162/1993 Sb.
ZÁKON
ze dne 19. května 1993,
kterým se mění a doplňuje zákon
České národní rady č. 246/1992 Sb.,
na ochranu zvířat proti týrání
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl.I
1. V § 3 písm. a) zní:
"a) chovatelem každá právnická nebo fyzická osoba, která za účelem
získávání trvalého zdroje peněžních příjmů chová zvíře nebo
zvířata, přepravuje zvířata, obchoduje se zvířaty, provozuje
jatky, provádí pokusy na zvířatech nebo provozuje zoologické
zahrady,".
2. V § 3 písm. h) a i) znějí:
"h) nebezpečným druhem zvířete takový druh, který vzhledem ke svým
biologickým vlastnostem má zvláštní nároky, může ohrozit
zdraví a život člověka, který se pak může dopustit týrání
jedince tohoto druhu; nebezpečné druhy zvířat stanoví
ministerstvo zemědělství České republiky (dále jen
"ministerstvo") vyhláškou,
i) utrpením stav zvířete, který je způsobován nepřirozenými
podněty vyvolávajícími strach, zranění, bolest, zdravotní
poruchy nebo až smrt,".
3. V § 3 se vkládají nová písmena l) a m), která znějí:
"l) porážkou usmrcení hospodářského zvířete za účelem využití jeho
produktů,
m) utracením bezbolestné usmrcení zvířete,".
Dosavadní písmena l) až s) se označují písmeny n) až u).
4. V § 4 písm. c) bod 1 včetně odkazu pod čarou zní:
"1. omezovat výživu zvířete včetně jeho napájení,
nestanoví-li zvláštní předpis jinak,1a)".
1a) Např. vyhláška č. 117/1987 Sb., o péči o zdraví zvířat,
vyhláška č. 121/1987 Sb., o zabezpečování zdravotní
nezávadnosti živočišných produktů.
5. V § 4 písm. g) zní:
"g) provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu zvířete,
zejména kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných
prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných
než zdravotních důvodů amputovat drápy a zuby, nejde-li
o případy uvedené v § 7 odst. 3,".
6. V § 4 písm. k) zní:
"k) chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama
nebo vzájemně způsobovala utrpení,".
7. V § 4 písm. n) se slova "jeho poranění" nahrazují slovem
"utrpení".
8. V § 4 se připojují nová písmena p) a r), která znějí:
"p) překrmovat zvířata, zejména drůbež, ve velkochovech násilným
způsobem,
r) používat živá zvířata ke krmení těch druhů zvířat, u nichž
z biologických důvodů není takový způsob výživy nutný.".
9. § 5 zní:
"§ 5
(1) Nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře.
(2) Důvodem k usmrcení je:
a) využití produktů hospodářského zvířete,
b) slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo
vrozená vada, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro
další přežívání spojeny s trvalým utrpením,
c) bezprostřední ohrožení člověka zvířetem,
d) výkon práva myslivosti a rybářství podle zvláštních
předpisů,2a)
e) nařízené ochranné a zdolávací opatření2b) při výskytu
nákazy2c) nebo jiného hromadného onemocnění zvířat,2d)
f) ukončení pokusu na pokusném zvířeti,
g) regulování populace hospodářských zvířat, pokusných zvířat,
zvířat v zájmových chovech, zvířat v lidské péči a volně
žijících zvířat,2e)
h) opatření v boji proti škůdcům.2f)
(3) Porážení hospodářských zvířat vykrvením může být
prováděno pouze po jejich omráčení zaručujícím ztrátu citlivosti
a vnímání po celou dobu vykrvování. Jatečné zpracování zvířete
před jeho vykrvením je zakázáno. Porážet velká hospodářská zvířata
může jen osoba k tomu odborně způsobilá. Podrobnosti stanoví
ministerstvo vyhláškou.
(4) Výjimky z ustanovení odstavce 3 může povolit ministerstvo
pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž předpisy
stanoví jiný způsob porážky zvířat. Porážku musí provádět osoba
odborně způsobilá, která je povinna dbát o minimální utrpení
poráženého zvířete.
(5) Utracení smí provádět jen veterinární lékař nebo odborně
způsobilá osoba podle § 17 tohoto zákona.
(6) Osoby provádějící usmrcení zvířete jsou povinny
přesvědčit se, že zvíře je podle prokazatelných příznaků mrtvé.
(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, zakazují se následující
metody usmrcování zvířat:
a) utopení a jiné metody udušení včetně použití farmak typu
myorelaxantů,
b) použití takových jedů a drog, jejichž dávkování neuvede zvíře
do hlubokého celkového znecitlivění a bezpečně nezpůsobí
následnou smrt,
c) ubití, ubodání nebo jiné metody, které zvířeti způsobí
nepřiměřenou bolest nebo utrpení,
d) použití elektrického proudu, pokud nenastane okamžitá ztráta
vědomí.".
2a) Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona ČNR
č. 146/1971 Sb., zákona ČNR č. 96/1977 Sb., zákona ČNR
č. 143/1991 Sb. a zákona ČNR č. 270/1992 Sb. (úplné znění
č. 512/1992 Sb.).
Vyhláška č. 20/1988 Sb., kterou se provádí zákon o myslivosti.
Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.
Vyhláška č. 103/1963 Sb., kterou se provádí zákon o rybářství.
2b) § 23 zákona č. 87/1987 Sb.
2c) § 31 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 117/1987 Sb.
2d) § 30 odst. 3 vyhlášky č. 117/1987 Sb.
2e) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
2f) Vyhláška č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy
k zákonu o rozvoji rostlinné výroby.
10. V § 7 odst. 3 písm. b) se na konci připojují slova "pokud
se neprovádí kauterizací, případně chirurgickou extirpací,".
11. V § 7 odst. 3 písm. e) se za slovo "zobáků" vkládají
slova "a hřebenů".
12. V § 8 se za slova "činnost se zvířaty" vkládají slova
"přepravují se zvířata, jsou".
13. § 11 zní:
"§ 11
(1) Chovatel je povinen zabezpečit nejméně jedenkrát denně
pečlivou prohlídku technologických zařízení a odstranit
v nejkratší možné době každou zjištěnou závadu tak, aby nebylo
ohroženo zdraví a život zvířat.
(2) Chovatel je povinen mít pohotově k dispozici nástroje
a pomůcky k okamžitému poskytnutí první pomoci, pomoci při porodu
či náhlém onemocnění a vlastní vyprošťovací nářadí odpovídající
druhu chovaných zvířat a používané technologii, zařízení
k nakládce a vykládce zvířat, jakož i nástroje k okamžitému
omráčení a vykrvení zvířete nacházejícího se v nevyléčitelných
bolestech či nevyléčitelném stavu.".
14. § 12 se vypouští.
15. V § 13 odst. 1 se na konci připojují slova "a učinit
opatření proti úniku zvířat".
16. V § 13 se připojují nové odstavce 4 a 5, které znějí:
"(4) Žádost o povolení chovu musí obsahovat
a) jméno a příjmení odpovědné osoby a její kvalifikaci,
b) druh a počet chovaných jedinců,
c) stručný popis chovu a jeho vybavení.
(5) Příslušná okresní nebo městská veterinární správa neudělí
povolení podle odstavce 3, nejsou-li dodrženy podmínky podle
odstavce 1. Příslušná okresní nebo městská veterinární správa může
rozhodnutím povolení změnit nebo odejmout, jestliže se změnily
nebo zanikly podmínky, za jakých bylo uděleno. Povolení k chovu
nebezpečných druhů zvířat se vydává na tři roky a může být na
písemnou žádost prodlouženo. Příslušná okresní nebo městská
veterinární správa, která povolení vydala, je povinna alespoň
jednou za rok provádět dozor nad dodržováním podmínek chovu.
Záznamy o provedené kontrole uchová po dobu pěti let.".
17. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní:
"§ 13a
Zvláštní podmínky pro obchod se zvířaty
určenými pro zájmové chovy
(1) Právnická nebo fyzická osoba, která na základě
živnostenského oprávnění
a) chová zvířata určená pro zájmové chovy pro účely obchodu s nimi
nebo s těmito zvířaty obchoduje,
b) provozuje jezdecký nebo jízdní podnik,
je povinna do jednoho měsíce od zahájení podnikání oznámit výkon
živnosti příslušné okresní nebo městské veterinární správě.
(2) Zjistí-li příslušná okresní nebo městská veterinární
správa závažné nebo opětovné porušení povinností právnické nebo
fyzické osoby uvedené v odstavci 1 stanovených tímto zákonem, může
podat návrh příslušnému živnostenskému úřadu, aby podle § 58 odst.
2 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), živnostenské oprávnění zrušil nebo
provozování pozastavil.
(3) Právnická nebo fyzická osoba, která obchoduje se zvířaty
pro zájmové chovy, je povinna vést evidenci o nakoupených
a prodaných zvířatech včetně dokladů o původu zvířete a uchovávat
ji po dobu tří let.".
18. § 14 odst. 1 zní:
"(1) Je zakázáno lovit zvířata
a) pomocí želez, ok, tluček a sítí,
b) pomocí jedovatých návnad a jedů v jakýchkoliv formách včetně
plynování,
c) do jestřábích košů a pomocí lepu,
d) pomocí výbušnin,
e) pomocí luků a samostřílů,
f) pomocí elektrického proudu, nejde-li o výkon práva upravený
zvláštními předpisy.3a)".
3a) Zákon č. 102/1963 Sb.
Vyhláška č. 103/1963 Sb.
19. V § 15 odst. 4 se na konci připojuje věta "Toulavá
a zaběhlá domácí zvířata nesmějí být k pokusům používána.".
20. V § 19 odst. 1 se slova "Československá akademie věd"
nahrazují slovy "Akademie věd České republiky".
21. § 21 odst. 2 zní:
"(2) Ústřední komisi zřizuje, jejího předsedu a členy jmenuje
a odvolává ministr zemědělství po dohodě s ministrem životního
prostředí z odborníků navržených příslušnými státními orgány,
Společností pro vědu o laboratorních zvířatech a občanskými
sdruženími, které se podílejí na plnění úkolů ochrany zvířat.".
22. V § 21 odst. 3 písm. f) se na konci připojují slova
"a kontroluje vydávání povolení podle § 23 odst. 1 písm. a) tohoto
zákona".
23. V § 21 odst. 3 se připojuje nové písmeno g), které zní:
"g) schvaluje řády pro chov a zkoušky zvířat.".
24. § 26 zní:
"§ 26
Pověřen výkonem dozoru může být pouze odborný pracovník,
který dosáhl věku 18 let, získal osvědčení o způsobilosti po
úspěšném složení zkoušek podle zkušebního řádu a prokázal v rámci
zkoušky znalost právních předpisů vztahujících se k činnosti jím
vykonávané. Zkušební řády schvaluje na návrh ústřední komise
ministerstvo a zkoušky provádí ústřední komise.".
25. V § 28 odst. 1 se připojuje nové písmeno d), které zní:
"d) trpí týrání zvířat nezletilými nebo nesvéprávnými osobami, za
které odpovídá.".
26. V § 28 odst. 2 se částka "5 000 Kčs" nahrazuje částkou
"10 000 Kč" a částka "10 000 Kčs" nahrazuje částkou "15 000 Kč".
27. Za § 28 se vkládá nový § 28a, který včetně nadpisu zní:
"§ 28a
Zvláštní opatření
(1) Na návrh okresní nebo městské veterinární správy může
obec správním rozhodnutím nařídit odebrání týraného zvířete,
vyžaduje-li to jeho zdravotní stav. Odvolání proti rozhodnutí
o odebrání zvířete nemá odkladný účinek.
(2) Náklady spojené s odebráním zvířete a následnou péčí
o něj hradí osoba, jíž bylo zvíře odebráno.
(3) Náklady na léčení zvířete, které bylo týráno a poškozeno
tak na jeho zdraví, ponese osoba, jež tento stav způsobila, i když
přesahují hodnotu zvířete.
(4) O nákladech podle odstavců 2 a 3 rozhoduje obec ve
správním řízení.".
28. § 29 zní:
"§ 29
Ministerstvo na návrh Ústřední komise upraví vyhláškou bližší
podmínky chovu a využití pokusných zvířat, jejichž označování
a způsob vedení jejich evidence, složení a činnosti odborných
komisí (podle § 18 odst. 3) a rozsah odborných znalostí nezbytných
pro osvědčení způsobilosti pracovníka včetně způsobu provádění
zkoušek a vydávání osvědčení.".
Čl.II
Zrušuje se vyhláška ministerstva zemědělství č. 119/1993 Sb.,
kterou se stanoví důvody usmrcení zvířete.
Čl.III
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve
Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona na
ochranu zvířat proti týrání, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
Čl.IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1993.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.