502/2002 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 6. listopadu 2002,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami
Změna: 474/2003 Sb.
Změna: 546/2004 Sb.
Změna: 399/2005 Sb. (část)
Změna: 399/2005 Sb.
Změna: 351/2007 Sb.
Změna: 411/2009 Sb.
Změna: 421/2010 Sb.
Změna: 469/2013 Sb.
Změna: 252/2015 Sb.
Změna: 443/2017 Sb.
Změna: 443/2023 Sb.
Ministerstvo financí stanoví podle § 37a odst. 1 k provedení § 4 odst. 2, §
14 odst. 1, § 18 odst. 4, § 22 odst. 3 a § 23 odst. 2 a 6 zákona č. 563/1991 Sb.,
o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb., (dále jen
"zákon"):
ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST
§ 1
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň
navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie56) a stanoví
a) uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní
závěrky a obsahové vymezení položek těchto závěrek, uspořádání a obsahové vymezení
vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce a konsolidované
účetní závěrce, metody konsolidace účetní závěrky a postup zahrnování účetních jednotek
do konsolidačního celku,
b) účetní metody a jejich použití,
c) směrnou účtovou osnovu,
pro účetní jednotky uvedené v § 2.
§ 2
(1) Vyhláška se vztahuje na účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) a
b) zákona, které jsou pojišťovnami nebo zajišťovnami podle zvláštního právního předpisu1a)
včetně exportních pojišťoven,2) a na Českou kancelář pojistitelů3) (dále jen "Kancelář").
(2) Z účetních jednotek uvedených v odstavci 1 se tato vyhláška nevztahuje,
s výjimkou § 22 odst. 6 zákona, na účetní jednotky podle § 23a zákona a dále na účetní
jednotky podle § 19a zákona, pokud zvláštní právní předpis3a) nestanoví jinak.
ČÁST DRUHÁ
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
HLAVA I
ROZSAH A ZPŮSOB SESTAVOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY
§ 3
(1) Účetní závěrka účetních jednotek podle § 2 zahrnuje rozvahu (bilanci),
výkaz zisku a ztráty, přílohu a přehled o změnách vlastního kapitálu, není-li dále
stanoveno jinak.
(2) V rozvaze jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků
a jiných pasiv. Uspořádání a označování položek rozvahy se stanoví v příloze č. 1
k této vyhlášce.
(3) Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů a výnosů
a výsledku hospodaření. Výkaz zisku a ztráty se člení na Technický účet k neživotnímu
pojištění, Technický účet k životnímu pojištění a Netechnický účet. Uspořádání a
označování položek výkazu zisku a ztráty se stanoví v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(4) Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu
zisku a ztráty. Informace v příloze se uvádějí v tomtéž pořadí, v jakém jsou uspořádány
položky v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.
(5) Přehled o změnách vlastního kapitálu obsahuje zejména zvýšení nebo
snížení vlastního kapitálu v průběhu účetního období podle oceňovacích zásad používaných
v účetní závěrce, rozdíly ze změn účetních metod, účetní případy související s takovými
vztahy se společníky obchodní korporace, kdy vystupují v roli vlastníků, výplatu
podílů na zisku.
(6) Pro účely vykazování, oceňování a zveřejňování informací v příloze
v účetní závěrce o cenných papírech, podílech a derivátech a o operacích s nimi použije
účetní jednotka ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro
účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění účinném
k 31. prosinci 2017, není-li stanoveno jinak.
§ 4
(1) V rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty se položky podle příloh č. 1 a
č. 2 k této vyhlášce uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí. Další podrobnější členění
těchto položek lze provést za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání.
Nové položky lze vložit v případě, že jejich obsah není součástí žádných jiných položek
požadovaných ve stanoveném uspořádání a uvedeném podrobnějším členění.
(2) Položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty se označují kombinací velkých
a malých písmen latinské abecedy, římských číslic a arabských číslic a názvem položky;
položky lze členit na podpoložky. Výpočtové položky se označují znaménky "+" a "-".
(3) Položky rozvahy a položky výkazu zisku a ztráty, které jsou vpředu
označeny arabskou číslicí, mohou být sloučeny,
a) pokud nejde o významnou částku ve vztahu k povinnosti věrného a
poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, nebo
b) pokud jejich sloučení přispívá k větší srozumitelnosti informace,
za podmínky, že sloučené položky budou uvedeny jednotlivě v příloze.
(4) Sloučení položek za podmínek podle odstavce 3 je u pojišťoven
omezeno
a) v rozvaze na položky uvedené v uspořádání podle odstavce 1 pod arabskou
číslicí, s výjimkou položek technických rezerv, a
b) ve výkazu zisku a ztráty na položky uvedené v uspořádání pod jedním
nebo několika malými písmeny, s výjimkou položek "I.1. Zasloužené pojistné, očištěné
od zajištění", "I.4. Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění", "II.1. Zasloužené
pojistné, očištěné od zajištění", "II.5. Náklady na pojistná plnění, očištěné od
zajištění" a "II.6. Změna stavu ostatních technických rezerv, očištěná od zajištění
(+/-)".
(5) Každá z položek rozvahy a položek výkazu zisku a ztráty obsahuje též
informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období
(dále jen "minulé účetní období"). Informace za minulé účetní období se uvádějí v
čisté výši. V případě, že informace uváděné za minulé a běžné účetní období nejsou
srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na jejich významnost
a v příloze se tato úprava odůvodní.
(6) Položky rozvahy a položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši za minulé
i běžné účetní období se neuvádějí.
(7) Účetní jednotky, které zahájí svoji činnost nebo vstoupí do likvidace
v běžném účetním období, a účetní jednotky v úpadku, uvádí v rozvaze namísto informací
za minulé účetní období informace zahajovací rozvahy ke dni zahájení činnosti nebo
ke dni vstupu do likvidace anebo ke dni účinnosti rozhodnutí o úpadku. Ve výkazu
zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí. Toto pravidlo použijí
i účetní jednotky nově vzniklé rozdělením, a mohou jej použít i účetní jednotky nově
vzniklé fúzí splynutím.
(8) Účetní jednotka, která změní měnu účetnictví, uvádí v účetní závěrce
údaje za minulé účetní období v měně účetnictví běžného období. Pro přepočet těchto
údajů se použije § 37b.
(9) Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách měny účetnictví
a jednotlivé položky se uvádějí v celých tisících. Položky "Aktiva celkem" a "Pasiva
celkem" se musí rovnat. Způsob vykazování jednotlivých položek a označení měny účetnictví
musí být uveden ve všech částech účetní závěrky. Položka "Zisk nebo ztráta za účetní
období" uvedená ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce "Zisk nebo ztráta
běžného účetního období" uvedené v rozvaze.
§ 5
(1) V rozvaze se u položek majetku s výjimkou položky "C. Investice" a
položky "D. Investice životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník"
použije jeho členění na dlouhodobý a krátkodobý.
(2) Ustanovení odstavce 1 se použije i pro členění závazků s výjimkou technických
rezerv v položkách "C." a "D." pasiv a přiměřeně pro členění jiných aktiv nebo jiných
pasiv.
(3) V rozvaze za běžné účetní období se uvádí výše aktiv podle jednotlivých
položek
a) neupravená o opravné položky a oprávky,
b) výše opravných položek a oprávek k nim se vážících, není-li dále
stanoveno jinak,
c) výše aktiv snížená o opravné položky a oprávky.
V rozvaze za minulé účetní období se uvedené položky uvádějí jen ve
výši snížené o opravné položky a oprávky.
(4) Vztahuje-li se určité aktivum nebo pasivum k více než jedné položce
v uspořádání a členění, jejich vztahy k jiným položkám se uvádějí v příloze v účetní
závěrce, pokud je taková informace nezbytná pro sestavení jasné a přehledné účetní
závěrky. Vlastní akcie a akcie obchodních společností ve skupině mohou být vykázány
jen v položkách předepsaných pro tento účel.
§ 6
(1) Technický účet k neživotnímu pojištění se používá u odvětví přímého
pojištění7) a u odpovídajících druhů zajištění.
(2) Technický účet k životnímu pojištění se používá u odvětví přímého
pojištění8) a u odpovídajících druhů zajištění.
(3) Netechnický účet se používá vždy současně s technickými účty podle
odstavce 1 nebo 2.
§ 7
Zvláštní ustanovení pro exportní pojišťovny
(1) Exportní pojišťovny uvádějí fondy vytvářené podle zvláštního právního
předpisu2) v položce "A.IV. Ostatní kapitálové fondy" pasiv. Informace o jednotlivých
těchto fondech se uvádějí v příloze v účetní závěrce.
(2) Exportní pojišťovny uvádějí dotace ze státního rozpočtu podle zvláštního
právního předpisu2) do fondů podle odstavce 1 v položce "A.IV. Ostatní kapitálové
fondy" pasiv. Informace o těchto dotacích se uvádí v příloze v účetní závěrce.
(3) Pokud jsou na exportní pojišťovnu převáděny pojištěné pohledávky týkající
se jejích pojistných produktů, uskutečňují se tyto transakce buď podle ustanovení
platných pro postoupení pohledávky9) nebo podle ustanovení o přechodu práv na pojistitele.10)
V případě postoupení pohledávky se uvedená pojištěná pohledávka stává součástí aktiv
exportní pojišťovny a uvádí se v položce "E.III. Ostatní pohledávky" aktiv. V případě
přechodu práv na pojistitele se uvedená pojištěná pohledávka nestává součástí aktiv
exportní pojišťovny. Informace o těchto transakcích se uvádějí v příloze v účetní
závěrce.
(4) Exportní pojišťovny provozující pojišťování vývozních úvěrových rizik
se státní podporou podle zvláštního právního předpisu2) provádí účetní zápisy o účetních
případech, které se týkají tohoto pojišťování, odděleně od ostatních účetních případů,
které nepodléhají státní podpoře.
§ 8
Zvláštní ustanovení pro Kancelář
(1) Kancelář3) nesestavuje přehled o změnách vlastního kapitálu.
(2) Kancelář uvádí pohledávky z hraničního pojištění11) v položce "E.I.
Pohledávky z operací přímého pojištění" aktiv v případech, kdy dochází k časovému
posunu mezi uzavřením smlouvy a zaplacením pojistného; v ostatních případech uvádí
v položce "I.1. a) Zasloužené pojistné, očištěné od zajištění, předepsané hrubé pojistné"
v Technickém účtu k neživotnímu pojištění výkazu zisku a ztráty jen zaplacené pojistné
hraničního pojištění. Pojistné hraničního pojištění se časově nerozlišuje.
(3) Kancelář uvádí pohledávky z příspěvku pojistitelů podle zvláštního
právního předpisu12) v položce "E.III. Ostatní pohledávky" aktiv.
(4) Kancelář uvádí dluhy v uznané výši plnění z ohlášené pojistné události,
které jsou uplatněným nárokem na plnění poškozeným, v položce "G.I. Závazky z operací
přímého pojištění" pasiv.
(5) Kancelář uvádí dluhy vyplývající z ostatní činnosti jí vykonávané podle
zvláštního právního předpisu13) v položce "G.V. Ostatní závazky" pasiv.
(6) Kancelář uvádí Garanční fond, který vytváří a používá podle zvláštního
právního předpisu,14) v položce "G.VI. Garanční fond Kanceláře" pasiv.
(7) Kancelář uvádí tvorbu Garančního fondu v položce "I.8. Ostatní technické
náklady, očištěné od zajištění" v Technickém účtu neživotního pojištění výkazu zisku
a ztráty.
(8) Kancelář uvádí použití Garančního fondu v položce "I.3. Ostatní technické
výnosy, očištěné od zajištění" v Technickém účtu neživotního pojištění výkazu zisku
a ztráty.
(9) Kancelář uvádí náklady vyplývající z její činnosti, kromě nákladů
na hraniční pojištění, nákladů na plnění poskytovaná z Garančního fondu v souladu
s § 24 odst. 2 a § 29 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
a nákladů na investice podle charakteru transakce a účetního případu, v položce "III.8.
Ostatní náklady" v Netechnickém účtu, v položce „I.7.c) Správní režie“, nebo v položce
„I.8. Ostatní technické náklady, očištěné od zajištění“ v Technickém účtu k neživotnímu
pojištění výkazu zisku a ztráty. Náklady na plnění poskytovaná z Garančního fondu
v souladu s § 24 odst. 2 a § 29 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu
vozidla se uvádějí v položce "I.4. Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění"
v Technickém účtu k neživotnímu pojištění. Náklady na investice se uvádějí v položce
"III.5. Náklady na investice" v Netechnickém účtu. V souladu s uváděním těchto nákladů
se ve stejné výši uvádí použití Garančního fondu.
(10) Kancelář uvádí výnosy vyplývající z její činnosti, kromě výnosů z
investic, v položce "III.7. Ostatní výnosy" v Netechnickém účtu výkazu zisku a ztráty.
Výnosy z investic se uvádějí v položce "III.3. Výnosy z investic" v Netechnickém
účtu.
(11) Pro obsahové vymezení technických rezerv vytvářených Kanceláří podle
zvláštních právních předpisů1a),3) platí obdobně příslušná ustanovení hlavy II, hlavy
III a hlavy IV. V souladu s uváděním tvorby a použití technických rezerv se ve stejné
výši uvádí použití a tvorba Garančního fondu, s výjimkou částek tvorby a použití
technických rezerv na pojistná plnění plynoucí z hraničního pojištění.
(12) Pro uvádění zajišťovacích smluv Kanceláře platí obdobně příslušná
ustanovení hlavy II a hlavy III. V souladu s uváděním tohoto zajištění se ve stejné
výši uvádí tvorba a použití Garančního fondu, s výjimkou zajištění k hraničnímu pojištění.
(13) Kancelář, která provozuje hraniční pojištění podle zákona upravujícího
pojištění odpovědnosti z provozu vozidla,11) provádí účetní zápisy o těchto účetních
případech odděleně od ostatních účetních případů. Stejně tak provádí účetní zápisy
o zákonném pojištění podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
(14) Přijaté úhrady regresů, na které má Kancelář nárok z titulu vyplaceného
pojistného plnění15a), se uvádějí způsobem upraveným v § 19 odst. 5 písm. b). Současně
se ve stejné výši uvádí tvorba Garančního fondu.
(15) Přijaté úhrady příspěvků podle § 24c zákona upravujícího pojištění
odpovědnosti z provozu vozidla uvádí Kancelář v položce „I.3. Ostatní technické výnosy,
očištěné od zajištění“ v Technickém účtu k neživotnímu pojištění výkazu zisku a ztráty.
Současně se ve stejné výši uvádí tvorba Garančního fondu.
§ 8a
Fond zábrany škod
(1) Kancelář uvádí tvorbu Fondu zábrany škod3) z příspěvku členů Kanceláře
jako zvýšení jeho zůstatku v okamžiku přijetí úhrady příspěvku od člena Kanceláře,
a to v položce „G.VII. Fond zábrany škod“ pasiv. Stejně se postupuje v případě tvorby
Fondu zábrany škod z dotace Kanceláře z jejích prostředků do tohoto fondu.
(2) Kancelář uvádí použití Fondu zábrany škod do výše příspěvků podle odstavce
1 jako snížení jeho zůstatku v okamžiku poskytnutí prostředků na úhradu nákladů,
a to v položce pasiv „G.VII. Fond zábrany škod“. Stejně se postupuje v případě použití
Fondu zábrany škod pro poskytnutí dotace nebo zápůjčky.
(3) Kancelář uvádí výnosy z investování dočasně volných prostředků Fondu
zábrany škod v položce Netechnického účtu „III.3. Výnosy z investic“ výkazu zisku
a ztráty. Současně s uvedením těchto výnosů uvádí ve stejné výši tvorbu Fondu zábrany
škod v položce Netechnického účtu „III.8. Ostatní náklady“.
(4) Kancelář uvádí náklady plynoucí z investování dočasně volných prostředků
Fondu zábrany škod v položce Netechnického účtu „III.5. Náklady na investice“ výkazu
zisku a ztráty. Současně s uvedením těchto nákladů uvádí ve stejné výši použití Fondu
zábrany škod v položce Netechnického účtu „III.7. Ostatní výnosy“.
(5) V případě povinnosti příjemce vrátit poskytnuté prostředky do Fondu
zábrany škod je Kancelář až do jejich uhrazení uvádí na podrozvahových účtech. V
okamžiku úhrady se tyto prostředky uvádějí jako tvorba Fondu zábrany škod dle odstavce
1, a to včetně případně uhrazených úroků z prodlení.
HLAVA II
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK ROZVAHY
§ 9
(1) Položka "A. Pohledávky za upsaný základní kapitál" obsahuje pohledávky
za upisovateli, společníky obchodní korporace plynoucí z povinnosti splatit vklad
do základního kapitálu a upsané nesplacené akcie podle zákona o obchodních korporacích
a zákona upravujícího pojišťovnictví.
(2) Položka "B. Dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje zejména goodwill,
nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, práva k vynálezům, průmyslovým vzorům, zlepšovacím
návrhům, ochranné známce, označení původu výrobků a užitnému vzoru, k počítačovým
programům a k jiným předmětům ochrany podle autorského zákona, popřípadě jiné věci
nehmotné53). V podpoložce b) se uvádí goodwill. Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech
obsahového vymezení této položky účetní jednotky použijí přiměřeně příslušná ustanovení
vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991
Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou
podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,
(dále jen „vyhláška č. 500/2002 Sb.“). Pro účely této vyhlášky se za dlouhodobý nehmotný
majetek považuje goodwill, který obsahuje kladný nebo záporný rozdíl mezi pořizovací
cenou při nákupu a reálnou hodnotou nabytého majetku a závazků k okamžiku jejich
nabytí. Goodwill může vyplývat také z převodu pojistného kmene podle zvláštního právního
předpisu.1a)
§ 10
(1) Položka "C.I. Pozemky a stavby" obsahuje pozemky a stavby, popřípadě
jiné věci nemovité.54) V podpoložce a) se tento majetek uvádí jako provozní investice,
pokud jej účetní jednotka využívá k pojišťovací činnosti a zajišťovací činnosti nebo
k činnostem, které souvisejí s pojišťovací nebo zajišťovací činností. V této položce
se dále uvádějí právo stavby a věcná břemena s výjimkou užívacího práva k pozemku
a stavbě, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění v rámci položky „C.I.“ nebo
položky „F.I.“.
(2) Položka "C.II.1. Podíly v ovládaných osobách" obsahuje podíly,21) které
představují účasti s rozhodujícím vlivem. V této položce se uvádějí i další případy,
kdy účetní jednotka je ovládající osobou.22)
(3) Položka "C.II.3. Podíly s podstatným vlivem" obsahuje podíly,21) které
představují účasti s podstatným vlivem.
(4) Položka "C.III.1. Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem,
ostatní podíly" obsahuje zejména akcie, zatímní listy, podílové listy, popřípadě
jiné cenné papíry s proměnlivým výnosem a dále podíly které nemají charakter úeasti
s rozhodujícím nebo podstatným vlivem. V položce C.III.1. uvádí zajistitel i cenné
papíry s proměnlivým výnosem, které jsou depozitem při aktivním zajištění.
(5) Položka "C.III.2. Dluhové cenné papíry" obsahuje cenné papíry s pevným
výnosem včetně naběhlého příslušenství, a to cenné papíry s pevnou úrokovou mírou
a cenné papíry s proměnlivou úrokovou mírou, jestliže její proměnlivost je předem
určena ve vztahu k mírám používaným na trhu k určeným datům nebo obdobím. Položka
obsahuje dluhové cenné papíry zajistitele, které jsou depozitem při aktivním zajištění,
dluhové cenné papíry poskytnuté jako kolaterál v repo obchodech a poskytnuté dluhové
cenné papíry zápůjčkou. V této položce se nevykazují vlastní dluhové cenné papíry,
které se vykazují v položce "G.V. Ostatní závazky" pasiv a dále dluhové cenné papíry,
které se vykazují v položkách "C.II.2." a "C.II.4." aktiv.
(6) Položka "C.III.3. Investice v investičních sdruženích" obsahuje účasti
držené účetní jednotkou, do kterých účetní jednotka společně investovala s několika
účetními jednotkami, a jejichž správa je svěřena jedné z nich.
(7) Položka „C.III.5. Ostatní zápůjčky nebo úvěry“ obsahuje částky poskytnuté
pojištěným, u nichž je pojistná smlouva hlavní zárukou. V této položce se uvádějí
rovněž částky poskytnuté pojištěným, které nejsou zaručeny pojistnou smlouvou.
(8) Položka "C.III.6. Depozita u finančních institucí" obsahuje vklady
a vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem
podle zvláštního právního předpisu, popřípadě jiné penězi ocenitelné hodnoty, které
účetní jednotky umístily u finančních institucí a mohou být vyzvednuty až po určité
době. Hodnoty deponované bez uvedeného omezení výběru včetně vkladů, které lze čerpat
do 24 hodin po oznámení, se uvádějí v položce "F.II. Hotovost na účtech u finančních
institucí a hotovost v pokladně".
(9) Položka "C.III.7. Ostatní investice" obsahuje investice, které nejsou
obsaženy v položkách C.III.1. až C.III.6 aktiv. V této položce se uvádějí také předměty
a díla umělecké kulturní hodnoty nebo pohledávky za zajišťovnami podle zvláštního
právního předpisu. Uvádí se zde rovněž kladná i záporná reálná hodnota derivátů včetně
reálné hodnoty vložených derivátů oddělených od hostitelského nástroje. Neuvádí se
zde hodnota podkladových nástrojů; tato hodnota se uvádí v příloze v účetní závěrce.
(10) Položka "C.IV. Depozita při aktivním zajištění" obsahuje
a) pohledávky zajistitele za pojišťovnou postupující část rizika a
odpovídající zajištění, a to ve výši záručních depozit složených zajistitelem u této
pojišťovny nebo u třetí strany, nebo ve výši, která je stanovena těmito osobami,
b) částky podle písmene a) nelze vzájemně zúčtovat s jinými pohledávkami
zajistitele za pojišťovnoum, ani je nelze vzájemně zúčtovat s dluhy zajistitele vůči
pojišťovně,
c) cenné papíry složené u pojišťovny nebo u třetí strany, které zůstávají
v majetku zajistitele, se u tohoto zajistitele uvádějí v položkách "C.III.1. Akcie
a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem, ostatní podíly" nebo "C.III.2. Dluhové
cenné papíry" aktiv.
(11) Položka "D. Investice životního pojištění, je-li nositelem investičního
rizika pojistník" obsahuje investice, jejichž hodnota se používá ke stanovení hodnoty
nebo výnosnosti pojištění vztahujících se k určitému investičnímu fondu a dále investice
určené ke krytí závazků, které se stanoví pomocí určitého indexu. Tato položka také
zahrnuje investice, které jsou drženy jménem členů tontiny a budou později mezi ně
rozděleny.
§ 11
(1) Položka "E.II. Pohledávky z operací zajištění" obsahuje pohledávky
za zajistiteli včetně pojišťovacích zprostředkovatelů, pokud se jejich činnost týká
zajištění.
(2) V případě soupojištění podle příslušné smlouvy uvádí každá z účetních
jednotek pohledávky pouze ve výši, ve které se podílí na tomto soupojištění.
(3) Položka "E.III. Ostatní pohledávky" obsahuje zejména pohledávky z cizích
směnek a cizích směnek na vlastní řad, pohledávky z eskontu směnek, opravné položky
k těmto pohledávkám, pohledávky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.
Neuvádějí se zde žádné pohledávky z operací přímého pojištění a pohledávky z operací
zajištění nebo pohledávky za makléři.
§ 12
(1) Položka "F.I. Dlouhodobý hmotný majetek, jiný než majetek uváděný
v položce „C.I. Pozemky a stavby“, a zásoby" obsahuje
a) věci movité,32) s výjimkou zásob; tento majetek se člení na odpisovaný
a neodpisovaný,
b) zásoby, pokud se neuvádějí v položce "G.III. Ostatní přechodné účty
aktiv",
c) náklady související s pořízením dlouhodobého majetku, včetně pozemků,
staveb, popřípadě jiné věci nemovité, a poskytnuté zálohy a závdavky na pořízení
uvedeného majetku.
Položku lze členit na podpoložky. Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech
obsahového vymezení dlouhodobého hmotného majetku, včetně položky „C.I.“ aktiv, účetní
jednotky použijí přiměřeně příslušná ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb..
(2) Položka "F.II. Hotovost na účtech u finančních institucí a hotovost
v pokladně" obsahuje kromě uvedených hotovostí dále
a) ceniny, zejména poštovní známky, kolky,
b) šeky,33)
c) jiné hodnoty v pokladně, zejména úvěrové a platební karty, mají-li
hodnotu, ze které bude po vydání do používání čerpáno.
(3) Položka "F.IV. Jiná aktiva" obsahuje taková aktiva, která nejsou zahrnuta
do položek F.I. až F.III.
§ 13
(1) Souhrnná položka "G. Přechodné účty aktiv" obsahuje položky časového
rozlišení, které jsou příjmy příštích období nebo náklady příštích období, a dohadné
položky aktivní. Příjmy příštích období představují výnosy běžného účetního období,
které se týkají příjmů příštích účetních období. Náklady příštích období představují
výdaje běžného účetního období, které se týkají nákladů následujících účetních období.
Kritériem pro uvádění účetních případů jako časového rozlišení je skutečnost, že
je známo současně jejich věcné vymezení, výše a období, kterého se týkají. Neuvádějí
se zde žádné částky naběhlého příslušenství.
(2) Položka "G.I. Naběhlé úroky a nájemné" obsahuje výnosové úroky a nájemné
dosažené k rozvahovému dni, které se doposud nestaly splatnými, není-li stanoveno
jinak.
(3) Položka "G.II. Odložené pořizovací náklady na pojistné smlouvy" obsahuje
pořizovací náklady na pojistné smlouvy, které se časově rozlišují. Výše těchto nákladů
se vypočítá metodami uvedenými v § 30.
(4) Položka "G.III. Ostatní přechodné účty aktiv" obsahuje částky, které
se neuvádějí v položce "G.I. Naběhlé úroky a nájemné" nebo "G.II. Odložené pořizovací
náklady na pojistné smlouvy". Jde zejména o zásoby, pokud jsou uváděny jako časové
rozlišení. V této podpoložce se uvádějí dohadné položky aktivní, kterými jsou částky,
jež nelze uvést jako pohledávky z důvodů jejich dohadné výše; jde například o předběžné
pojistné krytí pojišťovny, odhad částek za pronajímání majetkových práv. Jako dohadné
položky nelze uvádět žádné částky, které se vztahují k technickým rezervám podle
zvláštního právního předpisu.
§ 14
(1) Položka "A.I. Základní kapitál" obsahuje základní kapitál podle zákona
o obchodních korporacích a zákona upravujícího pojišťovnictví. V případě obchodních
společností jde o základní kapitál do obchodního rejstříku zapsaný nebo i povinně
nezapisovaný. V případě družstev jde o základní kapitál do obchodního rejstříku zapsaný
nebo i nezapsaný. V podpoložce a) se uvádějí změny základního kapitálu obchodních
společností před zápisem těchto změn do obchodního rejstříku.
(2) Položka "A.II. Emisní ážio" obsahuje rozdíl mezi emisním kursem a jmenovitou
hodnotou akcií podle zákona o obchodních korporacích36).
(3) Položka "A.III. Rezervní fond na nové ocenění" se uvádí jen v případě,
že jeho použití vyplývá ze zvláštního právního předpisu.
(4) Položka "A.IV. Ostatní kapitálové fondy" obsahuje fondy, které se vytvářejí
z jiného zdroje než ze zisku účetní jednotky, nestanoví-li zvláštní právní předpis
jinak, s výjimkou Rezervního fondu na nové ocenění, který se uvádí v položce "A.III.
Rezervní fond na nové ocenění". Tyto fondy se uvádějí zvlášť v jednotlivých podpoložkách
této položky. V této položce se uvádějí také dotace do vlastních zdrojů, bezúplatné
nabytí majetku nebo oceňovací rozdíly z ocenění reálnou hodnotou.
(5) Položka "A.V. Rezervní fond a ostatní fondy ze zisku" obsahuje rezervní
fond, popřípadě jiné fondy vytvářené podle zákona o obchodních korporacích a ostatní
fondy, které se vytvářejí ze zisku v účetnictví účetní jednotky.
(6) Položka "A.VI. Nerozdělený zisk minulých účetních období nebo neuhrazená
ztráta minulých účetních období" obsahuje zisk za předchozí účetní období, který
nebyl rozdělen, a ztrátu za předchozí účetní období, která nebyla uhrazena. Položka
dále obsahuje změny účetních metod a opravy zásadních chyb minulých účetních období.
V případě, že se nejedná o opravy zásadních chyb, vykazují se tyto opravy v příslušných
položkách výkazu zisku a ztráty běžného období.
§ 15
Položka "B. Podřízená pasiva" obsahuje všechny závazky, ať již doložené
nebo nikoli cennými papíry, o kterých bylo smluvně dohodnuto, že v případě likvidace
nebo konkursu budou proplaceny v posledním pořadí až po uspokojení práv ostatních
věřitelů.
§ 16
(1) Položky technických rezerv se vykazují v členění na hrubou výši a hodnotu
zajištění. Hodnota zajištění zahrnuje skutečné nebo odhadnuté částky, o které se
v souladu se smluvními podmínkami zajištění snižuje hrubá výše technických rezerv.
(2) Položka „C.1. Rezerva na nezasloužené pojistné“ zahrnuje částku představující
podíl předepsaného hrubého pojistného, které má být přiřazeno k následujícímu účetnímu
období či k pozdějším účetním obdobím. Ustanovení platí obdobně v případě nezaslouženého
zajistného.
(3) Položka „C.2. Rezerva na životní pojištění“ obsahuje hodnotu závazků
pojišťovny včetně již vyhlášených bonusů, stanovenou pojistně matematickým odhadem
po odečtení pojistně matematické hodnoty budoucího pojistného.
(4) Položka „C.3. Rezerva na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí“
představuje úhrn předpokládaných konečných nákladů, které pojišťovně vzniknou v souvislosti
s vypořádáním veškerých nároků vyplývajících z pojistných událostí, k nimž došlo
do konce účetního období, ať byly hlášeny či nikoliv, snížený o částky, které již
byly ve vztahu k těmto nárokům vyplaceny. Položka C.3. v životním pojištění se uvádí
jen, pokud hodnota rezerv, které obsahuje, není obsahem položky C.2.
(5) Položka „C.4. Rezerva na bonusy a slevy“ představuje částky ve formě
bonusů a slev určené pojistníkům nebo osobě, která má smluvní právo na plnění, jak
jsou vymezeny v § 19 odst. 6, pokud tyto částky již nebyly účtovány ve prospěch pojistníka
nebo osoby, která má smluvní právo na plnění, nebo nebyly zahrnuty do položky C.2.
Při provozování zajišťovací činnosti se uvedená rezerva tvoří pouze tehdy, existuje-li
pro ni na základě zajišťovací smlouvy důvod.
(6) Položka „C.6. Ostatní technické rezervy“ zahrnuje zejména rezervu na
hrozící ztráty z pojištění, která je částkou doplněnou navíc k rezervě na nezasloužené
pojistné z hlediska rizik přebíraných pojišťovnou, aby bylo možné pokrýt veškeré
nároky a výdaje spojené s platnými pojistnými smlouvami překračující výši rezerv
na nezasloužené pojistné a splatné pojistné vyplývající z těchto smluv. Položka C.6.
obsahuje rovněž „Rezervu na závazky Kanceláře“, „Rezervu na splnění závazků z použité
technické úrokové míry a ostatních početních parametrů“ nebo ostatní technické rezervy,
pokud jsou účetní jednotkou vytvářeny.
(7) Položka „D. Technické rezervy u životního pojištění, kde jsou nositelem
investičního rizika pojistníci“ zahrnuje technické rezervy vytvořené ke krytí závazků
vztahujících se k investicím v rámci smluv na životní pojištění, jejichž hodnota
nebo výnosnost se stanoví podle finančních investic, u nichž pojistník nese riziko,
nebo podle určitého ukazatele. Doplňkové technické rezervy, které se případně vytvářejí
ke krytí rizik spojených s úmrtím, provozních výdajů či dalších rizik, jako jsou
zaručené dávky pojistného plnění splatné při skončení smlouvy nebo zaručené hodnoty
při odstoupení od pojistné smlouvy, se uvádějí v položce C.2. Položka D. zahrnuje
rovněž technické rezervy představující závazky organizátora tontiny vůči jejím účastníkům.
(8) V položce "F. Depozita při pasivním zajištění" uvádí účetní jednotka
dluhy ze záručních depozit složených zajistitelem nebo od něj převzatých podle smlouvy
o zajištění. Tyto dluhy nelze vzájemně zúčtovat s dluhy nebo pohledávkami účetní
jednotky vůči zajistiteli. Pokud účetní jednotka přijala záruku v podobě cenných
papírů, které byly převedeny do jeho majetku, obsahuje tato položka částku, kterou
účetní jednotka dluží zajistiteli z titulu této záruky, včetně naběhlého příslušenství.
§ 16a
(1) „Rezerva na závazky Kanceláře“ je rezervou na splnění závazků z ručení
za závazky Kanceláře podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
Rezerva je určena ke krytí uvedených závazků, k jejichž plnění Kancelář nemá odpovídající
aktiva. Tuto rezervu tvoří pojišťovna v rozsahu, v jakém se podílí na celkových závazcích
Kanceláře, její výše se stanoví matematicko-statistickými metodami.
(2) „Rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních
početních parametrů“ je rezervou určenou na splnění závazků vyplývajících z použité
technické úrokové míry ve výši, ve které ke krytí uvedených závazků nepostačuje rezerva
na životní pojištění. Ustanovení platí obdobně v případě ostatních početních parametrů.
§ 18
(1) Položka "G.III. Závazky z dluhových cenných papírů" obsahuje zejména
emitované dluhové cenné papíry, dluhy ze splatných, dosud neproplacených emitovaných
dluhových cenných papírů a dále vlastní dluhové cenné papíry a závazky z krátkých
prodejů dluhových cenných papírů. Závazky z krátkých prodejů akcií a podílových listů
se vykazují v položce "G.V. Ostatní závazky"; v podpoložce a) se uvádějí konvertibilní
dluhopisy.
(2) Položka "G.V. Ostatní závazky" obsahuje zejména dluhy vůči zaměstnancům
z příjmů ze závislé činnosti, dluhy ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění,
dluhy z daně z příjmů a jiných přímých daní, dluhy z odložené daně z příjmů, dluhy
z daně z přidané hodnoty a jiných nepřímých daní. V této položce se uvádějí také
dluhy vyplývající z povinnosti platit příspěvky Kanceláři podle zvláštního právního
předpisu12) a dluhy z povinnosti členů Kanceláře odvádět příspěvek do Fondu zábrany
škod. V této položce se neuvádějí žádné dluhy, které se uvádějí v položkách G.I.
až G.III. pasiv.
(3) Souhrnná položka "H. Přechodné účty pasiv" obsahuje případy časového
rozlišení, kterými jsou výdaje příštích období a výnosy příštích období, a dohadné
položky pasivní. Výdaji příštích období se rozumí náklady, které souvisejí s běžným
účetním obdobím, ale výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn. Výnosy příštích období se
rozumí částky přijaté v běžném účetním období, které časově a věcně souvisejí s výnosy
následujícího účetního období. Kritériem pro uvádění účetních případů časového rozlišení
je skutečnost, že je současně známo jejich věcné vymezení, výše a období, kterého
se týkají. Neuvádějí se zde žádné částky naběhlého příslušenství. Nezahrnují-li konkrétní
pasiva naběhlé příslušenství, to se uvádí v položce "H.I. Výdaje příštích období
a výnosy příštích období".
(4) Položka "H.II. Ostatní přechodné účty pasiv" obsahuje částky, které
se neuvádějí v položce "H.I. Výdaje příštích období a výnosy příštích období". V
této podpoložce se uvádějí také dohadné položky pasivní, kterými jsou částky, jež
nelze uvést jako dluhy z důvodu jejich dohadné výše; jde například o úrokové výnosy
z cenných papírů s proměnlivým výnosem, částky, které jsou předmětem soudních sporů.
Jako dohadné položky nelze uvádět žádné částky, které se vztahují k technickým rezervám
podle zvláštního právního předpisu.
HLAVA III
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY
§ 19
(1) Položka "Předepsané pojistné v hrubé výši" (dále jen "předepsané
hrubé pojistné") v Technickém účtu k neživotnímu pojištění označená "I.1.a)" a v
Technickém účtu k životnímu pojištění označená "II.1.a)" obsahuje veškeré částky
splatné během účetního období podle pojistných smluv, nezávisle na skutečnosti, že
se tyto částky mohou vztahovat zcela nebo zčásti k pozdějšímu účetnímu období; tyto
částky zejména zahrnují:
a) pojistné, které dosud nebylo předepsáno, jelikož se výpočet
pojistného může provést až na konci účetního období,
b) 1. jednorázové pojistné, včetně
pojistného placeného ve splátkách,
2. v životním
pojištění jednorázové pojistné vyplývající z rezervy na bonusy a slevy, pokud se
bere v úvahu jako pojistné na základě smluv a pokud zvláštní právní předpisy1a) nařizují
nebo umožňují jeho uvedení pod pojistným,
c) navýšení pojistného v případě půlročních,
čtvrtletních nebo měsíčních plateb a dále dodatkové platby pojistníků, určené ke
krytí zřizovacích výdajů pojišťovny,
d) podíl pojišťovny na celkovém pojistném v případě
soupojištění,
e) zajistné, pocházející
z aktivního zajištění, při kterém dochází k postoupení pojistného (dále jen "cese"),
nebo ze zajištění sjednaného mezi zajistiteli (dále jen "retrocese"), včetně přírůstků
pojistného kmene,
po odečtení f) úbytků pojistného kmene ve prospěch cesí a retrocesí, a
g) anulací,
které jsou zrušením nebo opravou.
Tyto částky nesmějí zahrnovat daně nebo poplatky
vybírané s pojistným.
(2) Položka "Pojistné postoupené zajistitelům" v Technickém účtu k neživotnímu
pojištění označená "I.1.b)" a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená "II.1.b)"
obsahuje veškeré pojistné z titulu zajistných smluv uzavřených pojišťovnou. Nové
přírůstky pojistného ze smluv, které je splatné během uzavírání nebo změny zajistných
smluv, se přičítají; úbytky pojistného ze smluv, u nichž dojde ke zrušení, se odečítají.
(3) Položka "Změna stavu rezervy na nezasloužené pojistné, očištěná od
zajištění" v Technickém účtu k neživotnímu pojištění označená "I.1.c)" a "I.1.d)"
a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená "II.1.c)" obsahuje změnu stavu
této rezervy.
(4) Položky změn stavu ostatních technických rezerv v Technickém účtu
k neživotnímu pojištění označené "I.4.b)" a "I.5." a v Technickém účtu k životnímu
pojištění označená "II.5.b)" a "II.6." obsahují změny stavu příslušných technických
rezerv. Změny stavu se uvádějí tak, aby to umožnilo zjistit zvlášť hrubou výši těchto
rezerv a podíl zajistitelů. Změna stavu rezervy se vypočte jako rozdíl mezi konečným
a počátečním stavem příslušné rezervy.
(5) Položka "Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění" v
Technickém účtu k neživotnímu pojištění označená "I.4." a v Technickém účtu k životnímu
pojištění označená "II.5." obsahuje
a) náklady na pojistná plnění v hrubé výši, od které se odečítají podíly
zajistitelů. Tyto náklady zahrnují všechny částky pojistného plnění uskutečněné za
účetní období, zvýšené o změnu stavu rezervy na pojistná plnění za běžné účetní období.
Uvedené částky zahrnují zejména anuity, náklady na odstoupení od smluv nebo na nové
smlouvy, a ztráty z odstoupení od smluv v rezervě na pojistná plnění u prvopojistitelů
nebo zajistitelů, vnější i vnitropodnikové náklady a náklady na správu dluhů z pojistného
plnění, jakož i nastalé, ale dosud neohlášené pojistné události,
b) od nákladů podle písmene a) se odečítají zejména navrácené částky
z nabytí zákonného vlastnictví pojištěného majetku, nebo z nabytí věřitelských práv
zaplacením pohledávky věřiteli za dlužníka, které je subrogací, a náhrady škod za
dlužníka z pohledávek postižených výkonem rozhodnutí, které jsou regresem, výplaty
pojistného plnění poškozeným za pojištěného podle pojistné smlouvy.
(6) Položka "Bonusy a slevy, očištěné od zajištění" v Technickém účtu
k neživotnímu pojištění označená "I.6." a v Technickém účtu k životnímu pojištění
označená "II.7." obsahuje
a) bonusy, které zahrnují veškeré částky zúčtovatelné za účetní období,
které byly nebo budou vyplaceny pojistníkům nebo jiným osobám, které mají smluvní
právo na pojistné plnění, které jsou připsány v jejich prospěch, včetně částek použitých
ke zvýšení technických rezerv nebo ke snížení budoucího pojistného, a to v takovém
rozsahu, v jakém tyto částky představují rozložení přebytku nebo zisku plynoucího
z veškerých operací nebo pouze z některých z nich po odečtení částek poskytnutých
v předcházejících účetních obdobích a kterých již není třeba,
b) slevy, které zahrnují takové částky, které představují částečné
vrácení pojistného na základě zkušenosti z plnění jednotlivých smluv.
Bonusy a slevy se uvádějí tak, aby to umožnilo zjistit zvlášť jejich
hrubou výši a podíl zajistitelů.
(7) Položka "Pořizovací náklady na pojistné smlouvy" v Technickém účtu
k neživotnímu pojištění označená "I.7.a)" a v Technickém účtu k životnímu pojištění
označená "II.8.a)" a obsahuje náklady vyplývající z uzavírání pojistných smluv. Položka
označená "I.7.b)" v Technickém účtu k neživotnímu pojištění a položka označená "II.8.b)"
v Technickém účtu k životnímu pojištění obsahují změnu stavu odložených pořizovacích
nákladů. Pořizovacími náklady se rozumí náklady vyplývající z uzavírání smluv. Pořizovací
náklady zahrnují jak přímé náklady, zejména pořizovací provize nebo náklady na vypracování
pojistné dokumentace či na začlenění pojistné smlouvy do pojistného kmene, tak i
nepřímé náklady, zejména náklady na reklamu nebo režijní náklady na sjednávání pojištění
a uzavírání pojistných smluv.
(8) Položka "Správní režie" v Technickém účtu k neživotnímu pojištění označená
"I.7.c)" a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená "II.8.c)" obsahuje zejména
provize za obnovování pojistných smluv, náklady spojené s inkasem pojistného, správou
pojistného kmene, správou bonusů a slev a náklady na přijatá i postoupená zajištění.
Správní režie v podrobnostech zahrnuje zejména osobní náklady, odpisy dlouhodobého
hmotného majetku, který není investicí podle § 10, spotřebu energie.
(9) Položky "Výnosy z investic" a "Náklady na investice" v Technickém
účtu k životnímu pojištění označené "II.2." a "II.9." a v Netechnickém účtu označené
"III.3." a "III.5." obsahují
a) veškeré výnosy a náklady investic v rámci neživotního pojištění,
které se uvádějí v Netechnickém účtu,
b) jde-li o pojišťovnu poskytující životní pojištění, výnosy a náklady
investic se uvádějí v Technickém účtu k životnímu pojištění,
c) jde-li o pojišťovnu, poskytující zároveň životní i neživotní pojištění,
výnosy a náklady investic se uvádějí v Technickém účtu k životnímu pojištění, pokud
jsou přímo spojeny s činností v oblasti životního pojištění,
d) v podpoložkách II.2.c), II.9.b), III.3.c) a III.5.b) tvorbu a použití
opravných položek k dluhovým cenným papírům a k účastem, které mají charakter účasti
s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, pokud není tato účast oceněna ekvivalencí.
V této položce se uvádějí také úrokové výnosy a náklady.
(10) Položka "Převedené výnosy z investic" v Technickém účtu k neživotnímu
pojištění označená "I.2." a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená, "II.12."
a v Netechnickém účtu označená "III.4." a "III.6." obsahuje tyto výnosy tak, že
a) pokud je část výnosů z investic převedena na Technický účet k neživotnímu
pojištění (položka I.2.), odečte se převod z Netechnického účtu v položce "III. 6.
Převod výnosů z investic na Technický účet k neživotnímu pojištění (položka I.2.)"
a přičte se k položce "I.2. Převedené výnosy z investic z Netechnického účtu (položka
III.6.)",
b) pokud je část výnosů z investic, uvedená na Technickém účtu k životnímu
pojištění, převedena na Netechnický účet, odečte se převedená částka z položky "II.12.
Převod výnosů z investic na Netechnický účet (položka III.4.)" a přičte se k položce
"III.4. Převedené výnosy investic z Technického účtu k životnímu pojištění (položka
II.12.)".
(11) Položky "Přírůstky hodnoty investic" a "Úbytky hodnoty investic "
v Technickém účtu k životnímu pojištění označené "II.3." a "II.10." obsahují částky
oceňovacích rozdílů při uplatnění reálné hodnoty. V každém případě se uvedené rozdíly
uvádějí v této položce, vztahují-li se k investicím v položce "D. Investice životního
pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník" aktiv.
§ 20
(1) Položka "Ostatní technické náklady, očištěné od zajištění" v Technickém
účtu k neživotnímu pojištění označená "I.8." a v Technickém účtu k životnímu pojištění
označená "II.11." obsahuje náklady, které nelze uvádět v jiných položkách těchto
Technických účtů. V této položce se uvádí tvorba technických rezerv. V této položce
se dále uvádí tvorba opravných položek k pohledávkám z operací přímého pojištění,
pohledávkám z operací zajištění a jiným pohledávkám uváděným v položkách "E.I. Pohledávky
z operací přímého pojištění" a "E.II. Pohledávky z operací zajištění" aktiv a odpis
těchto pohledávek. V této položce se také uvádějí zachraňovací náklady podle občanského
zákoníku41a).
(2) Položka "Ostatní technické výnosy, očištěné od zajištění" v Technickém
účtu k neživotnímu pojištění označená "I.3." a v Technickém účtu k životnímu pojištění
označená "II.4." obsahuje výnosy, které nelze uvádět v jiných položkách těchto Technických
účtů. V této položce se uvádí použití technických rezerv. V této položce se dále
uvádí použití opravných položek k pohledávkám z operací přímého pojištění, pohledávkám
z operací zajištění a jiným pohledávkám uváděným v položkách "E.I. Pohledávky z operací
přímého pojištění" a "E.II. Pohledávky z operací zajištění" aktiv. V této položce
se také uvádějí odměny odpovídající pojistnému podle občanského zákoníku55).
(3) Položka "III. 8. Ostatní náklady" v Netechnickém účtu obsahuje
náklady vyplývající z jiných činností pojišťovny, než je pojišťovací nebo zajišťovací
činnost, nebo náklady, které se neuvádějí v jiné položce Netechnického účtu. V této
položce se uvádějí také
a) odpisy a opravné položky k majetku, který není investicí v položkách
"C. Investice a "D. Investice životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika
pojistník" aktiv,
b) smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále,
popřípadě jiné sankce vyplývající ze smluvních vztahů, postižní částky, sankce z
příslušného rozhodnutí nebo zvláštních právních předpisů, a to bez ohledu na to,
zda dluhy z nich byly zaplaceny, nebo nikoli; žádnou z těchto sankcí nelze převádět
do nákladů Technického účtu k neživotnímu pojištění nebo Technického účtu k životnímu
pojištění,
c) tvorba rezerv, které se uvádějí v položce "E. Ostatní rezervy"
pasiv,
d) kursové ztráty z přepočtu majetku a závazků vyjádřeného v cizí měně
na měnu účetnictví.
(4) Položka "III.7. Ostatní výnosy" v Netechnickém účtu obsahuje výnosy
vyplývající z jiných činností pojišťovny, než je pojišťovací nebo zajišťovací činnost,
zejména výnosy, které se neuvádějí v jiné položce Netechnického účtu. V této položce
se uvádějí také
a) přijaté platby z odepsaných pohledávek, s výjimkou pohledávek z
pojistné činnosti,,
b) přijaté smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení,
penále, popřípadě jiné sankce vyplývající ze smluvních vztahů, postižní částky, sankce
z příslušného rozhodnutí nebo zvláštního právního předpisu, a to bez ohledu na to,
zda platba na pohledávku byla přijata, nebo nikoli; žádnou z těchto sankcí nelze
převádět do výnosů Technického účtu k neživotnímu pojištění nebo Technického účtu
k životnímu pojištění,
c) použití rezerv, které se uvádějí v položce "E. Ostatní rezervy"
pasiv,
d) kursové zisky z přepočtu majetku a závazků vyjádřeného v cizí měně
na měnu účetnictví.
§ 21
(1) Není-li dále stanoveno jinak, nelze převádět náklady a výnosy mezi
a) Technickým účtem k životnímu pojištění a Technickým účtem k neživotnímu pojištění,
b)
Netechnickým účtem a Technickým účtem k životnímu pojištění nebo Technickým účtem
k neživotnímu pojištění.
(2) V případě, že nelze některý z účelově členěných nákladů jednoznačně
přiřadit do Technického účtu k neživotnímu pojištění nebo do Technického účtu k životnímu
pojištění, přiřadí se takový náklad primárně na Netechnický účet, ze kterého jej
lze následně rozvrhovat na příslušný Technický účet. Tyto převody nesmí vést ke zkreslení
věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví. Takto nelze převádět daně a poplatky,
náklady, které nesouvisí s pojištěním a zajištěním, a další náklady, které jsou uvedeny
pouze v Netechnickém účtu.
(3) V případě, že nelze některý z účelově členěných výnosů jednoznačně
přiřadit do Technického účtu k neživotnímu pojištění nebo do Technického účtu k životnímu
pojištění, přiřadí se takový náklad primárně na Netechnický účet, ze kterého jej
lze následně rozvrhovat na příslušný Technický účet. Tyto převody nesmí vést ke zkreslení
věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví. Takto nelze převádět použití opravných
položek, použití rezerv, mimořádné výnosy a výnosy, které nesouvisejí s neživotním
nebo životním pojištěním a zajištěním.
§ 21a
Čistý obrat
(1) Pro účely určení čistého obratu se výnosy z prodeje výrobků a zboží
a z poskytování služeb rozumí výnosy, na kterých je založen obchodní model účetní
jednotky. Při určování těchto výnosů se přihlíží zejména k odvětví a trhu, na kterém
účetní jednotka působí, a k podstatě činnosti účetní jednotky pro její zákazníky.
(2) Pro účely určení čistého obratu se nepřihlíží k tomu, ve které položce
výkazu zisku a ztráty je výnos podle odstavce 1 vykazován.
(3) V případě účetní jednotky, která je pojišťovnou nebo zajišťovnou, se
odstavce 1 a 2 nepoužijí.
HLAVA IV
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘÍLOHY V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE
§ 22
(1) Účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede alespoň informace
a) k položce „C.I. Pozemky a stavby“ o držbě, vlastnickém právu a jiných
věcných právech k majetku v této položce, jakož i jiné informace, které se o tomto
majetku zapisují do veřejných seznamů nebo rejstříků či jiných evidencí vedených
podle zvláštních právních předpisů; to platí přiměřeně i pro majetek uváděný v položce
„F.I.“,
b) k položce "C.III.5. Ostatní zápůjčky nebo úvěry" o částkách poskytnutých
pojistníkům, u nichž je pojistka hlavní zárukou, a rovněž o částkách poskytnutých
pojistníkům nezaručených pojistkou; je-li jejich výše významná, jednotlivě,
c) k položce "C.III.7. Ostatní investice" o této investici, je-li jeho
výše významná, jednotlivě,
d) k položce "F.IV. Jiná aktiva" o těchto aktivech, je-li jeho výše
významná, jednotlivě,
e) k položce "C.6. Ostatní technické rezervy" o výši těchto rezerv,
je-li významná, jednotlivě,
f) k položkám "G. Přechodné účty aktiv" a "H. Přechodné účty pasiv"
o částkách těchto aktiv nebo pasiv, jsou-li významné,
g) k položce "I.4. a II.5. Náklady na pojistná plnění, očištěné od
zajištění" o výši a rozsahu rozdílu, je-li významný, mezi
1. výší rezervy na pojistná
plnění na počátku účetního období, určené k použití na pojistná plnění nastalá během
předcházejících účetních období, která dosud nebyla uhrazena, a
2. částkami vyplacenými
během účetního období na pojistná plnění nastalá během předcházejících účetních období
a výší rezervy určené k použití na tato dosud neuhrazená pojistná plnění na konci
běžného účetního období,
h) k položce "I.6. a II.7. Bonusy a slevy, očištěné od zajištění" o
částkách bonusů a slev, je-li jejich výše významná, jednotlivě,
i) k položce "I.2. a II.12. Převedené výnosy z investic" o důvodech
převodů a základně, na které se uskutečnily tyto převody,
j) o celkové výši provedených převodů podle § 21 odst. 2 nebo 3,
k) o podílu zajistitelů na položkách "Ostatní technické náklady" nebo
"Ostatní technické výnosy",
l) o mimořádných nákladech a výnosech, jejich výši a charakteru,
m) k položce "B.b) goodwill" o postupu odpisování použitém podle §
33 odst. 3 s náležitým odůvodněním tohoto použití,
n) o použitých metodách výpočtu jednotlivých technických rezerv,
o) za každou skupinu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku o pořizovací
ceně, o přírůstcích, úbytcích a převodech během účetního období, o konečném zůstatku
na konci účetního období a dále obdobné informace o oprávkách a opravných položkách
vztahujících se k tomuto majetku, případně výši úroků, pokud účetní jednotka rozhodla,
že jsou součástí ocenění majetku.
(2) Kromě informací podle odstavce 1 příloha dále obsahuje nejméně
informace o
a) způsobech oceňování, použitých pro různé položky účetní závěrky,
včetně použitých postupů tvorby a použití opravných položek nebo postupů odpisování
dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, kursu použitém pro přepočet cizí měny
na měnu účetnictví; u investic vykázaných v pořizovací ceně se uvede informace o
jejich reálné hodnotě, u investic vykázaných v reálné hodnotě se uvede jejich pořizovací
cena, účetní jednotka dále uvede pro každou jednotlivou položku investic použitou
metodu ocenění,
b) obchodní firmě nebo jiném názvu a sídle účetních jednotek, v nichž
účetní jednotka sama, nebo prostřednictvím třetí osoby jednající jejím jménem a na
její účet, drží podíl s uvedením výše tohoto podílu, jakož i výši základního kapitálu,
fondů a zisku nebo ztráty této účetní jednotky za poslední účetní období; tyto informace
nemusí být uvedeny, pokud nejsou významné. Tyto informace o vlastním kapitálu nemusí
být rovněž uvedeny tehdy, pokud se týkají účetní jednotky, která nemá povinnost jejich
zveřejnění a jejíž podíl ve výši nejméně rozhodujícího vlivu na jejím základním kapitálu
drží účetní jednotka způsobem vpředu uvedeným, nebo tehdy, pokud by jejich uvedení
vážně poškozovalo kteroukoli účetní jednotku, jíž se týkají; informace o použití
tohoto ustanovení se uvedou vždy,
c) počtu a jmenovité hodnotě nebo, nemají-li jmenovitou hodnotu, ocenění
v účetní závěrce akcií upsaných v průběhu účetního období, s omezením schváleného
základního kapitálu, aniž by to bylo v rozporu s ustanoveními o jeho výši podle zvláštních
právních předpisů,
d) počtu a jmenovité hodnotě nebo, nemají-li jmenovitou hodnotu, ocenění
v účetní závěrce každého druhu akcií, existuje-li takových druhů více,
e) existenci zatímních listů, jakýchkoli prioritních akcií, vyměnitelných
a prioritních dluhopisů, warrantů, opcí nebo podobných cenných papírů nebo práv s
nimi spojených, s udáním jejich počtu a rozsahu práv s nimi spojených,
f) dluzích účetní jednotky, jejichž zbytková doba splatnosti k rozvahovému
dni přesahuje 5 let, jakož i o výši všech dluhů účetní jednotky, krytých plnohodnotnou
zárukou, danou účetní jednotkou, s uvedením povahy a formy záruky; tyto informace
se uvádějí odděleně pro položku každého věřitele podle uspořádání rozvahy,
g) celkové výši finančních závazků, podmíněných závazků a poskytnutých
věcných zajištění s uvedením jejich povahy a formy, které nejsou obsaženy v rozvaze.
Dluhy týkající se důchodů nebo penzí a ovládaných osob se uvádějí samostatně,
h) charakteru a obchodním účelu transakcí účetní jednotky, které nejsou
zahrnuty v rozvaze, a finančním dopadu transakcí na účetní jednotku, pokud jsou rizika
nebo užitky z těchto transakcí významné a pokud je zveřejnění těchto rizik nebo užitků
nezbytné k posouzení finanční situace účetní jednotky,
i) transakcích, které účetní jednotka uzavřela se spřízněnou stranou,
včetně objemu takových transakcí, povahy vztahu se spřízněnou stranou a ostatních
informací o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace
účetní jednotky, pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za podmínek
obvyklých na regulovaném trhu. Informace o jednotlivých transakcích je možné seskupovat
podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné
k pochopení dopadu transakcí se spřízněnou stranou na finanční situaci účetní jednotky;
výraz spřízněná strana má stejný význam jako v mezinárodních účetních standardech
uvedených v § 19a zákona,
j) pojištění podle § 23,
k) průměrném přepočteném stavu zaměstnanců v průběhu účetního období
v členění podle kategorií, jakož i o osobních nákladech za účetní období v členění
na mzdy a platy, náklady na sociální pojištění se samostatnou informací o těch, které
se vztahují k penzím, nejsou-li uvedeny samostatně ve výkazu zisku a ztráty,
l) rozsahu, ve kterém byl výpočet zisku nebo ztráty za účetní období
ovlivněn způsoby oceňování v průběhu účetního období nebo bezprostředně předcházejícího
účetního období, s cílem dosáhnout daňových úlev. Pokud takové ocenění má významný
vliv na budoucí daňovou povinnost, je nutno o tom uvést podrobnosti,
m) rozdílech mezi daňovou povinností připadající na účetní období nebo
předcházející účetní období a již zaplacenou daní v těchto účetních obdobích jen
v případě, že je tento rozdíl z hlediska budoucího daňového zatížení významný; tato
informace se uvede, jen není-li uvedený rozdíl v celkové výši obsažen ve zvláštní
položce v rozvaze,
n) výši odměn přiznaných za účetní období osobám, které jsou statutárním
orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů z důvodu jejich
funkce, jakož i výše vzniklých nebo sjednaných penzijních závazků bývalých členů
vyjmenovaných orgánů, s uvedením úhrnu za každou kategorii; tyto informace nemusí
být uvedeny, jestliže by jejich uvedení umožnilo zjistit finanční situaci konkrétního
člena takového orgánu,
o) výši záloh, zápůjček a ostatních pohledávek, poskytnutých osobám,
které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích
orgánů s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a jakýchkoliv splatných, odepsaných
nebo prominutých částek, výši poskytnutých záruk, s uvedením úhrnu za každou kategorii,
p) firmě nebo názvu, sídle a právní formě každé z účetních jednotek,
v níž je účetní jednotka společníkem s neomezeným ručením,
r) celkových nákladech na odměny statutárnímu auditorovi nebo auditorské
společnosti za účetní období v členění na povinný audit účetní závěrky, jiné ověřovací
služby, daňové poradenství a jiné neauditorské služby. Tyto informace nemusí být
uváděny tam, kde účetní jednotka je zahrnuta do konsolidované účetní závěrky, vypracované
podle části páté, jestliže jsou tyto informace uvedeny v příloze v konsolidované
účetní závěrce,
s) navrhovaném rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty.
(3) V příloze se uvedou veškeré dluhy, spojené s nějakým druhem záruky,
pokud nejsou dluhovými cennými papíry vykázanými jako pasiva, s rozlišením druhů
záruk, které dovolují zvláštní právní předpisy, a dále se zvláštním uvedením záruk
poskytnutých v podobě cenného papíru. Pokud se tyto dluhy vztahují k ovládaným osobám,
uvádějí se samostatně. To neplatí pro takové dluhy, které jsou spojeny s pojišťovací
a zajišťovací činností, které se uvádějí v rozvaze.
(4) V případě, že účetní jednotka má pobočku v zahraničí, uvede o ní informace
v rozsahu jako u účetní jednotky.
(5) V příloze účetní jednotka uvede také:
a) název a sídlo konsolidující účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou
účetní závěrku nejširší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako
konsolidovaná účetní jednotka patří,,
b) název a sídlo konsolidující účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou
účetní závěrku nejužší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná
účetní jednotka patří,,
c) místo, kde je možné konsolidované účetní závěrky konsolidujících
účetních jednotek uvedených v písmenech a) a b) získat,
d) použité nové účetní metody oproti předchozímu účetnímu období, důvody
jejich uplatnění a vliv na výsledek hospodaření a vlastní kapitál účetní jednotky,
e) informace o čistém obratu rozděleném podle kategorií činností a
podle zeměpisných trhů, pokud se tyto kategorie a trhy mezi sebou významně liší z
hlediska způsobu, jakým je poskytování služeb organizováno; informace nemusejí být
uvedeny, pokud by jejich uvedení vážně poškozovalo kteroukoli účetní jednotku, jíž
se týkají; informace o vynechání těchto údajů se vždy uvede v příloze v účetní závěrce.
(6) Účetní jednotka, která použila účetní metody způsobem vycházejícím
z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a u které zároveň existuje
významná nejistota, spočívající zejména ve skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že
účetní jednotka nemusí být schopna nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a v důsledku
toho v rámci své běžné podnikatelské činnosti například plnit své závazky, uvede
v příloze v účetní závěrce tuto skutečnost. Dále popíše případná opatření nebo návrhy
řešení těchto skutečností.
(7) V případě, že účetní jednotka provádí u rezervy na pojistná plnění
nevyřízených pojistných událostí v neživotním pojištění diskontování nebo odpočty,
uvede
a) celkovou výši rezerv před diskontováním nebo odpočtem,
b) kategorie nároků z pojistných událostí, které byly diskontovány
nebo u nichž byly provedeny odpočty; u každé takové kategorie nároků z pojistných
událostí i použité metody, především zvolené sazby pro odhady uvedené v příloze č.
1, část D. odst. 1 písm. g) body 3 a 5, a
c) kritéria použitá pro odhady doby zbývající pro výplatu náhrad.
(8) Pokud účetní jednotka změní měnu účetnictví, v příloze v účetní závěrce
uvede tuto skutečnost včetně odůvodnění. Dále uvede kurzy, které při změně měny účetnictví
použila pro přepočet údajů uvedených v účetní závěrce, a vysvětlí dopad změny měny
účetnictví na účetní závěrku. Stejné informace účetní jednotka uvede také v příloze
v účetní závěrce sestavené za účetní období, které bezprostředně předchází účetnímu
období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví.
(9) Pokud se údaj o výši základního kapitálu uvedený ve veřejném rejstříku,
ve kterém je účetní jednotka zapsána, liší od údaje o výši základního kapitálu v
rozvaze, účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede důvod tohoto rozdílu včetně
popisu výpočtu, ze kterého bude patrný vztah mezi oběma údaji.
(10) Účetní jednotka, která účtuje o odložené dani a která je poplatníkem
dorovnávací daně, v příloze v účetní závěrce uvede
a) informaci o tom, že účetní jednotka je poplatníkem dorovnávací daně,
b) informaci o tom, že dorovnávací daň nebyla zohledněna při výpočtu
odložené daně, a
c) část nákladu na splatnou daň připadající na dorovnávací daň.
§ 23
(1) Pokud jde o neživotní pojištění, uvádí se
a) předepsané hrubé pojistné,
b) zasloužené pojistné v hrubé výši,
c) náklady na pojistná plnění v hrubé výši,
d) provozní náklady v hrubé výši,
e) výsledek ze zajištění.
(2) Částky podle odstavce 1 budou rozčleněny na přímé pojištění a aktivní
(přijatá) zajištění, pokud tato zajištění dosahují 10 % nebo více předepsaného hrubého
pojistného, a dále v rámci přímého pojištění do skupin odvětví pojištění podle zvláštního
právního předpisu1a).
(3) Rozčlenění do odvětvových skupin podle odstavce 2 se v rámci přímého
pojištění nevyžaduje, pokud výše předepsaného hrubého pojistného v dané skupině nepřesáhne
10 000 000 EUR. Nicméně pojišťovny uvedou v každém případě informace alespoň ke třem
skupinám odvětví pojištění, které v její činnosti zaujímají nejdůležitější místo.
(4) Pokud jde o životní pojištění, uvádí se informace o předepsaném hrubém
pojistném v rozčlenění na přímé pojištění a aktivní (přijatá) zajištění, pokud tato
zajištění dosahují 10 % a více předepsaného hrubého pojistného a výsledek zajištění.
(5) V rámci přímého pojištění podle odstavce 4 se uvedou následující
informace:
a) individuální pojistné a pojistné ze smluv kolektivního pojištění,
b) běžné pojistné a jednorázové pojistné,
c) pojistné ze smluv bez bonusů, pojistné ze smluv s bonusy a pojistné
ze smluv, u nichž je nositelem investičního rizika pojistník.
Uvádění částek u každého z písmen a), b) nebo c) se nevyžaduje, pokud
jejich výše nepřesahuje 10 % předepsaného hrubého pojistného v rámci přímého pojištění.
(6) V každém případě se uvádějí informace o celkové výši předepsaného
hrubého pojistného v rámci přímého pojištění, které plyne ze smluv, které pojišťovna
uzavřela
a) v členském státu Evropské unie, kde má své sídlo,
b) v ostatních členských státech Evropské unie,
c) v ostatních státech,
s tím, že uvádění příslušných částek se nevyžaduje, pokud nepřesahují
5 % celkové výše předepsaného hrubého pojistného.
(7) Pojišťovny uvádějí informaci o celkové výši provizí v rámci přímého
pojištění v průběhu účetního období. To se vztahuje na provize všeho druhu, zvláště
pak provize za získávání, obnovování, inkaso a za správu pojistného kmene.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ
§ 26
(1) Účetní jednotka může podíl vykázaný v položkách "A.II.1. Podíly v ovládaných
osobách" a "A.II.3 Podíly s podstatným vlivem" ocenit ekvivalencí.
(2) Při ocenění ekvivalencí
a) se goodwill zahrnutý v pořizovací ceně převede do dlouhodobého majetku
a ocenění podílu je následně
1. snižováno o přijatý podíl na zisku ve výši před zdaněním,
popřípadě o další přijaté částky plynoucí z rozdělení zisku,
2. zvyšováno o podíl
na zisku nebo snižováno o podíl na ztrátě ovládané osoby nebo osoby pod podstatným
vlivem vzniklý po datu nabytí podílu,
3. snižováno nebo zvyšováno o podíly na změnách
ve vlastním kapitálu ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem, které nebyly
uvedeny ve výkazu zisku nebo ztráty ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem,
b) částka, o kterou zisk z ocenění podílu ekvivalencí, uvedený ve výkazu
zisku a ztráty, převyšuje částky uvedené v písmenu a) bodě 1, se převede do fondů
uváděných v položce "A.IV. Ostatní kapitálové fondy" pasiv,
c) podíl se ocení nulou, jestliže podíl na ztrátě konsolidované účetní
jednotky, ve které má konsolidující účetní jednotka podstatný vliv, je roven nebo
vyšší než ocenění podílu v účetnictví účetní jednotky; je-li účetní jednotka na základě
záruky nebo ovládací smlouvy povinna vyrovnat záporný vlastní kapitál společnosti,
ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv, tvoří rezervu.
(3) Metoda oceňování musí být v každém případě přesně popsána a důvody pro
její uplatnění musí být vyjádřeny v příloze v účetní závěrce.
§ 28
Technické rezervy
(1) Výše technických rezerv musí být v každém okamžiku dostatečná do té míry,
aby pojišťovna byla schopna dostát svým závazkům, vyplývajícím z pojistných smluv,
které lze rozumně předpokládat.
(2) Výpočet technických rezerv se provádí na základě uznávaných metod pojistné
matematiky.
(3) Oceňovací rozdíly u technických rezerv se uvádějí v příslušné položce
výkazu zisku a ztráty, ve které se uvádí tvorba nebo použití této rezervy, a v příslušné
položce technické rezervy v pasivech.
§ 29
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty
(1) Oceňovací rozdíly se uvádějí, není-li dále stanoveno jinak, v položce
"II.3. Přírůstky hodnoty investic" nebo "II.10. Úbytky hodnoty investic" Technického
účtu k životnímu pojištění nebo v položce "III.3.c)" nebo "III.5.b)" Netechnického
účtu ve výkazu zisku a ztráty a v příslušných položkách investic.
(2) Oceňovací rozdíly realizovatelných cenných papírů se uvádějí v položce
"A.IV. Ostatní kapitálové fondy" pasiv. V okamžiku realizace, zejména prodeje, se
uvedené oceňovací rozdíly převedou do položek výkazu zisku a ztráty. Je-li prokázáno,
že došlo k trvalému snížení hodnoty (znehodnocení) realizovatelného cenného papíru,
musí být tato ztráta bez zbytečného odkladu uvedena ve výkazu zisku a ztráty.
(3) Oceňovací rozdíly u investic, které jsou obsahem položky "C.IV. Depozita
při aktivním zajištění" a položky "D. Investice životního pojištění, je-li nositelem
investičního rizika pojistník" se uvádějí v položkách výkazu zisku a ztráty.
(4) V případě zajišťovacích derivátů, pro něž je použita
a) metoda zajištění reálné hodnoty, se oceňovací rozdíly uvádějí v příslušných
položkách výkazu zisku a ztráty,
b) metoda zajištění peněžních toků, se oceňovací rozdíly vztahující se
k zajišťovanému riziku uvádějí v položce "A.IV. Ostatní kapitálové fondy" pasiv a
v položce "C.III.7. Ostatní investice" aktiv. V položkách výkazu zisku a ztráty se
oceňovací rozdíly uvádějí ve stejných účetních obdobích, ve kterých se uvádějí náklady
a výnosy spojené se zajišťovacími deriváty,
c) metoda zajištění čisté investice spojené s cizoměnovými účastmi s
rozhodujícím nebo podstatným vlivem, se oceňovací rozdíly, které se vztahují k měnovému
riziku, uvádějí v položce "A.IV. Ostatní kapitálové fondy" pasiv a v položce "C.III.7.
Ostatní investice" aktiv pro zajišťovací derivát. V položkách výkazu zisku a ztráty
se oceňovací rozdíly uvádějí ve stejném účetním období, ve kterém se uvádějí náklady
a výnosy spojené s úbytkem těchto zajišťovaných čistých investic.
(5) Pro oceňovací rozdíly podle odstavce 1 při přeměně účetní jednotky se
použijí přiměřeně příslušná ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb. s tím, že tyto rozdíly
se uvádějí v položce "A.IV. Ostatní kapitálové fondy",není-li stanoveno jinak.
§ 30
(1) V případě neživotního pojištění se výše časově rozlišených pořizovacích
nákladů na pojistné smlouvy vypočítá ze základu, který je slučitelný se základem
používaným pro nezasloužené pojistné. To neplatí, jde-li o neživotní pojištění, ke
kterému se stanovuje také rezerva pojistného neživotních pojištění; v tomto případě
se výše časově rozlišených pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy vypočítá s použitím
pojistně matematických metod slučitelných s metodami výpočtu rezervy pojistného neživotních
pojištění.
(2) V případě životního pojištění mohou být pro výpočet výše časově rozlišených
pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy použity pojistně matematické metody jako
u technických rezerv tohoto pojištění.
§ 31
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku, zásob, pohledávek,
cenných papírů a podílů
(1) Pro vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného
majetku, dlouhodobého hmotného majetku, zásob, zvířat, pohledávek s výjimkou pohledávek
uváděných v položkách "E.I. Pohledávky z přímého pojištění" a "E.II. Pohledávky z
operací zajištění" aktiv a pro metodu ocenění souboru majetku nebo metodu ocenění
při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem účetní jednotky použijí
přiměřeně příslušná ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb..
(2) Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též přímé náklady
související s jeho pořízením, zejména poplatky a provize makléřům, poradcům, burzám.
Náklady související s pořízením cenného papíru a podílu nezahrnují úroky z úvěrů
na pořízení cenného papíru a podílu, prémii nebo diskont, vnitřní správní náklady
nebo náklady na držbu cenného papíru a podílu. U cenného papíru přijatého nebo dodaného
v rámci termínové operace je součástí jeho ocenění reálná hodnota pevné termínové
operace nebo vnitřní hodnota opce.
§ 32
Postup tvorby a použití opravných položek
(1) Opravné položky se vytvářejí pouze při přechodném snížení hodnoty majetku,
které je prokázáno na základě inventarizace. Při inventarizaci se posuzuje výše a
odůvodněnost vytvořených opravných položek.
(2) Opravné položky se nevytvářejí u majetku, který se podle § 27 zákona
oceňuje reálnou hodnotou nebo ekvivalencí.
(3) Tvorba opravných položek se uvádí v Netechnickém účtu v položce "III.8.
Ostatní náklady" nebo v Technickém účtu k životnímu pojištění v položce "II.11. Ostatní
technické náklady, očištěné od zajištění". Použití opravných položek včetně jejich
rozpuštění na základě inventarizace se uvádí v Netechnickém účtu v položce "III.7.
Ostatní výnosy" nebo v Technickém účtu k životnímu pojištění v položce "II.4. Ostatní
technické výnosy, očištěné od zajištění". V případě investic, které se neoceňují
reálnou hodnotou, se tvorba a použití opravných položek vykazuje v souladu s § 19
odst. 9 písm. d).
(4) Opravná položka se nesmí vytvářet na hodnotu vyšší, než je hodnota majetku
v účetnictví. Použití opravné položky nesmí být vyšší než celková tvorba opravné
položky.
(5) K účtům majetku vedených v cizí měně se tvoří opravné položky v cizí
měně. Kurzové rozdíly se vykazují stejně jako kurzové rozdíly z ocenění majetku,
k němuž se vztahují.
§ 33
Odpisování majetku
(1) Dlouhodobý nehmotný majetek a odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek se
odpisuje z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Odpis
může být vyjádřen i jinak než časem, zejména výkony.
(2) Není-li dále stanoveno jinak, v podrobnostech odpisování majetku účetní
jednotky použijí přiměřeně příslušná ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb..
(3) Goodwill, který je obsahem položky "B. Dlouhodobý nehmotný majetek"
aktiv, se rovnoměrně odpisuje po dobu používání majetku, ke kterému se vztahuje.
Nelze-li zjistit dobu používání uvedeného majetku, odpisuje se goodwill nejdéle po
dobu 5 let.
(4) Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, který je obsahem položky B. aktiv
se odpisuje nejdéle po dobu 20 let.
(5) Odpisy se uvádějí v Netechnickém účtu v položce "III.8. Ostatní náklady"
nebo v Technickém účtu k životnímu pojištění v položce "II.8.c) Správní režie" v
případě dlouhodobého hmotného majetku vykazovaného v položce F.I. aktiv. V případě
dlouhodobého hmotného majetku vykazovaného v položce "C.I. Pozemky a stavby" se odpisy
uvádějí v Netechnickém účtu v položce III.5.a) nebo v Technickém účtu k životnímu
pojištění v položce II.9.a)
§ 34
Postup tvorby a použití rezerv
S výjimkou technických rezerv se uvádí tvorba rezerv podle odstavce 1 v Netechnickém
účtu v položce „III.8. Ostatní náklady“, použití rezerv včetně jejich rozpuštění
na základě inventarizace v Netechnickém účtu v položce „III.7. Ostatní výnosy“.
§ 35
Metoda vzájemného zúčtování
(1) V účetních knihách a v účetní závěrce lze za podmínky podle § 7 odst.
6 zákona vzájemně zúčtovávat případy:
a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě
výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě
výnos zúčtován,
b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, včetně
odložené daně (§ 36),
c) transakcí podle § 7 odst. 3.
(2) V účetní závěrce lze dále vzájemně zúčtovávat pohledávky a dluhy, s výjimkou
přijatých záloh a závdavků nebo poskytnutých záloh a závdavků, vůči téže fyzické
nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve
stejných měnách, a emitované a vlastní dluhopisy nebo jiné dluhové cenné papíry.
(3) Ustanovení odstavce 1 písm. a) a b) a odstavce 2 neplatí pro pohledávky
a dluhy a náklady a výnosy, které se vztahují k pojištění a zajištění.
(4) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje započtení podle občanského zákoníku.
§ 36
Metoda odložené daně
(1) Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového
přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku
hospodaření zjištěnému v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při
výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový
dluh nebo pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně známa není, použije se sazba
platná v následujícím účetním období.
(2) Rozvahový přístup znamená, že závazková metoda podle odstavce 1 vychází
z přechodných rozdílů, jimiž jsou rozdíly mezi daňovou základnou aktiv, popřípadě
pasiv a jejich účetní hodnotou v rozvaze. Daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv
je hodnota těchto aktiv, popřípadě pasiv uplatnitelná v budoucnosti pro daňové účely.
(3) Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový dluh se zjistí jako součin
výsledného rozdílu podle odstavce 2 a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
(4) Účetní jednotka uvádí odložený daňový dluh vždy a odloženou daňovou
pohledávku s ohledem na ustanovení § 25 odst. 2 zákona.
(5) Dorovnávací daň se při výpočtu odložené daně nezohledňuje.
§ 37
Metoda kursových rozdílů
(1) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu majetku a závazků vyjádřených v cizí
měně na měnu účetnictví se vykazují v položce "III.8. Ostatní náklady" nebo "III.7.
Ostatní výnosy" v Netechnickém účtu ve výkazu zisku a ztráty, není-li dále stanoveno
jinak.
(2) Kursové rozdíly u majetku a závazků oceňovaných reálnou hodnotou nebo
ekvivalencí jsou součástí tohoto ocenění, bez ohledu na to, zda se oceňovací rozdíly
k uvedenému okamžiku uvádějí ve výkazu zisku a ztráty nebo v rozvaze.
§ 37a
Způsob určení funkční měny
(1) Funkční měna účetní jednotky se určuje na základě kritérií pro určení
funkční měny podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie56).
(2) Způsob určení funkční měny zahraniční jednotky a přepočet údajů týkajících
se zahraniční jednotky podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské
unie56) se použijí pouze u konsolidovaných účetních jednotek pro účely sestavení
konsolidované účetní závěrky.
§ 37b
Postup při změně měny účetnictví
(1) Dojde-li ke změně měny účetnictví účetní jednotky,
a) údaje za minulé účetní období uvedené v účetní závěrce se přepočtou
obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období a
b) počáteční zůstatky účtů k prvnímu dni účetního období, od kterého
došlo ke změně měny účetnictví, se stanoví přepočtem konečných zůstatků účtů, ze
kterých tyto počáteční zůstatky účtů vychází, obecným kurzem pro rozvahový den minulého
účetního období.
(2) Údaje za minulé účetní období vykazované ve výkazu zisku a ztrát se přepočtou
průměrným obecným kurzem, pokud by použití obecného kurzu pro rozvahový den minulého
účetního období vedlo k významným odchylkám od přepočtu tímto průměrným obecným kurzem.
Použije-li účetní jednotka pro přepočet těchto údajů průměrný obecný kurz, použije
tento kurz také pro přepočet údajů o transakcích za minulé účetní období vykazovaných
v přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu, pokud je sestavuje.
Zůstatky vztahující se k minulým účetním obdobím uvedené v těchto výkazech se vždy
přepočtou obecným kurzem pro den, ke kterému byly tyto zůstatky stanoveny.
(3) Průměrný obecný kurz se určí na základě obecných kurzů v rámci účetního
období. Způsob výpočtu průměrného obecného kurzu určí účetní jednotka na základě
vnitřního předpisu s přihlédnutím k výkyvům obecného kurzu v průběhu účetního období.
(4) Rozdíl mezi výsledkem hospodaření běžného období vykazovaným jako údaj
za minulé účetní období přepočteným průměrným obecným kurzem a tímto výsledkem hospodaření
přepočteným obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období se vykazuje
v položce "A.VI. Nerozdělený zisk minulých účetních období nebo neuhrazená ztráta
minulých účetních období" vykazované jako údaj za minulé účetní období. Rozdíl vzniklý
z použití různých kurzů pro přepočet údajů v přehledu o peněžních tocích a přehledu
o změnách vlastního kapitálu se vykazuje na zvláštním řádku v těchto výkazech s názvem
"Rozdíl z přepočtu na měnu účetnictví" tak, aby zůstatky uváděné v těchto výkazech
navazovaly na zůstatky uvedené v rozvaze.
ČÁST PÁTÁ
KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
HLAVA I
POSTUP ZAHRNOVÁNÍ ÚČETNÍCH JEDNOTEK DO KONSOLIDAČNÍHO CELKU
§ 38
(1) Konsolidační celek podle § 22 odst. 6 zákona tvoří konsolidující účetní
jednotka a konsolidované účetní jednotky.
(2) Konsolidující účetní jednotkou podle odstavce 1 je rovněž ovládající
osoba, jejíž jediným nebo hlavním účelem je podílnictví v konsolidovaných účetních
jednotkách, jakož i správa a zhodnocování těchto podílů, pokud jsou tyto konsolidované
účetní jednotky výlučně nebo převážně pojišťovnami.1a) Konsolidující účetní jednotkou
podle odstavce 1 je rovněž ovládající osoba vykonávající vliv na základě existence
trvalých vztahů zajišťovací činnosti podle zvláštního právního předpisu.1a)
HLAVA II
METODY KONSOLIDACE
§ 39
(1) Konsolidace se provádí způsobem přímé konsolidace nebo po jednotlivých
úrovních dílčích celků. Přímou konsolidací se rozumí konsolidace všech účetních jednotek
najednou, bez využití konsolidovaných účetních závěrek případně sestavených za dílčí
celky.
(2) Konsolidace po jednotlivých úrovních znamená, že se postupně sestavují
konsolidované účetní závěrky za nižší celky které pak vstupují do konsolidovaných
účetních závěrek vyšších celků.
(3) Při sestavování konsolidované účetní závěrky se využívají tyto
metody:
a) plné konsolidace, která se použije při zahrnutí konsolidované účetní
jednotky do konsolidované účetní závěrky,
b) poměrné konsolidace, která se použije při zahrnutí účetní jednotky
pod společným vlivem, do konsolidované účetní závěrky,
c) konsolidace ekvivalencí, která se použije při zahrnutí účetní jednotky
přidružené do konsolidované účetní závěrky.
(4) Metoda plné konsolidace začleňuje položky rozvahy a výkazu zisku a
ztráty účetních závěrek konsolidovaných účetních jednotek v plné výši, po jejich
případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující
účetní jednotky.
(5) Metoda poměrné konsolidace začleňuje položky rozvahy a výkazu zisku
a ztráty účetních jednotek pod společným vlivem v poměrné výši odpovídající podílu
konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu těchto účetních jednotek, po jejich
případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující
účetní jednotky.
(6) Metoda konsolidace ekvivalencí znamená ocenění podílu konsolidující
účetní jednotky na účetní jednotce přidružené ve výši podílu na vlastním kapitálu,
po případném přetřídění a úpravách jednotlivých položek účetní závěrky.
(7) U účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované
účetní závěrky, se zvolená metoda konsolidace může změnit pouze ve výjimečných případech.
Takovouto změnu uvede účetní jednotka v příloze v účetní závěrce s odůvodněním a
s uvedením jejího vlivu na aktiva, pasiva a finanční situaci účetních jednotek zahrnutých
do konsolidované účetní závěrky.
(8) Přetříděním se rozumí takové operace v účetních závěrkách účetních
jednotek vstupujících do konsolidace, na jejichž základě je možno přiřadit k sobě
v procesu konsolidace sourodé položky a sčítat je. Úpravami se rozumí operace ke
sladění účetních metod v rámci konsolidace v případech, kdy odlišné metody by podstatným
způsobem ovlivnily pohled na ocenění majetku a závazků v konsolidované účetní závěrce
a na vykázaný výsledek hospodaření. Vyloučením se rozumí takové operace, které umožní,
aby konsolidovaná účetní závěrka neobsahovala vzájemné transakce, které byly realizovány
účetními jednotkami v konsolidaci. Jde zejména o vzájemné pohledávky a dluhy, přijaté
a vyplacené podíly na zisku, dary a další operace mezi účetními jednotkami, které
mají významný vliv na konsolidovaný výsledek hospodaření.
(9) Ustanovení odstavce 8 se nepoužije u položek pasiv, které účetní jednotky,
zahrnuté do konsolidace, ocenily podle ustanovení o způsobech oceňování a jejich
použití platných pro pojišťovny, ani u položek aktiv, jejichž změny hodnot mají mimo
jiné vliv na některá práva pojištěných nebo taková práva vytvářejí. Informace o použití
tohoto ustanovení se uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce.
(10) Vyloučení zisku a ztráty, které plynou z operací, prováděných mezi
účetními jednotkami, zahrnutými do konsolidace, a které jsou součástí účetní hodnoty
aktiv, se neprovede, pokud byla operace provedena na regulovaném trhu a z ní vyplynula
práva ve prospěch pojištěných. Informace o použití tohoto ustanovení, zejména pokud
mělo významný vliv na majetek a závazky, finanční situaci, výsledek hospodaření všech
účetních jednotek zahrnutých do konsolidace, se uvede v příloze v konsolidované účetní
závěrce.
HLAVA III
USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A OBSAHOVÉ
VYMEZENÍ POLOŽEK TÉTO ZÁVĚRKY
§ 40
(1) Konsolidovanou účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty
a příloha a přehled o změnách vlastního kapitálu konsolidačního celku.
(2) Informace konsolidované účetní závěrky vycházejí z účetních závěrek
konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek, účetních jednotek
pod společným vlivem a účetních jednotek přidružených, z konsolidovaných účetních
závěrek dílčích celků a dalších informací, které poskytují uvedené účetní jednotky
podle § 22b odst. 1 zákona konsolidující účetní jednotce. Tyto dokumenty jsou účetními
záznamy a uschovávají se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.
(3) Konsolidovaná účetní závěrka se dokumentuje přehledem o způsobu transformace
z účetních závěrek účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení
konsolidované účetní závěrky. Tento přehled je účetním záznamem a uchovává se po
celou dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.
(4) Pro uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a jejich obsahové
vymezení se použije uspořádání a obsahové vymezení položek účetní závěrky podle §
3 odst. 2 a 3 doplněné o položky, které vyplývají z konsolidace.
§ 41
Konsolidovaná rozvaha
(1) V konsolidované rozvaze se uvádí výše aktiv v ocenění sníženém o opravné
položky a oprávky, odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období. Výše pasiv
se uvádí za běžné účetní období a minulé účetní období.
(2) Rozvaha se podle použité metody konsolidace doplní o položky
a) "Kladný konsolidační rozdíl",
b) "Záporný konsolidační rozdíl",
c) "Menšinový vlastní kapitál",
d) "Menšinový základní kapitál",
e) "Menšinové kapitálové fondy",
f) "Menšinové fondy ze zisku včetně nerozděleného zisku a neuhrazené
ztráty minulých účetních období",
g) "Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období",
h) "Cenné papíry a podíly v ekvivalenci",
i) "Konsolidační rezervní fond",
j) "Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci".
(2) Položka "Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období" obsahuje
podíl na zisku nebo ztrátě za účetní období, který přísluší menšinovým společníkům
obchodní korporace.
(3) Položka "Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci" obsahuje podíl
konsolidující účetní jednotky na hospodářském výsledku běžného účetního období osoby
pod podstatným vlivem ve výši podílu konsolidující účetní jednotky na základním kapitálu
osoby pod podstatným vlivem od okamžiku nabytí podílu.
§ 42
Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty
(1) V konsolidovaném výkazu zisku a ztráty se uvádí výše nákladů a výnosů
odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období.
(2) Výkaz zisku a ztráty se podle použité metody konsolidace doplní
a) v nákladových položkách o položku "Zúčtování aktivního konsolidačního rozdílu",
b)
ve výnosových položkách o položky "Zúčtování záporného konsolidačního rozdílu",
c)
o položky "Menšinové podíly na výsledku hospodaření" a "Podíl na výsledku hospodaření
v ekvivalenci".
§ 43
Obsahové vymezení přílohy v konsolidované účetní závěrce
(1) Příloha v konsolidované účetní závěrce obsahuje informace požadované
podle § 22 a 23, a to tak, aby se usnadnilo posouzení finanční situace konsolidačního
celku, s úpravami, jež vyplývají z použitých způsobů konsolidace podle § 39 odst.
1 a metod konsolidace podle § 39 odst. 3 v porovnání s účetní závěrkou, včetně těchto
úprav:
a) při uvádění transakcí mezi spřízněnými stranami se neuvádějí operace
mezi spřízněnými stranami, které jsou zahrnuty do konsolidace a které se z konsolidace
vylučují,
b) při uvádění průměrného počtu zaměstnanců během účetního období se
zvlášť uvádí průměrný počet zaměstnanců, který zaměstnávají účetní jednotky konsolidované
pomocí metody poměrné konsolidace,
c) při uvádění částek odměn, záloh, zápůjček a ostatních pohledávek
se uvádějí pouze částky konsolidující účetní jednotkou a jí ovládanými osobami přiznané
osobám vyjmenovaným v § 22 odst. 2 písm. n) a o).
(2) Konsolidující účetní jednotka dále uvede v příloze v konsolidované
účetní závěrce
a) způsob konsolidace podle § 39 odst. 1 a metodu konsolidace podle
§ 39 odst. 3,
b) obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých
do konsolidačního celku s uvedením podílu na vlastním kapitálu v těchto účetních
jednotkách držený jinými osobami než konsolidující účetní jednotkou nebo osobami
jednajícími vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody,
na základě kterých se stala ovládající osobou,
c) obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nezahrnutých
do konsolidačního celku, včetně důvodů jejich nezahrnutí s uvedením podílu na vlastním
kapitálu v těchto účetních jednotkách drženého jinými osobami než konsolidující účetní
jednotkou,
d) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které jsou
zahrnuty do konsolidované účetní závěrky s uvedením podílu na jejich vlastním kapitálu,
který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním
jménem, ale na účet těchto účetních jednotek,
e) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které nejsou
zahrnuty do konsolidované účetní závěrky, včetně uvedení důvodu pro nezahrnutí,
f) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek pod společným vlivem zahrnutých
do konsolidované účetní závěrky s uvedením podílu na jejich kapitálu, který drží
účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale
na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody, na základě kterých je vykonáván
společný vliv,
g) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek, které nejsou uvedeny pod
písmeny b) až f), v nichž má konsolidující účetní jednotka sama nebo prostřednictvím
osoby jednající vlastním jménem na její účet podíl na vlastním kapitálu menší než
20 %; uvede se výše podílu na vlastním kapitálu, včetně celkové výše vlastního kapitálu,
výše výsledku hospodaření za poslední účetní období těchto účetních jednotek; tato
informace nemusí být uvedena, nejsou-li tyto účetní jednotky významné z hlediska
podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace v konsolidované
účetní závěrce; informace o vlastním kapitálu a o výsledku hospodaření se rovněž
neuvádějí, nejsou-li zveřejněny a je-li podíl konsolidující účetní jednotky na vlastním
kapitálu přímo nebo prostřednictvím jiných účetních jednotek menší než 50 %,.
(3) Účetní jednotka neuvede informace podle odstavce 2, pokud by tyto informace
svou povahou vážně poškozovaly kteroukoliv účetní jednotku, které se týkají; informace
o vynechání těchto údajů se vždy uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce.
ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 46
(1) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky a konsolidované
účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.
(2) Položky "B. Dlouhodobý nehmotný majetek" a "F.I. Dlouhodobý hmotný majetek,
jiný než pozemky a stavby (nemovitosti), a zásoby" obsahují též dlouhodobý nehmotný
a hmotný majetek a technické zhodnocení zařazené do těchto položek v ocenění před
nabytím účinnosti této vyhlášky, a to až do vyřazení tohoto majetku.
Ministr:
Mgr. Sobotka v. r.
Příl.1
Uspořádání a označování položek rozvahy (bilance)
AKTIVA
A. Pohledávky za upsaný základní kapitál
B. Dlouhodobý nehmotný majetek, z toho:
a)
zrušeno
b) goodwill
C. Investice
I. Pozemky a stavby, z toho:
1. Pozemky
2. Stavby
a) provozní investice
II.Investice v podnikatelských seskupeních
1. Podíly v ovládaných osobách
2. Dluhové cenné papíry vydané ovládanými osobami a zápůjčky a úvěry
těmto osobám
3. Podíly s podstatným vlivem
4. Dluhové cenné papíry vydané osobami, ve kterých má účetní jednotka
podstatný vliv, a zápůjčky a úvěry těmto osobám
III. Jiné investice
1. Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem, ostatní podíly
2. Dluhové cenné papíry, v tom:
a) oceňované reálnou hodnotou
b) držené do splatnosti
3. Investice v investičních sdruženích
5. Ostatní zápůjčky a úvěry
6. Depozita u finančních institucí
7. Ostatní investice
IV. Depozita při aktivním zajištění
D. Investice životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník
E. Dlužníci (Pohledávky za
a) ovládanými osobami, a
b) osobami ve kterých
má účetní jednotka podstatný vliv budou uvedeny odděleně jako podpoložky položek
I.,II. a III.)
I. Pohledávky z operací přímého pojištění
1. pojistníci
2.
pojišťovací zprostředkovatelé
II. Pohledávky z operací zajištění
III. Ostatní pohledávky
F. Ostatní aktiva
I. Dlouhodobý hmotný majetek, jiný než majetek uváděný v položce „C.I. Pozemky a
stavby“, a zásoby
II. Hotovost na účtech u finančních institucí a hotovost v pokladně
III. zrušena
IV. Jiná aktiva
G. Přechodné účty aktiv
I. Naběhlé úroky
a nájemné
II. Odložené pořizovací náklady na pojistné smlouvy, v tom odděleně:
a) v životním pojištění
b) v neživotním pojištění
III. Ostatní přechodné účty aktiv
AKTIVA CELKEM
PASIVA
A. Vlastní kapitál
I. Základní kapitál, z toho:
a) změny základního kapitálu
b) zrušeno
II. Emisní ážio
III. Rezervní fond na nové ocenění
IV. Ostatní kapitálové fondy
V. Rezervní fond
a ostatní fondy ze zisku
VI. Nerozdělený zisk minulých účetních období nebo neuhrazená
ztráta minulých účetních období
VII. Zisk nebo ztráta běžného účetního období
B. Podřízená pasiva
C. Technické rezervy
1. Rezerva na nezasloužené pojistné:
a) hrubá výše
..... X
b) hodnota zajištění (-) ..... .....
2. Rezerva na životní pojištění:
a) hrubá
výše ..... X
b) hodnota zajištění (-) .....
.....
3. Rezerva na pojistná plnění nevyřízených pojistných
událostí:
a) hrubá výše ..... X
b) hodnota zajištění
(-) ..... .....
4. Rezerva na bonusy a slevy:
a) hrubá výše ..... X
b) hodnota zajištění (-) ..... .....
5.
zrušeno
6. Ostatní technické rezervy:
a) hrubá výše ..... X
b) hodnota zajištění (-) ..... .....
7.
zrušeno
8.
zrušeno
9.
zrušeno
D. Technické rezervy u životního pojištění, kde jsou nositelem investičního
rizika pojistníci
a) hrubá výše ..... X b) hodnota zajištění (-) ..... .....
E. Rezervy
1. Rezerva na penzijní a podobné závazky
2. Rezerva na daně
3. Ostatní rezervy
F. Depozita při pasivním zajištění
G. Věřitelé (Závazky vůči
a) ovládaným osobám, a
b) osobám, ve kterých
má účetní jednotka podstatný vliv budou uvedeny odděleně jako podpoložky následujících
položek.)
I. Závazky z operací přímého pojištění
II. Závazky z operací zajištění
III. Závazky z dluhových cenných papírů,
z toho:
a) směnitelné (konvertibilní) dluhopisy
IV.
Závazky vůči finančním institucím
V. Ostatní závazky, z toho:
a) daňové závazky
a závazky ze sociálního zabezpečení
VI. Garanční fond Kanceláře
VII. Fond zábrany
škod
H. Přechodné účty pasiv
I. Výdaje příštích období a výnosy příštích období
II. Ostatní přechodné účty pasiv
PASIVA CELKEM
Příl.2
Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty
I. Technický účet k neživotnímu pojištění
1. Zasloužené pojistné, očištěné od zajištění:
a) předepsané hrubé pojistné ..... X X b) pojistné postoupené zajišťovatelům (-) ..... ..... X c) změna stavu hrubé výše rezervy na nezasloužené pojistné (+/-) ..... X X d) změna stavu rezervy na nezasloužené pojistné, podíl zajišťovatelů (+/-) ..... ..... .....
2. Převedené výnosy z investic z Netechnického účtu (položka III.6.) X X .....
3. Ostatní technické výnosy,
očištěné od zajištění X X .....
4. Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění:
a) náklady na pojistná plnění: aa) hrubá výše ..... X X bb) podíl zajišťovatelů (-) ..... ..... ..... b) změna stavu rezervy na pojistná plnění: aa) hrubá výše ..... X X bb) podíl zajišťovatelů (-) ..... ..... .....
5. Změna stavu ostatních
technických rezerv, očištěné od zajištění (+/-) X X .....
6. Bonusy a slevy, očištěné od
zajištění X X .....
7. Čistá výše provozních nákladů:
a) pořizovací náklady na pojistné smlouvy X ..... X b) změna stavu časově rozlišených pořizovacích nákladů (+/-) X ..... X c) správní režie X ..... X d) provize od zajišťovatelů a podíly na ziscích (-) X ..... .....
8. Ostatní technické náklady,
očištěné od zajištění X X .....
9.
zrušeno
10. Mezisoučet, zůstatek
(výsledek) Technického účtu k neživotnímu pojištění (položka III.1.) X X .....
II. Technický účet k životnímu pojištění
1. Zasloužené pojistné, očištěné od zajištění:
a) předepsané hrubé pojistné X ..... ..... b) pojistné postoupené zajišťovatelům(-) X ..... X c) změna stavu rezervy na nezasloužené pojistné,
očištěná od zajištění (+/-) X ..... .....
2. Výnosy z investic:
a) výnosy z podílů se zvláštním uvedením těch, které pocházejí z ovládaných osob........ X ..... X b) výnosy z ostatních investic, se zvláštním uvedením těch, které pocházejí z ovládaných osob......, v tom: X X X
aa) výnosy z pozemků a staveb ..... X X
bb) výnosy z ostatních investic ..... ..... X c) změny hodnoty investic ..... ..... X d) výnosy z realizace investic X ..... .....
3. Přírůstky hodnoty investic X X .....
4. Ostatní technické výnosy,
očištěné od zajištění X X .....
5. Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění:
a) náklady na pojistná plnění: aa) hrubá výše ..... X X bb) podíl zajišťovatelů (-) ..... ..... X b) změna stavu rezervy na pojistná plnění: aa) hrubá výše ..... X X bb) podíl zajišťovatelů (-) ..... ..... .....
6. Změna stavu ostatních technických rezerv, očištěná od zajištění (+/-):
a) rezervy v životním pojištění: aa) hrubá výše ..... X X bb) podíl zajišťovatelů (-) ..... ..... X b) ostatní technické rezervy,
očištěné od zajištění X ..... .....
7. Bonusy a slevy, očištěné od
zajištění X X .....
8. Čistá výše provozních nákladů:
a) pořizovací náklady na pojistné smlouvy X ..... X b) změna stavu časově rozlišených pořizovacích nákladů (+/-) X ..... X c) správní režie X ..... X d) provize od zajišťovatelů a podíly na ziscích (-) X ..... .....
9. Náklady na investice:
a) náklady na správu investic, včetně úroků X ..... X b) změna hodnoty investic X ..... X c) náklady spojené s realizací investic X ..... .....
10. Úbytky hodnoty investic X X .....
11. Ostatní technické náklady,
očištěné od zajištění X X .....
12. Převod výnosů z investic na Netechnický účet (položka III.4.) X X .....
13. Mezisoučet, zůstatek (výsledek)
Technického účtu k životnímu pojištění (položka III.2.) X X .....
III. Netechnický účet
1. Výsledek Technického účtu
k neživotnímu pojištění (položka I.10.) X X .....
2. Výsledek Technického účtu
k životnímu pojištění (položka II.13.) X X .....
3. Výnosy z investic:
a) výnosy z podílů se zvláštním uvedením těch, které pocházejí z ovládaných osob...... X ..... X b) výnosy z ostatních investic, se zvláštním uvedením těch, které pocházejí z ovládaných osob....., v tom: X X X ab) výnosy z pozemků a staveb ..... X X bb) výnosy z ostatních investic ..... ..... X c) změny hodnoty investic X ..... X d) výnosy z realizace investic X ..... .....
4. Převedené výnosy investic z Technického účtu k životnímu pojištění (položka II.12.) X ..... X
5. Náklady na investice:
a) náklady na správu investic, včetně úroků X ..... X b) změny hodnoty investic X ..... X c) náklady spojené s realizací investic X ..... .....
6. Převod výnosů z investic na Technický účet k neživotnímu pojištění (položka I.2.) X X .....
7. Ostatní výnosy X X .....
8. Ostatní náklady X X .....
9. Daň z příjmů z běžné činnosti X X .....
10. Zisk nebo ztráta z běžné
činnosti po zdanění X X .....
11. Mimořádné náklady X X .....
12. Mimořádné výnosy X X .....
13. Mimořádný zisk nebo ztráta X X .....
14. Daň z příjmů z mimořádné činnosti X X .....
15. Ostatní daně neuvedené v
předcházejících položkách X X .....
16. Zisk nebo ztráta za účetní
období X X .....
Příl.3
Směrná účtová osnova pro pojišťovny
Účtová třída 1 - Investice
Účtové skupiny:
Pozemky a stavby
Investice v podnikatelských
seskupeních
Jiné investice
Depozita při aktivním zajištění
Investice v životním pojištění,
je-li nositelem investičního rizika pojistník
Účtová třída 2 - Majetek
Účtové skupiny:
Dlouhodobý nehmotný majetek
Dlouhodobý
hmotný majetek
Pořízení majetku
Hotovost na účtech u finančních institucí a
hotovost
v pokladně, jiný finanční majetek
Ostatní aktiva
Účtová třída 3 - Pohledávky, závazky a přechodné účty
Účtové skupiny:
Pohledávky
z operací přímého pojištění a z operací zajištění
Ostatní pohledávky
Závazky z operací
přímého pojištění a z operací zajištění
Zaměstnanci, zúčtování s institucemi sociálního
zabezpečení a zdravotního pojištění
Ostatní závazky
Zúčtování daní a dotací
Přechodné
účty aktiv a pasiv
Účtová třída 4 - Účty kapitálu a dlouhodobých závazků
Účtové skupiny:
Základní
kapitál a kapitálové fondy
Fondy ze zisku a výsledek hospodaření minulých účetních
období
Výsledek hospodaření
Technické rezervy
Rezervy
Depozita při pasivním zajištění
Dlouhodobé závazky
Financování pojištění odpovědnosti (Garanční fond Kanceláře)
Fond
zábrany škod
Účtová třída 5 - Náklady
Účtové skupiny:
Technický účet k neživotnímu pojištění
Technický účet k životnímu pojištění
Netechnický účet
Vnitropodnikové převody pojišťoven
Účtová třída 6 - Výnosy
Účtové skupiny:
Technický účet k neživotnímu pojištění
Technický účet k životnímu pojištění
Netechnický účet
Vnitropodnikové převody pojišťoven
Účtová třída 7 - Závěrkové účty a podrozvahové účty
Účtové skupiny:
Účty
rozvažné
Účet zisku a ztráty
Podrozvahové účty
Účtová třída 8 a 9 - Vnitropodnikové účetnictví pojišťoven
Příl.4
Některé metody výpočtu technických rezerv
A. Rezerva na nezasloužené pojistné
1. Rezerva na nezasloužené pojistné se v zásadě vypočítává pro každou pojistnou
smlouvu zvlášť.
2. U kategorií pojištění, kde není možné stanovit časovou korelaci mezi
riziky a pojistným, se použijí takové výpočtové metody, které berou v úvahu nestejný
časový vývoj rizika.
3. Nelze-li při výpočtu rezervy uplatnit časové hledisko, je možné pro
stanovení výše rezervy použít matematicko-statistické metody.
B. Rezerva na hrozící ztráty
Rezerva na hrozící ztráty se vypočítává na základě pojistných plnění a
správní režie, které by mohly pravděpodobně vzniknout po skončení účetního období
v souladu s pojistnými smlouvami uzavřenými před tímto dnem, pokud jejich odhadovaná
výše přesáhne výši rezervy na nezasloužené pojistné a výši splatného pojistného vyplývajícího
z daných pojistných smluv. Při výpočtu rezervy se zohlední rovněž odložené pořizovací
náklady na pojistné smlouvy dle § 30.
C. Rezerva na životní pojištění
Rezerva na životní pojištění se v zásadě vypočítává samostatně pro každou
smlouvu životního pojištění. Záporné hodnoty jednotlivých rezerv na životní pojištění
vznikající v důsledku použití pojistně matematické metody se nahradí nulovými hodnotami.
Přehled základních zvolených předpokladů se uvede v příloze v účetní závěrce.
D. Rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí
1. Neživotní pojištění
a) Rezerva uvedená se v zásadě vypočítává pro každou pojistnou událost
samostatně na základě předpokládané hodnoty budoucích nákladů.
b) Rezerva musí rovněž brát v úvahu vzniklé, ale k rozvahovému dni
dosud nehlášené škody; hodnota takovéto rezervy je stanovena na základě pojistně
matematických metod s ohledem na dosavadní zkušenost, pokud jde o počet a závažnost
nároků na pojistná plnění hlášených po rozvahovém dni. Nejsou-li uvedené údaje k
dispozici a není-li ani to z objektivního důvodu možné, použije se metoda kvalifikovaného
odhadu.
c) Při výpočtu rezervy se zohledňují náklady na vyřízení pojistných
událostí bez ohledu na jejich původ.
d) Od výše rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí
se odečítají zpětně získatelné částky vyplývající z nabytí práv pojistníků vůči třetím
osobám nebo z nabytí zákonného vlastnictví pojištěného majetku; k jejich odhadu se
přistupuje na základě zásady obezřetnosti. Pokud jsou tyto částky významné, uvedou
se v příloze v účetní závěrce.
e) Pokud musí být odškodné z titulu pojistného plnění vypláceno formou
ročních splátek, musí být výše rezervy, která je za tímto účelem vytvářena, vypočtena
na základě uznávaných metod pojistné matematiky.
f) Nelze použít implicitní diskontování či odpočty, bez ohledu na to,
zda vyplývají z použití současné hodnoty na rezervu na pojistná plnění nevyřízených
pojistných událostí, jejichž vypořádání je očekáváno později ve vyšší hodnotě, nebo
se předpokládá, že bude provedeno jinak.
g) Účetní jednotky mohou použít pro účely zohlednění výnosů z investic
explicitní diskontování nebo odpočty pouze, pokud jsou splněny následující podmínky
1. očekávaný termín pro vypořádání nároků z pojistných událostí je nejméně 4 roky
po dni uskutečnění účetního případu,
2. diskontování nebo odpočet se provádí na všeobecně
uznávaném obezřetném základě,
3. při výpočtu celkových nákladů na vypořádání nároků
z pojistných událostí vezme účetní jednotka v úvahu veškeré faktory, které by mohly
způsobit zvýšení těchto nákladů,
4. účetní jednotka má k dispozici odpovídající údaje
k tomu, aby mohla vytvořit spolehlivý model četnosti vypořádání nároků z pojistných
událostí,
5. úroková míra použitá pro výpočet současné hodnoty není vyšší než opatrný
odhad investičního výnosu z aktiv investovaných v rámci rezervy na pojistná plnění
během období nutného k výplatě nároků z pojistných událostí; kromě toho nesmí přesáhnout
ani jeden z ukazatelů, kterými jsou investiční výnos z takových aktiv za předcházejících
5 let a investiční výnos z takových aktiv za rok předcházející rozvahovému dni.
2. Životní pojištění
Výše rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí se
rovná částkám dlužným majitelům pojistných práv, zvýšeným o náklady na vyřízení pojistných
událostí. Zahrnuje rezervu na vzniklé, ale dosud neohlášené škody.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II vyhlášky č. 474/2003 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Není-li v bodě 2 stanoveno jinak, ustanovení této vyhlášky se nevztahují
na účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky sestavené za účetní období započatá
před účinností této vyhlášky.
2. Ustanovení čl. I bodů 24, 66 až 69, 71, 74 až 80 a 97 mohou účetní jednotky
použít již při sestavování účetní závěrky za účetní období započaté v roce 2003.
3. V odpisování finančního umístění (investic) pořízených do 31. prosince
2003 se dnem účinnosti této vyhlášky nepokračuje. Dosavadní oprávky se vypořádají
s příslušnou položkou finančního umístění (investic), bez vlivu na výsledek hospodaření
účetní jednotky.
Čl.II vyhlášky č. 399/2005 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení čl. I bodu 5 této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé pro
sestavení účetní závěrky za účetní období započatá v roce 2005.
2. Ustanovení čl. I bodů 10 až 14 použijí účetní jednotky poprvé pro sestavení
konsolidované účetní závěrky za účetní období započatá 1. ledna 2005 a později.
3. Ustanovení bodu 2 se nevztahuje na konsolidované účetní závěrky již sestavené
před nabytím účinnosti této vyhlášky.
Čl. II vyhlášky č. 351/2007 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetních obdobích
započatých 1. ledna 2008 a později, pokud není v bodě 2 stanoveno jinak.
2. Ustanovení čl. I bodu 25 a čl. I bodu 29 v rozsahu § 43 písm. o) použijí
účetní jednotky pro účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky sestavované k 29.
červnu 2008 a později.
Čl. II vyhlášky č. 411/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
(1) Ustanovení této vyhlášky se použijí pro účetní období započatá 1. ledna
2009 a později.
(2) V oceňování reálnou hodnotou se u dluhopisů držených do splatnosti, které
splňují kritéria § 27 odst. 1 c) zákona, pořízených do dne účinnosti zákona č. 230/2009
Sb., nepokračuje. Oceňovací rozdíly těchto dluhopisů vzniklé do dne účinnosti zákona
č. 230/2009 Sb. se jednorázově vypořádají s příslušnou položkou finančního umístění.
Čl. II vyhlášky č. 421/2010 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období, které započalo v roce 2011 nebo
později, pokud není v bodu 2 stanoveno jinak.
2. Ustanovení § 2 odst. 2 a § 38 až 40, 42 a 43 vyhlášky č. 502/2002 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé použijí při sestavení
konsolidované účetní závěrky za účetní období, které započalo v roce 2010 nebo později.
Čl. II vyhlášky č. 469/2013 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2014 a později,
nestanoví-li následující bod jinak.
2. Účetní jednotka, která vykazovala dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek
a zásoby v položkách stanovených v § 9 odst. 2, § 10 odst. 2 a § 12 odst. 2 vyhlášky
č. 502/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, vykazuje
tento majetek až do jeho vyřazení podle § 9 odst. 2, § 10 odst. 2 a § 12
odst. 2 vyhlášky č. 502/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
Čl. II vyhlášky č. 252/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
této vyhlášky, se použijí poprvé v účetních obdobích, která započala dnem 1. ledna
2016 nebo později, není-li dále v bodě 2 stanoveno jinak.
2. Účetní jednotka, která vykazovala zřizovací výdaje v položce „B. Dlouhodobý
nehmotný majetek“ v podpoložce „a) zřizovací výdaje“ podle § 9 odst. 2 vyhlášky č.
502/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, pokračuje
ve vykazování tohoto majetku a účtování o tomto majetku až do jeho vyřazení jen v
rámci položky „B. Dlouhodobý nehmotný majetek“ podle § 9 odst. 2 této vyhlášky.
Čl.II vyhlášky č. 443/2017 Sb.
Přechodné ustanovení
Pro účetní období, která započala přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky,
se použije vyhláška č. 502/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
této vyhlášky.
Čl.VI vyhlášky č. 443/2023 Sb.
Přechodné ustanovení
1. Pro účetní období započaté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se
použije vyhláška č. 502/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této
vyhlášky.
2. Ustanovení § 21a vyhlášky č. 502/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti této vyhlášky, se pro účely posouzení výše čistého obratu za účetní období
započatá přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky nepoužije.
3. Ustanovení § 22 odst. 8 a 9 vyhlášky č. 502/2002 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí pro účetní závěrky sestavené ode
dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
4. Účetní jednotka, která účtuje o odložené dani, není poplatníkem dorovnávací
daně a očekává, že se jím v bezprostředně následujícím období stane, v příloze v
účetní závěrce sestavené ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky za účetní období
započaté přede dnem 31. prosince 2023 uvede
a) informaci o tom, že účetní jednotka očekává, že se stane poplatníkem
dorovnávací daně, a
b) popis a vyčíslení předpokládaných dopadů dorovnávací daně na účetní
jednotku.
1) Směrnice Rady ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných
účetních závěrkách pojišťoven (91/674/EHS).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES ze dne 18. června 2003, kterou
se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS, 86/635/EHS a 91/674/EHS o ročních účetních
závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách některých forem společností, bank
a jiných finančních institucí a pojišťoven.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES ze dne 14. června 2006, kterou
se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností,
83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách, 86/635/EHS o ročních účetních závěrkách
a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí a 91/674/EHS
o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních
účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých
forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení
směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.
1a) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou
a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších
předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem
vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti
z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
3a) Například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů.
7) Část B přílohy k zákonu o pojišťovnictví.
8) Část A přílohy k zákonu o pojišťovnictví.
9) § 1879 občanského zákoníku.
10) § 2820 občanského zákoníku.
11) § 14 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
12) § 18 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
13) § 18 odst. 2 písm. a) a c) až g) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu
vozidla.
14) § 24 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
15a) § 24 odst. 2 písm. b) nebo § 24 odst. 8 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění
pozdějších přepisů.
21) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o
obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.
22) § 66a odst. 2 a 7 obchodního zákoníku.
29a) § 2758 odst. 1 občanského zákoníku.
30a) § 2 odst. 1 písm. hh) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 39/2004
Sb.
32) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
33) Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů.
36) § 248 zákona o obchodních korporacích.
41) § 18 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
41a) § 2819 občanského zákoníku.
46) Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z
příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
53) § 496 odst. 2 občanského zákoníku.
54) Např. § 498 odst. 1 občanského zákoníku.
55) § 2764 odst. 2 občanského zákoníku.
56) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července
2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008.
Nařízení Komise (EU) 2023/1803 ze dne 13. srpna 2023, kterým se přijímají některé
mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 1606/2002.