382/2010 Sb., o náhradě ušlého výdělku a náhradě hotových výdajů při správě daní

(1) Náhradu ušlého výdělku tvoří částka vypočtená tak, že se průměrný hrubý hodinový výdělek¹⁾, vynásobí počtem započatých hodin z pracovní doby, kdy oprávněná osoba nevykonávala práci z důvodu účasti na řízení nebo jiném postupu při správě daní; od takto vypočtené částky se odečte případná výše hrubého výdělku poskytnutá zaměstnavatelem za dobu nepřítomnosti.

(2) Výše náhrady ušlého výdělku nesmí převyšovat maximální částku, kterou by oprávněná osoba dosáhla výpočtem uvedeným v § 3 odst. 1 a 2.

(3) Podkladem pro výpočet náhrady ušlého výdělku oprávněné osoby, která je v základním pracovněprávním vztahu a která nevykonávala práci z důvodu účasti na řízení nebo jiném postupu při správě daní, je potvrzení zaměstnavatele nebo jiný doklad, které tato oprávněná osoba předloží ve lhůtě podle daňového řádu správci daně.

(1) Náhradu ušlého výdělku oprávněné osoby, která nesplňuje podmínky podle § 2, avšak je výdělečně činná a účast na řízení nebo jiném postupu při správě daní jí bránila ve výkonu této činnosti, za každou započatou hodinu její účasti na řízení nebo jiném postupu při správě daní tvoří částka vypočtená ze základu pro výpočet náhrady ušlého výdělku děleného počtem pracovních hodin připadajících na kalendářní rok při čtyřicetihodinové týdenní pracovní době.

(2) Základem pro výpočet náhrady ušlého výdělku je základ daně z příjmů fyzických osob, ze kterého je stanovena poslední známá daň. Maximální výše základu pro výpočet náhrady ušlého výdělku je dvacetičtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku podle zákona o zaměstnanosti.

(3) Pokud nelze výši náhrady ušlého výdělku zjistit způsobem podle odstavců 1 a 2, vypočte se za každou započatou hodinu jako podíl průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku podle zákona o zaměstnanosti a počtu hodin při čtyřicetihodinové týdenní pracovní době připadajících na kalendářní měsíc, v němž náhrada ušlého výdělku náleží.

(1) Hotové výdaje se hradí v prokázané výši, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Výše náhrady jízdních výdajů při použití silničního motorového vozidla a výše náhrady stravovacích výdajů se stanoví podle ustanovení zákoníku práce upravujících poskytnutí cestovních náhrad zaměstnancům, jejichž zaměstnavatelem je Česká republika, s tím, že pro náhradu stravovacích výdajů se použije částka stanovená jako horní hranice rozpětí stravovacích výdajů stanovených pro shodnou délku pracovní cesty.

(3) Oprávněné osobě se hradí jízdné za cestu z místa pobytu do místa předvolání a zpět.

(4) Jízdní výdaje při použití silničního motorového vozidla nebo taxislužby anebo jízdné při použití hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy nadstandardní třídy se hradí za cestu do místa předvolání a zpět pouze při předchozím souhlasu správce daně s tímto způsobem dopravy nebo na jeho žádost.