334/2012 Sb.
ZÁKON
ze dne 19. září 2012,
kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční
zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
Čl. I
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon),
ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb.,
zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č.
7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009
Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona
č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011
Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb. a zákona
č. 167/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 82 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Povinnost složit jistotu
jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník.“.
2. V § 82 odstavec 2 zní:
„(2) Předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí
o insolvenčním návrhu také
a) ustanovit předběžného správce,
b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v
předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení
uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů,
nebo
c) uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka
a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby
složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla
nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu.“.
3. V § 82 se na začátek odstavce 4 vkládají věty „Předběžné opatření uložením
povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku
vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu,
lze nařídit jen na návrh dlužníka podaný při prvním úkonu, který dlužníku přísluší
po podání insolvenčního návrhu, a jen tehdy, jestliže dlužník doloží, že mu vznik
takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků
insolvenčního řízení lze očekávat, že dlužníkův úpadek bude osvědčen, insolvenční
soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítne. Přiměřeně se dále použijí
ustanovení § 202 odst. 5 a 6 a ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného
opatření.“.
4. V § 82 se na začátek odstavce 5 vkládá věta „Rozhodnutí o návrhu na
předběžné opatření podle odstavce 2 písm. b) nebo c) doručí insolvenční soud do vlastních
rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový návrh podala, a insolvenčnímu
navrhovateli.“.
5. Za § 128 se vkládá nový § 128a, který včetně nadpisu zní:
㤠128a
Odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost
(1) Insolvenční návrh podaný věřitelem insolvenční soud odmítne také
tehdy, je-li zjevně bezdůvodný; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co
byl insolvenční návrh podán.
(2) Insolvenční návrh je zjevně bezdůvodný zejména tehdy, jestliže
a) insolvenční navrhovatel dokládá oprávnění jej podat pohledávkou,
ke které se pro účely rozhodnutí o úpadku nepřihlíží,
b) jde o insolvenční návrh podaný opětovně a insol- venční navrhovatel
při jeho podání nedoloží, že splnil povinnosti uložené mu případně předchozím rozhodnutím
o insolvenčním návrhu, nebo c) jeho podáním insolvenční navrhovatel zjevně sleduje
zneužití svých práv na úkor dlužníka.
(3) V rozhodnutí, jímž odmítá insolvenční návrh pro zjevnou bezdůvodnost,
může insolvenční soud uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby za jeho podání zaplatil
pořádkovou pokutu určenou do výše 50 000 Kč se zřetelem ke všem okolnostem věci.“.
6. V § 130 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Byl-li insolvenční návrh vzat zpět proto, že dlužník po zahájení insolvenčního
řízení uhradil pohledávku insolvenčního navrhovatele, má se při rozhodování o náhradě
nákladů insolvenčního řízení v pochybnostech za to, že dlužník zavinil zastavení
insolvenčního řízení.“.
7. V § 133 odst. 1 se slova „O insolvenčním návrhu jiné osoby než dlužníka
lze“ nahrazují slovy „Nebyl-li insolvenční návrh odmítnut nebo nebylo-li řízení o
něm zastaveno, lze o insolvenčním návrhu jiné osoby než dlužníka“.
8. V § 142 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo pro zjevnou
bezdůvodnost“.
9. V § 144 odst. 1 písm. a) se slova „ , která byla zrušena“ nahrazují
slovy „nebo družstvem a byl zrušen“.
10. V § 144 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a který
v insolvenčním návrhu o vydání takového rozhodnutí požádá“.
11. V § 144 se odstavce 2 a 3 zrušují.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.
12. V § 146 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) V řízení o odvolání proti rozhodnutí podle § 142 se nepřihlíží ke
skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
13. V § 147 odstavec 1 zní:
„(1) Bylo-li řízení o insolvenčním návrhu zastaveno nebo byl-li insolvenční
návrh odmítnut vinou insolvenčního navrhovatele, má osoba, které zahájením insolvenčního
řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vznikla škoda nebo jiná újma, právo
na náhradu takové škody nebo jiné újmy vůči insolvenčnímu navrhovateli. V pochybnostech
se má za to, že insolvenční navrhovatel zavinil zastavení insolvenčního řízení nebo
odmítnutí insolvenčního návrhu.“.
14. V § 147 odst. 2 se slova „má dlužník nebo jiný dlužníkův věřitel“ nahrazují
slovy „lze uplatnit“.
15. V § 147 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Žalobu, kterou uplatňuje
práva podle odstavců 1 až 3, musí dlužník podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy
mu bylo doručeno rozhodnutí, jímž se končí řízení o insolvenčním návrhu, a jiná osoba
nejpozději do 6 měsíců od zveřejnění tohoto rozhodnutí v insolvenčním rejstříku;
o žalobě však nelze rozhodnout před právní mocí tohoto rozhodnutí.“.
16. V § 147 odst. 5 se za slovo „žaloba“ vkládají slova „o uplatnění práva“
a slovo „dlužníka“ se zrušuje.
17. V § 147 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Je-li zřejmé, že určité osobě vznikla zahájením insolvenčního řízení
a opatřeními přijatými v jeho průběhu vinou insolvenčního navrhovatele škoda nebo
jiná újma, může insolvenční soud nařídit předběžné opatření, kterým povinné osobě
uloží, aby na náhradu této škody nebo jiné újmy složila do úschovy u soudu přiměřenou
peněžitou částku19). Učiní tak jen na návrh oprávněné osoby podaný do 30 dnů od vydání
rozhodnutí o zastavení řízení o insolvenčním návrhu, rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního
návrhu nebo rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu; předběžné opatření však
nelze nařídit před nabytím právní moci takového rozhodnutí. Nařízení předběžného
opatření nebrání, že celkovou výši škody nebo jiné újmy dosud nelze vyčíslit. Při
nařízení předběžného opatření dále insolvenční soud postupuje obdobně podle § 100
odst. 2 a 3.“.
18. V § 395 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ ; to
neplatí, lze-li na základě dlužníkem prokázaných skutečností usuzovat na to, že se
o nepoctivý záměr nejedná.“.
19. V § 396 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce
1.
20. § 425 včetně nadpisu zní:
㤠425
Vyškrtnutí dlužníka ze seznamu dlužníků
(1) Po uplynutí 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo skončeno
insolvenční řízení, vyškrtne insolvenční soud dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje
o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní. Skončí-li insolvenční řízení rozhodnutím
podle § 142
písm. a) až c), vyškrtne insolvenční soud dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o
něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní do 15 dnů od doručení žádosti dlužníka;
dlužník je oprávněn požádat o vyškrtnutí nejdříve po uplynutí 3 měsíců od právní
moci rozhodnutí.
(2) Při uchovávání znepřístupněných údajů se postupuje podle zvláštního
právního předpisu58).
(3) Je-li podán opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí podle
§ 142 písm. a) až c), ponechá insolvenční soud dlužníka v seznamu dlužníků a údaje
o něm přístupné v insolvenčním rejstříku po dobu projednání opravného prostředku.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Zákon č. 182/2006 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, zůstávají zachovány.
ČÁST DRUHÁ
Změna občanského soudního řádu
Čl. III
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb.,
zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982
Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona
č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 283/1993
Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona
č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995
Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb.,
zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona
č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998
Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu
Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000
Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona
č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000
Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona
č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního
soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001
Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona
č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002
Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb.,
zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona
č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004
Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona
č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005
Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona
č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006
Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona
č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006
Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona
č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006
Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona
č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008
Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona
č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009
Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona
č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č.
347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu
vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona
č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011
Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu
Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona
č. 202/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 9 odst. 4 se za slovo „sporech“ vkládají slova „ , jakož i ve sporech
o náhradu škody nebo jiné újmy, která vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními
přijatými v jeho průběhu“.
2. V § 88 se na konci písmene u) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena
v) a w), která znějí:
„v) v jehož obvodu je obecný soud dlužníka, jde-li o insolvenční řízení,
w) u něhož probíhalo insolvenční řízení, jde-li o spor o náhradu škody
nebo jiné újmy, která vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými
v jeho průběhu53c).“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího
po dni jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.