450/1990 Sb., o Úmluvě o stejném odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty

Schválený: 29.06.1951

450/1990 Sb.

SDĚLENÍ

federálního ministerstva zahraničních věcí

Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. června 1951 byla na 34. zasedání generální konference Mezinárodní organizace práce přijata Úmluva o stejném odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty (č. 100). Ratifikace Úmluvy Československou republikou byla zapsána dne 30. října 1957 generálním ředitelem Mezinárodního úřadu práce. Podle svého článku 6 Úmluva vstoupila pro Československou republiku v platnost dnem 30. října 1958.

Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.

Úmluva č. 100

Úmluva o stejném odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty

Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla svolána správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 6. června 1951 na svém 34. zasedání,

rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se zásady stejného odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty, jež jsou sedmým bodem jednacího pořadu zasedání,

stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy,

přijímá dne 29. června 1951 tuto úmluvu, která bude označována jako Úmluva o stejném odměňování, 1951.

Čl.1

Pro účely této úmluvy

a) pojem "odměna" zahrnuje řádnou, základní nebo minimální mzdu nebo plat a jakékoliv vedlejší příjmy, vyplácené přímo nebo nepřímo, ať v hotovosti nebo v naturáliích, zaměstnavatelem pracovníku a plynoucí z pracovníkova zaměstnání;

b) pojem "stejné odměňování pro pracující muže a ženy za práci stejné hodnoty" se vztahuje na tarify odměny, stanovené bez rozlišování založeného na pohlaví.

Čl.2

1. Každý členský stát bude prostředky, odpovídajícími metodám užívaným pro stanovení tarifů odměn, podporovat a pokud je to slučitelné s takovými metodami, zajišťovat, aby byla na všechny pracovníky uplatňována zásada stejného odměňování pro pracující muže a ženy za práci stejné hodnoty.

2. Tato zásada může být prováděna

a) vnitrostátním zákonodárstvím;

b) zákonně zavedenými nebo uznávanými metodami stanovení mezd;

c) kolektivními smlouvami mezi zaměstnavateli a pracovníky;

d) kombinací těchto různých prostředků.

Čl.3

1. Kde takový postup bude usnadňovat provádění ustanovení této úmluvy, budou přijata opatření podporující objektivní hodnocení zaměstnání na podkladě práce, jež má být vykonávána.

2. Metody, jichž má být používáno při tomto hodnocení, mají být určeny úřady odpovědnými za stanovení odměny za práci, nebo tam, kde tyto odměny jsou stanoveny kolektivními smlouvami, jejich smluvními stranami.

3. Rozdílná odměňování pracovníků, která odpovídají bez ohledu na pohlaví rozdílům, určeným takovýmto objektivním hodnocením práce, jež má být vykonávána, se nebudou považovat za odporující zásadě stejného odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty.

Čl.4

Každý členský stát bude vhodným způsobem spolupracovat se zúčastněnými organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků za účelem účinného provádění ustanovení této úmluvy.

Čl.5

Formální ratifikace této úmluvy budou oznámeny generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce a jím zapsány.

Čl.6

1. Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní organizace práce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním ředitelem.

2. Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředitel zapíše ratifikace dvou členských států.

3. Pro každý další stát tato úmluva nabude účinnosti dvanáct měsíců od data, kdy byla zapsána jeho ratifikace.

Čl.7

1. Prohlášení, zasílaná generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce podle odstavce 2 článku 35 ústavy Mezinárodní organizace práce, budou obsahovat údaje

a) o územích, ohledně nichž se příslušný členský stát zavazuje provádět ustanovení úmluvy beze změny;

b) o územích, ohledně nichž se zavazuje provádět ustanovení úmluvy se změnami a podrobnostmi o těchto změnách;

c) o územích, na nichž není možno úmluvu provádět, a v těchto případech důvody, pro které ji není možno provádět;

d) o územích, ohledně nichž si vyhrazuje svá rozhodnutí až do hlubšího posouzení situace.

2. Závazky zmíněné pod písmeny a) a b) prvního odstavce tohoto článku budou považovány za nedílnou součást ratifikace a budou mít stejné účinky.

3. Každý členský stát se může kdykoliv novým prohlášením zcela nebo zčásti vzdát výhrad obsažených v jeho původním prohlášení na základě ustanovení pod písmeny b), c) nebo d) prvního odstavce tohoto článku.

4. Každý členský stát může v obdobích, během nichž lze úmluvu vypovědět podle ustanovení článku 9, zaslat generálnímu řediteli nové prohlášení pozměňující v jakémkoli jiném směru znění kteréhokoliv dřívějšího prohlášení a obsahující údaje o současné situaci v takových územích.

Čl.8

1. Prohlášení zaslaná generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce podle odstavce 4 a 5 článku 35 ústavy Mezinárodní organizace práce budou uvádět, zda ustanovení úmluvy budou prováděna na určitém území beze změny nebo se změnou; pokud bude v prohlášení uvedeno, že ustanovení úmluvy budou prováděna se změnami, musí v něm být podrobně uvedeno, v čem zmíněné změny spočívají.

2. Členský stát, členské státy nebo příslušný mezinárodní orgán se mohou pozdějším prohlášením zcela nebo částečně vzdát práva dovolávat se kterékoliv změny uvedené v dřívějším prohlášení.

3. Členský stát, členské státy nebo příslušný mezinárodní orgán mohou v obdobích, během nichž lze úmluvu vypovědět podle ustanovení článku 9, zaslat generálnímu řediteli nové prohlášení pozměňující v jakémkoli jiném směru znění kteréhokoli dřívějšího prohlášení a obsahující údaje o současném stavu, pokud jde o provádění této úmluvy.

Čl.9

1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva poprvé nabyla účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy byla zapsána.

2. Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto úmluvu a který nepoužije práva ji vypovědět podle tohoto článku během roku následujícího po uplynutí období deseti let, jak uvedeno v předchozím odstavci, bude vázán úmluvou na další desetileté období a poté ji bude moci vypovědět vždy po uplynutí desetiletého období za podmínek uvedených v tomto článku.

Čl.10

1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským státům Mezinárodní organizace práce zápis všech ratifikací, prohlášení a výpovědí, které mu členové organizace sdělí.

2. Když bude členským státům Organizace sdělovat zápis druhé ratifikace, jež mu byla oznámena, generální ředitel upozorní členské státy Organizace na datum, kdy tato úmluva nabude účinnosti.

Čl.11

Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty Spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích, prohlášeních a výpovědích, které zapsal podle ustanovení předchozích článků.

Čl.12

Vždy, bude-li to považovat za nutné, správní rada Mezinárodního úřadu práce předloží generální konferenci zprávu o provádění této úmluvy a přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad jednání generální konference otázku její úplné nebo částečné revize.

Čl.13

1. Přijme-li generální konference novou úmluvu revidující úplně nebo částečně tuto úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak

a) ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso iure okamžitou výpověď této úmluvy bez ohledu na ustanovení článku 9, a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude účinnosti;

b) od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmluva přestane být členským státům otevřena k ratifikaci.

2. Tato úmluva však zůstane v platnosti co do formy a obsahu pro ty členské státy, které ji ratifikovaly a které neratifikovaly revidující úmluvu.

Čl.14

Anglické a francouzské znění této úmluvy mají stejnou platnost.