60/2000 Sb.m.s.
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne
11. dubna 1997 byla v Lisabonu přijata Úmluva o uznávání
kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském
regionu.
Jménem České republiky byla Úmluva podepsána v Lisabonu dne
11. dubna 1997. Listina o schválení Úmluvy byla uložena
u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Úmluvy, dne
15. prosince 1999.
Při uložení listiny o schválení k Úmluvě bylo učiněno
následující prohlášení:
"1. Česká republika vyslovuje podle článku XI.7 Úmluvy
souhlas se závazky vyplývajícími z Úmluvy o uznávání kvalifikací
ve vysokém školství v evropském regionu.
2. Česká republika jmenuje v souladu s článkem X.1 Úmluvy
Ing. Helenu Šebkovou, ředitelku Centra pro studium vysokého
školství v Praze, zástupcem České republiky v Komisi Úmluvy
o uznávání kvalifikací ve vysokém školství v evropském regionu.
Kontaktní spojení: U Lužického semináře 13, 118 00 Praha 1,
tel. 00420 2 5753 2409, fax: 00420 2 5753 2657, e-mail:
sebkova@csvs.cz.
3. Česká republika jmenuje v souladu s článkem X.3 Úmluvy
Středisko pro ekvivalenci dokladů o vzdělávání Centra pro studium
vysokého školství v Praze zástupcem České republiky v Evropské
síti národních informačních center pro uznávání akademických
kvalifikací a akademické výměny. Kontaktní spojení: U Lužického
semináře 13, 118 00 Praha 1, tel. 00420 2 5753 0500,
fax: 00420 2 5753 2657, e-mail: skuhrova@csvs.cz."
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku XI.2 dne
1. února 1999 a pro Českou republiku v souladu s ustanovením téhož
článku vstoupila v platnost dnem 1. února 2000.
Anglické znění a český překlad Úmluvy se vyhlašují současně.
ÚMLUVA O UZNÁVÁNÍ KVALIFIKACÍ TÝKAJÍCÍCH SE
VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ V EVROPSKÉM REGIONU
(Lisabon, 11. dubna 1997)
(PŘEKLAD)
Strany této Úmluvy
vědomy si skutečnosti, že právo na vzdělání je lidským právem a že
vysokoškolské vzdělávání, jež je nástrojem k získání a rozvíjení
znalostí, tvoří mimořádně rozsáhlé kulturní a vědecké bohatství
jak pro jednotlivce, tak i společnost,
berouce v úvahu, že vysokoškolské vzdělávání by mělo hrát zásadní
úlohu při posilování míru, vzájemného porozumění a snášenlivosti
a při vytváření vzájemné důvěry mezi lidmi a národy,
berouce v úvahu, že velká různorodost vzdělávacích systémů
v evropském regionu odráží jeho kulturní, sociální, politickou,
filozofickou, náboženskou a ekonomickou rozmanitost, výjimečné
bohatství, jež by mělo být plně respektováno,
přejíce si umožnit všem lidem regionu plně využít tohoto
rozsáhlého bohatství různorodosti usnadněním přístupu obyvatel
každého státu a studentů vzdělávacích institucí každé Strany
k pramenům vzdělání ostatních Stran, a to konkrétně usnadněním
jejich úsilí pokračovat ve svém vzdělávání nebo dokončit část
studia ve vysokoškolských institucích v těchto ostatních Stranách,
berouce v úvahu, že uznávání studií, osvědčení, diplomů a titulů
získaných v jiné zemi evropského regionu představuje důležité
opatření pro podporování akademické mobility mezi Stranami,
přisuzujíce velkou důležitost principu institucionální autonomie
a vědomy si nutnosti zachovat a chránit tento princip,
přesvědčeny, že spravedlivé uznávání kvalifikací je klíčovým
prvkem práva na vzdělání a odpovědností společnosti,
přihlížejíce k úmluvám Rady Evropy a UNESCO týkajícím se
akademického uznávání v Evropě:
Evropské úmluvě o rovnocennosti dokladů umožňujících přístup
na vysoké školy (1953, ETS č. 15) a jejímu Protokolu (1964, ETS
č. 49),
Evropské úmluvě o rovnocennosti částečného studia na vysokých
školách (1956, ETS č. 21),
Evropské úmluvě o akademickém uznávání univerzitních
kvalifikací (1959, ETS č. 32),
Úmluvě o uznávání studií a diplomů týkajících se vysokého
školství ve státech evropského regionu (1979),
Evropské úmluvě o všeobecné rovnocennosti částí
vysokoškolského studia (1990, ETS č. 138),
přihlížejíce též k Mezinárodní úmluvě o uznávání studií, diplomů
a titulů ve vysokém školství v arabských a evropských státech
hraničících se Středozemním mořem (1976), přijaté v rámci UNESCO
a pokrývající částečně akademické uznávání v Evropě,
dbajíce toho, že tato Úmluva by měla být též brána v úvahu
v kontextu úmluv UNESCO a mezinárodních doporučení, týkajících se
jiných regionů světa, a potřeby zlepšení výměny informací mezi
těmito regiony,
vědomy si rozsáhlých změn ve vysokém školství v evropském regionu,
ke kterým došlo od přijetí těchto úmluv a které mají za následek
zvýšenou různorodost uvnitř a mezi národními vysokoškolskými
systémy, a potřeby přizpůsobit právní nástroje a praxi, aby byl
promítnut tento vývoj,
vědomy si potřeby nalézt společná řešení praktických problémů
uznávání v evropském regionu,
vědomy si potřeby zlepšit současnou praxi uznávání a učinit ji
více průhlednou a lépe přizpůsobenou současné situaci vysokého
školství v evropském regionu,
přesvědčeny o pozitivním významu Úmluvy vypracované a přijaté pod
společnou záštitou Rady Evropy a UNESCO poskytující rámec pro
další rozvoj praxe v oblasti uznávání v evropském regionu,
vědomy si důležitosti zajištění trvalých realizačních mechanismů
tak, aby byly principy a ustanovení této Úmluvy uvedeny do praxe,
se dohodly takto:
ČÁST I
DEFINICE
Čl.I
Pro účely této Úmluvy mají následující termíny tento význam:
Přístup (k vysokoškolskému vzdělávání)
Právo kvalifikovaných uchazečů žádat o přijetí být zařazeni mezi
uchazeče o vysokoškolské vzdělávání.
Přijetí (do vysokoškolských institucí a programů)
Akt nebo systém dovolující kvalifikovaným žadatelům uskutečnit
vysokoškolská studia v dané instituci a/nebo v daném programu.
Hodnocení (institucí nebo programů)
Proces stanovení kvality vzdělávání ve vysokoškolské instituci
nebo programu.
Hodnocení (individuálních kvalifikací)
Písemné ocenění nebo ohodnocení kvalifikací, které jednotlivec
získal v zahraničí, příslušným orgánem.
Příslušný uznávací orgán
Orgán oficiálně pověřený přijímat závazná rozhodnutí o uznávání
kvalifikací získaných v zahraničí.
Vysokoškolské vzdělávání
Všechny typy studia nebo jeho části, přípravy nebo vědecké
přípravy na vyšší než středoškolské úrovni, které jsou uznávány
příslušnými orgány Strany za součást jejího vysokoškolského
systému.
Vysokoškolská instituce
Zařízení poskytující vysokoškolské vzdělávání uznané příslušným
orgánem Strany za součást jejího vysokoškolského systému.
Vysokoškolský program
Studium, které je uznané příslušným orgánem Strany za součást
jejího vysokoškolského systému a jehož dokončení poskytuje
studentovi vysokoškolskou kvalifikaci.
Část studia
Jakákoliv součást vysokoškolského programu, jež je ohodnocena
a zdokumentována a která, i když není sama o sobě uceleným
studijním programem, představuje podstatné získání znalostí nebo
dovedností.
Kvalifikace
A. Vysokoškolská kvalifikace
Jakýkoliv titul, diplom nebo jiné osvědčení vydané příslušným
orgánem osvědčující úspěšné ukončení vysokoškolského programu.
B. Kvalifikace umožňující přístup k vysokoškolskému vzdělávání
Jakýkoliv diplom nebo jiné osvědčení vydané příslušným orgánem
osvědčující úspěšné ukončení vzdělávacího programu a dávající
držiteli kvalifikace právo být zařazen mezi uchazeče
o vysokoškolské vzdělávání (viz definice přístupu)
Uznání
Oficiální potvrzení hodnoty akademické kvalifikace získané
v zahraničí příslušným orgánem za účelem přístupu ke vzdělávacím
a/nebo pracovním aktivitám.
Požadavky
A. Všeobecné požadavky
Podmínky, které musí být ve všech případech splněny, aby byl
umožněn přístup k vysokoškolskému vzdělávání nebo k jeho
příslušnému stupni nebo pro přiznání vysokoškolské kvalifikace
daného stupně.
B. Zvláštní požadavky
Podmínky, které musí být splněny navíc vedle všeobecných
požadavků, aby bylo možné přijetí do určitého vysokoškolského
programu nebo přiznání specifické vysokoškolské kvalifikace
v určitém studijním oboru.
ČÁST II
PRAVOMOC ORGÁNŮ
Čl.II.1
1. Tam, kde jsou ústřední orgány Strany oprávněny přijímat
rozhodnutí v případech uznávání, tato Strana bude okamžitě vázána
ustanoveními této Úmluvy a přijme nezbytná opatření pro zajištění
provádění jejích ustanovení na svém území.
Tam, kde pravomoc přijímat rozhodnutí ve věcech uznání spočívá na
složkách Strany, Strana předá při podpisu či při ukládání své
ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo
přistoupení, či kdykoliv poté, jednomu z depozitářů stručné
prohlášení o své ústavní situaci nebo struktuře. V takových
případech příslušné orgány složek Stran takto určené přijmou
nezbytná opatření, aby zajistily provádění ustanovení této Úmluvy
na svém území.
2. Tam, kde pravomoc přijímat rozhodnutí ve věcech uznávání
spočívá na jednotlivých vysokoškolských institucích nebo jiných
osobách, každá Strana podle své ústavní situace nebo struktury
předá text této Úmluvy těmto institucím nebo osobám a učiní
veškeré možné kroky, aby podpořila příznivé posuzování
a uplatňování jejích ustanovení.
3. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se mutatis
mutandis budou aplikovat na závazky Stran podle následujících
článků této Úmluvy.
Čl.II.2
Při podpisu či ukládání své ratifikační listiny, listiny
o přijetí, schválení či přistoupení, nebo kdykoliv poté, každý
stát, Svatá stolice nebo Evropské společenství bude jednoho
z depozitářů této Úmluvy informovat o orgánech, které jsou
příslušné přijímat různé kategorie rozhodnutí v případech
uznávání.
Čl.II.3
Nic v této Úmluvě neruší jakákoliv příznivější ustanovení týkající
se uznávání kvalifikací, vydaných v jedné ze Stran, obsažených
nebo vyplývajících z existující nebo budoucí smlouvy, jejíž
stranou je nebo se může stát Strana této Úmluvy.
ČÁST III
ZÁKLADNÍ ZÁSADY TÝKAJÍCÍ SE HODNOCENÍ KVALIFIKACÍ
Čl.III.1
1. Držitelé kvalifikací vydaných v jedné ze Stran budou mít
adekvátní přístup k hodnocení těchto kvalifikací na základě
žádosti podané příslušnému orgánu.
2. V tomto ohledu nebude přípustná žádná diskriminace
z jakéhokoliv důvodu, jako je například pohlaví žadatele, rasa,
barva pleti, invalidita, jazyk, náboženství, politické nebo jiné
smýšlení, národní, etnický nebo sociální původ, příslušnost
k národnostní menšině, majetek, rod nebo jiné postavení nebo
z důvodu jakýchkoliv jiných okolností, jež se nevztahují
k podstatě kvalifikace, o jejíž uznání je žádáno. Aby toto právo
bylo zajištěno, každá Strana se zavazuje učinit příslušná opatření
pro hodnocení žádosti o uznání kvalifikací výlučně na základě
dosažených znalostí a dovedností.
Čl.III.2
Každá Strana zajistí, aby postupy a kritéria používaná při
hodnocení a uznávání kvalifikací byla jasná, koherentní
a spolehlivá.
Čl.III.3
1. Rozhodnutí o uznání budou přijímána na základě náležitých
informací o kvalifikacích, o jejichž uznání je žádáno.
2. Zodpovědnost za poskytnutí náležitých informací nese
především žadatel, který poskytne takové informace v dobré víře.
3. Nehledě na odpovědnost žadatele budou instituce, které
vydaly příslušné kvalifikace, povinny poskytnout na základě
žádosti žadatele a v přiměřených lhůtách relevantní informace
držiteli kvalifikace, instituci nebo příslušným orgánům země,
v níž je o uznání žádáno.
4. Strany podle situace poučí nebo vyzvou všechny vzdělávací
instituce, které patří do jejich vzdělávacího systému, aby
vyhověly jakékoliv přiměřené žádosti o informace za účelem
hodnocení kvalifikací získaných ve zmíněných institucích.
5. Orgán, který provádí hodnocení, je povinen prokázat, že
žádost nesplňuje příslušné požadavky.
Čl.III.4
Pro usnadnění uznávání kvalifikací každá Strana zajistí, aby byly
poskytovány adekvátní a jasné informace o jejím vzdělávacím
systému.
Čl.III.5
Rozhodnutí o uznání budou přijímána v přiměřené časové lhůtě
stanovené předem příslušným uznávacím orgánem a počítané od doby,
kdy byly poskytnuty veškeré nezbytné informace k danému případu.
Pokud je uznání zamítnuto, budou uvedeny důvody odmítnutí udělit
uznání a poskytnuty informace týkající se možných opatření, která
může žadatel učinit, aby získal uznání později. Jestliže je uznání
zamítnuto nebo jestliže rozhodnutí není přijato, žadatel se bude
moci v přiměřené lhůtě odvolat.
ČÁST IV
UZNÁVÁNÍ KVALIFIKACÍ UMOŽŇUJÍCÍCH PŘÍSTUP
K VYSOKOŠKOLSKÉMU VZDĚLÁVÁNÍ
Čl.IV.1
Každá Strana uzná kvalifikace vydané ostatními Stranami, splňující
všeobecné požadavky pro přístup k vysokoškolskému vzdělávání
v těchto Stranách, za účelem přístupu do programů, jež jsou
součástí jejího vysokoškolského systému, ledaže mohou být
prokázány podstatné rozdíly mezi všeobecnými požadavky pro přístup
ve Straně, v níž byla kvalifikace získána, a ve Straně, ve které
je o uznání kvalifikace žádáno.
Čl.IV.2
Pro Stranu bude alternativně dostačující, jestliže umožní
držiteli kvalifikace vydané v jedné z ostatních Stran získat na
základě jeho žádosti hodnocení této kvalifikace, přičemž na takový
případ se ustanovení článku IV.1 bude aplikovat mutatis mutandis.
Čl.IV.3
Tam, kde kvalifikace umožňuje přístup pouze na zvláštní typy
vysokoškolských institucí či programů ve Straně, ve které byla
kvalifikace získána, ostatní Strany zajistí držitelům takových
kvalifikací přístup do podobných speciálních programů
v institucích náležejících do jejich vysokoškolského systému,
ledaže by mohl být prokázán podstatný rozdíl mezi požadavky pro
přístup ve Straně, ve které byla kvalifikace získána, a ve Straně,
ve které je o uznání kvalifikace žádáno.
Čl.IV.4
Tam, kde přijetí do určitých vysokoškolských programů je závislé
vedle všeobecných požadavků pro přístup též na splnění zvláštních
požadavků, příslušné orgány dané Strany mohou uložit stejnou měrou
doplňkové požadavky držitelům kvalifikací získaných v ostatních
Stranách nebo ohodnotit, zda žadatelé s kvalifikacemi získanými
v ostatních Stranách splňují ekvivalentní požadavky.
Čl.IV.5
Tam, kde závěrečná školní vysvědčení umožňují ve Straně, v níž
byla získána, přístup k vysokoškolskému vzdělávání pouze
v kombinaci s doplňkovými kvalifikačními zkouškami jako podmínkou
přístupu, ostatní Strany mohou přístup podmínit těmito požadavky
nebo nabídnout v rámci svého vlastního vzdělávacího systému
alternativu pro splnění takových doplňkových požadavků. Jakýkoliv
stát, Svatá stolice nebo Evropské společenství může při podpisu
nebo ukládání své ratifikační listiny, listiny o přijetí,
schválení nebo přistoupení nebo kdykoliv poté oznámit jednomu
z depozitářů, že využívá ustanovení tohoto článku, specifikujíc
Strany vůči nimž hodlá aplikovat tento článek, i důvody, jež ho
k tomu vedou.
Čl.IV.6
Aniž by byla dotčena ustanovení článků IV.1, IV.2, IV.3, IV.4
a IV.5, přijímání na danou vysokoškolskou instituci nebo do
příslušného programu v takové instituci může být omezené nebo
výběrové. V případech, ve kterých je přijímání na vysokoškolskou
instituci a/nebo do programu výběrové, přijímací řízení by měla
být koncipována s úmyslem zajistit, aby se hodnocení zahraničních
kvalifikací provádělo podle principů spravedlnosti
a nediskriminace popsaných v části III.
Čl.IV.7
Aniž by byla dotčena ustanovení článků IV.1, IV.2, IV.3, IV.4
a IV.5, přijetí na danou vysokoškolskou instituci může být
podmíněno prokázáním dostatečné znalosti vyučovacího jazyka nebo
jazyků dané instituce nebo jiných stanovených jazyků žadatelem.
Čl.IV.8
Ve Stranách, ve kterých přístup k vysokoškolskému vzdělávání může
být získán na základě netradičních kvalifikací, budou podobné
kvalifikace získané v ostatních Stranách posuzovány obdobným
způsobem jako netradiční kvalifikace získané ve Straně, v níž je
o uznání žádáno.
Čl.IV.9
Pro účely přijetí do vysokoškolských programů může každá Strana
podmínit uznání kvalifikací vydaných zahraničními vzdělávacími
institucemi působícími na jejím území zvláštními požadavky
vnitrostátního práva nebo zvláštních dohod uzavřených se Stranou
původu takové instituce.
ČÁST V
UZNÁVÁNÍ ČÁSTÍ STUDIA
Čl.V.1
Každá Strana uzná části studia dokončené v rámci vysokoškolského
programu v jiné Straně. Toto uznání zahrne části studia směřující
k dokončení vysokoškolského programu ve Straně, v níž je o uznání
žádáno, ledaže by mohly být prokázány podstatné rozdíly mezi
částmi studia dokončenými v jiné Straně a částí vysokoškolského
programu, kterou by nahradily ve Straně, v níž je o uznání
žádáno.
Čl.V.2
Pro Stranu bude alternativně dostačující, jestliže umožní osobě,
která dokončila část studia v rámci vysokoškolského programu
v jiné Straně, získat na její vlastní žádost hodnocení této části
studia, přičemž na takový případ se ustanovení článku V.1 budou
aplikovat mutatis mutandis.
Čl.V.3
Každá Strana zejména usnadní uznání částí studia, když:
a) existuje předchozí dohoda mezi vysokoškolskou institucí nebo
příslušným orgánem odpovědným za příslušnou část studia na
jedné straně a vysokoškolskou institucí nebo příslušným
uznávacím orgánem odpovědným za uznání, o něž je žádáno, na
straně druhé, a
b) vysokoškolská instituce, na niž byla část studia dokončena,
vydala osvědčení nebo opis akademických záznamů, které
potvrzují, že student úspěšně splnil požadavky stanovené pro
zmíněnou část studia.
ČÁST VI
UZNÁVÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÝCH KVALIFIKACÍ
Čl.VI.1
Do té míry, že rozhodnutí o uznání je založeno na znalostech
a dovednostech osvědčených vysokoškolskou kvalifikací, každá
Strana uzná vysokoškolské kvalifikace přiznané v jiné Straně,
ledaže by mohl být prokázán podstatný rozdíl mezi kvalifikací,
o jejíž uznání je žádáno, a odpovídající kvalifikací ve Straně, ve
které je o uznání žádáno.
Čl.VI.2
Pro Stranu bude alternativně dostačující, jestliže umožní držiteli
vysokoškolské kvalifikace vydané v jedné z ostatních Stran, na
jeho vlastní žádost získat hodnocení této kvalifikace, přičemž na
takový případ se ustanovení článku VI.1 budou aplikovat mutatis
mutandis.
Čl.VI.3
Uznání vysokoškolské kvalifikace vydané v jedné Straně bude mít
v jiné Straně jeden ze dvou následujících důsledků nebo oba:
a) přístup k dalšímu vysokoškolskému studiu včetně příslušných
zkoušek a/nebo k přípravě na doktorát za stejných podmínek,
jaké se aplikují na držitele kvalifikací Strany, v níž je
o uznání žádáno,
b) užívání akademického titulu v souladu se zákony a podzákonnými
předpisy nebo s jurisdikcí Strany, v níž je o uznání žádáno.
Kromě toho může uznání usnadnit přístup na trh práce v souladu se
zákony a podzákonnými předpisy nebo s jurisdikcí Strany, v níž je
o uznání žádáno.
Čl.VI.4
Ve Straně může mít hodnocení vysokoškolské kvalifikace vydané
v jiné Straně formu:
a) rady pro všeobecné účely zaměstnání,
b) rady vzdělávací instituci za účelem přijetí do jejích programů,
c) rady jakémukoliv jinému příslušnému uznávacímu orgánu.
Čl.VI.5
Každá Strana může uznávání vysokoškolských kvalifikací, vydaných
zahraničními vzdělávacími institucemi působícími na jejím území,
podmínit zvláštními požadavky vnitrostátního práva nebo zvláštních
dohod uzavřených se Stranou původu takových institucí.
ČÁST VII
UZNÁVÁNÍ KVALIFIKACÍ, JEJICHŽ DRŽITELI JSOU UPRCHLÍCI,
VYHNANCI A OSOBY V PODOBNÉ SITUACI JAKO UPRCHLÍCI
Čl.VII
Každá Strana podnikne všechny možné a přiměřené kroky v rámci
svého vzdělávacího systému a v souladu se svými ústavními,
právními a regulačními ustanoveními, aby byly vytvořeny postupy
určující, jak spravedlivě a urychleně ohodnotit, zda uprchlíci,
vyhnanci a osoby v podobné situaci jako uprchlíci splňují
příslušné požadavky pro přístup k vysokoškolskému vzdělávání, do
dalších vysokoškolských programů nebo k zaměstnaneckým aktivitám,
a to i v případech, ve kterých kvalifikace získané v jedné ze
Stran nemohou být prokázány listinným důkazem.
ČÁST VIII
INFORMACE O HODNOCENÍ VYSOKOŠKOLSKÝCH INSTITUCÍ A PROGRAMŮ
Čl.VIII.1
Každá Strana poskytne adekvátní informace o jakékoliv instituci
náležející do jejího vysokoškolského systému a o jakémkoliv
programu uskutečňovaném těmito institucemi za účelem umožnit
příslušným orgánům ostatních Stran zjistit, zda kvalita
kvalifikací vydaných těmito institucemi opravňuje uznání ve
Straně, v níž je o uznání žádáno. Takové informace budou mít
následující podobu:
a) v případě Stran, které vytvořily systém oficiálního hodnocení
vysokoškolských institucí a programů: informace o metodách
a výsledcích tohoto hodnocení a o kvalitativních standardech
specifických pro každý typ vysokoškolské instituce udělující
vysokoškolské kvalifikace a pro vysokoškolské programy vedoucí
k jejich získání,
b) v případě Stran, které nevytvořily systém oficiálního hodnocení
vysokoškolských institucí a programů: informace o uznávání
různých kvalifikací získaných v každé vysokoškolské instituci
nebo v rámci každého vysokoškolského programu, jež jsou
součástí jejich vysokoškolských systémů.
Čl.VIII.2
Každá Strana učiní přiměřená opatření pro vytvoření, podporu
a poskytnutí:
a) přehledu různých typů vysokoškolských institucí, náležejících
do jejího vysokoškolského systému, s typickými znaky každého
typu instituce,
b) seznamu uznaných institucí (veřejných a soukromých), které
patří do jejího vysokoškolského systému uvádějícího jejich
pravomoci udělovat různé druhy kvalifikací a požadavky pro
získání přístupu do každého typu instituce a programu,
c) popisu vysokoškolských programů,
d) seznamu vzdělávacích institucí umístěných mimo její území,
které Strana považuje za součást svého vzdělávacího systému.
ČÁST IX
INFORMACE O ZÁLEŽITOSTECH UZNÁVÁNÍ
Čl.IX.1
Aby usnadnily uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského
vzdělávání, Strany se zavazují vytvořit transparentní systémy pro
úplný popis získaných kvalifikací.
Čl.IX.2
1. Uznávajíce potřebu relevantní, přesné a aktuální
informace, každá Strana zřídí nebo podpoří národní informační
středisko a oznámí jednomu z depozitářů jeho zřízení nebo
jakékoliv změny na toto působící.
2. Národní informační středisko v každé Straně:
a) bude usnadňovat přístup ke směrodatným a přesným informacím
o vysokoškolském systému a kvalifikacích země, v níž je
umístěno,
b) bude usnadňovat přístup k informacím o vysokoškolských
systémech a kvalifikacích ostatních Stran,
c) bude poskytovat radu nebo informace v záležitostech uznávání
a hodnocení kvalifikací v souladu s vnitrostátními zákony
a podzákonnými předpisy.
3. Každé národní informační středisko bude mít k dispozici
nezbytné prostředky, které mu umožní plnit jeho funkce.
Čl.IX.3
Strany podpoří prostřednictvím národních informačních středisek
nebo jinak využití Dodatku k diplomu, zpracovaného UNESCO a Radou
Evropy, nebo jakéhokoliv jiného srovnatelného dokumentu
vysokoškolskými institucemi Stran.
ČÁST X
PROVÁDĚCÍ MECHANISMY
Čl.X.1
Následující orgány budou dohlížet na provádění této Úmluvy,
podporovat je a usnadňovat:
a) Komise Úmluvy o uznávání kvalifikací týkajících se
vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu,
b) Evropská síť národních informačních středisek pro akademickou
mobilitu a uznávání (síť ENIC), vytvořená rozhodnutím Výboru
ministrů Rady Evropy ze dne 9. června 1994 a Regionálního
výboru UNESCO pro Evropu ze dne 18. června 1994.
Čl.X.2
1. Komise Úmluvy o uznávání kvalifikací týkajících se
vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu (dále jen "Komise")
je tímto ustavena. Bude tvořena jedním zástupcem každé Strany.
2. Pro účely článku X.2 pojem "Strana" se nebude týkat
Evropského společenství.
3. Státy zmíněné v článku XI.1.1 a Svatá stolice, pokud
nejsou Stranami této Úmluvy, Evropské společenství a prezident
sítě ENIC se mohou účastnit zasedání Komise jako pozorovatelé.
Představitelé vládních a nevládních organizací, působících
v oblasti uznávání v regionu, mohou být též pozváni, aby se
účastnili zasedání Komise jako pozorovatelé.
4. Prezident Regionálního výboru UNESCO pro aplikaci Úmluvy
o uznávání studií, diplomů a titulů týkajících se vysokoškolského
vzdělávání ve státech evropského regionu bude též zván, aby se
účastnil zasedání Komise jako pozorovatel.
5. Komise bude podporovat uplatňování této Úmluvy a dohlížet
na její provádění. Za tímto účelem může většinou hlasů Stran
přijímat doporučení, prohlášení, protokoly a vzory správných
postupů s cílem usměrňovat příslušné orgány Stran při jejich
provádění této Úmluvy a při jejich posuzování žádostí o uznání
vysokoškolských kvalifikací. Přestože nebudou takovýmito texty
vázány, vynaloží Strany veškeré úsilí, aby je uplatňovaly, aby
upozorňovaly příslušné orgány na tyto texty a podporovaly jejich
využívání. Před přijetím svých rozhodnutí si Komise vyžádá
stanovisko sítě ENIC.
6. Komise bude předkládat zprávy příslušným orgánům Rady
Evropy a UNESCO.
7. Komise bude udržovat styky s Regionálními výbory UNESCO
pro aplikaci Úmluvy o uznávání studií, diplomů a titulů ve vysokém
školství, přijaté pod záštitou UNESCO.
8. Většina Stran bude tvořit kvórum.
9. Komise přijme svůj jednací řád. Scházet se bude na řádném
zasedání alespoň jednou za tři roky. Komise se poprvé sejde
v roce, ve kterém vstoupí tato Úmluva v platnost.
10. Sekretariát Komise bude podléhat společně generálnímu
tajemníkovi Rady Evropy a generálnímu řediteli UNESCO.
Čl.X.3
1. Každá Strana jmenuje za člena Evropské sítě národních
informačních středisek pro akademickou mobilitu a uznávání (síť
ENIC) národní informační středisko zřízené nebo podporované podle
článku IX.2. V případech, ve kterých je ve Straně podle článku
IX.2 zřízeno nebo podporováno více než jedno národní informační
středisko, všechna tato střediska budou členy sítě, ale budou
disponovat pouze jedním hlasem.
2. Síť ENIC, ve svém složení omezená na národní informační
střediska Stran této Úmluvy, bude podporovat a napomáhat
praktickému provádění Úmluvy příslušnými národními orgány. Síť se
bude scházet alespoň jednou za rok na plenárním zasedání. Zvolí
svého prezidenta a byro v souladu se svými směrnicemi.
3. Sekretariát sítě ENIC bude podléhat společně generálnímu
tajemníkovi Rady Evropy a generálnímu řediteli UNESCO.
4. Strany budou spolupracovat prostřednictvím sítě ENIC
s národními informačními středisky ostatních Stran, zvláště tím,
že jim umožní shromažďovat všechny informace užitečné pro činnost
národních informačních středisek, jež souvisí s akademickým
uznáváním a mobilitou.
ČÁST XI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Čl.XI.1
1. Tato Úmluva bude otevřena k podpisu:
a) členským státům Rady Evropy,
b) členským státům evropského regionu UNESCO,
c) jakémukoliv jinému signatáři, smluvnímu státu nebo straně
Evropské kulturní úmluvy Rady Evropy a/nebo Úmluvy UNESCO
o uznávání studií, diplomů a titulů týkajících se
vysokoškolského vzdělávání ve státech evropského regionu,
které byly přizvány na Diplomatickou konferenci pověřenou přijetím
této Úmluvy.2. Tyto státy a Svatá stolice mohou vyjádřit svůj souhlas
býti vázány:
a) podpisem bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení, nebo
b) podpisem podléhajícím ratifikaci, přijetí nebo schválení, po
němž následuje ratifikace, přijetí nebo schválení, nebo
c) přistoupením.
3. Podpisy budou činěny u jednoho z depozitářů. Ratifikační
listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přistoupení budou
ukládány u jednoho z depozitářů.
Čl.XI.2
Tato Úmluva vstoupí v platnost první den měsíce následujícího po
uplynutí doby jednoho měsíce od okamžiku, kdy pět států včetně
alespoň tří členských států Rady Evropy a/nebo evropského regionu
UNESCO vyjádřilo svůj souhlas být vázáno Úmluvou. Úmluva vstoupí
v platnost pro každý jiný stát první den měsíce následujícího po
uplynutí doby jednoho měsíce ode dne, kdy tento stát vyjádřil svůj
souhlas být vázán Úmluvou.
Čl.XI.3
1. Po vstupu této Úmluvy v platnost jakýkoliv jiný stát než
ten, který spadá do jedné z kategorií uvedených v článku XI.1,
může požádat o přistoupení k této Úmluvě. Jakákoliv žádost v tomto
směru bude zaslána jednomu z depozitářů, jenž ji předá Stranám
alespoň tři měsíce před zasedáním Komise Úmluvy o uznávání
kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském
regionu. Depozitář též vyrozumí Výbor ministrů Rady Evropy
a Výkonný výbor UNESCO.
2. Rozhodnutí přizvat stát, jenž takto žádá o přistoupení
k této Úmluvě, bude přijímáno dvoutřetinovou většinou Stran.
3. Po vstupu této Úmluvy v platnost může Evropské
společenství přistoupit k této Úmluvě na základě žádosti svých
členských států, která bude zaslána jednomu z depozitářů.
V takovém případě se nebude aplikovat článek XI.3.2.
4. Pokud se týká jakéhokoliv přistupujícího státu nebo
Evropského společenství, Úmluva vstoupí v platnost první den
měsíce následujícího po uplynutí doby jednoho měsíce po uložení
listiny o přistoupení u jednoho z depozitářů.
Čl.XI.4
1. Strany této Úmluvy, které jsou současně stranami jedné
nebo více následujících úmluv:
Evropské úmluvy o rovnocennosti dokladů umožňujících přístup
na vysoké školy (1953, ETS č. 15) a jejího Protokolu (1964, ETS
č. 49),
Evropské úmluvy o rovnocennosti částečného studia na vysokých
školách (1956, ETS č. 21),
Evropské úmluvy o akademickém uznávání univerzitní
kvalifikace (1959, ETS č. 32),
Mezinárodní úmluvy o uznávání studií, diplomů a titulů ve
vysokém školství v arabských a evropských státech hraničících se
Středozemním mořem (1976),
Úmluvy o uznávání studií a diplomů týkajících se vysokého
školství ve státech evropského regionu (1979),
Evropské úmluvy o všeobecné rovnocennosti částí
vysokoškolského studia (1990, ETS č. 138),
a) budou aplikovat ustanovení této Úmluvy ve svých vzájemných
vztazích,
b) dále budou aplikovat výše zmíněné úmluvy, jejichž stranou jsou,
ve svých vztazích s jinými státy, které jsou stranami těchto
úmluv, ale ne této Úmluvy.
2. Strany této Úmluvy se zavazují, že se nestanou stranou
žádné z úmluv zmíněných v odstavci 1, jejichž stranou ještě
nejsou, s výjimkou Mezinárodní úmluvy o uznávání studií, diplomů
a titulů ve vysokém školství v arabských a evropských státech
hraničících se Středozemním mořem.
Čl.XI.5
1. Kterýkoliv stát může při podpisu nebo při ukládání své
ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přistoupení
určit jedno nebo více území, na něž se tato Úmluva bude vztahovat.
2. Kterýkoliv stát může kdykoliv později prohlášením zaslaným
jednomu z depozitářů rozšířit provádění této Úmluvy na kterékoliv
jiné území uvedené v prohlášení. Ve vztahu k takovému území
vstoupí tato Úmluva v platnost prvního dne měsíce následujícího po
uplynutí doby jednoho měsíce ode dne, kdy depozitář obdržel
takovéto prohlášení.
3. Kterékoliv prohlášení učiněné podle dvou předchozích
odstavců může být odvoláno, pokud jde o kterékoliv území uvedené
v takovém prohlášení, oznámením zaslaným jednomu z depozitářů.
Odvolání nabude účinnosti prvního dne měsíce následujícího po
uplynutí doby jednoho měsíce ode dne, kdy depozitář obdržel takové
oznámení.
Čl.XI.6
1. Kterákoliv Strana může kdykoliv vypovědět tuto Úmluvu
oznámením zaslaným jednomu z depozitářů.
2. Takové vypovězení nabude účinnosti prvního dne měsíce
následujícího po uplynutí doby dvanácti měsíců ode dne, kdy
depozitář obdržel oznámení. Toto vypovězení se však nedotkne
rozhodnutí o uznání přijatých dříve podle ustanovení této Úmluvy.
3. Skončení platnosti nebo pozastavení účinnosti této Úmluvy
jako důsledek porušení ustanovení, které je podstatné pro
uskutečnění předmětu nebo cíle této Úmluvy, některou Stranou se
bude řešit v souladu s mezinárodním právem.
Čl.XI.7
1. Kterýkoliv stát, Svatá stolice nebo Evropské společenství
může při podpisu nebo při ukládání své ratifikační listiny,
listiny o přijetí nebo schválení nebo přistoupení prohlásit, že si
vyhrazuje právo neaplikovat zcela nebo částečně jeden nebo více
z následujících článků této Úmluvy:
Žádná jiná výhrada nesmí být učiněna.
článek IV.8,
článek V.3,
článek VI.3,
článek VIII.2,
článek IX.3.
2. Kterákoliv Strana, jež učinila výhradu podle
předcházejícího odstavce, ji může zcela nebo částečně odvolat
oznámením zaslaným jednomu z depozitářů. Odvolání nabude účinnosti
dnem, kdy depozitář obdržel takové oznámení.
3. Strana, která učinila výhradu, pokud jde o ustanovení této
Úmluvy, nesmí požadovat plnění tohoto ustanovení žádnou jinou
Stranou; může však, pokud je její výhrada částečná nebo podmíněná,
požadovat plnění tohoto ustanovení v takovém rozsahu, v jakém se
sama k plnění tohoto ustanovení zavázala.
Čl.XI.8
1. Návrhy změn této Úmluvy mohou být přijaty Komisí Úmluvy
o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání
v evropském regionu dvoutřetinovou většinou Stran. Jakýkoliv návrh
změny takto přijatý bude včleněn do Protokolu k této Úmluvě.
Protokol stanoví způsoby svého vstupu v platnost, který bude
v každém případě vyžadovat vyjádření souhlasu Stran být jím
vázány.
2. Postupem uvedeným v odstavci 1 nemohou být učiněny žádné
změny části III této Úmluvy.
3. Jakýkoliv návrh na změny bude sdělen jednomu z depozitářů,
jenž ho předá Stranám alespoň tři měsíce před zasedáním Komise.
Depozitář bude také informovat Výbor ministrů Rady Evropy
a Výkonný výbor UNESCO.
Čl.XI.9
1. Generální tajemník Rady Evropy a generální ředitel
Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) budou
depozitáři této Úmluvy.
2. Depozitář, u něhož byla Úmluva, oznámení či sdělení
uloženo, oznámí Stranám této Úmluvy, jakož i ostatním členským
státům Rady Evropy a/nebo evropského regionu UNESCO:
a) každý podpis,
b) uložení každé ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení
nebo přistoupení,
c) každé datum vstupu Úmluvy v platnost podle ustanovení článků
XI.2 a XI.3.4,
d) každou výhradu učiněnou na základě ustanovení článku XI.7
a odvolání jakýchkoliv výhrad učiněné na základě ustanovení
článku XI.7,
e) každé vypovězení této Úmluvy na základě článku XI.6,
f) všechna prohlášení učiněná v souladu s ustanoveními článku
II.1 nebo článku II.2,
g) všechna prohlášení učiněná v souladu s ustanoveními článku
IV.5,
h) každou žádost o přistoupení učiněnou v souladu s ustanoveními
článku XI.3,
i) každý návrh učiněný v souladu s ustanoveními článku XI.8,
j) jakýkoliv jiný akt, oznámení nebo sdělení vztahující se k této
Úmluvě.
3. Depozitář, jenž obdržel sdělení nebo činí oznámení na
základě ustanovení této Úmluvy, o tom bude neprodleně informovat
druhého depozitáře.
Na důkaz toho níže podepsaní představitelé, náležitě zmocněni,
tuto Úmluvu podepsali.
Dáno v Lisabonu 11. dubna 1997 v jazyce anglickém, francouzském,
ruském a španělském, přičemž všechna čtyři znění mají stejnou
platnost, ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno bude uloženo
v archivu Rady Evropy a druhé v archivu Organizace OSN pro
vzdělání, vědu a kulturu. Ověřená kopie bude zaslána všem státům
uvedeným v článku XI.1, Svaté stolici a Evropskému společenství
a Sekretariátu Organizace spojených národů.