60/1995 Sb.
ZÁKON
ze dne 17. března 1995,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 551/1991
Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění
pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 280/1992
Sb.,
o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních
pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966
Sb.,
o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České
národní rady č. 185/1991 Sb.,
o pojišťovnictví, ve znění
pozdějších předpisů
Změna: 375/2011 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl.I
Zákon České národní rady č. 551/1991
Sb., o Všeobecné zdravotní
pojišťovně České republiky, ve znění zákona České národní rady č.
592/1992 Sb. a zákona České národní
rady č. 10/1993 Sb., se mění
a doplňuje takto:
1. § 5 písm. a)
zní:
"a) platby za úhrady zdravotní péče poskytované na základě
všeobecného zdravotního pojištění podle smluv uzavřených se
zdravotnickými zařízeními,".
2. § 5 písm. d)
zní:
"d) náklady na činnost Pojišťovny v rámci schváleného zdravotně
pojistného plánu; maximální výši nákladů na činnost Pojišťovny
stanoví Ministerstvo financí právním předpisem.".
3. § 6 odst. 2
včetně poznámky č. 2) zní:
"(2) Pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím
auditora2)
nebo právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorů2)
(dále
jen "auditor"),
a) ověření účetní závěrky Pojišťovny,
b) ověření výroční zprávy Pojišťovny za příslušný rok.
2) Zákon ČNR č. 524/1992
Sb., o auditorech a Komoře auditorů České
republiky.".
4. V § 6 se za
odstavec 2 vkládají nové odstavce
3 až 6, které
včetně poznámky č. 3) znějí:
"(3) Pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené
Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního rozpočtu
a státního závěrečného účtu předložit tomuto ministerstvu
prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví návrh zdravotně
pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku
a výroční zprávu za minulý kalendářní rok a zprávu auditora.3)
(4) Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a výroční
zprávu za minulý rok podle odstavce 3 schvaluje Poslanecká
sněmovna Parlamentu po vyjádření vlády. Schválenou výroční zprávu
Pojišťovna vhodným způsobem zveřejní.
(5) Nebude-li zdravotně pojistný plán Pojišťovny schválen před
1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost
Pojišťovny do schválení zdravotně pojistného plánu provizoriem
stanoveným Ministerstvem financí v dohodě s Ministerstvem
zdravotnictví. Základem pro stanovení provizoria je návrh
zdravotně pojistného plánu na příslušný kalendářní rok.
(6) Zdravotně pojistný plán obsahuje plán příjmů a výdajů
Pojišťovny včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný
vývoj struktury pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje
o rozsahu zdravotní péče hrazené Pojišťovnou, způsob zajištění
dostupnosti služeb nabízených Pojišťovnou včetně předpokládané
soustavy zdravotnických zařízení, se kterými Pojišťovna uzavírá
smlouvu o úhradě zdravotní péče.
3) § 14
odst. 5 a 6 zákona ČNR č. 524/1992
Sb.".
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 7.
5. § 7 včetně poznámek
č. 4), 5) a 6)
zní:
"§ 7
(1) Pojišťovna vytváří a spravuje tyto fondy:
a) základní fond zdravotního pojištění, který slouží k úhradě
zdravotní péče plně nebo částečně hrazené ze všeobecného
zdravotního pojištění a je tvořen platbami pojistného,
b) rezervní fond. Minimální výše rezervního fondu činí 3 %
průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního
pojištění Pojišťovny za bezprostředně předcházející tři
kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného
převodem části zůstatku základního fondu. Pojišťovna může
použít nejvýše 30 % finančních prostředků rezervního fondu
k nákupu státních cenných papírů, cenných papírů se státní
zárukou, cenných papírů vydávaných obcemi, veřejně
obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi
a přijatých k obchodování na burze cenných papírů, veřejně
obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých
k obchodování na burze cenných papírů a pokladničních poukázek
České národní banky; tyto cenné papíry a pokladniční poukázky
České národní banky zůstávají součástí rezervního fondu.
Rezervní fond používá Pojišťovna k doplnění základního fondu
zdravotního pojištění v případech výskytu hromadných onemocnění
a přírodních katastrof nebo Pojišťovnou nezaviněného významného
poklesu výběru pojistného; výše rezervního fondu může v takovém
případě klesnout v průběhu kalendářního roku pod minimální
výši,
c) další účelové fondy podle rozhodnutí Správní rady Ústřední
pojišťovny v souladu se schváleným zdravotně pojistným plánem.
(2) Finanční prostředky Pojišťovny musí být uloženy v tuzemské
bance.4)
(3) Pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické
zařízení5) a podnikat6) s prostředky
plynoucími ze všeobecného
zdravotního pojištění.
4) Zákon č. 21/1992
Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992
Sb., zákona č. 292/1993 Sb.
a zákona č. 156/1994 Sb.
5) Zákon ČNR č. 160/1992
Sb., o zdravotní péči v nestátních
zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
6) § 2 odst. 1 obchodního
zákoníku.".
6. Za § 7 se vkládá
nový § 7a, který včetně poznámky č. 7) zní:
"§ 7a
(1) Kontrolu činnosti Pojišťovny provádí Ministerstvo
financí.
Zjistí-li toto ministerstvo závažné nedostatky v činnosti
Pojišťovny, zejména nedodržování tohoto zákona, předpisů
o všeobecném zdravotním pojištění nebo schváleného zdravotně
pojistného plánu, je oprávněno podle povahy zjištěného nedostatku
a) vyžadovat, aby Pojišťovna ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,
zejména uvedla svou činnost do souladu s tímto zákonem,
předpisy o všeobecném zdravotním pojištění a schváleným
zdravotně pojistným plánem,
b) zavést nucenou správu na dobu nejvýše jednoho roku.
(2) V případě nucené správy podléhají rozhodnutí orgánů
Pojišťovny a právní úkony ředitele Pojišťovny a prokuristy
Pojišťovny schválení správce, jinak jsou neplatná.
(3) Na rozhodování o nucené správě se vztahují obecné předpisy
o správním řízení,7) pokud tento zákon nestanoví jinak.
Účastníkem
řízení je Pojišťovna. Podaný rozklad proti rozhodnutí o zavedení
nucené správy nemá odkladný účinek. Rozhodnutí, kterým se zavádí
nucená správa, obsahuje též jméno, příjmení a rodné číslo správce.
(4) Správce je zaměstnancem Ministerstva financí nebo
Ministerstva zdravotnictví. Správce je oprávněn přibírat k výkonu
nucené správy další osoby. Správce a osoby přibrané k výkonu
nucené správy jsou oprávněni seznamovat se se všemi skutečnostmi,
které se týkají Pojišťovny. Jsou zároveň povinni zachovávat
o těchto skutečnostech mlčenlivost; tato povinnost platí i po
skončení nucené správy.
(5) Správce může povinnosti mlčenlivosti zprostit ministr
financí na žádost orgánu činného v trestním řízení, je-li vedeno
trestní řízení v souvislosti se závažnými nedostatky v činnosti
Pojišťovny, pro které byla zavedena nucená správa.
7) Zákon č. 71/1967
Sb., o správním řízení (správní řád).".
7. § 8 odst. 1
zní:
"(1) V případě zjištění bilanční nerovnováhy je Pojišťovna
povinna předložit prostřednictvím ministra zdravotnictví návrh
opatření vládě.".
8. § 8 odst. 3
zní:
"(3) Objem návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu České
republiky může činit nejvýše 50 % prokázaného nedostatku
finančních prostředků způsobeného zvýšeným rozsahem poskytovaných
zdravotnických služeb vzniklých nárůstem nemocnosti v důsledku
prokázaného výskytu hromadných onemocnění. Návratnou finanční
výpomoc lze poskytnout až po vyčerpání prostředků rezervního
fondu. Základem pro výpočet platební neschopnosti Pojišťovny je
schválený zdravotně pojistný plán. O poskytnutí návratné finanční
výpomoci rozhoduje vláda České republiky.".
9. V § 14 odst. 1
se slova "podle § 12" nahrazují slovy "podle
§ 13 odst. 2".
10. V § 14 odst.
2 se na začátku věty a v části věty za
středníkem vypouštějí slova "sídla a".
11. V § 15 odst. 4
se slova "Česká národní rada" nahrazují slovy
"Poslanecká sněmovna Parlamentu".
12. V § 18 odst.
1 se slova "České a Slovenské Federativní
Republiky" nahrazují slovy "České republiky", slova "s trvalým
bydlištěm" se nahrazují slovy "s trvalým pobytem" a na konci se
připojují tyto věty: "Členem orgánu Pojišťovny a vedoucím
pracovníkem ústředí, případně vedoucím pracovníkem nižší
organizační jednotky nebo jejich zástupcem nesmí být občan, který
je v zaměstnaneckém nebo obdobném vztahu k subjektu, se kterým
uzavřela Pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče. Pro účely
tohoto zákona se za bezúhonného považuje občan, který nebyl
pravomocně odsouzen pro trestný čin majetkové povahy nebo pro
úmyslný trestný čin.".
13. V § 20 odst. 6
se slova "Česká národní rada" nahrazují slovy
"Poslanecká sněmovna Parlamentu".
14. V § 21 odst. 5
se slova "Česká národní rada" nahrazují slovy
"Poslanecká sněmovna Parlamentu".
15. § 24 odst. 2
zní:
"(2) Používání údajů z informačního systému Pojišťovny pro
vlastní potřebu je jejím výhradním právem. Používat údaje
z informačního systému Pojišťovny pro jiné účely lze jen způsobem
a za podmínek stanovených tímto zákonem.".
16. V § 24 se
vypouštějí odstavce 3 až 5.
17. Za § 24 se
vkládá nový § 24a, který zní:
"§ 24a
(1) Členové a náhradníci orgánů Pojišťovny, její zaměstnanci
a fyzické osoby zajišťující zpracování údajů z informačního
systému na základě smlouvy jsou povinni zachovávat mlčenlivost
o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo
zaměstnání anebo při zpracování údajů z informačního systému na
základě smlouvy, popřípadě v souvislosti s nimi. Tato povinnost
trvá i po skončení jejich funkce nebo pracovněprávního vztahu
anebo smluvního vztahu k Pojišťovně. Povinnosti mlčenlivosti mohou
být tyto osoby zproštěny pouze písemně s uvedením rozsahu a účelu
tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost.
(2) Pojišťovna je povinna vytvořit podmínky pro zachování
mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění
přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky.
(3) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje
i využití vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo
v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané
touto povinností nebo osobám jiným anebo jednání, které by
způsobilo někomu újmu.".
18. Za § 24a se
vkládá nový § 24b, který včetně poznámky č. 8)
zní:
"§ 24b
(1) Za porušení povinností uvedených v §
6 odst. 3 může
Ministerstvo financí uložit Pojišťovně pokutu až do výše 500 000
Kč. Za porušení povinnosti podle zákona o pojistném na všeobecné
zdravotní pojištění8) může Ministerstvo zdravotnictví
uložit
Pojišťovně pokutu až do výše 500 000 Kč.
(2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do jednoho roku ode dne,
kdy se příslušné ministerstvo dozvědělo o porušení povinnosti,
nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k porušení povinnosti
došlo. Při stanovení výše pokuty se přihlédne k míře závažnosti
porušení povinnosti. Na rozhodování o pokutách se vztahují obecné
předpisy o správním řízení.7)
(3) Pokuta podle odstavce 1 je příjmem ministerstva, které ji
uložilo; toto ministerstvo pokutu též vybírá.
(4) Pokutu podle odstavce 1 nesmí Pojišťovna hradit z prostředků
základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků
rezervního fondu.
8) §
23 odst. 4 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na
všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 59/1995
Sb.".
Čl.II
Zákon České národní rady č. 280/1992
Sb., o resortních,
oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve
znění zákona České národní rady č. 10/1993
Sb. a zákona České
národní rady č. 15/1993 Sb., se mění
a doplňuje takto:
1. § 3 včetně poznámky
č. 9) zní:
"§ 3
(1) K založení zaměstnanecké pojišťovny je třeba povolení.
O udělení povolení rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví po
vyjádření Ministerstva financí. Na rozhodování se vztahují obecné
předpisy o správním řízení,9) není-li dále stanoveno jinak.
(2) O udělení povolení podle odstavce 1 se rozhoduje
po
posouzení
a) údajů uvedených v žádosti o povolení (§
4 odst. 2),
b) věcných, finančních a organizačních předpokladů pro činnost
zaměstnanecké pojišťovny,
c) reálnosti předpokládaných příjmů a výdajů zaměstnanecké
pojišťovny.
9) Zákon č. 71/1967
Sb., o správním řízení (správní řád).".
2. § 4 včetně nadpisu
zní:
"§ 4
Žádost o povolení
(1) Žadatelem o povolení podle §
3 může být právnická osoba se
sídlem na území České republiky.
(2) V žádosti o povolení žadatel uvede
a) předpokládaný název a sídlo zaměstnanecké pojišťovny; z názvu
musí být zřejmé, že jde o zaměstnaneckou pojišťovnu,
b) rozbor předpokládaných příjmů a výdajů zaměstnanecké
pojišťovny,
c) závazek žadatele, že uhradí náklady spojené se založením
zaměstnanecké pojišťovny s uvedením způsobu zajištění splnění
tohoto závazku,
d) věcné, finanční a organizační předpoklady pro činnost
zaměstnanecké pojišťovny,
e) banku, která povede pro zaměstnaneckou pojišťovnu finanční
prostředky,
f) závazek, že zaměstnanecká pojišťovna dosáhne do jednoho roku od
založení počtu nejméně 50 000 pojištěnců,
g) způsob likvidace v případě nesplnění závazků podle písmen
c), d) nebo f).
(3) K žádosti žadatel připojí návrhy zakládací listiny a statutu
zaměstnanecké pojišťovny a návrh prvního zdravotně pojistného
plánu.
(4) O žádosti rozhodne Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření
Ministerstva financí do 180 dnů ode dne jejího doručení. Součástí
povolení podle § 3 je schválení
návrhu statutu zaměstnanecké
pojišťovny. O návrhu prvního zdravotně pojistného plánu rozhoduje
Ministerstvo financí po vyjádření Ministerstva zdravotnictví.
(5) Povolení podle § 3
se uděluje na dobu neurčitou; povolení
není převoditelné na jinou osobu. Změna skutečností podle odstavce
2 písm. a), e) nebo g) a změny statutu zaměstnanecké pojišťovny
podléhají schválení Ministerstvem zdravotnictví.".
3. Za § 4 se vkládá
nový § 4a, který zní:
"§ 4a
Kauce
(1) Před podáním žádosti o povolení k založení zaměstnanecké
pojišťovny je žadatel povinen složit na zvlášť k tomu zřízený
vázaný účet v tuzemské bance peněžní prostředky (dále jen "kauce")
ve výši 50 000 000 Kč.
(2) Dnem zápisu zaměstnanecké pojišťovny do obchodního rejstříku
přecházejí práva ke kauci na zaměstnaneckou pojišťovnu.
Zaměstnanecká pojišťovna převede kauci do rezervního fondu.
(3) Pravomocným rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví, kterým
se zamítá žádost o povolení k založení zaměstnanecké pojišťovny,
se uvolňuje kauce k volné dispozici žadatele.".
4. Za § 4a se
vkládá nový § 4b, který zní:
5. § 6 písm. a)
zní:
"a) sloučením se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky
nebo splynutím nebo sloučením s jinou zaměstnaneckou
pojišťovnou. Povolení ke sloučení nebo splynutí
zaměstnaneckých pojišťoven vydává Ministerstvo zdravotnictví
po vyjádření Ministerstva financí. Se žádostí se předkládá
nový zdravotně pojistný plán. Zaměstnanecké pojišťovny jsou
povinny doložit, že budou splňovat podmínky požadované
k udělení povolení k založení zaměstnanecké pojišťovny
s výjimkou podmínky podle § 4a,".
6. Dosavadní text § 6
se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se
novým odstavcem 2, který včetně poznámky č. 10) zní:
"(2) Nesplněním závazku podle §
4 odst. 2 písm. f) se
zaměstnanecká pojišťovna zrušuje a vstupuje do likvidace.
Ministerstvo zdravotnictví může v případě opakovaného neschválení
návrhu zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky nebo výroční
zprávy zaměstnanecké pojišťovny rozhodnout o zrušení zaměstnanecké
pojišťovny a vstupu do likvidace. Prostředky základního fondu
zdravotního pojištění [§ 16 odst.
1 písm. a)] se převedou
Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky k přerozdělení.
Majetkový zůstatek, jenž vyplyne z likvidace (likvidační
zůstatek),10) se převede žadateli o povolení podle §
3 nebo jeho
právnímu nástupci. Neexistuje-li žadatel o povolení podle §
3 ani
jeho právní nástupce, převede se Všeobecné zdravotní pojišťovně
České republiky. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky
rozdělí likvidační zůstatek poměrně podle počtu pojištěnců
jednotlivým zdravotním pojišťovnám a příslušnou částku jim
převede.
10) § 75
odst. 1 obchodního zákoníku.".
7. § 7 zní:
"§ 7
Nucená správa
(1) Kontrolu činnosti zaměstnanecké pojišťovny
provádí
Ministerstvo financí. Zjistí-li toto ministerstvo závažné
nedostatky v činnosti zaměstnanecké pojišťovny, zejména
nedodržování tohoto zákona, předpisů o všeobecném zdravotním
pojištění nebo schváleného zdravotně pojistného plánu, je
oprávněno podle povahy zjištěného nedostatku
a) vyžadovat, aby zaměstnanecká pojišťovna ve stanovené lhůtě
zjednala nápravu, zejména uvedla svou činnost do souladu
s tímto zákonem, předpisy o všeobecném zdravotním pojištění
a schváleným zdravotně pojistným plánem,
b) zavést nucenou správu na dobu nejvýše jednoho roku.
(2) V případě nucené správy podléhají rozhodnutí orgánu
zaměstnanecké pojišťovny a právní úkony ředitele zaměstnanecké
pojišťovny schválení správce, jinak jsou neplatné.
(3) Na rozhodování o nucené správě se vztahují obecné předpisy
o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. Účastníkem
řízení je zaměstnanecká pojišťovna. Podaný rozklad proti
rozhodnutí o zavedení nucené správy nemá odkladný účinek.
Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje též jméno,
příjmení a rodné číslo správce.
(4) Správce je zaměstnancem Ministerstva financí nebo
Ministerstva zdravotnictví. Správce je oprávněn přibírat k výkonu
nucené správy další osoby. Správce a osoby přibrané k výkonu
nucené správy jsou oprávněni seznamovat se se všemi skutečnostmi,
které se týkají zaměstnanecké pojišťovny. Jsou zároveň povinni
zachovávat o těchto skutečnostech mlčenlivost. Tato povinnost
platí i po skončení nucené správy.
(5) Správce může povinnosti mlčenlivosti zprostit ministr
financí na žádost orgánu činného v trestním řízení, je-li vedeno
trestní řízení v souvislosti se závažnými nedostatky v činnosti
zaměstnanecké pojišťovny, pro které byla zavedena nucená správa.
(6) Nesplní-li nucená správa svůj účel, postupuje se přiměřeně
podle § 6 odst. 1 písm. b) tohoto zákona.".
8. V § 8 odst.
1 se slovo "pojistném" nahrazuje slovy "zdravotně
pojistném".
9. V § 9 se
slovo "zřizovatel" nahrazuje slovy "Ministerstvo
zdravotnictví".
10. § 10 odst. 3
zní:
"(3) Zástupce státu jmenuje a odvolává Ministerstvo
zdravotnictví.".
11. § 10 se doplňuje
odstavcem 4, který zní:
"(4) Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny anebo jeho
náhradníkem může být jen bezúhonný občan České republiky s trvalým
pobytem na jejím území, který dosáhl věku nejméně 25 let. Členem
orgánu zaměstnanecké pojišťovny a vedoucím pracovníkem ústředí,
případně vedoucím pracovníkem nižší organizační jednotky nebo
jejich zástupcem nesmí být občan, který je v zaměstnaneckém nebo
obdobném vztahu k subjektu, se kterým uzavřela zaměstnanecká
pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče. Pro účely tohoto
zákona se za bezúhonného považuje občan, který nebyl pravomocně
odsouzen pro trestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný
čin.".
12. § 13 odst. 1
písm. a) zní:
"a) platby za úhrady zdravotní péče poskytované na základě
všeobecného zdravotního pojištění podle smluv uzavřených se
zdravotnickými zařízeními,".
13. V § 13 odst.
1 písm. c) se vypouštějí slova "minimálně
v rozsahu, jaký bude hradit Všeobecná zdravotní pojišťovna České
republiky".
14. § 13 odst. 1
písm. d) zní:
"d) náklady na činnost zaměstnanecké pojišťovny v rámci
schváleného zdravotně pojistného plánu; maximální výši nákladů
na činnost zaměstnanecké pojišťovny stanoví Ministerstvo
financí právním předpisem.".
15. § 15 včetně
poznámek č. 11) a 12) zní:
"§ 15
(1) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím
auditora11) nebo právnické osoby, která je zapsána
v seznamu
auditorů,11) (dále jen "auditor")
a) ověření účetní závěrky zaměstnanecké pojišťovny,
b) ověření výroční zprávy zaměstnanecké pojišťovny za příslušný
rok.
(2) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny
stanovené Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního
rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit tomuto ministerstvu
prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví návrh zdravotně
pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku
a výroční zprávu za minulý kalendářní rok a zprávu auditora.12)
Schválenou výroční zprávu zaměstnanecká pojišťovna vhodným
způsobem zveřejní.
(3) Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a výroční
zprávy za minulý rok podle odstavce 2 schvaluje Poslanecká
sněmovna Parlamentu po vyjádření vlády.
(4) Zdravotně pojistný plán zaměstnanecké pojišťovny obsahuje
plán příjmů a výdajů včetně členění podle jednotlivých fondů,
předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, plán provozních nákladů,
údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené zaměstnaneckou pojišťovnou,
způsob zajištění dostupnosti služeb nabízených zaměstnaneckou
pojišťovnou včetně předpokládané soustavy zdravotnických zařízení,
se kterými zaměstnanecká pojišťovna uzavírá smlouvu o úhradě
zdravotní péče.
11) Zákon ČNR č. 524/1992
Sb., o auditorech a Komoře auditorů
České republiky.
12) § 14 odst.
5 a 6 zákona ČNR č. 524/1992
Sb.".
16. V § 16 odst. 2
se vypouštějí slova "a fondy připojištění"
a na konci se připojují tato slova: "a v souladu se schváleným
zdravotně pojistným plánem zaměstnanecké pojišťovny".
17. V § 17 odst. 1
se ve větě první vypouští slovo "potřebné"
a na konci se připojují tato slova: "plně nebo částečně hrazené ze
všeobecného zdravotního pojištění".
18. § 18 odst. 1
zní:
"(1) Minimální výše rezervního fondu činí 3 % průměrných ročních
výdajů základního fondu zdravotního pojištění zaměstnanecké
pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky.
Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části
zůstatku základního fondu. Zaměstnanecká pojišťovna může použít
nejvýše 30 % finančních prostředků rezervního fondu k nákupu
státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou, cenných
papírů vydávaných obcemi, veřejně obchodovatelných dluhopisů
vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na
burze cenných papírů, veřejně obchodovatelných akcií a podílových
listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů
a pokladničních poukázek České národní banky; tyto cenné papíry
a pokladniční poukázky České národní banky zůstávají součástí
rezervního fondu. Rezervní fond používá zaměstnanecká pojišťovna
k doplnění základního fondu v případech výskytu hromadných
onemocnění a přírodních katastrof; výše rezervního fondu může
v takovém případě klesnout v průběhu kalendářního roku pod
minimální výši. Zaměstnanecká pojišťovna je povinna rezervní fond
naplnit do dvou let ode dne založení.".
19. V § 18 odst.
2 se slovo "zřizovateli" nahrazuje slovy
"Ministerstvu zdravotnictví".
20. V § 18 odst.
3 se slovo "zřizovatel" nahrazuje slovy
"Ministerstvo zdravotnictví".
21. § 19 odst. 2
a 3 včetně poznámek č. 7),
13) a 14) znějí:
"(2) Finanční prostředky zaměstnanecké pojišťovny musí být
uloženy v tuzemské bance.7)
(3) Zaměstnanecká pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat
zdravotnické zařízení13) a podnikat14)
s prostředky plynoucími ze
všeobecného zdravotního pojištění.
7) Zákon č. 21/1992
Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992
Sb., zákona č. 292/1993 Sb.
a zákona č. 156/1994 Sb.
13) Zákon ČNR č. 160/1992
Sb., o zdravotní péči v nestátních
zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
14) § 2 odst. 1
obchodního zákoníku.".
22. § 21 zní:
"§ 21
(1) Zaměstnanecká pojišťovna spravuje, aktualizuje a rozvíjí
informační systém zaměstnanecké pojišťovny.
(2) Používání údajů z informačního systému zaměstnanecké
pojišťovny pro vlastní potřebu je jejím výhradním právem. Používat
údaje z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny pro jiné
účely lze jen způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem.".
23. § 22 zní:
"§ 22
(1) Členové a náhradníci orgánů zaměstnanecké pojišťovny, její
zaměstnanci a fyzické osoby zajišťující zpracování údajů
z informačního systému na základě smlouvy jsou povinni zachovávat
mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své
funkce nebo zaměstnání anebo při zpracování údajů z informačního
systému na základě smlouvy, popřípadě v souvislosti s nimi. Tato
povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo pracovněprávního
vztahu anebo smluvního vztahu k zaměstnanecké pojišťovně.
Povinnosti mlčenlivosti mohou být tyto osoby zproštěny pouze
písemně s uvedením rozsahu a účelu tím, v jehož zájmu mají tuto
povinnost.
(2) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje
i využití vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo
v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané
touto povinností nebo osobám jiným anebo jednání, které by
způsobilo někomu újmu.
(3) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna vytvořit podmínky pro
zachování mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání
a umožnění přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní
techniky.".
24. V § 23 odst. 1
se vypouští slovo "potřebné".
25. Za § 23 se
vkládá nový § 23a, který včetně poznámek č. 15)
a 16) zní:
"§ 23a
(1) Za porušení povinností uvedených v §
15 odst. 2 může
Ministerstvo financí uložit zaměstnanecké pojišťovně pokutu až do
výše 500 000 Kč. Za porušení povinností podle zákona o pojistném
na všeobecné zdravotní pojištění15) může
Ministerstvo
zdravotnictví uložit zaměstnanecké pojišťovně pokutu až do výše
500 000 Kč.
(2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do jednoho roku ode dne,
kdy se příslušné ministerstvo dozvědělo o porušení povinností,
nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k porušení povinnosti
došlo. Při stanovení výše pokuty se přihlédne k míře závažnosti
porušení povinnosti.
(3) Pokuta podle odstavce 1 je příjmem zvláštního účtu
všeobecného zdravotního pojištění.16)
(4) Pokutu podle odstavce 1 nesmí zaměstnanecká pojišťovna
hradit z prostředků základního fondu zdravotního pojištění nebo
z prostředků rezervního fondu.
15) §
23 odst. 4 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na
všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 59/1995
Sb.
16) § 20 odst.
1 zákona č. 592/1992 Sb.".
Čl.III
zrušen
Čl.IV
Ustanovení přechodná
Resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny
zřízené podle dosavadních předpisů se považují za zdravotní
pojišťovny podle tohoto zákona. Tyto pojišťovny musí dosáhnout
počtu nejméně 50 000 pojištěnců nejpozději do jednoho roku ode dne
účinnosti tohoto zákona; nesplněním této povinnosti se zrušují
a vstupují do likvidace. Ministerstvo zdravotnictví rozhodne
v takovém případě o způsobu převodu pojištěnců do Všeobecné
zdravotní pojišťovny České republiky nebo jiné zdravotní
pojišťovny. Prostředky základního fondu zdravotního pojištění se
převedou Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky
k přerozdělení. Majetkový zůstatek, jenž vyplyne z likvidace
(likvidační zůstatek),10) se převede podnikatelským subjektům,
které podaly žádost Ministerstvu práce a sociálních věcí o zřízení
resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny nebo
jejich právním nástupcům. Neexistují-li podnikatelské subjekty,
ani jejich právní nástupci podle předcházející věty, převede se
likvidační zůstatek Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky
k přerozdělení. Resortní, oborové, podnikové a další zdravotní
pojišťovny uvedou svou činnost do souladu s tímto zákonem do šesti
měsíců od účinnosti tohoto zákona. Ve stejné lhůtě předloží
resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny
Ministerstvu zdravotnictví způsob likvidace podle článku
II bodu
2 tohoto zákona. Rezervní fond naplní resortní, oborové, podnikové
a další zdravotní pojišťovny do jednoho roku ode dne účinnosti
tohoto zákona.
Čl.V
Zákon České národní rady č. 185/1991
Sb., o pojišťovnictví, ve
znění zákona č. 320/1993 Sb., se mění
takto:
§ 29 včetně poznámky
č. 14) zní:
"§ 29
Tento zákon se nevztahuje na subjekty, které provádějí
nemocenské a sociální zabezpečení (pojištění), a na provádění
všeobecného zdravotního pojištění. Na provádění smluvního
zdravotního pojištění a připojištění Všeobecnou zdravotní
pojišťovnou České republiky nebo resortní, oborovou, podnikovou
a další zdravotní pojišťovnou14) se vztahují přiměřeně
ustanovení
části II, s výjimkou §
9 a 10, a části
III, s výjimkou § 22 a
§ 23 odst. 1 a 2.
14) Zákon ČNR č. 280/1992
Sb., o resortních, oborových,
podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění
pozdějších předpisů.".
Čl.VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1995.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.