44/1974 Sb.
ZÁKON
ze dne 24. dubna 1974,
Celní zákon
Změna: 117/1983 Sb.
Změna: 5/1991 Sb.
Změna: 143/1992 Sb.
Změna: 217/1992 Sb.
Změna: 618/1992 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Účel celního zákona
Účelem celního zákona je upravit celní kontrolu dovozu, vývozu
a průvozu zboží a celní statistiku, stanovit práva a povinnosti
orgánů celní správy, jakož i fyzických a právnických osob při
celní kontrole a zajišťovat zájmy České a Slovenské Federativní
Republiky při dovozu, vývozu a průvozu zboží.
HLAVA PRVNÍ
Orgány celní správy
a jejich organizace
§ 2
Federální ministerstvo zahraničního obchodu
a Ústřední celní správa
(1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu vykonává
působnost ve věcech celnictví, celní politiky a celních tarifů.
Zvláštní složkou federálního ministerstva zahraničního obchodu pro
výkon této působnosti je Ústřední celní správa.
(2) V čele Ústřední celní správy je generální ředitel.
Zástupcem je náměstek generálního ředitele Ústřední celní správy.
(3) Jestliže je generálním ředitelem Ústřední celní správy
občan České republiky, je náměstkem generálního ředitele Ústřední
celní správy občan Slovenské republiky a naopak.
(4) Generálního ředitele Ústřední celní správy a jeho náměstka
jmenuje a odvolává ministr zahraničního obchodu České a Slovenské
Federativní Republiky.
§ 3
Celní ředitelství
(1) Celní ředitelství pro Českou republiku a Celní ředitelství
pro Slovenskou republiku (dále jen "celní ředitelství") působí
jako orgány Ústřední celní správy pro území republik.
(2) V čele celního ředitelství je ředitel, kterého jmenuje
a odvolává ministr zahraničního obchodu České a Slovenské
Federativní Republiky.
Celnice
§ 4
(1) Celnice jsou výkonnými orgány celní správy.
(2) Celnice zřizuje a jejich obvody stanoví federální
ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s příslušnými
ústředními orgány státní správy České a Slovenské Federativní
Republiky a republik. Federální ministerstvo zahraničního obchodu
může zřizovat jako součást jednotlivých celnic celní odbočky,
popřípadě jiné organizační útvary. Jako organizační součást
celnic působí celní stráž.
(3) Celnice na území České republiky jsou přímo podřízeny
Celnímu ředitelství pro Českou republiku, celnice na území
Slovenské republiky jsou přímo podřízeny Celnímu ředitelství pro
Slovenskou republiku.
(4) V čele celnice je ředitel, kterého jmenuje a odvolává
ředitel příslušného celního ředitelství.
§ 5
(1) Celnice na státních hranicích jsou pohraničními celnicemi.
Celnice v přístavech, na letištích a na jiných místech, pokud
provádějí vstupní a výstupní celní kontrolu, jsou rovněž
pohraničními celnicemi. Ostatní celnice jsou vnitrozemskými
celnicemi.
(2) Seznam celnic, celních odboček, jakož i územních obvodů
celnic vyhlásí federální ministerstvo zahraničního obchodu.
Působnost Ústřední celní správy,
celních ředitelství a celnic
§ 6
Ústřední celní správa
a) řídí a koordinuje činnost celních ředitelství;
b) zabezpečuje úkoly federálního ministerstva zahraničního
obchodu v oblasti celnictví, celní politiky a celních tarifů;
c) zabezpečuje sběr údajů a zpracování informací o vývozech a
dovozech zboží;
d) Zabezpečuje úkoly v oblasti boje proti podloudnictví.
§ 7
Celní ředitelství
a) řídí a kontroluje celnice na území republiky;
b) spolupracuje se státními orgány republiky v případech, kdy
provádějí tohoto zákona se dotýká jejich působnosti.
§ 8
(1) Celnice
a) provádí celní kontrolu při dovozu, vývozu a průvozu zboží;
b) rozhoduje o propuštění dováženého, vyváženého a prováženého
zboží;
c) vyměřuje a vybírá clo;
d) projednává celní přestupky;
e) rozhoduje o ukládání pokut právnickým osobám za porušení
celních předpisů;
f) vydává osvědčení o původu zboží;
g) provádí dohled a ostrahu nad pohybem fyzických osob, zboží a
dopravních prostředků v celním pohraničním pásmu;
h) usměrňuje pohyb fyzických osob a dopravních prostředků a
zabezpečuje dodržování veřejného pořádku v celním prostoru;
ch) pátrá po zboží, uniklém celní kontrole;
i) plní úkoly v oblasti boje proti podloudnictví;
j) plní ostatní úkoly stanovené tímto zákonem.
(2) K plnění úkolů uvedených v odstavci 1 jsou příslušníci
celní správy oprávněni požadovat, aby fyzické osoby hodnověrným
způsobem prokázaly svou totožnost.
Součinnost orgánů celní správy
s jinými orgány
§ 9
Orgány celní správy
a) sdělují státním orgánům zjištěné případy vývozu nebo dovozu
zboží, kdy nebyly odvedeny daně, odvody nebo poplatky podle
zvláštních předpisů;
b) podávají státním notářstvím informace o dováženém nebo
vyváženém zboží, které by mohlo podléhat notářským poplatkům.
§ 10
(1) Státní orgány
a) poskytují orgánům celní správy všestrannou a účinnou pomoc při
zajišťování zboží, které se dováží v rozporu s tímto zákonem;
b) sdělují orgánům celní správy případy porušování tohoto zákona,
pokud se o nich dovědí při výkonu své působnosti;
c) odevzdávají orgánům celní správy zboží k provedení řízení
podle zákona.
(2) Orgány činné v trestním řízení jsou povinny po skončení
trestního řízení odevzdat celnici zboží, které podléhá celní
kontrole.
Příslušníci celní správy
§ 11
(1) Příslušníky celní správy jsou pracovníci celnic, celních
ředitelství a ústřední celní správy, kteří podle pracovní smlouvy
plní úkoly stanovené tímto zákonem.
(2) Příslušníkem celní správy může být československý státní
občan , který
a) je bezúhonný,
b) splňuje zdravotní předpoklady,
c) splňuje stanovené kvalifikační předpoklady,
d) složí předepsaný služební slib.
§ 12
(1) Příslušník celní správy je povinen složit slib, který zni:
"Slibuji na svou čest a svědomí věrnost České a Slovenské
Federativní Republice.
Slibuji, že budu zachovávat ústavu, zákony a další obecně
závazné právní předpisy. Své pracovní povinnosti budu vykonávat
řádně, svědomitě a nestranně, při výkonu svých pravomocí budu
chránit zájmy České a Slovenské Federativní Republiky a zákonná
práva občanů, budu dbát o svou bezúhonnost a zachovávat povinnost
mlčenlivosti.".
(2) Složení služebního slibu potvrdí příslušník celní správy
podpisem.
Povinnosti a oprávnění příslušníka celní správy
při služebních úkonech a služebních zákrocích
§ 12a
(1) Při služebních úkonech a služebních zákrocích je
příslušník celní správy povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti
fyzických osob i své vlastní a nesmí připustit, aby jim
v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a aby
případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou
k dosažení účelu sledovaného služebním úkonem nebo služebním
zákrokem.
(2) Služebním úkonem se rozumí úkon příslušníka celní správy
při provádění celní kontroly.
(3) Služebním zákrokem se rozumí opatření učiněné příslušníkem
celní správy v rámci zákonných oprávnění, směřující proti fyzické
osobě, která porušuje zákony a další obecně závazné právní
předpisy, způsobem uvedeným v § 12h odst. 1 a v § 14a až 14h.
(4) Příslušník celní správy je povinen při služebním úkonu
nebo služebním zákroku spojeným se zásahem do práv nebo svobod
fyzických osob poučit je, pokud to okolnosti případu dovolují,
o jejich právech; v opačném případě je poučí bez zbytečného
odkladu.
§ 12b
Příslušník celní správy není povinen provést služební zákrok,
jestliže
a) k němu nebyl odborně vyškolen nebo vycvičen a jestliže povaha
služebního zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení
vyžaduje, nebo
b) tomu brání povinnost splnit jiný úkol, jehož nesplnění by
způsobilo zřejmě závažnější následky, než neprovedení
služebního zákroku.
§ 12c
(1) Příslušník celní správy je při služebním zákroku povinen,
pokud to povaha a okolnosti případu dovolují, použít odpovídající
výzvy.
(2) Pokud to povaha služebního zákroku vyžaduje, použije
příslušník celní správy před výzvou slov "Jménem zákona!".
(3) Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího
příslušníka celní správy.
§ 12d
(1) Příslušník celní správy je povinen při výkonu svých
oprávnění prokázat svou příslušnost k celní správě, pokud to
povaha a okolnosti služebního úkonu nebo služebního zákroku
dovolují.
(2) Příslušník celní správy prokazuje svou příslušnost k celní
správě služebním stejnokrojem, při výkonu služby označeným
identifikačním číslem nebo služebním průkazem příslušníka celní
správy nebo ústním prohlášením "celní správa".
(3) Ústním prohlášením "celní správa" prokazuje příslušník
celní správy svou příslušnost k celní správě pouze ve výjimečných
případech, kdy okolnosti služebního zákroku neumožňují prokázat
tuto příslušnost služebním stejnokrojem nebo služebním průkazem
příslušníka celní správy. Služebním stejnokrojem nebo služebním
průkazem příslušníka celní správy se příslušník celní správy
prokáže ihned, jakmile to okolnosti služebního zákroku dovolí.
§ 12e
Okolností, která nedovoluje poučení fyzické osoby o jejích
právech podle § 12a odst. 4, nebo která nedovoluje použít výzvy
podle § 12c odst. 1, nebo která nedovoluje prokázání příslušnosti
k celní správě podle § 12d odst. 1, je zejména bezprostřední
napadení příslušníka celní správy a bezprostřední ohrožení života
nebo zdraví jiné fyzické osoby.
§ 12f
Oprávnění požadovat vysvětlení
(1) Příslušník celní správy je oprávněn požadovat potřebná
vysvětlení od toho, kdo může přispět k objasnění skutečností
důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku
souvisejícího s dovozem, vývozem nebo průvozem zboží a jejich
pachatele, a v případě potřeby ho vyzvat, aby se v přiměřené lhůtě
dostavil na celnici k sepsání protokolu o podání vysvětlení.
(2) Každý je povinen výzvě nebo požadavku podle odstavce 1
vyhovět.
(3) Vysvětlení může odepřít pouze ten, kdo by jím sobě, svému
příbuznému v řadě přímé, sourozenci, osvojiteli, osvojenci,
manželu nebo druhu anebo jiným fyzickým osobám v poměru rodinném
nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní,
způsobil nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za
přestupek, anebo kdo by jím porušil zákonem uloženou nebo uznanou
povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn
příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.
(4) Příslušník celní správy je povinen předem fyzickou osobu
poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavce 3 a sdělit jí
základní údaje o předmětu požadovaného vysvětlení.
(5) Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných
výdajů a na náhradu ušlého výdělku (dále jen "náhrada"). Náhradu
poskytuje celnice.
(6) Nárok na náhradu podle odstavce 5 zaniká, jestliže jej
oprávněná osoba neuplatní do tří dnů ode dne, kdy se na výzvu
podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být tato osoba poučena.
(7) Nevyhoví-li fyzická osoba bez dostatečné omluvy nebo bez
závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být předvedena na
celnici k sepsání protokolu o podání vysvětlení.
(8) Protokol o podání vysvětlení musí být sepsán s fyzickou
osobou po jejím předvedení; po jeho sepsání příslušník celní
správy tuto osobu propustí.
(9) O předvedení sepíše příslušník celní správy úřední
záznam.
§ 12g
Oprávnění požadovat prokázání totožnosti
(1) Prokázání totožnosti znamená prokázání jména a příjmení,
data narození a místa trvalého pobytu, popřípadě místa přechodného
pobytu 1a) fyzické osoby.
(2) Příslušník celní správy je oprávněn vyzvat k prokázání
totožnosti osobu
a) podezřelou z páchání trestného činu nebo přestupku anebo
podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku
v souvislosti s dovozem, vývozem nebo průvozem zboží, nebo
b) od které je vyžadováno vysvětlení podle § 12f odst. 1, nebo
c) která se zdržuje v celním pohraničním pásmu. Tato osoba je
povinna výzvě vyhovět.
(3) Po zjištění totožnosti osoby uvedené v odstavci 2 písm. c)
příslušník celní správy tuto osobu ihned propustí, jestliže se
nejedná o fyzickou osobu hledanou nebo pohřešovanou. Jedná-li se
o fyzickou osobu hledanou pro důvodné podezření ze spáchání
trestného činu, neprodleně ji předá orgánům Policie České
republiky nebo Policejního sboru Slovenské republiky (dále jen
"policejní orgán"). V případě fyzické osoby pohřešované vyrozumí
toho, kdo pohřešování této osoby oznámil, popřípadě ji předá
příslušnému orgánu nebo zákonnému zástupci.
(4) Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 prokázat svou
totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí
potřebné součinnosti k prokázání své totožnosti, je příslušník
celní správy oprávněn tuto osobu předvést na celnici k provedení
služebních úkonů za účelem zjištění její totožnosti nebo objasnění
věci.
(5) Nezjistí-li příslušník celní správy totožnost fyzické
osoby předvedené podle odstavce 4 do 12 hodin od předvedení ani na
základě sdělených údajů v evidencích obyvatel, a je-li podezření,
že předvedená fyzická osoba uvádí nepravdivé údaje o své osobě,
předá ji nejbližšímu policejnímu orgánu.
(6) O předvedení sepíše příslušník celní správy úřední
záznam.
§ 12h
Oprávnění odebrat zbraň
(1) Příslušník celní správy je oprávněn přesvědčit se, zda
předváděný nemá u sebe zbraň1b), kterou by mohl ohrozit svůj život
nebo zdraví anebo život nebo zdraví jiné fyzické osoby, a odebrat
ji.
(2) Příslušník celní správy je povinen při propuštění
předvedeného vrátit mu proti podpisu zbraň odebranou podle
odstavce 1. Brání-li zákonné důvody odebranou zbraň vrátit,
vystaví příslušník celní správy předvedenému potvrzení o odebrání
zbraně.
§ 12i
Oprávnění k omezení volného pohybu
fyzické osoby chovající se násilně
(1) Příslušník celní správy může tomu, kdo se chová násilně
vůči němu nebo vůči jinému anebo ničí majetek, po marné výzvě,
aby od takového jednání upustil, omezit možnost volného pohybu.
(2) Omezení volného pohybu může trvat pouze po dobu, než
fyzická osoba od násilného chování upustí nebo než bude předána
nejbližšímu policejnímu orgánu, nejdéle však dvě hodiny; přitom
musí být této osobě umožněno sedět, popřípadě vykonávat
hygienické potřeby.
(3) O důvodech použití tohoto oprávnění sepíše příslušník
celní správy úřední záznam.
§ 13
(1) zrušen od 1.5.1992
(2) Služební stejnokroj příslušníků celní správy a způsob jeho
nošení stanoví federální ministerstvo zahraničního obchodu.
(3) Zdravotní předpoklady příslušníků celní správy a
organizaci a výkon zdravotnických služeb v celní správě upraví
právním předpisem federální ministerstvo zahraničního obchodu v
dohodě s ministerstvy zdravotnictví České republiky a slovenské
republiky.
Použití donucovacích prostředků
a zbraně příslušníky celní správy
§ 14
Donucovací prostředky
(1) Použitím donucovacího prostředku má být dosaženo účelu
sledovaného služebním zákrokem; přitom se použije pouze takového
donucovacího prostředku, který je nezbytně nutný k překonání
odporu toho, kdo se dopouští protiprávního jednání. O tom, který
z donucovacích prostředků použije, rozhoduje příslušník celní
správy podle konkrétní situace tak, aby tomu, proti komu
zakročuje, nezpůsobil újmu zřejmě nepřiměřenou povaze
a nebezpečnosti protiprávního jednání.
(2) Před použitím donucovacích prostředků je příslušník celní
správy povinen vyzvat toho, proti komu zakročuje, aby upustil od
protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito některého
z donucovacích prostředků. Od výzvy a výstrahy může upustit jen
v případě, že je sám napaden, nebo je-li zjevně a bezprostředně
ohrožen život nebo zdraví jiné fyzické osoby a věc nesnese
odkladu.
(3) Donucovacími prostředky jsou:
a) hmaty, chvaty, údery
a kopy sebeobrany,
b) slzotvorné prostředky,
c) obušek,
d) pouta,
e) služební pes,
f) technické a jiné prostředky k zabránění odjetí vozidla
a k násilnému zastavení vozidla,
g) úder střelnou zbraní,
h) hrozba namířenou střelnou zbraní,
i) varovný výstřel do vzduchu.
(4) zrušen
(5) zrušen
§ 14a
Použití hmatů, chvatů, úderů a kopů sebeobrany,
slzotvorných prostředků a obušku
(1) Příslušník celní správy je oprávněn použít hmaty, chvaty,
údery a kopy sebeobrany, slzotvorné prostředky a obušek, aby
a) zajistil bezpečnost vlastní nebo bezpečnost jiné fyzické osoby
před protiprávním útokem, není-li po marné výzvě od útoku
upuštěno, útok bezprostředně hrozí, trvá nebo podle všech
známek bude pokračovat,
b) zabránil výtržnosti, rvačce, fyzickému napadání fyzických osob
nebo úmyslnému poškozování majetku,
c) předvedl nebo zadržel fyzickou osobu, která klade aktivní
odpor,
d) zabránil násilnému vstupu nepovolaných fyzických osob do
chráněných objektů celní správy nebo na místa, kam je vstup
zakázán.
(2) Hmaty a chvaty sebeobrany, které neohrozí zdraví nebo
život fyzické osoby, je příslušník celní správy oprávněn použít,
aby předvedl toho, kdo klade pasivní odpor.
§ 14b
Použití pout
Příslušník celní správy je oprávněn použít pouta
a) ke spoutání zadržené fyzické osoby, která klade aktivní odpor
nebo napadá jiné fyzické osoby nebo příslušníka celní správy
anebo poškozuje majetek, po marné výzvě, aby od takového
jednání upustila, nebo je-li nebezpečí, že se pokusí o útěk,
b) ke vzájemnému připoutání dvou či více předváděných nebo
zadržených fyzických osob za podmínek uvedených v písm. a),
c) při provádění služebních úkonů se zadrženými fyzickými
osobami, jestliže se chovají násilně vůči příslušníkovi celní
správy nebo jiné fyzické osobě anebo ničí majetek.
§ 14c
Použití služebního psa
(1) Příslušník celní správy je oprávněn použít služebního
psa
a) aby zajistil bezpečnost vlastní nebo bezpečnost jiné fyzické
osoby, není-li po marné výzvě upuštěno od útoku, útok
bezprostředně hrozí, trvá nebo podle všech známek bude
pokračovat,
b) aby zabránil výtržnosti, rvačce, fyzickému napadání fyzických
osob nebo úmyslnému poškozování majetku,
c) aby zabránil násilnému vstupu nepovolaných fyzických osob do
chráněných objektů celní správy nebo na místa, kam je vstup
zakázán,
d) k pronásledování fyzické osoby, která v blízkosti státních
hranic po marné výzvě nezastaví, snaží se uniknout a nemůže
být jiným způsobem zadržena,
e) k pronásledování fyzické osoby na útěku, má-li být zadržena,
f) aby donutil ukrývající se fyzickou osobu opustit úkryt, má-li
být zadržena.
(2) Příslušník celní správy používá služebního psa s
náhubkem. Jestliže to povaha a intenzita útoku, popřípadě
překonání odporu fyzické osoby vyžaduje, použije služebního psa
bez náhubku.
§ 14d
Použití technických a jiných prostředků k zabránění
odjetí vozidla a k násilnému zastavení vozidla
(1) Příslušník celní správy je oprávněn použít k zabránění
odjetí vozidla technické a jiné prostředky v případě, že se řidič
vozidla odmítá i po opakované výzvě podrobit služebním úkonům
prováděným příslušníkem celní správy a z jeho jednání je zřejmé,
že s vozidlem chce z místa odjet.
(2) Příslušník celní správy je oprávněn použít v celním
pohraničním pásmu zastavovací pás a jiné prostředky k násilnému
zastavení vozidla, jehož řidič na opakovanou výzvu nebo znamení
dané podle zvláštních předpisů 1c) nezastaví, jestliže
a) je důvodné podezření, že se pokusí o násilný přejezd státních
hranic,
b) je důvodné podezření, že se ve vozidle přepravují pachatelé
některého zvlášť závažného úmyslného trestného činu1d) nebo
věci pocházející z této trestné činnosti.
(3) Za jiné prostředky podle odstavce 1 a 2 se považuje
zejména služební vozidlo, povoz, stavební mechanismy a jiné
překážky.
§ 14e
Použití úderu střelnou zbraní
Příslušník celní správy je oprávněn použít úderu střelnou
zbraní v sebeobraně, zpravidla při zápase s útočníkem,
a dostane-li se do tísně.
§ 14f
Použití hrozby namířenou střelnou zbraní
Příslušník celní správy je oprávněn použít hrozby namířenou
zbraní, aby
a) zajistil bezpečnost vlastní nebo bezpečnost jiné fyzické
osoby,
b) zabránil násilnému vstupu nepovolaných fyzických osob do
chráněných objektů celní správy nebo na místa, kam je vstup
zakázán,
c) překonal odpor směřující ke zmaření jeho služebního zákroku.
§ 14g
Použití varovného výstřelu
Příslušník celní správy je oprávněn použít varovný výstřel
do vzduchu jen v případech, ve kterých je oprávněn použít zbraně.
§ 14h
Použití zbraně
(1) Příslušník celní správy je oprávněn nosit služební zbraň
při plnění služebních povinností podle tohoto zákona, jakož i při
plnění služebních povinností podle zvláštních předpisů 1e).
(2) Příslušník celní správy oprávněný nosit zbraň podle
odstavce 1 je oprávněn použít zbraň jen v těchto případech:
a) aby v případě nutné obrany odvrátil přímo hrozící nebo
trvající útok proti jeho osobě nebo útok na život nebo zdraví
jiné fyzické osoby,
b) jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na
jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt,
c) aby zamezil útěku osoby důvodně podezřelé ze spáchání zvlášť
závažného úmyslného trestného činu, kterou nemůže jiným
způsobem zadržet,
d) aby v celním pohraničním pásmu přinutil k zastavení dopravní
prostředek, jehož řidič na opětovnou výzvu nebo znamení dané
podle zvláštních předpisů1c) nezastaví, a nelze-li jej
zastavit jiným způsobem,
e) aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje chráněný objekt
celní správy, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku,
f) aby zneškodnil zvíře bezprostředně ohrožující život nebo
zdraví fyzických osob.
(3) Zbraní se podle odstavce 1 rozumí zbraň střelná, bodná,
výbušniny, speciální výbušné předměty a speciální náloživo.
(4) Použití zbraně příslušníkem celní správy v případech
uvedených v odstavci 2 písm. a) až e) je přípustné pouze tehdy,
jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.
(5) Příslušník celní správy je povinen před použitím zbraně
vyzvat toho, proti komu zakročuje, aby upustil od protiprávního
jednání s výstrahou, že bude použito zbraně. Před použitím
střelné zbraně je příslušník celní správy povinen použít též
varovný výstřel. Od výstrahy a varovného výstřelu může upustit
jen v případě, že je sám zjevně a bezprostředně ohrožen na životě
nebo zdraví, nebo je-li ohrožen zjevně a bezprostředně život nebo
zdraví jiné fyzické osoby a věc nesnese odkladu.
(6) Příslušník celní správy je při použití zbraně povinen
dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život nebo
zdraví jiných fyzických osob, a co nejvíce šetřit život toho,
proti němuž zákrok směřuje.
(7) Příslušník celní správy může použít zbraně jen v celním
pohraničním pásmu nebo v celním prostoru pohraniční celnice. Mimo
toto území může použít zbraně jen tehdy, je-li sám ohrožen.
Povinnosti příslušníka celní správy po použití
donucovacích prostředků a zbraně
§ 14i
(1) Jestliže příslušník celní správy zjistí, že při použití
donucovacích prostředků došlo ke zranění fyzické osoby, je
povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněnému první
pomoc a zajistit lékařské ošetření.
(2) Po každém použití zbraně, při kterém došlo ke zranění
fyzické osoby, je příslušník celní správy povinen ihned, jakmile
to okolnosti dovolí, poskytnout zraněnému první pomoc a zajistit
lékařské ošetření. Dále je povinen učinit všechny neodkladné
úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně.
§ 14j
(1) Příslušník celní správy je povinen bezodkladně hlásit
svému nadřízenému každý služební zákrok, při kterém bylo použito
donucovacích prostředků nebo zbraně.
(2) O použití donucovacích prostředků nebo zbraně je
příslušník celní správy povinen podat svému nadřízenému písemné
hlášení s uvedením důvodu, průběhu a výsledku jejich použití.
(3) Vzniknou-li pochybnosti o oprávněnosti nebo přiměřenosti
použití donucovacích prostředků nebo zbraně anebo byla-li při
jejich použití způsobena smrt, újma na zdraví nebo škoda na
majetku, je nadřízený povinen zjistit, zda jich bylo použito v
souladu se zákonem. O výsledku tohoto zjištění sepíše úřední
záznam.
§ 14k
Zvláštní omezení
Příslušník celní správy nesmí při služebním zákroku proti
zjevně těhotné ženě nebo ženě, která se za těhotnou prohlásí,
fyzické osobě vysokého věku, fyzické osobě se zjevnou tělesnou
vadou nebo chorobou a fyzické osobě zjevně mladší 15 let použít
úderu a kopu sebeobrany, slzotvorných prostředků, obušku, pout,
služebního psa, úderu střelnou zbraní a zbraně, s výjimkou
případů, ve kterých útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život
a zdraví příslušníka celní správy nebo život a zdraví jiných
fyzických osob anebo hrozí větší škoda na majetku a nebezpečí
nelze odvrátit jinak.
§ 15
Povinnost mlčenlivosti
(1) Příslušníci celní správy a ostatní pracovníci celní správy
jsou povinni zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dovědí
při plnění pracovních úkolů.
(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu, celní
ředitelství nebo celnice mohou příslušníka celní správy a jiného
pracovníka celní správy povinnosti uvedení v odstavci 1 zprostit.
HLAVA TŘETÍ
Celní kontrola
ODDÍL DRUHÝ
Provádění celní kontroly
ODDÍL TŘETÍ
Oprávnění příslušníků celní správy
při provádění celní kontroly
§ 32
Pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká a Slovenská
Federativní Republika vázána, nestanoví jinak, mohou příslušníci
celní správy zastavovat fyzické osoby a dopravní prostředky,
provádět celní prohlídku zavazadel, dopravních prostředků, jejich
nákladů a dopravních listin jen v celním pohraničním pásmu.
1a) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.
1b) § 89 odst. 5 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon.
1c) Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o
pravidlech silničního provozu (pravidla silničního provozu),
ve znění vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 24/
1990 Sb.
1d) § 41 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb.
1e) Např. zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy
zboží a technologií a o jejich kontrole, zákon č. 528/1990
Sb., devizový zákon.