154/1994 Sb.
ZÁKON
ze dne 7. července 1994
o Bezpečnostní informační službě
Změna: 160/1995 Sb.
Změna: 155/2000 Sb.
Změna: 53/2004 Sb.
Změna: 436/2004 Sb.
Změna: 499/2004 Sb.
Změna: 290/2005 Sb.
Změna: 21/2006 Sb.
Změna: 362/2003 Sb.
Změna: 274/2008 Sb.
Změna: 254/2012 Sb.
Změna: 273/2012 Sb.
Změna: 303/2013 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Změna: 318/2015 Sb.
Změna: 35/2018 Sb.
Změna: 205/2019 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST DRUHÁ
POSTAVENÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ, SPECIFICKÉ PROSTŘEDKY ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ, EVIDENCE
VEDENÉ BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBOU A NÁHRADA ŠKODY
HLAVA PRVNÍ
POSTAVENÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ
§ 2
(1) Úkoly Bezpečnostní informační služby plní příslušníci Bezpečnostní
informační služby (dále jen "příslušníci").
(2) Příslušníci jsou povinni při plnění úkolů dbát cti, vážnosti a důstojnosti
osob i své vlastní, jakož i toho, aby osobám v souvislosti s jejich činností nevznikla
škoda nebo jiná nepřiměřená újma.
HLAVA DRUHÁ
SPECIFICKÉ PROSTŘEDKY ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ
§ 6
Specifickými prostředky získávání informací se pro účely tohoto zákona
rozumějí zpravodajské prostředky a využívání služeb osob jednajících ve prospěch
Bezpečnostní informační služby.
Oddíl první
Zpravodajské prostředky
§ 7
(1) Bezpečnostní informační služba je oprávněna v oboru své působnosti
používat zpravodajské prostředky, kterými jsou
a) zpravodajská technika,
b) krycí
prostředky a krycí doklady,
c) sledování.
(2) Bezpečnostní informační služba je povinna zabezpečit ochranu zpravodajských
prostředků před vyzrazením, zneužitím, poškozením, zničením, ztrátou a odcizením.
§ 8
Zpravodajská technika
(1) Zpravodajskou technikou se pro účely tohoto zákona rozumějí technické
prostředky a zařízení, zejména elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně-chemické,
radiotechnické, optické, mechanické anebo jejich soubory, používané utajovaným způsobem,
pokud je při něm zasahováno do základních práv a svobod občanů při
a) vyhledávání,
otevírání, zkoumání nebo vyhodnocování dopravovaných zásilek,
b) odposlouchávání,
popřípadě zaznamenávání telekomunikačního, radiokomunikačního a jiného obdobného
provozu, popřípadě zjišťování údajů o tomto provozu,
c) pořizování obrazových, zvukových
nebo jiných záznamů,
d) vyhledávání použití technických prostředků, které by mohly
znemožnit nebo znesnadnit plnění úkolů v rámci Bezpečnostní informační služby,
e)
identifikaci osob nebo předmětů, popřípadě při zjišťování jejich pohybu za použití
zabezpečovací a nástrahové techniky.
(2) Použitím zpravodajské techniky, pokud jím není zasahováno do základních
práv a svobod občanů, není
a) zachycování, poslech, monitorování a vyhodnocování
informací, které jsou šířeny způsobem, jenž k nim umožňuje přístup předem neurčeného
okruhu osob,
b) pořizování obrazových nebo zvukových záznamů,
c) používání zabezpečovací
a nástrahové techniky,
d) monitorování telekomunikačního,
radiokomunikačního nebo jiného obdobného provozu bez odposlechu jeho obsahu, popřípadě
zjišťování údajů o tomto provozu.
§ 8a
Bezpečnostní informační služba je oprávněna v rozsahu potřebném pro
plnění konkrétního úkolu požadovat od právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou
komunikační síť anebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací
a) zřízení, popřípadě zabezpečení rozhraní pro připojení koncového
telekomunikačního zařízení pro odposlech nebo záznam zpráv v určených bodech jejich
sítě, a
b) poskytnutí provozních nebo lokalizačních údajů způsobem, ve formě
a v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem8).
§ 9
Použití zpravodajské techniky
(1) Bezpečnostní informační služba může zpravodajskou techniku použít
jen po předchozím písemném povolení předsedy senátu vrchního soudu příslušného podle
sídla Bezpečnostní informační služby (dále jen "soudce") a za předpokladu, že by
odhalování nebo dokumentování činností, pro něž má být použita, bylo jiným způsobem
neúčinné nebo podstatně ztížené nebo v daném případě nemožné.
(2) Použití zpravodajské techniky nesmí překročit rozsah povolení soudce
podle odstavce 1 a nesmí zasahovat do práv a svobod občanů nad nezbytně nutnou míru.
(3) Bezpečnostní informační služba může technicky zabezpečit použití
zpravodajské techniky i pro potřeby jiných oprávněných orgánů, pokud o to požádají
a předloží příslušné povolení k použití zpravodajské techniky vydané podle zvláštního
zákona.3)
(4) Bezpečnostní informační služba je oprávněna žádat technické zabezpečení
použití zpravodajské techniky pro vlastní potřebu i od jiných, k této činnosti oprávněných
orgánů. V tomto případě je povinna doložit, že použití zpravodajské techniky bylo
podle tohoto zákona povoleno.4)
§ 10
Povolení k použití zpravodajské techniky
(1) Povolení k použití zpravodajské techniky vydává soudce na základě
písemné žádosti, která obsahuje
a) druh zpravodajské techniky, která má být použita,
dobu trvání jejího použití, základní identifikační údaje o osobě, vůči které má být
zpravodajská technika použita, pokud jsou tyto údaje známy, číslo telefonní nebo
jiné obdobné stanice, pokud z ní má být prováděn odposlech, popřípadě záznam, a je-li
známo, i místo použití zpravodajské techniky; má-li být zpravodajská technika použita
vůči ústavnímu činiteli nebo jejím použitím má být zasahováno do práva nedotknutelnosti
obydlí, musí být tato informace součástí žádosti,
b) důvody pro použití zpravodajské
techniky včetně odůvodnění podmínek pro její použití stanovených v § 9 odst. 1,
c) informaci o jakékoliv předchozí žádosti o použití zpravodajské techniky vůči osobě
uvedené v písmenu a) včetně informace, jak bylo o této žádosti rozhodnuto.
(2) Soudce o žádosti o povolení zpravodajské techniky rozhodne bezodkladně.
(3) Rozhodnutí o povolení k použití zpravodajské techniky obsahuje druh
zpravodajské techniky, která může být použita, dobu trvání jejího použití, základní
identifikační údaje o osobě, vůči které má být zpravodajská technika použita, pokud
jsou tyto údaje známy, číslo telefonní nebo jiné obdobné stanice, pokud z ní má být
prováděn odposlech, popřípadě záznam, a je-li známo, i místo použití zpravodajské
techniky, a odůvodnění.
(4) Použití zpravodajské techniky lze povolit jen na nezbytně nutnou
dobu, nejdéle však na dobu 4 měsíců.
(5) Rozhodne-li soudce o povolení zpravodajské techniky kladně, vydá
současně výpis z tohoto rozhodnutí, který obsahuje nejnutnější identifikační údaje
a zda při jejím použití může být zasahováno do práva nedotknutelnosti obydlí; výpis
neobsahuje odůvodnění.
(6) Zamítne-li soudce žádost o povolení k použití zpravodajské techniky,
obsahuje rozhodnutí odůvodnění.
(7) Proti rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí žádosti o povolení k použití
zpravodajské techniky není přípustný opravný prostředek.
§ 11
Kontrola průběhu používání zpravodajské techniky
(1) Soudce je oprávněn požadovat od Bezpečnostní informační služby informace
k posouzení, zda důvody pro používání zpravodajské techniky trvají.
(2) Zjistí-li soudce, že důvody používání zpravodajské techniky pominuly,
povolení k jejímu použití odejme.
§ 12
Bezpečnostní informační služba bezodkladně písemně informuje soudce o
ukončení používání zpravodajské techniky.
§ 13
Krycí prostředky a krycí doklady
(1) Krycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí dokument sloužící
k zastírání skutečné totožnosti příslušníka nebo k utajení jeho příslušnosti k Bezpečnostní
informační službě, k zastírání činnosti Bezpečnostní informační služby nebo k utajení
objektů Bezpečnostní informační služby.
(2) Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády,
člena bankovní rady České národní banky, člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu,
soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce nebo státního zástupce nebo doklad
žijící osoby.
(3) Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, je Bezpečnostní
informační služba oprávněna v nezbytné míře zpracovávat údaje v informačních systémech
vedených podle zvláštních právních předpisů, a to vložením, změnou nebo fyzickým
vymazáním údajů souvisejících s krycím dokladem, popřípadě blokováním4a) těchto údajů.
Správci informačních systémů veřejné správy a na náklady Bezpečnostní informační
služby také správci jiných informačních systémů využívajících údaje z informačních
systémů veřejné správy poskytnou při tomto zpracovávání potřebnou součinnost; při
tom postupují tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti Bezpečnostní informační služby.
(4) Krycí doklady opatřuje a vydává Bezpečnostní informační služba na
základě rozhodnutí jejího ředitele.
(5) Bezpečnostní informační služba vede evidenci opatřených krycích
dokladů.
§ 13a
Krycí prostředky
(1) Krycím prostředkem se pro účely tohoto zákona rozumí věc, která není
dokumentem, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby nebo
činnosti Bezpečnostní informační služby.
(2) Krycí prostředek opatřuje nebo zřizuje Bezpečnostní informační služba
na základě rozhodnutí jejího ředitele.
(3) Bezpečnostní informační služba vede evidenci opatřených a zřízených
krycích prostředků.
§ 14
Sledování
O použití sledování a o jeho dokumentaci rozhoduje ředitel nebo jím určený
vedoucí organizačního útvaru.
§ 14a
Bezpečnostní informační služba je oprávněna žádat technické zabezpečení
použití sledování osob a věcí a nástrahové a zabezpečovací techniky pro vlastní potřebu
i od jiných, k této činnosti oprávněných orgánů. V tomto případě je povinna doložit,
že použití sledování osob a věcí a nástrahové a zabezpečovací techniky bylo podle
tohoto zákona povoleno.
Oddíl druhý
Využívání služeb osob jednajících ve prospěch Bezpečnostní informační
služby
§ 15
(1) Bezpečnostní informační služba je oprávněna při plnění svých úkolů
využívat služeb poskytovaných osobami jednajícími v její prospěch.
(2) Osobou jednající ve prospěch Bezpečnostní informační služby se pro
účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba starší 18 let, která dobrovolně a utajeným
způsobem poskytuje služby Bezpečnostní informační službě při plnění jejích úkolů.
(3) Bezpečnostní informační služba je povinna ochraňovat osobu jednající
ve prospěch Bezpečnostní informační služby před vyzrazením a způsobením újmy na cti,
životě, zdraví nebo majetku, která by jí mohla vzniknout pro poskytování těchto služeb
nebo v souvislosti s ním.
HLAVA TŘETÍ
EVIDENCE VEDENÉ BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBOU
§ 16
(1) Bezpečnostní informační služba je oprávněna ukládat, uchovávat a využívat
údaje o fyzických a právnických osobách, jestliže je to nutné k plnění úkolů v její
působnosti.
(2) Bezpečnostní informační služba je povinna zabezpečit ochranu údajů
obsažených v evidencích před vyzrazením, zneužitím, poškozením, ztrátou a odcizením.
(3) Bezpečnostní informační služba skutečnost o vedení evidence o fyzických
a právnických osobách ani její obsah těmto osobám nesděluje.
(4) Bezpečnostní informační služba může informace a informační systémy
sdružovat a získávat informace pod krytím jiným účelem nebo jinou činností.
(5) Bezpečnostní informační služba zřizuje bezpečnostní archiv5) k trvalému
zachování informací.
HLAVA ČTVRTÁ
NÁHRADA ŠKODY
§ 17
(1) Stát je povinen nahradit újmu osobě, která poskytla pomoc Bezpečnostní
informační službě nebo příslušníkovi s jejich vědomím (dále jen „pomáhající osoba“).
Stát se této povinnosti může zprostit jen tehdy, způsobila-li si tuto újmu pomáhající
osoba úmyslně.
(2) Stát je povinen nahradit škodu, která pomáhající osobě vznikla v souvislosti
s poskytnutím pomoci Bezpečnostní informační službě nebo příslušníkovi.
(3) Stát je povinen nahradit újmu, kterou jinému způsobila pomáhající osoba
v souvislosti s poskytnutím pomoci Bezpečnostní informační službě nebo příslušníkovi.
(4) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu Bezpečnostní informační
služba.
ČÁST TŘETÍ
KONTROLA ČINNOSTI BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBY A POVINNOST ZACHOVÁVAT MLČENLIVOST
§ 18
(1) Kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby vykonává Poslanecká
sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen "kontrolní
orgán").
(2) Kontrolní orgán se skládá nejméně ze 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví
počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti
k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách;
počet členů je vždy lichý. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké
sněmovny.
(3) Pokud zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání kontrolního orgánu
a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zvláštní předpis.6) Kontrolní řád se
na kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby podle této části nepoužije.
§ 19
(1) Členové kontrolního orgánu mohou vstupovat v doprovodu ředitele nebo
jím pověřeného příslušníka do objektů Bezpečnostní informační služby.
(2) Ředitel předkládá kontrolnímu orgánu
a) statut Bezpečnostní informační
služby,
b) návrh rozpočtu Bezpečnostní informační služby,
c) písemná zadání úkolů
uložených vládou nebo prezidentem republiky,7)
d) podklady potřebné ke kontrole plnění
rozpočtu Bezpečnostní informační služby,
e) vnitřní předpisy, vydávané podle § 148
odst. 2.
(3) Ředitel předkládá kontrolnímu orgánu na jeho požádání
a) zprávu o činnosti Bezpečnostní informační služby,7)
b) zprávu o použití zpravodajských prostředků, a to pouze ve věcech a
případech, ve kterých Bezpečnostní informační služba svou činnost již ukončila,
c) počet případů použití zpravodajské techniky, ve kterých je Bezpečnostní
informační služba činná, s uvedením jednotlivých oblastí působnosti Bezpečnostní
informační služby7a) a druhu zpravodajské techniky,
d) souhrnnou informaci obsahující zaměření a počet případů a věcí, v
nichž je Bezpečnostní informační služba činná; v informaci odliší případy a věci
podle zvláštního zákona.7),
e) počet případů, ve kterých byla podána žádost o poskytnutí zprávy
bankou nebo pobočkou zahraniční banky o záležitostech týkajících se klienta, které
jsou předmětem bankovního tajemství8), o poskytnutí zprávy spořitelním a úvěrním
družstvem o údajích o svém členovi a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy
jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli
jí poskytované služby a o jeho transakcích, ve kterých je Bezpečnostní informační
služba činná9) s uvedením jednotlivých oblastí působnosti bezpečnostní informační
služby,
f) zprávu o využívání žádostí o poskytnutí zprávy bankou nebo pobočkou
zahraniční banky o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního
tajemství10), o poskytnutí zprávy spořitelním a úvěrním družstvem o údajích o svém
členovi a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna
poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o
jeho transakcích, a to pouze ve věcech a případech, ve kterých Bezpečnostní informační
služba svou činnost již ukončila.
(4) Kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích
pracovníků Bezpečnostní informační služby a nahrazovat jejich řídicí činnost.
§ 20
(1) Má-li kontrolní orgán za to, že činnost Bezpečnostní informační služby
nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody občanů, je oprávněn požadovat od
ředitele potřebné vysvětlení.
(2) Každé porušení zákona příslušníky, které kontrolní orgán zjistí při své
činnosti, je povinen oznámit řediteli a nejvyššímu státnímu zástupci.
§ 21
Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům kontrolního orgánu podle
zákona se nevztahuje na případy, kdy kontrolní orgán podává oznámení podle § 20 odst.
2. Skutečnosti, o nichž se členové kontrolního orgánu dovědí při výkonu své funkce,
oznamují v míře nezbytné pro dosažení účelu kontroly podle tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
SLUŽEBNÍ POMĚR
HLAVA SEDMÁ
NÁHRADA ŠKODY
Oddíl první
Odpovědnost příslušníka za škodu způsobenou Bezpečnostní informační službě
Oddíl druhý
Odpovědnost Bezpečnostní informační služby za škodu způsobenou příslušníkovi
nadpis vypuštěn
HLAVA OSMÁ
NÁROKY SOUVISEJÍCÍ SE SKONČENÍM SLUŽEBNÍHO POMĚRU
Společná ustanovení o skončení služebního poměru a nárocích s ním souvisících
§ 124a
Skončí-li služební poměr příslušníka uvolněním v době, kdy je proti němu
vedeno trestní řízení, odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu se až do
pravomocného skončení tohoto řízení nevyplácí. Skončí-li trestní řízení odsouzením
příslušníka pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, má se
za to, že jeho nárok na odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu nevznikl;
nedojde-li k takovému odsouzení, výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu
se obnoví a tyto se doplatí za období, za které náležely.
§ 124b
Výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se zastaví prvním dnem
kalendářního měsíce po dni, kdy služební orgán zjistí, že je proti příslušníkovi
vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný v době trvání jeho služebního poměru.
Jestliže je následně příslušník v řízení o tomto trestném činu pravomocně odsouzen
pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nárok na platové vyrovnání
a příspěvek za službu dnem zastavení jejich výplaty zaniká; nedojde-li k takovému
odsouzení, výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se obnoví a tyto se
doplatí za období, za které náležely.
§ 124c
Příslušník, který žádá o uvolnění ze služebního poměru, nebo příslušník,
jehož služební poměr skončil a je mu přiznán nárok na platové vyrovnání nebo příspěvek
za službu, je povinen do 3 dnů oznámit služebnímu orgánu, že je proti němu vedeno
trestní řízení pro trestný čin spáchaný v době trvání jeho služebního poměru. Jestliže
v důsledku nesplnění oznamovací povinnosti bylo příslušníkovi vyplaceno odchodné,
platové vyrovnání nebo příspěvek za službu, je příslušník povinen takto vyplacené
částky vrátit ode dne, kdy měl tuto povinnost splnit.
ČÁST PÁTÁ
DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 141/1961 SB., O TRESTNÍM ŘÍZENÍ SOUDNÍM (TRESTNÍ ŘÁD),
VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
§ 147
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění
zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973
Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona
č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona ČNR č. 25/1993
Sb., zákona č. 115/1993 Sb. a zákona č. 292/1993 Sb., se doplňuje takto:
V § 12 odst. 2 se ve druhé větě spojka "a" nahrazuje čárkou a na konci
se připojují slova "a v řízení o trestných činech příslušníků Bezpečnostní informační
služby pověřené orgány Bezpečnostní informační služby".
ČÁST ŠESTÁ
ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 148
(1) Vláda stanoví nařízením, ve kterých případech a v jakém rozsahu náleží
pomáhající osobě vedle nároků na náhradu škody podle pracovněprávních předpisů i
jednorázové mimořádné odškodnění, kdy se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející
podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po pomáhající osobě, a kdy lze takové
odškodnění přiznat osobám, které byly na pomáhající osobu odkázány výživou.
(2) Ředitel stanoví vnitřním předpisem podmínky a způsob používání specifických
prostředků získávání informací, druhy a způsob vedení evidencí.
§ 149
Bezpečnostní informační služba provádí výcvik a zdokonalování odborné způsobilosti
řidičů služebních vozidel Bezpečnostní informační služby,29) vede jejich evidence
a schvaluje technickou způsobilost služebních vozidel.
§ 150
Do doby jmenování ředitele vykonává jeho povinnosti a uplatňuje jeho práva
ředitel Bezpečnostní informační služby České republiky.
§ 151
(1) Příslušníci Bezpečnostní informační služby České republiky se dnem účinnosti
tohoto zákona považují za příslušníky přijaté do služebního poměru podle tohoto zákona
(dále jen "dosavadní příslušník"), nejdéle však do 15 dnů ode dne této účinnosti.
Po tuto dobu je jim zachováno i poslední služební zařazení, hodnost a plat.
(2) Dosavadní příslušníci mohou nejpozději do pěti dnů od nabytí účinnosti
tohoto zákona doručit řediteli písemné sdělení, že o přijetí do služebního poměru
příslušníka nežádají (dále jen "sdělení"). Uvedenou lhůtu nelze prominout. Jejich
služební poměr skončí dnem, kdy bylo sdělení doručeno, nejpozději však posledním
dnem lhůty uvedené ve větě první.
(3) U dosavadních příslušníků, kteří sdělení nedoručí nebo doručí opožděně,
se má za to, že požádali o přijetí do služebního poměru příslušníka (dále jen"žadatel").
O této žádosti ředitel bezodkladně rozhodne, nejpozději však do konce lhůty stanovené
v odstavci 1.
(4) Žadatelům, kteří nebudou do služebního poměru příslušníka přijati, náleží
pouze finanční vyrovnání ve výši posledního hrubého měsíčního platu, splatné nejpozději
do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5) Na postup podle předchozích odstavců se nevztahují ustanovení tohoto
zákona o řízení.
§ 152
(1) Pokud se v právních předpisech mluví o Federální bezpečnostní informační
službě nebo Bezpečnostní informační službě České republiky, rozumí se tím Bezpečnostní
informační služba.
(2) Na Bezpečnostní informační službu přecházejí veškerá práva a povinnosti
Bezpečnostní informační služby České republiky.
§ 153
Zaměstnanci v pracovním poměru, kteří byli ke dni účinnosti tohoto zákona
v pracovním poměru k Bezpečnostní informační službě České republiky, se stávají dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnanci Bezpečnostní informační služby ve funkcích
odpovídajících jejich dosavadnímu zařazení.
§ 153a
Přechodné ustanovení k úpravě účinné od 1. ledna 1996
Výše příspěvku, na který vznikne nárok po 31. prosinci 1995, nesmí být nižší
než výše příspěvku, která by náležela, kdyby příspěvek byl přiznán podle předpisů
platných ke dni 31. prosince 1995, a to včetně zvýšení, která by náležela k tomuto
příspěvku pouze k tomuto dni.
Uhde v. r.
Havel v. r.
v z. Lux v. r.
Vybraná ustanovení novel
§ 29 zákona č. 21/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
(1) V řízení o propuštění příslušníka Bezpečnostní informační služby ze služebního
poměru zahájeném před nabytím účinnosti tohoto zákona se důvody propuštění posuzují
podle dosavadních právních předpisů.
(2) Nároky související se skončením služebního poměru příslušníka Bezpečnostní
informační služby vzniklé před účinností tohoto zákona se řídí dosavadními právními
předpisy.
1) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky.
2) § 13 a 14 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů
(úplné znění č. 65/1994 Sb.).
3) § 9 a 10 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství.
4) § 53 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona
č. 265/2001 Sb.
4a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
4a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
5) § 80 odst. 3 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o
změně některých zákonů.
6) Zákon ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění pozdějších
předpisů.
7) § 5 a násl. zákona č. 153/1994 Sb.
7a) § 5 odst. 1 zákona č. 153/1994 Sb.
8) § 97 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005
Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu
Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb. a zákona č. 273/2012 Sb.
9) § 5 odst. 1 zákona č. 153/1994 Sb.
10) § 72 odst. 1 písm. a) a § 72 odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích
a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
29) Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 55/1991 Sb., o výcviku a zdokonalování
odborné způsobilosti řidičů silničních motorových vozidel.