. V § 34 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova "nebo postupuje-li
poplatník podle § 23a nebo § 23c".
233. V § 34 odst. 10 se věta druhá nahrazuje větou "U poplatníka, který
je komplementářem komanditní společnosti, lze odpočet podle odstavce 3 zvýšit o část
odpočtu určenou ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní
společnosti podle zvláštního právního předpisu.9c)".
234. § 35 včetně poznámek po čarou č. 33), 34), 34a) a 100) zní:
"§ 35
Sleva na dani
(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň za zdaňovací období, kterým
je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích
dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích
období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o
a) částku 18 000 Kč za každého
zaměstnance se změněnou pracovní schopností33) a poměrnou část z této částky, je-li
výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce
2 desetinné číslo,
b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní
schopností s těžším zdravotním postižením33) a poměrnou část z této částky, je-li
výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce
2 desetinné číslo,
c) polovinu daně u poplatníků uvedených v § 17, zaměstnávajících
nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností
a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, činí
více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců.
Přitom
u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů
komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a
b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně
zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.(2) Pro výpočet slev podle odstavce 1 písm. a) a b) je rozhodný průměrný
roční přepočtený počet zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců
se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a pro výpočet slevy
podle odstavce 1 písm. c) též průměrný roční přepočtený počet všech zaměstnanců poplatníka.
Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců
vymezenou v předchozí větě jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům
vyplývá z rozvržení pracovní doby83) nebo z individuálně sjednané pracovní doby84)
a z délky trvání pracovního poměru v období, za které se podle odstavce 1 podává
daňové přiznání, sníženého o neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti
v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady
mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících
se jeho osoby100) a pracovní neschopnosti, za kterou nejsou poskytovány dávky nemocenského
pojištění, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance
pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy.34) Do
trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba
v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné
funkce. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.34a)
(3) Budou-li slevy na dani podle odstavce 1 písm. a) a b) uplatňovat
poplatníci uvedení v § 17 za zdaňovací období, kterým je hospodářský rok, nebo za
zdaňovací období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, anebo za
jinak vymezené období, za které se podává daňové přiznání, jehož začátek a konec
spadá do dvou různých kalendářních roků, zjistí se celková částka slevy jako součet
dílčích částek těchto slev, vypočtených samostatně za kalendářní rok, do něhož spadá
začátek, a za kalendářní rok, do něhož spadá konec období, za které se podává daňové
přiznání. Při výpočtu každé z dílčích částek slev se jako dělitel použije celkový
roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou
pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy, příslušného kalendářního roku, a částka
slevy podle odstavce 1 písm. a) a b) platná k poslednímu dni období, za které se
podává daňové přiznání.
(4) Budou-li slevy na dani podle odstavce 1 písm. c) uplatňovat poplatníci
uvedení v § 17 za zdaňovací období, kterým je hospodářský rok, nebo za zdaňovací
období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, anebo za jinak vymezené
období, za které se podává daňové přiznání, jehož začátek a konec spadají do dvou
různých, na sebe navazujících kalendářních roků, zjistí se celkový podíl zaměstnanců
se změněnou pracovní schopností jako vážený aritmetický průměr ze součtu násobků
ročních podílů zaměstnanců se změněnou pracovní schopností vypočtených samostatně
za kalendářní rok, do něhož spadá začátek, a za kalendářní rok, do něhož spadá konec
období, za které se podává daňové přiznání, a počtu měsíců nebo kalendářních dnů
připadajících z období, za které se podává daňové přiznání na příslušný kalendářní
rok.
(5) Slevu na dani podle odstavce 1 nelze uplatnit na daň (část daně)
připadající na základ daně (dílčí základ daně) podle § 16 odst. 2 nebo § 20b.
33) § 21 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
34) § 83 zákoníku práce.
34a) § 46a zákona č. 337/1992 Sb.
100) § 128 zákoníku práce.
§ 21 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým
se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů.".
235. V § 35a odst. 1 písmeno a) zní:
"a) jde-li o poplatníka daně z příjmů právnických osob, ve výši součinu
sazby daně podle § 21 odst. 1 a základu daně podle § 20 odst. 1, sníženého o položky
podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy zahrnované do základu
daně podle § 20 odst. 1 převyšují s nimi související výdaje (náklady),".
236. V § 35a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno e), které zní:
"e) poplatník pořídí a eviduje v majetku dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek20)
nejméně v částkách uvedených ve zvláštním právním předpise.68)".
237. V § 35a odst. 6 větě druhé se za slova "písm. a)" vkládají slova "nárok
na slevu za zdaňovací období, ve kterém tato podmínka nebyla dodržena, se snižuje
o částku ve výši součinu dvojnásobku sazby daně podle § 21 odst. 1 a té části změny
základu daně po snížení o položky podle § 20 odst. 8 a § 34, která vznikla porušením
podmínky podle odstavce 2 písm. a), a poplatník".
238. V § 35a se na konci odstavce 6 doplňuje věta "Sleva na dani nemůže
dosáhnout záporných hodnot.".
239. V § 35b odst. 1 se na konci písmene b) doplňuje věta "Obdobně se postupuje
při úpravě částky S2, přechází-li poplatník na hospodářský rok.".
240. V § 35b odst. 2 písmeno a) zní:
"a) u poplatníka daně z příjmů právnických osob rovna částce vypočtené
sazbou daně podle § 21 odst. 1 ze základu daně podle § 20 odst. 1 sníženého o položky
podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy zahrnované do základu
daně podle § 20 odst. 1 převyšují s nimi související výdaje (náklady),".
241. V § 35b odst. 7 větě druhé se za slova "písm. a)" vkládají slova "nárok
na slevu za zdaňovací období, ve kterém tato podmínka nebyla dodržena, se snižuje
o částku ve výši součinu dvojnásobku sazby daně podle § 21 odst. 1 a té části změny
základu daně po snížení o položky podle § 20 odst. 8 a § 34, která vznikla porušením
podmínky podle odstavce 2 písm. a), a poplatník".
242. V § 35b se na konci odstavce 7 doplňuje věta "Sleva na dani nemůže
dosáhnout záporných hodnot.".
243. V § 36 odst. 1 písm. a) bodě 1 se slova "písm. d)" nahrazují slovy
"písm. e)".
244. V § 36 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. a) se slova "§ 144 nebo 208
obchodního zákoníku" nahrazují slovy "zvláštního právního předpisu70)".
245. V § 36 odst. 1 písm. b) bod 5 zní:
"5. z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu
zisku nebo ovládací smlouvy.".
246. V § 36 odst. 2 písm. a) bod 1 zní:
"1. z dividendového příjmu, u poplatníků podle § 2 z úrokového příjmu z
dluhopisu,35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu
věřitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,35b) s výjimkou úrokového
příjmu z dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo
Českou republikou plynoucího poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2,".
247. V § 36 odst. 2 písm. a) bod 7 zní:
"7. z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu
zisku nebo ovládací smlouvy,".
248. V § 36 odst. 2 písm. a) se na konci bodu 10 čárka nahrazuje tečkou
a bod 11 se zrušuje.
249. V § 36 odst. 2 písm. c) bodě 2 se za slova "soukromého životního pojištění"
vkládají slova "nebo jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním
a nezakládá zánik pojistné smlouvy".
250. V § 36 odstavce 4 až 6 znějí:
"(4) U dividendových příjmů z majetkové účasti v investičním fondu a
z podílových listů je základem daně pro zvláštní sazbu daně příjem snížený o poměrnou
část příjmů
a) podléhajících zvláštní sazbě daně a sazbě daně podle § 21 odst. 3,
b)
z úroků z hypotečních zástavních listů,4d) z dluhopisů,35a) ze směnky vystavené bankou
k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, z vkladního listu a vkladu mu na
roveň postavenému,35b) a dále z úroků, výher a jiných výnosů z vkladu na vkladní
knížce a vkladovém účtu,35d)
c) z úrokových příjmů plynoucích poplatníkům uvedeným
v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníky se sídlem
v České republice nebo Českou republikou, připadající na tento základ daně, které
byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního fondu nebo podílového fondu16) ve
zdaňovacím období, s nímž dividendový příjem plynoucí od investičního fondu nebo
podílového fondu souvisí. Pokud byly výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů
včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou
o daň. Obdobně se postupuje u podílového fondu vzniklého z investičního fondu zaniklého
bez provedení likvidace, pokud byly výše uvedené příjmy prokazatelně zúčtovány ve
prospěch výnosů tohoto investičního fondu. Poměrná část připadající na tento základ
daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě dividendových
příjmů mezi akcionáře nebo majitele podílových listů.
U příjmů uvedených v § 22 odst.
1 písm. g) v bodě 4 se do základu daně pro zvláštní sazbu daně nezahrnuje hodnota
podkladového nástroje nebo aktiva.(5) Základ daně pro zvláštní sazbu daně
a) u dividendového příjmu, podílu
na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu, u zisku převáděného
na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u příjmu ze snížení základního
kapitálu uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodě 3 a odstavci 2 písm. a) bodě 9 plynoucích
od obchodní společnosti, s výjimkou investičního fondu, nebo od družstva, které mají
nejméně dvacetiprocentní podíl na základním kapitálu jiné obchodní společnosti nebo
družstva, se snižuje o poměrnou část dividendového příjmu, podílu na zisku nebo jiného
obdobného plnění z členství v družstvu, zisku převáděného na základě smlouvy o převodu
zisku nebo ovládací smlouvy sníženého o vyrovnání mimo stojícím společníkům, příjmu
ze snížení základního kapitálu uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodě 3 a odstavci
2 písm. a) bodě 9 zaúčtovaných ve prospěch výnosů v příslušném zdaňovacím období
nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, pokud plynou z nejméně dvacetiprocentní
účasti na jiné obchodní společnosti nebo družstvu,
b) u příjmu mimo stojícího společníka
plynoucího z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy se
snižuje o zisk převáděný na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy
zaúčtovaný do výnosů řídící nebo ovládající společnosti nebo jeho poměrnou část.
Poměrná část převáděného zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy
se stanoví v poměru účastí jednotlivých mimo stojících společníků na řízené nebo
ovládané společnosti, přitom se nepřihlíží k účasti řídící nebo ovládající společnosti
na řízené nebo ovládané společnosti.
Pokud byly příjmy uvedené v písmenech a) a b)
zaúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se
snižuje pouze o částku sníženou o daň. Výše podílu na základním kapitálu obchodní
společnosti nebo družstva se posuzuje k datu rozhodnutí valné hromady nebo členské
schůze této jiné obchodní společnosti nebo družstva o rozdělení zisku a k datu převodu
zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy. Poměrná část, o
kterou se snižuje základ daně podle písmene a), se stanoví ve stejném poměru, v
jakém je rozdělován zisk určený k výplatě příjmů.(6) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 2 penzijnímu fondu, započte se
sražená daň na celkovou daňovou povinnost. Pokud nelze sraženou daň nebo její část
započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že penzijnímu fondu vznikla daňová
povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost
je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započíst,
přeplatek.35c)".
251. V § 36 odstavec 5 zní:
"(5) Základ daně pro zvláštní sazbu daně u příjmu mimo stojícího společníka,
který není mateřskou společností ve vztahu k řízené nebo ovládané osobě, plynoucího
z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy od řídící nebo
ovládající osoby, která není mateřskou společností ve vztahu k řízené nebo ovládané
osobě, se snižuje o zisk převáděný na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací
smlouvy zaúčtovaný do výnosů řídící nebo ovládající společnosti nebo jeho poměrnou
část. Poměrná část převáděného zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací
smlouvy se stanoví v poměru účastí jednotlivých mimo stojících společníků na řízené
nebo ovládané společnosti, přitom se nepřihlíží k účasti řídící nebo ovládající společnosti
na řízené nebo ovládané společnosti. Pokud byly výše uvedené příjmy zaúčtovány ve
prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze
o částku sníženou o daň.".
252. V § 38 odst. 1 se slova "není účetní jednotkou" nahrazují slovy "nevede
účetnictví" a věta čtvrtá se zrušuje.
253. V § 38 odst. 2 se věta poslední zrušuje.
254. V § 38a odst. 1 se za větu čtvrtou vkládá věta "Poplatník uvedený
v § 2 pro účely výpočtu poslední známé daňové povinnosti však vyloučí příjmy a výdaje
podle § 10.".
255. V § 38a odst. 1 se věty pátá a šestá nahrazují větami "Po skončení
zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se zaplacené
zálohy na daň, splatné v jeho průběhu, započítávají na úhradu skutečné výše daně.
Ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají
pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání. Do poslední známé daňové
povinnosti se nezahrnuje daň připadající na samostatný základ daně podle § 8 odst.
5, § 10 odst. 8 a § 20b.".
256. V § 38a odst. 5 se za slovo "požitků" vkládají slova " , ze kterých
měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h),".
257. V § 38a se doplňuje odstavec 10, který zní:
"(10) Nástupnické obchodní společnosti nebo družstvu vznikající přeměnou70)
včetně případů, kdy rozhodným dnem přeměny70) bude první den kalendářního roku nebo
hospodářského roku, stanoví zálohy na daň ve zdaňovacím období podle § 17a písm.
c) správce daně rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.28b) V rozhodnutí
o stanovení záloh vymezí způsob jejich zápočtu na daňovou povinnost zanikající obchodní
společnosti nebo družstva, pokud by přeměna70) nebyla zapsána do obchodního rejstříku.
Toto neplatí pro poplatníky, kteří nepodávají za období předcházející dni zápisu
změny právní formy daňové přiznání podle § 38m.".
258. V § 38b se částka "100 Kč" nahrazuje částkou "200 Kč" a částka "10
000 Kč" se nahrazuje částkou "15 000 Kč".
259. V § 38d odst. 2 větách první a druhé se slovo "rozhodla" zrušuje a
slova "o rozdělení zisku" se nahrazují slovy "schválila řádnou nebo mimořádnou účetní
závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty" a ve větě čtvrté se číslo
"11" nahrazuje číslem "7".
260. V § 38d se na konci odstavce 2 doplňují věty "Nebyla-li provedena
výplata dividendových příjmů ani posledního dne období, kdy je plátce daně povinen
daň srazit, má se pro účely zákona za to, že srážka daně byla provedena poslední
den vymezeného období; přitom u úrokových příjmů a u rozdílu mezi sjednanou cenou,
které jsou považovány za podíly na zisku [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3], se dnem provedení
srážky rozumí poslední den zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové
přiznání.".
261. V § 38d odst. 3 se věta druhá zrušuje.
262. V § 38d odst. 7 se věty třetí a čtvrtá zrušují.
263. V § 38d se odstavce 9 a 10 zrušují.
Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 9.
264. § 38e a 38f včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 39a) a 104) znějí:
"§ 38e
Zajištění daně
(1) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů poplatníků podle § 2, z
nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou plátci daně při výplatě,
poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku
účtují v souladu s platnými účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně poplatníkům
uvedeným v § 2 odst. 3, kteří nejsou daňovými rezidenty členského státu Evropské
unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, ve výši
a) 1 %
z příjmů z prodeje investičních instrumentů71) a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté
postoupením,
b) 10 % z příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22), s výjimkami
uvedenými v písmenu a) a odstavcích 3 a 4.
K zajištění daně nejsou plátci daně povinni
v případě, kdy je záloha srážena podle § 38h.(2) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů poplatníků podle § 17,
z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, je plátce daně při výplatě,
poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku
účtuje v souladu se zvláštními právními předpisy,20) povinen srazit zajištění daně
poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 4, který není daňovým rezidentem členského státu
Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, ve výši
a) 1 % z příjmů z prodeje investičních instrumentů71) a z příjmů
z úhrad pohledávky nabyté postoupením,
b) 10 % z příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22), s výjimkami
uvedenými v písmenu a) a v odstavcích 3 a 4. Tato povinnost se nevztahuje na banky,
jde-li o peněžité plnění, poukázání nebo připsání úroků u bank.
(3) Plátci daně jsou povinni srazit zajištění daně ze zdanitelných
příjmů poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kteří nejsou daňovými rezidenty
členského státu Evropské unie, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch
poplatníka, nenastane-li dříve žádná z těchto skutečností nejpozději do dvou měsíců
po uplynutí příslušného zdaňovacího období, ve výši stanovené s použitím
a) sazby daně podle § 16 odst. 1 ze základu daně veřejné obchodní
společnosti nebo komanditní společnosti připadajícího na společníka veřejné obchodní
společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti, který je poplatníkem podle
§ 2 odst. 3,
b) sazby daně podle § 21 ze základu daně veřejné obchodní společnosti
nebo komanditní společnosti připadajícího na společníka veřejné obchodní společnosti
nebo komplementáře komanditní společnosti, který je poplatníkem podle § 17 odst.
4.
(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se neuplatní, pokud se jedná o úhrady za
zboží či služby prováděné v maloobchodě, kde prodejcem je poplatník uvedený v § 2
odst. 3 nebo v § 17 odst. 4. Stejně se postupuje u úhrad nájemného placeného fyzickými
osobami za bytové prostory užívané k bydlení a činnostem s ním spojeným.
(5) Částky zajištění daně sražené plátcem daně poplatníkům podle odstavců
1 až 4 se odvádějí do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla povinnost
zajištění daně srazit, místně příslušnému správci daně plátce daně. Současně s platbou
zajištění daně je plátce daně povinen podat správci daně hlášení o provedeném zajištění
daně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na počítačových sestavách, které
mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným Ministerstvem
financí. Částka zajištění daně se bez zbytečného odkladu převede z osobního daňového
účtu plátce na osobní daňový účet poplatníka.
(6) Nepodá-li poplatník daňové přiznání do konce lhůty stanovené zvláštním
právním předpisem,28b) může místně příslušný správce daně poplatníka považovat částky
zajištění daně za vyměřenou a uhrazenou daňovou povinnost poplatníka. Úhrn částek
zajištění daně sražených a odvedených plátci daně se v takovém případě považuje po
uplynutí osmého měsíce po skončení zdaňovacího období za platbu na daň provedenou
poplatníkem. Pokud poplatník nepodá do uplynutí lhůty, ve které lze daň vyměřit,
daňové přiznání, považuje se daňová povinnost poplatníka za vyměřenou ve výši této
platby.
(7) Správce daně poplatníka může v odůvodněných případech rozhodnout
o tom, že zajištění daně podle předchozích odstavců v určeném zdaňovacím období bude
nižší nebo nebude prováděno. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Toto rozhodnutí
je závazné i pro plátce daně.
(8) Nesrazí-li plátce daně zajištění daně vůbec, popřípadě ve správné
výši, předepíše mu správce daně tuto částku k přímému placení. Pokud částku zajištění
daně plátce daně včas neodvede, bude mu rovněž předepsána a vymáhána na něm jako
jeho dluh. Po úhradě daně, na kterou mělo být zajištěno, poplatníkem, nelze zajištění
daně plátci daně předepsat ani na něm vymáhat, pokud úhradu této daně poplatníkem
prokáže nebo tato úhrada bude zřejmá z evidence správců daní. Penále vzniklé z důvodu
nesplnění povinnosti plátce srazit a odvést zajištění daně je příjmem státního rozpočtu.
(9) Sražené zajištění daně se po skončení zdaňovacího období započte
na celkovou daňovou povinnost poplatníka, na kterou bylo zajišťováno. Pokud nelze
zajištění daně nebo jeho část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi
vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková
daňová povinnost je nižší než zajištění daně sražené plátci daně, vznikne poplatníkovi
ve výši zajištění daně sražených plátci daně, které nelze započíst, přeplatek na
dani.35e)
(10) Při správě zajištění daně se postupuje jako při správě záloh na
daň, nestanoví-li tento zákon jinak.
§ 38f
Vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí
(1) Při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí, které plynou poplatníkům
uvedeným v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3, se postupuje podle příslušných ustanovení
smluv o zamezení dvojího zdanění, jimiž je Česká republika vázána.
(2) Při použití metody úplného zápočtu lze daňovou povinnost snížit o
daň z příjmů zaplacenou v zahraničí. Při použití metody prostého zápočtu lze daňovou
povinnost snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí nejvýše však o částku daně
z příjmů vypočtenou podle tohoto zákona, která připadá na příjmy ze zdrojů v zahraničí.
Tato částka se stanoví jako součin daňové povinnosti, která se vztahuje k příjmům
plynoucím ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí a podílu příjmů
ze zdrojů v zahraničí na základu daně před uplatněním položek odčitatelných od základu
daně a nezdanitelných částí základu daně. Započtení lze provést nejvýše do částky
vzniklé daňové povinnosti.
(3) Příjmy ze zdrojů v zahraničí se pro účely tohoto zákona rozumí příjmy
(výnosy) plynoucí ze zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění v zahraničí v souladu
s uzavřenou mezinárodní smlouvou, snížené o související výdaje (náklady) stanovené
podle tohoto zákona. Odčitatelné položky a položky snižující základ daně podle zahraničních
právních předpisů nelze při stanovení základu daně použít. Nelze-li u některých výdajů
(nákladů) prokazatelně stanovit, zda souvisí s příjmy (výnosy) plynoucími ze zdrojů
v zahraničí, považuje se za související výdaje (náklady) jejich část stanovená ve
stejném poměru, v jakém příjmy (výnosy) plynoucí ze zdrojů v zahraničí nesnížené
o výdaje (náklady) připadají na celosvětové příjmy (výnosy).
(4) Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce
daně. Tento důkazní prostředek lze vyžadovat nejdříve po třiceti dnech ode dne doručení
potvrzení zahraničního správce daně daňovému subjektu. V odůvodněných případech lze
daň zaplacenou v zahraničí prokazovat i potvrzením plátce příjmu nebo depozitáře
o sražení daně.
(5) Při použití metody úplného vynětí se ze základu daně (daňové ztráty)
u poplatníků uvedených v § 17 odst. 3 a z úhrnu dílčích základů daně podle § 6 až
10 sníženého o úhrn ztrát u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 před uplatněním nezdanitelných
částí základu daně a částek odčitatelných od základu daně vyjímají příjmy (výnosy)
plynoucí ze zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění v zahraničí v souladu s uzavřenou
mezinárodní smlouvou.
(6) Při použití metody vynětí s výhradou progrese se z úhrnu dílčích
základů daně podle § 6 až 10 sníženého o úhrn ztrát, před uplatněním nezdanitelných
částí základu daně a částek odčitatelných od základu daně vyjímají příjmy (výnosy)
plynoucí ze zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění v zahraničí v souladu s uzavřenou
mezinárodní smlouvou. Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň sazbou daně zjištěnou
ze základu daně nesníženého o vyjmuté příjmy (výnosy).
(7) Plynou-li poplatníkovi příjmy z několika různých států, s nimiž Česká
republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, vyloučení dvojího zdanění
metodou prostého zápočtu se provede samostatně za každý stát. Při použití metody
úplného vynětí a metody vynětí s výhradou progrese se ze základu daně vyjímá podle
předchozích odstavců úhrn veškerých příjmů (výnosů) plynoucích ze zahraničí, které
se vyjímají ze zdanění. Pokud mají být při vyloučení dvojího zdanění použity metoda
úplného vynětí nebo metoda vynětí s výhradou progrese i metoda prostého zápočtu,
provede se nejprve vynětí příjmů (výnosů) plynoucích ze zahraničí, a pak prostý zápočet
podle předchozích odstavců.
(8) Jestliže v důsledku odlišného začátku nebo délky zdaňovacího období
v zahraničí nemá poplatník ve lhůtě k podání daňového přiznání doklad zahraničního
správce daně, uvede v daňovém přiznání předpokládanou výši příjmů (výnosů) plynoucích
ze zdrojů v zahraničí a souvisejících výdajů (nákladů) nebo daně, připadajících na
toto zdaňovací období nebo období, za něž je daňové přiznání podáváno. O rozdíl mezi
částkou uplatněnou podle předchozí věty a částkou uvedenou v dokladu zahraničního
správce daně se upraví výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji ve zdaňovacím
období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, ve kterém poplatník doklad
zahraničního správce daně obdrží.
(9) Zjistí-li poplatník, že v důsledku stanovení základu daně nebo daně
zahraničním správcem daně má být jeho daňová povinnost jiná, než jak byla vyměřena,
postupuje podle zvláštního právního předpisu.39a)
(10) Byla-li poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2 z příjmů úrokového
charakteru (§ 38fa) v zahraničí sražena daň vyšší, než jaká je uvedena v příslušné
mezinárodní smlouvě, lze o ni snížit daňovou povinnost, pokud tato daň byla v zahraničí
sražena v souladu s právním předpisem Evropských společenství.104) Je-li celková
daňová povinnost nižší než daň sražená v souladu s právním předpisem Evropských společenství,104)
vznikne poplatníkovi ve výši rozdílu přeplatek.35e)
39a) § 41 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve
znění pozdějších předpisů.
104) Směrnice Rady č. 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě úrokového
charakteru.".
265. Za § 38f se vkládá nový § 38fa, který včetně poznámky pod čarou č.
105) zní:
"§ 38fa
Platební zprostředkovatel
(1) Platebním zprostředkovatelem je fyzická nebo právnická osoba, která
a)
vyplácí, poukazuje anebo připisuje úhradu příjmu úrokového charakteru, jímž se pro
účely tohoto zákona rozumí
1. úroky z úvěrů a půjček,
2. příjmy odvozené od úroků
z úvěrů a půjček vyplácené otevřeným podílovým fondem nebo obdobným fondem kolektivního
investování v zahraničí,
3. příjmy z prodeje podílového listu vydaného otevřeným podílovým
fondem nebo z prodeje obdobného investičního nástroje vydaného v zahraničí, pokud
alespoň 40 % hodnoty majetku v podílovém fondu nebo obdobném zahraničním fondu kolektivního
investování je tvořeno investičními nástroji nesoucími příjmy uvedené v bodech 1
a 2. Smluvní pokuty, úroky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů
nejsou příjmy úrokového charakteru,
b) zajišťuje výplatu, poukázání nebo připsání
úhrady příjmu úrokového charakteru pro třetí osobu.
Není-li platebnímu zprostředkovateli
známo, v jakém rozsahu se příjmy úrokového charakteru na vypláceném, poukazovaném
nebo připisovaném příjmu podílí, považuje se za příjem úrokového charakteru celá
částka tohoto příjmu. Platebním zprostředkovatelem je i stálá provozovna osoby nebo
jednotky bez právní subjektivity uvedené v odstavci 4 na území České republiky,
která dále vyplácí, poukazuje anebo připisuje úhradu příjmu úrokového charakteru.(2) Je-li skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru poplatník
uvedený v § 2, který má bydliště na území jiného členského státu Evropské unie, platební
zprostředkovatel je povinen o výplatě, poukázání nebo připsání úhrady příjmu úrokového
charakteru ve prospěch skutečného vlastníka podat svému místně příslušnému správci
daně hlášení. Ustanovení tohoto odstavce se nepoužije, pokud skutečný vlastník příjmu
úrokového charakteru prokáže platebnímu zprostředkovateli, že je daňovým rezidentem
mimo Evropskou unii.
(3) Skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru se rozumí fyzická
osoba, které je příjem úrokového charakteru vyplácen, poukazován nebo připisován
anebo pro kterou je taková výplata, poukázání nebo připsání zajišťována, pokud neprokáže,
že
a) je platebním zprostředkovatelem podle odstavce 1,
b) jedná jménem nebo za Nelze-li využitím přiměřených prostředků zjistit informace o skutečném
vlastníkovi příjmu úrokového charakteru v rozsahu stanoveném v odstavci 6, považuje
se za skutečného vlastníka příjmu úrokového charakteru fyzická osoba, které je tento
příjem vyplácen, poukazován nebo připisován.
1. právnickou osobu, jejíž příjmy jsou zdaňovány
daní z příjmů nebo obdobnou daní,
2. otevřený podílový fond nebo obdobný fond v zahraničí
uznaný podle Směrnice Rady Evropských společenství 85/611/EHS jako UCITS nebo jednotku
bez právní subjektivity, uvedenou v odstavci 4, a sdělí platebnímu zprostředkovateli
obchodní název (firmu) a sídlo fondu nebo jednotky bez právní subjektivity, za které
jedná. Platební zprostředkovatel tyto informace předá svému místně příslušnému správci
daně formou hlášení, přitom odstavec 5 se použije přiměřeně,
3. jinou fyzickou osobu
a sdělí platebnímu zprostředkovateli informace o této fyzické osobě v rozsahu stanoveném
v odstavci 6.
(4) Platební zprostředkovatel, který vyplácí, poukazuje anebo připisuje
úhradu nebo zajišťuje výplatu poukázání anebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru
jakékoliv jiné osobě nebo jednotce bez právní subjektivity zřízené v jiném členském
státu Evropské unie ve prospěch skutečného vlastníka příjmů úrokového charakteru,
podá svému místně příslušnému správci daně hlášení o této výplatě, poukázání nebo
připsání úhrady příjmu úrokového charakteru. Ustanovení tohoto odstavce se nepoužije,
je-li na základě předložených důkazních prostředků platebnímu zprostředkovateli zřejmé,
že tato osoba nebo jednotka bez právní subjektivity
a) je právnickou osobou, s výjimkou avoin yhtio (Ay) a kommandiittiyhtio
(Ky)/ oppet bolag a kommanditbolag ve Finsku a handelsbolag (HB) a kommanditbolag
(KB) ve Švédsku, nebo
b) zahrnuje příjem úrokového charakteru do základu daně, který podléhá
dani z příjmů nebo obdobné dani, nebo
c) je otevřeným podílovým fondem nebo obdobným fondem v zahraničí
uznaným podle Směrnice Rady Evropských společenství 85/611/EHS jako UCITS.
(5) Hlášení podle odstavců 2 a 4 podává platební zprostředkovatel o všech
výplatách provedených ve zdaňovacím období nebo období, za něž se podává daňové přiznání,
nejpozději do 15. dne třetího měsíce po skončení zdaňovacího období nebo období,
za něž se podává daňové přiznání, vždy v elektronické podobě ve formátu a tvaru stanoveném
Ministerstvem financí. Rozsah údajů, datovou strukturu a tvar hlášení uveřejní Ministerstvo
financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem.
(6) Pro účely hlášení podle předchozích odstavců je platební zprostředkovatel
povinen zjistit
a) u smluvních vztahů vzniklých před 1. lednem 2004 jméno, příjmení
a bydliště skutečného vlastníka příjmů úrokového charakteru, a to za využití zdrojů,
které má platební zprostředkovatel k dispozici,
b) u smluvních vztahů vzniklých počínaje 1. lednem 2004 jméno, příjmení,
bydliště a daňové identifikační číslo skutečného vlastníka příjmu úrokového charakteru,
je-li mu v jiném členském státu Evropské unie přiděleno. Tyto údaje musí být zjištěny
z cestovního pasu nebo jiného průkazu totožnosti nebo jiného dokumentu předloženého
skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru, nejsou-li v jeho cestovním pasu
nebo průkazu totožnosti uvedeny. Nelze-li z předložených dokumentů zjistit daňové
identifikační číslo, ke zjištění totožnosti se dále vyžaduje datum a místo narození
skutečného vlastníka příjmů úrokového charakteru uvedené v jeho cestovním pasu nebo
průkazu totožnosti.
(7) Údaje, které správce daně získá podle odstavců 2 a 3, je povinen
předat postupem podle zvláštního právního předpisu,105) příslušnému orgánu jiného
členského státu Evropské unie. Údaje se předávají nejméně jedenkrát ročně, nejpozději
do konce šestého měsíce po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž se podává
daňové přiznání platebního zprostředkovatele. Při přijímání informací od příslušného
orgánu jiného členského státu Evropské unie se postupuje podle zvláštního právního
předpisu.105)
(8) Toto ustanovení se použije přiměřeně, je-li skutečným vlastníkem
příjmu úrokového charakteru poplatník uvedený v § 2, který má bydliště na území státu
Evropského hospodářského prostoru kromě České republiky, neprokáže-li platebnímu
zprostředkovateli, že je daňovým rezidentem mimo Evropský hospodářský prostor.
105) Zákon č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní.".
266. V § 38g odst. 1 se částka "10 000 Kč" nahrazuje částkou "15 000 Kč".
267. V § 38g odst. 1 větě první se čárka za slovem "osvobozené" nahrazuje
slovem "nebo" a slova " , nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána podle § 16 odst.
2" se zrušují.
268. V § 38g odst. 2 větě druhé se částka "4 000 Kč" nahrazuje částkou
"6 000 Kč".
269. V § 38g se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Daňové přiznání za zdaňovací
období je však povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje nezdanitelné
částky podle § 15 odst. 1 písm. b) až f).".
270. V § 38gb se na konci odstavce 1 doplňuje věta "Při stanovení základu
daně za uplynulou část zdaňovacího období se vychází z rozdílu mezi příjmy (výnosy)
a výdaji (náklady).".
271. V § 38h odst. 4 se za slova "(§ 15 odst. 13)" vkládají slova "a dále
k příspěvkům odborové organizaci (§ 15 odst. 14)".
272. V § 38h se doplňuje odstavec 14, který zní:
"(14) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se při stanovení záloh a při
ročním zúčtování záloh nepřihlédne k nezdanitelným částkám podle § 15 odst. 1 písm.
b) až f).".
273. V § 38k odst. 4 písmeno f) zní:
"f) že předmět bytové potřeby, na které uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého
úvěru, je užíván v souladu s § 15 odst. 11,".
274. V § 38k odst. 5 písm. a) se částka "4 000 Kč" nahrazuje částkou "6
000 Kč".
275. V § 38l odst. 1 písmeno h) zní:
"h)
1. smlouvou o úvěru podle § 15 odst. 10,
2. výpisem z listu vlastnictví
v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 10 písm. b) a c) a v případě
úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 10 písm. a) stavebním povolením
a po kolaudaci výpisem z listu vlastnictví,
3. výpisem z listu vlastnictví, jde-li
o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu,60)
anebo nájemní smlouvou, jde-li o byt v nájmu, anebo dokladem o trvalém pobytu (občanský
průkaz), jde-li o byt v užívání, v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v
§ 15 odst. 10 písm. e),
4. potvrzením právnické osoby, že je jejím členem nebo společníkem
v případě úvěru poskytnutého na účel uvedený v § 15 odst. 10 písm. d) a g),
5. výpisem
z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví podle
zvláštního právního předpisu,60) anebo potvrzením právnické osoby o členství, jde-li
o podíl nebo vklad spojený s právem užívání bytu, v případě úvěru poskytnutého na
účel uvedený v § 15 odst. 10 písm. f),
6. k prokázání užívání bytové potřeby v případech
uvedených v § 15 odst. 11 pravomocným kolaudačním rozhodnutím,".
276. V § 38l odst. 1 písm. ch) se za slova "poplatníkem na" vkládá slovo
"jeho".
277. V § 38l odst. 1 písmeno i) včetně poznámky pod čarou č. 101) zní:
"i) smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou101) a potvrzením
pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění
na uplynulé zdaňovací období.
101) § 791 odst. 2 občanského zákoníku.".
278. V § 38l se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno j), které zní:
"j) potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku
podle § 15 odst. 14.".
279. V § 38l odst. 2 větě poslední se za slovo "i)" vkládají slova "nebo
pojistky101)" a za slova "o příspěvku na" a "o pojistném na" se vkládá slovo "jeho".
280. V § 38m odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 102) zní:
"(2) Daňové přiznání se podává
a) v průběhu konkursu19a) ve lhůtách podle zvláštního právního předpisu,28b)
b) ke dni, ke kterému správce konkursní podstaty sestavuje konečnou
zprávu,102) nejpozději v den předložení konečné zprávy soudu za uplynulou část zdaňovacího
období, za kterou nebylo daňové přiznání podáno. Přiznaná daň se zahrne do konečné
zprávy. Při stanovení základu daně se vychází z výsledku hospodaření zjištěného z
řádné nebo mimořádné účetní závěrky,20) kterou je správce konkursní podstaty povinen
sestavit ke stejnému dni, ke kterému sestavuje konečnou zprávu,
c) ke dni zrušení konkursu nejpozději do konce měsíce následujícího
po zrušení konkursu za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo daňové
přiznání podáno.
102) § 29 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších
předpisů.".
281. V § 38m se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
"(7) Při podávání daňového přiznání za zdaňovací období kratší než dvanáct
měsíců neplatí lhůta 25 dnů pro podání daňového přiznání stanovená zvláštním právním
předpisem.28b)".
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.
282. V § 38m odstavec 8 zní:
"(8) Povinnost podat daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu28b)
nemá
a) poplatník uvedený v § 18 odst. 3, pokud nemá příjmy, které jsou
předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19) a příjmy, z nichž
je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 odst. 2), a nebo nemá povinnost
uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 9,
b) veřejná obchodní společnost,
c) zanikající obchodní společnost nebo družstvo za období od rozhodného
dne přeměny70) do dne zápisu přeměny70) do obchodního rejstříku.".
283. V § 38n odst. 2 větě první se za slovo "nástupce" vkládají slova "s
výjimkami uvedenými v § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm. b)".
284. V § 38n se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) Ustanovení první věty odstavce 1 platí i pro stanovení daňové ztráty
komanditní společnosti připadající komplementářům (komplementáři).".
285. Za § 38n se vkládá nový § 38na, který včetně poznámky pod čarou č.
39i) zní:
"§ 38na
(1) Vzniklou a vyměřenou daňovou ztrátu nelze odčítat od základu daně
za podmínek uvedených v § 34 odst. 1, došlo-li k podstatné změně ve složení osob,
které se přímo účastní na kapitálu či kontrole poplatníka, jemuž daňová ztráta vznikla,
oproti období, za které byla daňová ztráta vyměřena (dále jen "podstatná změna").
Podstatnou změnou se vždy rozumí změna, která se dotýká více než 25 % základního
kapitálu nebo hlasovacích práv.
(2) U akciové společnosti, která vydala akcie na majitele, se má za to,
že došlo k podstatné změně, pokud méně než 80 % příjmů (výnosů) dosažených v období,
v němž má být uplatněna daňová ztráta, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci
svého předmětu podnikání provozoval poplatník, jemuž daňová ztráta vznikla, v období,
za které byla daňová ztráta vyměřena.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud poplatník, u nějž k podstatné
změně došlo, prokáže správci daně, že nejméně 80 % příjmů (výnosů) dosažených v období
po podstatné změně, v němž má být uplatněna daňová ztráta vzniklá za období před
podstatnou změnou, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu
podnikání provozoval v období, za které daňová ztráta vznikla, poplatník, jemuž daňová
ztráta vznikla. K příjmům (výnosům) mimořádné povahy se přitom nepřihlíží.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použije i v případě přeměn obchodních
společností70) a v případech uvedených v § 23a a 23c. Dochází-li při fúzi společností
nebo při rozdělení společnosti k zániku daňového poplatníka, jemuž daňová ztráta
vznikla a byla v souladu s tímto zákonem převzata právním nástupcem, podmínky stanovené
v odstavci 3 musí být splněny u tohoto právního nástupce.
(5) Při převodu podniku nebo jeho samostatné části lze daňovou ztrátu
nebo část daňové ztráty vyměřené převádějící společnosti převzaté podle § 23a odst.
5 písm. b) odčítat od základu daně přijímající společnosti v jednotlivých obdobích
maximálně do výše rozdílu mezi příjmy (výnosy) a výdaji (náklady) přijímající společnosti
vzniklými z činnosti vykonávané prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho samostatné
části, která byla prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho samostatné části
vykonávána v období, za které byla uplatňovaná daňová ztráta vyměřena.
(6) Vzniknou-li poplatníkovi pochybnosti, zda jsou splněny podmínky
stanovené v odstavci 3, může požádat správce daně o závazné posouzení39i) skutečnosti,
zda daňovou ztrátu vzniklou před podstatnou změnou lze uplatnit jako položku odčitatelnou
od základu daně po podstatné změně. Poplatník je povinen spolu se žádostí sdělit
správci daně
a) přehled veškerých příjmů (výnosů) v členění dle činností vykonávaných
poplatníkem, jemuž daňová ztráta vznikla, dosažených v období, za které byla daňová
ztráta, která má být uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, vyměřena,
b) přehled veškerých příjmů (výnosů) v členění dle činností vykonávaných
poplatníkem, který daňovou ztrátu uplatňuje, dosažených v období, za které má být
daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně.
(7) Je-li žádost včetně údajů uvedených v písmenech a) a b) správci daně
doručena nejpozději do konce měsíce následujícího po skončení období, za které má
být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, a nevydá-li
správce daně závazné posouzení nejpozději 7 dní před uplynutím lhůty pro podání daňového
přiznání, má se za to, že daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od
základu daně.
39i) § 34b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
zákona č. 438/2003 Sb.".
286. Za § 38na se vkládá nový § 38nb, který zní:
"§ 38nb
Rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků
z úvěrů a půjček
(1) Poplatník, který splňuje podmínky pro osvobození podle § 19 odst.
1 písm. zk) a zl), požádá svého místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí
o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z úvěrů a půjček. Žádost
lze podat i prostřednictvím plátce, avšak rozhodnutí vydá vždy správce daně místně
příslušný poplatníkovi.
(2) Povinnými náležitostmi žádosti o vydání rozhodnutí o přiznání
osvobození jsou
a) potvrzení o daňovém rezidentství příjemce licenčních poplatků
nebo úroků z úvěrů a půjček vydané zahraničním správcem daně,
b) informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků
z úvěrů a půjček je jejich skutečným vlastníkem,
c) potvrzení zahraničního správce daně, že příjemce licenčních poplatků
nebo úroků z úvěrů a půjček podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním
předpisu Evropských společenství,93) které mají stejný nebo podobný charakter jako
daň z příjmů [§ 19 odst. 3 písm. a) bod 3],
d) informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků
z úvěrů a půjček má právní formu uvedenou v příslušném právním předpisu Evropských
společenství,93)
e) informace prokazující, že příjemce a plátce licenčních poplatků
nebo úroků z úvěrů a půjček jsou osobami přímo kapitálově spojenými a po jak dlouhou
dobu,
f) právní titul pro výplatu licenčních poplatků nebo úroků.
(3) Informace obsažené v žádosti a jejích povinných náležitostech musí
platit nejméně po dobu jednoho roku a nesmí být starší 3 let. Dojde-li ke změně,
která může mít vliv na splnění podmínek pro osvobození podle § 19 odst. 1 písm. zk)
a zl), poplatník je povinen informovat o tom bez zbytečného odkladu plátce a svého
místně příslušného správce daně.
(4) Správce daně je povinen na základě žádosti, jejíž povinné náležitosti
jsou vymezeny v odstavci 2, vydat rozhodnutí o přiznání osvobození, jsou-li splněny
podmínky uvedené v § 19 odst. 1 písm. zk) a zl) a odst. 5 a § 23 odst. 7. Správce
daně je povinen toto rozhodnutí vydat do tří měsíců od okamžiku, kdy poplatník poskytl
všechny informace a důkazy nutné pro prokázání, že podmínky pro osvobození jsou splněny.
Rozhodnutí je závazné i pro plátce daně.
(5) Rozhodnutí o přiznání osvobození musí kromě základních náležitostí
rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu obsahovat
a) údaje, na jejichž základě bylo rozhodováno,
b) časový rozsah závaznosti rozhodnutí, přitom rozhodnutí musí být
vydáno nejméně pro jedno zdaňovací období a nejvýše pro tři zdaňovací období bezprostředně
po sobě jdoucí.".
287. V § 38r odstavec 1 zní:
"(1) Byla-li poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani, lhůta
pro vyměření39c) jak pro zdaňovací období, ve kterém nárok na slevu vznikl, tak i
pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto slevu uplatnit, končí současně se
lhůtou pro vyměření za zdaňovací období, v němž uplynula lhůta pro uplatnění nároku
na slevu na dani.".
288. V § 38r se na konci textu odstavce 2 doplňují slova "a dále při uplatnění
ztráty po převodu podniku nebo jeho samostatné části, fúzi společností nebo rozdělení
společnosti".
289. § 38s zní:
"§ 38s
Pokud povinnost vybrat nebo srazit daň včetně záloh podle § 38d nebyla
ve stanovené výši plátcem daně splněna, a to ani dodatečně, je základem pro výpočet
této částky vybírané nebo sražené daně včetně záloh částka, z níž by po vybrání nebo
sražení zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi skutečně vyplacena.".
290. Příloha č. 1 včetně nadpisu k zákonu č. 586/1992 Sb. zní:
"Příloha č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb.
Třídění hmotného majetku do odpisových skupin
-------------------------------------------------------------------------
ODPISOVÁ SKUPINA 1
Položka+) SKP++) Název++++)
(1-1) 01.21.11 Jen: skot plemenný
(1-2) 01.21.11 Jen: skot chovný
(1-3) 01.22.11 Jen: ovce chovné a plemenné
(1-4) 01.22.12 Jen: kozy chovné a plemenné
(1-5) 01.22.13 Jen: osli, muly a mezci chovní
a plemenní
(1-6) 01.23.10 Jen: prasata plemenná
(1-7) 01.23.10 Jen: prasata chovná
(1-8) 01.24.10 Jen: hejna husí plemenná
(1-9) 01.24.10 Jen: hejna husí chovná
(1-10) 25.24.25 Ochranné plastové a pryžové pokrývky
hlavy (přilby)
(1-11) 25.24.27 Plastové kancelářské a školní
potřeby
(1-12) 26.15.23 Laboratorní sklo, sklo pro
zdravotnictví a farmaceutické
účely
(1-13) 26.24.1 Ostatní technické keramické výrobky
(1-14) 26.81.11 Mlýnské kameny, brusné kameny, brusné
kotouče a podobné výrobky
(1-15) 28.62 Nástroje a nářadí
kromě: nástrojů na strojní tváření za
tepla SKP 28.62.50 v položce (2-12)
(1-16) 29.32.14 Rozmetadla mrvy a umělých hnojiv
(1-17) 29.32.40 Mechanické přístroje ke stříkání,
rozstřikování nebo rozprašování prášků pro
zemědělství a zahradnictví
(1-18) 29.32.50 Samonakládací nebo samovýklopné přívěsy
a návěsy pro zemědělské účely
(1-19) 29.32.65 Jen: stroje a přístroje zemědělské,
zahradnické, lesnické, drůbežnické nebo
včelařské jinde neuvedené
zejména: stroje a zařízení pro pěstování
chmele, révy vinné, ovoce a dřevin, pro
zrychlený pěstební proces, ošetřování
luk a trávníků (kromě žacích),
pěstování léčivých rostlin
(1-20) 29.41 Ruční mechanizované nářadí a nástroje
(1-21) 30.0 Kancelářské stroje a počítače
(1-22) 32.20.11 Jen: - studiová provozní a ovládací
zařízení - přístroje pro bezdrátové
přenosy (včetně mobilních telefonů)
(1-23) 32.20.12 Televizní kamery
(1-24) 32.20.20 Elektrické přístroje pro telefonii
nebo telegrafii po vedení včetně faxů
(1-25) 32.20.11 Jen: vysílače - přijímače občanských
radiostanic
(1-26) 32.30.44 Přijímací přístroje pro radiotelefonii
nebo radiotelegrafii jinde neuvedené
(1-27) 33.2 Měřicí, kontrolní, zkušební, navigační a jiné
přístroje a zařízení kromě: přesných
vah, kreslicích a rýsovacích přístrojů
a nástrojů pro měření délky v SKP
33.20.3 v položce (2-53)
(1-28) 34.10.2 Motorová vozidla osobní (kromě
motocyklů)
(1-29) 34.10.3 Motorová vozidla pro přepravu deseti
a více osob (autobusy)
kromě: trolejbusů a elektrobusů
v položce (2-56)
(1-30) 34.10.4 Jen: silniční motorová vozidla, která
mají v technickém průkazu zapsanou
kategorii vozidla N1
(1-31) 34.10.53 Vozidla speciální pro přepravu na sněhu
a osob na golfových hřištích apod.
(1-32) 35.20.33 Jen: vozíky kolejové důlní a malodrážní
(1-33) 35.42 Jízdní kola
(1-34) 36.63.2 Psací a kancelářské potřeby
(1-35) 36.63.74 Výrobky konstruované pro předváděcí
účely
(1-36) 36.63.76 Umělé květiny, listoví a ovoce
(1-37) 33.10.16 Jen: dýchací přístroje, plynové masky
(1-38) 31.62.13 Jen: směšovací zvukové přístroje pro
záznam a kombinování zvuku (mixážní
pulty apod.)
ODPISOVÁ SKUPINA 2
Položka+) SKP++) Název++++)
CC+++)
(2-1) 01.22.13 Jen: koně (užitkoví, plemenní, chovní)
(2-2) 17.40.2 Ostatní konfekční textilní výrobky
zejména: lodní plachty, stany, padáky
(2-3) 17.51.1 Koberce a ostatní textilní podlahové
krytiny (nespojené se stavebním dílem)
(2-4) 17.52 Jen: lana a síťované výrobky
(2-5) 17.54.38 Textilní výrobky pro technické účely
(2-6) 19.2 Brašnářské, sedlářské a podobné výrobky
(2-7) 20.30.20 Dřevěné prefabrikované stavební části
a celky
zejména: prefabrikované buňky, pokud
nejsou samostatnými stavebními díly
(objekty) nebo technologickým zařízením
(2-8) 22.11 Knihy (slovníky, atlasy, glóbusy
a podobně)
(2-9) 25.23.20 Plastové prefabrikované stavební části
a celky
zejména: prefabrikované buňky, pokud
nejsou samostatnými stavebními díly
(objekty) nebo technologickým zařízením
(2-10) 25.24 Ostatní plastové výrobky
kromě: - ochranných plastových
a pryžových pokrývek hlavy
(přilby) v SKP 25.24.25
v položce (1-10)
- kancelářských a školních potřeb
v SKP 25.24.27 v položce (1-11)
(2-11) 28.61.1 Nožířské výrobky
(2-12) 28.62.50 Jen: nástroje na strojní tváření za
tepla
(2-13) 28.63.1 Zejména: závěry a závěrové rámy
s vestavěnými zámky
(2-14) 28.71 Ocelové sudy a podobné nádoby (s objemem
300 litrů a menším)
zejména: cisterny, sudy, bubny, kádě
(2-15) 28.72 Drobné kovové obaly
zejména: hliníkové sudy, barely apod.,
zásobníky pro jakékoliv materiály
o objemu menším než 300 litrů
(2-16) 28.73.1 Drátěné výrobky
zejména: lana a pásy
(2-17) 29.11.11 Zážehové spalovací pístové motory pro
pohon lodí, závěsné
(2-18) 29.12.2 Čerpadla a zdviže na kapaliny
(2-19) 29.22.14 Jen: jeřáby stavební (konstruované pro
stavebnictví)
(2-20) 29.22.17 Jen: transportní zařízení pro přepravu
kusových materiálů
(2-21) 29.22.18 Jen: transportní zařízení pro přepravu
kusových materiálů
(2-22) 29.23.13 Chladicí a mrazicí zařízení, tepelná
čerpadla (kromě zařízení převážně pro
domácnost)
(2-23) 29.24.1 Jen: výrobní a provozní filtrační
zařízení a zařízení pro úpravu vod
o kapacitě do 2000 ekvivalentních
obyvatel
(2-24) 29.24.2 Stroje a zařízení k čištění lahví,
balení, vážení, stříkací a rozstřikovací
stroje
zejména: osobní a ostatní váhy, hasicí
zařízení, tryskací zařízení, obalovací
zařízení
(2-25) 29.24.31 Odstředivky jinde neuvedené
(2-26) 29.24.32 Kalandry nebo jiné válcovací stroje
(kromě strojů pro válcování kovů nebo
skla)
(2-27) 29.24.33 Prodejní automaty
(2-28) 29.24.40 Stroje, přístroje a laboratorní zařízení
jinde neuvedené ke zpracování materiálů,
postupy spočívajícími ve změně teploty
(2-29) 29.24.6 Myčky nádobí průmyslového charakteru
(2-30) 29.31 Zemědělské a lesnické traktory
(2-31) 29.32 Ostatní zemědělské a lesnické stroje
kromě:
- rozmetadel mrvy a umělých hnojiv v SKP
29.32.14 v položce (1-16)
- mechanických přístrojů ke stříkání,
rozstřikování nebo rozprašování
tekutin a prášků pro zemědělství nebo
zahradnictví v SKP 29.32.40 v položce
(1-17)
- samonakládacích nebo samovýklopných
přívěsů a návěsů pro zemědělské účely
v SKP 29.32.50 v položce (1-18)
- strojů a přístrojů zemědělských,
zahradnických, lesnických,
drůbežnických, nebo včelařských jinde
neuvedených v SKP 29.32.65 v položce
(1-19)
(2-32) 29.4 Obráběcí a tvářecí stroje
kromě: ručního mechanizovaného nářadí
a nástrojů v SKP 29.41 v položce (1-20)
(2-33) 29.52.1 Stroje pro hlubinné dobývání
(2-34) 29.52.2 Stroje pro zemní práce a povrchové
dobývání s vlastním pohonem
(samojízdné)
kromě: kolesových rypadel a zakladačů
v položce (3-33)
(2-35) 29.52.3 Ostatní stroje pro zemní a stavební
práce
(2-36) 29.52.4 Stroje pro práci se zeminou, štěrkem,
rudou a ostatními nerostnými hmotami
a produkty; stroje na tvarování
odlévacích forem z písku
(2-37) 29.52.50 Pásové traktory
(2-38) 29.53.1 Stroje na výrobu potravin a nápojů a pro
zpracování tabáku
(2-39) 29.54 Stroje na výrobu textilu, textilních
a oděvních výrobků, usní (včetně šicích
strojů pro domácnost)
(2-40) 29.56 Ostatní účelové stroje (kromě strojů pro
domácnost)
zejména:
- stroje pro tisk, brožování a vazbu
knih a ofsetové tiskařské stroje v SKP
29.56.1
- ždímačky prádla v SKP 29.56.21
- sušicí stroje průmyslové v SKP
29.56.22
- stroje pro zpracování kaučuku a plastů
v SKP 29.56.23
- stroje pro zpracování skla v SKP
29.56.25
- účelové stroje pro výrobu jinde
neuvedené v SKP 29.56.25
(2-41) 29.60.13 Revolvery, pistole a jiné střelné zbraně
včetně loveckých apod.
(2-42) 29.71 Elektrické přístroje a zařízení převážně
pro domácnost
(2-43) 29.72 Neelektrické přístroje a zařízení
převážně pro domácnost
(2-44) 31.10.31 Jen: elektrická generátorová soustrojí
s pístovým vznětovým motorem s vnitřním
spalováním do 2,5 MW elektrického výkonu
(2-45) 31.10.32 Jen: generátorová soustrojí se
zážehovými a spalovacími motory
a ostatní generátorová soustrojí do 2,5
MW elektrického výkonu
(2-46) 31.4 Akumulátory, primární články a baterie
(2-47) 31.50 Elektrické zdroje světla a svítidla
zejména: lampy, světelné reklamy
a znaky, lustry, světlomety
(2-48) 31.61.22 Spouštěče (též pracující jako samostatné
generátory), ostatní generátory
a ostatní přístroje a zařízení
(2-49) 31.62 Ostatní elektrické zařízení jinde neuvedené
zejména: - akustické, vizuální
a signalizační zařízení
- ochranná, zabezpečovací,
návěstní apod. zařízení
kromě: - směšovacích zvukových přístrojů
pro záznam a kombinování zvuku
(mixážních pultů apod.) v SKP
31.62.13 v položce (1-38)
(2-50) 32.20.11 Vysílací přístroje pro radiotelefonii,
radiotelegrafii, rozhlasové nebo
televizní vysílání
kromě:
- Přístrojů pro bezdrátové přenosy
(včetně mobilních telefonů) v položce
(1-22)
- vysílačů - přijímačů občanských
radiostanic v položce (1-25)
- studiových provozních a ovládacích
zařízení v položce (1-22)
(2-51) 32.30 Rozhlasové a televizní přijímače,
přístroje pro záznam a reprodukci zvuku
nebo obrazu a podobná rádiová zařízení
a příslušenství (včetně antén
a parabolických antén všech druhů)
kromě: přijímacích přístrojů pro
radiotelefonii nebo radiotelegrafii
v SKP 32.30.44 v položce (1-26)
(2-52) 33.10 Zdravotnické přístroje a zařízení,
chirurgické a ortopedické prostředky
kromě: dýchacích přístrojů, plynových
masek v SKP 33.10.16 v položce (1-37)
(2-53) 33.20.3 Jen: přesné váhy, kreslicí a rýsovací
přístroje a nástroje pro měření délky
(2-54) 33.4 Optické a fotografické přístroje
a zařízení
zejména: dalekohledy, optické
mikroskopy, lasery, zařízení a přístroje
s tekutými krystaly, fotopřístroje,
kinokamery, promítací přístroje,
zvětšovací a zmenšovací přístroje,
fotoblesky, promítací plátna, vybavení
fotolaboratoří, čtecí přístroje
(2-55) 33.50 Časoměrné přístroje
zejména: hodiny včetně spínacích,
hodinky
(2-56) 34.10.3 Jen: trolejbusy a elektrobusy
(2-57) 34.10.4 Motorová vozidla pro nákladní dopravu
kromě: silničních motorových vozidel,
která mají v technickém průkazu zapsanou
kategorii vozidla N1 v položce (1-30)
(2-58) 34.10.51 Terénní vyklápěcí vozy (dampry)
(2-59) 34.10.52 Jeřábové automobily
(2-60) 34.10.54 Motorová vozidla pro speciální použití,
jinde neuvedená
(2-61) 34.20.2 Přívěsy, návěsy, kontejnery
(2-62) 34.30.20 Ostatní příslušenství pro motorová
vozidla
(2-63) 35.12 Rekreační a sportovní čluny
(2-64) 35.30 Letadla a kosmické lodě (vrtulníky,
balóny, vzducholodě, družice)
(2-65) 35.41 Motocykly (mopedy, kola s pomocným
motorkem)
(2-66) 35.43 Invalidní vozíky
(2-67) 35.50.1 Jiné dopravní prostředky a zařízení
(zejména vozidla bez motoru jinde
neuvedená)
(2-68) 36.1 Nábytek
(2-69) 36.3 Hudební nástroje
(2-70) 36.4 Sportovní potřeby
(2-71) 36.50.4 Výrobky pro lunaparky, pro stolní nebo
společenské hry
(2-72) 36.63.1 Kolotoče, houpačky, střelnice a ostatní
pouťové atrakce
(2-73) 31.20.31 Rozvaděče a rozvodné panely pro napětí
1 000 V a nižší
(2-74) 29.22.15 Vidlicové vozíky, jiné vozíky vybavené
zdvihacím a manipulačním zařízením
a malé tahače
(2-75) 28.11.23 Jen: konstrukce pro lešení a bednění
(2-76) 29.12.31 Jen: laboratorní zařízení pro vývin
vakua (mechanické, difuzní,
ultravakuové, soupravy laboratorní
vakuové čerpací)
(2-77) 29.21.1 Jen: laboratorní pece a pícky, autoklávy
a fermentory laboratorní
(2-78) 29.23.11 Jen: laboratorní přístroje a zařízení
pro odpařování a zkapalňování plynů
(2-79) 29.24.11 Jen: laboratorní destilační
a rektifikační přístroje
(2-80) 2 Signalizační a zabezpečovací zařízení
staveb klasifikovaných v CZ-CC v sekci 2
ODPISOVÁ SKUPINA 3
Položka+) SKP++) CZ- Název++++)
CC+++)
(3-1) 26.61.2 Prefabrikované a stavební části a celky
z betonu a železobetonu
zejména: prefabrikované prostorové buňky
a dílce, pokud nejsou samostatnými
stavebními díly (objekty) nebo
technologickým zařízením
(3-2) 28.11.10 Kovové prefabrikované stavebnicové části
a celky
zejména: prefabrikované buňky, pokud
nejsou samostatnými stavebními díly
(objekty) nebo technologickým zařízením
(3-3) 28.11.21 Kovové konstrukce nosné pro mosty a části
mostů
zejména: samostatné mostní konstrukce,
určené k přemísťování, tj. pokud nejsou
stavebními objekty
(3-4) 28.11.22 Ocelové konstrukce stožárů, sloupů
a pilířů
zejména: samostatné konstrukce určené
k přemísťování, tj. pokud nejsou
stavebními objekty
(3-5) 28.11.23 Ostatní ocelové nebo hliníkové konstrukce
kromě: konstrukce pro lešení a bednění
v položce (2-75)
(3-6) 28.21 Kovové nádrže, zásobníky a kontejnery
(s objemem nad 300 litrů)
(3-7) 28.30 Parní kotle a pomocná zařízení,
kondenzátory, jaderné reaktory
(3-8) 28.75.21 Trezory a pancéřové skříně
(3-9) 28.75.22 Kartotékové kovové skříně a podobné
výrobky kovové
(3-10) 28.75.24 Dekorační sochy, sošky a podobné předměty
kovové
(3-11) 28.75.27 Ostatní výrobky z obecných kovů jinde
neuvedené
(3-12) 28.75.3 Meče, tesáky, bodáky apod.
(3-13) 29.11.12 Ostatní zážehové spalovací motory
(3-14) 29.11.13 Vznětové pístové motory
(3-15) 29.11.2 Turbíny
(3-16) 29.12.1 Hydraulické a pneumatické pohony a motory
(3-17) 29.12.3 Vzduchová čerpadla, vývěvy, kompresory
a ventilátory
kromě: laboratorních zařízení pro vývin
vakua (mechanické, difuzní, ultravakuové,
soupravy laboratorní vakuové čerpací)
v SKP 29.12.31 v položce (2-76)
(3-18) 29.21.1 Pece a hořáky
kromě: laboratorních pecí a pícek,
autokláv a fermentorů
laboratorních v SKP 29.21.12
a 29.21.13 v položce (2-77)
(3-19) 29.22.11 Kladky, kladkostroje a podobná zdvihací
zařízení
(3-20) 29.22.12 Navíjecí zařízení, rumpály a bubnová
zdvihadla včetně speciálně vyrobených pro
práci pod zemí
(3-21) 29.22.13 Zvedáky a zdvihací zařízení ke zdvihání
vozidel
(3-22) 29.22.14 Jeřáby, mobilní zdvihací rámy, zdvižné
obkročné vozíky, portálové nízkozdvižné
vozíky a jeřábové vozíky
kromě: stavebních jeřábů v položce (2-19)
(3-24) 29.22.16 Výtahy, skipové výtahy, eskalátory
a pohyblivé chodníky
(3-25) 29.22.17 Pneumatické a ostatní elevátory,
dopravníky pro nepřetržité přemisťování
zboží a materiálů
kromě: transportních zařízení pro
přepravu kusových materiálů v položce
(2-20)
(3-26) 29.22.18 Ostatní zvedací, manipulační, nakládací
nebo vykládací zařízení
kromě: transportních zařízení pro
přepravu kusových materiálů v položce
(2-21)
(3-27) 29.23.11 Výměníky tepla a zkapalňovače plynů
kromě: laboratorních přístrojů pro
destilaci, odpařování a zkapalňování
plynů, sušiček a termostatů laboratorních
v položce (2-78)
(3-28) 29.23.12 Klimatizační zařízení
(3-29) 29.23.14 Stroje a zařízení pro filtrování
a čištění plynů jinde neuvedené
(3-30) 29.23.2 Ventilátory kromě stolních
(3-31) 29.24.1 Plynové generátory, destilační, filtrační
nebo rektifikační přístroje
kromě: - výrobních a provozních
filtračních zařízení a zařízení
pro úpravu vod o kapacitě do
2000 ekvivalentních obyvatel
v položce (2-23)
- laboratorních destilačních
a rektifikačních přístrojů
v SKP 29.24.11 v položce (2-79)
(3-32) 29.51 Stroje pro metalurgii
(3-33) 29.52.2 Jen: rypadla kolesová a zakladače
(3-34) 29.55 Stroje a přístroje na výrobu a konečnou
úpravu papíru, kartónu a lepenky
(3-35) 31.10 Elektromotory, generátory
a transformátory
kromě: generátorových soustrojí v SKP
31.10.31 a 31.10.32 do 2,5 MW
elektrického výkonu v položce (2-44)
a (2-45)
(3-36) 31.2 Elektrická rozvodná, řídící a spínací
zařízení
kromě: rozvaděčů a rozvodných panelů pro
napětí 1 000 V a nižší v SKP 31.20.31
v položce (2-73)
(3-37) 32.10.1 Elektrické kondenzátory
(3-38) 35.11 Lodě
zejména: lodě pro osobní a nákladní
dopravu včetně cisternových,
rybářských, požárních
a tlačných, remorkérů,
plovoucích bagrů a jeřábů,
plovoucí plošiny
(3-39) 35.20 Lokomotivy a kolejový vozový park
kromě: vozíků kolejových důlních
a malodrážních v SKP 35.20.33 v položce
(1-32)
(3-40) - Pěstitelské celky trvalých porostů
s dobou plodnosti delší než tři roky29)
(3-41) 127113 Skleníky (foliovníky) pro pěstování
rostlin
(3-42) 28.22.12 Kotle pro ústřední topení, pokud nejsou
nedílnou součástí stavebního díla++++)
(3-43) 242061 Konstrukce chmelnic
(3-44) 230341 Jen: věžové zásobníky chemických podniků
ODPISOVÁ SKUPINA 4+++++)
Položka+) CZ-CC+++) Název+++++)
(4-1) 1 Jen: budovy
- ze dřeva a plastů,
- na povrchových dolech, pokud nejsou
vázané na životnost dolu
kromě:
skleníků (foliovníků) pro pěstování
rostlin v CZ-CC 127113 v položce (3-41)
(4-2) 1,2 Jen: oplocení budov a inženýrských staveb
(4-3) 1,2 Jen: vnější osvětlení budov a staveb
(4-4) 125112 Budovy výrobní pro energetiku
(4-5) 125222 Sila samostatná
(4-6) 127122 Sila pro posklizňovou úpravu a skladování
obilí
(4-7) 212121 Svršek drah železničních dálkových
- tratě
(4-8) 212122 Svršek drah železničních dálkových
- stanice
(4-9) 212123 Svršek drah železničních dálkových
- výhybky
(4-10) 212124 Svršek drah železničních dálkových
- vlečky
(4-11) 212221 Svršek drah kolejových - metro,
tramvajové dráhy
(4-12) 212229 Svršek drah kolejových jinde neuvedený
(4-13) 221 Vedení dálková trubní, telekomunikační
a elektrická
kromě:
- nezastřešených přečerpávacích stanic na
dálkových vedeních v CZ-CC 221141
v položce (5-11)
- nádrží, jímek, objektů čistíren
odpadních vod - pozemních (kromě budov)
v CZ-CC 221232 v položce (5-12)
- souvisejících čerpacích stanic, úpraven
vod, staveb vodního hospodářství (kromě
budov) v CZ-CC 221241 v položce (5-13)
- podzemních staveb vodního hospodářství
jinde neuvedených v CZ-CC 221279
v položce (5-14)
(4-14) 222 Vedení místní trubní, elektrická
a telekomunikační
kromě:
- nádrží vod pozemních v CZ-CC 222232
v položce (5-15)
- vrtů čerpacích (studny vrtané) v CZ-CC
222251 v položce (5-16)
- studní jinde neuvedených a jímání vody
v CZ-CC 222252 v položce (5-17)
- fontán, hydrantů, kašen v CZ-CC 222253
v položce (5-18)
- nádrží, jímek v CZ-CC 222332 v položce
(5-19)
- staveb místních čistíren a úpraven
odpadních vod (kromě budov) v CZ-CC
222321 v položce (5-20)
- podzemních staveb pro energetiku
v CZ-CC 222479 v položce (5-21)
(4-15) 230 Jen: věže, stožáry, věžové zásobníky
v CZ-CC 230141, 230441
kromě: věžových zásobníků chemických
podniků v CZ-CC 230341 v položce (3-44)
(4-16) 2302 Stavby elektráren (díla energetická
výrobní)
kromě:
- podzemních staveb elektrárenských
v CZ-CC 230279 v položce (5-27)
(4-17) 230351 Průmyslové komíny chemických podniků
(4-18) 230451 Průmyslové komíny pro ostatní průmysl
(4-19) 241131 Jen: koupaliště (bazény) nekryté ze dřeva
a plastů
(4-20) 242052 Jen: valy samostatné ze dřeva a plastů
(4-21) 242062 Konstrukce vinic
(4-22) - Jen: byty a nebytové prostory vymezené
jako jednotky zvláštním právním předpisem
v budovách ze dřeva a plastů
ODPISOVÁ SKUPINA 5+++++), ++++++)
Položka+) CZ-CC+++) Název++++)
(5-1) 1 Budovy
kromě:
- uvedených v odpisové skupině 4
- uvedených v odpisové skupině 6
- skleníků (foliovníků) pro pěstování
rostlin v CZ-CC 127113 v položce (3-41)
(5-2) 211 Dálnice, silnice, místní a účelové
komunikace
kromě: signalizačního a zabezpečovacího
zařízení v CZ-CC 211193 a 211293
v položce (2-80)
(5-3) 212111 Spodek drah železničních dálkových
(5-4) 212211 Spodek drah kolejových městských
a ostatních
(5-5) 2130 Plochy letišť
kromě: signalizačního a zabezpečovacího
zařízení staveb v CZ-CC 213093 v položce
(2-80)
(5-6) 2141 Mosty a visuté dálnice
kromě: signalizačního a zabezpečovacího
zařízení staveb v položce (2-80)
(5-7) 2142 Tunely, podjezdy a podchody
kromě: signalizačního a zabezpečovacího
zařízení staveb v CZ-CC 214293 v položce
(2-80)
(5-8) 2151 Přístavy a plavební kanály
kromě: signalizačního a zabezpečovacího
zařízení staveb v CZ-CC 215193 v položce
(2-80)
(5-9) 2152 Vodní stupně
zejména: přehrady, hráze, spodní stavba
vodních elektráren
(5-10) 2153 Akvadukty, vodní díla pro zavlažovaní
a odvodnění
(5-11) 221141 Nezastřešené přečerpávací stanice na
dálkových vedeních
(5-12) 221232 Nádrže, jímky, objekty čistíren odpadních
vod - pozemních (kromě budov)
(5-13) 221241 Související čerpací stanice, úpravny vod,
stavby vodního hospodářství (kromě budov)
(5-14) 221279 Podzemní stavby vodního hospodářství
jinde neuvedené
(5-15) 222232 Nádrže vod pozemní
(5-16) 222251 Vrty čerpací (studny vrtané)
(5-17) 222252 Studny jinde neuvedené a jímání vody
(5-18) 222253 Fontány, hydranty, kašny
(5-19) 222332 Nádrže, jímky
(5-20) 222321 Stavby místních čistíren a úpraven
odpadních vod (kromě budov)
(5-21) 222479 Podzemní stavby pro energetiku
(5-22) 230131 Objekty úpravy surovin
(5-23) 230132 Objekty výroby stavebních hmot
(5-24) 230121 Dráhy lanové pozemní bezkolejové pro
těžbu surovin a dopravu nákladů
(5-25) 230151 Různé stavby pozemní výrobní pro těžbu
(kromě budov)
(5-26) 230171 Základy technologických výrobních zařízení
(5-27) 230279 Podzemní stavby elektrárenské
(5-28) 230311 Stavby pro výrobu a úpravu chemických
surovin (kromě budov)
(5-29) 230318 Stavby pozemní doplňkové pro chemickou
výrobu (kromě budov)
(5-30) 230349 Stavby výrobní chemických podniků jinde
neuvedené (kromě budov)
(5-31) 230411 Stavby hutního a těžkého průmyslu (kromě
budov)
(5-32) 230418 Stavby pozemní doplňkové pro hutní
a těžký průmysl
(5-33) 230449 Stavby výrobní pro ostatní průmysl jinde
neuvedené (kromě budov)
(5-34) 230479 Podzemní stavby pro ostatní průmysl
(5-35) 230471 Základy technologických výrobních
zařízení pro ostatní průmysl
(5-36) 241 Stavby pro sport a rekreaci
kromě:
- koupališť (bazénů) nekrytých ze dřeva
a plastu v CZ-CC 241131 v položce
(4-19)
(5-37) 2420 Ostatní inženýrská díla jinde neuvedená
kromě:
- valů samostatných ze dřeva a plastů
v CZ-CC 242052 v položce (4-20)
- konstrukcí chmelnic v CZ-CC 242061
v položce (3-43)
- konstrukcí vinic v CZ-CC 242062
v položce (4-21)
(5-38) 230379 Podzemní stavby chemických podniků
(5-39) Byty a nebytové prostory vymezené jako
jednotky zvláštním právním předpisem
kromě: bytů a nebytových prostor
vymezených jako jednotky zvláštním
právním předpisem v budovách ze dřeva
a plastů v položce (4-22)
ODPISOVÁ SKUPINA 6+++++), ++++++)
Položka+) CZ-CC+++) Název++++)
(6-1) 121111 Budovy hotelů a podobných ubytovacích
zařízení
(6-2) 122 Budovy administrativní
(6-3) 123011 Budovy obchodních domů
(6-4) 123079 Podzemní obchodní střediska
(6-5) 1261 Budovy pro společenské a kulturní účely
(6-6) 1262 Muzea a knihovny
(6-7) 1263 Školy, univerzity a budovy pro výzkum
(6-8) 1272 Budovy pro bohoslužby a náboženské
aktivity
(6-9) 1273 Historické nebo kulturní památky
-----------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
+) Položka = kód odpisové skupiny (1 až 6) a pořadové číslo.
++) SKP = kód "Standardní klasifikace produkce" zavedené
Českým statistickým úřadem (sdělení Českého statistického
úřadu ze dne 5.12.2002 o zavedení 2. vydání Standardní
klasifikace produkce) pro konkrétní obsahové vymezení
náplně položky odpisové skupiny. Je-li dále uvedený
"Název" s ohledem na stručnost textace definován jinak, je
rozhodující stanovená položka SKP (oddíl, pododdíl,
skupina, podskupina a třída SKP), pokud v textu není
výslovně stanoveno dílčí vymezení v rámci položky SKP.
+++) CZ-CC = Klasifikace stavebních děl CZ-CC zavedená Českým
statistickým úřadem s účinností od 1. ledna 2004.
++++) Název = Stručné označení majetku upřesněné pro účely
hmotného majetku (např. vypuštění slov "díly",
"instalace", "opravy a údržba") s převážným použitím
textace klasifikace SKP a CZ-CC.
+++++) Nedílnou součástí domů, budov a staveb (stavebních děl)
jsou zařízení a předměty, které z hlediska stavebního díla
umožňují jeho funkci a účel, ke kterému je určeno.
Takováto zařízení a předměty musí být se stavebním dílem
pevně spojena a nelze je demontovat, aniž by došlo ke
znehodnocení funkce a účelu stavebního díla, a jsou
zpravidla součástí celkové dodávky stavebního díla.
++++++) Oplocení a vnější osvětlovací sítě budov a staveb jsou
odpisovány samostatně v odpisové skupině 4.".
291. V příloze č. 2 nadpis zní: "Postup při přechodu z vedení účetnictví
na daňovou evidenci z hlediska daně z příjmů fyzických osob".
292. V příloze č. 2 se v úvodní části textu slova "Při přechodu účtování
ze soustavy podvojného účetnictví na účtování v soustavě jednoduchého účetnictví"
nahrazují slovy "Při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci".
293. V příloze č. 2 bodech 1 a 2 se slova "účtoval v soustavě podvojného"
nahrazují slovy "vedl" a slova "účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví" se nahrazují
slovy "vede daňovou evidenci" a vypouští se slova "(hospodářském)" a "(hospodářského)".
294. V příloze č. 2 bodě 2 se za slova "zásob" doplňují slova "a cenin".
295. V příloze č. 3 nadpis zní: "Postup při přechodu z daňové evidence
na vedení účetnictví z hlediska daně z příjmů fyzických osob".
296. V příloze č. 3 se v úvodní části textu slova "účtování ze soustavy
jednoduchého účetnictví" nahrazují slovy "z daňové evidence".
297. V příloze č. 3 se slova "účtování v soustavě podvojného" nahrazují
slovem "vedení".
298. V příloze č. 3 bodě 1 se slova "a nehmotný" zrušují.
299. V poznámce pod čarou č. 71) se slova "§ 8b" nahrazují slovy "§ 8a
odst. 1".
Čl.II
Přechodná ustanovení
1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2003 a zdaňovací období, které započalo
v roce 2003, platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení
čl. I se použijí poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2004, s výjimkou
ustanovení bodů 10, 15, 72, 139, 189, 214, 232, 251, 269, 272, 283, 288, která se
použijí poprvé pro zdaňovací období, které započne v roce, v němž vstoupí smlouva
o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, a s výjimkou bodů 104,
105 a 106, které se použijí v souladu s § 21 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
zákona č. 492/2000 Sb. a ve znění tohoto zákona.
2. Ustanovení § 3 odst. 4 písm. d) a § 18 odst. 2 písm. d) zákona č. 586/1992
Sb., ve znění tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací období, které započalo
v roce 2003.
3. Poplatník uvedený v § 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 157/1993
Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona
č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997
Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona
č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který do konce
roku 2003 účtoval v soustavě jednoduchého účetnictví a od roku 2004 vede účetnictví,
bude postupovat podle § 23 odst. 14 a přílohy č. 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
tohoto zákona, a podle bodu 5 obdobně.
4. Poplatník uvedený v § 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 157/1993
Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona
č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997
Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb, zákona
č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který do konce
roku 2003 účtoval v soustavě jednoduchého účetnictví a od roku 2004 nepovede účetnictví,
bude postupovat podle § 7b zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona.
5. Poplatník, který vede účetnictví, může počínaje zdaňovacím obdobím 1995
uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ročně nejvýše
10 %, ve zdaňovacích obdobích 1998 až 2000 včetně ročně nejvýše 20 % a počínaje rokem
2001 za zdaňovací období nejvýše 20 % z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo
ceny pořízení u pohledávky nabyté postoupením, u nichž termín splatnosti nastal do
konce roku 1994, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1
a 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném pro zdaňovací období 1994, a počínaje
zdaňovacím obdobím 1998 též s výjimkou pohledávek uvedených v předposlední větě §
24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném pro zdaňovací období
1998. Celkově lze uplatnit jako výdaj (náklad) nejvýše neuhrazenou část hodnoty pohledávky
nebo cenu pořízení pohledávky nabyté postoupením. Obdobně lze postupovat i u celého
souboru těchto pohledávek. Toto ustanovení nelze uplatnit u pohledávek vzniklých
a)
za společníky, akcionáři, členy družstev za upsaný vlastní kapitál,
b) mezi ekonomicky
nebo personálně spojenými osobami. Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se
rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo
jmění druhé osoby nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo
nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob. Účastí na kontrole či
jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílu na základním kapitálu nebo podílu
s hlasovacím právem; podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve
zdaňovacím období se stanoví jako podíl součtu stavů k poslednímu dni každého měsíce
a počtu měsíců ve zdaňovacím období,
c) mezi osobami blízkými,
d) z titulu úvěrů a
půjček nebo ručení za ně a z titulu záloh, nebo
e) podle zvláštního právního předpisu.
Poplatník,
u něhož došlo k přechodu z vedení daňové evidence na vedení účetnictví, může ve
zdaňovacím období, ve kterém vede účetnictví, uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení,
zajištění a udržení příjmů podle tohoto ustanovení násobek 10 % neuhrazené části
hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let,
které uplynuly od roku 1995 včetně do konce roku 1997, a počínaje zdaňovacím obdobím
1998 nejvýše násobek 20 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení
pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1998 včetně do
konce roku předcházejícího roku, v němž došlo k přechodu na účtování v soustavě
účetnictví. Obdobně postupuje poplatník při ukončení podnikatelské a jiné samostatné
výdělečné činnosti a při ukončení pronájmu. Toto ustanovení se nevztahuje na neuhrazenou
část hodnoty pohledávky, která byla odepsána na vrub hospodářského výsledku.6. Ustanovení § 7c zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije
poprvé za zdaňovací období 2004, s tím, že se bude postupovat podle všeobecného vyměřovacího
základu a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového
pojištění do 30. září 2003.
7. Poplatník uvedený v § 17 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994
Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který není založen za účelem podnikání a který k 31.
prosinci 2003 účtoval v soustavě jednoduchého účetnictví a od roku 2004 vede účetnictví,
zvýší výsledek hospodaření o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s
výjimkou záloh na hmotný a nehmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě
byly zdanitelným příjmem, a současně sníží výsledek hospodaření o hodnotu přijatých
záloh, hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a
udržení příjmů, zjištěných k 31. prosinci 2003, a to jednorázově za zdaňovací období
roku 2004 nebo postupně v průběhu nejvýše 3 zdaňovacích období.
8. Poplatník uvedený v § 17 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994
Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který není založen za účelem podnikání a který k 31.
prosinci 2004 bude účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví podle předpisů platných
do 31. prosince 2003 a od roku 2005 povede účetnictví, zvýší výsledek hospodaření
o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný a
nehmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem,
a současně sníží výsledek hospodaření o hodnotu přijatých záloh, hodnotu závazků,
které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, zjištěných
k 31. prosinci 2004, a to jednorázově za zdaňovací období roku 2005 nebo postupně
v průběhu nejvýše 3 zdaňovacích období. Tento poplatník se pro zdaňovací období roku
2004 považuje pro účely zákona o daních z příjmů za poplatníka, který nevede účetnictví.
9. Osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona č. 586/1992
Sb., ve znění tohoto zákona, lze použít i ve zdaňovacím období, které započalo v
roce 2003.
10. Osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. zf), zg) a zj) zákona č. 586/1992
Sb., ve znění tohoto zákona, se použije na příjmy, o jejichž výplatě rozhodla valná
hromada nebo jiný orgán, který o výplatě těchto příjmů rozhoduje, poté, kdy vstoupí
smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Osvobození příjmů
podle § 19 odst. 1 písm. zh) a zi) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona,
se použije pro zisk, jehož převod měl být v souladu se smlouvou o převodu zisku proveden,
nebo pro vyrovnání, na které vznikl mimo stojícímu společníkovi nárok poté, kdy vstoupí
smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
11. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění čl. I tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací období nebo období,
za něž se podává daňové přiznání, které započalo v roce 2005. Pro zdaňovací období,
které započne v roce 2004, se ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů, použije ve znění účinném k 31. prosinci 2003, a obsah legislativní
zkratky "úvěry a půjčky" v § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění
zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 168/1998 Sb. a zákona č.
492/2000 Sb., se pro zdaňovací období, které započne v roce 2004, použije pouze pro
účely tohoto ustanovení.
12. Mimořádné náklady a výnosy vzniklé k prvnímu dni zdaňovacího období,
které započalo v roce 2004, z důvodu změny metody účtování o změně reálné hodnoty
(oceňovacím rozdílu) cenného papíru a změny ocenění ekvivalencí (protihodnotou) se
nezahrnují do základu daně. Toto se nevztahuje na změnu reálné hodnoty dluhopisu,
podílového listu a cenného papíru představujícího účast na základním kapitálu investičního
fondu.
13. Mimořádné náklady a výnosy vzniklé k prvnímu dni zdaňovacího období,
které započalo v roce 2004, z důvodu změny metody účtování o změně reálné hodnoty
(oceňovacím rozdílu) u pohledávek, které poplatník nabyl a určil k obchodování, se
nezahrnují do základu daně.
14. Pro aktivní i pasivní opravnou položku vytvořenou do 31. prosince 2002
k souboru majetku nabytému koupí se použije až do jejího úplného odepsání zákon č.
586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 260/2002 Sb.
15. Pro aktivní a pasivní opravnou položku evidovanou do konce roku 2003
v majetku poplatníka uvedeného v § 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 157/1993
Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona
č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997
Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona
č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který byl do konce
zdaňovacího období 2003 účetní jednotkou účtující v soustavě jednoduchého účetnictví,
se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 2003, a to až
do doby jejího zahrnutí do základu daně.
16. Ustanovení § 23 odst. 15 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona,
se použije i na kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku,
tvořící samostatnou organizační složku, nabytého koupí do 31. prosince 2003 a souhrnem
jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill),
avšak tento kladný nebo záporný rozdíl se snižuje o účetní odpisy uplatněné do 31.
prosince 2003 a doba 180 měsíců se snižuje o počet měsíců, po které byl tento rozdíl
odpisován ve zdaňovacím období 2003 nebo ve zdaňovacím období započatém v roce 2003
podle zvláštních právních předpisů upravujících účetnictví.
17. Převzetí daňové ztráty podle § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm.
b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, lze provést poprvé u daňové ztráty
vyměřené za zdaňovací období, ve kterém vstoupí smlouva o přistoupení České republiky
k Evropské unii v platnost.
18. Poplatky, které nebyly podle § 24 odst. 2 písm. ch) zákona č. 586/1992
Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb. a zákona č. 492/2000
Sb., výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů v předchozích
zdaňovacích obdobích z důvodu jejich nezaplacení, jsou výdajem (nákladem) na dosažení,
zajištění a udržení zdanitelných příjmů v tom zdaňovacím období, ve kterém jsou zaplaceny.
19. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto
zákona, se použije poprvé pro pohledávky vzniklé po 31. prosinci 2003. Pro pohledávky
vzniklé do 31. prosince 2003 se použije ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) zákona
č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 2003.
20. Náklady na deriváty a výnosy z derivátů podle § 24 odst. 2 písm. zg)
zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, zahrnují také mimořádné náklady a
výnosy vzniklé z důvodu změny metody účtování o derivátech, k níž došlo v účetním
období, které započalo v roce 2004.
21. Úroky z úvěrů a půjček poskytnutých zahraničními věřiteli, které nebyly
podle § 24 odst. 2 písm. zi) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000
Sb., výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů poplatníka
nebo jeho právního nástupce ve zdaňovacích obdobích 2001 až 2003 z důvodu jejich
nezaplacení, jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných
příjmů poplatníka nebo jeho právního nástupce v tom zdaňovacím období, ve kterém
budou zaplaceny.
22. Pro účely odpisování a uplatnění nájemného u osobního automobilu kategorie
M1, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy
nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní
a druh pohřební, který byl do dne předcházejícímu dni vyhlášení tohoto zákona evidován
u poplatníka nebo najat podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí, se
použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 2003.
23. Ustanovení § 24 odst. 11 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona,
se poprvé použije u přeměn, jejichž rozhodný den nastane počínaje 1. lednem 2004.
24. Pro poplatníky vzniklé do 31. prosince 2003 se použije ustanovení § 25
odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb.
25. Ustanovení § 32a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije
poprvé u nehmotného majetku zaevidovaného do majetku poplatníka ve zdaňovacím období,
které započalo v roce 2004.
26. Nájemce movitých a nemovitých věcí zároveň, který uplatňuje odpisy v
základu daně podle čl. II bodu 3 zákona č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony,
postupuje ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2004 a 2005 podle § 32b zákona
č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona.
27. Pro uplatnění odpočtu daňové ztráty, která vznikla a byla vyměřena za
zdaňovací období započaté v roce 2003 a předchozí zdaňovací období, se použije ustanovení
§ 34 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 2003.
28. Ustanovení čl. I bodů 23, 53, 122, 246, 250, 253, 262, 263 se použijí
poprvé u úrokových příjmů, u nichž by povinnost srazit daň podle zákona č. 586/1992
Sb., ve znění zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb.
a zákona č. 453/2001 Sb., nastala počínaje 1. lednem 2004.
29. Slevu na dani podle § 35 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění platném do 31. prosince 2003, lze uplatnit nejpozději za zdaňovací období,
které započalo v roce 2003, a za období, za něž se podává daňové přiznání a započalo
v roce 2003.
30. Daň z úrokových příjmů uvedených v § 36 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb.,
ve znění zákona č. 492/2000 Sb., u níž povinnost plátce srazit nastala v průběhu
roku 2003, se započte na celkovou daňovou povinnost za podmínek stanovených zákonem
č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb., ve zdaňovacím období nebo v období,
za které je povinnost podat daňové přiznání podle § 38m zákona č. 586/1992 Sb., ve
znění tohoto zákona, které započalo v roce 2003. Obdobně se postupuje v případě,
kdy nelze sraženou daň nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost proto,
že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu
anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená.
31. Ustanovení § 38na zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se
použije poprvé u poplatníka, u něhož došlo k podstatné změně ve zdaňovacím období,
které započalo v roce 2004.
32. Při stanovení základu daně za zdaňovací období započaté v roce 2003 může
poplatník, který je podnikatelem účtujícím podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou
se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších
předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě účetnictví,
nebo podle vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky,
které jsou pojišťovnami, vyloučit kladný rozdíl mezi výnosy a náklady vzniklými přepočtem
dluhových cenných papírů se splatností delší než 12 měsíců držených do splatnosti,
závazků a pohledávek vyjádřených v cizí měně na českou měnu ke konci rozvahového
dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje podle § 24 odst.
2 písm. b) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 353/2001 Sb.,
(dále jen "nerealizované kursové zisky").
33. Poplatník, který vyloučil podle předchozího bodu ze základu daně nerealizované
kursové zisky, je povinen zvýšit základ daně ve třech zdaňovacích obdobích, nebo
obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, bezprostředně následujících po období,
ve kterém byly nerealizované kursové zisky podle předchozího bodu vyloučeny, a to
v prvním období nejméně o jednu třetinu, ve druhém období nejméně o polovinu zbývající
částky a ve třetím období o zbývající částku. Poplatník, kterému vznikla povinnost
podat daňové přiznání při prohlášení konkurzu, zrušení, sloučení, ukončení nebo přerušení
činnosti, zvýší základ daně o zbývající část částky vyloučené podle předchozího bodu.
Čl.III
Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá ze zákonů a z nálezu Ústavního soudu
jej měnících.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
Čl.IV
Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve
znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona
č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999
Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb. a zákona
č. 176/2003 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 17) až 19) zní:
"(2) Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky vymezené v
tomto zákoně, vytvořené k rozvahové hodnotě nepromlčených pohledávek splatných po
31. prosinci 1994 a zaúčtované podle zvláštního právního předpisu.17) Pro účely tohoto
zákona se rozvahovou hodnotou pohledávky rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací
cena pohledávky zaúčtovaná na rozvahových účtech poplatníka. Není-li tímto zákonem
výslovně stanoveno jinak, opravné položky se netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu
cenných papírů a ostatních investičních instrumentů,18) úvěrů, půjček, ručení, záloh,
plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty společnosti, smluvních úroků
a pokut, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále
k pohledávkám, o kterých nebylo účtováno ve výnosech podle zvláštního právního předpisu17)
a které nebyly zahrnuty do základu daně z příjmů zjištěného podle zvláštního právního
předpisu,19) a k pohledávkám nabytým bezúplatně. Opravné položky nelze tvořit k souboru
pohledávek.
17) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
18) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
19) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.".
2. V § 2 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
"(3) Nepostupuje-li věřitel podle § 5 a 8, nesmí tvořit opravné položky
k pohledávkám, jestliže má k dlužníkovi současně splatné závazky a neprovede vzájemný
zápočet pohledávek a závazků.
(4) V případě zpochybnění pohledávky právním úkonem dlužníka se ustanovení
odstavce 3 u věřitele nepoužije na tu část hodnoty pohledávek, která převyšuje hodnotu
závazků dlužníkem zpochybněných, pokud věřitel postupuje podle § 8a odst. 2 a zápočet
provede ke dni pravomocného ukončení řízení.".
3. V § 3 odstavec 2 zní:
"(2) Poplatník je povinen v souvislosti s podáním daňového přiznání prověřit
odůvodněnost tvorby rezerv a opravných položek a jejich skutečný stav porovnat s
výší, kterou může poplatník uplatnit podle tohoto zákona v základu daně z příjmů
zjištěném podle zvláštního právního předpisu.19)".
4. V § 3 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 20)
zní:
"(3) Tvorba rezerv a opravných položek uplatněná v základu daně z příjmů
zjištěném podle zvláštního právního předpisu19) musí být vždy zaúčtována podle zvláštního
právního předpisu17) nebo uvedena v daňové evidenci.20)
20) § 7b zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 438/2003 Sb.".
5. V § 4 se na konci odstavce 1 doplňují věty "Rezervy a opravné položky
se zruší vždy ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti
nebo nájmu, ke dni přerušení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti
nebo nájmu, pokud tato činnost nebo nájem nejsou zahájeny do termínu pro podání daňového
přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém došlo k přerušení. Rezervy a opravné
položky se zruší rovněž ke dni účinnosti nájemní smlouvy v případě nájmu podniku,21)
ke dni předcházejícímu den zrušení stálé provozovny na území České republiky,22)
ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den účinnosti
prohlášení konkursu. Rezervy se nezruší v případě, kdy peněžní prostředky ve výši
rezerv tvořených podle § 9 a 10 budou uloženy na zvláštním vázaném účtu v bance podle
§ 10a, a v případě, kdy poplatník při ukončení nájmu uzavřel smlouvu o nájmu podniku21)
účinnou dnem následujícím po dni ukončení nájmu.".
Poznámky pod čarou č. 21) a 22) znějí:
"21) Obchodní zákoník.
22) § 22 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".
6. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně poznámek pod čarou č. 6a),
6b), 6c), 6d), 6e) a 6f) zní:
"§ 5a
(1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1)
mohou spořitelní a úvěrní družstva6a) a ostatní finanční instituce vytvářet ve zdaňovacím
období opravné položky k nepromlčeným pohledávkám vzniklým z úvěrů poskytnutých těmito
subjekty fyzickým osobám na základě smlouvy o úvěru.6b) Opravné položky nelze vytvářet
u
a) pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,13g)
b)
pohledávek nabytých postoupením,
c) pohledávek vzniklých na základě dohody o nahrazení
dosavadního závazku závazkem novým6c) a dohody o narovnání.6d)
Opravné položky nelze
vytvářet v tom zdaňovacím období, v němž dojde ke vstupu do likvidace nebo k prohlášení
konkursu, a dále v průběhu likvidace a v průběhu konkursu.(2) Ostatními finančními institucemi se pro účely tohoto zákona rozumějí
právnické osoby, které splňují všechny následující podmínky
a) poskytují úvěry jako
své podnikání6e) na základě živnostenského oprávnění6f) k této činnosti,
b) úrokové
výnosy, včetně úroků z prodlení, z poskytnutých úvěrů podle odstavce 1 u nich dosáhnou
alespoň jedné poloviny celkových výnosů v příslušném zdaňovacím období,
c) jejich
základní kapitál k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 2 000 000 Kč.
Výnosy
podle písmene b) se rozumí výnosy zaúčtované v souladu se zvláštním právním předpisem.17)
Ostatními finančními institucemi pro účely tohoto ustanovení nejsou banky.4)(3) Opravné položky podle odstavce 1 se tvoří k základu, kterým je
průměrný stav rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů bez příslušenství
v ocenění nesníženém o opravné položky již vytvořené. Do tohoto základu se nezapočítávají
částky
a) pohledávek přesahující 1 500 000 Kč u jednotlivého úvěru,
b) pohledávek vzniklých
mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,13g)
c) pohledávek nabytých
postoupením,
d) pohledávek vzniklých na základě dohody o nahrazení dosavadního závazku
závazkem novým6c) a dohody o narovnání.6d)
Průměrný stav se počítá z měsíčních zůstatků
k poslednímu dni v měsíci a zůstatku k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období.(4) Celková výše tvorby opravných položek za zdaňovací období nesmí
přesáhnout
a) 1,5 % ze základu podle odstavce 3, a to u spořitelních a úvěrních
družstev, a u těch ostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu
k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 20 000 000 Kč,
b) 0,6 % ze základu podle odstavce 3, a to u ostatních finančních
institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí
alespoň 10 000 000 Kč,
c) 0,2 % ze základu podle odstavce 3, a to u ostatních finančních
institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí
alespoň 2 000 000 Kč.
(5) Vytvořené opravné položky se použijí ke krytí ztrát z odpisu nebo
postoupení pohledávek, s výjimkou pohledávek podle odstavce 1 písm. a) až písm. c).
(6) Opravné položky ve výši podle odstavce 4 je ostatní finanční instituce
za příslušné zdaňovací období oprávněna vytvořit za podmínky, že v následujících
dvou zdaňovacích obdobích nesníží základní kapitál na takovou výši, které odpovídá
nižší tvorba opravných položek nebo která tvorbu opravných položek neumožňuje. Snížení
základního kapitálu se pro účely tohoto ustanovení posuzuje k poslednímu dni příslušného
zdaňovacího období. Za zdaňovací období, v němž dojde ke snížení základního kapitálu,
se základ daně upraví (zvýší) o rozdíl mezi výší vytvořených opravných položek a
tvorbou opravných položek odpovídající výši základního kapitálu po jeho snížení.
6a) § 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a
některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb.
6b) § 497 až 507 obchodního zákoníku.
6c) § 570 až 574 občanského zákoníku.
6d) § 585 až 587 občanského zákoníku.
6e) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.
6f) § 10 živnostenského zákona.".
7. V § 7 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno
d), které včetně poznámky pod čarou č. 23) zní:
"d) k němuž má vlastnické právo poplatník v konkursním a vyrovnacím řízení.23)
23) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších
předpisů.".
8. V § 7 odst. 8 písm. d) se za slova "v 5." vkládají slova "a 6.".
9. V § 7 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí:
"(10) Poplatník, který je plátcem daně z přidané hodnoty, vychází při stanovení
výše rezervy z rozpočtu nákladů na opravu v ocenění bez daně z přidané hodnoty.
(11) V případě přeměn21) se za zdaňovací období pro účely tvorby rezervy
podle odstavce 1 považuje i období, za které se podává daňové přiznání.".
10. V § 8 odst. 1 se ve větě první slova "účtující v soustavě podvojného
účetnictví až do výše jmenovité hodnoty pohledávek nebo pořizovací ceny pohledávek
nabytých postoupením" nahrazují slovy " , kteří vedou účetnictví, až do výše rozvahové
hodnoty nepromlčených pohledávek".
11. V § 8 odst. 1 větě druhé se za slovo "vyrovnání13d)" vkládají slova
"a na pohledávky vyloučené v § 2 odst. 2".
12. V § 8 odstavec 2 zní:
"(2) Opravné položky se zruší v návaznosti na výsledky konkursního a vyrovnacího
řízení nebo v případě, kdy pohledávka byla účinně popřena správcem konkursní podstaty,
konkursním věřitelem, rozhodnutím soudu nebo příslušného správního orgánu.13e)".
13. V § 8 odst. 3 se slova "účtující v soustavě podvojného účetnictví"
nahrazují slovy " , který vede účetnictví,".
14. V § 8a odstavec 1 zní:
"(1) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci
1994, jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1)
mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů,
kteří vedou účetnictví, pokud k těmto pohledávkám nevytvářejí opravné položky a rezervy
podle § 5 a 5a, a od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než
6 měsíců, až do výše 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.".
15. V § 8a odstavec 2 zní:
"(2) Vyšší opravné položky, než je uvedeno v odstavci 1, lze vytvářet
ke zde uvedeným pohledávkám jen v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno
rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu13f) nebo soudní řízení a nebo
správní řízení podle zvláštního právního předpisu,3h) jehož se poplatník daně z příjmů
řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění jeho práva za podmínky,
že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než
a) 12 měsíců, až do výše 33 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,
b) 18 měsíců, až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,
c) 24 měsíců, až do výše 66 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,
d) 30 měsíců, až do výše 80 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,
e) 36 měsíců, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.".
16. V § 8a odst. 3 písmeno b) zní:
"b) mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,13g)".
17. V § 8b odst. 3 se slova "a splnění dluhu je předmětem vymahacího řízení13i)"
zrušují.
18. Za § 10 se doplňuje nový § 10a, který zní:
"§ 10a
Peněžní prostředky ve výši rezerv tvořených podle § 9 a 10 se ukládají
na zvláštní vázaný účet v bance a nesmějí být předmětem ručení nebo konkursu vedeného
na majetek poplatníka podle zvláštního právního předpisu.23) Za období, za které
se podává daňové přiznání, je zaúčtovaná tvorba rezerv výdajem (nákladem) na dosažení,
zajištění a udržení příjmů pouze do výše částky převedené ve prospěch zvláštního
vázaného účtu nejpozději do dne podání daňového přiznání. Peněžní prostředky z tohoto
účtu mohou být čerpány pouze na výdaje, na jejichž úhradu byly vytvořeny.".
Čl.V
Přechodná ustanovení
1. V případě, kdy věřitel nepostupující podle § 5 a 8 zákona č. 593/1992
Sb., ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994
Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona
č. 126/2002 Sb. a zákona č. 260/2002 Sb., bude ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
vykazovat podle stavu k 31. prosinci 2003 ve vztahu k dlužníkovi současně splatné
závazky, a nebyl-li proveden vzájemný zápočet těchto pohledávek a závazků, zruší
věřitel již vytvořené opravné položky s výjimkou těch, které byly vytvořeny k části
pohledávky převyšující hodnotu závazku.
2. Ustanovení § 10a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije
poprvé za období, za které se podává daňové přiznání, počínající v roce 2004, nestanoví-li
zvláštní právní předpis jinak.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o státní sociální podpoře
Čl.VI
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996
Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona
č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000
Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona
č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 125/2003
Sb., se mění takto:
1. V § 5 odst. 1 písm. b) bodě 7 se slova "k), m), o), s) a u)" nahrazují
slovy "j), l), m), p) a s)".
2. V § 5 odst. 3 písm. b) se slova "k), m) a s)" nahrazují slovy "j), l)
a p)".
3. V § 5 odst. 3 písm. c) se slova "o) a u)" nahrazují slovy "m) a s)".
4. V § 5 odst. 4 písm. c) se slova "k), m) a s)" nahrazují slovy "j), l)
a p)".
5. V § 5 odst. 4 písm. d) se slova "o) a u)" nahrazují slovy "m) a s)".
6. V § 68 odst. 2 písm. a) bodě 3 se slova "k), m), o), s) a u)" nahrazují
slovy "j), l), m), p) a s)".
7. V § 68 odst. 3 písm. a) bodě 1 se slova "k), m), o), s) a u)" nahrazují
slovy "j), l), m), p) a s)".
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech
Čl.VIII
V § 22 zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních
fondech, ve znění zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 61/1996
Sb., zákona č. 151/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 124/1998 Sb., zákona
č. 362/2000 Sb. a zákona č. 308/2002 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Investiční společnost může vyplatit podílníkům podíl na zisku z hospodaření
s majetkem v podílovém fondu až po schválení řádné účetní závěrky podílového fondu
valnou hromadou investiční společnosti. Zálohy na podíly na zisku z hospodaření s
majetkem v podílovém fondu nesmí investiční společnost vyplácet.".
ČÁST DEVÁTÁ
Změna živnostenského zákona
Čl.XII
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve
znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona
č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994
Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona
č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997
Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona
č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998
Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona
č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999
Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona
č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000
Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona
č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000
Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona
č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001
Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona
č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002
Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu
Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č.
130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003
Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 354/2003 Sb., se mění takto:
V příloze č. 2 ve skupině 214 "Ostatní" ve sloupci 1 se slova "Činnost účetních
poradců, vedení účetnictví" nahrazují slovy "Činnost účetních poradců, vedení účetnictví,
vedení daňové evidence".
Čl.XIII
Přechodná ustanovení
1. Živnostenská oprávnění vydaná přede dnem 1. ledna 2004 pro provozování
živnosti ohlašovací vázané, skupiny 214 přílohy č. 2 živnostenského zákona "Činnost
účetních poradců, vedení účetnictví" se od tohoto data považují za živnostenská oprávnění
pro provozování živnosti vázané skupiny 214 přílohy č. 2 živnostenského zákona "Činnost
účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence".
2. Průkaz živnostenského oprávnění, který byl vydán podle dosavadní právní
úpravy pro živnost ohlašovací vázanou, skupiny 214 přílohy č. 2 živnostenského zákona
"Činnost účetních poradců, vedení účetnictví" je živnostenský úřad povinen do 1.
ledna 2006 po projednání s podnikatelem nahradit průkazem živnostenského oprávnění
podle přílohy č. 2 živnostenského zákona ve znění čl. XII tohoto zákona. Tento úkon
nepodléhá správnímu poplatku.
ČÁST DESÁTÁ
ÚČINNOST
Čl.XIV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou ustanovení čl.
I bodů
1. 10, 15, 72, 95, 96, 139, 189, 214, 232, 251, 269, 272, 283, 288, která
nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii
v platnost,
2. 105, 235 a 240, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2005,
3. 106, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006,
4. 265 (§ 38fa), který nabývá účinnosti stejným dnem, kdy nabude účinnosti
Směrnice Rady č. 2003/48/EHS o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru,
nejdříve však dnem, kdy smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii vstoupí
v platnost,
5. 95 [§ 19 odst. 1 písm. zk)], který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Špidla v. r.