115/2001 Sb.m.s.
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 28. ledna
1981 byla ve Štrasburku přijata Úmluva o ochraně osob se zřetelem
na automatizované zpracování osobních dat.
Jménem České republiky byla Úmluva podepsána ve Štrasburku
dne 8. září 2000.
S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky
a prezident republiky Úmluvu ratifikoval. Ratifikační listina
České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy,
depozitáře Úmluvy, dne 9. července 2001.
Při ratifikaci Úmluvy bylo v souladu s článkem 13 Úmluvy
učiněno oznámení České republiky, že pověřeným úřadem je Úřad pro
ochranu osobních údajů, Havelkova 22, 130 00 Praha 3.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 22 odst.
2 dne 1. října 1985. Pro Českou republiku vstoupila v platnost
podle odstavce 3 téhož článku dne 1. listopadu 2001.
Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se
vyhlašují současně.
ÚMLUVA
O OCHRANĚ OSOB SE ZŘETELEM
NA AUTOMATIZOVANÉ ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH DAT
ŠTRASBURK 28. 1. 1981
(PŘEKLAD)
PREAMBULE
Členské státy Rady Evropy, signatáři této Úmluvy,
majíce na zřeteli, že cílem Rady Evropy je dosažení větší
jednoty mezi jejími členy, založené zejména na úctě k právu, jakož
i k lidským právům a základním svobodám;
majíce na zřeteli, že je žádoucí rozšířit ochranu práv
a základních svobod každého, zejména právo na soukromý život, se
zřetelem k zesílenému toku automatizovaně zpracovávaných osobních
údajů přes hranice;
znovu současně potvrzujíce své závazky ve prospěch svobody
informací bez ohledu na hranice;
uznávajíce potřebu uvést do souladu základní hodnoty úcty
k soukromí a volný tok informací mezi lidmi;
se dohodly na následujícím:
HLAVA I
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Čl.1
Předmět a účel
Účelem této Úmluvy je zaručit na území každé smluvní strany
každé fyzické osobě, ať je jakékoli národnosti nebo pobývá
kdekoli, úctu k jejím právům a základním svobodám, a zejména
k jejímu právu na soukromý život, se zřetelem k automatizovanému
zpracování osobních údajů, které se k ní vztahují ("ochrana
údajů").
Čl.2
Definice
Pro účely této Úmluvy:
a) "osobní údaje" znamenají každou informaci týkající se
identifikované nebo identifikovatelné fyzické osoby ("subjekt
údajů");
b) "automatizovaný soubor dat" znamená každý soubor údajů, který
je předmětem automatizovaného zpracování;
c) "automatizované zpracování" zahrnuje následující operace
uskutečňované zcela nebo zčásti pomocí automatizovaných
postupů: ukládání na nosiče dat, provádění logických a/nebo
aritmetických operací s těmito daty, jejich změna, výmaz,
vyhledávání nebo rozšiřování;
d) "správce souboru údajů" znamená fyzickou nebo právnickou osobu,
veřejný orgán, agenturu nebo jinou instituci, jež je podle
vnitrostátního právního řádu příslušná rozhodnout, jaký je účel
automatizovaného souboru údajů, které druhy osobních údajů mají
být uloženy a jakými postupy budou zpracovány.
Čl.3
Působnost
1. Smluvní strany se zavazují uplatnit tuto Úmluvu na
automatizované soubory osobních údajů a jejich automatizované
zpracování ve veřejném a soukromém sektoru.
2. Kterýkoli stát může při podpisu nebo uložení ratifikační
listiny, při přijetí, při schválení nebo přistoupení nebo kdykoli
později sdělit prohlášením zaslaným generálnímu tajemníkovi Rady
Evropy:
a) že neuplatní tuto Úmluvu na některé druhy automatizovaných
souborů osobních údajů, jejichž seznam uloží. Nesmí však do
tohoto seznamu pojmout ty druhy automatizovaných souborů, které
podle jeho vnitrostátního právního řádu podléhají ustanovením
o ochraně údajů. Vzhledem k tomu musí doplnit tento seznam
novým prohlášením, jakmile další kategorie automatizovaných
souborů osobních údajů budou podrobeny ochraně údajů podle jeho
vnitrostátního právního řádu;
b) že uplatní tuto Úmluvu stejně na informace týkající se skupin
osob, sdružení, fondů, společností, spolků nebo jakýchkoli
jiných institucí sdružujících přímo nebo nepřímo fyzické osoby,
ať již jsou, či nejsou právnickými osobami;
c) že uplatní tuto Úmluvu rovněž na soubory osobních údajů, které
se nezpracovávají automatizovaně.
3. Kterýkoli stát, který rozšířil působnost této Úmluvy
jedním nebo několika prohlášeními uvedenými v odstavci 2 písm. b)
nebo c), může takovým prohlášením sdělit, že rozšíření se vztahují
jen na některé druhy souborů osobních údajů, jejichž seznam bude
uložen.
4. Žádná smluvní strana, která vyloučila některé druhy
automatizovaných souborů osobních údajů prohlášením podle odstavce
2 písm. a), se nemůže dožadovat, aby smluvní strana, která je
nevyloučila, uplatňovala tuto Úmluvu na takové druhy.
5. Podobně smluvní strana, která nepřikročila k jednomu nebo
k druhému rozšíření podle odstavce 2 písm. b) nebo c), se nemůže
dožadovat uplatnění této Úmluvy v těchto bodech vůči smluvní
straně, která přikročila k takovým rozšířením.
6. Prohlášení podle odstavce 2 tohoto článku nabudou
účinnosti od doby, kdy vstoupí Úmluva v platnost vůči státu, který
je učinil, jestliže je tento stát učinil při podpisu nebo uložení
své ratifikační listiny, při přijetí, při schválení nebo
přistoupení, nebo tři měsíce poté, kdy je obdržel generální
tajemník Rady Evropy, jestliže byla učiněna kdykoli později. Tato
prohlášení mohou být vzata zpět zcela nebo zčásti vyrozuměním
zaslaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Takové odstoupení
nabude účinnosti tři měsíce po dni přijetí takového vyrozumění.
HLAVA II
ZÁKLADNÍ ZÁSADY PRO OCHRANU ÚDAJŮ
Čl.4
Závazky smluvních stran
1. Každá smluvní strana učiní ve svém vnitrostátním právním
řádu potřebná opatření, aby uvedla v platnost základní zásady pro
ochranu údajů uvedené v této hlavě.
2. Tato opatření je třeba učinit nejpozději v době, kdy tato
Úmluva pro ně vstupuje v platnost.
Čl.5
Kvalita údajů
Osobní údaje, které jsou předmětem automatizovaného
zpracování, musejí
a) být získány a zpracovány poctivě a v souladu se zákony;
b) být shromažďovány pro stanovené a oprávněné účely a nesmí jich
být použito způsobem neslučitelným s těmito účely;
c) být přiměřené, týkající se účelů, pro něž byly uloženy na
nosiče, a nepřesahující tyto účely;
d) být přesné, a pokud je to potřebné, udržované v aktuálním
stavu;
e) být uchovávány ve formě umožňující zjistit totožnost subjektů
údajů po dobu nikoli delší, než je třeba pro účely, pro něž
jsou údaje shromážděny.
Čl.6
Zvláštní skupiny údajů
Osobní údaje prozrazující rasový původ, politické názory,
náboženské nebo jiné přesvědčení, jakož i osobní údaje týkající se
zdraví nebo pohlavního života smějí být zpracovávány
automatizovaně jen tehdy, jestliže vnitrostátní právní řád stanoví
vhodné záruky. Stejně tomu je u osobních údajů týkajících se
odsouzení za trestný čin.
Čl.7
Zabezpečení údajů
Je třeba učinit vhodná bezpečnostní opatření na ochranu
osobních údajů uložených v automatizovaných souborech dat proti
náhodnému nebo neoprávněnému zničení nebo náhodné ztrátě, jakož
i proti neoprávněnému přístupu, změnám nebo šíření.
Čl.8
Dodatečné záruky pro subjekt údajů
Každé osobě musí být umožněno:
a) zjistit existenci automatizovaného souboru osobních údajů, jeho
hlavní účely, jakož i totožnost a obvyklé sídlo nebo hlavní
pracoviště správce souboru údajů;
b) získávat v přiměřených intervalech a bez přílišných průtahů
nebo nákladů potvrzení o tom, zda jsou v automatizovaných
souborech dat uloženy osobní údaje, které se jí týkají, jakož
i sdělit jí tyto údaje ve srozumitelné formě;
c) docílit, podle povahy případu, opravu těchto údajů nebo jejich
vymazání, jestliže byly zpracovány v rozporu s vnitrostátním
právním řádem uplatňujícím základní zásady stanovené v článcích
5 a 6 této Úmluvy;
d) mít opravný prostředek, není-li vyhověno její žádosti
o potvrzení, případně o sdělení, opravení nebo vymazání, jak je
uvedeno v písmenech b) a c) tohoto článku.
Čl.9
Výjimky a omezení
1. Z ustanovení článků 5, 6 a 8 této Úmluvy není přípustná
žádná výjimka, kromě výjimek stanovených v tomto článku.
2. Odchylka od ustanovení článků 5, 6 a 8 této Úmluvy je
přípustná, jestliže taková odchylka je stanovena zákonem smluvní
strany a představuje nezbytné opatření v demokratické společnosti
v zájmu:
a) ochrany bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti, měnových zájmů
státu nebo potírání trestné činnosti;
b) ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod jiných osob.
3. Omezení výkonu práv uvedených v článku 8 písm. b), c) a d)
mohou být stanovena zákonem pro automatizované soubory osobních
údajů užívané pro statistické účely nebo pro vědecký výzkum,
jestliže je zřejmé, že neexistuje nebezpečí porušení soukromí
subjektů údajů.
Čl.10
Postihy a opravné prostředky
Každá smluvní strana se zavazuje stanovit vhodné postihy
a opravné prostředky pro případ porušení ustanovení vnitrostátního
právního řádu uplatňujícího základní zásady ochrany údajů uvedené
v této hlavě.
Čl.11
Širší ochrana
Žádné z ustanovení této hlavy nebude vykládáno jako omezující
nebo jinak ovlivňující možnosti smluvní strany přiznat subjektům
údajů širší ochranu, než jakou stanoví tato Úmluva.
HLAVA III
TOK ÚDAJŮ PŘES HRANICE
Čl.12
Tok osobních údajů přes hranice a vnitrostátní právní řád
1. Následující ustanovení se vztahuje na přenos osobních
údajů automatizovaně zpracovávaných nebo shromažďovaných za účelem
automatizovaného zpracování jakýmikoli prostředky přes hranice
států.
2. Smluvní strana nemůže pouze z důvodu ochrany soukromého
života zapovědět nebo podrobit zvláštnímu povolení tok osobních
údajů směřující na území druhé smluvní strany.
3. Každá smluvní strana však má možnost upustit od ustanovení
odstavce 2:
a) pokud její vnitrostátní právní řád obsahuje zvláštní úpravu pro
určité kategorie osobních údajů nebo automatizovaných souborů
osobních údajů vzhledem k povaze těchto údajů nebo souborů,
s výjimkou případů, kdy předpisy druhé smluvní strany poskytují
rovnocennou ochranu;
b) jestliže se provádí přenos z jejího území na území nesmluvního
státu přes zprostředkující jiný smluvní stát za účelem zabránit
přenosům vedoucím k obcházení vnitrostátního právního řádu
smluvní strany uvedené na začátku tohoto odstavce.
HLAVA IV
VZÁJEMNÁ POMOC
Čl.13
Spolupráce mezi smluvními stranami
1. Smluvní strany se zavazují vzájemně si poskytovat pomoc
při provádění této Úmluvy.
2. Za tímto účelem:
a) každá smluvní strana pověří jeden nebo více úřadů, jejichž
název a adresu sdělí generálnímu tajemníkovi Rady Evropy;
b) každá smluvní strana, která pověřila více než jeden úřad, uvede
ve svém sdělení podle předchozího písmene působnost každého
z nich.
3. Úřad pověřený jednou smluvní stranou na žádost úřadu
pověřeného druhou smluvní stranou:
a) poskytne informace o svém právu a správní praxi v oblasti
ochrany osobních údajů;
b) učiní podle svého vnitrostátního právního řádu a pouze za
účelem ochrany soukromí vhodná opatření pro poskytování
konkrétních informací o určitém automatizovaném zpracování
provedeném na jeho území, avšak s výjimkou takto zpracovávaných
osobních údajů.
Čl.14
Pomoc subjektům údajů, které bydlí v zahraničí
1. Každá smluvní strana poskytne pomoc kterékoli osobě, jež
má bydliště v zahraničí, při výkonu práv stanovených jejím
vnitrostátním právním řádem, podle zásad uvedených v článku 8 této
Úmluvy.
2. Jestliže taková osoba má bydliště na území jiné smluvní
strany, musí jí být umožněno podat svou žádost prostřednictvím
úřadu určeného touto smluvní stranou.
3. Žádost o pomoc musí obsahovat všechny potřebné údaje,
zejména:
a) jméno, adresu a ostatní údaje identifikující žadatele;
b) automatizovaný soubor osobních údajů, jehož se žádost týká,
nebo jeho správce;
c) účel žádosti.
Čl.15
Záruky týkající se pomoci poskytované určenými úřady
1. Úřad pověřený některou smluvní stranou, který obdržel
informace od úřadu pověřeného jinou smluvní stranou, buď spolu se
žádostí o pomoc nebo v odpovědi na svou vlastní žádost, nemůže
těchto informací použít k jiným účelům, než k těm, které jsou
uvedeny v žádosti o pomoc.
2. Každá smluvní strana bude dohlížet na to, aby osoby
náležející k pověřenému úřadu nebo jednající jeho jménem byly
odpovídajícím způsobem vázány povinností zachovávat tajemství nebo
důvěrnost takových informací.
3. V žádném případě není pověřenému úřadu dovoleno, aby podle
článku 14 odst. 2 žádal o pomoc jménem osoby bydlící v zahraničí
z vlastního podnětu nebo bez jejího výslovného souhlasu.
Čl.16
Odmítnutí žádostí o pomoc
Pověřený úřad, který byl požádán o pomoc podle článku 13 nebo
14 této Úmluvy, nesmí odmítnout žádosti vyhovět, ledaže:
a) žádost je v oblasti ochrany údajů neslučitelná s pravomocí
úřadů odpovědných za odpověď;
b) žádost neodpovídá ustanovením této Úmluvy;
c) vyhovět žádosti by bylo neslučitelné se suverenitou,
bezpečností nebo veřejným pořádkem smluvní strany, která úřad
pověřila, nebo s právy a základními svobodami osob, na něž se
vztahuje právní řád této smluvní strany.
Čl.17
Náklady a řízení při poskytování pomoci
1. Vzájemná pomoc, kterou si smluvní strany poskytují podle
článku 13, a pomoc, kterou poskytují podle článku 14 subjektům
údajů bydlícím v zahraničí, nebude spojena s placením nákladů nebo
poplatků, kromě těch, které náleží znalcům a tlumočníkům. Tyto
náklady a poplatky půjdou k tíži smluvní strany, která pověřila
úřad, jenž požádal o pomoc.
2. Na subjektu údajů nelze požadovat, aby v souvislosti
s kroky učiněnými v jeho zájmu na území druhé smluvní strany
platil náklady a poplatky jiné než ty, které musí hradit osoba
bydlící na území této smluvní strany.
3. Jiné podrobnosti související s pomocí, které se týkají
zejména formy, řízení a jazyků, jichž je třeba užít, stanoví přímo
zúčastněné smluvní strany.
HLAVA V
PORADNÍ VÝBOR
Čl.18
Složení Výboru
1. Poradní výbor bude ustaven poté, kdy tato Úmluva vstoupí
v platnost.
2. Každá smluvní strana určí jednoho zástupce a jednoho
náhradníka do tohoto Výboru. Každý členský stát Rady Evropy, který
není smluvní stranou této Úmluvy, má právo být ve Výboru zastoupen
jedním pozorovatelem.
3. Poradní výbor může jednomyslným rozhodnutím pozvat stát,
který není členem Rady Evropy a není smluvní stranou této Úmluvy,
aby byl zastoupen jedním pozorovatelem na některém zasedání
Výboru.
Čl.19
Úkoly Výboru
Poradní výbor:
a) může činit návrhy k usnadnění nebo na zlepšení provádění této
Úmluvy;
b) může činit návrhy na změnu této Úmluvy podle článku 21;
c) vyjadřuje stanoviska ke každému návrhu na změnu této Úmluvy,
jež mu je předložen podle článku 21 odst. 3;
d) může na žádost některé smluvní strany vyjádřit své stanovisko
ke každé otázce týkající se provádění této Úmluvy.
Čl.20
Řízení
1. Poradní výbor svolává generální tajemník Rady Evropy. Jeho
první schůze se uskuteční do dvanácti měsíců od vstupu této Úmluvy
v platnost. Poté se schází nejméně jednou za dva roky a pokaždé,
pokud o to požádá jedna třetina zástupců smluvních stran.
2. Většina zástupců smluvních stran představuje kvorum
potřebné pro konání zasedání Poradního výboru.
3. Po každém zasedání Poradní výbor předloží Výboru ministrů
Rady Evropy zprávu o své práci a o účinnosti Úmluvy.
4. Poradní výbor stanoví svůj jednací řád v souladu s touto
Úmluvou.
HLAVA VI
ZMĚNY
Čl.21
Pozměňovací návrhy
1. Pozměňovací návrhy k této Úmluvě mohou být navrženy
některou smluvní stranou, Výborem ministrů Rady Evropy nebo
Poradním výborem.
2. Generální tajemník Rady Evropy sdělí každý pozměňovací
návrh členským státům Rady Evropy a každému nečlenskému státu,
který přistoupil nebo byl pozván, aby přistoupil, k této Úmluvě
podle ustanovení článku 23.
3. Kromě toho každý pozměňovací návrh navržený smluvní
stranou nebo Výborem ministrů bude předán Poradnímu výboru, který
předloží Výboru ministrů své stanovisko k tomuto návrhu.
4. Výbor ministrů přezkoumá předložený pozměňovací návrh
a každé stanovisko předložené Poradním výborem a může návrh
schválit.
5. Znění každého pozměňovacího návrhu schváleného Výborem
ministrů podle odstavce 4 tohoto článku se předloží smluvním
stranám k přijetí.
6. Každý pozměňovací návrh schválený podle odstavce 4 tohoto
článku vstoupí v platnost třicátého dne poté, kdy všechny smluvní
strany vyrozuměly generálního tajemníka o jeho přijetí.
HLAVA VII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Čl.22
Vstup v platnost
1. Tato Úmluva je otevřena k podpisu členským státům Rady
Evropy. Podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Ratifikační
listiny a listiny o přijetí nebo listiny o schválení budou uloženy
u generálního tajemníka Rady Evropy.
2. Tato Úmluva vstoupí v platnost prvního dne po uplynutí tří
měsíců po dni, ke kterému pět členských států Rady Evropy vyjádří
svůj souhlas být vázán Úmluvou podle ustanovení předchozího
odstavce.
3. Pro každý členský stát, který poté vyjádří svůj souhlas
být vázán Úmluvou, tato Úmluva vstoupí v platnost prvním dnem
měsíce po uplynutí období tří měsíců po dni uložení ratifikační
listiny nebo listiny o přijetí nebo listiny o schválení.
Čl.23
Přístup nečlenských států
1. Po vstupu této Úmluvy v platnost Výbor ministrů Rady
Evropy může vyzvat kterýkoli nečlenský stát Rady Evropy, aby
přistoupil k této Úmluvě, a to rozhodnutím učiněným většinou
stanovenou v článku 20 d) Statutu Rady Evropy a jednomyslným
usnesením zástupců smluvních států, jež mají právo zasedat ve
Výboru ministrů.
2. Pro každý přistupující stát vstoupí Úmluva v platnost
prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí období tří měsíců po
dni, kdy listina o přístupu byla uložena u generálního tajemníka
Rady Evropy.
Čl.24
Územní doložka
1. Každý stát při podpisu nebo při uložení své ratifikační
listiny, listiny o přijetí, listiny o schválení nebo listiny
o přístupu může určit jedno nebo více území, na něž se bude
vztahovat tato Úmluva.
2. Každý stát může kdykoli později prohlášením zaslaným
generálnímu tajemníkovi Rady Evropy rozšířit uplatnění této Úmluvy
na kterékoli jiné území označené v prohlášení. Ohledně takového
území Úmluva vstoupí v platnost prvním dnem měsíce po uplynutí tří
měsíců po dni, kdy generální tajemník obdržel takové prohlášení.
3. Každé prohlášení učiněné podle obou předchozích odstavců
může být vzato zpět, pokud jde o území označené v tomto
prohlášení, vyrozuměním zaslaným generálnímu tajemníkovi.
Zpětvzetí nabude účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po
uplynutí období šesti měsíců po dni, kdy generální tajemník
obdržel takové vyrozumění.
Čl.25
Výhrady
K ustanovením této Úmluvy nelze učinit žádnou výhradu.
Čl.26
Vypovězení Úmluvy
1. Kterákoli smluvní strana může kdykoli vypovědět tuto
Úmluvu vyrozuměním zaslaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.
2. Vypovězení vstoupí v platnost první den měsíce
následujícího po uplynutí šesti měsíců po dni, kdy generální
tajemník obdržel takové vyrozumění.
Čl.27
Vyrozumění
Generální tajemník Rady Evropy vyrozumí členské státy a každý
stát, který přistoupil k této Úmluvě, o:
a) všech podpisech;
b) uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přijetí,
listiny o schválení nebo listiny o přístupu;
c) dni, kdy tato Úmluva vstoupila v platnost podle článků 22, 23
a 24;
d) každém jiném aktu, vyrozumění nebo sdělení týkajících se této
Úmluvy.
Na důkaz toho níže podepsaní, řádně k tomu zmocněni,
podepsali tuto Úmluvu.
Dáno ve Štrasburku dne 28. ledna 1981 v jazyce anglickém
a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jednom
vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální
tajemník Rady Evropy zašle ověřené výtisky všem členským státům
Rady Evropy a všem státům, které byly vyzvány, aby přistoupily
k této Úmluvě.