FZ02/2003
České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle
vyhlášky č. 501/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále
jen "České účetní standardy pro finanční instituce")
1.
Cíl
Cílem těchto standardů je stanovit podle zákona č. 563/1991 Sb.,
o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"),
a vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění
pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami
a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen "vyhláška") základní postupy účtování.
2.
Obsah
--------------------------------------------------------------------- Číslo Název --------------------------------------------------------------------- 101 Účty a zásady účtování na účtech, vnitropodnikové účetnictví 102 Otevírání a uzavírání účetních knih, účetní závěrka 103 Zásady pro účtování nákladů a výnosů a pro jejich časové rozlišování 104 Použití způsobů oceňování 105 Kurzové rozdíly 106 Opravné položky 107 Rezervy 108 Cenné papíry 109 Účasti s podstatným a rozhodujícím vlivem 110 Deriváty 111 Cenné papíry a deriváty pro klienty 112 Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek 113 Daň z příjmu a daň z přidané hodnoty 114 Inventarizační rozdíly 115 Konsolidace Příloha Společná ustanovení ke směrné účtové osnově ---------------------------------------------------------------------
Český účetní standard pro finanční instituce č. 101
Účty a zásady účtování na účtech, vnitropodnikové účetnictví
1.
Hlediska pro vytváření syntetických
a analytických účtů
1.1. V účtových skupinách směrné účtové osnovy zřizují účetní
jednotky syntetické účty, na jejichž základě sestaví
účtový rozvrh účetní jednotky v souladu s ustanoveními
§ 14 zákona. V případě, že si účetní jednotky zřídí
a číselně označí syntetické účty doplněné názvem podle
svých konkrétních podmínek a potřeb v rámci vymezených
účtových skupin, zajistí příslušnost účtů a jejich
číselného označení k účtové skupině.
1.2. Při vytváření syntetických a analytických účtů berou
účetní jednotky v úvahu následující hlediska:
a) stav a pohyb jednotlivého majetku a jiných aktiv (účty
časového rozlišení a dohadná položka aktivní),
b) stav a pohyb jednotlivých závazků a jiných pasiv (účty
časového rozlišení a dohadná položka pasivní),
c) náklady a výnosy v jednotlivých účtových skupinách,
d) výsledek hospodaření,
e) sestavení účetní závěrky (včetně přílohy)
a konsolidované účetní závěrky (včetně přílohy)
a z nich zveřejňované údaje,
f) sestavení daňových přiznání,
g) sestavení výkazů požadovaných zvláštními právními
předpisy.
1.3. U účtů majetku a závazků, nákladů a výnosů se zásadně
uplatňuje jejich účelové, popř. druhové členění a časové
hledisko.
1.4. Členění syntetických, popř. analytických účtů se provádí
též podle položek účetní závěrky (včetně požadavků na
sestavení přílohy) a podle požadavků na zveřejňování údajů
z ní.
1.5. Členění syntetických, popř. analytických účtů se provádí
též pro účely úpravy hospodářského výsledku před zdaněním
na základ daně vymezený zákonem o daních z příjmů, a to
zejména pokud jde o výdaje na dosažení, zajištění
a udržení příjmů a o zdaňované příjmy, a dále pro účely
daně z přidané hodnoty, popř. ostatní daňové účely.
1.6. Další členění účtů se provádí podle potřeb vyplývajících
ze sestavení výkazů podle zvláštních předpisů (např. pro
cenné papíry peněžního trhu, kterými se rozumí
obchodovatelné dluhové cenné papíry emitované měnovými
finančními institucemi s původní splatností do jednoho
roku a méně a s vysokým stupněm likvidity, protože se
obchodují na likvidních - peněžních - trzích, jejichž
účastníky jsou zejména měnové finanční instituce a ostatní
finanční instituce vymezené podle zvláštních opatření ČNB
a ČSÚ) a podle požadavků řízení účetní jednotky, přitom
však nelze měnit hlediska stanovená pro vytváření těchto
účtů tímto standardem.
2.
Okamžik uskutečnění účetního případu
2.1. Okamžikem uskutečnění účetního případu je zejména den
výplaty nebo převzetí oběživa, den nákupu nebo prodeje
valut, deviz, popř. cenných papírů, den provedení platby,
popř. inkasa z účtu klienta, den příkazu na korespondenta
k provedení platby, den zúčtování příkazů banky
s clearingovým centrem ČNB, den připsání (valuty)
prostředků podle zprávy došlé od korespondenta banky
(zprávou se rozumí zpráva v systému SWIFT, avízo banky,
převzaté medium, výpis z účtu, popř. jiné dokumenty), den
sjednání a den vypořádání obchodu s cennými papíry,
devizami, opcemi popř. jinými deriváty, den vydání nebo
převzetí záruky, popř. úvěrového příslibu, den převzetí
hodnot do úschovy.
2.2. V případech, na které se nevztahuje odstavec 2.1., se
tímto dnem rozumí zejména den, ve kterém dojde k nabytí
nebo zániku vlastnictví, popř. práv k cizím věcem, ke
vzniku pohledávky a závazku, jejich změně nebo zániku, ke
zjištění škody, manka, schodku, přebytku, k pohybu majetku
uvnitř účetní jednotky a k dalším skutečnostem, které jsou
předmětem účetnictví a které nastaly, popř. o nichž jsou
k dispozici potřebné doklady tyto skutečnosti
dokumentující, nebo které vyplývají z vnitřních podmínek
účetní jednotky anebo ze zvláštních předpisů.
2.3. Finanční aktivum nebo jeho část účetní jednotka odúčtuje
z rozvahového účtu v případě, že ztratí kontrolu nad
smluvními právy k tomuto finančnímu aktivu nebo jeho
části. Účetní jednotka tuto kontrolu ztratí, jestliže
uplatní práva na výhody definované smlouvou, tato práva
zaniknou nebo se těchto práv vzdá. Jestliže postavení
účetní jednotky nebo postavení druhé strany (přejímající
subjekt) naznačuje, že si převádějící účetní jednotka
udržela kontrolu nad finančním aktivem, nebude finanční
aktivum z rozvahového účtu převádějící účetní jednotky
odúčtováno.
2.4. Finančními aktivy se rozumí
a) hotovost (tzn. peněžní prostředky, kterými se rozumí
oběživo a jiné peněžní prostředky splatné na požádání),
b) právo na získání hotovosti nebo jiného finančního
aktiva jiného subjektu, vzniklé na základě smlouvy,
c) právo na směnu finančních nástrojů za potenciálně
příznivých podmínek, vzniklé na základě smlouvy,
d) kapitálový nástroj jiného subjektu.
2.5. Převede-li účetní jednotka část finančního aktiva na
přejímající subjekt a část si ponechá, rozdělí účetní
hodnotu finančního aktiva na základě jeho reálné hodnoty
k okamžiku převodu na část, kterou si ponechá, a na část,
kterou převádí. Rozdíl mezi příjmy z převáděné části
finančního aktiva a účetní hodnotou převáděné části se
zúčtuje jako zisk nebo ztráta z převodu části finančního
aktiva. Celá účetní hodnota finančního aktiva se přiřadí
převáděné části a rozdíl mezi příjmy a předchozí účetní
hodnotou finančního aktiva se zúčtuje jako zisk nebo
ztráta z převáděné části finančního aktiva. Účetní
jednotka uplatní tento postup i při prodeji portfolia
pohledávek, jestliže si podrží právo spravovat tyto
pohledávky se ziskem za určitý poplatek, čímž ji vznikne
nové aktivum.
2.6. Převede-li účetní jednotka kontrolu nad určitým finančním
aktivem a současně tím na sebe převezme nový finanční
závazek (např. účetní jednotka prodá pohledávku a zároveň
se zaváže odškodnit kupujícího, pokud inkaso pohledávky
nedosáhne určité úrovně), účtuje na rozvahovém účtu
o finančním závazku (účtová skupina 16, např. účet Závazky
z jiných hodnot). Jestliže příjmy za finanční aktivum
převyšují jeho účetní hodnotu a hodnota závazku je předem
stanovena, účetní jednotka zaúčtuje do výnosů rozdíl mezi
příjmy za finanční aktivum a jeho účetní hodnotou snížený
o hodnotu závazku, který zaúčtuje na rozvahovém účtu.
Jestliže hodnota závazku není předem stanovena, účetní
jednotka rozdíl mezi příjmy za finanční aktivum a jeho
účetní hodnotou nezaúčtuje do výnosů, ale zaúčtuje jej na
rozvahovém účtu jako závazek. V případě, že příjmy za
finanční aktivum nepřevyšují jeho účetní hodnotu, účetní
jednotka tvoří na tento nový finanční závazek rezervu
v souladu s Českým účetním standardem pro finanční
instituce č. 107.
2.7. Finančními závazky se rozumí
a) závazek uhradit hotovost jinému subjektu, vzniklý na
základě smlouvy,
b) závazek směnit finanční nástroje za potenciálně
nepříznivých podmínek, vzniklý na základě smlouvy.
2.8. Účetní jednotka, která převzala kontrolu nad určitým
finančním aktivem a zároveň od převádějící účetní jednotky
přijala záruku (např. účetní jednotka nakoupila pohledávku
a zároveň přijala od prodávající záruku, že bude
odškodněna, pokud inkaso pohledávky nedosáhne určité
úrovně) nezvýší o tuto přijatou záruku pořizovací cenu
přebíraného finančního aktiva, ale zaúčtuje ji na
podrozvahových účtech.
2.9. Finanční závazek nebo jeho část zanikne tzn. že je
povinnost definovaná smlouvou splněna, zrušena nebo skončí
její platnost a účetní jednotka již dále nebude finanční
závazek nebo jeho část vykazovat v rozvaze. Rozdíl mezi
hodnotou závazku v účetnictví, resp. jeho části, který
zanikl nebo byl převeden na jiný subjekt a mezi částkou za
tento závazek uhrazenou se zúčtuje do nákladů nebo výnosů.
3.
Vnitropodnikové účetnictví
3.1. Formu, organizaci a zaměření vnitropodnikového účetnictví
si určí účetní jednotka sama vnitřním předpisem.
3.2. Vnitropodnikové účetnictví lze organizovat
a) přímo v rámci analytického členění nákladů a výnosů
(účtové třídy 6 a 7),
b) prostřednictvím účtů v účtových skupinách 69 a 79,
c) kombinací postupu podle písm. a) a b),
d) v samostatném účetním okruhu v účtové třídě 8.
Spojovací účty prokazující návaznost mezi účty této
účtové třídy a účty účtových tříd 6 a 7 si účetní
jednotka sama určí a uvede je v účtovém rozvrhu.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 102
Otevírání a uzavírání účetních knih, účetní závěrka
1.
Otevírání účetních knih
1.1. Při otevírání a uzavírání účetních knih v souladu se
zákonem postupují účetní jednotky dále uvedeným způsobem.
Závěrkové účty (účtová skupina 58) se nepoužijí v případě,
že otevírání a uzavírání účetních knih se uskutečňuje
jiným průkazným způsobem (např. při použití výpočetní
a jiné techniky).
1.2. Syntetické účty hlavní knihy se otevírají účetními zápisy.
Stavy jednotlivých rozvahových položek (aktiva a pasiva)
vykázané v účtové skupině 58 na účtu Konečný účet rozvažný
musí navazovat na stavy jednotlivých rozvahových položek
(aktiva a pasiva) v účtové skupině 58 na účtu Počáteční
účet rozvažný.
1.3. Účetními zápisy na vrub účtové skupiny 58, účtu Počáteční
účet rozvažný a ve prospěch příslušných nově otevíraných
účtů pasiv a účetními zápisy ve prospěch účtu Počáteční
účet rozvažný a na vrub příslušných nově otevíraných účtů
aktiv se zaúčtují jejich počáteční zůstatky.
1.4. Zisk, popř. ztráta zaúčtovaná ve prospěch, popř. na vrub
účtové skupiny 58, účtu Konečný účet rozvažný se při
otevírání účtů hlavní knihy zaúčtuje ve prospěch, příp. na
vrub účtové skupiny 59, účtu Hospodářský výsledek ve
schvalovacím řízení se souvztažným zápisem na vrub, příp.
ve prospěch účtové skupiny 58, účtu Počáteční účet
rozvažný.
1.5. Po otevření účetních knih se případné rozdíly ze změn
použitých účetních metod zúčtují jako první účetní případ
běžného účetního období.
1.6. Stav účtové skupiny 59, účtu Hospodářský výsledek ve
schvalovacím řízení se vyrovná po schválení návrhu na
rozdělení zisku, příp. na úhradu ztráty příslušným orgánem
účetní jednotky s příslušným rozvahovým účtem.
1.7. Pořadí rozdělení zisku, popř. způsob úhrady ztráty stanoví
právní předpis, stanovy účetní jednotky nebo rozhodnutí
valné hromady.
2.
Uzavírání účetních knih a účetní závěrka
2.1. Obsahové vymezení účetní závěrky stanoví vyhláška.
2.2. Uzavírání účetních knih je činnost, při níž se:
a) zjišťují obraty stran Má dáti a Dal jednotlivých
syntetických účtů,
b) zjišťují konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů
a konečné stavy účtů nákladů a výnosů,
c) zjistí základ daně z příjmů a daňová povinnost účetní
jednotky za účetní období (splatná, popř. odložená),
d) zjistí účetní hospodářský výsledek,
e) uzavřou účetní knihy převodem zůstatků rozvahových účtů
a zůstatku účtu Účet zisků a ztrát (účtová skupina 58)
na účet Konečný účet rozvažný (účtová skupina 58).
2.3. Syntetické účty hlavní knihy se uzavírají účetními zápisy.
2.4. Konečné stavy účtů nákladů se přeúčtují na vrub Účtu zisku
a ztráty (účtová skupina 58), konečné stavy účtů výnosů se
přeúčtují ve prospěch Účtu zisků a ztrát (účtová skupina
58). Výsledný zůstatek Účtu zisku a ztrát (účtová skupina
58) se podle své povahy přeúčtuje ve prospěch, příp. na
vrub Konečného účtu rozvažného (účtová skupina 58).
2.5. Konečné zůstatky aktivních účtů se přeúčtují na vrub
Konečného účtu rozvažného (účtová skupina 58), konečné
zůstatky pasivních účtů se přeúčtují ve prospěch tohoto
účtu. Na vrub Konečného účtu rozvažného (účtová skupina
58) se přeúčtuje též zůstatek Účtu zisku a ztrát (účtová
skupina 58) v případě ztráty. Ve prospěch Konečného účtu
rozvažného (účtová skupina 58) se přeúčtuje též zůstatek
Účtu zisku a ztrát (účtová skupina 58) v případě zisku.
2.6. Hospodářský výsledek před zdaněním se zjistí jako rozdíl
výnosů účtovaných na účtech účtové třídy 7 a nákladů
účtovaných na účtech účtové třídy 6 s výjimkou účtů účtové
skupiny 68.
2.7. Hospodářský výsledek po zdanění - účetní zisk, popř.
účetní ztráta - se zjistí jako rozdíl výnosů účtovaných na
účtech účtové třídy 7 a nákladů účtovaných na účtech
účtové třídy 6.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 103
Zásady pro účtování nákladů a výnosů
a pro jejich časové rozlišování
1. Náklady a výnosy se účtují podle těchto zásad:
a) náklady a výnosy se účtují zásadně do období, s nímž
časově a věcně souvisí. Pokud by při použití této
zásady účetní jednotka nemohla podat věrný a poctivý
obraz předmětu účetnictví účetní jednotky, postupuje
odchylně (např. účtování úroků z vybraných pohledávek
po splatnosti). Opravy nákladů nebo výnosů minulých
účetních období se účtují na účtech nákladů nebo výnosů
běžného období, ledaže se jedná o opravy zásadních chyb
týkajících se předchozích období. Zásadní chybou se
rozumí chyba, která má tak podstatný vliv na účetní
závěrku jednoho nebo více předchozích období, že tyto
účetní závěrky nepodávají věrný a poctivý obraz
o předmětu účetnictví účetní jednotky, proto se o ně
při sestavení účetní závěrky upraví počáteční stav
nerozděleného zisku nebo neuhrazené ztráty,
b) přijaté náhrady vynaložených nákladů minulých účetních
období se účtují do výnosů běžného účetního období,
c) náklady a výdaje, které se týkají budoucích účetních
období, je nutno časově rozlišit ve formě
1. nákladů příštích období (účtová skupina 35, účet
Náklady příštích období),
2. výdajů příštích období (účtová skupina 35, účet
Výdaje příštích období),
d) výnosy a příjmy, které se týkají budoucích účetních
období, je nutno časově rozlišit ve formě
1. výnosů příštích období (účtová skupina 35, účet
Výnosy příštích období),
2. příjmů příštích období (účtová skupina 35, účet
Příjmy příštích období).
2. Časové rozlišení není nutno používat v případech, kdy se
jedná o nevýznamné částky, kdy jejich zúčtováním do
nákladů nebo do výnosů bez časového rozlišení není dotčen
účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně
nesleduje záměrnou úpravu hospodářského výsledku, nebo
jde-li o pravidelně se opakující výdaje popř. příjmy.
3. Účetní případy, které se týkají pouze jednoho účetního
období, se nemusí časově rozlišovat, pokud tím nejsou
významně ovlivněny mezitímní výkazy zisku a ztráty
a výkazy sestavené podle zvláštních právních předpisů.
4. Účty časového rozlišení podléhají dokladové inventuře
a při inventarizaci se posuzuje jejich výše
a odůvodněnost.
5. Postup při časovém rozlišení účetní jednotka upraví
vnitřním předpisem a nesmí jej každoročně měnit. Ke změně
může dojít jen zcela výjimečně.
6. Naběhlé úrokové výnosy a náklady vztahující se k aktivům
a závazkům účetní jednotka zaúčtuje k datu sestavení
řádné, mimořádné a mezitímní účetní závěrky nebo k datu
sestavení výkazů podle zvláštních právních předpisů
společně s těmito aktivy a závazky. Naběhlé úroky jsou
součástí účtových skupin, v nichž je o aktivech
a závazcích účtováno.
7. Účetní jednotka v pozici věřitele vyúčtuje v běžném
účetním období ve prospěch výnosů smluvně stanovené úroky
včetně úroků z prodlení a zvýší svoji pohledávku vůči
dlužníkovi. Obdobně účetní jednotka postupuje, pokud
uplatnění úroků z prodlení není smluvně podloženo, ale
účetní jednotka své právo uplatnila písemnou formou.
Účetní jednotka může rozhodnout o úrocích z prodlení, že
tyto úroky neuplatní nebo je promine, anebo u ohrožených
pohledávek nepoužije pro úroky z prodlení akruální
princip. V případě, že účetní jednotka úroky z prodlení
neuplatní nebo je promine, uvede výši takto neuplatněných
nebo prominutých úroků v příloze k účetní závěrce (vliv na
výši hospodářského výsledku).
8. Účetní jednotka v pozici dlužníka vyúčtuje v běžném
účetním období na vrub nákladů smluvně stanovené úroky
včetně úroků z prodlení a zvýší svůj závazek vůči
věřiteli. Obdobně účetní jednotka postupuje, pokud
uplatnění úroků z prodlení není smluvně podloženo, ale
věřitel své právo uplatnil písemnou formou.
9. Na účtech účtové skupiny 35 - Časové rozlišení, dohadné
účty, uspořádací účet se při sestavování účetní závěrky
účtují položky, které nelze zaúčtovat jako obvyklé
pohledávky, resp. závazky z důvodu jejich dohadné výše.
Jde například o pohledávky za pojišťovnou v důsledku
pojistných událostí v případech, kdy nebyla ještě
poskytnuta pojistná náhrada a pojišťovna nepotvrdila do
data uzavírání účetních knih konečnou výši této náhrady.
Na dohadných účtech se rovněž účtují třetími osobami
splněné a nevyúčtované dodávky, které se při uzavírání
účetních knih ocení v souladu s uzavřenými smlouvami,
popř. odhadem. Po doručení příslušného vyúčtování se
v následujícím účetním období uvedený účetní zápis zruší
a nahradí se v případě dohadných položek pasivních zápisem
na účet v účtové skupině 34, např. účet Různí věřitelé
a v případě dohadných položek aktivních zápisem na účet
v účtové skupině 34, např. účet Různí dlužníci.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 104
Použití způsobů oceňování
1. Způsoby oceňování majetku a závazků stanoví zákon.
2. Stav zásob zjištěný fyzickou inventurou se oceňuje způsoby
stanovenými zákonem.
3. O zvýšení hodnoty majetku a snížení hodnoty závazků se
neúčtuje, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis nebo
ustanovení zákona. Při snížení hodnoty závazku jako
důsledku inventarizace se zjištěný rozdíl zaúčtuje do
výnosů jako inventarizační rozdíl, při zvýšení hodnoty
majetku jako důsledku inventarizace se zjištěný rozdíl
zaúčtuje do výnosů jako inventarizační rozdíl.
4. V případech, kdy došlo k trvalému znehodnocení majetku
oceňovaného reálnou hodnotou, při účtování rozdílů do
vlastního kapitálu (např. u investičních, podílových nebo
penzijních fondů) provede se odpis tohoto majetku nebo
jeho příslušné části do nákladů se souvztažným zápisem
v účtové skupině 56.
5. Při stanovení reálné hodnoty cenného papíru pomocí
kvalifikovaného odhadu může účetní jednotka použít
upravené hodnoty cenného papíru.
6. Upravená hodnota cenného papíru se rovná:
a) míře účasti na vlastním kapitálu společnosti, pokud se
jedná o akcie,
b) míře účasti na vlastním kapitálu podílového fondu,
pokud se jedná o podílové listy,
c) současné hodnotě cenného papíru, pokud se jedná
o dluhopisy a směnky.
Při stanovení současné hodnoty se bere v úvahu
rizikovost emitenta. U směnek je současná hodnota
stanovena maximálně do výše rozdílu mezi pořizovací
cenou směnky (upravenou o nabíhající úroky) a opravnou
položkou, kterou by účetní jednotka tvořila v případě,
že by se na směnku nahlíželo jako na pohledávku
z úvěru.
7. Ustanovení předchozího odstavce se neuplatní v případech
a upravená hodnota cenného papíru se rovná nule, pokud
emitent cenného papíru
a) je ve vyrovnacím řízení (uplatní se pouze
u kapitálových nástrojů, přičemž kapitálovým nástrojem
se rozumí zbytkový podíl na aktivech subjektu po
odečtení všech jeho závazků),
b) na jeho majetek byl prohlášen konkurz,
c) byl u něho zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro
nedostatek majetku,
d) byl u něho zrušen konkurz z důvodu, že majetek
společnosti nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu.
8. Míra účasti na vlastním kapitálu podílového fondu se
neuplatní v případě a upravená hodnota podílového listu se
rovná nule, pokud odkup podílového listu byl pozastaven na
dobu neurčitou nebo přesahující 31 dní.
9. Nemá-li účetní jednotka pro účely stanovení upravené
hodnoty k dispozici údaje o vlastním kapitálu společnosti,
resp. podílového fondu, ke dni stanovení upravené hodnoty,
může pro účely výpočtu upravené hodnoty použít poslední
dostupné údaje z řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní
závěrky, pokud nejsou starší než 2 roky (u účetních
jednotek, jež jsou povinny mít účetní závěrku ověřenu
auditorem, jde o auditované údaje). V případě, kdy účetní
jednotka nemá k dispozici žádné výše uvedené údaje,
upravená hodnota se rovná nule.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 105
Použití cizích měn a kurzové rozdíly
1. Kurzové rozdíly vzniklé zpravidla denním přeceňováním
cizoměnových aktiv a pasiv se účtují na účty nákladů nebo
výnosů (účtová skupina 61, účtová skupina 71) s výjimkou
kurzových rozdílů:
a) z čistých investic spojených s cizoměnovými účastmi
s rozhodujícím nebo podstatným vlivem; o nich se účtuje
na rozvahový účet (účtová skupina 56, např. účet
Oceňovací rozdíly z přepočtu účastí) a na účty nákladů
nebo výnosů (účtová skupina 66, např. účet Ztráty
z převodu účastí, účtová skupina 76, např. účet Zisky
z převodu účastí) jsou zúčtovány při úbytku těchto
účastí. Čistými investicemi spojenými s cizoměnovými
účastmi se rozumí dlouhodobé pohledávky a závazky,
které tvoří v podstatě část čisté investice v dceřiné
nebo přidružené společnosti, jejich vypořádání není ani
plánováno, ani není pravděpodobné, že by v dohledné
budoucnosti nastalo, a ve své podstatě představují
zvýšení či snížení účasti v dceřiné nebo přidružené
společnosti,
b) z cizoměnových finančních závazků, jimiž se účetní
jednotka zajišťuje proti měnovému riziku z čistých
investic do cizoměnových účastí s rozhodujícím nebo
podstatným vlivem; o nich se účtuje na rozvahový účet
(účtová skupina 56, např. účet Oceňovací rozdíly
z přepočtu účastí) a na účty nákladů nebo výnosů
(účtová skupina 66, např. účet Ztráty z převodu účastí,
účtová skupina 76, např. účet Zisky z převodu účastí)
jsou zúčtovány při úbytku těchto čistých investic do
účastí,
c) z cizoměnového finančního aktiva nebo závazku, kterým
se účetní jednotka zajišťuje proti měnovému riziku
plynoucímu z právně vynutitelné smlouvy, o níž není
účtováno na rozvahových účtech, zavazující obě strany
a obsahující všechny významné podmínky včetně stanovení
množství, ceny, termínu realizace, sankcí za nedodržení
podmínek; o nich se účtuje na rozvahový účet (účtová
skupina 56, např. účet Oceňovací rozdíly z přepočtu
zajišťovacích derivátů) až do okamžiku, než se stanou
součástí ocenění rozvahových aktiv nebo závazků
vzniklých na základě výše uvedené smlouvy,
d) z cizoměnového finančního aktiva nebo závazku, kterým
se účetní jednotka zajišťuje proti měnovému riziku
plynoucímu z očekávané budoucí transakce dosud smluvně
nepokryté, jejíž uskutečnění je vysoce pravděpodobné;
o nich se účtuje na rozvahový účet (účtová skupina 56,
např. účet Oceňovací rozdíly z přepočtu zajišťovacích
derivátů) až do okamžiku, než se stanou součástí
ocenění rozvahových aktiv nebo závazků vzniklých
z očekávané budoucí transakce. Jestliže se očekávaná
budoucí transakce neuskuteční, účetní jednotka
přeúčtuje kurzové rozdíly z rozvahového účtu (účtová
skupina 56, např. účet Oceňovací rozdíly z přepočtu
zajišťovacích derivátů) do nákladů (účtová skupina 61,
např. účet Náklady na devizové operace) nebo výnosů
(účtová skupina 71, např. účet Výnosy z devizových
operací),
e) z cizoměnových akcií nebo podílových listů
k obchodování nebo prodeji oceněných reálnou hodnotou,
které se účtují společně s ostatními změnami reálné
hodnoty na stejné účty,
f) z cizoměnových účastí s rozhodujícím nebo podstatným
vlivem oceňovaných ekvivalencí, které se účtují
společně s ostatními změnami z ocenění ekvivalencí.
2. Účetní jednotka může v průběhu účetního období kurzové
rozdíly účtovat na rozvahovém účtu (účtová skupina 35,
např. Uspořádací účet kurzových rozdílů) s tím, že ke dni
sestavení účetní závěrky kurzové zisky nebo kurzové ztráty
zúčtuje na účty nákladů nebo výnosů (účtová skupina 61,
např. účet Náklady na devizové operace, účtová skupina 71,
např. účet Výnosy z devizových operací).
3. Kurzové rozdíly vznikající z přepočtu cizoměnových
pohledávek a závazků na podrozvahových účtech pohledávek
a závazků ze spotových operací (účtová skupina 94) jsou
součástí hospodářského výsledku účetní jednotky a účtuje
se o nich na účtech nákladů nebo výnosů (účtová skupina
61, např. účet Náklady na devizové operace, účtová skupina
71, např. účet Výnosy z devizových operací) se souvztažným
zápisem na rozvahovém účtu (účtová skupina 35, např.
Uspořádací účet kurzových rozdílů). Účetní jednotky
s výjimkou bank a České národní banky mohou účetním
předpisem stanovit, že o tomto přecenění neúčtují.
4. Investiční, podílové a penzijní fondy účtují kurzové
rozdíly vzniklé zpravidla denním přeceňováním majetku
a závazků účtovaných v cizích měnách v účtové skupině 56.
Při úbytku majetku nebo závazků se kurzový rozdíl zúčtuje
na příslušný účet nákladů v účtové skupině 61 - Náklady na
finanční činnosti, nebo v účtové skupině 71 - Výnosy
z finančních činností.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 106
Zásady pro tvorbu a použití opravných položek
1.
Obecné zásady
1.1. Opravné položky se tvoří k účtům majetku, který se
neoceňuje reálnou hodnotou nebo není oceňován ekvivalencí,
v případech, kdy snížení hodnoty majetku v účetnictví je
prokázáno na podkladě údajů zjištěných při inventarizaci
a není trvalého charakteru.
1.2. Opravné položky se tvoří:
a) k pohledávkám z finančních činností (např. poskytnuté
úvěry, poskytnuté vklady, pohledávky z plateb ze záruk,
akreditivů, faktoringu a ostatních finančních činností)
s výjimkou pohledávek, které účetní jednotka nabyla
a určila k obchodování,
b) k pohledávkám z jiných než finančních činností (např.
pohledávky z dodavatelskoodběratelských vztahů,
poskytnuté zálohy) s výjimkou pohledávek, které účetní
jednotka nabyla a určila k obchodování,
c) k cenným papírům drženým do splatnosti a dluhovým
cenným papírům pořízeným v primárních emisích
a neurčených k obchodování,
d) k účastem s rozhodujícím nebo podstatným vlivem
neoceněných ekvivalencí,
e) k podílům v jiných než akciových společnostech, které
nejsou považovány za účasti s rozhodujícím nebo
podstatným vlivem (např. podíl ve společnosti s ručením
omezeným, který nesplňuje charakteristiky účasti
s rozhodujícím nebo podstatným vlivem),
f) k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku.
1.3. Účtování tvorby a použití opravné položky přímo ve
prospěch nebo na vrub příslušného účtu majetku není
dovoleno.
1.4 Opravné položky se netvoří:
a) na zvýšení hodnoty aktiv, tzn. že opravné položky jsou
tvořeny maximálně do výše ocenění v účetnictví (účty
opravných položek nesmí mít aktivní zůstatek),
b) k závazkům,
c) k aktivům oceňovaným reálnou hodnotou nebo ekvivalencí,
d) k aktivům, k nimž se vztahuje zajišťovací derivát a
tímto derivátem je zajištěna hodnota vyšší nebo rovna
ocenění aktiva v účetnictví,
e) k pohledávkám, které účetní jednotka nabyla a určila
k obchodování.
1.5 Při stanovení výše opravných položek k aktivům účetní
jednotka může zohledňovat jejich zajištění, které je ve
formě např. finančního aktiva přijatého v reverzním repu
(přijatý kolaterál), zástavy, přijaté záruky, úvěrového
derivátu, pokud současně vyhoví následujícím podmínkám:
a) má právní jistotu, že se při selhání dlužníka může ze
zajištění uspokojit (např. realizací zástavy, prodejem
kolaterálu),
b) uspokojení je schopna provést v přiměřeném čase po
selhání dlužníka, kterým se rozumí prodlení s platbami
úroků, poplatků, jistiny, či jejich nezaplacení,
c) zajištění zohlední nejvýše v současné čisté
realizovatelné hodnotě zajištění (tj. v hodnotě, kterou
obdrží po odečtení nákladů na jeho realizaci), pouze ve
výši, která neslouží k zajištění jiných jejich aktiv
nebo aktiv třetích osob (mají-li nárok na uspokojení
před účetní jednotkou) a maximálně do výše ocenění
zajišťovaných aktiv v účetnictví.
1.6. Vysoce kvalitním zajištěním se rozumí zajištění, na jehož
základě je účetní jednotce v případě selhání dlužníka
uhrazeno zajišťované aktivum:
a) subjektem, vůči němuž je podle zvláštního předpisu ČNB
stanovena nulová riziková váha (např. záruky vydané
centrálními vládami zemí OECD),
b) cennými papíry, k nimž se v případě zařazení do cenných
papírů držených do splatnosti obvykle netvoří opravné
položky (např. dluhopisy emitované centrálními vládami
zemí OECD),
c) z vkladů uložených u účetní jednotky, u nichž má účetní
jednotka jistotu, že po dobu trvání zajištění aktiva je
vyloučeno jejich použití pro jiné účely než pro
uhrazení zajišťovaného aktiva v případě selhání
dlužníka.
2.
Opravné položky k cenným papírům
2.1. Účetní jednotka posuzuje výši tvorby opravné položky ke
dni sestavení řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní
závěrky, či výkazů podle zvláštních právních předpisů
u cenných papírů držených do splatnosti a dluhových
cenných papírů pořízených v primárních emisích
a neurčených k obchodování.
2.2. Opravné položky k dluhopisům drženým do splatnosti se
tvoří podle jednotlivých dluhopisů ve výši rovné snížení
hodnoty dluhopisu z titulu zvýšení úvěrového rizika
emitenta dluhopisu, tzn. že se netvoří v důsledku změn
bezrizikových úrokových měr. Obvykle se netvoří ke státním
dluhopisům zemí OECD a dluhopisům centrálních bank zemí
OECD.
2.3. Opravné položky k cenným papírům zajištěným aktivy drženým
do splatnosti se tvoří podle jednotlivých cenných papírů
z titulu zvýšení úvěrového rizika emitenta (zvýšení
úvěrového rizika spojeného s podkladovými aktivy ovlivňuje
reálnou hodnotu vloženého úvěrového derivátu).
2.4. Opravné položky ke směnkám drženým do splatnosti
a dluhovým cenným papírům pořízeným v primárních emisích
a neurčených k obchodování se tvoří podle jednotlivých
cenných papírů stejným způsobem, jako se tvoří opravné
položky k jednotlivě posuzovaným pohledávkám z finančních
činností.
2.5. Účetní jednotka po posouzení hodnoty cenných papírů tvoří
opravné položky také k:
a) cenným papírům drženým do splatnosti, které poskytla
v repo obchodech nebo půjčila jiným osobám,
b) dluhovým cenným papírům pořízeným v primárních emisích
a neurčených k obchodování, které poskytla v repo
obchodech nebo půjčila jiným osobám.
3.
Opravné položky k účastem a ostatním podílům
3.1. Účetní jednotka posuzuje výši tvorby opravné položky ke
dni sestavení řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní
závěrky, či výkazů podle zvláštních předpisů:
a) k účastem s rozhodujícím nebo podstatným vlivem
neoceněným ekvivalencí a
b) k ostatním podílům v jiné než akciové společnosti,
které nejsou účastí s rozhodujícím nebo podstatným
vlivem.
3.2. Opravná položka k účasti a podílu se tvoří ve výši
rozdílu, o který ocenění podílu v účetnictví převyšuje
míru účasti účetní jednotky na vlastním kapitálu
společnosti. Míra účasti účetní jednotky na vlastním
kapitálu společnosti se nepoužije v případech, pokud se
jedná o společnost:
a) která je ve vyrovnacím řízení,
b) na jejíž majetek byl prohlášen konkurz,
c) u níž byl zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro
nedostatek majetku,
d) u níž byl zrušen konkurz z důvodu, že majetek
společnosti nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu.
Opravná položka se v těchto případech tvoří ve výši
ocenění účasti nebo ostatního podílu v účetnictví.
3.3. Nemá-li účetní jednotka pro účely stanovení opravné
položky k účastem s rozhodujícím nebo podstatným vlivem
nebo k ostatnímu podílu k dispozici údaje o vlastním
kapitálu společnosti ke dni stanovení opravné položky,
může použít poslední dostupné údaje z řádné, mimořádné
nebo mezitímní účetní závěrky, pokud nejsou starší než 2
roky (u účetních jednotek, jež jsou povinny mít účetní
závěrku ověřenu auditorem, jde o auditované údaje).
V případě, kdy účetní jednotka nemá k dispozici žádné výše
uvedené údaje, opravná položka se tvoří ve výši ocenění
účasti nebo ostatního podílu v účetnictví.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 107
Zásady pro tvorbu a použití rezerv
1. Rezerva se tvoří v případě, pro který platí následující
kriteria:
a) existuje povinnost (právní nebo věcná) plnit, která je
výsledkem minulých událostí,
b) je pravděpodobné, že plnění nastane a vyžádá si odtok
prostředků představujících ekonomický prospěch, přičemž
"pravděpodobné" znamená převyšující pravděpodobnost
vyšší než 50%,
c) je možné provést přiměřeně spolehlivý odhad plnění.
2. Účetní jednotka člení rezervy podle účelu jejich použití.
3. Rezerva se tvoří na vrub nákladů v účtové skupině 65 se
souvztažným zápisem ve prospěch účtu v účtové skupině 54
Rezervy, a to ve výši, která je nejlepším odhadem výdajů
nezbytných k vypořádání existujícího závazku. Pro dosažení
nejlepšího odhadu rezervy se berou v úvahu veškerá rizika
a nejistoty, které nevyhnutelně provázejí mnoho
souvisejících událostí a okolností. Budoucí události,
které mohou mít vliv na částku nezbytnou k vypořádání
závazku, se zohledňují v částce rezervy v případě, že
existuje dostatečně objektivní jistota, že k nim dojde.
Při vyčíslení rezervy se neberou v úvahu zisky
z očekávaných vyřazení aktiv, a to ani v případě, kdy
očekávaná vyřazení jsou těsně spojena s událostí, která je
příčinou tvorby rezervy.
4. Očekává-li se vypořádání závazků ve vzdálenější
budoucnosti, je odhad výdajů nezbytných k vypořádání
závazků diskontován na současnou hodnotu použitím současné
tržní úrokové míry, je-li diskont významný. Postupné
navyšování rezervy do předpokládané výše závazku je
v dalších účetních obdobích účtováno v úrokových
nákladech.
5. Použití rezervy se účtuje ve prospěch výsledkových účtů se
souvztažným zápisem na vrub účtu v účtové skupině 54
Rezervy. Je-li použití rezervy nižší než její tvorba ke
stanovenému účelu, nepoužitá část rezervy se rozpustí pro
nepotřebnost ve prospěch výnosů.
6. Rezerva na restrukturalizaci se tvoří v případě, že účetní
jednotka má oficiální neodvolatelný podrobný plán
restrukturalizace, který určuje alespoň:
- obor nebo část oboru, kterým se zabývá,
- hlavní místo, kterého se týká,
- umístění, funkci a přibližný počet zaměstnanců, kteří
budou odškodnění z důvodu ukončení poskytování jejich
služeb,
- výdaje, které budou vynaloženy,
- dobu, kdy bude plán implementován.
Zároveň u účastníků restrukturalizace existuje očekávání,
že restrukturalizace bude provedena, a to v důsledku
zahájení realizace jejího plánu nebo zveřejněním jejích
hlavních rysů.
7. Restrukturalizace je program, který je plánován a řízen
vedením účetní jednotky a významně mění buď předmět
činnosti účetní jednotky nebo způsob, jakým je činnost
účetní jednotky prováděna. Restrukturalizace se může
projevit např.
- prodejem nebo ukončením části podnikatelských aktivit,
- uzavřením podnikatelských provozů v některé zemi nebo
oblasti nebo přemístěním podnikatelských aktivit z jedné
země nebo oblasti do jiné,
- změnami ve struktuře vedení účetní jednotky, např.
zrušením některé úrovně řízení,
- zásadní reorganizací, která má významný dopad na
podstatu a zaměření činnosti účetní jednotky.
8. Rezervy při vkladu majetku v souvislosti se zánikem bez
likvidace se zruší, pokud příslušný zákon, popř. smlouva
o přeměně společnosti nestanoví jinak.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 108
Cenné papíry
1. Cenné papíry, o kterých je účtováno v aktivech a které
nejsou považovány za účasti s rozhodujícím nebo podstatným
vlivem, se člení na cenné papíry
a) k obchodování,
b) k prodeji,
c) držené do splatnosti,
d) pořízené v primárních emisích neurčené k obchodování;
při sestavování účetní závěrky se vykazují společně
s pohledávkami.
2. Cenné papíry, o kterých je účtováno v závazcích, se člení
na
a) závazky z cenných papírů k obchodování,
b) emitované cenné papíry.
3. Cenným papírem k obchodování se rozumí cenný papír, který
je finančním aktivem drženým za účelem obchodování
a dosahování zisku z cenových rozdílů v krátkodobém
časovém období.
4. Závazkem z cenných papírů k obchodování (závazkem
z krátkého prodeje) se rozumí finanční závazek vzniklý
prodejem cenného papíru, který byl přijat v repo obchodech
nebo při výpůjčce cenného papíru od jiné účetní jednotky.
5. Cenným papírem drženým do splatnosti se rozumí cenný
papír, který je finančním aktivem se stanovenou
splatností, u něhož má účetní jednotka úmysl a schopnost
držet jej do splatnosti. Účetní jednotka nemá
prokazatelnou schopnost držet cenný papír do splatnosti,
jestliže nemá finanční zdroje pro držení cenného papíru až
do splatnosti nebo podléhá právnímu nebo jinému omezení,
které by mohlo zmařit její záměr držet cenný papír do
splatnosti. Cenný papír s nakoupenou prodejní opcí na
tento cenný papír je možné zaúčtovat jako cenný papír
držený do splatnosti pouze v případě, že účetní jednotka
má úmysl držet tento cenný papír až do jeho splatnosti
a nemá v úmyslu uplatnit prodejní opci. Cenným papírem
drženým do splatnosti není akcie, zatímní list, podílový
list ani dluhopis, u něhož má emitent právo jej odkoupit
za hodnotu významně nižší než je jeho naběhlá hodnota. Na
účtech cenných papírů držených do splatnosti se neúčtuje
o účastech s rozhodujícím vlivem, o účastech s podstatným
vlivem ani o podílech, které nejsou účastmi. Dluhové cenné
papíry pořízené v primárních emisích, s nimiž účetní
jednotka nemá záměr obchodovat se účtují na samostatném
účtu v účtové skupině 41 (např. účet Dluhové cenné papíry
pořízené v primárních emisích neurčené k obchodování)
a oceňují se jako cenné papíry držené do splatnosti.
6. Cenným papírem k prodeji se rozumí cenný papír, který je
finančním aktivem a není cenným papírem k obchodování, ani
cenným papírem drženým do splatnosti. Na účtech cenných
papírů k prodeji se rovněž účtuje o podílech v jiných než
akciových společnostech, které nejsou účastmi (např. podíl
ve společnosti s ručením omezeným, který nesplňuje
charakteristiky účasti s rozhodujícím nebo podstatným
vlivem). Na účtech cenných papírů k prodeji se neúčtuje
o dluhových cenných papírech pořízených v primárních
emisích, s nimiž účetní jednotka nemá záměr obchodovat;
tyto cenné papíry se účtují v účtové skupině 41 (např.
účet Dluhové cenné papíry pořízené v primárních emisích
neurčené k obchodování).
7. Cenným papírem zajištěným aktivy se rozumí cenný papír
vzniklý v procesu sekuritizace, tzn. při transformaci
různých aktiv, např. úvěrů včetně hypotečních úvěrů,
pohledávek z karet apod., na cenné papíry. Toto ustanovení
se nevztahuje na hypoteční zástavní listy. Cenné papíry
zajištěné aktivy se zařazují do cenných papírů
k obchodování, k prodeji nebo do cenných papírů držených
do splatnosti. Nezahrnují se mezi dluhové cenné papíry
pořízené v primárních emisních neurčené k obchodování.
8. Cenným papírem poskytnutým v repo obchodech nebo půjčeným
může být cenný papír k obchodování, cenný papír k prodeji,
dluhový cenný papír pořízený v primárních emisích neurčený
k obchodování nebo cenný papír držený do splatnosti.
9. Cenné papíry půjčené a cenné papíry poskytnuté v repo
obchodech se účtují na samostatných analytických účtech
syntetických účtů, kde o nich bylo účtováno před půjčením
nebo poskytnutím v repu a pokračuje se ve způsobu
oceňování použitém před jejich půjčením nebo poskytnutím
v repu.
10. Cenné papíry vypůjčené nebo přijaté v repo obchodech,
včetně těch, které jsou následně poskytnuty v repo
obchodech nebo jsou půjčeny, se účtují v podrozvaze. Při
prodeji vypůjčených cenných papírů nebo cenných papírů
přijatých v repo obchodech vzniká účetní jednotce závazek
z krátkého prodeje ve výši prodejní ceny cenných papírů
(účtová skupina 17). Cenné papíry, které jsou předmětem
krátkého prodeje se odúčtují z podrozvahy.
11. Cenné papíry jsou při prvotním účtování oceněny pořizovací
cenou, jejíž součástí jsou přímé transakční náklady.
12. U cenných papírů k obchodování a cenných papírů k prodeji,
jde-li o kuponové dluhopisy, je jejich ocenění od okamžiku
vypořádání nákupu do okamžiku vypořádání prodeje, resp. do
okamžiku jejich splatnosti postupně zvyšováno o nabíhající
kupón. Od okamžiku sjednání nákupu cenných papírů
k obchodování nebo cenných papírů k prodeji (je-li nákup
sjednán v rámci spotové operace) do okamžiku sjednání
jejich prodeje, resp. do okamžiku jejich splatnosti,
účetní jednotka oceňuje tyto cenné papíry reálnou hodnotou
(dluhové cenné papíry jsou postupně zvyšovány o nabíhající
úrokové výnosy jiné než nabíhající kupón - prémie nebo
diskont - a dále jsou z naběhlé hodnoty oceněny reálnou
hodnotou). Změny reálných hodnot jsou účtovány na účty
nákladů nebo výnosů souvztažně s příslušnými účty cenných
papírů, u cenných papírů k obchodování zpravidla denně,
u cenných papírů k prodeji k datu sestavení řádné,
mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky nebo k datu
sestavení výkazů podle zvláštních právních předpisů.
13. U cenných papírů držených do splatnosti a dluhových
cenných papírů pořízených v primárních emisích neurčených
k obchodování je ocenění cenných papírů od okamžiku
vypořádání nákupu do okamžiku jejich splatnosti, resp.
okamžiku vypořádání prodeje postupně zvyšováno
o nabíhající úrokové výnosy. Dojde-li k prodeji cenných
papírů držených do splatnosti nebo dluhových cenných
papírů pořízených v primárních emisích neurčených
k obchodování, je rozdíl mezi naběhlou hodnotou
neupravenou o opravné položky a prodejní cenou v okamžiku
sjednání prodeje zúčtován do výnosů nebo nákladů jako zisk
nebo ztráta z prodeje cenných papírů.
14. U závazků z cenných papírů k obchodování, jde-li o závazky
z kupónových dluhopisů k obchodování, je prodejní cena od
okamžiku vypořádání prodeje cenného papíru do okamžiku
vypořádání zpětného nákupu postupně zvyšována o nabíhající
kupón. Od okamžiku sjednání krátkého prodeje do okamžiku
sjednání zpětného nákupu, účetní jednotka oceňuje tyto
závazky reálnou hodnotou (závazky z dluhových cenných
papírů k obchodování jsou postupně zvyšovány o nabíhající
úrokové náklady - prémie, diskont - jiné než nabíhající
kupón a dále jsou z naběhlé hodnoty oceněny reálnou
hodnotou). Změny reálných hodnot jsou účtovány na účty
nákladů nebo výnosů souvztažně s příslušnými účty závazků
z cenných papírů zpravidla denně.
15. K cenným papírům drženým do splatnosti a dluhovým cenným
papírům pořízeným v primárních emisích neurčených
k obchodování jsou tvořeny opravné položky v souladu
s Českým účetním standardem pro finanční instituce č. 106.
16. Přesuny z dluhových cenných papírů pořízených v primárních
emisích neurčených k obchodování do cenných papírů
k obchodování, cenných papírů k prodeji nebo do cenných
papírů držených do splatnosti nejsou přípustné.
17. Pro přesuny mezi cennými papíry k obchodování, k prodeji
a drženými do splatnosti, platí následující ustanovení:
a) Přesuny z cenných papírů k obchodování do cenných
k prodeji nebo do cenných papírů držených do splatnosti
nejsou přípustné.
b) Přesuny z cenných papírů k prodeji do cenných papírů
k obchodování jsou uskutečňovány výjimečně, stanou-li
se součástí portfolia cenných papírů, s nímž účetní
jednotka skutečně obchoduje s cílem tvorby zisku
z krátkodobých změn ceny.
c) Přesuny z cenných papírů k prodeji do cenných papírů
držených do splatnosti jsou uskutečňovány buď při změně
záměru, nebo po uplynutí lhůty podle písm. e), v níž
nebylo povoleno zařazovat cenné papíry do cenných
papírů držených do splatnosti.
d) Přesuny z cenných papírů držených do splatnosti do
cenných papírů k obchodování nebo do cenných papírů
k prodeji jsou uskutečňovány, dojde-li ke změně záměru,
nebo schopnosti držet cenné papíry do splatnosti.
e) Jestliže dojde k prodeji (včetně prodeje na základě
uplatnění prodejní opce) nebo k přesunu více než
nevýznamné části cenných papírů držených do splatnosti,
účetní jednotka přesune zbývající část všech cenných
papírů do splatnosti do cenných papírů k prodeji. Do
konce účetního období, v němž se uskutečnil prodej
(včetně prodeje na základě uplatnění prodejní opce)
nebo přesun více než nevýznamné části cenných papírů
držených do splatnosti do cenných papírů k obchodování
nebo k prodeji, a po dobu následujících dvou účetních
období nesmí účetní jednotka zařadit žádné cenné papíry
do cenných papírů držených do splatnosti.
f) Ustanovení podle písm. e) se nevztahuje na případy:
1. uskutečněné do 3 měsíců před splatností, kdy změna
úrokových měr by neměla významně ovlivnit hodnotu
těchto cenných papírů,
2. uskutečněné poté, co účetní jednotka přijala od
emitenta kromě naběhlých kuponů za dobu držby těchto
cenných papírů, také alespoň 90 % pořizovací ceny
těchto cenných papírů,
3. ke kterým došlo v důsledku ojedinělé události, jež
nemohla být účetní jednotkou předpokládána nebo
kterou účetní jednotka nemohla ovlivnit (např.
v důsledku výrazného zhoršení rizikovosti emitenta,
v důsledku změn daňových předpisů, které redukují
výhody plynoucí z daňově osvobozených příjmů
z těchto cenných papírů, v důsledku změn
regulatorních předpisů).
18. Při přesunu cenného papíru ze skupiny cenných papírů
k prodeji do skupiny cenných papírů držených do splatnosti
se reálná hodnota k okamžiku přesunu považuje za novou
naběhlou hodnotu, která je dále zvyšována o nabíhající
úrokové výnosy. Při přesunu cenného papíru ze skupiny
cenných papírů držených do splatnosti do skupiny cenných
papírů k prodeji nebo do skupiny cenných papírů
k obchodování je cenný papír k okamžiku přesunu oceněn
reálnou hodnotou se současným zachycením rozdílu z ocenění
na účtech nákladů nebo výnosů. Pokud je k přesunovanému
cennému papíru zařazenému do skupiny cenných papírů
držených do splatnosti vytvořena opravná položka, je před
přesunem zrušena zúčtováním na účet cenných papírů
držených do splatnosti (tzn. že po přesunu do cenných
papírů k prodeji nebo k obchodování je do nákladů nebo
výnosů zahrnut pouze rozdíl mezi reálnou hodnotou
přesunovaného cenného papíru a jeho naběhlou hodnotou).
19. O vlastních akciích je bez ohledu na účel nabytí účtováno
v pasivech na samostatném účtu snižujícím kapitál účetní
jednotky. Rozdíl mezi jmenovitou hodnotou vlastních akcií
a pořizovací cenou se při snížení základního kapitálu
zúčtuje jako zvýšení nebo snížení emisního ážia, popř.
snížení rezervního fondu. Dojde-li k prodeji vlastních
akcií, rozdíl mezi prodejní cenou a pořizovací cenou se
zúčtuje k okamžiku sjednání prodeje jako zvýšení nebo
snížení emisního ážia. Dojde-li k bezplatnému předání
vlastních akcií, pořizovací cena vlastních akcií se
zúčtuje jako snížení emisního ážia.
20. O vlastních dluhových cenných papírech je účtováno
v pasivech na samostatných účtech v rámci účtových skupin
emitovaných cenných papírů. Při prvotním zachycení jsou
vlastní dluhové cenné papíry oceněny pořizovací cenou,
jejíž součástí jsou přímé transakční náklady. V případě
vlastních dluhových cenných papírů přijatých v rámci
termínové operace je součástí ocenění také reálná hodnota
pevné termínové operace resp. vnitřní hodnota opce. Rozdíl
mezi pořizovací cenou zpětně nakoupených vlastních
dluhových cenných papírů a naběhlou hodnotou emitovaných
cenných papírů je zúčtován do výnosů nebo nákladů jako
zisk nebo ztráta z obchodování s cennými papíry. O hodnoty
odpovídající postupnému zvyšování ocenění (nabíhající
úrokové výnosy) zpětně nakoupených vlastních dluhových
cenných papírů jsou snižovány úrokové náklady na emitované
dluhové cenné papíry.
21. Vypořádání nákupu nebo prodeje cenných papírů účetní
jednotka může zúčtovat prostřednictvím rozvahového účtu
pro zúčtování s trhem cenných papírů (účtová skupina 37,
např. účet Zúčtování s trhem cenných papírů). Na tomto
účtu se účtuje také o poskytnutých maržích, jsou-li při
obchodování s cennými papíry po účetní jednotce
požadovány, a vkladech v garančních fondech burz. Jsou-li
jako poskytnuté marže použity cenné papíry účetní
jednotky, účtuje se o nich i nadále na rozvahových účtech
podle postupů pro cenné papíry, zároveň se však účtují na
podrozvahovém účtu pro poskytnuté zástavy (účtová skupina
97, např. účet Poskytnuté zástavy - cenné papíry).
22. Jestliže účetní jednotka cenné papíry, o nichž účtuje
v aktivech, předá k obhospodařování, do úschovy, správy
nebo k uložení jinému subjektu, účtuje o nich navíc
v účetní hodnotě na podrozvahových účtech (účtová skupina
98, např. účty Hodnoty předané do úschovy, Hodnoty předané
do správy, Hodnoty předané k uložení, Hodnoty předané
k obhospodařování).
23. Pro účtování o pohledávkách, které účetní jednotka nabyla,
se použijí přiměřeně ustanovení tohoto standardu. Přesuny
ze skupiny a do skupiny pohledávek, které účetní jednotka
nabyla a určila k obchodování nejsou přípustné.
24. Investiční, podílové a penzijní fondy účtují změny reálné
hodnoty z ocenění cenných papírů na příslušné účty
v účtové skupině 56. Při úbytku majetku a závazků se
oceňovací rozdíl z příslušného účtu v účtové skupině 56
zúčtuje na příslušný účet v účtové skupině 61 - Náklady na
finanční činnosti, nebo v účtové skupině 71 - Výnosy
z finančních činností.
25. Penzijní fondy při přesunu cenného papíru ze skupiny
cenných papírů k prodeji do skupiny cenných papírů
držených do splatnosti zúčtují oceňovací rozdíl
z příslušného účtu v účtové skupině 56 na příslušné účty
časového rozlišení a jejich rozpouštění do nákladů nebo
výnosů po dobu držby (do splatnosti) cenných papírů.
Reálná hodnota cenného papíru se k okamžiku přesunu
považuje za novou naběhlou hodnotu, která je dále
zvyšována o nabíhající úrokové výnosy. Při přesunu cenného
papíru ze skupiny cenných papírů držených do splatnosti do
skupiny cenných papírů k prodeji nebo do skupiny cenných
papírů k obchodování je cenný papír k okamžiku přesunu
oceněn reálnou hodnotou se současným zachycením rozdílu
z ocenění na příslušném účtu v účtové skupině 56. Pokud je
k přesunovanému cennému papíru zařazenému do skupiny
cenných papírů držených do splatnosti vytvořena opravná
položka, je přesunem zrušena zúčtováním na účet cenných
papírů k obchodování nebo k prodeji (tzn. že po přesunu do
cenných papírů k prodeji nebo k obchodování je na účet
v účtové skupině 56 zahrnut pouze rozdíl mezi reálnou
hodnotou přesunovaného cenného papíru a jeho naběhlou
hodnotou).
Český účetní standard pro finanční instituce č. 109
Účasti s rozhodujícím a podstatným vlivem
1. Účastí s rozhodujícím vlivem se rozumí účast v dceřiné
společnosti.
2. Účastí s podstatným vlivem se rozumí účast v přidružené
společnosti.
3. Dceřinou společností (ovládanou osobou) se rozumí
společnost, v níž účetní jednotka fakticky nebo právně
vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv (kontrolu) na
řízení nebo provozování podniku.
4. Přidruženou společností se rozumí společnost, která není
dceřinou společností, a účetní jednotka v ní vykonává
podstatný (významný) vliv.
5. Rozhodujícím vlivem se rozumí schopnost účetní jednotky
řídit finanční a operativní politiku jiné společnosti,
a tak dosahovat prospěchu z jejich aktivit.
6. Rozhodující vliv účetní jednotka vykonává vždy, když je
a) většinovým společníkem,
b) disponuje většinou hlasovacích práv na základě dohody
uzavřené s jiným společníkem nebo společníky, nebo
c) může prosadit jmenování nebo volbu nebo odvolání
většiny osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho
členem anebo většiny osob, které jsou členy dozorčího
orgánu právnické osoby, jejímž je společníkem.
7. Osoby jednající ve shodě, které společně disponují
většinou hlasovacích práv na určité osobě, vždy vykonávají
rozhodující vliv. Pro účely tohoto standardu jsou však
účasti, v nichž účetní jednotka vykonává rozhodující vliv
pouze jako jedna z osob jednajících ve shodě, považovány
za účasti s podstatným vlivem, které mají charakter
společných podniků.
8. Podstatným vlivem se rozumí schopnost účetní jednotky
podílet se na finanční a operativní politice jiné
společnosti, ale bez schopnosti vykonávat rozhodující
vliv.
9. Podstatný vliv účetní jednotka vykonává, když má přímý
nebo nepřímý podíl nejméně 20 % na základním kapitálu nebo
hlasovacích právech v jiné společnosti, pokud v této
společnosti nevykonává rozhodující vliv nebo pokud
zřetelně neprokáže, že podstatný vliv není schopna
vykonávat. Při menším než 20 % podílu se podstatný vliv
nepředpokládá, pokud není zřetelné, že existuje.
10. Podstatný vliv se projevuje zejména:
- zástupcem ve statutárním orgánu přidružené společnosti,
- účastí při tvorbě politiky přidružené společnosti,
- významnými operacemi mezi přidruženou společností a
účetní jednotkou, která v ní uplatňuje podstatný vliv,
- výměnou řídících pracovníků mezi přidruženou společností
a účetní jednotkou, která v ní uplatňuje podstatný vliv,
- přístupem k podstatným technickým informacím přidružené
společnosti.
11. Akcie, o nichž je účtováno na účtech účastí s rozhodujícím
nebo podstatným vlivem, které byly půjčeny nebo poskytnuty
v repo obchodech, a i nadále je vykonáván rozhodující nebo
podstatný vliv, se účtují na samostatných analytických
účtech syntetických účtů, kde o nich bylo účtováno před
půjčením nebo poskytnutím v repu a oceňují se způsobem
použitým před jejich půjčením nebo poskytnutím v repu.
Jestliže nejsou nadále podmínky pro vykonávání
rozhodujícího nebo podstatného vlivu splněny, účetní
jednotka o veškerých akciích daného subjektu účtuje na
účtech cenných papírů k prodeji, popř. k obchodování.
12. Účasti s rozhodujícím nebo podstatným vlivem jsou
oceňovány pořizovacími cenami nebo ekvivalencí.
13. Ocenění ekvivalencí se nepoužije a účast s rozhodujícím
nebo podstatným vlivem se ocení nulou v případech, pokud
se jedná o společnost
a) která je ve vyrovnacím řízení,
b) na jejíž majetek byl prohlášen konkurz,
c) u níž byl zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro
nedostatek majetku,
d) u níž byl zrušen konkurz z důvodu, že majetek
společnosti nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 110
Deriváty
1. Derivátem se pro účely účetnictví rozumí finanční nástroj
(finančním nástrojem se rozumí jakákoliv právní
skutečnost, na jejímž základě vzniká finanční aktivum
jednoho subjektu a finanční závazek nebo kapitálový
nástroj jiného subjektu) současně splňující tyto podmínky:
a) jeho reálná hodnota se mění v závislosti na změně
úrokové míry, ceny cenného papíru, ceny komodity,
měnového kurzu, cenového indexu, na úvěrovém hodnocení
(ratingu) nebo úvěrovém indexu, resp. v závislosti na
podobné proměnné,
b) nevyžaduje počáteční čistou investici nebo vyžaduje
malou počáteční čistou investici, která je nižší než by
se vyžadovalo u jiných druhů nástrojů, které podobně
reagují na změny v úvěrových a tržních faktorech,
c) je smluven a vyrovnán k budoucímu datu, přičemž doba
sjednání obchodu do jeho vypořádání je u něho delší než
u spotové operace.
2. Derivát má dva nebo více podkladových nástrojů (pozic)
a je požadováno či umožněno čisté vypořádání či je
umožněna dodávka podkladového nástroje, při které se
situace příjemce podstatně neliší od situace při čistém
vypořádání.
3. Za deriváty se nepovažují:
a) repo obchody,
b) smlouvy o nákupu, nájmu (pronájmu) nebo prodeji
dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, zásob
s výjimkou komodit, se kterými se obchoduje nebo může
obchodovat na sekundárním trhu, např. zemědělské
produkty, nerostné produkty (včetně ropy), drahé kovy
a energie, kdy jedna ze smluvních stran je oprávněna
finančně se vypořádat. Výjimka se nevztahuje na smlouvy
o komoditách uzavřené za účelem koupě, prodeje nebo
užívání komodity, u nichž se očekává, že budou
vypořádány dodáním komodity,
c) smlouvy o nákupu nebo prodeji vlastních akcií, které
budou vypořádány dodáním vlastních akcií,
d) smlouvy, které vyžadují úhradu v souvislosti
s klimatickými, geologickými nebo jinými fyzikálními
faktory, obvykle považované za pojistky. Splatná částka
v těchto případech vychází z výše ztráty vzniklé
v účetní jednotce.
4. Deriváty zahrnují pevné termínové operace a opce.
5. Pevnými termínovými operacemi se rozumí forwardy, futures
a swapy.
6. Opcemi se rozumí finanční nástroje, ze kterých kupujícímu
opce plyne užitek z příznivého vývoje cen podkladových
nástrojů, ale které ho při nepříznivém vývoji cen
podkladových nástrojů negativně neovlivní.
7. Deriváty se člení na deriváty k obchodování a deriváty
zajišťovací (tj. deriváty sjednané za účelem zajišťování).
Deriváty k obchodování se považují za spekulační deriváty,
pokud jsou:
a) sjednány jinou účetní jednotkou než tou, která může
podle zákona o cenných papírech tuto činnost vykonávat,
nebo
b) sjednány účetní jednotkou, která může podle zákona
o cenných papírech tuto činnost vykonávat, ale nejsou
sjednány se záměrem tvorby derivátového trhu. Tvorbou
derivátového trhu se rozumí sjednávání derivátů účetní
jednotkou na základě předchozí veřejné kotace cen
účetní jednotkou (cena bid, cena offer, popř. cena
ask), za které je účetní jednotka ochotna deriváty
sjednat.
8. Z hlediska podkladových nástrojů se deriváty člení na
deriváty úrokové, měnové, akciové, komoditní a úvěrové.
9. Úrokový derivát (derivát s úrokovými nástroji) je finanční
nástroj, který se skládá ze dvou či více podkladových
úrokových nástrojů, které jsou pouze v jedné měně, a jehož
reálná hodnota není ovlivněna rizikovou úrokovou mírou
určitého subjektu. Za úrokové deriváty se považují
i forwardové termínové vklady.
10. Měnový derivát (derivát s měnovými nástroji) je finanční
nástroj, který se skládá ze dvou či více podkladových
úrokových nástrojů, které jsou alespoň ve dvou měnách,
a jehož reálná hodnota není ovlivněna rizikovou úrokovou
mírou určitého subjektu.
11. Akciový derivát (derivát s akciovými nástroji) je finanční
nástroj, který se skládá alespoň z jednoho podkladového
akciového nástroje, příp. také z jednoho či více
podkladových úrokových nástrojů, nikoliv však podkladového
komoditního nástroje, a jehož reálná hodnota není
ovlivněna rizikovou úrokovou mírou určitého subjektu.
12. Komoditní derivát (derivát s komoditními nástroji) je
finanční nástroj, který se skládá alespoň z jednoho
podkladového komoditního nástroje, případně také z jednoho
čí více podkladových úrokových či akciových nástrojů,
a jehož reálná hodnota není ovlivněna rizikovou úrokovou
mírou určitého subjektu.
13. Úvěrový derivát (derivát s úvěrovými nástroji) je finanční
nástroj, který se skládá ze dvou či více podkladových
úrokových nástrojů, případně také z jednoho či více
podkladových akciových či komoditních nástrojů, a jehož
reálná hodnota je ovlivněna rizikovou úrokovou mírou
určitého subjektu.
Dále platí:
a) účetní jednotka zaúčtuje úvěrový derivát jako
poskytnutou záruku, jestliže jako subjekt nakupující
riziko je pouze zavázána hradit za dlužníka v případě,
jestliže tento subjekt neplní své závazky,
b) účetní jednotka zaúčtuje úvěrový derivát jako přijatou
záruku, jestliže sjednala úvěrový derivát za účelem
zajištění finančního aktiva s tím, že neplní-li dlužník
své závazky, uhradí je subjekt nakupující riziko,
c) účetní jednotka zaúčtuje přijatou záruku jako úvěrový
derivát, jestliže ji nesjednala za účelem zajištění
finančního aktiva.
14. V některých případech může být derivát součástí složeného
finančního nástroje, který zahrnuje jak hostitelský
nástroj, tak i derivát (tzv. vložený derivát), který
ovlivňuje peněžní toky nebo z jiného hlediska modifikuje
vlastnosti hostitelského nástroje. Vložený derivát se
odděluje od hostitelského nástroje a účtuje se podle
ustanovení pro deriváty, jestliže jsou splněny současně
tyto podmínky:
a) ekonomické vlastnosti a rizika vloženého derivátu
nejsou v těsném vztahu s ekonomickými vlastnostmi
a riziky hostitelského nástroje,
b) finanční nástroj se stejnými podmínkami jako vložený
derivát by jako samostatný nástroj splňoval definici
derivátu,
c) hostitelský nástroj není oceňován reálnou hodnotou nebo
je oceňován reálnou hodnotou, ale změny z ocenění jsou
ponechány na rozvahovém účtu.
15. Ekonomické vlastnosti a rizika vloženého derivátu nejsou
v těsném vztahu s ekonomickými vlastnostmi a riziky
hostitelského nástroje a vložený derivát se od
hostitelského nástroje odděluje např. v případě
- prodejní opce vložené do kapitálového nástroje,
- kupní opce vložené do kapitálového nástroje,
- měnové opce vložené do úrokového nástroje,
- opce na prodloužení splatnosti přesahující splatnost
úrokového hostitelského nástroje, pokud při splatnosti
úrokového hostitelského nástroje neexistuje korekce na
tržní úrokovou míru,
- derivátu, kterým se mění úrokový hostitelský nástroj na
nástroj s charakteristikami kapitálového nástroje nebo
komodity,
- derivátu, který je vložen do úrokového nástroje, čímž
umožňuje konvertovat úrokový nástroj na kapitálový
nástroj,
- kupní nebo prodejní opce na úrokový nástroj emitovaný
s velkým diskontem či prémií, s výjimkou opcí s
realizační cenou rovnající se ceně pořízení úrokového
nástroje zvýšené nebo snížené o úrokové výnosy nebo
náklady,
- úvěrového derivátu vloženého do hostitelského nástroje.
16. Ekonomické vlastnosti a rizika vloženého derivátu jsou
v těsném vztahu s ekonomickými vlastnostmi a riziky
hostitelského nástroje a vložený derivát se od
hostitelského nástroje neodděluje např. v případě
- úrokového swapu vloženého do úrokového nástroje,
- úrokové opce vložené do úrokového nástroje, jestliže je
při pořízení opce mimo peníze,
- měnového swapu nebo forwardu vloženého do úrokového
nástroje,
- opce na předčasné splacení hostitelského nástroje
s realizační cenou, která za běžných okolností nepovede
ke značným ziskům nebo ztrátám.
17. Úvěrový derivát, o kterém se účtuje jako o záruce, se
v případě, že je součástí složeného finančního nástroje
(např. úvěrový dluhopis tj. dluhopis s vloženým úvěrovým
derivátem), od hostitelského nástroje oddělí a zaúčtuje se
na podrozvahových účtech jako záruka.
18. O derivátech se účtuje na podrozvahových i rozvahových
účtech od okamžiku jejich sjednání do okamžiku posledního
vypořádání, ukončení, uplatnění, prodeje nebo zpětného
nákupu. O derivátech sjednaných mezi různými útvary účetní
jednotky se na podrozvahových ani na rozvahových účtech
neúčtuje.
19. Na podrozvahových účtech se účtují od okamžiku sjednání
derivátu pohledávky a závazky z úrokových, měnových,
akciových, komoditních a úvěrových derivátů v hodnotě
podkladového nástroje. Tyto pohledávky a závazky se dále
přeceňují z titulu změn rizikových i bezrizikových
úrokových měr, spotových měnových kurzů, změn cen akcií
a změn cen komodit. Účetní jednotka může rozhodnout, že
tyto pohledávky a závazky nebude přeceňovat z titulu změn
bezrizikových úrokových měr. Účetní jednotky, kterým není
stanovena právním předpisem povinnost dodržovat
kapitálovou přiměřenost, nemusí podrozvahové pohledávky
a závazky přeceňovat.
20. Na rozvahových účtech se deriváty účtují v reálných
hodnotách vyjádřených v Kč, pokud dále není stanoveno
jinak.
21. V cizí měně je možné na rozvahových účtech derivát
účtovat, jestliže jsou splněny současně tyto podmínky:
a) jde o úrokový derivát v cizí měně,
b) účetní jednotka nepřeceňuje podrozvahové pohledávky a
závazky z tohoto úrokového derivátu z titulu změn
úrokových měr.
Jde-li o zajišťovací úrokový derivát a účetní jednotka
použije metodu zajištění reálné hodnoty, v cizí měně se
účtuje o reálné hodnotě tohoto derivátu. Použije-li účetní
jednotka metodu zajištění peněžních toků, v cizí měně se
účtuje o nabíhající nejbližší čisté poskytnuté či přijaté
úrokové platbě a v Kč se účtuje o zbývající části reálné
hodnoty derivátu. Nejde-li o zajišťovací úrokový derivát,
kurzové rozdíly z tohoto derivátu jsou součástí nákladů
nebo výnosů na derivátové operace.
22. V případě přijetí nebo dodání podkladového nástroje se
účtuje ve sjednané ceně upravené o reálnou hodnotu pevné
termínové operace nebo vnitřní hodnotu opce (vnitřní
hodnotou se u kupní opce rozumí rozdíl mezi spotovou cenou
podkladového nástroje a realizační cenou v okamžiku
uplatnění opce v případě, je-li tento rozdíl kladný;
u prodejní opce rozdíl mezi realizační cenou a spotovou
cenou podkladového nástroje, je-li tento rozdíl kladný).
Vypořádané změny reálných hodnot burzovních derivátů jsou
zaúčtovány na účtu marží (účtová skupina 31, např. účet
Zúčtování marží burzovních derivátů).
23. Do nákladů (účtová skupina 61, např. účet Náklady na
derivátové operace) nebo do výnosů (účtová skupina 71,
např. účet Výnosy z derivátových operací) jsou v okamžiku
ocenění derivátů (prováděném k okamžiku uskutečnění
účetního případu (zpravidla denně), k datu sestavení
účetní závěrky, výkazů podle zvláštních právních předpisů)
účtovány ztráty nebo zisky vzniklé ze změn reálných
hodnot, a to odděleně podle:
a) derivátů k obchodování včetně vložených derivátů
neoddělovaných od hostitelských nástrojů přeceňovaných
na reálnou hodnotu, které nejsou v těsném vztahu
s ekonomickými vlastnostmi a riziky hostitelského
nástroje a jsou k obchodování,
b) spekulačních derivátů včetně vložených derivátů
neoddělovaných od hostitelských nástrojů přeceňovaných
na reálnou hodnotu, které nejsou v těsném vztahu
s ekonomickými vlastnostmi a riziky hostitelského
nástroje a nejsou k obchodování.
24. Deriváty sjednanými za účelem zajišťování (zajišťovací
deriváty) se rozumí deriváty, které splňují současně tyto
podmínky:
a) odpovídají strategii účetní jednotky v řízení rizik,
b) na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně
zdokumentován, dokumentace obsahuje identifikaci
zajišťovaných a zajišťovacích nástrojů, vymezení
rizika, které je předmětem zajištění, přístup
k zjišťování a doložení efektivnosti zajištění,
c) zajištění je efektivní, jestliže v průběhu zajiš-
ťovacího vztahu budou změny reálných hodnot
zajišťovacích nástrojů odpovídající zajišťovanému
riziku (popř. celkové změny reálných hodnot
zajišťovacích nástrojů) v rozmezí minus 80 % až minus
125 % změn reálných hodnot zajišťovaných nástrojů
odpovídajících zajišťovanému riziku. Účetní jednotka
zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku
zajištění a dále efektivnost zajištění posuzuje alespoň
k datu sestavení řádné, mimořádné a mezitímní účetní
závěrky, k datu sestavení výkazů podle zvláštních
právních předpisů.
Derivát označený účetní jednotkou za sjednaný za účelem
zajišťování, který nesplňuje některou z výše uvedených
podmínek, se účtuje jako derivát k obchodování.
25. Zajišťovacím nástrojem se rozumí zajišťovací derivát nebo
v omezených případech jiné finanční aktivum nebo závazek
splňující shodné požadavky jako zajišťovací derivát.
Finanční aktivum nebo závazek, které nemají charakter
derivátu, je možné použít jako zajišťovací nástroj pouze
pro zajišťování měnového rizika. Jeden zajišťovací nástroj
může sloužit pro zajištění více než jednoho druhu nebo
kategorie rizika. Pro účely zajišťovacího vztahu je možné
použít pouze část zajišťovacího nástroje.
26. Zajišťovanými nástroji mohou být
a) rozvahová aktiva nebo závazky, nebo jejich části,
b) právně vynutitelné smlouvy, o nichž není účtováno na
rozvahových účtech, zavazující obě strany a obsahující
všechny významné podmínky včetně stanovení množství,
ceny, termínu realizace, sankcí za nedodržení podmínek,
c) očekávané budoucí transakce dosud smluvně nepokryté,
jejichž uskutečnění je vysoce pravděpodobné. Určení, že
uskutečnění očekávané budoucí transakce je vysoce
pravděpodobné, není založeno výhradně jen na záměru
účetní jednotky. Je nutné při tom také zvážit určité
zjevné skutečnosti, např. obchodní plán účetní
jednotky, četnost obdobných transakcí v minulosti,
finanční a provozní schopnost účetní jednotky provést
tuto transakci, rozsah ztrát a škod, které by mohly
nastat při neuskutečnění této transakce, možnost použít
ke stejným účelům jiný druh transakcí s podstatně
rozdílnými charakteristikami. Identifikaci očekávané
budoucí transakce v dokumentaci účetní jednotka provede
i z hlediska času, kdy by se transakce měla uskutečnit
(není nezbytné stanovit přesný okamžik uskutečnění, je
nutné stanovit a zdokumentovat alespoň období, např.
čtvrtletí, během něhož se uskutečnění transakce
očekává). Pro identifikaci očekávané budoucí transakce
se nepovažuje za dostatečné stanovit např. pouze určité
procento z předpokládaného nákupu nebo prodeje
uskutečněného během určitého období.
27. Zajišťované nástroje mohou mít charakter:
a) jednotlivého aktiva, závazku, právně vynutitelné
smlouvy či očekávané budoucí transakce, nebo
b) skupiny aktiv, skupiny závazků, právně vynutitelných
smluv či očekávaných budoucích transakcí s obdobnými
charakteristikami, u nichž je předmětem zajištění
stejný druh a kategorie rizika.
28. Účetní jednotka přestane účtovat o derivátu jako
o zajišťovacím derivátu, jestliže nastane některá z těchto
událostí:
a) uplyne doba platnosti zajišťovacího derivátu nebo je
tento derivát prodán, ukončen nebo uplatněn,
b) zajištění již nesplňuje podmínky pro zahrnutí derivátu
do zajišťovacích derivátů,
c) již se nepředpokládá, že dojde k realizaci právně
vynutitelné smlouvy nebo očekávané budoucí transakce.
29. Pro zajišťovací deriváty se používají účetní metody podle
typu zajišťovacího vztahu, kterým může být buď
a) zajištění reálné hodnoty, nebo
b) zajištění peněžních toků, anebo
c) zajištění čisté investice spojené s cizoměnovými
účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivem.
30. Zajištěním reálné hodnoty se rozumí zajištění změn reálné
hodnoty aktiva, závazku (nebo části tohoto aktiva nebo
závazku), skupin aktiv, skupin závazků, které jsou
důsledkem konkrétního rizika a které budou mít vliv na
zisk nebo ztrátu.
31. Zajišťovaný nástroj může být:
- oceňován reálnou hodnotou se současným zachycením
rozdílů z ocenění na účtech nákladů nebo výnosů,
- neoceňován reálnou hodnotou; pak je při použití
zajištění reálné hodnoty ocenění tohoto aktiva nebo
závazku po dobu trvání zajištění upravováno o změny
v jejich reálné hodnotě, které odpovídají zajišťovaným
rizikům, a tyto změny jsou účtovány v okamžiku ocenění
do nákladů nebo výnosů, a to podle charakteru
zajišťovaného rizika (např. úrokové náklady nebo výnosy,
ztráty nebo zisky z kurzových rozdílů),
- oceňován reálnou hodnotou a změny z ocenění jsou
ponechány na rozvahovém účtu v účtové skupině 56; pak
jsou při použití zajištění reálné hodnoty změny reálných
hodnot zajišťovaného nástroje odpovídající zajišťovaným
rizikům po dobu trvání zajištění převedeny z tohoto účtu
do nákladů nebo výnosů, a to podle charakteru
zajišťovaného rizika.
Na stejné účty nákladů nebo výnosů, kde se účtují změny
reálných hodnot zajišťovaných nástrojů, se účtují:
- změny reálných hodnot zajišťovacích nástrojů, pokud
efektivnost zajištění byla splněna při zohlednění
celkových změn reálných hodnot zajišťovacích nástrojů,
- změny reálných hodnot zajišťovacích nástrojů
odpovídající zajišťovanému riziku, pokud efektivnost
zajištění byla splněna při zohlednění změn reálných
hodnot zajišťovacích nástrojů odpovídajících
zajišťovanému riziku. Změny reálných hodnot
zajišťovacích nástrojů, které neodpovídají zajišťovanému
riziku se v tomto případě účtují do nákladů (účtová
skupina 61) nebo výnosů (účtová skupina 71).
32. Zajištěním peněžních toků se rozumí zajištění změn
peněžních toků, které jsou důsledkem konkrétního rizika
souvisejícího s právně vynutitelnou smlouvou, očekávanou
budoucí transakcí, se skupinami aktiv, skupinami závazků,
právně vynutitelnými smlouvami či očekávanými budoucími
transakcemi s obdobnými charakteristikami, u nichž je
předmětem zajištění stejný druh a kategorie rizika. Zisky
nebo ztráty vzniklé po dobu trvání zajištění ze změn
reálných hodnot zajišťovacích derivátů sjednaných v rámci
zajištění peněžních toků, které odpovídají zajištěným
rizikům, jsou ponechány v rozvaze (účtová skupina 56). Do
nákladů nebo výnosů jsou zúčtovávány ve stejných obdobích,
kdy jsou zúčtovávány náklady nebo výnosy spojené se
zajišťovanými nástroji. Zisky nebo ztráty vzniklé ze změn
reálných hodnot zajišťovacích derivátů sjednaných v rámci
zajištění peněžních toků, které odpovídají nezajištěným
rizikům, jsou zúčtovány v okamžiku ocenění do nákladů
(účtová skupina 61) nebo výnosů (účtová skupina 71).
33. Zajištěním čistých investic do cizoměnových účastí
s rozhodujícím nebo podstatným vlivem se rozumí zajištění
se proti měnovému riziku plynoucímu z těchto účastí. Zisky
nebo ztráty vzniklé po dobu trvání zajištění ze změn
reálných hodnot těchto zajišťovacích derivátů odpovídající
měnovému riziku jsou ponechány v rozvaze (účtová skupina
56). Do nákladů nebo výnosů jsou zúčtovány ve stejném
období, kdy jsou zúčtovány náklady nebo výnosy spojené
s odúčtováním zajišťovaných čistých investic do
cizoměnových účastí. Zisky nebo ztráty vzniklé ze změn
reálných hodnot těchto zajišťovacích derivátů, které
odpovídají jinému než měnovému riziku, jsou zúčtovány
v okamžiku ocenění do nákladů nebo výnosů.
34. Marže v hotovosti složené pro burzovní deriváty se účtují
na rozvahovém účtu (účtová skupina 31, např. účet
Zúčtování marží burzovních derivátů) na samostatných
analytických účtech pro futures a pro opce, a dále
v členění na marže v hotovosti složené pro burzovní
deriváty na vlastní účet a pro burzovní deriváty pro
klienta. Účtují se zde také vypořádané změny reálných
hodnot burzovních derivátů. O maržích složených v cenných
papírech se účtuje i nadále na účtech, kde o nich bylo
účtováno před poskytnutím.
35. Marže v hotovosti složené pro mimoburzovní deriváty se
účtují na rozvahových účtech v účtové třídě 1 a 2 (účtová
skupina 13, např. účet Ostatní pohledávky za jinými
bankami, jde-li o marže složené u bank; účtová skupina 21,
např. účet Ostatní pohledávky za klienty, jde-li o marže
složené u jiných subjektů než bank). O maržích složených
v cenných papírech se účtuje i nadále na účtech, kde
o nich bylo účtováno před poskytnutím.
36. Marže v hotovosti přijaté pro mimoburzovní deriváty se
účtují na rozvahových účtech v účtové třídě 1 a 2 (účtová
skupina 13, např. účet Ostatní závazky vůči bankám,
jde-li o marže přijaté od bank; účtová skupina 22, např.
účet Běžné účty klientů, jde-li o marže přijaté od jiných
subjektů než bank). O maržích přijatých v cenných papírech
se účtuje v reálné hodnotě na podrozvahovém účtu pro
přijaté kolaterály (účtová skupina 97).
37. Investiční, podílové a penzijní fondy účtují změny
reálných hodnot všech derivátů sjednaných za účelem
zajištění (zajištění peněžních toků, zajištění reálné
hodnoty) na příslušné účty v účtové skupině 56. Zisky
a ztráty z přecenění derivátů se při vypořádání zúčtují
s příslušnými účty v účtové skupině 61 - Náklady na
finanční činnosti nebo 71 - Výnosy z finančních činností.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 111
Operace s cennými papíry a deriváty pro klienty
1. K operacím s cennými papíry pro klienty patří zejména:
a) obstarání koupě nebo prodeje cenného papíru,
b) obhospodařování cenných papírů,
c) úschova cenných papírů,
d) správa cenných papírů,
e) uložení cenných papírů,
f) obstarání emise cenného papíru.
2. Je-li účetní jednotka bankou nebo ČNB a provádí-li pro
klienta na základě obstaravatelských smluv nákupy nebo
prodeje cenných papírů, účtuje na rozvahových účtech
o pohledávkách za klienty a závazcích vůči klientům
souvisejících s vypořádáním těchto obchodů (účtová skupina
37, např. účet Zúčtování s příkazci). Tzn. že na tomto
účtu zachytí zálohy přijaté od klienta před vypořádáním
nákupu cenných papírů, výdaje za nakoupené cenné papíry
pro klienta a přijaté úhrady od klienta nebo převody
z poskytnutých úvěrů klientovi, vratky nevyčerpaných záloh
klienta, příjmy z prodeje cenných papírů klienta a převody
těchto příjmů klientovi. Poskytne-li klientovi úvěr (popř.
půjčku) na nákup cenného papíru, účtuje o něm v závislosti
na původní splatnosti úvěru na samostatném rozvahovém účtu
v účtové třídě 2 jako o poskytnutém úvěru, odděleně od
ostatních úvěrů (popř. půjček). O cenných papírech klienta
se na rozvahových ani podrozvahových účtech neúčtuje.
O rámcích (linkách) stanovených pro klienta v případech,
kdy nepožaduje od klienta do okamžiku vypořádání nákupu
cenných papírů složení hotovosti, se neúčtuje.
3. Není-li účetní jednotka bankou nebo ČNB a provádí-li pro
klienta na základě obstaravatelských smluv nákupy nebo
prodeje cenných papírů, účtuje o peněžních prostředcích
klienta, které jí jsou svěřeny odděleně podle jednotlivých
klientů v účtové skupině 37, např. účet Zúčtování
s příkazci. Poskytne-li klientovi úvěr (popř. půjčku) na
nákup cenného papíru, účtuje o něm v závislosti na původní
splatnosti úvěru na samostatném rozvahovém účtu v účtové
třídě 2 jako o poskytnutém úvěru, odděleně od ostatních
úvěrů (popř. půjček). O rámcích (linkách) stanovených pro
klienta v případech, kdy nepožaduje od klienta do okamžiku
vypořádání nákupu cenných papírů složení hotovosti, se
neúčtuje. Pro vypořádání pohledávek, resp. závazků vůči
trhu cenných papírů účetní jednotka používá účet v účtové
skupině 37, např. účet Zúčtování s trhem cenných papírů
(na analytických účtech odděleně podle trhů), pro
vypořádání pohledávek, resp. závazků vůči klientům účet
v účtové skupině 37, např. účet Zúčtování s příkazci (na
analytických účtech odděleně podle klientů). Tzn. že na
tomto účtu zachytí výdaje za nakoupené cenné papíry pro
klienta a přijaté úhrady od klienta nebo převody
z poskytnutých úvěrů klientovi, vratky nevyčerpaných záloh
klienta, příjmy z prodeje cenných papírů klienta a převody
těchto příjmů klientovi.
4. Poplatky a provize od klienta vyplývající
z obstaravatelských smluv jsou zúčtovány do výnosů (účtová
skupina 71, např. účet Výnosy z ostatních operací).
5. Účetní jednotka, která na základě smluv o obhospodařování
finančních nástrojů obhospodařuje cenné papíry nebo jiné
finanční nástroje klienta, účtuje na rozvahových účtech
o závazcích vůči klientovi z titulu přijaté hotovosti
určené ke koupi cenných papírů nebo umístění do jiných
finančních nástrojů a z titulu hotovosti určené k vrácení
klientovi (účtová skupina 37, analytický účet pro závazky
z obhospodařování v rámci účtu Závazky z cenných papírů
klientů svěřených do dispozice účetní jednotky). Na
pasivním podrozvahovém účtu (účtová skupina 98, účet
Hodnoty převzaté k obhospodařování) účetní jednotka účtuje
k datu sestavení řádné, mimořádné a mezitímní účetní
závěrky nebo k datu sestavení výkazů podle zvláštních
právních předpisů hodnotu majetku přijatého
k obhospodařování.
6. Prostřednictvím účtu závazků z obhospodařování (účtová
skupina 37, účet účtu Závazky z cenných papírů klientů
svěřených do dispozice účetní jednotky) účetní jednotka
provede vyúčtování nákupů a prodejů obhospodařovaných
cenných papírů. Tzn. že na tomto účtu zachytí výdaje za
nakoupené obhospodařované cenné papíry, příjmy z prodejů
obhospodařovaných cenných papírů, přijaté úroky nebo
dividendy.
7. V případě, že jsou nákupy nebo prodeje obhospodařovaných
cenných papírů vypořádány společně, resp. obdobně jako
obchody na vlastní účet, účetní jednotka zúčtuje výdaje za
nákup obhospodařovaných cenných papírů a příjmy z prodeje
obhospodařovaných cenných papírů prostřednictvím
samostatného rozvahového účtu pro zúčtování s trhem
cenných papírů (účtová skupina 37, např. účet Zúčtování
s trhem cenných papírů). Účetní případy týkající se
obchodů s obhospodařovanými cennými papíry současně
převede na účet závazků z obhospodařování (účtová skupina
37, např. účet Závazky z cenných papírů klientů svěřených
do dispozice účetní jednotky).
8. Poplatky a provize od klientů za obhospodařování cenných
papírů jsou účtovány do výnosů (účtová skupina 71, např.
účet Výnosy z ostatních operací).
9. Přijímá-li účetní jednotka do samostatné nebo hromadné
úschovy cenné papíry, účtuje o jmenovité hodnotě těchto
cenných papírů na pasivním podrozvahovém účtu pro hodnoty
převzaté do úschovy (účtová skupina 98, např. účet Hodnoty
převzaté do úschovy). Na stejném účtu se odděleně od
cenných papírů v úschově účtuje podle jednotlivých klientů
o zaknihovaných cenných papírech klientů, které účetní
jednotka drží na vlastním účtu a přitom nečiní žádné úkony
nutné k výkonu a zachování práv spojených s těmito cennými
papíry (např. účetní jednotka může držet na vlastním účtu
ve Středisku cenných papírů cenné papíry zahraničních
klientů nebo může na účtu cenných papírů, který je
v zahraničí veden na její jméno, držet cenné papíry svých
klientů - tzv. nominee princip).
10. Cenné papíry převzaté do úschovy a dále předané do úschovy
jinému schovateli (druhotná úschova) jsou po dobu trvání
druhotné úschovy ponechány na podrozvahovém účtu pro
hodnoty převzaté do úschovy (účtová skupina 98, např. účet
Hodnoty převzaté do úschovy). Tzn. že účetní jednotka
o nich neúčtuje na aktivním podrozvahovém účtu pro hodnoty
předané do úschovy (účtová skupina 98, např. účet hodnoty
předané do úschovy) určeném pro vlastní cenné papíry
předané do úschovy.
11. Poplatky a provize od klientů za úschovu cenných papírů
jsou zúčtovány do výnosů (účtová skupina 71, např. účet
Výnosy z ostatních operací). Poplatky a provize placené za
druhotnou úschovu, pokud nejsou refundovány klientem,
účetní jednotka zahrne do nákladů (účtová skupina 61,
např. účet Náklady na ostatní operace).
12. Přijímá-li účetní jednotka cenné papíry do správy, účtuje
o jmenovité hodnotě těchto cenných papírů na pasivním
podrozvahovém účtu pro hodnoty převzaté do správy (účtová
skupina 98, např. účet Hodnoty převzaté do správy). Na
rozvahovém účtu (účtová skupina 37, analytický účet pro
závazky ze správy v rámci účtu Závazky z cenných papírů
klientů svěřených do dispozice banky) účetní jednotka
účtuje o závazcích vůči klientům z titulu cenných papírů
ve správě, např. při přijetí úroků nebo dividend z cenných
papírů ve správě, a to do doby převodu klientovi.
13. Poplatky a provize od klientů za správu cenných papírů
jsou zúčtovány do výnosů (účtová skupina 71, např. účet
Výnosy z ostatních operací).
14. Přijímá-li účetní jednotka cenné papíry k uložení, účtuje
o jmenovité hodnotě těchto cenných papírů na pasivním
podrozvahovém účtu pro hodnoty převzaté k uložení (účtová
skupina 98, např. účet Hodnoty převzaté k uložení). Na
rozvahovém účtu (účtová skupina 37, na stejném analytickém
účtu jako jsou závazky ze správy v rámci účtu Závazky
z cenných papírů klientů svěřených do dispozice účetní
jednotky) účetní jednotka účtuje o závazcích vůči klientům
z titulu cenných papírů převzatých k uložení, např. při
přijetí úroků nebo dividend z těchto cenných papírů, a to
do doby převodu klientovi.
15. Cenné papíry převzaté k uložení a dále předané do úschovy
jinému schovateli (druhotná úschova) nebo předané do
správy jsou po dobu trvání smlouvy o uložení ponechány na
podrozvahovém účtu pro hodnoty převzaté k uložení (účtová
skupina 98, např. účet Hodnoty převzaté k uložení). Tzn.
že účetní jednotka o nich neúčtuje na aktivních
podrozvahových účtech pro hodnoty předané do úschovy
(účtová skupina 98, např. účet Hodnoty předané do úschovy)
nebo do správy (účtová skupina 98, např. účet Hodnoty
předané do správy) určených pro vlastní cenné papíry
předané do úschovy nebo správy.
16. Poplatky a provize od klientů za uložení cenných papírů
jsou zúčtovány do výnosů (účtová skupina 71, např. účet
Výnosy z ostatních operací).
17. Účetní jednotka, která pro klienta obstarává emisi cenných
papírů klienta a přitom se nestává prvním nabyvatelem
emise, o těchto cenných papírech neúčtuje. Rozvahový účet
pro upsané cenné papíry (účtová skupina 37, např. účet
Upsané cenné papíry určené k umístění na veřejnosti) může
použít pro složení hotovosti od prvních nabyvatelů a její
vypořádání emitentovi. Do výnosů zúčtuje jen poplatky
a provize od klientů za obstarání emise (účtová skupina
71, např. účet Výnosy z ostatních operací).
18. Účetní jednotka, která obstarává emisi cenných papírů
klienta a přitom se stává prvním nabyvatelem emise, účtuje
při sjednání smlouvy o obstarání emise na podrozvahovém
účtu pro poskytnuté úvěrové přísliby. Při vypořádání
nákupu od emitenta účetní jednotka zruší podrozvahový
zápis a účtuje o cenných papírech v pořizovací ceně na
rozvahovém účtu pro upsané cenné papíry (účtová skupina
37, např. účet Upsané cenné papíry určené k umístění na
veřejnosti). Při jejich prodeji rozdíl mezi pořizovací
cenou a prodejní cenou zahrne do výnosů (účtová skupina
71, např. účet Výnosy z operací s cennými papíry). Cenné
papíry nakoupené od emitenta, které současně neprodá
dalším nabyvatelům, převede na účty cenných papírů, a to
podle záměru buď do cenných papírů k obchodování,
k prodeji nebo dluhových cenných papírů pořízených
v primárních emisích neurčených k obchodování.
19. Účetní jednotka, která pro klienta zprostředkovává
burzovní deriváty, účtuje na rozvahovém účtu pro zúčtování
s příkazci (účtová skupina 37, analytické účty v rámci
účtu Zúčtování s příkazci) o maržích přijatých od klienta,
které upravuje o vypořádané změny reálných hodnot.
O poplatcích a provizích od klientů za toto
zprostředkování účtuje do výnosů (účtová skupina 71, např.
účet Výnosy z ostatních operací). Přijme-li účetní
jednotka marži nebo část marže v cenných papírech, účtuje
o nich v reálné hodnotě na podrozvahovém účtu pro přijaté
kolaterály (účtová skupina 97, např. účet Přijaté
kolaterály - cenné papíry).
20. Poskytne-li účetní jednotka klientovi úvěr (popř. půjčku)
na marži nebo na vypořádání derivátu, účtuje o něm
v závislosti na původní splatnosti úvěru na samostatném
rozvahovém účtu v účtové třídě 2 jako o poskytnutém úvěru,
odděleně od ostatních úvěrů (popř. půjček).
Český účetní standard pro finanční instituce č. 112
Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek
Pro účtování o dlouhodobém hmotném a nehmotném majetku se použije
přiměřeně Český účetní standard pro podnikatele č. 013.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 113
Daň z příjmu a daň z přidané hodnoty
1.
Daň z příjmů
1.1. Splatná daň je částka daně z příjmu k úhradě (k nároku)
s ohledem na základ daně (daňovou ztrátu) za období. Tvoří
složku nákladů účetní jednotky (účtová skupina 68, účet
Daň z příjmů - splatná). Součástí daňového nákladu účetní
jednotky je i částka rozdílu mezi splatnou daní stanovenou
k datu podpisu minulé účetní závěrky a splatnou daní
vyčíslenou k datu podání přiznání k dani z příjmů za
minulé období.
2.
Odložená daň z příjmů
2.1. Účetní jednotka účtuje o odložené dani (účtová skupina 68,
účet Daň z příjmů - odložená), a to podle závazkové metody
rozvahového přístupu, která vychází z přechodných rozdílů
mezi daňovou základnou aktiva nebo závazku a jeho účetní
hodnotou vykázanou v rozvaze. Daňovou základnou aktiva
nebo závazku se rozumí hodnota tohoto aktiva nebo závazku
pro daňové účely.
2.2. Přechodné rozdíly mohou být:
a) zdanitelné; což jsou přechodné rozdíly, které vyústí ve
zdanitelné výnosy při určování základu daně (daňové
ztráty) budoucích období, kdy je účetní hodnota aktiva
nebo závazku nárokována nebo uhrazena, tzn. že vedou
k odloženému daňovému závazku (např. je-li účetní
hodnota dlouhodobého hmotného majetku zohledňující
účetní odpisy vyšší než hodnota tohoto majetku pro
daňové účely),
b) odčitatelné; což jsou přechodné rozdíly, které vyústí
v částky, které jsou odčitatelné při určování základu
daně (daňové ztráty) budoucích období, kdy účetní
hodnota aktiva nebo závazku je nárokována nebo
uhrazena, tzn. že vedou k odložené daňové pohledávce
(např. je-li účetní hodnota pohledávek po zohlednění
opravných položek nižší než hodnota těchto pohledávek
po zohlednění daňově uznatelných opravných položek).
2.3. Účetní jednotka o odložené daňové pohledávce vzniklé
z odčitatelných přechodných rozdílů účtuje (účtová skupina
34, účet Odložená daňová pohledávka a závazek) pouze
tehdy, je-li pravděpodobné, že základ daně, proti kterému
bude možné využít odčitatelné přechodné rozdíly, je
dosažitelný. Je pravděpodobné, že základ daně, proti
kterému se odčitatelné přechodné rozdíly budou moci
využít, je dosažitelný, jestliže existují dostatečné
zdanitelné přechodné rozdíly, které se vztahují ke stejným
správcům daní z příjmů a k téže zdaňované jednotce, u níž
se očekává vrácení:
a) ve stejném období, ve kterém je očekáván návrat
odčitatelných přechodných rozdílů; nebo
b) v obdobích, ve kterých daňová ztráta, která vyplývá
z odložené daňové pohledávky, může být zpětně
uplatnitelná nebo převedena do dalších období.
Za těchto okolností je odložená daňová pohledávka uznána
v období, ve kterém odčitatelné přechodné rozdíly
vznikají.
2.4. K datu sestavení účetní závěrky účetní jednotka prověřuje
účetní hodnotu odložené daňové pohledávky a v případě, že
je nepravděpodobné, že bude dosažen dostatečný základ
daně, který by umožnil využití části nebo celé odložené
daňové pohledávky, účetní hodnota odložené daňové
pohledávky se snižuje. Snížení se provádí v rozsahu,
v jakém je pravděpodobné, že dostatečný základ daně nebude
dosažitelný.
2.5. Účetní jednotka o odložené daňové pohledávce vzniklé
z převedených nevyužitých daňových ztrát nebo převedených
nevyužitých daňových odpočtů účtuje (účtová skupina 34,
účet Odložená daňová pohledávka a závazek) v rozsahu,
v němž je pravděpodobné, že budoucím základem daně bude
možné pokrýt nevyužité daňové ztráty a nevyužité daňové
odpočty budou moci být využity.
2.6. Odložené daňové pohledávky ani odložené daňové závazky se
nediskontují.
2.7. Odložená daň se neúčtuje v případě přechodných rozdílů
vzniklých z goodwillu nebo záporného goodwillu.
3.
Daň z přidané hodnoty
3.1. Účetní jednotka, která je plátcem daně z přidané hodnoty
(DPH) zaúčtuje tuto daň na vstupu za veškerá nakoupená
zdanitelná plnění na vrub rozvahového účtu (účtová skupina
34, analytický účet v rámci účtu Zúčtování se státním
rozpočtem) a na vrub příslušných účtů majetku či
nakoupených výkonů zaúčtuje cenu bez daně s výjimkou
případů, kdy je DPH součástí pořizovací ceny majetku
(např. při pořizování osobních automobilů nebo plnění
nesouvisejících s podnikáním). DPH na výstupu za
uskutečněná zdanitelná plnění zaúčtuje ve prospěch
rozvahového účtu (účtová skupina 34, analytický účet
v rámci účtu Zúčtování se státním rozpočtem).
3.2. DPH na vstupu, u níž účetní jednotka neuplatnila nárok na
odpočet, zahrne do nákladů (účtová skupina 66, účet Jiné
provozní náklady). V případě, že účetní jednotka neuplatní
nárok na odpočet DPH, postupuje podle následujícího
odstavce.
3.3. Účetní jednotka, která jako plátce DPH neuplatní nárok na
odpočet DPH nebo není plátcem daně z přidané hodnoty
účtuje nakoupený majetek včetně daně z přidané hodnoty na
příslušné účty majetku a veškeré nakoupené výkony účtuje
včetně DPH na účet nakoupených výkonů.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 114
Inventarizační rozdíly
1. Nestanoví-li tento standard jinak, postupují účetní
jednotky v souladu s Českými účetními standardy pro
podnikatele č. 007 a č. 022.
2. Za inventarizační rozdíl, jako rozdíl mezi účetním stavem
majetku a závazků a skutečným stavem majetku a závazků
zjištěným inventurou, se považují zpravidla případy, kdy
a) skutečný stav je nižší (manko, popř. schodek
u pokladních hotovostí a cenin) než účetní stav
a rozdíl mezi těmito stavy nelze doložit účetním
dokladem nebo prokázat jiným způsobem stanoveným
zákonem. Rozdíl se dále posuzuje zejména v souladu
s příslušnými ustanoveními občanského a obchodního
zákoníku, nebo zákoníku práce o odpovědnosti za škodu,
b) skutečný stav je vyšší (přebytek) než účetní stav
a rozdíl mezi těmito stavy nelze doložit účetním
dokladem nebo prokázat jiným způsobem stanoveným
zákonem. Rozdíl se dále posuzuje zejména v souladu
s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku o věci
ztracené, skryté, opuštěné, majetkovém prospěchu.
3. Rozdíly podle odstavce 2 se zaúčtují do účtové skupiny 66,
např. účet Jiné provozní náklady, popř. účtové skupiny 76,
např. účet Jiné provozní výnosy s výjimkou:
a) schodku u pokladní hotovosti, záloh k vyúčtování, cenin
a podobně, které se zaúčtují zpravidla jako pohledávka,
b) chybějících cenných papírů, kdy je nutno úbytek
z tohoto titulu účtovat na oddělených analytických
účtech "Cenné papíry v umořovacím řízení" a zahájit
umořovací řízení.
4. V případě, že se při inventarizaci závazků zjistí, že
jejich částka je vyšší než jejich výše v účetnictví,
zvýšení se zaúčtuje přímo na účtu závazků se souvztažným
zápisem na vrub příslušného účtu nákladů.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 115
Konsolidace
1.
Vymezení pojmů pro účely konsolidace
1.1. Konsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka
ekonomického seskupení účetních jednotek, která slučuje
stav majetku a závazků a dosažené výsledky hospodaření
mateřské společnosti (ovládající osoby) s její podílovou
účastí v dceřiných společnostech, přidružených
společnostech, společných podnicích (ovládané osoby), ve
kterých vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující nebo
podstatný vliv.
1.2. Konsolidovaná účetní závěrka slouží k informování
akcionářů mateřské společnosti o majetku a závazcích,
vlastním kapitálu, zisku (ztrátě) a finanční situaci
skupiny subjektů, které tvoří konsolidační celek.
Konsolidovaná účetní závěrka neslouží pro účely daňové ani
pro účely rozdělování hospodářského výsledku.
1.3. Podíly se zpětnou vazbou se rozumí cenné papíry a podíly
konsolidující účetní jednotky v držení konsolidovaných
účetních jednotek. Totéž platí i vůči konsolidujícím
účetním jednotkám v dílčích konsolidačních celcích.
1.4. Konsolidačním rozdílem se rozumí rozdíl mezi pořizovací
cenou podílů upravenou o opravné položky a jejich oceněním
podle podílové účasti mateřské společnosti na skutečné
výši vlastního kapitálu dceřiné nebo přidružené
společnosti k datu získání rozhodujícího nebo podstatného
vlivu.
2.
Konsolidační pravidla
2.1. Mateřská společnost před zahájením konsolidace stanoví
a vyhlásí konsolidační pravidla, podle kterých
konsolidující účetní jednotky upraví předkládané údaje pro
sestavení konsolidované účetní závěrky.
2.2. Mateřská společnost vyhlásí kromě konsolidačních pravidel
také vymezení konsolidačního celku, popř. dílčího
konsolidačního celku ve formě organizačního schématu
s uvedením názvu a sídla konsolidovaného subjektu, stupně
vlivu a procenta účasti v jednotlivých konsolidovaných
účetních jednotkách.
2.3. Konsolidační pravidla obsahují zejména:
a) způsoby oceňování majetku a závazků,
b) kurz pro přepočet cizích měn na Kč,
c) požadavky na úpravu údajů účetní závěrky, které
konsolidované účetní jednotky poskytují mateřské
společnosti, popř. požadavky na další údaje a informace
potřebné pro uvedení v příloze konsolidované účetní
závěrky za konsolidační celek, které nejsou obsaženy
v účetních závěrkách konsolidovaných účetních jednotek,
jakož i stanovení způsobu při vylučování vzájemných
účetních případů,
d) vypořádání konsolidačního rozdílu,
e) termíny předkládání řádných účetních závěrek
a ostatních údajů, termíny předložení konsolidovaných
účetních závěrek nižších konsolidačních celků
zařazených do konsolidačního celku mateřské společnosti
a termín (den) sestavení konsolidované účetní závěrky
konsolidačního celku, a to pro případy sestavování
konsolidace po jednotlivých úrovních.
2.4. Mateřská společnost určí termín pro sestavení
konsolidované účetní závěrky po dohodě se subjekty
konsolidačního celku tak, aby byla konsolidovaná účetní
závěrka sestavena a ověřena v termínech stanovených
zvláštními právními předpisy nebo předpisy vydanými
regulatorními a dohledovými orgány. Konsolidovaná účetní
závěrka musí být sestavena v termínu umožňujícím její
schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních
právních předpisů tak, aby mohla být v návaznosti na to
zveřejněna do konce bezprostředně následujícího účetního
období.
3.
Charakteristika a etapy metody plné konsolidace
3.1. Plnou metodou konsolidace se rozumí:
a) začlenění jednotlivých položek rozvahy a výkazu zisku
a ztráty konsolidovaných účetních jednotek v plné výši
po případném přetřídění a úpravách rozvahy a výkazu
zisku ztráty mateřské společnosti,
b) vyloučení vzájemných pohledávek a závazků, nákladů
a výnosů mezi subjekty konsolidačního celku,
c) vypořádání konsolidačního rozdílu a jeho odpis,
d) rozdělení vlastního kapitálu a hospodářského výsledku
běžného účetního období konsolidovaných účetních
jednotek na podíl připadající mateřské společnosti
a ostatním (menšinovým) držitelům podílů
v konsolidovaných účetních jednotkách,
e) vyloučení podílů mateřské společnosti v konsolidovaných
účetních jednotkách a vyloučení jejich vlastního
kapitálu, které se vztahuje k těmto podílům,
f) vypořádání podílů se zpětnou vazbou.
3.2. Konsolidované účetní jednotky
a) v závislosti na konsolidačních pravidlech a organizaci
konsolidace přetřídí a upraví údaje svých závěrek,
b) uskuteční úpravy oceňování podle principů oceňování
vyhlášených v konsolidačních pravidlech. Úpravy
provedou pouze ty konsolidované účetní jednotky,
jejichž oceňovací principy se odlišují od principů
stanovených konsolidačními pravidly a podstatným
způsobem by ovlivnily pohled na ocenění majetku
a závazků v konsolidované účetní závěrce včetně
vykázaného hospodářského výsledku,
c) v případě, že mají pobočky v zahraničí ve formě vnitřní
organizační jednotky, vyloučí rovněž dlouhodobě
poskytnuté prostředky a poskytnuté dlouhodobé úvěry.
3.3. Mateřská společnost
a) sečte přetříděné a upravené údaje ze své účetní závěrky
s přetříděnými a upravenými údaji účetních závěrek
konsolidovaných subjektů,
b) vyloučí veškeré vzájemné pohledávky a závazky mezi
všemi konsolidovanými účetními jednotkami,
c) vyloučí náklady a výnosy ze zúčtovaných výkonů z titulu
služeb, pokud mají významnější vliv na konsolidovaný
hospodářský výsledek a dále vyloučí veškeré vzájemné
účetní případy z titulu finančních operací, a to
zpravidla v těchto případech:
- úrokové náklady a výnosy,
- jiné náklady a výnosy,
- zisky a ztráty ze vzájemných obchodů s cennými papíry
a deriváty,
- přijaté a vyplacené dividendy nebo podíly na zisku
mezi konsolidovanými účetními jednotkami,
- vzájemné vztahy z poskytnutých úvěrů a přijatých
vkladů,
- nakoupené cenné papíry emitované subjekty zařazenými
do konsolidačního celku,
- cese pohledávek a k nim se vztahující zástavní
operace,
- pohledávky a závazky z finančního pronájmu,
- nedokončené devizové a finanční operace bez kurzových
rozdílů vznikajících v přepočtu cizí měny na Kč,
- vzájemné účetní případy účtované na podrozvahových
účtech,
d) vypořádá konsolidační rozdíl,
e) v konsolidované rozvaze sníží položku "Kladný
konsolidační rozdíl" nebo zvýší položku "Záporný
konsolidační rozdíl" o přijaté dividendy nebo podíly na
zisku, které pocházejí ze zisku před datem zahrnutí
subjektu do konsolidačního celku,
f) rozdělí vlastní kapitál (bez hospodářského výsledku
běžného účetního období) v konsolidované rozvaze na
podíl připadající mateřské společnosti a na podíl
ostatních (menšinových) držitelů podílů
v konsolidovaných účetních jednotkách. Rozdělení se
provede v poměru procentní výše podílu mateřské
společnosti na základním kapitálu nebo hlasovacích
právech konsolidovaných účetních jednotek. Rozdělí zisk
(ztrátu) běžného účetního období v konsolidovaném
výkazu zisku a ztráty na "Zisk (ztrátu) za účetní
období bez menšinových podílů" připadající mateřské
společnosti a na "Menšinový zisk (ztrátu) běžného
účetního období" připadající ostatním (menšinovým)
držitelům podílů v dceřiné společnosti. Rozdělení se
provede v poměru procentní výše podílu mateřské
společnosti na základním kapitálu nebo hlasovacích
právech dceřiných společností,
g) vypořádá v konsolidované účetní závěrce podíly se
zpětnou vazbou, pokud jejich pořízení není zakázáno
zvláštními předpisy tak, že je vykáže jako vlastní
akcie.
4.
Charakteristiky a etapy metody ekvivalence
4.1. Podíly v přidružených společnostech mateřská společnost
ocení v konsolidované rozvaze metodou ekvivalence
v souladu s vyhláškou.
5.
Charakteristiky a etapy konsolidace poměrnou metodou
5.1. Poměrnou metodou se rozumí:
a) začlenění jednotlivých položek rozvahy a výkazu zisku
a ztráty společných podniků v poměrné výši odpovídající
podílu mateřské společnosti na společném podniku, po
případném přetřídění a úpravách do rozvahy a výkazu
zisku a ztráty mateřské společnosti,
b) vyloučení vzájemných pohledávek a závazků, nákladů
a výnosů mezi subjekty konsolidačního celku
c) vypořádání konsolidačního rozdílu a jeho odpis,
d) vyloučení vlastního kapitálu společných podniků, který
se váže k vylučovaným podílovým cenným papírům a
vkladům. Při použití poměrné metody konsolidace se
nevykazují žádné menšinové podíly,
e) vyloučení podílů mateřské společnosti ve společných
podnicích,
f) vypořádání podílů se zpětnou vazbou.
5.2. Postup při konsolidaci poměrnou metodou je obdobný postupu
při použití konsolidace plnou metodou (bod 3. tohoto
standardu) s tím, že vyloučení vzájemných operací mezi
společným podnikem a ostatními podniky v konsolidačním
celku a vyloučení podílů se zpětnou vazbou se předřadí
sumarizaci údajů účetních závěrek mateřské společnosti
a společných podniků.
5.3. Konsolidační rozdíl se řeší shodně s řešením
konsolidačního rozdílu u plné metody.
6.
Obecná pravidla
6.1. Konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje ke dni
stanovenému v konsolidačních pravidlech a na základě
účetních závěrek mateřské společnosti, dceřiných
a přidružených podniků za příslušné účetní období
k rozvahovému dni řádné účetní závěrky mateřské
společnosti, popř. na základě konsolidovaných účetních
závěrek dílčích konsolidačních celků a dalších údajů,
které na základě konsolidačních pravidel poskytují
konsolidované účetní jednotky mateřské společnosti.
6.2. Konsolidovaná rozvaha, výkaz zisku a ztráty a přílohy musí
být podepsány odpovědnými osobami, tzn. statutárním
orgánem mateřského podniku. Připojením podpisového záznamu
se považuje konsolidovaná účetní závěrka za sestavenou.
6.3. Mateřská společnost je povinna umožnit každému nahlédnout
do výroční zprávy. Mateřská společnost zveřejní v oznámení
o vydání konsolidované výroční zprávy místo, kde lze
získat kopii celé nebo části této zprávy.
Příloha k Českým účetním standardům pro finanční instituce
Společná ustanovení ke směrné účtové osnově
Účtová třída 0
- Zúčtovací vztahy ČNB
Na účtech účtových skupin 01 a 02 účtuje ČNB pohledávky a závazky
vůči Mezinárodnímu měnovému fondu, bankám Evropského systému
centrálních bank a ostatním zahraničním subjektům, pohledávky
a závazky vůči tuzemským bankám, emitované krátkodobé cenné papíry
ČNB a emitované oběživo.
Účtová třída 1
- Pokladní, bankovní a mezibankovní účty
1. V účtové třídě 1 se účtuje o:
a) pokladní hotovosti, zlatu, jiných pokladních hodnotách
(účtová skupina 11),
b) vkladech, úvěrech a ostatních závazcích a pohledávkách
za centrálními bankami (účtová skupina 12),
c) vkladech, úvěrech a ostatních závazcích a pohledávkách
za jinými bankami (účtová skupina 13),
d) vkladech, úvěrech družstevních záložen (účtové skupiny
14 a 15),
e) závazcích z cenných papírů a jiných hodnot (účtové
skupiny 16 a 17).
2. Účetní případy vyplývající z mezibankovních operací se
účtují přímo na vrub nebo ve prospěch loro účtu či nostro
účtu se souvztažným zápisem ve prospěch nebo na vrub
příslušného souvztažného účtu.
3. Účty třídy 1 se člení na Kč a cizí měnu podle měny, ve
které je otevřen účet, poskytnut nebo přijat úvěr,
zúčtovány závazky z cenných papírů a z jiných hodnot.
Pokladní hodnoty se člení na Kč a cizí měnu podle banky
emitující bankovky a mince.
4. V účtové skupině 11 se účtuje o:
a) bankovkách a mincích v tuzemské měně a hodnotě bankovek
a mincí v cizí měně, o oběžných zlatých a oběžných
stříbrných mincích v tuzemské měně,
b) o zlatu raženém a neraženém, které je v majetku účetní
jednotky a nejde o sbírku mincí, nebo se nejedná
o oběžné zlaté mince v tuzemské měně,
c) o jiných pokladních hodnotách, kterými se rozumí
zejména drahé kovy s výjimkou zlata, nakoupené cestovní
šeky bank, hodnoty na cestě, zásoba kolků a známek.
O nakoupených ostatních ceninách se účtuje jako
o nákladech příštích období, nejsou-li přísně
zúčtovatelnými tiskopisy. O ceninách, které jsou přísně
zúčtovatelnými tiskopisy (stravenky závodního
stravování vlastní závodní jídelny apod.) se účtuje
v podrozvaze v účtové skupině 99 jako o hodnotách
v evidenci. Na účtech účtové skupiny 11 se neúčtují
bezhotovostní platby na cestě, o kterých se účtuje na
účtech v účtové skupině 21, popř. 22 nebo účtové
skupiny 32.
5. V účtové skupině 12 se účtuje o:
a) peněžních prostředcích bank na běžných účtech u ČNB a
u ostatních centrálních bank,
b) povinných minimálních rezervách bank a peněžních
rezervách u ČNB,
c) o úvěrech poskytnutých bankami centrálním bankám včetně
poskytnutých úvěrů v rámci repo obchodů,
d) o přijatých úvěrech od centrálních bank včetně
přijatých úvěrů v rámci repo obchodů,
e) o termínových vkladech u centrálních bank,
f) termínových vkladech centrálních bank.
V této účtové skupině se neúčtuje o šecích, o šecích
předaných ČNB k inkasu, o nichž se účtuje v účtové skupině
32.
6. V účtové skupině 13 se účtuje o:
a) peněžních prostředcích na běžných účtech u jiných bank,
b) termínových vkladech u jiných bank,
c) poskytnutých úvěrech jiným bankám včetně poskytnutých
úvěrů v rámci repo obchodů,
d) ostatních pohledávkách za jinými bankami (např. z
plateb ze záruk, faktoringu, akreditivu apod.),
e) klasifikovaných úvěrech, vkladech a ostatních
pohledávkách za jinými bankami a opravné položce k nim,
f) o peněžních prostředcích na běžných účtech jiných bank,
g) termínových vkladech jiných bank,
h) přijatých úvěrech od jiných bank včetně přijatých úvěrů
v rámci repo obchodů,
i) ostatních závazcích vůči jiným bankám (např. z plateb
ze záruk, faktoringu, akreditivu apod.)
V této účtové skupině se účtuje také o poskytnutém úvěru,
ke kterému se spojí několik bank s rozdělením peněžní
účasti, rizika a úroku na každou banku (gestor, účastník,
spoluúčastník). Účtují se zde také operace prováděné
s následujícími subjekty: European Investment Bank,
African Development Bank, Asian Development Bank,
Caribbean Development Bank, Council of Europe Resettlement
Fund, Council of Europe Social Development Fund, European
Bank for Reconstruction and Development, European
Investment Fund, Inter-American Development Bank,
International bank for Reconstruction and Development,
Nordic Investment Bank, International Finance Corporation,
Inter-American Investment Corporation.
7. V účtových skupinách 14 a 15 se účtuje o (jen družstevní
záložny):
a) běžných účtech družstevních záložen,
b) krátkodobých termínových vkladech družstevních záložen,
c) dlouhodobých termínových vkladech družstevních záložen,
d) běžných účtech jiných družstevních záložen,
e) krátkodobých termínových vkladech jiných družstevních
záložen,
f) dlouhodobých termínových vkladech jiných družstevních
záložen,
g) poskytnutých úvěrech jiným družstevním záložnám,
h) přijatých úvěrech od jiných družstevních záložen nebo
bank,
i) klasifikovaných úvěrech poskytnutých družstevním
záložnám,
j) opravné položce ke klasifikovaným úvěrům.
Neúčtují se zde přijaté vklady a poskytnuté úvěry členům
družstev, vklady jiných právnických osob a úvěry
poskytnuté obcím v České republice. Neúčtují se zde ani
ostatní pohledávky a závazky vůči členům, o nichž se
účtuje na účtech v účtové skupině 34.
8. V účtové skupině 16 se účtuje o závazcích z jiných hodnot
(např. rekurzy při převodu finančních aktiv, tzn. že
účetní jednotka účtuje o finančním závazku, jestliže prodá
pohledávku a zároveň se zaváže odškodnit kupujícího, pokud
inkaso pohledávky nedosáhne určité úrovně).
9. V účtové skupině 17 se účtuje o závazcích, které vznikly
účetní jednotce při prodeji vypůjčených cenných papírů
nebo cenných papírů přijatých v reverzních repo obchodech
(závazky z krátkých prodejů).
Účtová třída 2
- Účty klientů
1. V účtové třídě 2 se účtuje o:
a) poskytnutých úvěrech vč. poskytnutých úvěrů v rámci
repo obchodů, spotřebních úvěrech nekategorizovaných,
b) ostatních pohledávkách za subjekty, které nejsou
bankami nebo dalšími subjekty podle ustanovení k účtové
skupině 13 (účtová skupina 21, 24),
c) vkladech a úvěrech přijatých od subjektů, které nejsou
bankami, družstevními záložnami nebo dalšími subjekty
podle ustanovení k účtové skupině 13 včetně přijatých
úvěrů v rámci repo obchodů (účtová skupina 22, 23),
d) emitovaných krátkodobých cenných papírech (účtová
skupina 26),
e) účelových pohledávkách a závazcích vůči klientům
(účtová skupina 27),
f) operacích na zvláštních účtech ČNB a ČSOB (účtová
skupina 20, 25),
g) vkladech a úvěrech, klasifikovaných úvěrech a opravných
položkách ke klasifikovaným úvěrům družstevní záložny
vůči členům (účtová skupina 28),
h) zúčtování s orgány státu a obdobnými orgány (účtová
skupina 29 - jen ČNB).
2. Na účtech účtové skupiny 20 účtuje ČNB v souladu se
zvláštními předpisy.
3. Na účtech účtové skupiny 21 se účtují:
a) standardní úvěry (krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé
včetně úvěrů poskytnutých podle zákona o stavebním
spoření, hypotéčních úvěrů a úvěrů, které mají
charakter podřízeného aktiva) poskytnuté klientům,
b) spotřební úvěry nekategorizované, kterými se rozumí
úvěry poskytnuté fyzickým osobám pro osobní účely
(nejsou to úvěry pro účely podnikání ani úvěry
hypoteční) a pohledávky z karet (např. kreditních). Na
samostatném účtu spotřebních úvěrů nekategorizovaných
se účtuje za předpokladu, že je přípustné posuzovat
snížení hodnoty těchto úvěrů za portfolio úvěrů
(zvláštní předpis ČNB). Na samostatném účtu v této
účtové skupině se účtuje opravná položka ke spotřebním
úvěrům nezařazeným do kategorií podle předpisu ČNB,
kterou účetní jednotka tvoří ve výši statistického
odhadu očekávaného nesplacení tohoto portfolia,
c) ostatní pohledávky za klienty (např. ze záruk,
akreditivů, faktoringu, debetních zůstatků na účtech
klientů),
d) účtovou skupinu 21 použijí družstevní záložny pro úvěry
poskytnuté obcím v ČR a poskytnuté půjčky Zajišťovacímu
fondu družstevních záložen.
V této účtové skupině se účtuje také o poskytnutém úvěru,
ke kterému se spojí několik subjektů s rozdělením peněžní
účasti, rizika a úroku na každý subjekt (gestor, účastník,
spoluúčastník). Neúčtují se zde nakoupené směnky, o nich
je účtováno na účtech cenných papírů s výjimkou směnek,
které může účetní jednotka použít pro refinancování
centrální bankou.
4. Na účtech účtové skupiny 22 se účtují:
a) peněžní prostředky na běžných účtech (i kontokorentních
účtech) klientů,
b) úsporné vklady přijaté od klientů, kterými se rozumí
vklady na vkladních knížkách fyzických a právnických
osob; na účtu úsporných vkladů se účtuje také stavební
spoření klientů,
c) termínové vklady klientů,
d) ostatní závazky vůči klientům, např. platby přijaté
účetní jednotkou pro klienty do doby jejich vyplacení
nebo připsání na účet,
e) vkladní listy,
f) vkladové certifikáty,
g) v účtové skupině 22 účtují družstevní záložny přijaté
vklady od jiných právnických osob.
Za vklady se splatností jsou považovány vklady, jejichž
ukončení před dohodnutou splatností není možné, nebo je
možné, ale s určitou sankcí. Za vklady s výpovědní lhůtou
jsou považovány vklady, jejichž ukončení není možné před
uplynutím výpovědní lhůty, nebo je možné, ale s určitou
sankcí. Neúčtuje se zde o závazcích účetní jednotky, které
vyplývají z emise vlastních cenných papírů, a jiných
závazcích vůči třetím osobám, o nichž se účtuje v účtové
třídě 3.
5. Na účtech účtové skupiny 23 se účtují přijaté úvěry od
klientů, kteří nejsou bankami, včetně přijatých úvěrů
v rámci repo obchodů.
6. Na účtech účtové skupiny 24 se účtují úvěry a ostatní
pohledávky za klienty, dojde-li ke snížení jejich hodnoty
a účetní jednotka k nim tvoří opravné položky.
7. Na účtech účtové skupiny 25 účtuje ČSOB agendy z pověření.
8. Na účtech účtové skupiny 26 se účtují:
a) emitované dluhopisy peněžního trhu, jestliže účetní
jednotka je bankou a dluhopisy odpovídají
charakteristice cenných papírů peněžního trhu,
b) ostatní emitované dluhopisy se splatností do 1 roku
včetně,
c) emitované vlastní směnky a akceptované cizí směnky, kdy
je účetní jednotka prvním akceptantem, se splatností do
1 roku včetně.
Neúčtují se zde vkladní listy ani vkladové certifikáty,
o nich se účtuje v účtové skupině 22.
9. V účtové skupině 27 se účtují vklady obligatorně vázané
účetní jednotkou podle zvláštních právních předpisů
(jistiny a kauce složené při privatizaci). V této účtové
skupině se může účtovat i např. správa splacených vkladů
před vznikem společnosti např. podle § 60 obchodního
zákoníku. Vykonává-li účetní jednotka pro jiný subjekt
např. správu pohledávek na základě mandátních nebo
komisionářských smluv, může pro tyto účely použít účty
v účtové skupině 27 s tím, že zůstatky na těchto účtech
neovlivní rozvahu ani výkaz zisku a ztráty účetní
jednotky.
10. V účtové skupině 28 se účtuje o (jen družstevní záložny):
a) běžných účtech členů,
b) krátkodobých termínových vkladech členů,
c) dlouhodobých termínových vkladech členů,
d) úsporných vkladech členů,
e) poskytnutých krátkodobých úvěrech členům,
f) poskytnutých střednědobých úvěrech členům,
g) poskytnutých dlouhodobých úvěrech členům,
h) klasifikovaných úvěrech poskytnutých členům,
i) opravných položkách ke klasifikovaným úvěrům.
11. V účtové skupině 29 účtuje ČNB o příjmech a výdajích
státního rozpočtu, rozpočtu územních samosprávných celků
a o prostředcích státních fondů, orgánů státu nebo
územních samosprávných celků. Dále v této účtové skupině
účtuje ČNB státní finanční aktiva a pasiva, pohledávky
a závazky vlády ve vztahu k zahraničí a zúčtování
prostředků České republiky.
Účtová třída 3
- Cenné papíry, deriváty, ostatní
pohledávky a závazky a přechodné účty
1. V účtové třídě 3 se účtuje o:
a) pohledávkách a závazcích z inkasa a ze zúčtování
(účtová skupina 32),
b) prostředcích přijatých, popř. poskytnutých tuzemským
pobočkám a jednatelstvím a provozních prostředcích ve
vztahu k zahraničním pobočkám a jednatelstvím (účtová
skupina 33),
c) různých pohledávkách a závazcích z nefinančních
činností, zúčtování se zaměstnanci, orgány sociálního
zabezpečení a zdravotními pojišťovnami, zúčtování se
státním rozpočtem (účtová skupina 34),
d) účetních případech na účtech časového rozlišení,
dohadných položek a uspořádacím účtu (účtová skupina
35),
e) pohledávkách a závazcích z obchodování s cennými papíry
a z emise vlastních cenných papírů, operacích s cennými
papíry a deriváty pro klienty (účtová skupina 37),
f) cenných papírech k prodeji (účtová skupina 36)
a cenných papírech k obchodování (účtová skupina 38),
závazky z příspěvků penzijního připojištění,
g) derivátech (účtové skupiny 31, 39).
2. V účtové skupině 31 se účtují:
a) marže pro burzovní deriváty v členění na marže pro
futures a pro opce a dále v členění na marže složené
pro burzovní deriváty na vlastní účet a pro burzovní
deriváty pro klienta, a také vypořádané změny reálných
hodnot burzovních derivátů,
b) v reálných hodnotách pevné termínové operace
s úrokovými, měnovými, akciovými, komoditními
a úvěrovými nástroji,
c) změny reálných hodnot přijatých záruk, jestliže účetní
jednotka je nesjednala za účelem zajištění finančního
aktiva (o takovýchto přijatých zárukách je účtováno
jako o úvěrových derivátech). Změny reálných hodnot
derivátů se účtují souvztažně s náklady v účtové
skupině 61 popř. výnosy v účtové skupině 71 s výjimkou
některých zajišťovacích derivátů (např. při použití
zajištění peněžních toků); u nich se účtuje souvztažně
s účty v účtové skupině 56.
3. Na účtech účtové skupiny 32 se účtuje o šecích, směnkách
a ostatních hodnotách přijatých k inkasu od korespondentů
nebo klientů. V případě, že uvedené hodnoty jsou účtovány
ve prospěch účtu korespondenta nebo klienta okamžitě, jsou
souvztažnými účty k účtům této účtové skupiny přímo
příslušné účty účtové třídy 1 nebo 2. V této účtové
skupině se vedou uspořádací účty pro zúčtování
s clearingovým centrem používané v případě, že banka
neúčtuje přímo mezi účtem v účtové skupině 12
a příslušnými účty v jednotlivých účtových třídách.
4. V účtové skupině 33 se účtují prostředky přijaté centrálou
účetní jednotky od tuzemských poboček a jednatelství nebo
svěřené centrálou účetní jednotky tuzemským pobočkám
a jednatelstvím. Účtují se zde také krátkodobé
a střednědobé prostředky přijaté od zahraničních poboček
a jednatelství nebo krátkodobé a střednědobé prostředky
svěřené jim centrálou účetní jednotky v běžném provozním
styku. Neúčtují se zde prostředky dlouhodobě svěřené
pobočkám a jednatelstvím v zahraničí, o těchto
prostředcích se účtuje na účtech účtové skupiny 42
v centrále účetní jednotky a účtové skupině 56 popř. 53
v zahraničních pobočkách nebo jednatelstvích.
5. V účtové skupině 34 se účtují zejména:
a) pohledávky a závazky vyplývající z obchodnězávazkových
vztahů, které nejsou finančními činnostmi účetní
jednotky,
b) poskytnuté nebo přijaté provozní zálohy,
c) závazky popř. pohledávky z pracovně právních vztahů
včetně poskytnutých záloh na mzdy a platy,
d) závazky a pohledávky vyplývající ze vztahů účetní
jednotky k sociálním institucím (sociální a zdravotní
pojištění apod.),
e) pohledávky a závazky účetní jednotky ke státnímu
rozpočtu zejména z titulu daně z příjmů a daně
z přidané hodnoty (např. z titulu plateb daní včetně
srážkové daně z kupónu a úroků u dluhopisů, závazky
z titulu daně z příjmů stanovené zvláštní sazbou,
pohledávky a závazky z titulu daně z přidané hodnoty),
f) odložené daňové pohledávky a závazky daně z příjmů,
g) opravná položka k pohledávkám z obchodnězávazkového
styku a poskytnutým zálohám,
h) na účtech v účtové skupině 34 se účtují ostatní
pohledávky a závazky vůči členům z činností, které
družstevní záložny poskytují svým členům. V této účtové
skupině se na samostatném účtu účtují rovněž pohledávky
a závazky vůči Zajišťovacímu fondu družstevních
záložen.
V této účtové skupině se neúčtuje o pohledávkách
z finančních činností za bankami a družstevními záložnami
(účtová třída 1) a za klienty a členy družstevních záložen
(účtová třída 2), o zálohách poskytnutých na pořízení
majetku (účtová třída 4).
6. V účtové skupině 35 se účtuje o časovém rozlišení nákladů
a výnosů, příjmů a výdajů, dohadných položkách aktivních
a pasivních a kurzových rozdílech. Součástí této účtové
skupiny nejsou naběhlé úroky (účtované souvztažně s účty
výnosů či nákladů) vztahující se k finančním nástrojům.
Naběhlé úroky jsou součástí účtových skupin, v nichž je
o finančních nástrojích účtováno.
7. Na účtech účtové skupiny 36 se účtuje o nakoupených
cenných papírech nezařazených do cenných papírů
k obchodování nebo držených do splatnosti, ani o dluhových
cenných papírech pořízených v primárních emisích, které
nejsou určeny k obchodování. Na příslušných účtech této
účtové skupiny se účtují také cenné papíry k prodeji,
které byly poskytnuty jako kolaterál v repo obchodech nebo
byly půjčeny. Cennými papíry, o kterých se účtuje v této
účtové skupině, jsou bezkuponové dluhopisy k prodeji
emitované státem a bezkuponové dluhopisy k prodeji
emitované FNM, ČKA, bezkuponové dluhopisy k prodeji
emitované centrálními bankami, kuponové dluhopisy
k prodeji včetně státních a komunálních, nakoupené akcie
k prodeji či zatímní listy a podíly nepředstavované
cennými papíry, které nejsou účastmi s rozhodujícím nebo
podstatným vlivem, podílové listy k prodeji (neúčtují se
zde vlastní podílové listy emitované podílovými fondy;
o nich se účtuje v účtové skupině 56), ostatní bezkuponové
dluhopisy k prodeji, směnky k prodeji, cenné papíry
k prodeji vzniklé v procesu sekuritizace (jiné než
hypoteční zástavní listy). Účtují se zde i opravné položky
k ostatním podílům, které se neoceňují na reálnou hodnotu.
8. V účtové skupině 37 se účtují :
a) závazky a pohledávky z nákupů a prodejů cenných papírů
prováděných prostřednictvím burzy nebo jiných subjektů
včetně obchodníků s cennými papíry, vypořádání nákupů
nebo prodejů cenných papírů, jestliže účetní jednotka
neúčtuje přímo mezi účty cenných papírů a peněžních
prostředků, poskytnuté marže, jsou-li při obchodování
s cennými papíry po účetní jednotce požadovány,
b) upsané cenné papíry určené k umístění na veřejnosti,
jestliže účetní jednotka obstarává emisi cenných papírů
klienta,
c) pohledávky a závazky z obchodů s cennými papíry
a deriváty pro klienta, zejména závazky z titulu
přijaté hotovosti určené ke koupi cenných papírů nebo
umístění do jiných finančních nástrojů a z titulu
hotovosti určené k vrácení klientovi,
d) závazky vůči klientovi z obhospodařování nebo správy
finančních nástrojů,
e) pohledávky za akcionáři z upsaného základního kapitálu,
f) závazky z nevyplacených dividend a závazky z upsaného
kapitálu do doby zapsání základního kapitálu nebo jeho
zvýšení do obchodního rejstříku,
g) závazky z vylosovaných nebo splatných dluhopisů a
hypotečních zástavních listů a neproplacených kuponů,
které nebyly dosud proplaceny věřitelům,
h) závazky z příspěvků penzijního připojištění (jen
penzijní fondy) přijaté od účastníků penzijního
připojištění a od státu včetně státního příspěvku a
zhodnocení podle rozdělení zisku,
i) na účtech v účtové skupině 37 se účtuje o pohledávkách
a závazcích vůči členům družstevní záložny, např.
z titulu uhrazovací povinnosti člena.
9. Na účtech účtové skupiny 38 se účtuje o cenných papírech
držených za účelem obchodování a dosahování zisku
z cenových rozdílů v krátkém časovém období. Na
příslušných účtech této účtové skupiny se účtují cenné
papíry k obchodování, které byly poskytnuty jako kolaterál
v repo obchodech nebo byly půjčeny. Cennými papíry,
o kterých se účtuje v této účtové skupině jsou bezkuponové
dluhopisy emitované státem a bezkuponové dluhopisy
emitované FNM, ČKA, bezkuponové dluhopisy emitované
centrálními bankami, kuponové dluhopisy včetně státních
a komunálních, akcie, podílové listy (neúčtují se zde
vlastní podílové listy emitované podílovými fondy; o nich
se účtuje v účtové skupině 56), ostatní bezkuponové
dluhopisy, směnky, cenné papíry zajištěné aktivy (tj.
cenné papíry vzniklé v procesu sekuritizace jiné než
hypoteční zástavní listy). Neúčtuje se zde o vlastních
akciích (účtují se v účtové skupině 56), vlastních
dluhopisech (účtují se na účtech emitovaných cenných
papírů), o vlastních směnkách (účtuje se o nich na účtech
emitovaných cenných papírů).
10. V účtové skupině 39 se účtuje o opčních prémiích
z nakoupených a prodaných opcí s úrokovými, měnovými,
akciovými, komoditními a úvěrovými nástroji a změnách
v reálných hodnotách opcí.
Účtová třída 4
- Dlouhodobý nehmotný, dlouhodobý hmotný
majetek, účasti, cenné papíry držené do splatnosti
a ostatní dlouhodobé finanční investice, zahraniční pobočky
a jednatelství
1. V této účtové třídě se účtují:
a) účasti, dluhové cenné papíry pořízené v primárních
emisích neurčené k obchodování a cenné papíry držené
do splatnosti (účtová skupina 41),
b) prostředky poskytnuté zahraničním pobočkám a
jednatelstvím (účtová skupina 42),
c) dlouhodobý hmotný majetek a jeho pořízení, zásoby
(účtové skupiny 43 a 48),
d) dlouhodobý nehmotný majetek a jeho pořízení (účtová
skupina 47).
2. Na účtech účtové skupiny 41 se účtují:
a) účasti s podstatným a rozhodujícím vlivem,
b) dluhové cenné papíry pořízené v primárních emisích
neurčené k obchodování a cenné papíry držené do
splatnosti. Těmito cennými papíry jsou směnky, cenné
papíry zajištěné aktivy, kuponové dluhopisy, státní
bezkuponové dluhopisy, bezkuponové dluhopisy
centrálních bank, ostatní bezkuponové dluhopisy,
c) opravné položky.
3. V účtové skupině 42 se účtují prostředky dlouhodobě
poskytnuté pobočkám a jednatelstvím v zahraničí (nejde
o účasti). Účtují se zde i prostředky, které poskytla
centrála pro jejich prostřednictvím poskytnuté dlouhodobé
úvěry zvláštního charakteru.
4. Na účtech účtové skupiny 43 se účtuje o dlouhodobém
hmotném majetku a oprávkách k dlouhodobému hmotnému
majetku. Účtuje se zde též o výdajích na pořízení
dlouhodobého hmotného majetku a poskytnutých zálohách na
pořízení dlouhodobého hmotného majetku a opravných
položkách k těmto zálohám (při přechodném snížení jejich
hodnoty).
5. Na účtech účtové skupiny 47 se účtuje o dlouhodobém
nehmotném majetku a oprávkách k dlouhodobému nehmotnému
majetku. Účtuje se zde též o výdajích na pořízení
dlouhodobého nehmotného majetku a poskytnutých zálohách na
pořízení dlouhodobého nehmotného majetku a opravných
položkách k těmto zálohám (při přechodném snížení jejich
hodnoty).
6. V účtové skupině 48 se účtuje o zásobách, pokud se o nich
neúčtuje jako o časovém rozlišení (účtová skupina 35, účet
Náklady příštích období). Pořízení zásob v průběhu běžného
účetního období se účtuje přímo na vrub nákladů v účtové
skupině 63. Počáteční zůstatek (skutečný stav zásob
zjištěný inventurou za předchozí účetní období) se na
počátku následujícího účetního období odúčtuje z účtové
skupiny 48 na vrub nákladů v účtové skupině 63. Na konci
účetního období se skutečný stav zásob zjištěný inventurou
účtuje ve prospěch nákladů v účtové skupině 63 a na vrub
účtu v účtové skupině 48.
Účtová třída 5
- Kapitálové účty, dlouhodobé závazky
a závěrkové účty
1. Na účtech účtové třídy 5 se účtuje o:
a) dotacích a obdobných prostředcích (účtová skupina 50),
b) emitovaných dlouhodobých cenných papírech (účtová
skupina 52),
c) podřízených finančních závazcích (účtová skupina 53),
d) rezervách (účtová skupina 54),
e) rezervních fondech a ostatních fondech ze zisku (účtová
skupina 55),
f) základním kapitálu, kapitálových fondech a dlouhodobých
závazcích zahraniční pobočky k centrále (účtová skupina
56),
g) hospodářském výsledku (účtová skupina 57 a 59),
h) závěrkových účtech (účtová skupina 58).
2. Na účtech účtové skupiny 50 se účtuje o dotacích
a obdobných prostředcích, které účetní jednotky obdržely
od státu nebo jiných subjektů. Účty se dále člení podle
subjektů, které prostředky poskytly a podle účelu, na
které byly poskytnuty. Při přijetí prostředků od
poskytovatele, popř. jejich vrácení poskytovateli, je
účtováno se souvztažnými zápisy na účtech v účtové skupině
12 nebo 13. Podle účelu dotace, resp. účelu obdobných
prostředků, jsou souvztažnými zápisy při jejich použití
zápisy na účtech účtové skupiny 56, 43, 47 nebo na
příslušné účty účtové třídy 7 s případným časovým
rozlišením.
3. Na účtech účtové skupiny 52 se účtuje o emitovaných
cenných papírech se splatností nad 1 rok. Cennými papíry,
o kterých se účtuje v této účtové skupině jsou kuponové
dluhopisy, hypotéční zástavní listy, směnky a bezkuponové
dluhopisy. Účtuje se zde také o pořízených vlastních
dluhopisech. Neúčtuje se zde o emitovaných podřízených
cenných papírech; o nich je účtováno v účtové skupině 53,
neprodaných listinných cenných papírech, o nichž se účtuje
na podrozvahových účtech v účtové skupině 99. Při
splatnosti se dosud neproplacené cenné papíry přeúčtují na
vrub účtu v účtové skupině 52 a ve prospěch účtu v účtové
skupině 37 (účet Závazky z emitovaných dluhopisů).
4. Na účtech účtové skupiny 53 se účtují finanční závazky,
o kterých bylo smluvně dohodnuto, že v případě likvidace,
konkurzu, nuceného vyrovnání nebo jiného vyrovnání účetní
jednotky budou splaceny až po uspokojení ostatních
pohledávek věřitelů. Účtují se zde podřízené finanční
závazky ve formě přijatých úvěrů, přijatých vkladů nebo
emitovaných cenných papírů.
5. V účtové skupině 54 se účtuje o rezervách, které se člení
podle účelu, na nějž jsou rezervy tvořeny.
6. V účtové skupině 55 se účtuje o rezervním fondu vytvářeném
podle příslušných ustanovení obchodního zákoníku
a ostatních rezervních a účelových fondech vytvářených ze
zisku po zdanění v souladu se zvláštními předpisy nebo
vnitřními předpisy účetních jednotek.
7. V účtové skupině 56 se účtuje o:
a) základním kapitálu podle obchodního zákoníku zapsaném
do obchodního rejstříku,
b) prostředcích dlouhodobě svěřených pobočce zahraniční
centrálou,
c) ažiu při emisi cenných papírů základního kapitálu
účetní jednotky a popř. z ažia při zvýšení základního
kapitálu, z aktivního rozdílu při přeměně
konvertibilních dluhopisů na akcie,
d) ostatních kapitálových fondech, kapitálovém fondu
podílových fondů (emitovaných podílových listech),
o vlastních akciích, o kurzových rozdílech z čistých
investic spojených s cizoměnovými účastmi
s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, o oceňovacích
rozdílech a tvorbě a použití fondu na nové ocenění
zlata (jen ČNB).
8. V účtové skupině 57 se účtuje o nerozděleném zisku
předchozích účetních období, neuhrazené ztrátě předchozích
účetních obdobích. Na účtech této účtové skupiny se účtují
opravy účtování nákladů a výnosů minulých období pokud
jsou zásadní, a změny účetních metod.
9. V účtové skupině 59 se účtuje o hospodářském výsledku ve
schvalovacím řízení.
Účtová třída 6
- Náklady
1. V této účtové třídě se účtují veškeré náklady související
s finančními a ostatními činnostmi účetní jednotky,
u nichž se uplatňuje zásadně účelové členění. Náklady se
účtují časově rozlišené za účetní období. V této účtové
třídě se účtuje rovněž o tvorbě rezerv, o tvorbě opravných
položek, daních a o vnitrobankovních nákladech. Při
prodeji finančních aktiv se za náklady považují rozdíly
(ztráty) mezi prodejní cenou a oceněním v účetnictví
k okamžiku vypořádání prodeje (netto způsob).
2. Na účtech účtové skupiny 61 se účtují náklady na finanční
činnosti, zejména:
a) nákladové úroky včetně úroků na emitované cenné papíry,
b) náklady na poplatky a provize, které přímo souvisejí
s operacemi při vedení účtů a provádění platebního
styku, náklady na poplatky a provize ve vztahu k bankám
a zúčtovacím centrům, SWIFT, k družstevním záložnám,
apod.,
c) snížení reálné hodnoty při ocenění cenných papírů
reálnou hodnotou, ztráty z prodeje cenných papírů,
poplatky nebo provize související s prodejem nebo jiným
úbytkem cenných papírů,
d) náklady na devizové operace, zejména ztráty z kurzových
rozdílů a náklady z nákupu a prodeje valut a deviz,
e) náklady na ostatní finanční operace, o nichž se účtuje
v účtové skupině 32, v podrozvaze (účtové skupiny 91 až
93, 97, 98), např. náklady na poplatky za inkaso šeků,
za správu, uložení, úschovu nebo obhospodařování
cenných papírů, za přijaté záruky, úvěrové přísliby,
f) záporné reálné hodnoty z pevných termínových operací
a opcí,
g) náklady na tisk bankovek a ražbu mincí (jen ČNB).
3. Na účtech účtové skupiny 63 se zejména účtují mzdové
náklady zaměstnanců účetní jednotky a odměny za práce
konané na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní
poměr, sociální náklady (náklady sociálního a zdravotního
pojištění, pojištění v nezaměstnanosti), daně a poplatky,
místní daně a poplatky, clo apod., nakupované výkony
(materiál, služby, cestovné apod.), odpisy dlouhodobého
hmotného majetku a odpisy dlouhodobého nehmotného majetku.
V této účtové skupině se účtují rovněž i náklady na různé
činnosti zaměstnanců, které vyplývají z platné kolektivní
smlouvy uzavřené mezi účetní jednotkou jako
zaměstnavatelem a zaměstnanci a nejsou hrazeny ze
sociálního fondu.
4. V účtové skupině 65 se zejména účtuje tvorba opravných
položek a tvorba rezerv.
5. V účtové skupině 66 se zejména účtují:
a) částky odepsaných pohledávek za bankami, za klienty,
členy družstevních záložen a ostatními dlužníky,
b) ztráty související s postoupením pohledávky za bankami,
za klienty, členy družstevních záložen a ostatními
dlužníky,
c) ztráty z převodů účastí s rozhodujícím nebo podstatným
vlivem účtovaných v účtové skupině 41 na třetí osoby,
d) podíl na ztrátě účastí v ekvivalenci včetně změn
ocenění,
e) náklady na daň z přidané hodnoty, pokuty a penále,
rozdíly zjištěné při inventarizaci, škody, příspěvky
Fondu pojištění vkladů, Garančního fondu obchodníků
s cennými papíry, příspěvky Zajišťovacímu fondu
družstevních záložen, a jiné provozní náklady, které
nelze zaúčtovat v účtové skupině 63,
f) úroky z prodlení ze závazků z jiných než finančních
činností.
6. V účtové skupině 67 se účtují mimořádné náklady
z výjimečných nahodilých událostí nesouvisejících
s předmětem podnikání účetní jednotky. Neúčtují se zde
manka a škody (o nich se účtuje v účtové skupině 66), ani
opravy nákladů nebo výnosů minulých účetních období
(o nich se účtuje na účtech nákladů nebo výnosů běžného
období, popř. na účtech účtové skupiny 57, jde-li o opravy
zásadních chyb).
7. V účtové skupině 68 se účtuje daň z příjmů (u ČNB odvod
volného zůstatku zisku) v členění na daň splatnou a daň
odloženou, doměrky a vratky daně z příjmů za minulá
období.
8. V účtové skupině 69 se účtují vnitropodnikové náklady
vyplývající z vnitřních vztahů účetní jednotky. Účtová
skupina 69 musí mít ke dni sestavení účetní závěrky shodný
zůstatek s účtovou skupinou 79.
Účtová třída 7
- Výnosy
1. V této účtové třídě se účtují veškeré výnosy z finančních
a ostatních činností účetní jednotky, u nichž se uplatňuje
zásadně účelové členění. Výnosy se účtují časově rozlišené
za účetní období. V této účtové třídě se účtuje rovněž
o mimořádných výnosech a o vnitrobankovních výnosech, lze
účtovat o použití rezerv a opravných položek a o jejich
rozpuštění pro nepotřebnost. Při prodeji finančních aktiv
se za výnosy považují rozdíly (zisky) mezi prodejní cenou
a oceněním v účetnictví k okamžiku vypořádání prodeje
(netto způsob).
2. Na účtech účtové skupiny 71 se účtují veškeré výnosy
z finančních činností, zejména:
a) úrokové výnosy včetně úroků z cenných papírů,
b) výnosy z poplatků a provizí, které přímo souvisejí
s operacemi při vedení účtů a provádění platebního
styku ve vztahu k bankám a zúčtovacím centrům, SWIFT
a klientům (členům),
c) zvýšení reálné hodnoty při ocenění cenných papírů
reálnou hodnotou a zisky z prodeje cenných papírů,
d) výnosy z devizových operací, zejména zisky z kurzových
rozdílů a výnosy z nákupu a prodeje valut a deviz,
e) výnosy z ostatních finančních operací, o nichž se
účtuje v účtové skupině 32, v podrozvaze (účtové
skupiny 91 až 93, 97, 98), např. výnosy z poplatků za
inkaso šeků, za úschovu, uložení, správu nebo
obhospodařování cenných papírů, a dále např. výnosy
z vkladů v garančních fondech burz,
f) kladné reálné hodnoty z pevných termínových operací
a opcí,
g) výnosy z emise bankovek a mincí (jen ČNB).
3. V účtové skupině 75 se na samostatných syntetických, popř.
analytických účtech účtuje zejména o rozpuštění opravných
položek a rezerv pro nepotřebnost a jejich použití.
4. V účtové skupině 76 se zejména účtují:
a) výnosy z odepsaných pohledávek za bankami, za klienty,
členy družstevních záložen a ostatními dlužníky,
b) zisky související s postoupením pohledávky za bankami,
za klienty, členy družstevních záložen a ostatními
dlužníky,
c) zisky z převodů účastí s rozhodujícím nebo podstatným
vlivem účtovaných v účtové skupině 41 na třetí osoby,
d) podíl na zisku účastí v ekvivalenci včetně změn
ocenění,
e) výnosy z převodu dlouhodobého hmotného a nehmotného
majetku účetní jednotky na třetí osoby, výnosy
z prodeje majetku uskutečněného prostřednictvím
realitních kanceláří, náhrady škod a mank, pokuty
a penále, ostatní výnosy, které nelze zaúčtovat
v jiných účtových skupinách účtové třídy 7,
f) úroky z prodlení z pohledávek z jiných než finančních
činností.
5. V účtové skupině 77 se účtují mimořádné výnosy, k nimž
patří výnosy z výjimečných nahodilých událostí
nesouvisejících s předmětem podnikání účetní jednotky.
Neúčtují se zde náhrady mank a škod (o nich se účtuje
v účtové skupině 76), ani opravy nákladů nebo výnosů
minulých účetních období (o nich se účtuje na účtech
nákladů nebo výnosů běžného období, popř. na účtech účtové
skupiny 57, jde-li o opravy zásadních chyb).
6. Na účtech účtové skupiny 79 se účtují vnitropodnikové
výnosy vyplývající z vnitřních vztahů účetní jednotky.
Účtová skupina 79 musí mít ke dni sestavení účetní závěrky
shodný zůstatek s účtovou skupinou 69.
Účtová třída 9
- Podrozvahové účty
1. Na účtech účtové třídy 9 se účtuje podvojně o majetku
a závazcích, o kterých se neúčtuje na rozvahových účtech.
Jde o budoucí pevné a potencionální pohledávky a závazky.
2. Na podrozvahových účtech se účtuje podle povahy účetních
případů; o pohledávkách se účtuje na účtech aktivních,
o závazcích na účtech pasivních.
3. Pro vedení syntetických a analytických účtů k účtové třídě
9 platí hlediska stanovená v Českém účetním standardu pro
finanční instituce č. 101. Kromě toho u účtové skupiny 95
jsou syntetické a analytické účty vedeny podle forwardů,
futures a swapů a u účtové skupiny 96 podle nakoupených
a prodaných opcí.
4. V účtové skupině 91 se účtuje o poskytnutých a přijatých
příslibech úvěrů a půjček podle zvláštních předpisů,
sjednaných nevyčerpaných rámcích na kontokorentních
účtech, o rámcích sjednaných při obstarávání emise cenných
papírů klienta, stane-li se účetní jednotka jejich prvním
nabyvatelem.
5. V účtové skupině 92 se účtuje o poskytnutých a přijatých
zárukách podle obchodního zákoníku, nebo podle jiných
obdobných předpisů, o poskytnutých a přijatých přijetí
směnek (akceptech) směnečníkem podle směnečného a šekového
zákona nebo jiných obdobných právních předpisů,
o poskytnutých a přijatých zárukách z indosamentu směnek,
o poskytnutých a přijatých směnečných rukojemstvích
(avalech) podle směnečného a šekového zákona nebo jiných
obdobných právních předpisů. Účtuje se zde také
o příslibech k zárukám.
6. V účtové skupině 93 se účtuje o otevření akreditivů
z příkazu příkazce, o otevření akreditivů z příkazu účetní
jednotky podle obchodního zákoníku nebo podle jiných
obdobných právních předpisů, o potvrzeních otevření
akreditivů a o přijatých potvrzeních akreditivů. Neúčtuje
se zde o krytých akreditivech, o nichž se účtuje na účtech
účtové skupiny 22 (převod z účtu klienta), nebo na účtech
účtové skupiny 91 (přísliby úvěrů), 92 (poskytnutá
záruka), nebo přímé poskytnutí úvěru (účtové třídy 1
a 2). V této účtové skupině se neúčtuje o avizovaných
akreditivech.
7. V účtové skupiny 94 se účtuje o pohledávkách a závazcích
ze spotových operací s cennými papíry, cizími měnami nebo
komoditami v období mezi dnem sjednání obchodu a dnem
vypořádání obchodu. Spotovými operacemi se rozumí operace
nákupu a prodeje finančních aktiv s obvyklým termínem
dodání (období od uzavření obchodu do jeho vypořádání není
delší než 2 dny, případně jiné období v závislosti na
zvyklostech trhu).
8. V účtové skupině 95 se účtuje o pohledávkách a závazcích
z pevných termínových operací s úvěrovými, úrokovými,
měnovými, akciovými a komoditními nástroji. Pohledávky
a závazky se účtují v hodnotě podkladového nástroje a dále
se přeceňují z titulu změn rizikových i bezrizikových
úrokových měr, spotových měnových kurzů, změn cen akcií
a změn cen komodit. Účetní jednotka může rozhodnout, že
tyto pohledávky a závazky nebude přeceňovat z titulu změn
bezrizikových úrokových měr.
9. V účtové skupině 96 se účtuje o pohledávkách a závazcích
z opcí s úvěrovými, úrokovými, měnovými, akciovými
a komoditními nástroji. Pohledávky a závazky se účtují
v hodnotě podkladového nástroje a dále se přeceňují
z titulu změn rizikových i bezrizikových úrokových měr,
spotových měnových kurzů, změn cen akcií a změn cen
komodit. Účetní jednotka může rozhodnout, že tyto
pohledávky a závazky nebude přeceňovat z titulu změn
bezrizikových úrokových měr.
10. V účtové skupině 97 se účtuje o poskytnutých a přijatých
nemovitých zástavách, peněžních zástavách, zástavách
- cenných papírech a o ostatních zástavách, o kolaterálech
přijatých v repo obchodech.
11. V účtové skupině 98 se účtuje o hodnotách převzatých
a předaných k obhospodařování, do úschovy, do správy,
k uložení podle zvláštních právních předpisů. ČNB zde dále
účtuje bankovky a mince v zásobě a na cestě, vyrobené
a zničené bankovky a mince tuzemské měny.
12. Účtovou skupinu 99 tvoří uspořádací účty a evidenční účty.
Na evidenčních účtech účtuje účetní jednotka odepsané
pohledávky, které jsou předmětem dalšího sledování,
upomínání a vymáhání, hodnoty v evidenci (např. přísně
zúčtovatelné tiskopisy, neprodané listinné cenné papíry,
jiné hodnoty v evidenci apod.). Neúčtují se zde nakoupené
ceniny, jejichž hodnota se účtuje v účtové skupině 11 nebo
účtové skupině 35. Dále se v této účtové skupině účtují
položky vyplývající z podvojného účtování na
podrozvahových účtech v případech, pro které nevyplývá
souvztažnost s jiným podrozvahovým účtem.