272/2009 Sb.
ZÁKON
ze dne 23. července 2009,
kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových
a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
Změna: 332/2014 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o vojácích z povolání
Čl. I
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000
Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona
č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007
Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 479/2008 Sb., se
mění takto:
1. V § 3 odst. 1 písmeno c) zní:
„c) není členem politické strany, politického hnutí, odborové organizace,
nepodporuje, nepropaguje nebo nesympatizuje s hnutím, které prokazatelně směřuje
k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou
zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob,“.
2. V § 4 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Služební orgán je oprávněn
si za účelem ověření trestní bezúhonnosti uchazeče vyžádat opis z evidence Rejstříku
trestů.“.
3. V § 6 odst. 5 se za slovo „studiem“ vkládají slova „nebo výcvikem“ a
věta druhá se nahrazuje větou „Výcvikem se rozumí vojenská příprava k získání základních
vojenských znalostí a dovedností nezbytných k výkonu služby vojáka.“.
4. V § 6 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Vláda stanoví nařízením seznam činností vojáků, stanovených pro jednotlivé
hodnostní sbory a hodnosti.“.
5. V § 7 odstavec 2 zní:
„(2) Stanovují se tyto hodnostní sbory a hodnosti:
a) hodnostní sbor mužstvo - hodnosti vojín, svobodník,
b) hodnostní sbor poddůstojníci - hodnosti desátník, četař, rotný,
c) hodnostní sbor praporčíci - hodnosti rotmistr, nadrotmistr, praporčík,
nadpraporčík, štábní praporčík,
d) hodnostní sbor nižší důstojníci - hodnosti poručík, nadporučík, kapitán,
e) hodnostní sbor vyšší důstojníci - hodnosti major, podplukovník, plukovník,
f) hodnostní sbor generálové - hodnosti brigádní generál, generálmajor,
generálporučík, armádní generál.“.
6. V § 7 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Pro vojáky, kteří se připravují k výkonu služby studiem nebo výcvikem,
s výjimkou doktorského studijního programu, se stanovuje hodnostní sbor čekatelů
s těmito hodnostmi:
a) vojín - po dobu konání výcviku,
b) svobodník, desátník, četař - po dobu studia ve vojenské vyšší odborné
škole a bezprostředně navazujícího výcviku,
c) svobodník, desátník, četař - po dobu studia ve vojenské vysoké škole
v bakalářském studijním programu a bezprostředně navazujícího výcviku,
d) svobodník, desátník, četař, rotný, rotmistr, nadrotmistr - po dobu
studia ve vojenské vysoké škole v magisterském studijním programu.“.
Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 4 až 10.
7. V § 8 odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 1d znějí:
„(1) Nejkratší doba výkonu služby činí v hodnosti
a) svobodník, desátník a četař 1 rok,
b) rotný, rotmistr, nadrotmistr a poručík 2 roky,
c) praporčík, nadporučík, kapitán, major a podplukovník 3 roky,
d) nadpraporčík 4 roky.
(2) Do doby výkonu služby v hodnosti se započítává doba trvání služebního
poměru vojáka kromě doby dispozice podle § 10 odst. 4 a doby rodičovské dovolené,
s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc v
mateřství podle zvláštního právního předpisu1d).
1d) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších
předpisů.“.
8. V § 8 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
9. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou
č. 4a zní:
㤠10a
Zvláštní dispozice
Do zvláštní dispozice se určí voják, který je příslušníkem Vojenského
zpravodajství, jestliže to vyžaduje důležitý zájem služby. Voják určený do zvláštní
dispozice má obdobné postavení jako příslušník zpravodajské služby bezpečnostního
sboru, zařazený do zálohy zvláštní podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních
sborů4a). Na vojáka, který je určen do zvláštní dispozice, se ustanovení tohoto zákona
použijí přiměřeně.
4a) § 31 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních
sborů.“.
10. V § 19 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „anebo podporuje,
propaguje nebo sympatizuje s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv
a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť
vůči jiné skupině osob“.
11. V § 19 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky
pod čarou č. 9b zní:
„(2) V případě snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod
podle zvláštního právního předpisu9b) může prezident nebo ministr na základě žádosti
vojáka rozhodnout v souladu s potřebami ozbrojených sil o setrvání vojáka ve služebním
poměru i po dosažení této věkové hranice, nejpozději do dosažení důchodového věku
podle zvláštního právního předpisu7). Při rozhodování se rovněž přihlíží k odbornosti
vojáka, dosavadnímu průběhu jeho služebního poměru, jeho morálním vlastnostem, zdravotnímu
stavu a k jeho účasti v zahraničních operacích.
9b) § 74 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona
č. 289/1997 Sb.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
12. § 31 včetně nadpisu zní:
㤠31
Intenzivní vojenský výcvik
(1) Intenzivním vojenským výcvikem se rozumí nepřetržitý sled výcvikových
činností, které probíhají po dobu delší než 30 hodin a kratší než 48 hodin.
(2) Doba intenzivního vojenského výcviku se započítává do celkové základní
týdenní doby služby. Po dobu intenzivního vojenského výcviku se ustanovení o přestávkách
ve službě nepoužije.“.
13. Za § 31 se vkládají nové § 31a až 31c, které včetně nadpisů a poznámek
pod čarou č. 10a a 10b znějí:
㤠31a
Nepřetržitý vojenský výcvik
(1) Nepřetržitým vojenským výcvikem se rozumí nepřetržitý sled výcvikových
činností, které probíhají nejméně 48 hodin.
(2) Po dobu nepřetržitého vojenského výcviku se ustanovení o základní
týdenní době služby, o službě konané nad základní týdenní dobu služby, o nepřetržitém
odpočinku mezi službami a nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě
nepoužijí.
§ 31b
Nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky
(1) Nepřetržitým vojenským nasazením na území České republiky je doba
výkonu služby při plnění úkolů ozbrojených sil podle zvláštního právního předpisu10a).
(2) Nepřesahuje-li doba nepřetržitého vojenského nasazení na území České
republiky 48 hodin, započítává se do celkové základní týdenní doby služby. Přesahuje-li
doba nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky 48 hodin, ustanovení
o základní týdenní době služby, o službě konané nad základní týdenní dobu služby,
o nepřetržitém odpočinku mezi službami a nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách
ve službě se nepoužijí.
§ 31c
Společná ustanovení k intenzivnímu vojenskému výcviku, nepřetržitému
vojenskému výcviku a nepřetržitému vojenskému nasazení na území České republiky
(1) Dobu zahájení a ukončení intenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého
vojenského výcviku a nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky stanoví
služební orgán.
(2) Nadřízený je povinen v době uvedené v odstavci 1 určit vojákovi přiměřenou
dobu na jídlo a oddech a místo odpočinku.
(3) Za každých ukončených 48 hodin nepřetržitého vojenského výcviku nebo
nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky má voják nárok na 8,5
hodiny volna v době, ve které by měl jinak konat službu.
(4) Za dobu volna podle odstavce 3 se plat nekrátí. Volno je služební
orgán povinen udělit neprodleně, nejpozději do 3 měsíců od ukončení nepřetržitého
vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky.
Za dobu výkonu služby při nepřetržitém vojenském výcviku a nepřetržitém vojenském
nasazení na území České republiky trvajícím 48 hodin a déle nenáleží vojákovi příplatek
za noční práci, příplatek za práci v sobotu a v neděli, plat a náhradní volno za
práci přesčas, příplatek za dělenou směnu, plat nebo náhradní volno za práci ve svátek
a odměna za pracovní pohotovost podle zvláštního právního předpisu10b).
10a) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve
znění pozdějších předpisů.
10b) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v
rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.“.
14. V § 40 odstavec 1 zní:
„(1) Na vojáky, kteří konají službu v zahraničí, se vztahují ustanovení
tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak.“.
15. V § 40 se odstavec 4 zrušuje.
16. Za § 40 se vkládá nový § 40a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou
č. 12a zní:
㤠40a
Zahraniční operace
(1) Zahraniční operací se rozumí výkon služby mimo území České republiky,
během kterého voják plní úkoly ozbrojených sil podle zvláštního právního předpisu12a).
(2) Po dobu vyslání do zahraniční operace plní voják služební povinnosti
podle zařazení v úkolovém uskupení nebo individuálně.
(3) Úkolovým uskupením se rozumí dočasné uskupení vojenských útvarů,
jednotek, jejich částí nebo jednotlivých vojáků pod velením stanoveného velitele,
které je sestaveno za účelem provedení konkrétní operace nebo splnění konkrétního
úkolu a které nemá stálou organizační strukturu. Velitel má vůči vojákům úkolového
uskupení postavení služebního orgánu.
(4) Vyžadují-li to podmínky zahraniční operace, není velitel úkolového
uskupení povinen používat ustanovení o základní týdenní době služby, o službě konané
nad základní týdenní dobu služby, o nepřetržitém odpočinku mezi službami a nepřetržitém
odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě. Vyžadují-li to poměry nebo zvyklosti
v místě zahraniční operace, je velitel úkolového uskupení oprávněn stanovit vojákovi
přiměřená omezení. Velitel úkolového uskupení je povinen v době, po kterou jsou stanoveny
ztížené podmínky výkonu služby a doby odpočinku, zabezpečit vojákovi přiměřenou dobu
na jídlo a oddech a určit místo odpočinku.
(5) Po dobu vyslání do zahraniční operace se dovolená a služební volno
poskytují pouze tehdy, umožňují-li to podmínky zahraniční operace.
12a) § 10 odst. 1 a 2 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České
republiky, ve znění zákona č. 546/2005 Sb.“.
17. V § 48 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena h) a i), která znějí:
„h) nezneužívat ve svůj prospěch nebo ve prospěch jiných osob informace
získané při výkonu služby a nepřijímat neoprávněné dary nebo jiné výhody v souvislosti
s výkonem služby,
i) bezodkladně ohlásit nadřízenému zahájení trestního řízení vůči své osobě
a informovat ho o průběhu a ukončení tohoto trestního řízení.“.
18. V § 59 odst. 3 se slova „v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil
v zahraničí“ nahrazují slovy „v zahraničních operacích“.
19. V § 66 odst. 2 se za slova „doba preventivní“ vkládají slova „nebo
mimořádné“ a slova „doba služebního volna za nepřetržitý vojenský výcvik“ se nahrazují
slovy „doba volna za nepřetržitý vojenský výcvik a nepřetržité vojenské nasazení
na území České republiky“.
20. V § 67 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Voják zařazený do zvláštní dispozice má nárok na plat podle činnosti
jím vykonávané v této dispozici.“.
21. V § 92 odst. 1 se za slova „na preventivní“ vkládají slova „nebo mimořádnou“.
22. Za § 97 se vkládá nový § 97a, který včetně nadpisu zní:
㤠97a
Mimořádná rehabilitace
(1) Vojákovi, který konal službu v zahraniční operaci po dobu nejméně
90 dnů vcelku, může být poskytnuta mimořádná rehabilitace v trvání 14 kalendářních
dnů v kalendářním roce k upevnění zdravotního stavu.
(2) Mimořádná rehabilitace se poskytuje na žádost vojáka tak, aby byla
zahájena nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne návratu ze zahraniční operace.
(3) Při souběhu mimořádné rehabilitace a nároku na preventivní rehabilitaci
v témže kalendářním roce se poskytne vojákovi pouze preventivní rehabilitace. Při
souběhu mimořádné rehabilitace a nároku na zvláštní dovolenou v témže kalendářním
roce se poskytne vojákovi pouze mimořádná rehabilitace.
(4) Mimořádnou rehabilitaci organizuje a náklady s ní spojené hradí ministerstvo.“.
23. V § 120 odst. 2 se za slova „nebo majetek,“ vkládají slova „při plnění
zvláštních úkolů při činnostech podle zvláštního právního předpisu35)“.
24. V § 120 odst. 3 se slova „v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil
v zahraničí“ nahrazují slovy „v zahraničních operacích“.
25. § 124 včetně nadpisu zní:
㤠124
Jednorázové odškodnění pozůstalých
(1) Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi
a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém, a
to každému ve výši 240 000 Kč. Jednorázové odškodnění pozůstalých v úhrnné výši 240
000 Kč dále náleží rodičům zemřelého vojáka, jestliže s ním žili ve společné domácnosti;
odškodnění ve stejné výši přísluší i v případě, že se zemřelým vojákem žil ve společné
domácnosti pouze jeden rodič.
(2) Vláda může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji platové úrovně
vojáků a životních nákladů, nařízením zvýšit částky uvedené v odstavci 1.“.
26. V § 125 odst. 1 se slova „osminásobku minimální mzdy.17)“ nahrazují
slovy „120 000 Kč.“.
27. V § 127 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ ; to se vztahuje
i na náhradu nákladů na výživu pozůstalých“.
28. V § 143 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
29. V § 143 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který včetně poznámek
pod čarou č. 42c, 42d a 42e zní:
„(8) Na výsluhové náležitosti nemá nárok voják, proti kterému je ke dni
zániku služebního poměru podle § 18 písm. a) nebo ke dni propuštění ze služebního
poměru podle § 19 odst. 1 písm. k) vedeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin.
Na výsluhové náležitosti nemá nárok též osoba uvedená ve větě první, pokud byla pravomocně
odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nebo bylo pravomocně rozhodnuto
o podmíněném zastavení jejího trestního stíhání42c), nebo bylo pravomocně rozhodnuto
o schválení narovnání42d), anebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení
podání návrhu na potrestání42e). Pokud trestní řízení skončilo jiným než pravomocným
rozhodnutím podle věty druhé, je dnem doručení oznámení bývalého vojáka o pravomocném
skončení trestního řízení příslušnému orgánu ministerstva zahájeno řízení o žádosti
o výsluhové náležitosti. Splňuje-li bývalý voják nárok na výsluhové náležitosti,
vyplatí se mu zpětně ode dne zániku služebního poměru. Zemřel-li voják před ukončením
trestního řízení, přiznají a vyplatí se částky splatné od zániku služebního poměru
do dne smrti vojáka postupně manželce (manželovi), dětem a rodičům, jestliže žili
s vojákem v době smrti ve společné domácnosti. Podmínka žití ve společné domácnosti
nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém.
42c) § 307 trestního řádu.
42d) § 309 trestního řádu.
42e) § 179g trestního řádu.“.
Dosavadní odstavce 8 až 11 se označují jako odstavce 9 až 12.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 42c se označuje jako poznámka pod čarou
č. 42f, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
30. Část devátá včetně nadpisu zní:
„ČÁST DEVÁTÁ
ROZHODOVÁNÍ VE VĚCECH SLUŽEBNÍHO POMĚRU
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 144
Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení ve věcech služebního
poměru správní řád, s výjimkou § 10 až 12, § 14, části druhé hlavy XI a § 175.
§ 145
V řízení ve věcech služebního poměru se rozhoduje o
a) změně doby trvání služebního poměru,
b) přerušení služebního poměru,
c) náhradě škody podle tohoto zákona,
d) propuštění ze služebního poměru,
e) odnětí hodnosti,
f) zrušení služebního poměru ve zkušební době,
g) nároku na příspěvek při přestěhování,
h) nároku na přídavek na bydlení, nesouhlasí-li voják s výší
nebo s neposkytnutím přídavku, nebo se zastavením jeho výplaty,
i) době služby pro zabezpečení výsluhovými náležitostmi a pro
sociální zabezpečení, nesouhlasí-li voják s vykázanou dobou,
j) neposkytnutí, odnětí nebo snížení náhrady ve výši platu podle
ustanovení § 68 odst. 4 a 5,
k) žádosti vojáka o jeho setrvání ve služebním poměru podle §
19 odst. 2.
HLAVA II
ŘÍZENÍ O ODNĚTÍ HODNOSTI
HLAVA III
PŘEZKOUMÁNÍ ROZHODNUTÍ
§ 149
Odvolací orgán
Odvolací orgán je povinen vydat rozhodnutí o odvolání bez zbytečného
odkladu, nejpozději však do 90 dnů ode dne podání odvolání.
HLAVA IV
ŘEŠENÍ ŽÁDOSTÍ A STÍŽNOSTÍ
§ 153
Žádost nebo stížnost vojáka
(1) Voják může podat ve věcech výkonu služby a ve věcech služebních
vztahů podle tohoto zákona žádost nebo stížnost. Žádost nebo stížnost vojáka se podává
písemně nadřízenému nebo služebnímu orgánu.
(2) Žádost nebo stížnost vojáka vyřizuje podle jejího obsahu nadřízený
vojáka nebo služební orgán. Stížnost vojáka nesmí vyřizovat nadřízený nebo služební
orgán, vůči kterému stížnost směřuje; vyřizuje ji nadřízený toho nadřízeného nebo
nadřízený služební orgán toho služebního orgánu, vůči kterému směřuje.
(3) Žádost nebo stížnost vojáka musí být vyřízena nejpozději do 30
dnů ode dne jejího podání. O vyřízení stížnosti musí být voják v této lhůtě vyrozuměn.
Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady
potřebné pro vyřízení žádosti nebo stížnosti.
(4) Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je
nadřízený nebo služební orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě.
O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; voják
bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal.
(5) Má-li voják za to, že stížnost, kterou podal u příslušného nadřízeného
nebo služebního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený služební orgán,
aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.
(6) Jestliže voják stížnost opakuje, je nutné přezkoumat, zda původní
stížnost byla správně vyřízena, a o výsledku vojáka vyrozumět. Neobsahují-li další
stížnosti vojáka v téže věci nové skutečnosti, služební orgán se jí dále nezabývá.
O této skutečnosti musí být voják vyrozuměn.“.
31. § 154 až 158 se včetně poznámky pod čarou č. 45 zrušují.
32. V § 165 odst. 7 se slova „v odstavci 7“ nahrazují slovy „v odstavci
6“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Voják, který je zařazen do hodnostního sboru a jmenován do hodnosti podle
§ 7 odst. 2 písm. c) až f) zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se zařazuje do hodnostního sboru a přísluší mu hodnost podle
§ 7 odst. 2 písm. a) až e) zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, dnem 1. ledna 2011, a to podle činnosti stanovené prováděcím
právním předpisem (§ 6 odst. 7 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona).
2. Voják, který je zařazen do hodnostního sboru a jmenován do hodnosti
podle § 7 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se podle § 7 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dnem 1. ledna 2011 zařazuje do hodnostního
sboru čekatelů a přísluší mu hodnost
a) svobodník, pokud studuje v prvním ročníku vojenské vyšší odborné školy
nebo pokud neukončil studium prvního ročníku vojenské vysoké školy v bakalářském
nebo magisterském studijním programu,
b) desátník, pokud ukončil první ročník vojenské vyšší odborné školy
nebo ukončil studium prvního ročníku vojenské vysoké školy v bakalářském nebo magisterském
studijním programu,
c) četař, pokud ukončil druhý ročník vojenské vyšší odborné školy nebo
ukončil studium druhého ročníku vojenské vysoké školy v bakalářském nebo magisterském
studijním programu,
d) rotný, pokud ukončil studium třetího ročníku vojenské vysoké školy
v magisterském studijním programu,
e) rotmistr, pokud ukončil studium čtvrtého ročníku vojenské vysoké školy
v magisterském studijním programu,
f) nadrotmistr, pokud ukončil studium pátého ročníku vojenské vysoké
školy v magisterském studijním programu.
3. Vojákovi, který je v den nabytí účinnosti tohoto zákona v dispozici
podle § 10 odst. 2 písm. a) a § 10 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb. a který má hodnost
a)
rotný, přísluší hodnost svobodník,
b) rotmistr, přísluší hodnost desátník,
c) nadrotmistr,
přísluší hodnost četař,
d) štábní rotmistr, přísluší hodnost rotný,
e) podpraporčík,
přísluší hodnost rotmistr,
f) praporčík, přísluší hodnost nadrotmistr,
g) nadpraporčík,
přísluší hodnost praporčík,
h) štábní praporčík, přísluší hodnost nadpraporčík,
i)
podporučík, přísluší hodnost poručík.
Ostatním vojákům přísluší hodnosti získané podle
dosavadních právních předpisů.4. Doba výkonu služby v hodnosti podle § 7 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb.,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se započítává do doby výkonu
služby v hodnosti podle § 7 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Vojáci vyslaní do zahraničí v rámci jednotek mnohonárodních ozbrojených
sil podle § 40 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, se považují za vojáky vyslané do zahraniční operace podle § 40a zákona č.
221/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Jednorázové odškodnění pozůstalých podle § 124 a jednorázové mimořádné
odškodnění pozůstalých podle § 125 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, o kterých nebylo pravomocně rozhodnuto do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se posoudí podle § 124 a 125 zákona č. 221/1999 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Řízení ve věcech služebního poměru podle § 144 až 158 zákona č. 221/1999
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které bylo zahájeno
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 221/1999 Sb.,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona
č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
ČÁST TŘETÍ
Změna trestního řádu
Čl. V
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění
zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973
Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona
č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993
Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu
Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997
Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona
č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu
vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu
Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č.
226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003
Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona
č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.
45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005
Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona
č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006
Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona
č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č.
121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008
Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona
č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009
Sb. a zákona č. 52/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 12 odst. 2 se věta třetí nahrazuje větou „Stejné postavení mají
v řízení o trestných činech příslušníků ozbrojených sil pověřené orgány Vojenské
policie, v řízení o trestných činech příslušníků Vězeňské služby České republiky
pověřené orgány této služby, v řízení o trestných činech příslušníků Bezpečnostní
informační služby pověřené orgány Bezpečnostní informační služby, v řízení o trestných
činech příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace pověřené orgány Úřadu pro
zahraniční styky a informace a v řízení o trestných činech příslušníků Vojenského
zpravodajství pověřené orgány Vojenského zpravodajství.“.
2. V § 158b odst. 1 se za slova „policejním prezidentem,“ vkládají slova
„jde-li o útvar Vojenského zpravodajství, jeho ředitelem,“.
3. V § 161 odstavec 3 zní:
„(3) Vyšetřování o trestných činech spáchaných příslušníky Policie České
republiky, příslušníky Vojenské policie, příslušníky Bezpečnostní informační služby,
příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace nebo příslušníky Vojenského zpravodajství
koná státní zástupce; přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení upravujících postup
policejního orgánu konajícího vyšetřování; ustanovení o souhlasu státního zástupce,
který je třeba k provedení úkonu policejním orgánem, se neužijí. Při vyšetřování
trestných činů příslušníků Policie České republiky, příslušníků Vojenské policie,
příslušníků Bezpečnostní informační služby, příslušníků Úřadu pro zahraniční styky
a informace nebo příslušníků Vojenského zpravodajství může státní zástupce požádat
orgány uvedené v § 12 odst. 2 v rámci jejich působnosti o opatření jednotlivého důkazu
nebo provedení jednotlivého úkonu vyšetřování, o součinnost při opatřování důkazu
nebo provádění úkonu vyšetřování, o předvedení osoby nebo za podmínek § 62 odst.
1 o doručení písemnosti. Tento orgán je povinen státnímu zástupci urychleně vyhovět.“.
4. V § 161 odstavec 4 zní:
„(4) Za splnění podmínek § 20 odst. 1 koná státní zástupce vyšetřování
podle odstavce 3 i proti těm spoluobviněným, kteří nejsou příslušníky Policie České
republiky, příslušníky Vojenské policie, příslušníky Bezpečnostní informační služby,
příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace nebo příslušníky Vojenského zpravodajství;
ustanovení § 23 tím není dotčeno.“.
5. V § 179a odstavec 3 zní:
„(3) O trestných činech příslušníků Policie České republiky, příslušníků
Vojenské policie, příslušníků Bezpečnostní informační služby, příslušníků Úřadu pro
zahraniční styky a informace nebo příslušníků Vojenského zpravodajství koná zkrácené
přípravné řízení státní zástupce; ustanovení § 161 odst. 3 a 4 zde platí přiměřeně.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího
po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 3 až 8 a čl. IV bodu 1, která
nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2011, a s výjimkou části třetí, která nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 2010.
v z. Němcová v. r.
Klaus v. r.
Fischer v. r.