Zákon č. 669/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Schválený: 09.12.2004

669/2004 Sb.

ZÁKON

ze dne 9. prosince 2004,

kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Změna: 545/2005 Sb.

Změna: 112/2006 Sb.

Změna: 17/2012 Sb.

Změna: 340/2013 Sb. ,344/2013 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o daních z příjmů

Čl.I

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 562/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 3 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

"e) příjem plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí, nebo poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 3, který vypomáhá s domácími pracemi v České republice, a to za stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au-pair).".

2. V § 4 odst. 1 písm. a) se za větu první vkládá věta "Obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby.".

3. V § 4 odst. 1 písm. f) větě poslední a v § 38p odst. 2 se číslo "8" nahrazuje číslem "5".

4. V § 4 odst. 1 písm. h) se číslo "144 000" nahrazuje číslem "162 000".

5. V § 4 odst. 1 písm. t) se za slova "Národního fondu" vkládají slova "podpor z Vinařského fondu".

6. V § 4 odst. 1 písm. u) se na konci textu čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova "obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby,".

7. V § 4 odst. 1 písmena za) až zn) včetně poznámek pod čarou č. 60), 64a), 4c), 4h), 4i) a 70a) znějí:

"za) příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč,

zb) příjmy nabyvatele bytu, garáže a ateliéru, popřípadě spoluvlastnického podílu na nebytovém prostoru, přijaté v souvislosti se vzájemným vypořádáním prostředků podle § 24 odst. 7 a 8 zákona o vlastnictví bytů,⁶⁰⁾

zc) příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního právního předpisu^64a) a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským,

zd) příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu,^4c)

ze) kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursového zisku při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na burze,

zf) plnění poskytované v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby podle zvláštního právního předpisu,^4h)

zg) příjmy plynoucí ve formě darů poskytnutých pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence,⁴ⁱ⁾

zh) příjmy z reklam umožněných prostřednictvím provozování zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence,⁴ⁱ⁾

zi) příjmy vlastníka bytu nebo nebytového prostoru

1. plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu o vlastnictví bytů⁶⁰⁾ ve věcném plnění, pokud tak vyplývá ze smlouvy o výstavbě dalšího bytu, nebo nebytového prostoru, popřípadě jejich částí za předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví zvláštní právní předpis,⁶⁰⁾

2. plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu o vlastnictví bytů⁶⁰⁾ jiným vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru v domě ve věcném plnění, a to ve výši rozdílu převyšujícího povinnost vlastníka bytu nebo nebytového prostoru v domě hradit uvedené náklady a výdaje podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu, za předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví zvláštní právní předpis,⁶⁰⁾

zj) příjem plynoucí z doplatku na dorovnání^70a) při přeměně, výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, na který vznikl společníkovi nárok v souladu se zvláštním právním předpisem,^70a) je osvobozen, vztahuje-li se k

1. akciím, u nichž doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti přesáhla dobu 6 měsíců. Osvobození se nevztahuje k akciím, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to po dobu 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),

2. podílu na obchodní společnosti, u něhož doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti přesáhla dobu 5 let. Osvobození se nevztahuje k podílům, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to po dobu 5 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),

zk) náhrady (příspěvky) pobytových výloh poskytované orgány Evropské unie zaměstnancům (národním expertům) vyslaným k působení do institucí Evropské unie,

zl) renta, náhrady a naturální plnění poskytované bývalému prezidentu republiky podle zvláštního právního předpisu,

zm) příjem plynoucí ve formě daňového bonusu (§ 35c),

zn) příspěvky poskytované poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, z rozpočtu Evropské unie.

60) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.

64a) Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).

Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

4c) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

4h) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění zákona č 436/2004 Sb.

4i) Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách).

70a) Například § 220a odst. 5 a § 220k odst. 1 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.".

8. V § 4 odst. 1 se písmeno zo) zrušuje.

9. V § 5 odst. 3 větě poslední za středníkem se číslo "7" nahrazuje číslem "5".

10. V § 5 odst. 9 větě druhé se za slovo "se" vkládá slovo "jmenovitá".

11. V § 5 odst. 10 písm. a) se slova "a dále na závazky, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně nebo zvyšující daňovou ztrátu," zrušují.

12. V § 5 odst. 10 písm. b) se za slova "hodnotu záloh" vkládají slova " , které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů,".

13. V § 5 odst. 10 písm. b) a v § 5 odst. 11 se slova "osobou ekonomicky nebo personálně anebo jinak spojenou" nahrazují slovy "spojenou osobou".

14. V § 6 odst. 6 větě první se slova "(§ 29)" zrušují.

15. V § 6 se na konci odstavce 6 doplňuje věta "Vstupní cenou vozidla se pro účely tohoto ustanovení rozumí vstupní cena uvedená v § 29 odst. 1 až 9.".

16. V § 7a odst. 2 větě druhé se za slovo "částkou" vkládají slova "před uplatněním daňového zvýhodnění uvedeného v § 35c".

17. V § 7a odst. 2 větě čtvrté se za slovem "uplatnění," slovo "a" zrušuje a za slova "§ 15" se vkládají slova "nebo o daňové zvýhodnění uvedené v § 35c".

18. V § 7b se na konci odstavce 3 doplňuje věta "Je-li v případě úplatného pořízení nemovitých a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek a závazků, nebo části tohoto majetku a závazků, rozdíl mezi pořizovací cenou a oceněním tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu,^1a) zvýšeným o hodnotu peněz, cenin, pohledávek včetně daně z přidané hodnoty, a snížený o hodnotu závazků, záporný, postupuje se obdobně jako v případě záporného oceňovacího rozdílu při koupi podniku (§ 23).".

19. V § 7c odst. 1 větě první se slova "podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost" nahrazují slovy "činnost podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c)".

20. V § 7c odst. 3 se v návětí za slovo "poplatníka" vkládají slova " , spolupracujícího manžela (manželku) nebo na ostatní spolupracující osoby (§ 13)".

21. V § 7c odst. 4 písmeno d) zní:

"d) který byl poživatelem starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu, a to i po část zdaňovacího období,".

22. V § 7c se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí:

"h) který uplatnil ve zdaňovacím období nárok na osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. e), nemá-li jiné příjmy uvedené v § 7,

i) který nemá příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) ve zdaňovacím období vyšší než 15 000 Kč.".

23. V § 8 odst. 3 až 5 a 8 se číslo "3" nahrazuje číslem "2".

24. V § 10 odst. 1 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které včetně poznámky pod čarou č. 73) zní:

"k) příjmy z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu na základě písemné dohody o jejich úplném a konečném vypořádání mezi oprávněným a pojišťovnou⁷³⁾ s výjimkou uvedenou v § 4.

73) § 449a občanského zákoníku. § 34 odst. 1 a § 44 odst. 4 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).".

25. V § 10 odst. 3 písmeno b) zní:

"b) výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštních předpisů¹²⁾ nebo na základě obdobných předpisů vydaných v členských státech Evropské unie nebo dalších státech, které tvoří Evropský hospodářský prostor.".

26. V § 10 se na konci odstavce 4 doplňuje věta "Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. k), jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).".

27. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 108) zní:

"§ 13a

Výpočet daně ze společného základu daně manželů

(1) Manželé, kteří jsou poplatníky podle § 2 a vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti,¹⁰⁸⁾ mohou uplatnit výpočet daně ze společného základu daně (dále jen "společné zdanění"), jestliže tyto podmínky splní nejpozději poslední den zdaňovacího období, za které uplatňují společné zdanění. Společné zdanění mohou manželé uplatnit i v případě, že jeden z nich neměl příjmy, které jsou předmětem daně podle tohoto zákona.

(2) Společným základem daně se pro účely tohoto zákona rozumí součet dílčích základů daně podle § 6 až 10 upravených podle § 5 a 23 u obou manželů, snížený o nezdanitelné části základu daně podle § 15 za oba manžele. Nezdanitelné části základu daně podle § 15 může uplatnit i ten z manželů, který neměl zdanitelné příjmy, jestliže jinak splňuje podmínky stanovené pro jejich uplatnění. Vykáží-li manželé nebo některý z nich ve zdaňovacím období, ve kterém uplatnili společné zdanění, u příjmů podle § 7 nebo § 9 daňovou ztrátu, může ji odečíst od základu daně podle § 34 ten z manželů, který ji vykázal, v následujících zdaňovacích obdobích, pokud v těchto zdaňovacích obdobích neuplatní společné zdanění. Obdobně postupuje poplatník v případě odpočtu podle § 34 odst. 3.

(3) Je-li alespoň jeden z manželů poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3, mohou manželé společné zdanění uplatnit, jestliže úhrn všech příjmů obou manželů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jejich příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů podle § 3 nebo § 6 nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

(4) Za zdaňovací období nelze uplatnit společné zdanění, jestliže alespoň jeden z manželů za toto zdaňovací období

a) má stanovenu daň paušální částkou podle § 7a,

b) má povinnost stanovit minimální základ daně podle § 7c,

c) uplatňuje způsob výpočtu daně podle § 13 a 14,

d) uplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b, nebo

e) má povinnost uplatnit postup uvedený v § 38gb.

(5) Zálohy na daň z příjmů fyzických osob platí každý z manželů

a) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 38h,

b) podle § 38a s tím, že poslední známou daňovou povinností při společném zdanění manželů se rozumí daň připadající na každého z manželů.

(6) Společné zdanění uplatňuje každý z manželů ve svém daňovém přiznání, které podávají oba manželé ve stejné lhůtě.^41d) Pro podání daňového přiznání při uplatnění společného zdanění platí ustanovení § 38g, pokud není stanoveno jinak. V příloze k daňovému přiznání každý z manželů uvede údaje potřebné pro výpočet společného základu daně podle odstavce 2 za oba manžele a každý z nich uvede do svého daňového přiznání polovinu společného základu daně, ze které vypočte daň.

(7) Po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání nelze způsob stanovení základu daně a daně formou společného zdanění uplatněný v daňovém přiznání měnit.

108) § 115 občanského zákoníku.".

28. V § 15 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena b) až f).

29. V § 15 odst. 1 písm. b) se slovo "ZTP/P" nahrazuje slovy "mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen "průkaz ZTP/P")".

30. V § 15 odstavec 3 zní:

"(3) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2, kterému plynou příjmy zahrnuté do samostatného základu daně (§ 8 odst. 4 a § 10 odst. 8), se tento základ daně nesnižuje o částky uvedené v § 15. U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně sníží za zdaňovací období o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až e), pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.".

31. V § 15 se odstavce 4 až 6 zrušují.

Dosavadní odstavce 7 až 15 se označují jako odstavce 4 až 12.

32. V § 15 odst. 4 se slovo "g)" nahrazuje slovem "f)" a věta druhá se zrušuje.

33. V § 15 odst. 5 větě první se za slova "těchto zařízení" vkládají slova " , dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu, na rehabilitační a protetické pomůcky, nehrazené zdravotními pojišťovnami, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání".

34. V § 15 odst. 7 úvodní části ustanovení větě první se slova "bankou nebo pobočkou zahraniční banky" nahrazují slovy "bankou¹⁰⁹⁾ nebo pobočkou zahraniční banky¹⁰⁹⁾ anebo zahraniční bankou".

Poznámka pod čarou č. 109) zní:

"109) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.".

35. V § 15 odstavec 10 zní:

"(10) Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu,⁸⁹⁾ za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen, s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.".

36. V § 15 se odstavec 12 zrušuje.

37. V § 16 odst. 2 větě první se číslo "5" nahrazuje číslem "4".

38. V § 18 odst. 4 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 17b) zní:

"b) z dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu obce poskytnutých podle zvláštních právních předpisů,^17b) z prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích států a dále příjmy krajů a podpory z Vinařského fondu a obcí plynoucí z výnosu daní nebo podílu na nich, výnosu poplatků a peněžních odvodů, které jsou podle zvláštních zákonů příjmem kraje a obce,

17b) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.".

39. V § 18 se doplňuje odstavec 15, který včetně poznámky pod čarou č. 17p) zní:

"(15) U poplatníků uvedených v odstavci 3, kteří provozují zdravotnické zařízení podle zvláštního právního předpisu,^17p) jsou předmětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů

a) z investičních transferů a dotací na pořízení a technické zhodnocení majetku,

b) z úroků z vkladů na běžném účtu.

17p) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.".

40. V § 19 odst. 1 písm. p) se za slovo "výnosy z" vkládají slova "prostředků vázaného účtu a z" a za slovo "podle" se vkládají slova "§ 18 odst. 1 písm. h) a".

41. V § 19 odst. 1 písm. y) a § 24 odst. 2 písm. zp) se slova "§ 15 odst. 8" nahrazují slovy "§ 15 odst. 5".

42. V § 19 odst. 1 písm. zi) věta první zní: "Příjmy z dividend a jiných podílů na zisku, plynoucí od dceřiné společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, a stálé provozovně mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 4 a je umístěna na území České republiky.".

43. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zm), které včetně poznámky pod čarou č. 112) zní:

"zm) příjmy Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv plynoucí z úkonů vykonávaných podle zvláštního právního předpisu.¹¹²⁾

112) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".

44. Poznámka pod čarou č. 93) zní:

"93) Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2003/123/ES, směrnice Rady 90/434/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních a převodech majetku a výměnách podílů a směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi spojenými osobami.".

45. V § 19 odst. 3 písm. b) a c) se číslo "25" nahrazuje číslem "20".

46. V § 19 odst. 3 písm. b) a c) se číslo "20" nahrazuje číslem "15".

47. V § 19 odst. 3 písm. b) a c) se číslo "15" nahrazuje číslem "10".

48. V § 19 odst. 4 se číslo "25" nahrazuje číslem "20".

49. V § 19 odst. 4 se číslo "20" nahrazuje číslem "15".

50. V § 19 odst. 4 se číslo "15" nahrazuje číslem "10".

51. V § 20 odst. 3 se slovo "sedmi" nahrazuje číslem "5".

52. V § 20 odst. 7 se za slova "správou domu" vkládají slova " , u poplatníků provozujících zdravotnické zařízení pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených s poskytováním zdravotní péče".

53. V § 20b se na konci odstavce 1 doplňuje věta "Obdobně se postupuje i u poplatníka uvedeného v § 17 odst. 4, pokud příjmy z dividend, podílů na zisku, vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění plynoucí ze zahraničí se přičítají jeho stálé provozovně umístěné na území České republiky.".

54. V § 21 odst. 3 větě první se číslo "15" nahrazuje číslem "5".

55. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 3 se slova " , částky dosud odečtené od základu daně podle § 34 odst. 3" zrušují.

56. V § 23 odst. 3 písm. a) bod 6 zní:

"6. přijaté úhrady smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů u věřitele, který vede účetnictví, pokud byly podle písmene b) bodu 1 položkou snižující výsledek hospodaření v předchozích zdaňovacích obdobích; přitom za přijetí úhrady se považuje i vzájemné započtení pohledávky a závazku podle zvláštního právního předpisu. Věřitel, který vede účetnictví a postoupí pohledávku z těchto smluvních sankcí nebo u kterého pohledávka z těchto sankcí zanikne jiným způsobem než jejím uhrazením a její výše byla podle písmene b) bodu 1 položkou snižující výsledek hospodaření v předchozích zdaňovacích obdobích, je povinen o částku této pohledávky zvýšit výsledek hospodaření, pokud již nebyl zvýšen podle bodu 2. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,".

57. V § 23 odst. 3 písm. b) bodu 1 se na konci nahrazuje čárka tečkou a doplňuje se věta "Do tohoto rozdílu nelze zahrnout částky pohledávek z těchto sankcí, které zanikly v průběhu nebo k poslednímu dni zdaňovacího období.".

58. V § 23 odst. 4 písmeno i) zní:

"i) změna ocenění podílu v obchodní společnosti nebo v družstvu ekvivalencí (protihodnotou), pokud je zaúčtována podle zvláštního právního předpisu²⁰⁾ jako náklad nebo výnos. Ocenění ekvivalencí (protihodnotou) se pro účely tohoto zákona nepovažuje za ocenění reálnou hodnotou,²⁰⁾".

59. V § 23 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:

"l) částka příjmu z prodeje osobního automobilu, jehož vstupní cena je podle tohoto zákona limitována (§ 29 odst. 10), do výše součtu jeho zůstatkové ceny (§ 29 odst. 2) a rozdílu, o který pořizovací cena včetně technického zhodnocení převyšuje vstupní cenu tohoto automobilu. Při prodeji osobního automobilu koupeného bezprostředně po ukončení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí, pokud hrazené nájemné bylo vyšší než limit stanovený v § 24 odst. 4, se do základu daně nezahrnuje částka příjmu z prodeje tohoto osobního automobilu do výše součtu jeho pořizovací ceny včetně technického zhodnocení nebo zůstatkové ceny a zaplacené částky nájemného nad stanovený limit (§ 24 odst. 4).".

60. V § 23 odst. 7 písm. b) se na konci bodu 2 nahrazuje čárka tečkou a doplňuje se věta "Za jinak spojené osoby se nepovažují osoby, kdy je jedna osoba členem dozorčích rad obou osob,". Na konci odstavce 7 se doplňuje věta "Účast v kontrolní komisi nebo obdobném kontrolním orgánu a provádění kontroly za úplatu se nepovažuje za podílení se na kontrole.".

61. V § 23 odst. 14 větě první se slovo "5" nahrazuje slovem "9".

62. V § 24 odst. 2 písm. h) bodě 1 se slova "podniku,⁷⁰⁾" nahrazují slovy "podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku, podle zvláštního právního předpisu,⁷⁰⁾".

63. V § 24 odst. 2 písm. ch) větě druhé se za slovo "je" vkládají slova "u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3".

64. V § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 včetně poznámky pod čarou č. 110) zní:

"4. provoz vlastního stravovacího zařízení kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu,¹¹⁰⁾ maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zvláštního právního předpisu.^23b) Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu.^23b) Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů,

110) § 83 odst. 3 zákoníku práce.".

65. V § 24 odst. 2 písm. r) se za slova "hodnota cenného papíru" doplňují slova "zvýšená o výdaje (náklady) související s držbou podílu v dceřiné společnosti, pokud poplatník prokáže, že podle § 25 odst. 1 písm. zk) nebyly uznány jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů".

66. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 2 větě třetí se slova "byl tento nehmotný majetek u zanikající obchodní společnosti nebo družstva pořízen úplatně" nahrazují slovy "bylo možné uplatňovat odpisy z tohoto nehmotného majetku u zanikající obchodní společnosti nebo družstva podle tohoto ustanovení".

67. V § 24 odst. 2 písm. y) úvodní část ustanovení zní: "u poplatníků, kteří vedou účetnictví, jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením, vkladem a při přeměně společnosti,⁷⁰⁾ a to za předpokladu, že o pohledávce při jejím vzniku bylo účtováno ve výnosech a takto vzniklý zdanitelný příjem nebyl od daně osvobozen a lze-li současně k této pohledávce uplatňovat opravné položky podle písmene i), za dlužníkem,".

68. V § 24 odst. 2 písm. zi) se slova "úvěrů a půjček" nahrazují slovy "půjček a úroky z úvěrů".

69. V § 24 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zs), které zní:

"zs) náklady exekuce podle zvláštního právního předpisu^26k)hrazené věřitelem.".

70. V § 24 odst. 4 poslední větě, v § 27 odst. 2 a v § 29 odst. 10 se slovo "900 000 Kč" nahrazuje slovem "1 500 000 Kč".

71. V § 24 odst. 7 v závěrečné části ustanovení se za větu třetí vkládá věta "Nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu lze zvýšit o výdaje (náklady) přímo související s držbou podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, pokud poplatník prokáže, že podle § 25 odst. 1 písm. zk) nebyly uznány jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.".

72. V § 25 odst. 1 písm. i) se slova "anebo na příjmy vyňaté podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění" nahrazují slovy "a u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 rovněž výdaje (náklady) vynaložené na příjmy vyňaté podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, převyšující tyto příjmy".

73. V § 25 odst. 1 písm. y) se za slova "předpisů ^28b)" vkládají slova "s výjimkou uvedenou v § 24".

74. V § 25 odst. 1 se na konci písmene zk) doplňuje věta, která zní: "Případné režijní (nepřímé) náklady související s držbou podílu v dceřiné společnosti se pro účely tohoto ustanovení omezují výší 5 % příjmů z dividend a jiných podílů na zisku vyplácených dceřinou společností, pokud poplatník neprokáže, že skutečná výše těchto režijních (nepřímých) nákladů je nižší.".

75. V § 29 se na konci odstavce 3 doplňuje věta "Povinnost zvýšit vstupní cenu samostatně evidovaného a odpisovaného technického zhodnocení o každé další technické zhodnocení dokončené na původním majetku se nevztahuje na technické zhodnocení provedené na nemovité kulturní památce, které se odpisuje podle § 30 odst. 8 vždy samostatně.".

76. V § 29 odst. 4 se slova "nebo jejich část, která není vyloučena z odpisování (§ 27 odst. 2) nebo jejich část, která není vyloučena z odpisování" nahrazují slovy "nebo jejich část, která není vyloučena z odpisování (§ 27 odst. 2)".

77. V § 30 odstavec 1 zní:

"(1) V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek do odpisových skupin uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Došlo-li u stavebního díla ke změně hlavního užívání a v důsledku této změny se mění i zatřídění do odpisové skupiny uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, provede poplatník změnu zatřídění tohoto majetku ve zdaňovacím období nebo v období, za něž se podává daňové přiznání, ve kterém ke změně došlo. Samostatně odpisované technické zhodnocení provedené na hmotném majetku vyloučeném z odpisování se zatřídí do odpisové skupiny, do které náleží hmotný majetek, na němž bylo technické zhodnocení provedeno. Doba odpisování činí minimálně:

+---------------------+----------------------+
|Odpisová skupina     |     Doba odpisování  |
+---------------------+----------------------+
|        1            |         3 roky       |
+---------------------+----------------------+
|        1a           |         4 roky       |
+---------------------+----------------------+
|        2            |         5 let        |
+---------------------+----------------------+
|        3            |        10 let        |
+---------------------+----------------------+
|        4            |        20 let        |
+---------------------+----------------------+
|        5            |        30 let        |
+---------------------+----------------------+
|        6            |        50 let.       |
+---------------------+----------------------+

Stanovená doba odpisování se nevztahuje na hmotný majetek, u něhož došlo v průběhu odpisování k prodloužení doby odpisování. Stavební dílo (dům, budova, stavba) se zařazuje do odpisové skupiny podle jeho hlavního užívání v souladu se zvláštní právním předpisem.^31a)Při užívání budovy k několika účelům je pro zařazení do odpisové skupiny rozhodující převažující podíl užívání na celkové využitelné podlahové ploše.⁹⁹⁾ Hmotný majetek, který nelze zařadit do odpisových skupin podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, s výjimkou uvedenou v odstavcích 6 až 8, zatříděný podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem⁹⁹⁾ se zařadí do odpisové skupiny 5 a ostatní hmotný majetek zatříděný podle Standardní klasifikace produkce se zařadí do odpisové skupiny 2.".

78. V § 30 odst. 12 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta "Je-li postoupena najatá věc za nižší cenu, než byla vstupní cena evidovaná u postupitele, lze odpisy uplatnit maximálně do výše ceny hrazené postupníkem,".

79. V § 31 odstavec 1 zní:

"(1) Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto maximální roční odpisové sazby:

a) Roční odpisová sazba pro hmotný majetek neodpisovaný podle písmen b) až d)

+---------+---------------+------------------+---------------+
|Odpisová | v prvním roce | v dalších letech | pro zvýšenou  |
|skupina  |   odpisování  |    odpisování    | vstupní cenu  |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   1     |      20       |      40          |     33,3      |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   1a    |      14,2     |      28,6        |     25        |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   2     |      11       |      22,25       |     20        |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   3     |       5,5     |      10,5        |     10        |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   4     |       2,15    |       5,15       |      5,0      |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   5     |       1,4     |       3,4        |      3,4      |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   6     |       1,02    |       2,02       |      2,       |
+---------+---------------+------------------+---------------+

b) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 20 %

+---------+---------------+------------------+---------------+
|Odpisová | v prvním roce | v dalších letech | pro zvýšenou  |
|skupina  |   odpisování  |    odpisování    | vstupní cenu  |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   1     |      40       |      30          |     33,3      |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   2     |      31       |      17,25       |     20        |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   3     |      24,4     |       8,4        |     10,       |
+---------+---------------+------------------+---------------+

c) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 15 %

+---------+---------------+------------------+---------------+
|Odpisová | v prvním roce | v dalších letech | pro zvýšenou  |
|skupina  |   odpisování  |    odpisování            | vstupní cenu  |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   1     |      35       |      32,5        |     33,3      |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   2     |      26       |      18,5        |     20        |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   3     |      19       |       9          |     10,       |
+---------+---------------+------------------+---------------+

d) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 10 %

+---------+---------------+------------------+---------------+
|Odpisová | v prvním roce | v dalších letech | pro zvýšenou  |
|skupina  |   odpisování  |    odpisování    | vstupní cenu  |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   1     |      30       |      35          |     33,3      |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   1a    |      24,1     |      25,3        |     25        |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   2     |      21       |      19,75       |     20        |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   3     |      15,4     |       9,4        |     10.".     |
+---------+---------------+------------------+---------------+

80. V § 31 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 6, které včetně poznámky pod čarou č. 7) znějí:

"(2) Roční odpisovou sazbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) může použít poplatník s převážně zemědělskou a lesní výrobou,⁷⁾ který je prvním vlastníkem stroje pro zemědělství a lesnictví, označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.3. Za poplatníka s převážně zemědělskou a lesní výrobou se pro účely tohoto zákona považuje poplatník, u něhož příjmy z této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % z celkových příjmů; přitom u poplatníka, jemuž vznikla daňová povinnost v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr skutečně dosažených příjmů.

(3) Roční odpisovou sazbu uvedenou v odstavci 1 písm. c) může použít poplatník, který je prvním vlastníkem zařízení pro čištění a úpravu vod označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.24.1 využívaného ve stavbách zařazených podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem⁹⁹⁾ do podtřídy 125113, pro třídicí a úpravárenské zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 29 Standardní klasifikace produkce, pomocí něhož jsou zpracovány druhotné suroviny ve skupinách 37.10 a 37.20 Standardní klasifikace produkce.

(4) Roční odpisovou sazbu uvedenou v odstavci 1 písm. d) může použít poplatník, který je prvním vlastníkem hmotného majetku zatříděného podle tohoto zákona v odpisových skupinách 1 až 3 s výjimkou hmotného majetku uvedeného v odstavcích 2, 3 a 5.

(5) Roční odpisovou sazbu podle odstavce 1 písm. b) až d) nelze uplatnit u letadel, pokud nejsou využívána provozovateli letecké dopravy a leteckých prací na základě vydané koncese a provozovateli leteckých škol, u motocyklů a osobních automobilů, pokud nejsou využívány provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli taxislužby na základě vydané koncese a provozovateli autoškol nebo pokud se nejedná o osobní automobily v provedení speciální vozidlo podskupiny sanitní a pohřební podle zvláštního právního předpisu,⁷⁸⁾ hmotného majetku označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.7 (přístroje pro domácnost, jinde neuvedené) a 35.12 (rekreační a sportovní čluny).

(6) Za prvního vlastníka hmotného movitého majetku se pro účely tohoto zákona považuje poplatník, který si jako první pořídil nový hmotný movitý majetek, který dosud nebyl užíván k určenému účelu a u předchozího vlastníka byl zbožím.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 7 až 9.

7) § 2e zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb.".

81. V § 31 odst. 7 se číslo "5" nahrazuje číslem "6".

82. V § 31 odst. 9 se slova "2 a 3" nahrazují slovy "7 a 8".

83. V § 32 odstavec 1 zní:

"(1) Při zrychleném odpisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty pro zrychlené odpisování:

+---------------------------------------------------------------+
|              Koeficient pro zrychlené odpisování              |
+---------+---------------+------------------+------------------+
|Odpisová | v prvním roce | v dalších letech |   pro zvýšenou   |
|skupina  |   odpisování  |    odpisování    | zůstatkovou cenu |
+---------+---------------+------------------+------------------+
|   1     |      3        |       4          |        3         |
+---------+---------------+------------------+------------------+
|   1a    |      4        |       5          |        4         |
+---------+---------------+------------------+------------------+
|   2     |      5        |       6          |        5         |
+---------+---------------+------------------+------------------+
|   3     |     10        |      11          |       10         |
+---------+---------------+------------------+------------------+
|   4     |     20        |      21          |       20         |
+---------+---------------+------------------+------------------+
|   5     |     30        |      31          |       30         |
+---------+---------------+------------------+------------------+
|   6     |     50        |      51          |       50.".      |
+---------+---------------+------------------+------------------+

84. V § 32 odst. 2 písm. a) se na konci úvodní části ustanovení čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova "přitom poplatník, který je prvním vlastníkem, může tento odpis zvýšit o

1. 20 % vstupní ceny stroje pro zemědělství a lesnictví, označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.3, a to jen u poplatníka s převážně zemědělskou a lesní výrobou,⁷⁾

2. 15 % vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.24.1 využívaného ve stavbách zařazených podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem⁹⁹⁾ do podtřídy 125113, pro třídicí a úpravárenské zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 29 Standardní klasifikace produkce, pomocí něhož jsou zpracovány druhotné suroviny ve skupinách 37.10 a 37.20 Standardní klasifikace produkce,

3. 10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného podle tohoto zákona v odpisových skupinách 1 až 3 s výjimkou hmotného majetku uvedeného v bodech 1 a 2 a v § 31 odst. 5,".

85. V § 32 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

"(4) Při zkrácení doby odpisování podle § 30 odst. 1 u již odpisovaného hmotného majetku, kdy rozdíl mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byl již hmotný majetek odpisován, je menší než 2, se pro stanovení ročního odpisu použije vždy rozdíl mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byl již hmotný majetek odpisován, ve výši 2; přitom do počtu let se zahrnují pouze celá zdaňovací období podle § 17a.".

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

86. V § 32 odst. 5 se slova "2 a 3" nahrazují slovy "2 až 4".

87. V § 32a odst. 4 větě první se slovo "kupní" zrušuje, ve větě druhé se slova "Není-li smlouva sjednána na dobu určitou, odpisuje se" nahrazují slovy "V ostatních případech se nehmotný majetek odpisuje", slovo "48" se nahrazuje slovy " a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 36" a ve větě třetí se slova "byl tento nehmotný majetek nabyt vkladatelem nebo zanikající obchodní společností nebo družstvem úplatně, darováním nebo zděděním a nebo vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování" nahrazují slovy "vkladatelem nebo zanikající obchodní společností nebo družstvem mohly být odpisy u tohoto nehmotného majetku uplatňovány".

88. V § 32b odst. 1 se za slovo "podnik" vkládají slova "nebo část podniku, tvořící samostatnou organizační složku," a za slovo "podniku" se vkládají slova "nebo části podniku".

89. V § 34 se na konci odstavce 1 doplňuje věta "U poplatníka uvedeného v § 2 lze od základu daně odečíst ztrátu vzniklou za předchozí zdaňovací období nebo jeho část podle § 5 a uvedenou v daňovém přiznání, nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterém byla v daňovém přiznání uvedena.".

90. V § 34 odstavec 3 zní:

"(3) Od základu daně lze dále odečíst 30 % výdajů (nákladů) vynaložených podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť⁷⁴⁾ a učebních oborech učilišť,⁷⁵⁾ které jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy⁷⁶⁾ a tyto obory jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu.⁷⁷⁾ Nelze-li odpočet nebo jeho část uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně snížený o nezdanitelné částky podle § 15 a o daňovou ztrátu nižší než odpočet, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně snížený o nezdanitelné částky podle § 15 a o daňovou ztrátu.".

91. V § 34 odstavce 4 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 73a) znějí:

"(4) Od základů daně lze odečíst 100 % výdajů (nákladů), které poplatník vynaložil v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, při realizaci projektů výzkumu a vývoje,^73a) které mají podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části a na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje. Pokud vynaložené výdaje (náklady) souvisejí s realizací projektů výzkumu a vývoje^73a) pouze zčásti, je možné od základů daně odečíst pouze tuto jejich část. Výdaje (náklady), které lze odečíst od základu daně, musí být výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a musí být evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů) poplatníka. Tento odpočet nelze uplatnit na služby a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob s výjimkou výdajů (nákladů) vynaložených za účelem certifikace výsledků výzkumu a vývoje, a dále na ty výdaje (náklady), na které již byla i jen zčásti poskytnuta podpora z veřejných zdrojů.

(5) Nelze-li odpočet podle odstavce 4 uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky podle § 15 a o daňovou ztrátu) nižší než odpočet podle odstavce 4, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky podle § 15 a o daňovou ztrátu), nejvýše však ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet vznikl.

73a) § 2 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje).".

92. V § 34 se odstavce 6 až 8 a 12 zrušují.

Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 6 až 8.

93. Za § 35b se vkládají nové § 35c a 35d, které včetně poznámky pod čarou č. 111) znějí:

"§ 35c

(1) Poplatník uvedený v § 2 má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti,¹⁰⁸⁾ (dále jen "daňové zvýhodnění") ve výši 6 000 Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu.

(2) Slevu na dani podle odstavce 1 může poplatník uplatnit až do výše daňové povinnosti vypočtené podle tohoto zákona za příslušné zdaňovací období.

(3) Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění podle odstavce 1 vyšší než daňová povinnost vypočtená podle tohoto zákona za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 30 000 Kč ročně.

(4) Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy;¹¹¹⁾ u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně nebo příjmy, u nichž je uplatněná sazba daně podle § 16 odst. 2.

(5) Poplatník uvedený v § 2 odst. 3 může daňové zvýhodnění uplatnit, jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

(6) Za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je

a) nezletilým dítětem,

b) zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a

1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,^14d)

2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo

3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

(7) Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše daňového bonusu podle odstavce 3 zůstává zachována.

(8) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 7 písm. b) manželství a žije-li v domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) nezdanitelnou část základu daně za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 písm. b). Nemá-li manžel (manželka) příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 1 písm. b), může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti.

(9) Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich. Pokud jeden z manželů uplatňoval daňové zvýhodnění ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období u svého plátce daně, nemůže toto zvýhodnění při postupu podle § 13a uplatnit druhý z manželů.

(10) Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

(11) Poplatník, který je povinen podat daňové přiznání podle § 38g, nebo který se tak rozhodl učinit, uplatní daňový bonus v daňovém přiznání a požádá místně příslušného správce daně o jeho vyplacení. Při výplatě daňového bonusu postupuje správce daně obdobně jako při vrácení přeplatku podle zvláštního právního předpisu o správě daní.^35e)

§ 35d

(1) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a s funkčními požitky (§ 6) prokáže plátci daně nárok na daňové zvýhodnění způsobem stanoveným tímto zákonem (§ 38k a 38l).

(2) Poplatníkovi, který podepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, poskytne plátce daně daňové zvýhodnění odpovídající 1/12 roční částky stanovené v § 35c (dále jen "měsíční daňové zvýhodnění") při srážce zálohy na daň (§ 38h odst. 1) formou slevy na daňové záloze (dále jen "měsíční sleva na dani"), měsíčního daňového bonusu nebo měsíční slevy na dani a měsíčního daňového bonusu.

(3) Měsíční slevu na dani plátce daně poskytne poplatníkovi maximálně do výše sražené zálohy na daň vypočtené podle tohoto zákona a o poskytnutou slevu sníží odvod záloh na daň za příslušný kalendářní měsíc.

(4) Je-li výše sražené zálohy na daň nižší, než výše měsíčního daňového zvýhodnění, je plátce daně povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc (§ 38h odst. 1) dosahuje u poplatníka alespoň výše minimální mzdy.¹¹¹⁾ Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Měsíční daňový bonus lze vyplatit jen, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 2 500 Kč měsíčně.

(5) O vyplacený měsíční daňový bonus plátce daně sníží odvod záloh na daň za příslušný kalendářní měsíc. Pokud nelze nárok poplatníka uspokojit z celkového objemu záloh na daň, vyplatí plátce daně měsíční daňový bonus nebo jeho část poplatníkovi z vlastních finančních prostředků a požádá místně příslušného správce daně o poukázání chybějící částky na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. V řízení o této žádosti postupuje správce daně obdobně jako při vrácení přeplatku podle zvláštního právního předpisu o správě daní^35e) a příslušnou částku poukáže plátci daně nejpozději do 15 dnů od doručení žádosti.

(6) Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (§ 38ch) poskytne plátce daně poplatníkovi slevu na dani maximálně do výše daňové povinnosti vypočtené podle tohoto zákona. Je-li daň nižší než celková částka daňového zvýhodnění, má poplatník nárok na vyplacení daňového bonusu maximálně do výše stanovené v § 35c odst. 3, jen pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků od všech postupných plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (§ 38ch odst. 4) dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy. Jestliže u poplatníka úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků ve zdaňovacím období nedosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, na vyplacený měsíční daňový bonus v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše minimální mzdy, již nárok neztrácí.

(7) Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně u poplatníka nejdříve vypočtenou daň sníží o slevu na dani a takto vyčíslenou daň po slevě porovná s úhrnem záloh na daň po slevě (§ 38h odst. 3). Dále porovná daňový bonus s úhrnem již vyplacených měsíčních daňových bonusů. Jestliže je úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech vyšší, než daňový bonus, sníží plátce daně o přeplacenou částku na daňovém bonusu vypočtenou částku přeplatku na dani po slevě. Jestliže je úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech nižší, než daňový bonus, zvýší plátce daně o nevyplacenou částku na daňovém bonusu vypočtenou částku přeplatku na dani po slevě nebo sníží nevyplacenou částku na daňovém bonusu o vypočtenou částku nedoplatku na dani po slevě.

(8) Přeplatek na dani, doplatek na daňovém bonusu nebo přeplatek na dani a doplatek na daňovém bonusu (dále jen "doplatek ze zúčtování"), který vznikl provedením ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění vyplatí plátce daně poplatníkovi nejpozději při zúčtování mzdy za březen, je-li úhrnná částka doplatku vyšší než 50 Kč. Případný nedoplatek ze zúčtování plátce daně poplatníkovi nesráží.

(9) O doplatek ze zúčtování vyplacený formou doplatku na daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh na daň správci daně. V případě, že nelze nárok poplatníka uspokojit z celkového objemu záloh na daň, vyplatí plátce daně poplatníkovi doplatek na daňovém bonusu nebo jeho část ze svých finančních prostředků a požádá místně příslušného správce daně o poukázání chybějící částky na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. V řízení o této žádosti postupuje správce daně obdobně jako při vrácení přeplatku podle zvláštního právního předpisu o správě daní^35e) a příslušnou částku poukáže plátci daně nejpozději do 15 dnů od doručení žádosti. Při vyplacení doplatku ze zúčtování vráceného formou vzniklého přeplatku na dani postupuje plátce daně podle § 38ch odst. 4.

(10) Za poskytnutí daňového zvýhodnění odpovídá plátce daně obdobně jako za vrácení přeplatku na dani nebo na záloze (§ 38i). Pokud plátce daně poskytne na daňovém zvýhodnění částky vyšší, než je stanoveno, budou se na něm tyto částky vymáhat obdobně, jako jím nezaplacená daň a rovněž bude povinen zaplatit z dlužné částky sankci ve výši, v jaké by byl povinen zaplatit tuto sankci z dlužné částky daně podle zvláštního právního předpisu o správě daní.^28b) Na kontrolu daňového zvýhodnění se vztahují ustanovení zvláštního právního předpisu o správě daní.^28b)

111) § 111 zákoníku práce.".

94. V § 36 odst. 2 písm. c) bodě 2 se číslo "7" nahrazuje číslem "6" a slova "odst. 8" se nahrazují slovy "odst. 7".

95. V § 36 odst. 2 písm. c) se na konci bodu 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 5, který zní:

"5. příjmy z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu podle § 10 odst. 1 písm. k).".

96. V § 36 odst. 2 písm. d) se slova "7 a 8" nahrazují slovy "6 a 7".

97. V § 38 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou "Pokud poplatník nevede účetnictví, použije s výjimkou uvedenou v odstavci 2, jednotný kurs, nevyužije-li kursy devizového trhu uplatňované podle zvláštních právních předpisů o účetnictví.²⁰⁾".

98. V § 38a odst. 1 větě poslední se slova "5, § 10 odst. 8" nahrazují číslem " 4".

99. V § 38a odst. 6 se za slova "nebo zdaňovacího období" vkládají slova "kratšího či".

100. V § 38a odstavec 10 zní:

"(10) Ve zdaňovacím období podle § 17a písm. c) do dne předcházejícího dni zápisu přeměny⁷⁰⁾ do obchodního rejstříku, platí za nástupnickou společnost nebo družstvo zálohy společnosti nebo družstva, které mají zaniknout na základě rozhodnutí společníků nebo příslušného orgánu o jejich přeměně,⁷⁰⁾ a to ve výši a periodicitě stanovené podle předchozích odstavců, s výjimkou sloučení, kdy takto stanovené zálohy nadále platí i nástupnická společnost. Ode dne zápisu fúze⁷⁰⁾ do obchodního rejstříku platí zálohy nástupnická společnost nebo družstvo, a to ve výši a periodicitě odvozené ze součtu posledních známých daňových povinností zaniklých obchodních společností nebo družstev, stanovených podle odstavce 1 věty třetí s případným dopočtem podle odstavce 6, který se při sloučení dále zvýší o poslední známou daňovou povinnost nástupnické společnosti nebo družstva. Při převodu jmění na společníka, který je právnickou osobou, se výše a periodicita záloh placených ve zdaňovacím období podle § 17a písm. c) nemění; bude-li právním nástupcem zanikající společnosti fyzická osoba, stanoví zálohy na období ode dne zápisu převodu jmění na společníka⁷⁰⁾ do obchodního rejstříku do konce kalendářního roku správce daně rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu,^28b) s přihlédnutím k zálohám splatným od rozhodného dne do dne zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku. U přeměny rozdělením stanoví nástupnickým obchodním společnostem nebo družstvům zálohy na část zdaňovacího období podle § 17a písm. c) ode dne zápisu přeměny⁷⁰⁾ do obchodního rejstříku správce daně rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu,^28b) který tímto rozhodnutím zároveň stanoví způsob rozdělení záloh zaplacených zanikající společností nebo družstvem k zápočtu na daňovou povinnost nástupnických společností nebo družstev. Zálohy zaplacené v průběhu celého zdaňovacího období podle § 17a písm. c) zanikajícími a nástupnickými společnostmi nebo družstvy, se započtou na celkovou daňovou povinnost nástupnických společností nebo družstev. Obdobně se postupuje u přeměn, u nichž rozhodným dnem přeměny bude první den kalendářního roku nebo hospodářského roku.".

101. V § 38d odst. 1 větě druhé se slova "úvěrů a půjček" nahrazují slovy "půjček a z poskytnutých úvěrů".

102. V § 38e odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) se slova "instrumentů⁷¹⁾" nahrazují slovy "nástrojů podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu⁷¹⁾".

103. V § 38f odst. 5 a 6 se za slovo "ztrát" vkládají slova "podle § 5" a slova "(výnosy) plynoucí" a slova " , které podléhají zdanění v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou" se zrušují.

104. V § 38f odst. 6 větě poslední se slovo "(výnosy)" nahrazuje slovy "ze zdrojů v zahraničí".

105. V § 38f odst. 7 se slova "(výnosů) plynoucích ze" nahrazují slovy "ze zdrojů".

106. V § 38f odst. 8 větě první se slova "(výnosů) plynoucích" a slova "a souvisejících výdajů (nákladů)" zrušují.

107. V § 38g odst. 2 se věta první nahrazuje větou "Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4), pokud neuplatňuje odečet úroků podle § 15 odst. 7 a 8 z hypotečního úvěru banky, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem, a pokud neuplatňuje výpočet daně ze společného základu daně manželů podle § 13a.".

108. V § 38g odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou "Daňové přiznání za zdaňovací období je povinen podat i poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje nezdanitelné částky podle § 15 odst. 1 písm. b) až e) a daňové zvýhodnění podle § 35c.".

109. V § 38g odst. 3 se za větu první vkládá věta "V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d.".

110. V § 38gb odst. 1 větě první se slova "ani slevu na dani (§ 35)" nahrazují slovy " , slevu na dani (§ 35, 35a nebo § 35b) nebo daňové zvýhodnění (§ 35c)".

111. V § 38gb odst. 2 až 4, odst. 6 a 7 se slova "a slevu na dani (§ 35)" nahrazují slovy " , slevu na dani (§ 35, 35a nebo § 35b) nebo daňové zvýhodnění (§ 35c)".

112. V § 38h odst. 1 písm. c) se slova "písm. a), b), d) až g)" nahrazují slovy "písm. a), c) až f)".

113. V § 38h odst. 1 písm. d), § 38h odst. 9, § 38k odst. 4 písm. g) a § 38l odst. 1 písm. h) bodech 1 až 5 se číslo "10" nahrazuje číslem "7".

114. V 38h odst. 1 písm. d), § 38k odst. 4 písm. f) a § 38l odst. 1 písm. h) bodě 6 se číslo "11" nahrazuje číslem "8".

115. V § 38h odst. 3 se za větu první vkládá věta "Tato záloha se sníží o částku odpovídající jedné dvanáctině daňového zvýhodnění podle § 35d, maximálně však do výše vypočtené zálohy (dále jen "záloha po slevě").".

116. V § 38h odstavec 4 zní:

"(4) K prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 odst. 1 písm. b) a podle § 15 odst. 2, 5, 9 až 11 přihlédne plátce až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období.".

117. V § 38h odst. 6 větě první se za slovo "výhodnější" vkládají slova "a neuplatnil-li poplatník ve zdaňovacím období u plátce daně dosud měsíční daňové zvýhodnění podle § 35d odst. 2".

118. V § 38h odst. 8 se za slova "základu daně" vkládají slova "a na daňové zvýhodnění".

119. V § 38h odst. 9 větě první se za slovo "záloh" vkládají slova "a daňového zvýhodnění".

120. V § 38h odst. 9 větě poslední se za slova "odst. 2" vkládají slova "a výši měsíčního daňového zvýhodnění s využitím § 38i odst. 5".

121. V § 38h odst. 14 se slovo "f)" nahrazuje slovy "e) a k daňovému zvýhodnění podle § 35d".

122. V nadpisu § 38ch se za slovo "požitků" doplňují slova "a daňového zvýhodnění".

123. V § 38ch odst. 1 větě první a druhé se za slovo "záloh" vkládají slova "a daňového zvýhodnění".

124. V § 38ch odstavce 2 a 3 znějí:

"(2) Poplatníkovi, který ve zdaňovacím období neuplatňoval nárok na nezdanitelné částky základu daně a na měsíční daňové zvýhodnění u žádného plátce daně, provede roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na jeho žádost poslední plátce daně ve zdaňovacím období, u něhož podepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4. Dojde-li k zániku plátce daně bez právního nástupce, může poplatník požádat o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění místně příslušného správce daně nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.

(3) Plátce daně provede roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění jen na základě dokladů od všech předchozích plátců daně o zúčtované nebo vyplacené mzdě, sraženém nebo zaměstnancem uhrazeném pojistném, nezdanitelných částkách ze základu daně, sražených zálohách na daň z těchto příjmů, poskytnuté slevě na zálohách a vyplacených měsíčních daňových bonusech. Poplatník je povinen uvedené doklady za uplynulé zdaňovací období předložit plátci daně nejpozději do 15. února následujícího kalendářního roku. Nepředloží-li poplatník do 15. února tyto doklady, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně neprovede.".

125. V § 38ch odst. 4 větě první se za slovo "záloh" vkládají slova "a daňového zvýhodnění".

126. V § 38ch odst. 4 se za větu první vkládá věta "U poplatníka, který uplatňuje daňové zvýhodnění, provede plátce daně výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění podle § 35d odst. 6 až 9.".

127. V § 38ch odst. 4 větě poslední se slova "předpisu⁴⁰⁾" nahrazují slovy "právního předpisu o správě daní^35e)".

128. V § 38i odst. 3 se za slovo "záloh" vkládají slova "na daň".

129. V § 38i se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí:

"(4) Poplatníkovi, kterému bylo poskytnuto daňové zvýhodnění nižší, než je stanoveno tímto zákonem, vyplatí plátce daně vzniklý rozdíl na daňovém zvýhodnění, pokud neuplynuly 3 roky od konce zdaňovacího období, v němž bylo daňové zvýhodnění nesprávně poskytnuto. Poplatníkovi, kterému bylo poskytnuto ve zdaňovacím období měsíční daňové zvýhodnění nižší, než je stanoveno tímto zákonem, vyplatí plátce daně vzniklý rozdíl na daňovém zvýhodnění v následujícím měsíci, nejpozději však do 15. února následujícího kalendářního roku. O dodatečně vyplacenou částku na daňovém zvýhodnění sníží plátce daně nejbližší odvod záloh na daň správci daně nebo se uplatní postup podle § 35d odst. 5.

(5) Pokud plátce daně poskytl poplatníkovi daňové zvýhodnění vyšší, než měl podle tohoto zákona, může dlužnou částku na daňovém zvýhodnění dodatečně srazit, pokud neuplynulo 12 měsíců od doby, kdy bylo daňové zvýhodnění nesprávně poskytnuto. Pokud k neoprávněnému daňovému zvýhodnění došlo vinou poplatníka, může být dlužná částka na daňovém zvýhodnění spolu s příslušenstvím plátcem daně dodatečně sražena ve lhůtě do 3 let od konce zdaňovacího období, v němž k neoprávněnému daňovému zvýhodnění došlo. Pokud plátce daně ve zdaňovacím období poskytl poplatníkovi měsíční daňové zvýhodnění vyšší, než měl podle tohoto zákona, může dlužnou částku na daňovém zvýhodnění dodatečně srazit nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku. Dodatečně sraženou částku na daňovém zvýhodnění, o níž byla neoprávněně krácená daň nebo záloha na daň, plátce daně odvede správci daně v nejbližším možném termínu pro odvod záloh na daň, pokud dodatečně vybranou částku na daňovém zvýhodnění nepoužije na vyplacení daňového bonusu jinému poplatníkovi (§ 35d odst. 5).

(6) Nemůže-li plátce daně dlužnou částku na daňovém zvýhodnění vybrat od poplatníka z důvodu, že mu již mzdu nezúčtovává, nebo proto, že nelze poplatníkovi podle obecně závazných právních předpisů srážku provést a k neoprávněnému daňovému zvýhodnění došlo vinou poplatníka, vybere rozdíl správce daně příslušný podle bydliště poplatníka. Plátce daně zašle doklady o výši daňového nedoplatku, přesáhne-li jeho výše 100 Kč, správci daně k dalšímu řízení ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy zjistí, že neoprávněně poskytnutou částku na daňovém zvýhodnění nelze srazit z poplatníkovy mzdy. Správce daně o výši daňového nedoplatku vyrozumí poplatníka rozhodnutím. Poplatník je povinen dlužnou částku na daňovém zvýhodnění, o níž byla neoprávněně krácená daň nebo záloha na daň včetně příslušenství uhradit místně příslušnému správci daně nejpozději do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.".

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 7.

130. V § 38i odst. 7 se za slovo "zálohy" vkládají slova "včetně dlužné částky na daňovém zvýhodnění".

131. V § 38j odst. 2 se na konci písmene b) doplňují slova "a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 datum narození, číslo pasu nebo jiného dokladu prokazujícího jeho totožnost, kód státu, jehož je rezidentem a bylo-li mu tímto státem přiděleno, i daňové identifikační číslo a rodné číslo,".

132. V § 38j odst. 2 písmeno d) zní:

"d) jméno, příjmení a rodné číslo osoby, na kterou poplatník uplatňuje nezdanitelnou část základu daně a daňové zvýhodnění a dále výši jednotlivých nezdanitelných částek a daňového zvýhodnění s uvedením důvodu jejich uznání,".

133. V § 38j odst. 2 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 8, který zní:

"8. výši měsíčního daňového zvýhodnění, měsíční slevy na dani, měsíčního daňového bonusu a zálohy po slevě.".

134. V § 38j odst. 2 písmeno f) zní:

"f) součet údajů za zdaňovací období uvedených v písmenu e) bodech 1 až 4, 7 a 8.".

135. V § 38j odst. 3 větě první se slova "daně a záloh" nahrazují slovy "daně, záloh a pro poskytnutí daňového zvýhodnění".

136. V § 38j odstavec 4 zní:

"(4) Plátce daně nebo plátcova pokladna uvede v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podávanému podle zvláštního právního předpis^40a)

a) počet zaměstnanců k 1. prosinci vykazovaného zdaňovacího období podle místa výkonu práce v obci uvedené v pracovní smlouvě,

b) přehled obsahující souhrnné údaje zaznamenané na mzdových listech vykazovaného zdaňovacího období, které jsou rozhodující pro výpočet zdanitelné mzdy, daně a záloh v členění podle jednotlivých poplatníků uvedených v § 2 odst. 3.".

137. V nadpisu § 38k se za slovo "požitků" doplňují slova "a daňového zvýhodnění".

138. V § 38k odst. 1 větě první se za slovo "záloh" vkládají slova "a splnění podmínek pro poskytnutí daňového zvýhodnění".

139. V § 38k odst. 1 větě druhé se za slovo "daň" vkládají slova "nebo na daňové zvýhodnění".

140. V § 38k odst. 3 se za slova "základu daně" vkládají slova "a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění".

141. V § 38k odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo "daně" vkládají slova "a k daňovému zvýhodnění".

142. V § 38k odst. 4 písm. b) se čárka za slovy "plátce daně" nahrazuje slovem "a" a slova "a že nárok na nezdanitelné částky ze základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň na tytéž osoby za stejný kalendářní měsíc ve zdaňovacím období současně neuplatňuje jiný poplatník" se zrušují.

143. V § 38k se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí:

"h) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání daňového zvýhodnění na vyživované dítě (§ 35c), popřípadě kdy a jak se změnily a jedná-li se o zletilé studující dítě, že nepobírá plný invalidní důchod,

i) že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě u jiného plátce daně a že daňové zvýhodnění na to samé vyživované dítě za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje jiná osoba.".

144. V § 38k odst. 5 úvodní část ustanovení zní: "Plátce daně, u kterého poplatník podepsal prohlášení podle odstavce 4, provede výpočet daně, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 odst. 1 písm. b) a podle § 15 odst. 2, 5, 9 až 11 za bezprostředně uplynulé zdaňovací období, podepíše-li poplatník do 15. února za toto období písemné prohlášení o tom,".

145. V § 38k se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až j), která znějí:

"e) v jaké hodnotě poskytl dar (dary) podle § 15 odst. 5,

f) v jaké výši zaplatil ve zdaňovacím období úroky z úvěru poskytnutého ze stavebního spoření anebo z jiného úvěru poskytnutého v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření podle § 15 odst. 7 a 8,

g) v jaké výši zaplatil příspěvky na své penzijní připojištění podle § 15 odst. 9,

h) v jaké výši zaplatil pojistné na své soukromé životní pojištění podle § 15 odst. 10,

i) v jaké výši zaplatil jako člen odborové organizace ve zdaňovacím období členské příspěvky podle § 15 odst. 11,

j) zda ve zdaňovacím období uplatňoval měsíční daňové zvýhodnění postupně u dalších plátců.".

146. V § 38k odst. 7 větě první se za slovo "nebo" vkládají slova "na daňové zvýhodnění podle § 35d anebo".

147. V § 38k odst. 7 větě poslední se za slova "základu daně" vkládají slova "nebo pro daňové zvýhodnění" a slovo "podepíše" se nahrazuje slovy "podepíše-li současně".

148. V § 38k odst. 8 větě první se za slova "a daně" vkládají slova "nebo ke změně podmínek pro daňové zvýhodnění".

149. V nadpisu § 38l se za slovo "požitků" doplňují slova "a daňového zvýhodnění".

150. V § 38l odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova "základu daně" vkládají slova "a na daňové zvýhodnění".

151. V § 38l odst. 1 písm. a) větě poslední se slova "uznání nezdanitelných částek na dítě" nahrazují slovy "daňové zvýhodnění" a slova "nezdanitelné částky na dítě" se nahrazují slovy "daňové zvýhodnění".

152. V § 38l odst. 1 písm. g) se číslo "8" nahrazuje číslem "5".

153. V § 38l odst. 1 písm. j) se číslo "14" nahrazuje číslem "11".

154. § 38na zní:

"§ 38na

(1) Vyměřenou a neuplatněnou daňovou ztrátu nelze odčítat od základu daně za podmínek uvedených v § 34 odst. 1, došlo-li u poplatníka k podstatné změně ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole (dále jen "podstatná změna"). Změnou ve složení osob se rozumí změna společníků nebo změna jejich podílu na kapitálu či kontrole poplatníka. Podstatnou změnou se vždy rozumí změna, která se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo kterou získá společník rozhodující vliv.

(2) U akciové společnosti, která vydala akcie na majitele, a to jak v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, tak v období, za které má být daňová ztráta uplatněna nebo v obou těchto obdobích, má se za to, že došlo k podstatné změně, pokud bylo v období, za které má být daňová ztráta uplatněna, vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník, méně než 80 % příjmů zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰⁾ oproti období, za něž byla daňová ztráta vyměřena. K mimořádným výnosům²⁰⁾ se přitom nepřihlíží. Toto ustanovení se nepoužije, pokud poplatník prokáže správci daně, že ve zdaňovacím období, za něž má být uplatněna daňová ztráta, nedošlo ke změně ve složení společníků nebo ke změně jejich podílu na kapitálu či kontrole, která se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, nebo kterou získá společník rozhodující vliv, oproti zdaňovacímu období, za něž mu byla daňová ztráta vyměřena.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud poplatník, u nějž k podstatné změně došlo, prokáže správci daně, že nejméně 80 % příjmů zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰⁾ v období, kdy došlo k podstatné změně, a v následujících obdobích, v nichž má být uplatněna daňová ztráta vzniklá za období před podstatnou změnou, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník v období, za které byla daňová ztráta vyměřena. K mimořádným výnosům²⁰⁾ se přitom nepřihlíží.

(4) Zaniká-li při přeměně obchodní společnosti⁷⁰⁾ daňový poplatník, jemuž byla vyměřena daňová ztráta, která byla v souladu s tímto zákonem převzata právním nástupcem, může právní nástupce převzatou daňovou ztrátu odčítat od základu daně maximálně do výše části základu daně, připadající na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který zanikl, a to v období, za které byla daňová ztráta vyměřena.

(5) Obchodní společnost nebo družstvo, které při přeměně sloučením nebo rozdělením sloučením nezaniká, může odčítat daňovou ztrátu, která jí byla vyměřena před přeměnou, maximálně do výše části základu daně připadající na činnosti, které vykonávala v období, za které byla daňová ztráta vyměřena.

(6) Při převodu podniku nebo jeho samostatné části, lze daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty, vyměřené převádějící společnosti a převzaté podle § 23a odst. 5 písm. b), odčítat od základu daně přijímající společnosti v jednotlivých obdobích maximálně do výše základu daně stanoveného u přijímající společnosti z činnosti vykonávané prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho samostatné části, která byla prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho samostatné části vykonávána v období, za které byla uplatňovaná daňová ztráta vyměřena.

(7) Vzniknou-li poplatníkovi pochybnosti, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 3, může požádat správce daně o závazné posouzení³⁹ⁱ⁾ skutečnosti, zda daňovou ztrátu vzniklou před podstatnou změnou lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně po podstatné změně. K posouzení podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 je poplatník povinen spolu se žádostí sdělit správci daně

a) přehled veškerých příjmů (výnosů) v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, jemuž daňová ztráta vznikla, dosažených v období, za které byla daňová ztráta, která má být uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, vyměřena,

b) přehled veškerých příjmů (výnosů) v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, který daňovou ztrátu uplatňuje, dosažených v období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně.

(8) Obsahuje-li žádost údaje uvedené v odstavci 7 písm. a) a b), je účinně podána, pokud je správci daně doručena nejpozději do konce měsíce následujícího po skončení období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně. Nevydá-li správce daně závazné posouzení nejpozději patnáctý den před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání, má se za to, že posoudil možnost uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně shodně s poplatníkem.

(9) Obdobím podle předchozích odstavců se rozumí zdaňovací období i období, za něž se podává daňové přiznání.".

155. V příloze č. 1 se položky (1-28) až (1-30) zrušují.

156. V příloze č. 1 se za odpisovou skupinu 1 vkládá nová odpisová skupina 1a, která zní:

"ODPISOVÁ SKUPINA 1a
Položka+)   SKP++)   Název++++)
(1a-1)      34.10.2  Motorová vozidla (kromě motocyklů)
(1a-2)      34.10.4  Jen: silniční motorová vozidla, která mají 
                     v technickém průkazu zapsanou kategorii 
                     vozidla N1".

157. V příloze č. 1 položky (2-56) a (2-64) znějí:

"(2-56)     34.10.3  Motorová vozidla pro přepravu deseti a více osob
 (2-64)     35.30    Letadla a kosmické lodě (balóny, vzducholodě, 
                     družice) kromě:
                     - vrtulníků v SKP 35.30.31 v položce (3-45) 
                     letounů a ostatních letadel v SKP 35.30.34 
                     v položce (3-45) kosmických lodí (včetně družic) 
                     v SKP 35.30.4 v položce (3-45)".

158. V příloze č. 1 položka (2-80) zní:

"(2-80)     2        Jen: signalizační a zabezpečovací technická 
                     zařízení staveb klasifikovaných v CZ-CC v sekci 2".

159. V příloze č. 1 položka (3-44) zní:

"(3-44)     230341   Jen: věžové zásobníky chemických podniků kromě:
                     - zásobníků s tepelným zařízením v SKP 29.24.40 
                       v položce (2-28)
                     - zásobníků s mechanickým zařízením v SKP 29.56
                       v položce (2-40)
                     - stavebních základů chemických technologických 
                       zařízení klasifikovaných v CZ-CC v sekci 2".

160. V příloze č. 1 se za položku (3-44) doplňuje položka (3-45), která zní:

"(3-45)     35.30.3  Jen: - vrtulníky v SKP 35.30.31
                     - letouny a ostatní letadla jinde neuvedená 
                       o vlastní hmotnosti nad 15 000 kg v SKP 35.30.34
                     - kosmické lodě (včetně družic) v SKP 35.30.4".

161. V příloze č. 1 se v nadpise "odpisové skupiny 6" doplňuje vysvětlivka +++++++), která zní:

"+++++++) nevztahuje se na budovy a stavby ze dřeva a plastů uvedené v odpisové skupině 4.".

162. V příloze č. 1 odpisové skupině se položka "(6-7)" zrušuje.

Dosavadní položky (6-8) a (6-9) se označují jako položky (6-7) a (6-8).

163. V příloze číslo 3 bodě 1 se na konci textu doplňují věty "Základ daně se nezvýší o hodnotu zásob vytvořených vlastní činností u poplatníků s převážně zemědělskou a lesní výrobou. Za poplatníky s převážně zemědělskou a lesní výrobou se pro účely tohoto zákona považují poplatníci, u nichž příjmy z této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % celkových příjmů.".

Čl.II

Přechodná ustanovení

1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2004 a zdaňovací období, které započalo v roce 2004, platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení čl. I, s výjimkou bodů 46, 47, 49 a 50, se použijí poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2005.

2. Poplatník, uvedený v § 2 zákona č. 586/1992 Sb., který do konce roku 2003 účtoval v soustavě jednoduchého účetnictví a od roku 2004 vede účetnictví, bude postupovat podle § 23 odst. 14 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona.

3. zrušen

4. zrušen

5. zrušen

6. Ustanovení čl. I bodu 51 se použije poprvé na rozdíl, o který výdaje (náklady) upravené podle § 23 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona převyšují příjmy upravené podle § 23 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona vykázaný u jednotlivého podílového fondu za zdaňovací období, započaté v roce 2005.

7. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 438/2003 Sb. se nepoužije na úroky z půjček a úroky z úvěrů hrazené na základě smluv uzavřených před 1. lednem 2004.

8. U nehmotného majetku nabytého vkladem nebo přeměnou,⁷⁰⁾ který byl vkladatelem nebo zanikající obchodní společností nebo družstvem odpisován pouze účetně a tyto odpisy bylo možné uplatňovat podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 438/2003 Sb., pokračuje nabyvatel v odpisování započatém původním vlastníkem.

9. Pro uplatnění nároku na odpočet podle § 34 odst. 3 a následující zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2004, který vznikl do konce zdaňovacího období, které započalo v roce 2004, i pro zánik tohoto nároku na odpočet, se použijí ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 3 a § 34 odst. 3 až 10 a 12 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2004.

10. Ustanovení čl. I bodů 155 až 162 se použijí i u hmotného majetku evidovaného u poplatníka přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

11. Odpisová skupina 6 uvedená v příloze č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 438/2003 Sb. a tohoto zákona, se nepoužije pro hmotný majetek zaevidovaný u poplatníka do konce zdaňovacího období započatého v roce 2003.

12. Ustanovení § 35 odst. 1 písm. c) a § 39 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 438/2003 Sb. a zákona č. 436/2004 Sb. se použijí poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce 2005.

13. Ustanovení čl. I bodů 69, 73 a 154 lze použít i za zdaňovací období, které započalo v roce 2004.

14. Poplatník, který postupoval podle bodu 32. Čl. II Přechodná ustanovení zákona č. 438/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony a při stanovení základu daně za zdaňovací období započaté v roce 2003 vyloučil nerealizované kursové zisky, je povinen zvýšit výsledek hospodaření ve třech zdaňovacích obdobích, nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, bezprostředně následujících po období, ve kterém byl základ daně snížen o nerealizované kursové zisky a to v prvním období nejméně o jednu třetinu, ve druhém období nejméně o polovinu zbývající částky a ve třetím období o zbývající částku. Daňový subjekt,^28b) kterému vznikla povinnost podat daňové přiznání při prohlášení konkurzu, fúzi, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva, změně právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změně právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, zrušení s likvidací, zrušení bez likvidace a u fyzických osob i při ukončení nebo přerušení podnikatelské činnosti nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pronájmu, zvýší v tomto daňovém přiznání výsledek hospodaření o zbývající část částky vyloučené podle bodu 32. Čl. II Přechodná ustanovení zákona č. 438/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

15. Poplatník uvedený v § 17 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který není založen za účelem podnikání a který k 31. prosinci 2005 bude účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví podle předpisů platných do 31. prosince 2003 a od roku 2006 povede účetnictví, zvýší výsledek hospodaření o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný a nehmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, a současně sníží výsledek hospodaření o hodnotu přijatých záloh, hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, zjištěných k 31. prosinci 2005, a to jednorázově za zdaňovací období roku 2006 nebo postupně v průběhu nejvýše 3 zdaňovacích období. Tento poplatník se pro zdaňovací období roku 2005 považuje pro účely zákona o daních z příjmů za poplatníka, který nevede účetnictví.

16. Poplatník uvedený v § 17 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který není založen za účelem podnikání a který k 31. prosinci 2006 bude účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví podle předpisů platných do 31. prosince 2003 a od roku 2007 povede účetnictví, zvýší výsledek hospodaření o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný a nehmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, a současně sníží výsledek hospodaření o hodnotu přijatých záloh, hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, zjištěných k 31. prosinci 2006, a to jednorázově za zdaňovací období roku 2007 nebo postupně v průběhu nejvýše 3 zdaňovacích období. Tento poplatník se pro zdaňovací období roku 2006 považuje pro účely zákona o daních z příjmů za poplatníka, který nevede účetnictví.

17. Ustanovení čl. I zákona bodů 5 a 38 se poprvé použijí pro zdaňovací období roku 2004.

18. Ustanovení § 15 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce 2004.

Čl.III

Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá ze zákonů a z nálezu Ústavního soudu jej měnících.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

Čl.IV

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 176/2003 Sb. a zákona č. 438/2003 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 1a) a 1b) zní:

"(2) Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky vymezené v tomto zákoně, vytvořené k rozvahové hodnotě nepromlčených pohledávek splatných po 31. prosinci 1994 a zaúčtované podle zvláštního právního předpisu^1a) nebo pohledávek vedených v prokazatelné evidenci podle § 3 odst. 3. Pro účely tohoto zákona se rozvahovou hodnotou pohledávky rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena pohledávky zaúčtovaná na rozvahových účtech poplatníka bez vlivu změny reálné hodnoty (oceňovacího rozdílu)^1a) nebo vedená v prokazatelné evidenci podle § 3 odst. 3. Není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak, opravné položky lze tvořit pouze k pohledávkám, o kterých bylo při jejich vzniku účtováno ve výnosech a takto vzniklý příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu^1d) příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo nezahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně. Není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak, opravné položky se netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů,^1b) úvěrů, půjček, ručení, záloh, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty společnosti, smluvních pokut a úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, k pohledávkám nabytým bezúplatně a k souboru pohledávek.

1a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

1b) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.".

Dosavadní poznámky pod čarou č. 17) až č. 19) včetně odkazů na ně se zrušují.

2. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1a) včetně odkazů na ni se označuje jako poznámka pod čarou č. 1c).

3. V § 3 odstavec 3 zní:

"(3) Tvorba opravných položek a rezerv uplatněná jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů^1d) musí být vždy zaúčtována podle zvláštního právního předpisu^1a) nebo uvedena v daňové evidenci.²⁰⁾ Tvorbu opravných položek může jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů^1d) uplatnit i poplatník, kterému je zvláštním právním předpisem^1a) stanoveno použít pro účtování a sestavení účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropských společenství, pokud současně vede prokazatelnou evidenci pohledávek, a to pouze ve vztahu k pohledávkám, s nimiž související příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu^1d) příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo nezahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně, není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak. Prokazatelnou evidencí pohledávek se v tomto případě rozumí soupis jednotlivých pohledávek a opravných položek tvořených k těmto jednotlivým pohledávkám podle tohoto zákona, sestavený způsobem a v rozsahu stanoveném pro tvorbu opravných položek zvláštním právním předpisem^1a) bez vlivu Mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropských společenství. Tvorbu rezerv může jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů^1d) při splnění podmínek tohoto zákona uplatnit i poplatník, kterému je zvláštním právním předpisem^1a) stanoveno použít pro účtování a sestavení účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropských společenství, pokud současně vede prokazatelnou evidenci těchto rezerv. Prokazatelnou evidencí rezerv se v tomto případě rozumí soupis jednotlivých rezerv dle účelu, ke kterému jsou tvořeny podle tohoto zákona, sestavený v rozsahu a způsobem stanoveným pro tvorbu rezerv zvláštním právním předpisem^1a) bez vlivu Mezinárodních účetních standardů.".

4. V § 3 odst. 2 se za slova "zjištěném podle zvláštního právního předpisu" vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 1d).

Poznámka pod čarou č. 1d) zní:

"1d) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.".

5. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova "a v případě přeměn společnosti.²¹⁾ Opravné položky se nezruší u pohledávek nabytých při přeměně společnosti.²¹⁾".

6. § 5 zní:

"§ 5

Bankovní rezervy a opravné položky

(1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů¹⁾ mohou banky⁴⁾ vytvářet ve zdaňovacím období:

a) opravné položky k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů,

b) rezervy na poskytnuté bankovní záruky za úvěry poskytnuté bankami.

(2) Celková výše tvorby za zdaňovací období:

a) opravných položek podle odstavce 1 písm. a) nesmí přesáhnout výši 2 % ze základu, kterým je průměrný stav rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů bez příslušenství v ocenění nesníženém o opravné položky a rezervy již vytvořené a sníženém o tu část průměrného stavu rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů, která je zajištěna přijatými bankovními zárukami,

b) rezerv podle odstavce 1 písm. b) nesmí přesáhnout výši 2 % průměrného stavu poskytnutých bankovních záruk za úvěry poskytnuté bankami. Opravné položky musí být vždy přiřazeny k jednotlivým pohledávkám, rezervy k jednotlivým zárukám. Průměrné stavy se počítají z měsíčních zůstatků k poslednímu dni v měsíci a zůstatku k 1. lednu příslušného zdaňovacího období.

(3) Pohledávkou z úvěru se pro účely tvorby opravných položek rozumí pohledávka, pokud vznikla z úvěru poskytnutého bankou⁴⁾ nebankovnímu subjektu nebo vznikla plněním z bankovní záruky, za subjektem se sídlem nebo bydlištěm na území členského státu Evropské unie a smlouva byla sjednána jako smlouva o úvěru nebo smlouva o bankovní záruce podle ustanovení obchodního zákoníku²¹⁾ nebo podle srovnatelného právního předpisu členského státu Evropské unie, podle kterého se sjednává poskytování úvěrů, s výjimkou případu, kdy bude pro sjednání smlouvy o úvěru a jeho poskytnutí použito právo státu, který není členem Evropské unie, a to i přesto, že použití tohoto práva umožňuje právo příslušného členského státu Evropské unie.

(4) Bankovní zárukou se pro účely tvorby rezerv rozumí bankovní záruka, která byla poskytnuta subjektu se sídlem nebo bydlištěm na území členského státu Evropské unie v případě, bude-li použito pro její sjednání a poskytnutí právo státu, který je členem Evropské unie, s výjimkou případu, kdy bude v souvislosti s bankovní zárukou použito právo státu, který není členem Evropské unie, a to i přesto, že použití tohoto práva umožňuje právo příslušného členského státu Evropské unie.

(5) Pokud je sjednán nebo poskytnut úvěr nebo bankovní záruka prostřednictvím třetí osoby se sídlem mimo území členského státu Evropské unie, nebo ve smluvním vztahu s touto osobou je využito práva státu, který není členem Evropské unie, a to i přesto, že použití tohoto práva umožňuje právo příslušného členského státu Evropské unie, nejedná se o pohledávku z úvěru nebo bankovní záruku ve smyslu ustanovení odstavců 1 a 2.

(6) Subjekty uvedené v odstavci 1 mohou k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů podle odstavce 1 písm. a) vytvářet opravné položky až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky bez příslušenství, a to za splnění všech následujících podmínek:

a) rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřekročí částku 30 000 Kč,

b) od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více jak 12 měsíců,

c) ke dni tvorby opravné položky nepřesahuje celková výše pohledávek (bez příslušenství) poplatníka vzniklých vůči témuž dlužníkovi z úvěrů částku 30 000 Kč.

O pohledávkách, k nimž byly vytvořeny opravné položky podle tohoto ustanovení, jsou subjekty povinny vést samostatnou evidenci.

(7) Pokud banka prokáže na základě údajů obchodní dokumentace⁵⁾ a účetnictví⁶⁾ odůvodněnost vyšší tvorby opravných položek a rezerv, než je uvedeno v odstavci 2, může správce daně na základě žádosti banky tvorbu opravných položek a rezerv uznat v takto prokázané výši. Rozhodnutí o žádosti vydá správce daně podle zvláštního zákona.¹⁶⁾

(8) Opravná položka podle odstavce 1 písm. a) se zruší, pokud pominou důvody pro její existenci, nebo pokud pohledávka, k níž byla vytvořena, byla promlčena. Opravnou položku banka použije ke krytí ztrát z odpisu nebo postoupení pohledávky. Rezerva podle odstavce 1 písm. b) slouží ke krytí ztrát souvisejících s realizací poskytnutých bankovních záruk za úvěry.".

7. § 5a včetně poznámky pod čarou č. 6g) zní:

"§ 5a

(1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů¹⁾ mohou spořitelní a úvěrní družstva^6a) a ostatní finanční instituce vytvářet ve zdaňovacím období opravné položky k nepromlčeným pohledávkám vzniklým z úvěrů nebo půjček (dále jen "úvěry"), poskytnutých těmito subjekty fyzickým osobám s bydlištěm na území členského státu Evropské unie na základě smlouvy o úvěru^6b) nebo smlouvy o půjčce.^6g) Opravné položky nelze vytvářet u:

a) pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,^13g)

b) pohledávek nabytých postoupením,

c) pohledávek vzniklých na základě dohody o nahrazení dosavadního závazku závazkem novým^6c) a dohody o narovnání.^6d)

Opravné položky nelze vytvářet v tom zdaňovacím období, v němž dojde ke vstupu do likvidace nebo k prohlášení konkursu, a dále v průběhu likvidace a v průběhu konkursu.

(2) Ostatními finančními institucemi se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby, které splňují všechny následující podmínky:

a) poskytují úvěry jako své podnikání^6e) na základě živnostenského oprávnění^6f) k této činnosti,

b) výnosy, včetně úroků z prodlení, z poskytnutých úvěrů podle odstavce 1 u nich dosáhnou alespoň jedné poloviny celkových výnosů v příslušném zdaňovacím období,

c) jejich základní kapitál k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 2 000 000 Kč.

Výnosy podle písmene b) se rozumí výnosy zaúčtované v souladu se zvláštním právním předpisem.^1a) Ostatními finančními institucemi pro účely tohoto ustanovení nejsou banky.⁴⁾

(3) Opravné položky se tvoří k základu, kterým je průměrný stav rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů bez příslušenství v ocenění nesníženém o opravné položky již vytvořené. Do tohoto základu se nezapočítávají částky:

a) pohledávek přesahující 1 500 000 Kč u jednotlivého úvěru,

b) pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,^13g)

c) pohledávek nabytých postoupením,

d) pohledávek vzniklých na základě dohody o nahrazení dosavadního závazku závazkem novým^6c) a dohody o narovnání,^6d)

e) pohledávek, k nimž byly ve zdaňovacím období vytvořeny opravné položky podle odstavce 5.

Průměrný stav se počítá z měsíčních zůstatků k poslednímu dni v měsíci a zůstatku k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období.

(4) Celková výše tvorby opravných položek podle odstavce 3 za zdaňovací období nesmí přesáhnout:

a) 1,5 % ze základu podle odstavce 3, a to u spořitelních a úvěrních družstev, a u těch ostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 20 000 000 Kč,

b) 0,6 % ze základu podle odstavce 3, a to u ostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 10 000 000 Kč,

c) 0,2 % ze základu podle odstavce 3, a to u ostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 2 000 000 Kč.

(5) Opravné položky se tvoří také k nepromlčeným pohledávkám vzniklým z úvěrů až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky bez příslušenství, a to za splnění všech následujících podmínek:

a) rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřekročí částku 30 000 Kč,

b) od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více jak 12 měsíců.

O pohledávkách, k nimž byly vytvořeny opravné položky podle tohoto odstavce, jsou subjekty povinny vést samostatnou evidenci. Opravné položky lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů^1d) za zdaňovací období, ve kterém byly vytvořeny, pokud pohledávka, ke které byly vytvořeny, je ke konci zdaňovacího období zaúčtována v účetnictví poplatníka podle zvláštního právního předpisu^1a) a k poslednímu dni příslušného zdaňovacího období nepřesahuje celková hodnota pohledávek bez příslušenství zaúčtovaných v účetnictví poplatníka podle zvláštního právního předpisu^1a) vzniklých vůči témuž dlužníkovi z úvěrů částku 30 000 Kč.

(6) Vytvořené opravné položky se použijí ke krytí ztrát z odpisu nebo postoupení pohledávek uvedených v odstavci 1, s výjimkou pohledávek podle odstavce 1 písm. a) až písm. c). Ztráty z odpisu nebo postoupení pohledávek do výše kryté použitím opravných položek vytvořených podle tohoto ustanovení jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů.^1d)

(7) Opravné položky ve výši podle odstavce 4 je ostatní finanční instituce za příslušné zdaňovací období oprávněna vytvořit za podmínky, že v následujících dvou zdaňovacích obdobích nesníží základní kapitál na takovou výši, které odpovídá nižší tvorba opravných položek nebo která tvorbu opravných položek neumožňuje. Snížení základního kapitálu se pro účely tohoto ustanovení posuzuje k poslednímu dni příslušného zdaňovacího období. Za zdaňovací období, v němž dojde ke snížení základního kapitálu, se základ daně zvýší nebo daňová ztráta sníží nebo daňová povinnost ve výši nula upraví o rozdíl mezi výší vytvořených opravných položek a tvorbou opravných položek odpovídající výši základního kapitálu po jeho snížení.

6g) § 657 a 658 občanského zákoníku.".

8. V § 7 odst. 1 se slovo "šest" nahrazuje slovem "pět".

9. V § 7 odst. 8 se za slovo "příjmů" vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 1c).

10. V § 8 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

11. V § 8a odst. 3 úvodní části ustanovení se slova "hospodářského výsledku" nahrazují slovy "výsledku hospodaření".

12. V § 8a odst. 3 písm. a) se slova "upsané vlastní jmění" nahrazují slovy "upsaný vlastní kapitál".

13. V § 8a odst. 3 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se včetně poznámky pod čarou č. 13a) zrušuje.

14. V § 8b odst. 1 se slova "účtující v soustavě podvojného účetnictví," nahrazují slovy " , kteří vedou účetnictví a".

Čl.V

Přechodná ustanovení

1. Ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro pohledávky vzniklé do 31. prosince 2004.

2. Pro uplatnění § 3 odst. 3 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se za počáteční stav v prokazatelné evidenci považuje u

a) pohledávek rozvahová hodnota pohledávek zaúčtovaná podle zvláštního právního předpisu,^1a)

b) opravných položek stav opravných položek vytvořených podle zákona č. 593/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zaúčtovaných podle zvláštního právního předpisu,^1a)

c) rezerv stav rezerv vytvořených podle zákona č. 593/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zaúčtovaných podle zvláštního právního předpisu,^1a)

a to k poslednímu dni účetního období, za které poplatník sestavil účetní závěrku podle zvláštního právního předpisu,^1a) a po jehož uplynutí

je mu poprvé zvláštním právním předpisem^1a) stanoveno použít pro účtování a sestavení účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropských společenství.

3. Ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít i za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce, v němž vstoupila smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

ČÁST TŘETÍ

zrušena

Čl.VI

zrušen

ČÁST ČTVRTÁ

zrušena

Čl.VII

zrušen

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o dani z nemovitostí

Čl.VIII

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb. a zákona č. 237/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odstavec 2 zní:

"(2) Poplatníkem daně z pozemků u pronajatých pozemků je nájemce, jde-li o pozemky

a) evidované v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem,¹⁾

b) spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo Správou státních hmotných rezerv, nebo

c) převedené na Fond národního majetku České republiky.".

2. V § 13a se doplňuje odstavec 7, který zní:

"(7) Byl-li podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, o kterém nebylo do 31. ledna zdaňovacího období rozhodnuto, je poplatník povinen podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí. Daňové přiznání poplatník podává za zdaňovací období následující po roce, v němž vznikly právní účinky vkladu.".

ČÁST ŠESTÁ

zrušena

Čl.IX

zrušen

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech

Čl.X

V části třinácté čl. XVI zákona č. 257/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech, se bod 1 zrušuje.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona, kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a zákon o daních z příjmů

Čl.XI

V části druhé čl. IV zákona č. 280/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se bod 2 zrušuje.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o dani z přidané hodnoty

Čl.XII

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, se mění takto:

1. V § 5 se doplňuje odstavec 5, který zní:

"(5) Za veřejnoprávní subjekt se pro účely tohoto zákona považují také odborové organizace, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou při výkonu činností podle svého statutu, stanov nebo základního dokumentu.

2. V § 48 odst. 1 se za slova "rodinného domu a bytu" vkládají slova "nedokončeného rodinného domu a bytu".

ČÁST DESÁTÁ

zrušena

Čl.XIII

zrušen

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o účetnictví

Čl.XIV

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 2 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní:

"e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty,^1a) včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 15 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku.

1a) § 6 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.".

2. Za § 38 se vkládá nový § 38a, který zní:

"§ 38a

Občanská sdružení, jejich organizační jednotky,⁸⁾ které mají právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti^8a) nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou⁹⁾ a honební společenstva,¹⁰⁾ které ke dni 31. prosince 2004 vedly účetnictví v soustavě jednoduchého účetnictví, mohou vést účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., až od 1. ledna 2007; do této doby se na ně vztahují ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a jeho prováděcích právních předpisů, která upravují účtování v soustavě jednoduchého účetnictví ve znění účinném k 31. prosinci 2003.".

Čl.XV

Přechodná ustanovení

1. Fyzické osoby, které se do dne účinnosti tohoto zákona staly účetní jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., se považují za účetní jednotku až ode dne účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak. Pokud obrat těchto účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, přesáhl 15 000 000 Kč, mají povinnost vést účetnictví od 1. ledna 2006; uvedené fyzické osoby, jejichž obrat nepřesáhl 15 000 000 Kč, se nepovažují za účetní jednotku a povinnost vést účetnictví jim nevzniká. K dřívějšímu vzniku povinnosti vést účetnictví se nepřihlíží, s výjimkou vzniku povinnosti na základě ustanovení § 1 odst. 2 písm. d), f) a h) zákona č. 563/1991 Sb., v účinném znění.

2. Fyzické osoby, které se do dne účinnosti tohoto zákona staly účetní jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. g) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., protože alespoň jeden z účastníků sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu se stal účetní jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., se považují za účetní jednotku až ode dne účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak. Pokud je důvodem vzniku povinnosti vést účetnictví skutečnost, že obrat alespoň jednoho z členů tohoto sdružení, který je účetní jednotkou podle § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., a tento obrat přesáhl 15 000 000 Kč, mají uvedené fyzické osoby povinnost vést účetnictví od 1. ledna 2006; nepřesáhl-li zmíněný obrat 15 000 000 Kč, uvedené fyzické osoby se nepovažují za účetní jednotku a povinnost vést účetnictví jim nevzniká. K dřívějšímu vzniku povinnosti vést účetnictví se nepřihlíží, s výjimkou vzniku povinnosti na základě ustanovení § 1 odst. 2 písm. d), f) a h) zákona č. 563/1991 Sb., v účinném znění.

3. Pro účely stanovení okamžiku, od kterého se fyzická osoba stává účetní jednotkou podle § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., ve znění tohoto zákona, se při zjišťování výše obratu použije znění zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni uskutečnění plnění.

ČÁST DVANÁCTÁ

ÚČINNOST

Čl.XVI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 46 a 49, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2007, a bodů 47 a 50, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2009.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Gross v. r.

Související dokumenty

Důvodové zprávy

Důvodová zpráva k zákonu č. 669/2004 Sb., změna zákona o daních z příjmů