192/1988 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České socialistické republiky
ze dne 19. října 1988
o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví
Změna: 182/1990 Sb.
Změna: 33/1992 Sb.
Změna: 278/1993 Sb.
Vláda České socialistické republiky nařizuje podle § 4 odst.
3 a 4 a § 82 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu:
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
§ 1
(1) Tímto nařízením se upravuje zacházení s jedy
a s některými jinými látkami škodlivými zdraví a stanoví se s tím
související ochranná opatření. Některými jinými látkami škodlivými
zdraví jsou žíraviny, omamné látky a psychotropní látky.
(2) Podle tohoto nařízení jsou
a) jedy takové látky, které způsobují otravy již v malých
dávkách; dělí se na zvláště nebezpečné jedy a ostatní jedy
a jsou uvedeny v seznamech těchto látek;
b) žíraviny takové látky, které těžce poškozují tkáně, s nimiž
přijdou do přímého styku;
c) omamné látky a psychotropní látky takové látky, u kterých
vzniká nebezpečí chorobného návyku nebo psychických změn
nebezpečných pro společnost nebo pro toho, kdo je opakovaně
bez odborného dohledu používá a jsou uvedeny v seznamech
těchto látek.
(3) Seznamy zvláště nebezpečných jedů, ostatních jedů,
omamných látek a psychotropních látek jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 4 tohoto
nařízení.
(4) Přípravkem se rozumí pro účely tohoto nařízení roztok
nebo směs, která obsahuje jednu nebo více látek uvedených
v odstavci 2 a má jejich vlastnosti.
(5) Zacházení s látkami uvedenými v odstavci 2 a s přípravky
se pro účely tohoto nařízení rozumí jejich výroba, výzkum, vývoj,
přeprava, zpracování, výdej, prodej, skladování, dovoz a každé
jiné používání.
(6) Na léčivo, 1) pokud je zároveň jedem, žíravinou, omamnou
látkou nebo psychotropní látkou nebo přípravkem se nevztahují
ustanovení části druhé tohoto nařízení.
(7) Na výbušninu, 2) pokud je zároveň jedem, žíravinou nebo
přípravkem se nevztahují ustanovení tohoto nařízení s výjimkou
části první.
§ 2
(1) Při zacházení s látkami uvedenými v § 1 odst. 2
a s přípravky je každý povinen postupovat tak, aby nebylo
poškozeno zdraví lidí, aby nebyly ohroženy zdravé životní
podmínky, zejména zdravotní nezávadnost, popřípadě biologická
hodnota poživatin a předmětů běžného užívání, zdravý stav ovzduší,
vody 3) a půdy, aby nebyla ohrožena hospodářská zvířata, volně
žijící živočichové, 4) zvěř a chráněné druhy rostlin, 5) aby
nebyla poškozena rostlinná výroba a lesní hospodářství a aby bylo
zabráněno zneužití těchto látek nebo přípravků.
(2) Každý, kdo zachází s látkami uvedenými v § 1 odst. 2 nebo
s přípravky, nebo kdo svou činností může ovlivnit jejich používání
jinými osobami, je povinen zacházet s nimi jen v míře nezbytně
nutné a vyvarovat se jejich používání tam, kde je možné je
nahradit látkami nebo přípravky neškodnými nebo alespoň méně
škodlivými, popřípadě je povinen v tomto směru ovlivnit jejich
používání.
§ 3
(1) Látky a přípravky, které mají být vyráběny nebo dovezeny,
s nimiž se bude zacházet a o nichž lze důvodně předpokládat, že
mají vlastnosti jedů, omamných látek nebo psychotropních látek,
musí být se stanovenými údaji a doklady (§ 4 a 26) předloženy
k posouzení ministerstvu zdravotnictví a sociálních věcí České
socialistické republiky (dále jen "ministerstvo").
(2) O posouzení látek a přípravků podle odstavce 1 jsou
povinni žádat,
a) jde-li o látky a přípravky vyráběné v České socialistické
republice organizace, které tyto látky a přípravky hodlají
zavést do výroby,
b) jde-li o dovážené látky a přípravky tuzemský odběratel.
(3) Do vydání rozhodnutí o látkách a přípravcích uvedených
v odstavci 1 jsou organizace povinny s nimi zacházet, jako by byly
jedem nebo omamnou látkou anebo psychotropní látkou.
ČÁST DRUHÁ
Jedy a žíraviny
§ 4
Posouzení jedů
(1) Žádost o posouzení látky nebo přípravku podle § 3 odst.
1 musí být doložena:
a) technickou normou látky nebo přípravku, popřípadě jejím
návrhem, nebo jiným dokladem obsahujícím údaje o jejích
technických vlastnostech a hlavních účelech použití;
b) údaji o chemickém složení látky nebo přípravku;
c) výsledky toxikologického zkoumání umožňujícími posouzení látky
nebo přípravku, popřípadě údaji o zkušenostech s účinky na
člověka získanými při používání látky nebo přípravku;
d) postupy, kterými je možno látku nebo přípravek zdravotně
nezávadným způsobem zneškodnit nebo likvidovat, včetně postupů
pro likvidaci znečištěných obalů, a pro zneškodnění látky nebo
přípravku v pevných, tekutých nebo plynných odpadech, pokud se
v nich vyskytuje.
(2) U dovážených látek nebo přípravků doklady a údaje podle
odstavce 1 písm. b) až d) a údaje o technických vlastnostech látky
nebo přípravku zajistí pro tuzemského odběratele podnik
zahraničního obchodu nebo jiná československá právnická osoba nebo
zahraniční osoba, která je oprávněna provádět zahraničně obchodní
činnost 6) (dále jen "organizace oprávněná k zahraničně obchodní
činnosti"). Nelze-li u dováženého přípravku zjistit přesné
chemické složení, musí organizace oprávněná k zahraničně obchodní
činnosti uvést alespoň, zda obsahuje látky uvedené v příloze č. 1 nebo 2 tohoto
nařízení, popřípadě připojit prohlášení o tom, že
dovážený přípravek tyto látky neobsahuje.
§ 5
Povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy
(1) Zacházet se zvláště nebezpečnými jedy mohou pouze
organizace, které mají k tomu povolení.
(2) Na žádost organizace vydává povolení k zacházení se
zvláště nebezpečnými jedy:
a) hlavní hygienik České socialistické republiky organizaci,
která požaduje dovoz zvláště nebezpečných jedů, popřípadě
dovoznímu gestorovi, 7)
b) krajský hygienik výrobci,
c) okresní hygienik, jestliže si to nevyhradil krajský hygienik,
v ostatních případech.
(3) V žádosti o povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými
jedy je organizace povinna uvést:
a) druhy a množství zvláště nebezpečných jedů, s nimiž hodlá
zacházet,
b) druh a působ zamýšlené činnosti,
c) kde a v jakém nejvyšším množství budou zvláště nebezpečné jedy
skladovány,
d) opatření, kterými bude zajištěna ochrana zdraví lidí,
e) opatření na ochranu zdravých životních podmínek, zejména
způsoby zneškodnění exhalací a odpadních vod, způsoby
likvidace pevných odpadů nebo zbytků a znečištěných obalů,
popřípadě také opatření na ochranu zdravotní nezávadnosti
poživatin a předmětů běžného užívání,
f) prohlášení o tom, že osoby, které přímo řídí zacházení se
zvláště nebezpečnými jedy, mají způsobilost podle § 15,
g) opatření k zabezpečení zvláště nebezpečných jedů před
odcizením nebo zneužitím.
(4) V povolení musí být uveden název a sídlo organizace,
číslo a datum žádosti, druhy a množství zvláště nebezpečných jedů
a druhy činností, na které se povolení vztahuje, doba platnosti
povolení, popřípadě místo používání zvláště nebezpečných jedů
a další údaje a podmínky, za kterých se povolení uděluje.
(5) Povolení podle odstavce 2 zahrnuje také oprávnění
k opakovanému odběru zvláště nebezpečných jedů.
(6) Jednorázový odběr zvláště nebezpečného jedu v určeném
množství a k určenému účelu může povolit na žádost organizace
okresní hygienik. Organizace vydávající zvláště nebezpečný jed
vyznačí jednorázový odběr na povolení.
(7) O vydaných povoleních vedou orgány, které je vydaly,
evidenci po dobu pěti let od skončení jejich platnosti.
(8) Vysoké školy, výzkumné a vědecké ústavy, jakož
i zdravotnická zařízení, okresní a městské veterinární správy
a specializované organizace státní veterinární služby, s výjimkou
organizací provádějících veterinární asanační činnost 8) (dále jen
"veterinární organizace"), nepotřebují povolení k zacházení se
zvláště nebezpečnými jedy, pokud je používají k plnění svých úkolů
ve svých zařízeních; jsou však povinny neprodleně písemně sdělovat
okresnímu hygienikovi, popřípadě krajskému hygienikovi, pokud si
to vyhradí, druhy a množství zvláště nebezpečných jedů, účel
a způsob jejich použití, a to i při změně druhu, množství, účelu
a způsobu jejich použití.
§ 6
Výdej, prodej, darování a nabývání jedů a žíravin
fyzickými osobami
(1) Zvláště nebezpečné jedy se nesmějí vydávat, prodávat ani
darovat fyzickým osobám; fyzické osoby je nesmějí nabývat ani
jiným způsobem.
(2) Ostatní jedy a žíraviny se nesmějí vydávat, prodávat ani
darovat osobám mladším 18 let; tyto osoby je nesmějí nabývat ani
jiným způsobem. Ostatní jedy a žíraviny se nesmějí prodávat
v prodejnách poživatin a hraček; při samoobslužném prodeji mohou
být vydávány jen prodavačem.
§ 7
Evidence zvláště nebezpečných jedů
(1) Organizace je povinna vést evidenci o množství vyrobených
zvláště nebezpečných jedů a o příjmu, stavu zásob, spotřebě,
výdeji a prodeji při velkoobchodní činnosti, jakož i o jejich
likvidaci.
(2) Za řádné vedení evidence zvláště nebezpečných jedů
odpovídá pracovník pověřený jejím vedením.
(3) Způsob vedení evidence zvláště nebezpečných jedů je
stanoven v příloze č. 5 tohoto nařízení. Listinné doklady musí být
vedeny tak, aby údaje v nich uvedené nebylo možno dodatečně měnit;
chybné údaje musí být opraveny tak, aby původní zápis zůstal
čitelný. Doklady o evidenci se uschovávají po dobu deseti let od
skončení zacházení se zvláště nebezpečnými jedy.
§ 8
Hlášení o zacházení s ostatními jedy
(1) Organizace zacházející s ostatními jedy jsou povinny
předem písemně ohlásit svou činnost, druhy používaných jedů,
jejich maximální roční spotřebu a účel jejich použití orgánu
hygienické služby; tato povinnost se vztahuje i na každou změnu
v zacházení s ostatními jedy. Hlášení nepodléhají ostatní jedy
používané jen k účelům chemické analýzy.
(2) Hlášení podle odstavce 1 podávají:
a) organizace, které vyrábějí ostatní jedy, krajskému
hygienikovi; na jeho žádost jsou povinny označit název a sídlo
odběratelské organizace,
b) ostatní organizace okresnímu hygienikovi, popřípadě krajskému
hygienikovi, pokud si to vyhradí.
(3) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na organizace
uvedené v § 5 odst. 8, pokud ostatní jedy používají k laboratorním
účelům k plnění svých úkolů a ve svých vlastních zařízeních a na
organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti, pokud tyto
látky dovážejí pro tuzemské odběratele.
§ 9
Hlášení o ošetření skladovaných výrobků jedy
O ošetření skladovaných poživatin, krmiv a rostlinných
výrobků, popřípadě jejich obalů jedy musí mít organizace doklady
obsahující údaje potřebné k posouzení těchto výrobků, zejména druh
použitého jedu, jeho množství, způsob a datum ošetření. Ošetření
musí organizace ohlásit orgánu hygienické služby, nebo jde-li
o krmiva, orgánu veterinární správy. Doklady se uschovávají po
dobu pěti let od existence ošetřených výrobků.
§ 10
Balení jedů a žíravin
(1) Jedy a žíraviny se skladují, přepravují a vydávají jen
v obalech dostatečně pevných v poměru k hmotnosti obsahu
a zabraňujících jejich unikání nebo rozkládání; hmotnost a tvar
naplněných obalů musí umožňovat bezpečnou manipulaci s nimi
a jejich bezpečné vyprazdňování. Uzávěr balení zvláště
nebezpečných jedů, s nimiž se zachází, musí být tak zajištěn, aby
jeho případné poškození bylo zřejmě patrné.
(2) Pro balení jedů a žíravin se smí používat jen takových
obalů, které se tvarem zřetelně liší od obalů běžně používaných na
poživatiny a krmiva.
§ 11
Označení obalů jedů a žíravin
(1) Označení, kterými musí být opatřeny obaly jedů a žíravin,
s nimiž se zachází, jsou uvedena v příloze č. 6 tohoto nařízení.
Tato označení musí být také uvedena v návodech k používání,
prospektech a na jiné dokumentaci výrobků.
(2) Na originálním spotřebitelském balení (balení pro osobní
spotřebu) jedů a žíravin, s výjimkou laboratorních chemikálií,
musí být dále uvedeny hlavní zásady pro bezpečné zacházení s nimi
a pokyny pro vhodný způsob zneškodnění prázdných obalů, popřípadě
upozornění, že jde o obal vratný. Dále musí být uvedeny příznaky
otravy a pokyny pro první pomoc. Tyto údaje mohou být
v odůvodněných případech uvedeny jen na návodu pro používání,
který musí být připojen ke každému balení. Musí být uvedeny
v českém nebo slovenském jazyce.
(3) Na obalech jedů a žíravin, pokud se s těmito látkami nebo
přípravky zachází jako s laboratorními chemikáliemi, musí být
uveden název látky nebo přípravku, obrazový symbol, nápis a údaj
o hmotnosti nebo objemu.
(4) Mimo označení podle odstavců 1 a 2 může hlavní hygienik
České socialistické republiky schválit nebo v odůvodněných
případech nařídit i rozšíření označení.
(5) Označení musí mít v poměru k velikosti obalu takové
rozměry a být tak umístěno, provedeno a upraveno, aby po celou
dobu používání obalu bylo zřetelně viditelné; jinak musí vyhovovat
příslušným technickým normám. 9)
(6) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na zásilky
dovážených jedů a žíravin až do skladu odběratelské organizace
označené organizací oprávněnou k zahraničně obchodní činnosti,
jakož i na zásilky těchto látek nebo přípravků při jejich
tranzitní přepravě. Tyto zásilky však musí být označeny podle
příslušných předpisů pro mezinárodní přepravu.
§ 13
Dokumentace jedů a žíravin
(1) Organizace, které uvádějí do oběhu látky nebo přípravky,
které jsou jedy nebo žíravinami, jsou povinny v dokumentaci těchto
látek nebo přípravků přístupné odběratelům, orgánům hygienické
služby a jiným kontrolním orgánům, uvést vedle označení a údajů
podle § 11 odst. 1 až 4:
a) hlavní účely, pro které je látka nebo přípravek určena,
popřípadě též způsoby jejího použití,
b) specifikaci obalu látky nebo přípravku v souladu s ustanovením
§ 10,
c) postupy, kterými je možno látku nebo přípravek zdravotně
nezávadným způsobem zneškodnit a zlikvidovat, včetně postupů
pro likvidaci znečištěných obalů, a pro zneškodnění látky nebo
přípravku v pevných, tekutých nebo plynných odpadech, pokud se
v nich při používání též vyskytuje.
(2) Dokumentace musí být před uvedením látky nebo přípravku
do oběhu předložena ke schválení hlavnímu hygienikovi České
socialistické republiky, který si může v jednotlivých případech
vyžádat i další údaje, zejména o analytických postupech ke
stanovení zbytků látky nebo přípravku v plodinách, ve vodě a půdě
a přitom určit, které z těchto dalších údajů musí být podle
odstavce 1 přístupny odběratelům, orgánům hygienické služby
a jiným kontrolním orgánům. Etikety a návody k používání,
informační a propagační materiály musí být v souladu se schválenou
dokumentací.
(3) Organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti jsou
povinny spolupracovat s tuzemskými odběrateli při opatřování údajů
podle předchozích odstavců, pokud se týkají dovážených látek
a přípravků, 11) s nimiž se bude zacházet.
§ 14
Oznamování údajů o chemických látkách a přípravcích
Toxikologickému informačnímu středisku
(1) Organizace, které uvádějí do oběhu v České socialistické
republice chemické látky nebo chemické přípravky, jsou povinny
před jejich uvedením do oběhu oznámit Toxikologickému informačnímu
středisku 12) obchodní název, znění etikety, velikost a druh
balení látky nebo přípravku, její kvalitativní a kvantitativní
složení, účel použití a způsob likvidace či zneškodnění, nebo
jde-li o dováženou látku nebo přípravek dostupné údaje podle § 4.
(2) Toxikologické informační středisko smí údaje uvedené
v odstavci 1, pokud je organizace označí za důvěrné, dále
oznamovat jen organizacím, které jsou zvláště k tomu ministerstvem
zmocněny a vázány zachováním mlčenlivosti o nich. Ostatním
organizacím a fyzickým osobám podává Toxikologické informační
středisko pouze nezbytné informace o první pomoci a léčení
v případech otrav a jiných nehod s chemickými látkami a přípravky.
Nedotčeny zůstávají předpisy o ochraně státního, hospodářského
a služebního tajemství. 13)
Způsobilost k zacházení s jedy a žíravinami
§ 15
(1) Zacházet s jedy a žíravinami smějí pouze osoby, které
dovršily 18. rok věku. Jde-li o pracovníky, musí mít k tomu
zdravotní a odbornou způsobilost.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, které
přicházejí do styku s jedy a žíravinami při výuce nebo při
zaškolování pod přímým odborným vedením a dohledem, jestliže
pracoviště je v takovém stavu a práce tak zorganizována, že jejich
zdraví a bezpečnost nejsou ohroženy. Osoby pověřené odborným
vedením a dohledem nad těmito osobami musí mít podle povahy práce
potřebnou odbornou způsobilost.
(3) Přímo řídit zacházení s jedy může ten, kdo:
a) ukončil vysokoškolské studium ve studijním oboru lékařství,
veterinární lékařství, farmacie nebo chemie, popřípadě v jiném
studijním oboru na jiné vysoké škole, pokud absolvoval
postgraduální studium ve specializaci průmyslové toxikologie
a pokud jde o jiné odborné pracovníky ve zdravotnictví,
speciální průpravu, v jejíž náplni je toxikologie, podle
zvláštních předpisů, 14) nebo
b) ukončil studium na jiné vysoké škole než je uvedeno pod
písmenem a) nebo maturitní zkouškou ukončil studium na střední
škole a úspěšně vykonal zkoušku před komisí pro přezkoušení
odborné způsobilosti pro práce s jedy, nebo
c) má jiné školní vzdělání než je uvedeno pod písmenem a) nebo b)
a úspěšně vykonal zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné
způsobilosti pro práce s jedy; tuto zkoušku je povinen
opakovat vždy nejpozději do konce kalendářního roku, v němž od
vykonání předchozí zkoušky uplynulo pět let.
(4) Prodávat ostatní jedy v maloobchodě smějí pouze osoby,
které mají odbornou způsobilost podle odstavce 3. Organizace je
povinna zajistit doškolování těchto osob v problematice jedů
jednou ročně, a to pracovníky, které určí v dohodě s krajským
hygienikem.
(5) Pracovníci, kteří jsou činní při hubení škodlivých
živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování dalších
škodlivých činitelů jedy a nemají způsobilost podle odstavce 3
a pracovníci, kteří jsou činní v oboru ochranné desinfekce,
dezinsekce a deratizace, musí absolvovat odborný kurs a úspěšně
vykonat závěrečnou zkoušku; zkoušku musí opakovat nejpozději do
konce kalendářního roku, v němž od předchozí zkoušky uplynuly tři
roky. Odborné kursy a závěrečné zkoušky organizuje a jejich náplň
určuje organizace, popřípadě orgán, do jehož působnosti organizace
patří, v dohodě s okresním, popřípadě krajským hygienikem.
(6) Ostatní pracovníci, kteří nejsou uvedeni v odstavcích 3 až 5 a jsou činní
při zacházení s jedy nebo žíravinami, musí znát
povahu a účinky látek nebo přípravků, s nimiž mají zacházet,
způsoby zacházení s nimi, ochranná opatření, která je třeba
dodržovat, a zásady první pomoci. Organizace je povinna zajistit,
aby pracovníci byli s touto problematikou seznámeni před zahájením
práce a aby jejich znalosti byly trvale doplňovány a nejméně
jednou za rok kontrolovány. O seznámení, doplňování a kontrole
znalostí organizace pořizuje zápis.
(7) Zdravotní způsobilost k práci s jedy se prokazuje
výsledkem preventivní vstupní prohlídky a periodické prohlídky
konané jednou za pět let, není-li stanoveno zvláštním předpisem
jinak. 15)
§ 16
Odbornou způsobilost pro práce s jedy přezkušuje komise
ustanovená u krajského národního výboru; předsedou může být jen
odborný pracovník krajské nebo okresní hygienické stanice. Ostatní
členové musí mít odbornou způsobilost podle § 15 odst. 3 písm. a)
nebo b). Se zřetelem k místním podmínkám lze ustavit i více těchto
komisí. Komise pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce
s jedy je tříčlenná.
§ 17
(1) Přihlášku ke zkoušce před komisí pro přezkoušení odborné
způsobilosti pro práce s jedy podává organizace, jejíž pracovník
se má zkoušce podrobit. V přihlášce uvede jméno a příjmení
pracovníka, datum narození, číslo občanského průkazu, vzdělání,
předchozí praxi při práci s jedy, pracovní zařazení, práci
(funkci), kterou má pracovník vykonávat, a názvy jedů, popřípadě
jejich skupiny, s nimiž přijde do styku.
(2) Pracovník musí prokázat dostatečné znalosti o povaze
a účincích jedů, o tom, jak se skladují a přepravují,
o hygienických a bezpečnostních opatřeních při práci s nimi,
o jejich zneškodňování a o zásadách první pomoci, jakož i znalosti
právních předpisů a znalosti o technologii práce s jedy. Při
zkoušce musí být přihlédnuto k povaze práce, kterou má pracovník
vykonávat.
(3) O zkoušce se sepisuje záznam, jehož vzor je uveden
v příloze č. 7 tohoto nařízení. Kopie záznamu se odesílá
organizaci, která přihlášku podala.
(4) O úspěšně vykonané zkoušce se vydá osvědčení, jehož vzor
je uveden v příloze č. 8 tohoto nařízení. Osvědčení se zašle ve
třech vyhotoveních organizaci, jejíž pracovník vykonal zkoušku;
organizace jedno vyhotovení zašle okresní (obvodní) správě Sboru
národní bezpečnosti, jedno vyhotovení doručí pracovníkovi.
(5) Zkouška smí být opakována nejvíce třikrát, nejdříve za
dva měsíce a ke každé zkoušce je nutno podat novou přihlášku.
Provoz na pracovištích
§ 18
Organizace je povinna:
a) zajistit kontrolu, zda jedy nebo žíraviny, s nimiž zachází,
neunikají do venkovního ovzduší, půdy a vody, proměřování
jejich koncentrace podle pokynů orgánů hygienické služby
a činit opatření k nápravě a zajistit prostředky pro likvidaci
případné nehody (havárie) v životním a pracovním prostředí,
způsobené jedy a žíravinami, s nimiž se na pracovištích
zachází,
b) předložit návrh na konkrétní způsob zneškodňování nebo
likvidaci nepotřebných zásob jedů a žíravin, pevných, tekutých
a plynných odpadů obsahujících tyto látky nebo přípravky
a obalů jimi znečištěných ke schválení okresnímu, popřípadě
krajskému hygienikovi,
c) zneškodňovat nebo likvidovat nepotřebné zásoby jedů a žíravin,
s nimiž zachází, jakož i pevné, tekuté a plynné odpady
obsahující tyto látky nebo přípravky a obaly jimi znečištěné
v souladu s postupy schválenými hlavním hygienikem České
socialistické republiky,
d) vydávat ve vnitřním provozu zvláště nebezpečné jedy ze skladů
jen na žádanku, podepsanou pracovníkem přímo řídícím zacházení
se zvláště nebezpečnými jedy; nezpracované, popřípadě
nepoužité zvláště nebezpečné jedy musí být po skončení směny
vráceny do skladu nebo jinak spolehlivě zabezpečeny; množství
vrácených zvláště nebezpečných jedů musí být evidováno.
§ 19
Látky a přípravky obsahující jedy nebo žíraviny nelze uvádět
do oběhu, jestliže jejich nepotřebné zásoby, pevné, tekuté
a plynné odpady obsahující tyto látky nebo přípravky a obaly jimi
znečištěné není podle současných poznatků možno bezpečným
a zdravotně nezávadným způsobem likvidovat nebo zneškodnit a ani
dodavatel nezajistí jejich zpětný odběr, popřípadě nezávadnou
likvidaci nebo zneškodnění. Rovněž není možno uvádět do oběhu
látky nebo přípravky, není-li zajištěno centrální zneškodňování
nebo likvidace jejich odpadů stanovené krajským hygienikem nebo
hlavním hygienikem České socialistické republiky.
§ 20
Organizace je povinna zabezpečit, aby nepovolané osoby neměly
přístup k jedům; ztrátu nebo odcizení jedu je povinna neprodleně
oznámit nejbližšímu útvaru Sboru národní bezpečnosti.
§ 21
(1) Organizace jsou povinny vydat pro pracoviště, kde se
zachází s jedy a žíravinami, popřípadě pro jednotlivé druhy práce
(technologie) pravidla, 16) ve kterých musí být podle konkrétních
podmínek stanovena potřebná bezpečnostní a ochranná opatření
včetně opatření při nehodě (havarijní opatření). Tato pravidla
schvaluje okresní hygienik, popřípadě krajský hygienik nebo hlavní
hygienik České socialistické republiky v těch případech, kdy si to
vyhradí.
(2) Pravidla musí obsahovat zejména:
a) bezpečné způsoby zacházení s jedy a žíravinami a způsoby
jejich zneškodňování včetně obalů po použití,
b) výčet prostředků a zařízení, které budou při práci s jedy
a žíravinami k dispozici pro ochranu lidí, pro účinné
zneškodňování těchto látek i pro ochranu zdravých životních
podmínek a pokyny pro první pomoc,
c) způsob, jakým smějí být jedy a žíraviny skladovány s jinými
látkami, a to zejména s ohledem na možnost vývinu látek ještě
nebezpečnějších nebo vzniku jiných nehod.
(3) Organizace jsou povinny prokazatelně seznámit s pravidly
všechny osoby činné při zacházení s jedy a žíravinami a nejméně
jednou ročně prověřovat znalost těchto pravidel. Pravidla musí být
vyvěšena na pracovištích na viditelném a dostupném místě.
§ 22
Skladování jedů
(1) Místnost, v níž se jedy skladují, musí být uzamčena,
zabezpečena proti vloupání a nelze v ní skladovat omamné látky,
psychotropní látky, léčiva, poživatiny, krmiva nebo výbušniny.
(2) Zvláště nebezpečné jedy lze skladovat v jedné místnosti
s látkami nebo přípravky, které nejsou jedy s výjimkou látek
uvedených v odstavci 1, jen jsou-li uloženy v uzamčené schránce
určené výhradně pro skladování jedů. S ostatními jedy lze zvláště
nebezpečné jedy skladovat v jedné místnosti, popřípadě v jedné
schránce, jsou-li uloženy odděleně a je vyloučeno jejich vzájemné
škodlivé působení nebo záměna a takový způsob skladování schválil
orgán hygienické služby.
(3) Ostatní jedy skladovat společně s látkami nebo přípravky,
které nejsou jedy, s výjimkou látek uvedených v odstavci 1,
v jedné místnosti, popřípadě jedné schránce, jsou-li uloženy
odděleně a je vyloučeno jejich vzájemné škodlivé působení nebo
záměna.
(4) Jedy umístěné v cisternách nebo v obdobných
velkokapacitních kontejnerech nebo obalech lze skladovat
v uzavřených prostorách zabezpečených proti nepříznivým
klimatickým podmínkám, proti škodlivému působení jedů na okolí
a proti vniknutí nepovolaných osob do těchto prostor.
§ 23
Odborný dozor
Odborný dozor nad ochranou zdraví při zacházení s jedy
a žíravinami vykonávají orgány hygienické služby. 17) Při plnění
svých úkolů jsou oprávněny též kontrolovat stanovenou evidenci
zvláště nebezpečných jedů.
§ 24
Zvláštní oprávnění
Orgány hygienické služby jsou oprávněny:
a) odejmout povolení vydaná podle § 5 tohoto nařízení, nejsou-li
dodržovány stanovené nebo určené podmínky,
b) zakázat používání jedů a žíravin nebo výrobků jimi ošetřených
k určitým účelům, popřípadě určit, že se jich smí používat jen
k některým účelům zvláště vymezeným nebo jen za určitých
podmínek,
c) zakázat používání jedů a žíravin organizacím a fyzickým
osobám, nebo zakázat jejich používání na určitých
pracovištích, zjistí-li při kontrole závažné závady,
d) nařídit přezkoušení odborné způsobilosti osob uvedených v § 15 odst. 3 až 6 komisí
pro přezkoušení odborné způsobilosti pro
práce s jedy,
e) zakázat osobám práci s jedy a žíravinami nebo řízení takové
práce, jestliže zjistí, že tyto osoby z neznalosti, pro
neukázněnost nebo v důsledku svého zdravotního stavu ohrožují
při práci zdraví a životy jiných lidí nebo vlastní zdraví nebo
život,
f) stanovit zvláštní opatření pro zabezpečení a likvidaci odpadů
obsahujících jedy.
§ 25
Hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů
a potlačování dalších škodlivých činitelů jedy
(1) Použití jedů k hubení škodlivých živočichů, rostlin
a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých činitelů
v uzavřených objektech musí organizace oznámit orgánu hygienické
služby nejméně 48 hodin před zahájením akce s výjimkou opatření
k tlumení epidemií nebezpečných a velmi nebezpečných nákaz zvířat,
18) kdy postačí učinit oznámení do zahájení akce. V oznámení
organizace uvede:
a) přesné označení objektu, kde bude hubení prováděno,
b) výměru (kubaturu) objektu nebo místnosti, a jde-li o sklady,
i druh skladovaného zboží,
c) druh, přibližné množství a koncentraci jedů, jichž bude
použito; použití zvláště nebezpečných plynných jedů (např.
kyanovodíku) musí být zvlášť vyznačeno,
d) potřebné přípravné práce a dobu potřebnou k jejich provedení,
e) den a hodinu započetí vlastní akce,
f) dobu působení a dobu jíž bude potřeba k provedení celé akce,
g) bezpečnostní opatření, která budou provedena,
h) název a sídlo provádějící organizace a jméno a bydliště
odpovědného pracovníka.
(2) Použití jedů k hubení škodlivých živočichů, rostlin
a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých činitelů na
jiných místech, než je uvedeno v odstavci 1, musí organizace
oznámit orgánu hygienické služby a místnímu (městskému) národnímu
výboru, v jehož obvodu bude těchto jedů použito, nejméně 48 hodin
před zahájením akce, s výjimkou případů náhlého napadení porostů
nebezpečnými škůdci a chorobami, kdy postačí učinit oznámení do
zahájení akce. Při letecké aplikaci organizace oznámí akci
písemně. V oznámení organizace uvede:
a) přesné označení místa, kde bude akce prováděna, a způsob
provádění,
b) druh, přibližné množství a koncentraci jedů, jichž bude
použito,
c) škůdce, proti němuž bude jedu použito,
d) den a hodinu zahájení akce,
e) předpokládané trvání akce,
f) bezpečnostní opatření, která budou provedena,
g) název a sídlo provádějící organizace a jméno a bydliště
odpovědného pracovníka.
(3) Použití jedů k hubení škodlivých živočichů, rostlin
a mikroorganismů a potlačování jiných škodlivých činitelů
v uzavřených objektech nebo na jiných místech určených pro
zvířata, potraviny, suroviny živočišného původu nebo krmiva musí
organizace oznámit též orgánu veterinární správy. 19)
(4) Do lhůty 48 hodin podle odstavců 1 a 2 se nezapočítávají
dny pracovního klidu. Akce mohou být zahájeny jen tehdy,
nestanoví-li orgán hygienické služby nebo orgán veterinární správy
nejméně 24 hodin před zahájením akce jinak. Orgán hygienické
služby a orgán veterinární správy může mimo to stanovit pro práci
zvláštní podmínky.
(5) Akce uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou být prováděny pouze
podle pracovních postupů, popřípadě podle technologických předpisů
schválených orgánem hygienické služby. 17)
ČÁST TŘETÍ
Omamné látky a psychotropní látky
§ 26
Posouzení omamných látek a psychotropních látek
Žádost o posouzení omamné látky, psychotropní látky nebo
přípravku podle § 3 odst. 1 musí být doložena způsobem stanoveným
zvláštními předpisy. 20)
§ 27
Povolení k zacházení s omamnými látkami
a psychotropními látkami
(1) Zacházet s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo
přípravky mohou pouze organizace, které k tomu mají povolení,
není-li dále stanoveno jinak.
(2) S omamnými látkami, s výjimkou látek uvedených ve skupině
III., a s psychotropními látkami, s výjimkou látek uvedených ve
skupině I. seznamu, smějí bez povolení zacházet jen zdravotnická
zařízení, veterinární organizace, zdravotnické vědecké, výukové,
výzkumné a kontrolní ústavy a pracoviště, zásobovací organizace,
a to pokud je potřebují k plnění svých úkolů.
(3) Povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními
látkami nebo přípravky vydává ministerstvo na základě žádosti
organizace.
(4) V žádosti o povolení k zacházení s omamnými látkami
a psychotropními látkami nebo přípravky je organizace povinna
uvést:
a) přesné označení omamných látek a psychotropních látek nebo
přípravků, s nimiž chce zacházet,
b) druh a rozsah zamýšlené činnosti,
c) opatření proti zneužití omamných látek a psychotropních látek
nebo přípravků a proti poškození zdraví lidí,
d) prohlášení o tom, že osoby odpovědné za zacházení s omamnými
látkami a psychotropními látkami nebo přípravky a za evidenci
o nich mají způsobilost podle § 34.
(5) Povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními
látkami nebo přípravky může být vydáno jen pokud jsou určeny pro
potřeby léčebně preventivní péče, veterinární péče nebo pro
vědeckovýzkumné účely. Pouze ve zcela výjimečných případech může
ministerstvo povolit jednorázový odběr omamných látek
a psychotropních látek nebo přípravků k jiným účelům (výuce,
k provádění chemických analýz mimo zdravotnické kontrolní ústavy
apod.).
(6) Organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti jsou
povinny ke každému dovozu nebo vývozu omamných látek nebo
psychotropních látek nebo přípravků, s výjimkou přípravků
obsahujících kodein, difenoxylat, ethylmorfin, folkodin a efedrin
požádat ministerstvo o vystavení zvláštního povolení před jeho
realizací.
(7) V povolení k zacházení s omamnými látkami
a psychotropními látkami nebo přípravky musí být uveden název
a sídlo organizace, číslo a datum žádosti, druhy omamných látek
nebo psychotropních látek nebo přípravků, druhy činnosti, na které
se povolení vztahuje, doba platnosti povolení, popřípadě místo
používání omamných látek a psychotropních látek nebo přípravků
a další údaje a podmínky, za kterých se povolení uděluje.
(8) O vydaných povoleních k zacházení s omamnými látkami,
psychotropními látkami a přípravky vede ministerstvo evidenci po
dobu pěti let od skončení jejich platnosti.
(9) Každá změna údajů uvedených v žádosti a vydaném povolení
musí být ohlášena ministerstvu. Ministerstvo může odejmout
povolení vydané podle předchozích odstavců, nejsou-li dodrženy
stanovené nebo určené podmínky.
(10) Není dovolena výroba, dovoz, vývoz, skladování,
předepisování a používání v terapii omamných látek uvedených ve
skupině III. seznamu omamných látek (příloha č. 3)
a psychotropních látek uvedených ve skupině I. seznamu
psychotropních látek (příloha č. 4), pokud výlučně jen pro vědecké
(experimentální) účely v úzce vymezených případech ministerstvo
nerozhodne jinak.
§ 28
Vydávání a dodávání omamných látek
a psychotropních látek
(1) Omamné látky nebo psychotropní látky nebo přípravky smějí
být vydány nebo dodány organizacím, které mají povolení
k zacházení s nimi, jen na zvláštní objednávku.
(2) Pro léčení nemocných se vydávají v lékárnách omamné látky
uvedené ve skupině I. seznamu omamných látek, přípravky obsahující
omamné látky uvedené ve skupině I. seznamu omamných látek,
psychotropní látky uvedené ve skupině II. seznamu psychotropních
látek a přípravky obsahující psychotropní látky uvedené ve skupině
II. seznamu psychotropních látek zdravotnickým zařízením na
zvláštní žádanky a jednotlivým pacientům na recepty opatřené
přetiskem modrým pruhem.
§ 29
Zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami
ve veterinárních organizacích
Veterinární lékaři předepisují omamné látky uvedené ve
skupině I. seznamu omamných látek, přípravky obsahující omamné
látky uvedené ve skupině I. seznamu omamných látek, psychotropní
látky uvedené ve skupině II. seznamu psychotropních látek a
přípravky obsahující psychotropní látky uvedené ve skupině II.
seznamu psychotropních látek pro zvířata léčená ve veterinárních
organizacích na zvláštní žádanky s pro zvířata léčená mimo
veterinární organizace na recepty opatřené přetiskem modrým
pruhem.
§ 30
Evidence omamných látek a psychotropních látek
(1) O množství vyrobených omamných látek, psychotropních
látek a přípravků, popřípadě o příjmu a spotřebě surovin pro
jejich výrobu, o jejich dovozu, vývozu, stavu zásob, příjmu,
výdeji, dodávkách a spotřebě, jakož i o likvidaci nepotřebných
nebo znehodnocených omamných látek, psychotropních látek
a přípravků musí být vedena evidence podle odstavce 2.
(2) Způsob vedení evidence omamných látek, psychotropních
látek a přípravků s výjimkou zdravotnických zařízení a organizací
je stanoven v příloze č. 9 tohoto nařízení. Listinné doklady musí
být vedeny tak, aby údaje v nich zanesené nebylo možno dodatečně
měnit; chybné údaje musí být opraveny tak, aby původní zápis
zůstal čitelný. Doklady o evidenci se uschovávají po dobu pěti let
od ukončení zacházení s omamnými látkami, psychotropními látkami
a přípravky.
(3) Za řádné vedení evidence omamných látek, psychotropních
látek a přípravků odpovídá pracovník pověřený jejím vedením.
(4) Organizace pro zdravotnickou výrobu a pro zásobování
léčivy předkládají za uplynulý rok ministerstvu do 31. ledna
následujícího roku statistický výkaz o stavu zásob, příjmu,
výrobě, dovozu, výdeji, dodávkách a vývozu omamných látek,
psychotropních látek a přípravků, jakož i o množství výchozích
surovin, o výrobních ztrátách a o likvidaci omamných látek
a psychotropních látek nebo přípravků.
(5) Organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti
podávají ministerstvu hlášení o uskutečnění dovozu a vývozu
omamných látek, psychotropních látek a přípravků:
a) měsíčně, do třetího dne následujícího měsíce,
b) za uplynulý rok roční výkaz nejpozději do 15. února
následujícího roku.
(6) Organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti
předkládají nejpozději do 15. prosince ministerstvu ke schválení
plán vývozu omamných látek, psychotropních látek a přípravků na
následující rok.
§ 31
Označování obalů omamných látek a psychotropních látek
(1) Vnitřní a vnější obaly omamných látek a přípravků musí
být s výjimkou omamných látek zařazených v seznamu omamných látek
do skupiny II. označeny šikmým modrým pruhem (z levého dolního do
pravého horního rohu štítku) a musí obsahovat kromě údajů
předepsaných zvláštními předpisy 1) i mezinárodní označení. Tato
povinnost se nevztahuje na označování léků obsahujících omamné
látky připravované podle lékařského předpisu, ani pro označování
přepravních obalů, v nichž jsou omamné látky nebo přípravky
odesílány.
(2) Pro označování vnitřních a vnějších obalů psychotropních
látek a přípravků platí zvláštní předpisy. 1)
§ 32
Přeprava omamných látek a psychotropních látek
(1) Pro přepravu omamných látek, psychotropních látek
a přípravků platí zvláštní předpisy. 10)
(2) Tranzitní přeprava omamných látek, psychotropních látek
a přípravků územím Československé socialistické republiky do jiné
země není dovolena, pokud taková zásilka není doložena vývozním
povolením, nebo jeho úředně ověřeným opisem příslušného úřadu
vyvážející země. Nebude-li taková zásilka doprovázena vývozním
povolením, bude příslušnými orgány vyloučena z další přepravy
a zadržena.
Způsobilost k zacházení s omamnými látkami
a psychotropními látkami
§ 33
(1) Zacházet s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo
přípravky smějí pouze osoby, které dovršily 18. rok věku. Jde-li
o pracovníky, musí mít k tomu zdravotní a odbornou způsobilost
podle § 34.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, které
přicházejí do styku s omamnými látkami, psychotropními látkami
a přípravky při výuce nebo při zaškolování pod přímým odborným
vedením a dohledem. Osoby pověřené odborným vedením a dohledem nad
těmito osobami musí mít podle povahy práce potřebnou odbornou
způsobilost.
§ 34
(1) Pracovníci, kteří přímo řídí výrobu, příjem, výdej nebo
skladování omamných látek, psychotropních látek a přípravků, musí
znát předpisy o zacházení s nimi, mít znalosti o toxicitě a jiných
zdraví škodlivých účincích těchto látek při činnostech, které řídí
nebo vykonávají, a prokázat, že:
a) absolvovali vysokoškolské studium ve studijním oboru farmacie,
lékařství, veterinárního lékařství nebo chemie, nebo
b) absolvovali studium na střední zdravotnické škole v oboru
farmaceutický laborant, nebo
c) absolvovali studium na jiné vysoké nebo střední odborné škole
a vykonali státní závěrečnou zkoušku nebo složili závěrečnou
nebo maturitní zkoušku z chemie a úspěšně vykonali zkoušku
před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce
s omamnými látkami a psychotropními látkami.
(2) Ostatní pracovníci, kteří nejsou uvedeni v odstavci 1
a jsou činní při zacházení s omamnými látkami nebo psychotropními
látkami nebo přípravky, musí znát povahu a účinky těchto látek
a způsoby zacházení s nimi. Organizace je povinna zajistit, aby
pracovníci byli s touto problematikou seznámeni před zahájením
práce a aby jejich potřebné znalosti byly trvale doplňovány
a nejméně jednou za rok kontrolovány. O seznámení, doplňování
a kontrole znalostí organizace pořizuje zápis.
(3) Zdravotní způsobilost k práci s omamnými látkami,
psychotropními látkami a přípravky se prokazuje výsledkem
preventivní vstupní a periodické prohlídky konané jednou za pět
let, není-li stanoveno zvláštním předpisem jinak. 15)
§ 35
Odbornou způsobilost pro práce s omamnými látkami
a psychotropními látkami přezkušuje komise ustanovená u krajského
národního výboru; předsedou je ředitel lékárenské služby krajského
ústavu národního zdraví. Ostatní členové musí mít odbornou
způsobilost podle § 34 odst. 1 písm. a). Komise pro přezkoušení
odborné způsobilosti pro práce s omamnými látkami a psychotropními
látkami je tříčlenná.
§ 36
(1) Přihlášku ke zkoušce před komisí pro přezkoušení odborné
způsobilosti pro práce s omamnými látkami a psychotropními látkami
podává organizace, jejíž pracovník se má zkoušce podrobit.
V přihlášce uvede jméno a příjmení pracovníka, datum narození,
číslo občanského průkazu, vzdělání a předchozí praxi při práci
s omamnými látkami a psychotropními látkami, dosavadní povolání
a postavení v něm, práci (funkci), kterou má pracovník vykonávat,
a názvy omamných látek, psychotropních látek a přípravků, s nimiž
přijde do styku.
(2) Pracovník musí prokázat dostatečné znalosti o povaze
a účincích omamných látek, psychotropních látek a přípravků,
o tom, jak se tyto látky skladují a přepravují, o hygienických
a bezpečnostních opatřeních při práci s nimi a znalosti
příslušných právních předpisů. Při zkoušce musí být přihlédnuto
k povaze práce, kterou má pracovník vykonávat, a k jeho postavení
v povolání.
(3) O zkoušce se sepisuje záznam, jehož vzor je uveden
v příloze č. 10 tohoto nařízení. Kopie záznamu se odesílá
organizaci, která přihlášku podala.
(4) O úspěšně vykonané zkoušce se vydá osvědčení, jehož vzor
je uveden v příloze č. 11 tohoto nařízení. Osvědčení se zašle ve
třech vyhotoveních organizaci, jejíž pracovník vykonal zkoušku.
Organizace jedno vyhotovení zašle okresní (obvodní) správě Sboru
národní bezpečnosti, jedno vyhotovení doručí pracovníkovi.
(5) Zkouška smí být opakována nejvíce třikrát, nejdříve za
dva měsíce a ke každé zkoušce je nutno podat novou přihlášku.
§ 37
Zabezpečení skladování omamných látek
a psychotropních látek
(1) Organizace je povinna zabezpečit, aby nepovolané osoby
neměly přístup k omamným látkám, psychotropním látkám
a přípravkům; ztrátu nebo odcizení omamné látky nebo psychotropní
látky nebo přípravku je povinna neprodleně oznámit nejbližšímu
útvaru Sboru národní bezpečnosti.
(2) Omamné látky, psychotropní látky a přípravky musí být v
organizacích, které je vyrábějí, uloženy v uzamykatelných
samostatných místnostech nebo v kovových skříních a zabezpečeny
proti odcizení.
(3) V ostatních organizacích a zařízeních, které s omamnými
látkami, psychotropními látkami a přípravky zacházejí, musí být
uloženy:
a) omamné látky uvedené ve skupině I. a II. seznamu omamných
látek, přípravky obsahující omamné látky uvedené ve skupině I.
seznamu omamných látek, psychotropní látky uvedené ve skupině
II. seznamu psychotropních látek a přípravky obsahující
psychotropní látky uvedené ve skupině II. seznamu
psychotropních látek v uzamykatelných samostatných místnostech
nebo v kovových skříních a zabezpečeny proti odcizení,
b) přípravky obsahující omamné látky uvedené ve skupině II.
seznamu omamných látek, psychotropní látky uvedené ve skupině
III. a IV. seznamu psychotropních látek a přípravky obsahující
psychotropní látky uvedené ve skupině III. a IV. seznamu
psychotropních látek v uzamykatelných samostatných místnostech
nebo kovových skříních, nebo jiným způsobem zabezpečeny proti
odcizení.
ČÁST ČTVRTÁ
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 39
(1) Povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy,
omamnými látkami, psychotropními látkami a přípravky vydaná podle
dosud platných předpisů zůstávají v platnosti, jestliže se
nezměnilo jejich zařazení do příslušného seznamu. Pokud jde
o látky, které jsou podle tohoto nařízení zvláště nebezpečnými
jedy a podle dosud platných předpisů nebyly uvedeny v seznamu
zvláště nebezpečných jedů, jsou organizace povinny požádat
o povolení k zacházení s nimi nejdéle do 31. prosince 1989.
(2) O posouzení přípravku obsahujícího látku, která je
zvláště nebezpečným jedem podle tohoto nařízení, která však nebyla
zvláště nebezpečným jedem podle dosud platných předpisů, jsou
organizace povinny požádat podle § 3 tohoto nařízení nejdéle do
31. prosince 1989. O posouzení přípravku obsahujícího látku, která
je ostatním jedem podle tohoto nařízení, která však nebyla
ostatním jeden podle dosud platných předpisů, jsou organizace
povinny požádat podle § 3 tohoto nařízení nejdéle do 31. prosince
1990.
(3) Dokumentace látek a přípravků, které jsou zvláště
nebezpečným jedem a které byly vyráběny nebo dováženy před
počátkem účinnosti tohoto nařízení, musí být uvedeny v soulad
s ustanoveními tohoto nařízení nejdéle do 31. prosince 1989.
Dokumentace látek a přípravků, které jsou ostatním jedem a které
byly vyráběny nebo dováženy před počátkem účinnosti tohoto
nařízení, musí být uvedeny v soulad s ustanoveními tohoto nařízení
nejdéle do 31. prosince 1990.
(4) Látky a přípravky podle § 19 tohoto nařízení uvedené do
oběhu před počátkem účinnosti tohoto nařízení musí být výrobcem
a u dovážených látek a přípravků tuzemským odběratelem staženy
z oběhu, nepředloží-li tyto organizace nejpozději do 31. prosince
1991 hlavnímu hygienikovi České socialistické republiky postupy
likvidace nebo zneškodnění jejich nepotřebných zásob, pevných,
tekutých a plynných odpadů obsahujících tyto látky nebo přípravky
a obalů jimi znečištěných, a jde-li o látky nebo přípravky,
u nichž bylo stanoveno orgánem hygienické služby centrální
zneškodňování nebo likvidace odpadů obsahujících tyto látky nebo
přípravky, způsob zajištění tohoto centrálního zneškodňování nebo
likvidace.
(5) Osvědčení o odborné způsobilosti pro práce s jedy vydaná
podle dosud platných předpisů zůstávají v platnosti po dobu pěti
let od počátku účinnosti tohoto nařízení.
(6) Osoby, které mají způsobilost k zacházení s jedy podle
dosud platných předpisů a nemají ji podle tohoto nařízení jsou
povinny ji získat do 5 let od počátku účinnosti tohoto nařízení.
§ 40
Rozhodnutí ve věcech uvedených v § 3 odst. 1, § 11 odst. 4,
§ 19, § 24 písm. b), d), e) a f), jakož i osvědčení o odborné
způsobilosti pro práce s jedy nebo pro práce s omamnými látkami
a psychotropními látkami vydaná příslušnými orgány Slovenské
socialistické republiky v rámci jejich působnosti platí i v České
socialistické republice.
§ 41
(1) Působnost orgánů uvedených v § 5 odst.2 písm. c), odst.
6, § 8 odst. 2 písm. b), § 13 odst. 1, § 16, § 18 písm. b), § 21 odst. 1, § 23 odst.
1, § 24, § 25 odst. 1, § 27 odst. 3, § 35
a v § 38 vykonávají v ozbrojených silách, ozbrojených sborech a na
železnici orgány těchto složek podle zvláštních předpisů.
(2) Ustanovením § 38 zůstává nedotčena působnost federálního
ministerstva zemědělství a výživy a ministerstva zemědělství
a výživy České socialistické republiky k výkonu odborného dozoru
podle zvláštních předpisů. 21)
§ 42
Zrušují se:
1. vládní nařízení č. 56/1967 Sb., o jedech a jiných látkách
škodlivých zdraví,
2. vyhláška ministerstev zdravotnictví a spravedlnosti č. 57/1967
Sb., kterou se provádí vládní nařízení o jedech a jiných
látkách škodlivých zdraví, ve znění vyhlášky č. 146/1980 Sb.
a vyhlášky č. 127/1984 Sb.
Pitra v.r.
Příl.1
Seznam zvláště nebezpečných jedů
A. Zvláště nebezpečné jedy
Acetonkyanhydrin
2-Amino-3-nitropyridin
2-Amino-5-nitropyridin
Aminopterin
Anabasin (2-/3-pyridyl/-piperidin)
Arsen a jeho anorganické i organické sloučeniny
Benzaldehydkyanhydrin
Benzylrhodanid
Benzyltrimethylamonium chlorid
Brombenzylkyanid
Bromkyan
Brucin
Butyronitril
2,4-Dinitrofenol a 2,4-dinitrofenolát sodný
Ethylester kys. kyanmravenčí
Ethylrhodanid
N-Fenylthiomočovina
Fluoracetamid
Fluoroctan sodný
Fosfidy
Fosfor bílý (žlutý)
3-Chlorakrylonitril
4-Chlorbutyronitril
bis(2-Chlorethyl)sulfid
4Chlorfenyldiazothiomočovina
Chlorpikrin
3-Chlorpropionitril
Jodkyan
Kyanacetamid
Kyanidy kovů
Kyselina fluoroctová
Malonitril
Methanol a tetradeuteromethanol
Methylbis(2-chlorethyl)amin
Methylester kys. kyanmravenčí
alfa-Naftylthiomočovina
Oxid osmičelý
Oxid seleničitý
Pentaboran
Pentakarbonyl železa
Propionitril
Pyrrolidindithyokarbamát sodný
Rtuti alkylsloučeniny
Selenan sodný
Strychnin
Teluričitany
Tetraethylolovo
Tetraisopropylfosforamid
Tetrajoddifosfan
Tetrakarbonyl niklu
Tetramethylendisulfotetramin
Tetramethylolovo
Thalium a jeho sloučeniny
Thyokarbonyltetrachlorid
Trialkylolovičité soli
Tris(o-kresyl)fosfát
Tris(2-chlorethyl)amin
Vínan amtinomylodraselný
Amid kyseliny monojoctové
2-Chlorbenzylidenmalononitril
Tetrakyanoethylen
Arsenovodík 22)
Ethylenoxid 22)
Fosforovodík 22)
Fosgen 22)
Kyanovodík 22)
Methylbromid 22)
Selenovodík 22)
B. Zvláště nebezpečné jedy - účinné látky pesticidů
Aldicarb
Brodifacoum
Bromophos-ethyl
Carbofuran
Carbosulfan
Crimidine
Dichlorvos
4,6-Dinitro-o-kresol (DNOC)
Dinoseb
Dinoseb acetate
Disulfoton
Endrin
Fenamiphos
Flucythrinate
Fonofos
Furathiocarb
Heptenophos
Hexachlorbenzen
Methamidophos
Methidathion
Methomyl
Mevinphos
Monocrotophos
Omethoate
Oxamyl
Parathion
Parathion-methyl
Phorate
Phosphamidon
Pirimiphos-ethyl
Propetamphos
Scilliroside
Sulfotep
Thiofanox
Triazophos
bis-Tributylcinoxid
Příl.2
Seznam ostatních jedů
A. Ostatní jedy
Acetanilid
Acetonitril
N-acetylfenylhydrazin
Adiponitril
Akrylonitril
Allylalkohol
Allylchlorid
Allylkyanid
Allylthiomočovina
p-Aminofenol
Anilin a jeho N-alkyl a N-dialkylderiváty
Antimonu sloučeniny s výjimkou sirníku antimonitého (není
jedem) a vínanu antimonylodraselného (je zvláště nebezpečným
jedem)
Barya sloučeniny s výjimkou síranu barnatého (není jedem)
Benzonitril
Benzidin a jeho deriváty
Benzylkyanid
Beryllia sloučeniny
Bromacetofenol
Bromaceton
Bromfenylhydrazin
Bromoform
Cínu organické sloučeniny (s výjimkou bistributylcinoxidu - je
zvláště nebezpečným jedem)
Dekaboran
2,4-Diaminotoluen
2,5-Diaminotoluen
1,2-Dibromethan
2,6-Dibrom-4-nitrofenol
Dicyklohexylamin a jeho soli
Dicyklopentadien
Diethylenglykol
Diethylester kys. šťavelové
N,N'-Diethylthiomočovina
Difenylguanidin
Dichlorbenzeny
1,1-Dichlorethylen
Dichlormethan
1,3-Dichlor-2-propanol
2,3-Dichlor-1-propanol
N,N-Dimethylbenzylamin
Dinitrobenzeny
2,4-Dinitrofenylhydrazin
Dinitrochlorbenzeny
2,4-Dinitrotoluen
Dusičnan stříbrný
Dusitany
1,2-Epoxy-3-chlorpropan (epichlorhydrin)
1,2-Ethandiol (ethylenglykol)
Ethylenglykoldipropionitril
N-Ethylthiomočovina
o-Fenantrolin
p-Fenetidin
Fenylhydrazin
Fluoraniliny
Fluoridy s výjimkou fluoridu hlinitého a fluoridových minerálů
(např. kryolit, kazivec) - nejsou jedy
Fluorokřemičitany
Hexachlorethan
Hydrazin a jeho soli
Hydrazin hydrát
Hydroxylamin a soli hydroxylamonné
Chinoin
Chloracetofenon
Chloraceton
Chloraconitril
Chloraniliny
2-Chlorethanol (ethylenchlorhydrin)
Chlornitraliny
3-Chlor-1,2-propandiol
1-Chlor-2-propanol
2-Chlorpyridin
Chlortoluidiny
2-Jodethanol
Jodičnany
Kapronitril
Kyselina akrylová
Kyselina bromoctová
Kyselina chlormravenčí
Kyselina metakrylová
Kyselina šťavelová
Kyselina thyoglykolová
Kyselina trifluoroctová
Laktonitril
Methoxyacetonitril
Methylester kyseliny akrylové
Methyljodid
Methyltrifenylfosfoniumjodid
Nikotin
Nitraniliny
Nitrobenzen
Nitrofenoly
Nitroglycerin
Nitroglykol
1-Nitropropan
Olova sloučeniny s výjimkou sirníku olovnatého (není jedem),
tetraethylolova (je zvláště nebezpečným jedem),
tertamethylolova (je zvláště nebezpečným jedem) a solí
trialkylolovičitých (jsou zvláště nebezpečným jedem)
Oxalylchlorid
Pentachlorfenol a jeho soli
Platiny sloučeniny anorganické i organické
Rtuti anorganické sloučeniny s výjimkou sirníku rtuťnatého
(není jedem)
Rtuti arylsloučeniny
Seleničitany
Síran měďnatý
Stříbro koloidní
Sulfurylchlorid
Teluru sloučeniny s výjimkou teluričitanů (jsou zvláště
nebezpečnými jedy)
1,1,2,2-Tetrabromethan
1,1,2,2-Tetrachlorethan
2,3,4,6-Tetrachlorfenol
Tetrarchlormethan
Tetranitromethan
Tetranitrotoluen
Thionylbromid
Thionlchlorid
Thiosemikarbazid
o-Toluidin
Tolylhydraziny
Trichloracetonitril
1,3,5-Trinitrobenzen
2,4,6-Trinitrofenol (kys. pikrová)
2,4,6- Trinitro-3-kresol
2,4,6-Trinitrotoluen
Amid kyseliny thioctové
Cyklohexanthiol
alfa-D-Glukochloralosa
Chlorid měďný
Kyselina jodooctová
Toluylendiisokyanáty
2,3,5-Trifenyltetrazoliumchlorid
Uranu sloučeniny
Antimonovodík 23)
Diazomethan 23)
Diboran 23)
Ethylchlorid 23)
Chlorkyan 23)
Methylchlorid 23)
Oxid uhelnatý 23)
Sirovodík 23)
B. Ostatní jedy - účinné látky pesticidů
Alfacypermethrin
Allylisothyokyonát
Azocyclotin
Bendiocarb
Bioallethrin
Bromoxynil
Buminafos
Camphechlor
Carbaryl
Cartap
Cyanazine
Cyfluthrin
Cyhalothrin
Cyhalothrin L
Cyhexatin
Cypermethrin
2,4-D (2,4-dichlorfenoxyoctová kyselina)
Dazomet
Deltamethrin
Diazinon
Difenzoquat
Dimethoate
Dioxacarb
Diquat
Endosulfan
EPTC
Ethiofencarb
Ethion
Etrimfos
Fenaminoslulf
Fenitrothion
Fenpropathrine
Fentin acetate
Fevalerate
Formothion
Guazatine
Heptachlor
Chlorfenprop-methyl
Chlormequat
Chlorpyrifos
Chlorpyrifos-methyl
Imazalin
Ioxynil
Lambda-cyhalotrin
Lindane
Merkaptodimethur
Metam-Na
Methiocarb
Paraquat
Pebulate
Phosalone
Phosmet
Pirimicarb
Pirimphos-methyl
Profenofos
Propachlor
Propiconazole
Propoxur
Pyrazophos
Pyrethriny
Quinalphos
Terbumeton
Thiazafluron
Thiocyclam
Thiram
Triadimefon
Triallate
Tridemorph
2,4,5-Trichlorfenoxyoctová kyselina (2,4,5-T)
Vernolate
Warfarin
Příl.3
Seznam omamných látek
Skupina I
Acetorfin hydrochlorid (Acetorphinum)
3-0-acetyl-7alfa[2(R)-hydroxy-2-pentyl]-6,14- -endoethenotetrahydrooripavin
Acethylmethadol (Acetylmethadolum)
3-acetoxy-4,4-difenyl-6-dimethylaminoheptan
Allylprodin (Allylprodinum)
3-allyl-4-fenyl-1-methyl-4-propionyloxypiperidin
Alfacetylmethadol (Alphacetylmethadolum)
alfa-3-acetoxy-4,4-difenyl-6-dimethylaminoheptan
Alfameprodin (Alphapromedinum)
alfa-3-ethyl-4-fenyl-1-methyl-4-propionyloxypiperidin
Alfamethadol (Alphamethadolum)
alfa-4,4-difenyl-6-dimethylamino-3-heptanol
Alfaprodin (Alphaprodinum)
alfa-1,3-dimethyl-4-fenyl-4-propionyloxypiperidin
Acetyl-alfa-methyl-fentanyl (Acetyl-alpha-methyl-fentanylum)
N-[1-(alfa-methylfenethyl)-4-piperidyl]acetanylid
Alfy-methylfentanyl (Alpha-methyl-fentanylum)
N-[1-(alfa-methylfenethyl)-4-piperidyl]propionanilid
3-Methylfentanyl (3-Methylfentanylum) cis nebo trans
N-(1-fenethyl-3-menthyl-4-piperidyl)-propionanilid
PEPAP ethylester kyseliny
1-fenethyl-4-fenyl-4-piperidin-karboxylové
MPPP propylester kyseliny
4-fenyl-1-methyl-4-piperidin-karboxylové
Alfentanil (Alphentanilum)
N-{1-[2-(4-ethyl-4,5-dihydro-5-oxo-1H-tetrazol-1-yl) -ethyl]-4-methoxymethyl-4-piperidinyl}-N-fenylpropionamid monohydrochlorid
Anileridin (Anileridinum) elthylester kyseliny 1-(4-aminofenethyl)-4-fenyl-4- -piperidinkarboxylové
Benzethidin (Benzethidinum) ethylester kyseliny 1-(2-benzyloxyethyl)-4-fenyl-4- -piperidinkarboxylové
Benzylmorfin (Benzylmorphinum) 3-benzylmorfin
Betacetylmethadol (Betacetylmethadolum)
beta-3-acetoxy-4,4-difenyl-6-dimethylaminoheptan
Betameprodin (Betameprodinum)
beta-3-ethyl-4-fenyl-1-methyl-4-propionyloxypiperidin
Betamethadol (Betamethadolum)
beta-4,4-difenyl-6-dimethylamino-3-heptanol
Betaprodin (Betaprodinum)
beta-1,3-dimethyl-4-fenyl-4-propionyloxypiperidin
Bezitramid (Bezitramidum)
1-(3,3-difenyl-3-kyanpropyl)-4-(2-oxo-3-propionyl-1- -benzimidozolinyl)piperidin
Dextromoramid (Dextromoramidum)
(+)-1-(2,2-difenyl-3-methyl-4-morfolinobutyryl)-pyrrolidin
Diampromid (Diampromidum)
N-[2-(methylfenethylamino)propyl]propionanilid
Diethylthiambuten (Diethylthiambutenum)
3-diethylamino-1,1-di(2'-thienyl)-1-buten
Difenoxin (Difenoxinum)
1-(3,3-difenyl-3-kyanpropyl)-4-fenyl-4-piperidin-karboxylová kyselina
Difenoxylat (Diphenoxylatum) ethylester kyseliny 1-(3,3-difenyl-3-kyanpropyl)-4-fenyl-4- -piperidinkarvoxylové
Dihydromorfin (Dihydromrphinum)
4,5-epoxy-17-methylmorfinan-3,6-diol
Dimenoxadol (Dimenoxadolum)
2-dimethylaminoethylester kyseliny ethoxydifenyloctové
Dimepheptanol (Dimepheptanolum)
4,4-difenyl-6-dimethylamino-3-heptanol
Dimethylthyambuten (Dimethylthyambutenum)
3-dimethylamino-1,1-di(2'-thienyl)-1-buten
Dioxafetylbutyrát (Dioxphetylum butyricum) ethylester kyseliny
2,2-difenyl-4-morfolinomáselné
Dipipanon (Dipipanonum)
4,4-difenyl-6-piperidino-3-heptanon
Drotebanol (Drotebanolum)
3,4-dimethoxy-17-methylmorfinan-6beta,14-diol
Ekgonin (Ecgoninum)
[1R-(exo,exo)]-3-hydroxy-8-methyl-8-azabicyclo[3.2.1]oktan-2- -karboxylová kyselina - jeho estery a deriváty, z kterých je možno transformací získat ekgodin a kokain
Ethylmethylthiambuten (Ethylmethylthiambutenum)
1,1-di(2'-thienyl)-3-methylethylamino-1-buten
Etonitazen (Etonitazenum)
1-(2-diethylaminoethyl)-2-(4-ethoxybenzyl)-5-nitrobezymidazol
Etoxeridin (Etoxeridinum) ethylester kyseliny 4-fenyl-1-[2-(2-hydroxyethoxy)ethyl]-4- -piperidinkarboxylové
Fenadoxon (Phenadoxonum)
4,4-difenyl-6-morfolino-3-heptanon
Fenampromid (Phenampronidum)
N-(1-methyl-2-piperidinoethyl)propionanilid
Fenazocin (Phenazocinum)
5,9-dimethyl-2-fenethyl-2'-hydroxy-6,7-benzomorfan
Fenomorfan (Phenomorphanum)
N-fenethyl-3-hydroxymorfinam
Fenoperidin (Phenoperidinum) ethylester kyseliny 4-fenyl-1-(3-fenyl-3-hydroxypropyl)-4- -piperidinkarboxylové
Fentanyl (Fentanylum)
N-(1-fenethyl-4-piperidyl)propionanilid
Furethidin (Furethidinum) ethylester kyseliny 4-fenyl-1-(2-tetrahydrofufuryloxyethyl)-4- -piperidinkarboxylové
Hydrokodon (Hydrocodonum) dihydrokodeinon =
4,5-epoxy-3-methoxy-17-methylmorfinan-6-on
Hydromorfinol (Hydromorphinolum)
14-hydroxy-7,8-dihydromorfin
Hydromorfon (Hydromorphonum) dihydromorfinon =
4,5-epoxy-3-hydroxy-17-methylmorfinan-6-on
Hydroxypethidin (Hydroxypethidinum) ethylester kyseliny 4-(3-hydroxyfenyl)-1-methyl-4- -piperidinkarboxylové
Isomethadon (Isomethadonum)
4,4-difenyl-6-dimethylamino-5-methyl-3-hexanon
Klonitazen (Clonitazenum)
1-(2-diethylaminoethyl)-2-(4-chlorbenzyl)-5-nitrobenzimidazol
Kodoxim (Codoximum) 6-karboxymethyloxim dihydrokodeinonum
Koka - list (Folium coca)
Kokain methylester benzoylekgoninu
Koncentrát z tobolek a slámy máku (surovina získaná zpracováním makové slámy za účelem koncentrace alkaloidů, jestliže je tato surovina určena pro oběh)
Levofenacylmorfan (Levophenacylmorphanum)
(-)-N-fenacyl-3-hydroxymorfinan
Levomethorfan (Levomethorphanum)
(-)-3-methoxy-N-methylmorfinan
Levomoramid (Levomoramidum)
(-)-1-(2,2-difenyl-3-methyl-4-morfolinobutyryl)-pyrrolidin
Levorfanol (Levorphanolum)
(-)-3-hydroxy-N-methylmorfinan
Metazocin (Metazocinum)
2'-hydroxy-2,5,9-trimethyl-6,7-benzomorfan
Methadon (Methadonum)
4,4-difenyl-6-dimethylamino-3-heptanon
Methadon, meziprodukt
2,2-difenyl-4-dimethylaminovaleronitril
Methyldesorfin (Methyldesorphinum)
6-methyl-delta-6-desoxymorfin
Methyldihydromorfin (Methyldihydromorphinum)
6-methyl-7,8-dihydromorfin
Metopon (Metoponum)
5-methyl-7,8-dihydromorfin-6-on
Moramid, meziprodukt kyselina 2,2-difenyl-3-methyl-4-morfolinomáselná
Morferidin (Morpheridinum) ethylester kyseliny 4-fenyl-1-(2-morfolinoethyl)-4- -piperidinkarboxylové
Morfin (Morphinum)
7,8-didehydro-4,5-epoxy-17-methylmorfinan-3,6-diol
Morfin methobromid (Morphinium methylbromatum) a jiné deriváty morfinu se čtyřvazným dusíkem včetně derivátů morfin-N-oxydu (i kodein-N-oxidu)
Morfin-N-oxid
(5alfa,6alfa)-7,8-didehydro-4,5-epoxy-17-methylmorfinan-3,6-diol- -17-oxid
Myrofin (Myrophinum)
6-myristoil-3-benzylmorfin
Nikomorfin (Nicomorphinum)
3,6-dinikotinoylmorgin
Noracymethadol (Noracymethadolum) alfa-(plus mínus)-3-acetoxy-4,4-difenyl-6-methylaminoheptan
Norlevorfanol (Norlevorphanolum) (-)-3-hydroxymorfinan
Normethadon (Normethadonum)
4,4-difenyl-6-dimethylamino-3-hexanon
Normorfin (Normorphinum) demethylmorfin = (5alfa,6alfa)-7,8-didehydro-4,5-epoxymorfinan- -3,6-diol
Norpipanon (Norpipanonum)
4,4-difenyl-6-piperidino-3-hexanon
Opium
Oxykodon (Oxycodonum)
14-hydroxydihydrokodeinon
Oxymorfon (Oxymorphonum)
14-hydroxydihydromorfinon
Pethidin (Pethidinum) ethylester kyseliny 4-fenyl-1-methyl-4-piperidinkarboxylové
Pethidin, meziprodukt A
4-fenyl-4-kyan-1-methylpiperidin
Pethidin, meziprodukt B ethylester kyseliny 4-fenyl-4-piperidinkarboxylové
Pethidin, meziprodukt C kyselina 4-fenyl-1-methyl-4-piperidinkaboxylová
Piminodin (Piminodium) ethylester kyseliny 4-fenyl-1-(3-fenylaminopropy)-4- -piperidinkarboxylové
Piritramid (Piritramidum)
1-(3,3-difenyl-3-kyanpropyl)-4-piperidino-4-piperidinkarboxamid
Proheptazin (Proheptazinum)
1,3-dimethyl-4-fenyl-4-propionyloxyhexahydro-1H-azepin
Properidin (Preperidinum) izopropylester kyseliny 4-fenyl-1-methyl-4-piperidinkarboxylové
Racemethorfan (Racemethorphanum) (plus mínus)-3-methoxy-N-methylmorfinan
Racemoramid (Racemoramidum) (plus mínus)-1-(2,2-difenyl-3-methyl-4-morfolinobutyryl)pyrrolidin
Racemorfan (Racemorphanum) (plus mínus)-3-hydroxy-N-methylmorfinan
Sufentanil (Sufentanilum)
N-{4-methoxymethyl-1-[2-(2-thienyl)ethyl]-4-piperidyl}propinanilid
Thebain (Thebainum)
(5alfa)-6,7,8,14-tetradehydro-4,5-epoxy-3,6-dimethoxy- -17-methylmorfinan
Thebakon (Thebaconum) acetyldihydrokodeinon
Tilidin (Tilidinum) (plus mínus)-ethylester trans-2-dimethylamino-1fenyl-3-cyklohexen- -1-karboxylové kyseliny
Trimeperidin (Trimeperidinum)
4-fenyl-4-propionyloxy-1,2,5-trimethylpiperidin
Alfa-Methylthiofentanyl (Alfa-methylthio- N-/1-/1-methyl-2(2-thienyl)ethyl/4-piperidyl/-propionanilid fentanylum)
Parafluorfentanyl (Parafluorofentanylum)
4-fluor-N-(1-fenethyl-4-piperidyl)propionanilid
Beta-Hydroxyfentanyl (Beta-hydoxyfentanylum)
N-/1-(beta-hydroxyfenethyl)-4-piperidyl/propionanilid
Beta-Hydroxymethylfentanyl (Beta-hydroxymethyl- N-/1-(beta-hydroxyfenethyl)-3-methyl-4-piperidyl/-propionanilid fentanylum)
Thiofentanyl Thiofentanylum
N-/1-/2-(2-thienyl)ethyl-/4-piperidyl/propionanilid
3-Methylthiofentanyl 3-Methylthiofentanylum
N-/3-methyl-1-/2-(2-thienyl)ethyl-/4-piperidyl/-propionanilid
izomery omamných látek uvedených v této skupině, až na
výslovné výjimky, ve všech případech, kdy tyto izomery mohou
existovat podle zvláštního chemického označení;
estery a étery omamných látek uvedených v této skupině, pokud
nejsou uvedeny v jiné skupině seznamu, ve všech případech, kdy
tyto estery a étery mohou existovat;
soli omamných látek uvedených v této skupině včetně solí
esterů, éterů a izomerů uvedených výše, ve všech případech, kdy
tyto soli mohou existovat.
Skupina II
Acetyldihydrokodein (Acetyldihydrocodeinum)
(5alfa,6alfa)-6-acetoxy-4,5-epoxy-3-methoxy-17-methylmorfinan
Dihydrokodein (Dihydrocodeinum)
(5alfa,6alfa)-7,8-didehydro-4,5-epoxy-17-methylmorfifinan-6-ol
Dextropropoxyfen (Dextropropoxyphenum)
alfa-(+)-1,2-difenyl-4-dimethylamino-3-mrthyl-2-propionyloxybutan
Ethylmorfin (Ethylmorphinum) 3-ethylmorfin
Folkodin (Pholcodinum)
3-(2-morfolinoethyl)morfin
Kodein (Codeinum) 3-methylmorfin
Nikokodin (Nicocodinum) 6-nikotinoylkodein
Nikodikodin (Nicodicodinum)
6-nikotinoyl-7,8-dihydrokodein
Norkodein (Norcodeinum) N-demethylkodein
Propiram (Propiramum)
N-(1-methyl-2-pipeeridinoethyl)-N-(2-pyridyl)propionamid
izomery omamných látek uvedených v této skupině, až na
výslovné výjimky, ve všech případech, kdy tyto izomery mohou
existovat podle zvláštního chemického označení;
soli omamných látek uvedených v této skupině včetně solí
jejich izomerů uvedených výše ve všech případech, kdy tyto soli
mohou existovat.
Skupina III
Konopí (Cannabis) a pryskyřice z konopí 24)
Desomorfin (Desomorphinum)
6-desoxy-7,8-dihydromorfin
Etorfin (Etorphinum)
6,7,8,14-tetrahydro-7alfa-[2(R)-hydroxy-2-pentyl]-6,14-endo- -ethenooripavin
Heroin (Diacetylmorphinum) 3,6-diacetylmorfin
Ketobemidon (Ketobemidonum)
4-(3-hydroxyfenyl)-1-methyl-4-propionylpiperidin;
a
soli omamných látek uvedených v této skupině ve všech
případech, kdy tyto soli mohou existovat.
Příl.4
Seznam psychotropních látek
Skupina I
DET
N,N-diethyltryptamin DMHP
3-(1,2-dimethylheptyl)-1-hydroxy-7,8,9,10-tetrahydro-6,6,9-trimethyl-6H-dibenzo [b,d]pyran DMT N,N-dimethyltryptamin
Eticyklidin (Eticyclidinum) PCE
N-ethyl-1-fenylcyklohexylamin
(+)Lysergid (Lysergidum) LSD
(+)-N,N-diethyllysergamid (diethylamid kyseliny d-lysergová) LSD-25 Meskalin
3,4,5-trimethoxyfenethylamin Parahexyl
3-hexyl-1-hydroxy-7,8,9,10-tetrahydro-6,6,9-trimethyl-6H-dibenzol[b,d]pyran Psilotsin
3-(2-dimethylaminoathyl)-4-hydroxyindol Psilocin
Psilocybin (Psilocybinum)
N,N-dimethyl-0-fosforyl-4-hydroxytryptamin
Rolicyklidin (Rolicycli- PHP,PCPY 1-(1-fenylcyklohexyl)pyrrolidin dinum) STP,DOM
2-amino-1-(2,5-dimethoxy-4-methylfenyl)propan
THC Tetrahydrokanabinoly, všechny izomery: v následujícím textu znak "$" představuje trojúhelník $6a(10a), $6a(7), $7, $8, $10, $9(11) a jejich stereochemické varianty:
Tenocyklidin (Tenocycli- TCP 1-[1-(2-thyenyl)cyklohexyl]piperidin dinum)
2,5-Dimethoxy-4-bromamfetamin DOB
2-amino-1-(4-brom-2,5-dimethoxyfenyl)propan
3,4-Methylendioxyamfetanim MDA
2-amino-1-(3,4-methylendioxyfenyl)propan
Dimethoxyamfetamin (Dimethoxy- DMA
dl-2-amino-1-(2,5-dimethoxyfenyl)propan amphetaminum)
Cathinon (Cathinonum) (--)-2-aminopropiofenon
Para-methoxy- (Para-methoxy- PMA 2-amino-1-(4-methoxyfenyl)propan amfetamin amphetaminum)
Trimethoxy- (Trimethoxy- TMA dl-2-amino-1-(3,4,5-trimethoxyfenyl)propan amfetamin amphetaminum)
2,5-Dimethoxy- (2,5-Dimethoxy- DOET dl-2-amino-1-(2,5-dimeethoxy-4-ethylfenyl)propan -4-ethylamfetamin -4-ethylamphe- taminum)
5-Methoxy-3,4- (5-Methoxy-3,4- MMDA 2-amino-1-(5-methoxy-3,4-methylendioxyfenyl)propan -methylendioxy- -methylendioxy- amfetamin amphetaminum)
3,4-Methylen-di- (3,4-Methylendi- MDMA 1-(3,4-methylendioxyfenyl)-2-methylaminopropan; oxymethymfetamin oxyamphetaminum)
N-Hydroxy MDA (plus mínus)-N/alfa-methyl-3,4-(methylendioxy)fenethyl/hydroxylamin
N-Ethyl MDA (plus mínus)-N-ethyl-alfa-methyl-3,4-(methylendioxy)fenethylamin 4-Methylaminorex (plus mínus)-cis-2-amino-5-fenyl-4-methyl-2-oxazolin
soli látek uvedených v této skupině ve všech případech, kdy existence takových solí
je možná.
Skupina II
Amfetamin (Amphetaminum) (plus mínus)-2-amino-1-fenylpropan
Dexamfetamin (Dexamphetaminum) (+)-2-amino-1-fenylpropan
Fencyklidin (Phencyclidinum)
1-(1-fenylcyklohexyl)piperidin
Fenetyllin (Fenethyllinum)
dl-3,7-dihydro-1,3-dimethyl-7-{2-[(1-methyl-2-fenylethyl)amino]ethyl}- -1H-purin-2,6-dion
Fenmetrazin (Fenmetrazinum) 2-fenyl-3-methylmorfolin
Meklochalon (Mecloqualonum)
3-(o-chlorfenyl)-2-methyl-4(3H)-chinazolinon
Levamfetamin (Levamphetaminum) l-2-amino-1-fenylpropan
Levometamfetamin (Levomethamphetaminum) l-1-fenyl-2-methylaminopropan
Metamfetamin (Metamphetaminum)
(+)-1-fenyl-2-methylaminopropan
Metachalon (Metaqualonum)
2-methyl-3-o-tolyl-4(3H)-chinazolinon
Methylfenidát (Methylphenidatum) methylester kyseliny 2-fenyl-2-(2-piperidyl)octové
Metamfetamin racemát (Metanphetaminum racemicum) (plus mínus)-1-fenyl-2-methylaminopropan um)
Sekobarbital (Secobarbitalum)
5-allyl-5-(1-methylbutyl)barbiturová
kyselina
Delta-9-Tetrahydro-
kanabinol
soli látek uvedených v této skupině ve všech případech, kdy
existence takových solí je možná.
Skupina III
Amobarbital (Amobarbitalum)
5-ethyl-5-(3-methylbutyl)barbiturová kyselina
Cyklobarbital (Cyclobarbitalum)
5-(1-cyklohexen-1-yl)-5-ethylbarbiturová
kyselina
Glutetimid (Glutethimidum) 2-ethyl-2-fenylglutarimid
Pentazoncin (Pentazocinum)
6,11-dimethyl-1,2,3,4,5,6-hexahydro-3-(3-methyl-2-butenyl)-2,6-methano- -3-benzazocin-8-ol
Pentobarbital (Pentobarbitalum)
5-ethyl-5-(1-methylbutyl)barbiturová kyselina
Cathin (Cathinum)
D-treo-2-amino-1-hydroxy-1-fenylpropan
Butalbital (Butalbitalum) 5-allyl-5-isobutylbarbiturová kyselina
Buprenorfin (Buprenorphium)
21-cyklopropyl-7-(S)-1-hydro-1,2,2,-trimethyl propyl-6, 14-endo-ethano-6, 7, 8, 14-tetrahydrooripavin; a
soli látek uvedených v této skupině ve všech případech, kdy
existence takových solí je možná.
Skupina IV
Alprazolam (Alprazolamum)
6-fenyl-8-chlor-1-methyl-4H-s-triazolo[4,3-a]-[1,4]benzodiazepin
Amfepramon (Amphepramonum) 2-(diethylamino)propiofenon
Barbital (Barbitalum) 5,5-diethylbarbiturová kyselina
Benzfetamin (Benzphetaminum)
N-benzyl-N,alfa-dimethylfenethylamin
Bromazepam (Bromazepamum)
7-brom-1,1-dihydro-5-(2-pyridyl)-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Chlordiazepoxid (Chlordiazepoxidum)
5-fenyl-7-chlor-2-methylamino-3H-1,4-benzodiazepin-4-oxid
Delorazepam (Delorazepamum)
1,3-dihydro-7-chlor-5-(o-chlorfenyl)-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Diazepam (Diazepamum)
1,3-dihydro-5-fenyl-7-chlor-1-methyl-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Efedrin (Ephedrinum)
L-(--)-erythro-1-fenyl-2-methylaminopropanol
Estazolam (Estazolamum)
6-fenyl-8-chlor-4H-s-triazolo-[4,3-a][1,4]benzodiazepin
Ethchlorvynol (Ethchlorvynolum)
3-ethyl-1-chlor-1-penten-4-in-3-ol
Etinamát (Etinamatum) 1-ethinylcyklohexanolkarbamát
Ethylloflazepát (Ethyllis loflazepas) ethyl 2,3-dihydro-5-(o-fluorfenyl)-7-chlor-2-oxo-1H-1,4- -benzodiazepin-3-karboxylát
Fendimetrazin (Phendimetrazindum)
(+)-3,4-dimethyl-2-fenylmorfolin
Fenobarbital (Phenobarbitalum) 5-ethyl-5-fenylbarbiturová kyselina
Fentermin (Phenterminum) 1,1-dimethylfermethylamin
Fluodiazepam (Fludiazepamum)
1,3-dihydro-5-(o-fluorfenyl)-7-chlor-1-methyl-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Flunitrazepam (Flunitrazepamum)
1,3-dihydro-5-(o-fluorfenyl)-1-methyl-7-nitro-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Flurazepam (Flurazepamum)
1-[2-(diethylamino)ethyl]-1,3-dihydro-5-(o-fluorfenyl)-7-chlor-2H- -1,4-benzodiazepin-2-on
Halazepam (Halazepamum)
1,3-dihydro-5-fenyl-7-chlor-1-(2,2,2-trifluorethyl)-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Haloxazolam (Haloxazolamum)
10-brom-11b-(o-fluorfenyl)-2,3,7,11b- -tetrahydrooxazolo[3,2-d][1,4]benzodiazepin-6-(5H)-on
Kamazepam (Camazepamum)
1,3-dihydro-3-hydroxy-5-fenyl-7-chlor-1-methyl-2H-1,4- -benzodiazepin-2-on
dimethylkarbamát (ester)
Ketazolam (Ketazolamum)
8,12b-dihydro-2,8-dimethyl-12b-fenyl-11-chlor-4H- -[1,3]oxazino[3,2-d][1,4]benzodiazepin-4,7-(6H)-dion
Klobazam (Clobazamum)
5-fenyl-7-chlor-1-methyl-1H-1,5-benzodiazepin-2,4(3H,5H)-dion
Klonazepam (Clonazepamum)
1,3-dihydro-5-(o-chlorfenyl)-7-nitro-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Klorazepát (Acidum clorazepicum)
2,3-dihydro-2,2-dihydroxy-5-fenyl-7-chlor-1H-1,4- -benzodiazepin-3-karboxylová kyselina
Klotiazepam (Clotiazepamum)
1,3-dihydro-7-ethyl-5-(o-chlorfenyl)-1-methyl-2H- -thieno[2,3-e][1,4]diazepin-2-on
Kloxazolam (Cloxazolamum)
10-chlor-11b-(o-chlorfenyl)-2,3,7,11b- -tetrahydrooxazolo[3,2-d][1,4]benzodiazepin-6(5H)-on
Lefetamin (Lefetaminum) SPA
(--)-1,2-difenyl-1-dimethylaminoethan
Loprazolam (Loprazolamum)
2,4-dihydro-6-(o-chlorfenyl)-2-[(4-methyl-1-piperazinyl)methylen]- -8-nitro-1H-imidazo-[1,2-a][1,4]benzodiazepin-1-on
Lorazepam (Lorazepamum)
1,3-dihydro-3-hydroxy-7-chlor-5-(o-chlorfenyl)-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Lormetazepam (Lormetazepamum)
1,3-dihydro-3-hydroxy-7-chlor-5-(o-chlorfenyl)-1-methyl- -2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Mazindol (Mazindolum)
2,5-dihydro-5-(p-chlorfenyl)-3H-imidazo[2,1-alfa]-isoindol-5-ol
Medazepam (Medazepamum)
2,3-dihydro-5-fenyl-7-chlor-1-methyl-1H-1,4-benzodiazepin
Meprobamát (Meprobamatum)
2-methyl-2-(1-propyl)-1,3-propandiol dikarbamát
Methylfenobarbital
(Methylphenobarbitalum)5-ethyl-5-fenyl-1-methylbarbiturová kyselina
Methyprylon (Methyprylonum)
3,3-diethyl-5-methylpiperidin-2,4-dion
Nordazepam (Nordazepamum)
1,3-dihydro-5-fenyl-7-chlor-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Nitrazepam (Nitrazepamum)
1,3-dihydro-5-fenyl-7-nitro-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Nimetazepam (Nimetazepamum)
1,3-dihydro-5-fenyl-1-methyl-7-nitro-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Oxazepam (Oxazepamum)
1,3-dihydro-5-fenyl-3-hydroxy-7-chlor-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Oxazolam (Oxazolamum)
11b-fenyl-10-chlor-2-methyl-2,3,7,11b- -tetrahydrooxazolo[3,2-d][1,4]benzodiazepin-6(5H)-on
Pinazepam (Pinazepamum)
1,3-dihydro-5-fenyl-7-chlor-1-(2-propinyl)-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Pipradrol (Pipradrolum) difenyl(2-piperidyl)methanol
Prazepam (Prazepamum)
1-cyklopropylmethyl-1,3-dihydro-5-fenyl-7-chlor-2H-1?4-benzodiazepin-2-on
Temazepam (Temazepamum)
1,3-dihydro-5-fenyl-3-hydroxy-7-chlor-1-methyl-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Tetrazepam (Tetrazepamum)
5-(1-cyklohexenyl)-1,3-dihydro-7-chlor-1-methyl-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Triazolam (Triazolamum)
8-chlor-6-(o-chlorfenyl)-1-methyl-4H-s-triazolo[4,3-a][1,4]benzodiazepin
Ethylamfetamin (Ethylamphetaminum) dl-2-ethylamino-1-fenylpropan
Fenkamfamin (Fencamfaminum)
dl-2-ethylamino-3-fenylbicyklo[2,2,1]heptan
Fenproporex (Fenproporexum)
dl-2-(2-kyanethylamino)-1-fenylpropan
Mefenorex (Mefenorexum)
dl-2-(3-chlorpropylamino)-1-fenylpropan
Midazolam (Midazolamum)
8-chlor-6-(o-fluorfenyl)-1-methyl-4H-imidazo-(1,5-a)(1,4)benzodiazepin
Pyrovaleron (Pyrovaleronum)
dl-1-(4-methylfenyl)-2-(1-pyrrolidinyl)-1-pentanon
Allobarbital (Allobarbitalum) 5,5-diallylbariturová kyselina
Butobarbital (Butobarbitalum) 5-butyl-5-ethylbarbiturová kyselina
Sekbutabarbital (Secbutabarbitalum)
5-ethyl-5-(1-methylpropyl)barbiturová
kyselina
Vinylbital (Vinylbitalum)
5-(1-methylbutyl)-5-vinylbarbiturová kyselina
Pemolin (Pemolinum)
5-fenyl-2-imino-4-oxazolidinnon; a
soli látek uvedených v této skupině ve všech případech, kdy
existence takových solí je možná.
Pozn. uvozené "$" nejsou součástí Příloh, pouze komentářem
k technice přepisu.
Příl.5
Vedení evidence
zvláště nebezpečných jedů
druh zvláště Stav zásob ke dni..............nebezp. jedu............strana..... $ pozn. další záznamy tvoří tabulku otočenou o 90 stupňů doleva $ +-----------------------------------------------------------------+ |poř. č. záznamu | +-----------------------------------------------------------------+ |datum zápisu | +-----------------------------------------------------------------+ |druh a číslo dokladu | +-----------------------------------------------------------------+ |příjem | +-----------------------------------------------------------------+ |výdej | +-----------------------------------------------------------------+ |zásoba | +-----------------------------------------------------------------+ |dodavatel (název a sídlo) *) | +-----------------------------------------------------------------+ |příjemce (název a sídlo organizace | |a jméno přejímající osoby) | +-----------------------------------------------------------------+ |číslo povolení k zacházení | |s jedy či k jakému účelu | |byl zvláště nebezpečný jed | |vydán **) | +-----------------------------------------------------------------+ |poznámka | +-----------------------------------------------------------------+
Příl.6
Označení obalů jedů a žíravin
Skupina látek: ------------------------------------------------------------------ I. Zvláště nebezpečné jedy 1. obrazový symbol lebky se zkříženými hnáty 2. nápis "Zvláště nebezpečný jed! Podléhá evidenci!" 3. název a koncentrace jedu (jedů) v látce nebo v přípravku obsažených 4. poučení, jakým způsobem je ohroženo zdraví člověka, např.: "Nebezpečné výpary!" "Vstřebává se kůží!" 5. hmotnost a objem obsahu ------------------------------------------------------------------- II. Ostatní jedy totéž jako u zvláště nebezpečných jedů, jen s tím rozdílem, že nápis zní:"Jed!" ------------------------------------------------------------------- III. Žíraviny 1. obrazový symbol ruky s poleptanými prsty 2. nápis "Pozor! Žíravina!" 3. název žíraviny ------------------------------------------------------------------
Příl.7
k nařízení vlády č. 192/1988 Sb.
Komise pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy Zn.: ............... V ............. dne ....... 19.. Záznam o zkoušce odborné způsobilosti pro práce s jedy Přihlášku podala organizace ..................................... Jméno a příjmení ................................................ narozen dne ...............v ..................okres ............ č. obč. průkazu ................................................. vzdělání ........................................................ předchozí praxe při zacházení s jedy a pracovní zařazení ........ ................................................................. práce (funkce), kterou má vykonávat ............................. jedy (skupiny jedů), s nimiž má pracovat ........................ ................................................................. ................................................................. Zkouška konána dne .............................................. Otázky: ....................... hodnocení ....................... ....................... ....................... ....................... ....................... ....................... ....................... ....................... ....................... Závěrečné hodnocení ............................................. Členové zkušební komise: 1 předseda .............. 2 člen............... 3 člen .................. (jména a funkce) Osvědčení vydáno dne ..............pod zn.: ....................
Příl.8
k nařízení vlády č. 192/1988 Sb.
Krajský národní výbor Krajský hygienik Zn.: .............. V .................. dne ....... 19 .. Osvědčení o odborné způsobilosti pro práce s jedy Jméno a příjmení ..................................................................... narozen dne .................. v .......................... okres .................... č. obč. průkazu ...................................................................... vykonal dne ......... úspěšně zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy (podle § 15 až 17 nařízení vlády). Je odborně způsobilý(á) k zacházení s těmito jedy: ............................................................................... ....... ............................................................................... ....... ............................................................................... ....... ............................................................................... ....... ............................................................................... ....... Toto osvědčení platí trvale.*) Toto osvědčení pozbývá platnosti dne ............. 19.. *) ...................................... L.S. ........................................ předseda zkušební komise krajský hygienik .................................... KNV
Příl.9
Vedení evidence
omamných látek a psychotropních látek
+----+---+-----------+--------------------------------------------+ | | | | Název omamné látky - psychotropní látky | | | | | (přípravku) | | | | +----+----+----+----+----+----+----+----+----+ | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | +----+---+-----------+----+----+----+----+----+----+----+----+----+ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | +----+---+-----------+----+----+----+----+----+----+----+----+----+ | | | | | | | | | | | | | $ ve sloupci 1 je svisle napsáno: "pořadové čís. dokladu" $ $ ve sloupci 2 je svisle napsáno: "datum výdeje nebo příjmu" $ $ ve sloupci 3 je svisle napsáno: "jméno a adresa dodavatele nebo odběratele" $
Tímto způsobem se upravují knihy pro evidenci o pohybu
omamných látek a psychotropních látek nebo přípravků
v organizacích mimo rámec působnosti ministerstva (ve
veterinárních organizacích, ve vědeckých výzkumných, výukových
a kontrolních ústavech, v organizacích oprávněných k zahraničně
obchodní činnosti a ve výrobních podnicích, popř. dalších.*)
Knihy musí být vázané (šitím na hřbetu) a stránky očíslované.
Na titulní straně se uvede:
a) označení organizace (razítko s plnou adresou,
b) den, kterým záznamy začínají a končí,
c) jméno, adresa a podpis pracovníka odpovědného za vedení
evidence.
Na první straně se uvede seznam látek nebo přípravků
s odkazem na stránku, na které záznamy o každé jednotlivé látce
nebo přípravku začínají.
Knihy jsou zvlášť pro omamné látky a zvlášť pro psychotropní
látky.
Organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti vedou
tyto knihy odděleně pro vývoz a dovoz látek. Každá látka a každý
přípravek ji obsahující stejně jako léková forma, musí být vedena
na zvláštní stránce knihy s těmito údaji:
a) datum vývozu nebo dovozu,
b) množství vyvážené nebo dovážené látky,
c) stát a úplné označení dovozce nebo vývozce,
d) data a číslo povolení (certifikátu) vydaného příslušným
orgánem země dovozce a vývozce.
Příl.10
k nařízení vlády č. 192/1988 Sb.
Komise pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s omamnými látkami a psychotropními látkami Zn: ............ V .......... dne......... 19 .. Záznam o zkoušce odborné způsobilosti pro práce s omamnými látkami a psychotropními látkami Přihlášku podala organizace ............................................. Jméno a příjmení ........................................................ narozen(a) dne ................. v .................. okres ............. č. obč. průkazu ......................................................... vzdělání ................................................................ předchozí praxe ......................................................... dosavadní povolání a postavení v něm .................................... práce (funkce), kterou má vykonávat ..................................... omamné látky a psychotropní látky nebo přípravky, s nimiž má pracovat.... ......................................................................... ......................................................................... Zkouška konána dne ...................................................... Otázky: ............................ hodnocení .......................... ............................ .......................... ............................ .......................... ............................ .......................... Závěrečné hodnocení ..................................................... Členové zkušební komise: 1 předseda ..................... 2 člen.................. 3 člen ......................... (jména a funkce) Osvědčení vydáno dne ......................pod zn.: ....................
Příl.11
k nařízení vlády č. 192/1988 Sb.
Krajský národní výbor Zn.: ................... V ................ dne ..... 19 .. Osvědčení o odborné způsobilosti pro práce s omamnými látkami a psychotropními látkami Jméno a příjmení ....................................................................... narozen dne ........................... v ....................... okres ................ č. obč. průkazu ........................................................................ vykonal dne ......... úspěšně zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s omamnými látkami a psychotropními látkami (podle § 34 až 36 nařízení vlády). Je odborně způsobilý(á) k zacházení s těmito omamnými látkami a psychotropními látkami: ............................................................................... ......... ............................................................................... ......... ............................................................................... ......... ............................................................................... ......... ............................................................................... ......... ....................................... L.S. ........................................... předseda zkušební komise vedoucí odboru zdravotnictví ...................................... KNV
*) Odpadá u závodů zvláště nebezpečné jedy vyrábějících.
*) Zvláštní způsob vedení evidence ve zdravotnických zařízeních
a organizacích je upraven instrukcí ministerstva zdravotnictví
a sociálních věcí ČSR.
*) Nehodící se škrtněte.
**) Číslo povolení k zacházení s jedy se uvádí při evidenci ve
výrobních, dovozních, dodavatelských a prodejních
organizacích; při evidenci spotřeby uvnitř organizace se uvádí
účel, ke kterému byl zvláště nebezpečný jed vydán.
1) Československý lékopis - 4. vydání, jehož závaznost je
stanovena vyhláškou ministerstva zdravotnictví ČSR č.
10/1987 Sb.
2) § 21 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,
výbušninách a o státní báňské správě.
3) Např. § 25 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č.
6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.
4) Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 80/1965 Sb.,
o ochraně volně žijících živočichů.
5) Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona ČNR č.
146/1971 Sb. a zákona ČNR č. 96/1977 Sb.
Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 54/1958 Ú.l.,
kterou se určují chráněné druhy rostlin a podmínky jejich
ochrany.
6) § 7 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se
zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb.
7) § 23 odst. 1 vyhlášky Státní plánovací komise a Státní
arbitráže Československé socialistické republiky č. 48/1980
Sb., o hmotném bilancování a projednávání dodavatelsko
- odběratelských vztahů v plánovacím procesu.
8) § 11 zákona ČNR č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů
veterinární péče České socialistické republiky.
9) ČSN 01 8010.
10) Např. přepravní řády a podrobnější přepravní podmínky
železniční, silniční, letecké, vodní a sdružené dopravy
a poštovní řád, zákon č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě
a vnitrostátním zasílatelství, vyhlášky federálního
ministerstva dopravy č. 122/1979 Sb., kterou se provádí zákon
o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství.
11) § 244 hospodářského zákoníku.
12)Středisko je zřízeno při klinice nemocí z povolání v Praze 2, Vyšehradská 49.
13) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství.
Nařízení vlády ČSSR č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského
a služebního tajemství.
Nařízení vlády ČSSR č. 149/1971 Sb., o základních
skutečnostech tvořících předmět státního tajemství.
14) § 45 vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČSR č. 77/1981 Sb.,
o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících
ve zdravotnictví.
15) Směrnice ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZ
o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, reg. částka
1/1968 Sb., ve znění směrnic ministerstva zdravotnictví ČSR č.
17/1970 Věst. MZ ČSR, reg. částka 20/1970 Sb.
16) § 272 zákoníku práce.
17) § 71 a § 75 odst. 2 a 3 a § 76 zákona č. 20/1966 Sb., o péči
o zdraví lidu.
18) Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č.
117/1987 Sb., o péči o zdraví zvířat.
19) § 9 zákona ČNR č. 108/1987 Sb.
20) Československý lékopis 4. vydání, jehož závaznost je stanovena
vyhláškou č. 10/1987 Sb.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 43/1987 Sb.,
o registraci hromadně vyráběných léčivých přípravků a úhradě
nákladů s tím spojených.
21) Zákon č. 20/1966 Sb.
Zákon č. 87/1987 Sb.
22) Tyto plyny se považují za zvláště nebezpečné jedy tehdy, pokud
jsou vyráběny, dodávány a používá se jich k určitému účelu.
V ostatních případech, zejména vznikají-li při výrobě jako
nežádoucí znečištění nebo exhalace, se tyto látky nepovažují
za zvláště nebezpečné jedy ve smyslu tohoto nařízení vlády,
bez újmy povinností stanovených zvláštními předpisy, zejména
zákonem č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování
ovzduší, směrnicemi ministerstva zdravotnictví ČSR - hlavního
hygienika ČSR č. 46/1978 Sb. Hyg. předpisy, o hygienických
požadavcích na pracovní prostředí (reg. v částce 21/1978 Sb.),
ve znění směrnic ministerstva zdravotnictví ČSR - hlavního
hygienika ČSR č. 66/1985 Sb. Hyg. předpisy (reg. v částce
16/1985 Sb.) a v § 2 tohoto nařízení.
23) Tyto plyny se považují za jedy tehdy, pokud jsou vyráběny,
dodávány a používá se jich k určitému účelu. V ostatních
případech, zejména vznikají-li při výrobě jako nežádoucí
znečištění nebo exhalace, se tyto látky nepovažují za zvláště
jedy ve smyslu tohoto nařízení vlády, bez újmy povinností
stanovených zvláštními předpisy, zejména zákonem č. 35/1967
Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší, směrnicemi
ministerstva zdravotnictví ČSR - hlavního hygienika ČSR č.
46/1978 Sb. Hyg. předpisy, o hygienických požadavcích na
pracovní prostředí (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění
směrnic ministerstva zdravotnictví ČSR - hlavního hygienika
ČSR č. 66/1985 Sb. Hyg. předpisy (reg. v částce 16/1985 Sb.)
a v § 2 tohoto nařízení.
24) Konopí, pokud je pěstováno a používáno výlučně k průmyslovým
účelům a pro účely zahradnické, není posuzováno jako omamná
látka.